Zaběhnutí akvária

Na uvod vám prajem veselé vianoce a tiež mám otázku .Pred troma dnami som si založil 54l krevetkárium ,a chcem sa spýtat že ako dlho mám čakat pokým sa akvárko zabehne a tiež kedy mám vypustit krevetky za všetko dakujem

vode je jedno v jaky nadobe se odstava
vzduchovani podpori vymenu plynu
je jedno jesli ockovaci vodu nalejesh do akva nebo vymachash filtracni vlozky v zabehlim akva....
stejne by ti mela vsecka voda v akvu projit behem hodiny filtrem....aspon to se doporucuje....

ale zase kyz ty uzitecny bakterie nebudou mit potravu tak pochcipaj hlady

jinak co se tyce ruznych pripravku, neprecenoval bych je a ani nepodcenoval.... vetsinou obsahuji zarodky uzitecnych bakterii, ktere se aktivuji az pri dostatecnem naredeni roztoku, proto mohou prezit bez kysliku.....

Ja po nucenem restartu AQ jsem po napusteni pouzil Bio Nitrivec od Sery... Zabehovalo se to necele 3dny... A pak tam cestovalo 13rybicek, ktere byli docasne v kyblu a evidentne se jim tam nelibilo... Po necelem tydnu se hodnoty NO2 drzej na 0 a NO3 25...

Zatim musim zaklepat, je to v klidu... coz pri prvnim zalozeni akvaria nebylo a po tydnu jsem musel denne menit 30% vody... Hodnota NO2 byla pres 5 a NO3 skoro 100...

Tak toto je super rada, skoda ze som to nevedel pred tyzdnom.Aj tak DIK:

jednoduchy, napuastish do akva vodou z vodovoda a dash vzduchovat.... (dobry je pres noc.. ve spanku te to tolik netrapi) a rano akva v klidu naockujes pac chlor pres noc vyprchal.... "Jak primitivni. Ale jak ucine."

... no to si mohol par dni pockat...-inac uz som to niekde spominal...ked je problem s chlorom da sa pouzit napustanie cez Carbon...

Při zařizování nové nádrže jsem použil cca. 2/3 vody z již běžícího akva. Při přenášení vody v kyblíku jsem v ní vypral biomolitany ze zaběhnutého filtru (spodní kostky, ne vrchní ve kterých se zachytává největší špína), vodu jsem pak pouštěl rovnou skrz nový filtr.

to som spravil,do tej 200L som nalial asi 30L zo stareho aq,ale ako som tu cital,tak tie bakterie moc nemusia chlorovu vodu.A ten zvysok 170L bol rovno z vodovodu,tak ci ich to neomracilo.

...to mozes - a co tak aj naliat rovno par litrov "zivej" vody zo stareho akva...

A tak ma napadlo, co keby som injekcnou striekackou natahal zo zabehnuteho filtra a vpustil to priamo do novej kocky?

Záleží na druhu nemoci, některé mohou mít dlouhou inkubační dobu nebo životnost Ale můžeš se zkusit zeptat třeba Horáce, ten by mohl o této tématice vědět více než my dvá dohromady U některých nemocí, tak v akva bez ryb paraziti umřou, ale o něčem jsem četl že to v akva vydrží dost dlouho, bohužel si nepamatuji podrobnosti

To ze se nemoc projevi pri zmene prostredi jsem vedel, ale nikdy me nanapadlo premyslet o inkubacni dobe. Takze kdybych si prinesl s filtrem napr. krupicku, jak dlouho by byla jste ve vode bez rybek?

Zcela určitě některé druhy nemocí ano

Myslite si, ze by se mohly z puvodniho filtru prenest i nemoci a nakazit rybicky, ikdyz do akva prijdou za nekolik tydnu?

Zcela souhlasím s Václavem, niky nevíš co si můžeš zatáhnout do akva

Moc bych ti to nedoporučoval, vytvoř si vlastní, trvá to sice déle, zato je to bezpečnější.

Přísti tyden budu napoustet akva je nekdo z Chomutova a okoli potreboval bych bordel z filtru.diky

Dusičňanům dávají přednost echinodorus ranunculoides, litorella uniflora, lobelia dortmanna, luronium natans.

Já netvrdím, že rostliny čpavek nespotřebovávají, chci si ověřit to tvrzení o tom grafu. Zkušenosti s protrháním něco vypovídají - ale chci si udělat trošku průkaznější experiment s vyloučením dalších vlivů.

Však jo, nic se nedá škatulkovat. Přecijenom to je příroda a škatulkování umožnuje pouze diskuzi a chápání.

Nechci se vám moc plést do debaty, ale existují rostliny, upřednostňující amoniak a rostliny, upřednostňující dusičnany...

že tam je neměřitelný čpavek, bych spíše přičítal právě bakteriím - ale i to chci prakticky ověřit. A jak? to vám nestačí zkušenost Sida a moje s výrazným protrháním akvária?

