Hodnoty vody

Marcel G napsal:Je totiž zajímavé, že když jsem začal do takto tvrdé vody přidávat uměle CO2, tak mi prakticky všechny rostliny, které jsem zkoušel, rostly pěkně a bez problémů. Z toho jsem si sám pro sebe vyvodil závěr, že to ve skutečnosti není alkalita (°dKH), co rostlinám vadí, ale spíše opravdu ten nedostatek volného CO2.
no ono by to chcelo skusit vymenit tvrdu vodu za mekku (alebo naopak) za rovnakej hladiny umelo pridavaneho CO2 v tom istom akva aby bolo vidiet rozdiel. No osobne si myslim ze to bude aj tak v prospech mekkej

Nebude v tvrdé vodě více volného CO2 než v měkké?

To já vím. Sám mám doma extrémně tvrdou vodu (28°dGH, 18°dKH), takže se špatným růstem rostlin v této vodě mám docela bohaté zkušenosti. Ale na druhou stranu je otázkou, zda rostlinám vadí opravdu ta "tvrdost" (tj. vysoký obsah Ca/Mg), nebo spíše nedostatek volného CO2. Je totiž zajímavé, že když jsem začal do takto tvrdé vody přidávat uměle CO2, tak mi prakticky všechny rostliny, které jsem zkoušel, rostly pěkně a bez problémů. Z toho jsem si sám pro sebe vyvodil závěr, že to ve skutečnosti není alkalita (°dKH), co rostlinám vadí, ale spíše opravdu ten nedostatek volného CO2.

Jenomže jsou rostliny, které prostě v tvrdé vodě moc nerostou a naopak jsou rostliny, které moc nerostou v měkké vodě. Vím, že alkalita nemusí mít souvislost s tvrdostí vody, ale většinou to tak je. Takže koncentrace CO2 pro růst je dobrý údaj, ale je to opět něco jiného.

jenže ona tabulka (tilmanova) není zcela použitelná pro akvaristiku, protože pH v akváriu neovlivňuje pouze CO2, což je zde na fóru pravidelně konstatováno...

OT:
ono to s tou tilmanovou tabulkou bude podobny jako s výpočtem průtoku pomocí Chéziho rovnice cs.wikipedia.org/… u které se pomalu experimentálně zjišťuje, že né vždy, tak úplně platí...
I když se už pár století používá v praxi....

Díky za snahu o vysvětlení. Zní to logicky. I když mám jisté pochybnosti o tom, jak třeba z údaje 1-10°dKH a pH 6-7 poznám, že rostlina potřebuje k životu hodně volného CO2, když tyto údaje vznikaly jistě ještě v době, když téměř nikdo žádné umělé CO2 do vody nepřidával. A protože tabulka vztahu mezi CO2, pH a alkalitou jistě existovala už i v té době, bylo by logičtější, kdyby se místo HCO3- uváděl CO2 (jak to teď dělá třeba Tropica).

...A když už jsme u té "uhličitanové tvrdosti", nevíte někdo, jak se přišlo na to, že rostlinám vyhovuje ta či ona hodnota UT? Uhličitanová tvrdost označuje totiž výhradně jen Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2. Tak by mě docela zajímalo, jakýže to vliv tyto látky na rostliny mohou mít?...

O vysvětlení se pokusil Johan, já jen dodám, že "uhličitanová tvrdost" sice formálně označuje jen Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2, ale chemici, kteří mají toto "na svědomí", nejsou akvaristé.
Kdysi v "dávnověku" jakýsi akvarista rozdělil tvrdost na stálou, (neboli síranovou), dočasnou (neboli uhličitanovou) a celkovou, která se "jednoduše" spočítala jako součet obou předchozích...
Dělení je to, samozřejmě, nešťastné, (a zcestné), ale za ty desítky let, co je jeden autor akvaliteratury opisoval od druhého, (a logicky jím argumentoval každý trochu více poučený akvarista), v tom dodneška mají akvaristé hokej. Nikoli ale chemici, kteří vědí své: UT = Ca(HCO3)2 + Mg(HCO3)2...
Poučeného akvaristu tudíž ani tak nezajímá Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2, jako spíš CO2, HCO3 a CO3, příp. SO4, Cl-, PO4, SiO3 na straně jedné a Ca, Mg, Na, K a další na straně druhé.