Z toho grafu to vypadá na 0,1 mg/l. Mezi 0,1 a 0,5 mg/l spotřebovávaly oboje (i dusičňany, ne dusitany), nad 0,5 mg/l spotřebovávaly pouze amoniak.

Ta většina z 33 znamená 29.

Nejde přece o množství, ale o rychlost přibývání/úbytku... Ať už je množství jakékoli, tak pokud stagnuje, znamená to, že je v rovnováze produkce a spotřeba. Mě např. dusičnany stagnují. To, že tam je neměřitelný čpavek, bych spíše přičítal právě bakteriím - ale i to chci prakticky ověřit.
johan napsal: Nikde jsem nečetl, že by si museli vybrat, jestli chtěji zpracovávat čpavek nebo dusičnany jako např. u příjmu uhlíku. Takže o určité koncentraci se mi zdá zbytečné bavit (kterou stejně nikde nenapíše=)). Právě o té koncentraci tu Štěpán psal, tak se na ni ptám... (pokud to tak opravdu je)

ezechiel napsal: Abych to upřesnil - myslím si, že v akváriích je většinou neměřitelný obsah čpavku (a je to tak dobře pro rybičky), zatímco dusičnanů tam bývají desítky mg/l (obvykle). Takže by se dalo říct, že dusičnanů je tam tolik, protože je nic nechce kloudně zpracovávat? Bakterie a rostliny se dělí o čpavek a většinu dusičnanů, které tam dodají bakterie, odstraní akvarista výměnou vody?

Nikde jsem nečetl, že by si museli vybrat, jestli chtěji zpracovávat čpavek nebo dusičnany jako např. u příjmu uhlíku. Takže o určité koncentraci se mi zdá zbytečné bavit (kterou stejně nikde nenapíše=)).

Abych to upřesnil - myslím si, že v akváriích je většinou neměřitelný obsah čpavku (a je to tak dobře pro rybičky), zatímco dusičnanů tam bývají desítky mg/l (obvykle). Proto mi přijde oprávněné považovat dusičnany za hlavní zdroj dusíku pro rostliny. To, co zde citoval Štěpán, je sice pravda, ale v akvaristické praxi podle mě k takovému stavu vůbec nedojde. Proto se ptám na tu hraniční koncentraci čpavku ve zmiňovaném grafu. Chtěl bych ji nějak srovnat s obvyklými koncentracemi ve vodě, případně zkusit pár pokusů v nádrži bez ryb.

Připomněl jste mi nedávnou zkušenost, kdy jsem poměrně radikálně "probral" kytky ve svém akvišku.
Objevily se mi měřitelné hodnoty NH4/NH3. NO2 neměřitelné...

Jako třeba takový, že si necháte zajetou nádrž bez filtru zarůst a po značném protrhání se ryby otrávěj čpavkem? Nedoporučuju

Ano, to právě tvrdím - uznávám, že s tím využitím čpavku jsem se pletl, v tom máte pravdu, ale trvám na tom, že nitrifikační bakterie jsou potřebné.
Mohl byste mi prosím napsat, jaká je ta minimální koncentrace čpavku, při které ho začínají rostliny využívat místo dusitanů. Chtěl bych udělat takový experiment. Děkuji

Bez nitrifikačních bakterií se NO2 zbavíte opravdu jen velmi těžko - na jiné brebery tu moc spolehnutí není. Opravdu myslíte, že je možné tady např. doporučit, aby lidé proces nitrifikace zanedbali a spoléhali na redukci koloběhu dusíku na proces "rybičky produkují čpavek a rostliny ho spotřebují"? Je to něco jako v autě vynechat převodovku - dá se tvrdit, že auto pojede, ale jen za dosti omezených podmínek. Nitrifikační proces je jedním ze stěžejních principů v akvaristice.

Na tom grafu je určitá zbytková koncentrace čpavku, který ta rostlina nedokázala využít, takže nitrifikační bakterie jsou v akváriu potřeba.

Ano, nevzmniká jen čpavek, ale od toho jsou zase jiné bakterie nebo brebery. No, zas tak obtížná otázka, jetli rostliny stíhají zpracovávat čpavek, to není. Když se jim daří, tak stíhají. P.S. jsem snad neřkl, že nejsou potřeba, ale že jsou dobře zastupitelné....rsp. že se dá řešit problém přebytku "dusíku" rostlinama.

Že se jim tam nedaří není totéž jako to, že nejsou potřeba.

Ještě jinak - čpavek je hodně toxický, takže role bakterií je i v tom, že "rovnoměrněji rozloží" dusík mezi více sloučenin. Je samozřejmě otázka, jestli rostliny stihnou udržovat jeho koncentraci tak nízko, aby to bylo tolerovatelné. Dále rozkladem rostlin, potravy a výkalů přece nevzniká jen čpavek, takže nitrifikační bakterie jsou důležitý článek a není možné bez nich mít dlouhodobě fungující akvárium - pokud do toho nebudeme poměrně drasticky zasahovat a jejich činnost tím nahrazovat.

Ne, jen se tam nedaří nitrifikačním baktériím .

Rostliny. Tak jinak, při 6,5pH .

Kolik procent akvárií má pH 6? Tahle hodnota už ani není vhodná z mnoha jiných důvodů. K druhé větě - kdo nebude hladovět? Rostliny nebo bakterie?

Jak říkam, uznávám svoji neznalost tohoto faktu a jsem rád, že se to dozvídám. Teď je otázka, co ten graf znamená - může to být tak, že rostlina normálně nemá dost amoniaku (a v akváriu i přírodě to tak většinou je) a přijímá dusičnany a jen při dohnojení vysokým (oproti norm. stavu) množstvím amoniaku na něj přejde jako na lepší zdroj dusíku.

Nitrifikační bakterie jsou dobré akorát při vyšším pH, což v akváriu s 6pH není. Krom toho v akváriích kde dusičnany nejsou, ale je zde amoniak, hladovět nebudou a budou zpotřebovávat amoniak a bakterie nemají co převádět na dusitany.

...akvárko se zaběhne s práškama za 30 dní a bez prášků za měsíc...
I tak se to dá napsat.
V okamžiku,kdy do takto "zajetého" akviška přidáte neúměrně velký "objem" producentů zátěže, je po "zajetí"...

V té knížce je graf, kde rostlina spotřebovávala výhradně amoniak a až po tom, kdy jeho koncentrace poklesla na určitou hladinu, začala spotřebovávat s amoniakem i dusičňany.

Dobře, má chyba - rostliny preferují amoniak, tohle je pro mě nová informace. Určitě by to výborně fungovalo v čistě rostlinné nádrži. Ovšem představte si, že by toto mělo být zajištěno v akváriu s rybami - tedy mnoho amoniaku a žádné dusičnany a dusitany (Edit: lépe řečeno žádné nitrifikační bakterie) Jak jsem psal v minulém příspěvku - bez nitrifikace asi těžko bude akvárium fungovat.

Rostliny dusitany přijímají, ale jak jsem psal, minimálně. Ovšem suchozemské rostliny vůbec nemají problém s NO2 - ten se sloučí s vodou na HNO3 a její sůl (dusičnan, případně dusitan) pak prostupuje buněčnou stěnou a následně je dusík začleněn do aminokyselin. Je to tedy trochu složitější, ale v principu to takto funguje. Na úvaze o "přeskočení" nitrifikačního procesu v principu něco je - rostliny nějaký ten čpavek vstřebají, ovšem v praxi to nebude dostačující - bez bakterií akvárium fungovat nebude. I v přírodě jsou nitrifikační bakterie v tomto koloběhu naprosto nezastupitelné a řetězec nejde redukovat jen na články živočichové-rostliny.

"Of 33 aquatic plant species investigated, most were found to prefer ammonium over nitrates. Because many terrestial plants grow better with nitrates and some botanists succesfully grow plants with nitrates should not weaken the fact that aquatic plants - given a choice - greatly prefer ammonium."

In Walstad, Diana L.; Ecology of the Planted Aquarium, Echinodorus Publishing, 1999, strana 108.

NH4+ je vždy lépe zpracováván než dusičnany protože nedochází ke ztrátám energie na zpracování na amoniak. Nejsem si jistý, ale dusitany rostliny nedovedou přijmout, rozhodně né ve formě NO2. Krom toho tady se nebaví o tom, jestli rozstliny zpracují víc amoniaku nebo dusičnanů. Spíš sem myslel, že když mají možnost zpracovat amoniak, tak to udělají a tak ho bakterie nepřevedou na dusitany, čili nemusí být problém se zvýšeným obsahem dusitanů, nebo se pletu?

Amoniak je většinou zpracováván lépe než dusitany, ovšem tvoří opět jen menší část přijatého dusíku. Dusičnany jsou hlavním zdrojem. Jinak tomu může být u suchozemských rostlin, tam hraje velkou roli vzdušný NO2. Amoniak se používá jako hnojení - odtud možná váš názor. Je fakt, že suchozemské rostliny ho přijímají celkem dobře, ovšem i zde se opět počítá se zpracováním na dusičnany.

No, ony rosliny možná nejraději přímo amoniak, a dusičňany jenom když musejí...

Dusičnany jsou jejich hlavním zdrojem dusíku, to je základní fakt. Rostliny rozhodně nevyřeší problém s vysokým NO2, v této formě přijímají dusík mnohem méně. Měl jsem za to, že o tomhle snad není třeba diskutovat.

Opravdu si myslíte, že rostliny mají rády NO3?

Ani ne, rostliny zpracují NO3, nikoli NO2 (snad jen v nepatrné míře). Takže stěžejní jsou vždy bakterie.