A jak se přišlo na to, že různým rostlinám vyhovuje různá koncentrace HCO3? Třeba se někdo vážněji zabýval vztahem mezi růstem rostlin a koncentrací HCO3 ve vodě a dělal patřičné experimenty?
(Pozor! Záměrně píšu HCO3, protože kdybych napsal UT, už zase byste do toho tahal Ca a Mg, které jsou pro rostliny také zásadní, ale nikoli v této souvislosti. O tom svědčí např. skutečnost, že k pokusům, jak dokážou rostliny využívat HCO3, se používá NaHCO3, což jak jistě uznáte, nemá s uhličitanovou tvrdostí nic společného... )
Opomenout samozřejmě nelze ani skutečnost, na kterou poukázal Johan: že se vychází z praxe hydrobotaniků. (Zkuste mrknout třeba na práce Ch. Kasselmannové.)

Zjednodušeně se dá tedy říct, že existují rostliny schopné získávat CO2 z HCO3, (některé "snáze", jiné "pracněji"), a rostliny, které toto nesvedou. Ty první pak dobře rostou ve vodách s vyšší koncentrací HCO3, ty druhé s nižší. Jako vodítko pro běžného akvaristu se pak uvádí v charakteristice rostlin onen údaj v dKH.

test od JBL ma stupnicu <0,02 0,05 0,1 0,2 0,3 ... je velky rozdil ci mas 0,0 alebo 0,4. Ten pomer je uvadzany NO3:PO4 10:1 ale na to sa vykasli

Test na P je malo ?presny?. Vo farebnej skale je najsvetlejsia hodnota 0,5 a mne vysla rozhodne este svetlejsia takze to moze byt aj 0,1. Neviemno... Aky ma byt pomer NO3 ku P ?

tie hodnoty (teda ak sa im da verit) su vo vseobecnosti ok, teda az na to ze udaj PO4 <0,5mg/l je velmy nepresny, kazde akva si ale moze ziadat nieco ine.
Podla mna mozes trochu prihnojit mikroprvkamy. No v com moze byt problem je zdroj drasliku, urcite by som skusil pridat.

Nechcem menovať značku, teda značky aké používam, ale od neho zhoda s ????, mám na mysli ten pH test. Nebudem však tvrdiť, že je naj.....

Tak to já s PH od rataje,jsem na štíru,nejsem schopen určit hodnotu dle odstínu.

Podľa testov mi príde NO3 málo a P veľa. Nemám skúseností s Ratajovými testami. Od neho verím len pH

Zdravím, objednal som testy od Rataja a po meraní mi vyšli tieto hodnoty: pH: ~7,2, KH: 7,5°dKH, GH: 8,5N, NO3: ~10mg/l, P: <0,5mg/l, Fe: ~0,1 mg/l.
S rastlinami v zásade nemám problém (nepoužívam CO2 iba EasyCarbo) okrem hydrocotyle a staurogyne, ktorím to moc nejde. Na listoch rastlín je taktiež maličké množstvo ruduchy.

Môžte poradiť čo a ako upraviť ak treba? (Reverz osmozu nemám, a do CO2 sa neodvažujem..)

vaaclav napsal: Už jsem ti jednou psal aby jsi se zeptal autorky
Už jsem jí kdysi psal, a neodpověděla. Tak jsem nabyl dojmu, že o konverzaci (se mnou) asi nemá zájem.

Moc ty doporučené hodnoty neber vážně opisuje to jeden od druhého.

Vysoké pH neznamená vždy tvrdú vodu.

Jak jsem psal. Hodnoty zde v atlase jsou doporučení těch, kteří je tam napsali. Vesměs ze zkušení. Proč zrovna tahle "tvrdost"? Jelikož hydrogenuhličitany ovlivňuí kvalitu vody ve smyslu rozpuštěného uhlíku, jejího pH apod., tak je to zrovna tohle složení, které je pro ně důležité. Samozřejmě to nelze brát do slova, protože pro spoustu druhů jsou důležité další parametry, a to jak vámi zmiňovaný obsah vápníku, hořčíku či poměr mezi nimi, tak třeba i hodnoty rozpuštěného křemíku. Ale vesměs si myslím, že platí výše zmíněno. Alkalita může ovlivňovat i rychlost růstu. Pokud budete bublat CO2, je vhodnější nižší, pokud nebudete, a rostliny musí zužitkovávat hydrogenuhličitany, je lepší ji mít vyšší. Alkalita je prostě hodnota, která rostliny ovlivňuje více než stálá tvrdost, proto je ve zdejším atlase uvedena ona.

Mne napadla taká teória, že tie odporúčané hodnoty "tvrdosti" by skôr mohli byť odporúčané hodnoty alkality vzhľadom na odporúčané hodnoty pH alebo inak povedané, v konečnom dôsledku: odporúčané množstvo CO₂ - hlavne keď sa berú do úvahy obe maximálne hodnoty Ale je to len taká špekulácia...

Konkrétny príklad:
* Rotala macranda má uvedené pH 6-7, "tvrdosť" 2-15°dKH - čiže pri tvrdej vode 15°dKH by malo byť pH nanajvýš okolo 7 (CO2 okolo 30-60 mg/l). Teda táto rastlina má rada viac CO2.

* Anubias barteri má pH 6-8, 2-15°dKH - čiže pri 15°dKH mu vyhovuje aj vyššie pH 8 (voľné CO2 bez pridávania)

Už jsem ti jednou psal aby jsi se zeptal autorky maniakva.sweb.cz/… což je Markéta Rejlková, neboli Raviolka rybicky.net/profil/5163 která sem občas chodí.

A když už jsme u té "uhličitanové tvrdosti", nevíte někdo, jak se přišlo na to, že rostlinám vyhovuje ta či ona hodnota UT? Uhličitanová tvrdost označuje totiž výhradně jen Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2. Tak by mě docela zajímalo, jakýže to vliv tyto látky na rostliny mohou mít? Pochopil bych třeba ještě to, že příliš velký obsah vápníku a hořčíku by mohl některým "citlivějším" rostlinám vadit, ale proč se pak do toho pletou hydrogenuhličitany? Nevíte někdo, jak tohle doporučení vlastně vzniklo? Co je za tím za logiku?

Myslí se tím uhličitanová tvrdost, která se ovšelm měří jako alkalita. Krom toho všechny tyto hodnoty jsou orientační a nepodložené žádnými růstovými pokusy. Je to jen vodítko.

Napadla mi ešte jedna otázka: V tunajšom atlase rastlín sú uvádzané odporúčané hodnoty "TVRDOST" v dKH - myslí sa tým naozaj uhličitanová tvrdosť (ktorú zmerať nedokážem) alebo alkalita? Trebárs liliovníček má 1-8°dKH. Moja voda má alkalitu 12°dKH, teda teoreticky o niečo nižšiu uhličitanovú tvrdosť.

zervan napsal:Pozerám, že autor kalkulátora pridal aj Salinitu, hm. Ale ako ju zmeriam?
Připsal jsem tam takovou pomůcku, že při vodivosti 100 µS/cm bývá salinita přibližně 0.05‰. Při 200 µS/cm to bude dvojnásobek => cca 0.1‰. Konduktometr má docela dost akvaristů, takže pro hrubý převod by to mohlo stačit. Každopádně jde ale o to, že salinita má na výpočet koncentrace CO2 také vliv, což jsem se tam snažil zohlednit.

Salinita sa meria refraktomerom.

Tak potom je to v poriadku!

to Ph bude asi dost nepřesný ale podle barvy je to něco v rozmezí 6.5-6.8 a alkalita by měla sedět.do vody přidávám, po výměně 1/3 vody Brutus od rataje a každý den 2ml Co2 vital.Permanentní test ukazuje zelenou s nádechem modré takže Co2 by tam měl nějaký být.

Cudlx napsal: Ph- 6.6 tvrdost- 7 alkalita 3.5. Co2 nepřidávám.
To sa mi nejako nezdá, nie je niekde chyba pri meraní? Pri alkalite 3,5 by malo byť pH cca 7,5. Odporúčam výborný kalkulátor prirodni-akvarium.cz/…

EDIT: Pozerám, že autor kalkulátora pridal aj Salinitu, hm. Ale ako ju zmeriam? Inak skvelé, chystajú sa aj iné kyseliny!

Pokud nějak jinak neupravuješ vodu tak si se v tom měření trochu sekl. Jsi na tom stejně asi jako já z CO2.

Nedávno jsem poprvé měřil parametry vody v akvárium. A chtěl bych radu jestli jsou v pořádku? Ph- 6.6 tvrdost- 7 alkalita 3.5. Co2 nepřidávám. S růstem rostlin nemám problém, akorát se mi dělají na starších listech tmavě zelené tečky, a list se trošku zkroutí. čím by to mohlo být?(co jsem se zatím dočetl tak asi nedostatek K,P)

14-3-6,8
Ale pásiky sú o ničom.Kúp račej poriadne kvapkové.

Jak by jste to určily?nebo koupit jiné testy? Nějak si nevím rady jestli jsou to správné výsledky...

...* vedro s filtrom, rastlinami (egeria, cyperus, echinodorus) a pôvodne najšpinavšou vodou z dna obohacovanou o detrit z karanténnej nádrže: NH4+ 0,0 mg/l; NO2- 0,04 mg/l; NO3- 20 mg/l - teda navlas rovnaké ako pôvodná voda, žiadna zmena, čo ma celkom prekvapilo, ale zase je to možné, tie hovienka síce produkovali dusíkaté látky, ale filter a rastliny ich asi spracovávali...
Že je ve vodě ve kbelíku nejnižší koncentrace NH4/NH3 má svoji logiku: především v něm nejsou ryby, (oproti detritu mnohem větší producent amoniaku), a k tomu je v něm, (jak správně uvažujete), funkční filtr.

Robím veľkú rekonštrukciu akvária - rybky s anubiasmi som dal do "rozplávačky", prísavníci a Neritina šli do malej karanténnej nádrže spolu s koreňom s anubiasmi (tí tam riadne kakajú!), rastliny Cyperus a Echinodorus šli spolu s bežiacim filtrom do vedra najšpinavšej vody z dna akvária, pribudla k nim neskôr aj Egeria.

Keď už mám takú situáciu, neodolal som a zmeral som vodu - chcel som vidieť, ako sa po 1,5 dňa v rôznych podmienkach zmenila z východzieho stavu: NH4+ 0,0 mg/l; NO2- 0,04 mg/l; NO3- 20 mg/l.

Takže:
* malá karanténna nádrž s 2 prísavníkmi, 1 Neritinou a koreňom s malými anubiasmi: NH4+ 0,2 mg/l; NO2- 0,10 mg/l; NO3- 20 mg/l - zjavne tam dochádza k premene NH4+ na NO2-, žeby nejaké baktérie na koreni?

* dlhá nízka "rozplávačka" so 16 rybkami a kopou anubiasov: NH4+ 0,5 mg/l; NO2- 0,05 mg/l; NO3- 20 mg/l - tuná dosť stúpol NH4+, nemá ho čo premieňať ďalej, ale prekvapilo ma, že NO3- nekleslo, anubiasy asi toľko nespotrebujú, hlavne pri tom slabom svetle

* vedro s filtrom, rastlinami (egeria, cyperus, echinodorus) a pôvodne najšpinavšou vodou z dna obohacovanou o detrit z karanténnej nádrže: NH4+ 0,0 mg/l; NO2- 0,04 mg/l; NO3- 20 mg/l - teda navlas rovnaké ako pôvodná voda, žiadna zmena, čo ma celkom prekvapilo, ale zase je to možné, tie hovienka síce produkovali dusíkaté látky, ale filter a rastliny ich asi spracovávali

Hodnoty NO3- som meral tým divným Sera testom, čo mi trochu blbne, ale orientačne by mal fungovať. Ostatné som meral JBL testami, tie mi fungujú bez problémov. Hodnoty medzi dvoma farebnými vzormi som odhadoval.

O absorpci Fe se toho tu napsalo neurekom. Stačí pohledat.

Nekdo dava do akvaria rezave hrebiky (ve vire, ze jej rostliny svym chemickym pusobenim dokazi navazat tak, aby jej byly schopny vyuzit) a nebo ma ramove akvarko, ktere nezridka kdy byva rezave, rez je ve styku s vodou, pricemz nic se nicemu nedeje. Predpokladam, ze kdyz voda obsahuje kyslik, zelezo zoxiduje a stane se ve vode nerozpustnym/neskodnym.

Ale snad to nejaky chemik rozstipne lepe.

měřil jsem to serou

Změř to něčím prokazatelnějším, tedy pokud nemáš třeba Tetru, nebo eSHu, což jsou v těch papírkách na odsledování trendu akceptovatelný výrobky.

Zdravím, potřeboval bych poradit, co s moji vodou do akva.Voda je studniční a má divné parametry.

NO3 - 40mg/l
NO2 méně než 0,1mg/l
GH - 32°
kH - 12
PH - 8 (asi to není přesné protože papírkový test je odstupňován po 0,5 stupni
CA - 300mg/l
Fe - 1 mg/l

Starost mi dělá hlavně to PH, myslím že 8 je celkem dost. A také nevím co s tím železem. Některé kamínky na dně mi začali trochu "reznout" a nevypadá to moc hezky.

Výborně děkuji

www.vhskh.cz/…

Zdravím, je tu někdo, kdo by mi pomohl s výpočtem parametrů vstupní vody kterou dávám do akvária? Jsem student a na testy teď tak nějak není , mám jen rozbor vody z vodárny. Sám si s tím nevím rady, rád bych to měl v jednotkách °dGH a °dKH. Děkuji za pomoc od kohokoliv

To, že drahé papírky propagují akvaristické propdejny však snad není překvapující.....

mal som aj dva rovnake kvapove testy od rovnakeho vyrobcu (JBL) a kazdy maral inak ;)

Pokud se shodne s kapkovým test, tak pro mě je ten test přesný

Pasikove testy od JBL som tiez kupil, ked som zacinal, to ze ti meraju presne (ak je to vobec pravda) je skor nahoda

NO3 měří přesně, tedy pásky od JBL, srovnávaly jsme to s kapkovým testem od Auqar a hodnoty se shodují. PO4 měříme kapkami od Sery, moc výrobců na PO4 není. FE, taky pásky neumí, ale to měří člověk jednou za uherský rok, když vychytá denní dávky hnojiva, tak to nepotřebuje ....

mne kvapkovy test meria kH celkom presne (aj ked som ho uz dva roky nepouzil, rovnako ako pH a GH) ale pochybujem ze paskovy test zmera presne NO3, nehovoriac o PO4 a Fe tie tusim ani nemeria

Podle hodnot, co nám poskytuje vodárna a názoru některých akva-prodejen.
Podle vodárny máme vodu v kohoutku 19-23° GH a žádný z kapkových testů nám tuhle hodnotu nezměřil, většinou se pohybuje okolo 12-15°GH. Páskový test ukáže více než 21°GH. Po naředění vody 1:1 s osmotickou vodou nám páskový test ukáže více než 7°GH a kapkové +/- 7-10°GH. Asi máme něco ve vodě, co ten test prostě ovlivní, nerozumím tomu ...
Budu muset sehnat GH test od Sery, protože ta jediná má testy zmáklé na 1* i když jsou drahé

podla coho sudis ze su presnejsie?