Hodnoty vody

pH 6-7, GH do 10, KH taky tak + -

A jaké hodnoty jsou optimální?

koupit normální testy, tyhle jsou zřejmě chybné

Mám týden založené 112 l akvárium, zatím je v záběhu. Jsou tam zatím jen rostliny. Dno - staré dno od Rataje a Manado. Kameny břidlice. CO2 mám z kvasnic, vyřešené tak, že bublinky z difuzeru jdou do celého akva.Filtr je externí Fluval 104, rozstřikování je přes rampu podélně na zadní stěně akvária a jednou rampou svisle u difuzeru.Teplota vody je 23-24 st.
Podle testu Dajana 3 in 1 jsem naměřila tyto hodnoty: PH 6,7, KH 0 a GH 28. Jiný test jsem zatím nesehnala.
PH by šlo, ale KH a GH mi dělá starosti, pokud teda vidím dobře. Co s tím?
Plánuji akva s krevetkami, neonkami, pár ancistrusy a dál nevím.

dik moc asi si aj oblednam alebo zbehnem niekam do obchodu

Testy tvrdosti a alkality sú dosť jednoduché a myslím si, že pod každou značkou je dostatočne dobrý. Tu na SK sa Ratajove ťažko zháňajú, ale pomerne lacno vychádza Tetra KH + GH:
www.aquanimal.sk/…

Já mám od Rataje,vcelku dobrý a levný.

uz som pochopil ze to bola kravina tam davat a nevies mi poradit nejaky test na tvrdost vody?

Však jo

pred srandou by si si mohol precitat komenty u mna v profile pisem tam ze uz sa pracuje na vyvarani druheho korena

Možná by radši bydleli v paneláku a ne v zámku Sranda musí byť

takze ak som to dobre pochpil tak by som mal pridat viac rastlin...a asi aj kvoli tomu sa mi nechcu zivorodky rozmnozovat

A k tomu toto : rybicky.net/clanky/578-vhodna-temata-pro-zacatecniky

Odporúčam prečítať veľmi užitočný článok "Dusík v akváriu" v časopise Akvárium č. 4: maniakva.cz/…

ph je normalne voda v aq je pravda ze som menil pred tyzdnom skoro 50% a to NO3 je vlastne co

NO2 určitě špatně,tam je třeba se snažit o nulu
EDIT: PH 7,5 je hodnota vstupní vody?

je to zle ked mam hodnoty PH-7,5 NO3-5mg/l a NO2-0.8mg/l

Malo by to prospieť, ale treba si v tunajšom atlase pozrieť odporúčané hodnoty pre konkrétne rastliny - neviem, aké sú tam. Anubias má široký rozsah, Cabomba (ak je to ona na fotke) mäkšiu do 9°, Cryptocoryne radšej tvrdú od 10°. Tak preto odporúčam najskôr na 6, zmerať, či to sedí a prípadne navýšiť na tých 8-9, ak by bolo treba.

Ok a prospeje to nejak rostlinam nebo naopak neuskodi?

Pre 68 l vody by som dal pre začiatok tak 6°dKH, to je 12 g, teda asi 2 čajové lyžičky.

Ok,tak to abych nasypal do sve nadrze cely pytlik, kdyz jsem na nule ne?

Možno bolo moc sódy Ono jedna čajová lyžička sódy by v 100 l vody mala zvýšiť alkalitu o cca 2°dKH.

Tak se sodou v hrnku mi to reagovalo akorat barevne trosku mimo stupnici. Bylo to fialove, ale svetlejsi nez odstiny na obalu

Ok sodu doma mam, vyzkousim prvni test ve sklenicce s rozpustenou sodou jestli funguje a dam vedet.

Aby sa nemuselo počítať, výborný kalkulátor je tu: prirodni-akvarium.cz/…

Na zvýšenie alkality o 1°dKH je pre 100 l vody treba 3 g sódy a zvýši to obsah sodíka o cca 8 mg/l, čo mi pripadá dosť, lebo ak chce človek zvýšiť o 6°dKH, tak to dá dosť vysokých 50 mg/l Na+. To som prevzal z kalkulátora akvarijni-hnojivo.cz/…

Sodík je ve vyšších koncentracích skutečně spíš na obtíž. Má to souvislost s draslíkem. (Detaily a čísla teď po mně, prosím, nechtějte. )
A o kolik by se zvýšila koncentrace Na přidáváním jedlé sody?
Víte, o kolik °dKH chcete alkalitu zvýšit, víte, kolik jedlé sody k tomu potřebujete, a kolik "to dělá Na", to si snadno spočítáte.
BTW: I ve zdrojové vodě může být docela dost sodíku...

Veď hej, tak som to aj myslel, ale uviedol som i dodatok. Bral som to len teoreticky, lebo ja mám skôr opačný problém - tvrdšia voda, tak skôr treba riešiť u nás presný opak.

Napadla mi otázka, na ktorú odpoveď nepoznám: To pridávanie sódy bude zvyšovať množstvo sodíka a pokiaľ viem, ten nie je nejako moc potrebný pre rastliny. Nebude vadiť?

Zkuste ty papírky otestovat zmíněným roztokem jedlé sody. Přidejte jí "špetičku" do testované vody poté, co vám papírek ukázal KH=0. Pokud se další papírek nezabarví, test nefunguje.

...Pre zvýšenie alkality stačí aj bežná sóda bikarbóna (NaHCO3)... Ale pre "naozajstnú" uhličitanovú tvrdosť... by bolo treba pridávať CaCO3... a MgCO3...
To je sice "chemicky" pravda, ale akvaristu nezajímá ani tak "uhličitanová tvrdost" jak ji definují chemici, (Ca a Mg ve vazbě s hydro/uhličitany), jako spíš obsah hydrouhličitanů, Ca, Mg, a dalších kationtů a aniontů.
Takže i když "jedlá soda" obsah Ca a Mg nezvýší, obsah hydrouhličitanů ano. A o to nám, co se bavíme akvaristikou, jde především.
Kromě toho, že přidáním NaHCO3 zvýšíme alkalitu, výrazně ovlivníme i uhličitanovou rovnováhu, což je docela zásadní poznatek.

Pre zvýšenie alkality stačí aj bežná sóda bikarbóna (NaHCO₃), zvýši to odolnosť pred prudkou zmenou pH v prípade pridania / vzniku nejakej kyseliny. Ale pre "naozajstnú" uhličitanpvú tvrdosť (KH testy ju nemerajú, merajú v skutočnosti alkalitu) by bolo treba pridávať CaCO₃ (možno by stačilo vložiť nejaký vápenec a podobne) a MgCO₃. Viac info: maniakva.sweb.cz/…

No bydlim tu teprve pul roku a vodni kamen zatim neregistruji a cim ji mohu zvysit?

To by znamenalo, že sa u vás doma netvorí žiaden vodný kameň? Každopádne namerané pH to nevylučuje. Myslím si, že by bolo vhodné alkalitu aspoň trochu zvýšiť.

Ano vodovodni voda. Meril jsem ji primo z kohoutku a ma to stejne hodnoty jako v akvariu. Kh se skoro neobarvil.

Alkalita rovná nule, to by znamenalo žiadne uhličitany a hydrogénuhličitany, to sa mi nejako nezdá. Aká voda sa používa v akváriu, vodovodná? V nej to nameria koľko čoho?

Zdravim, dnes sem si koupil dajana test 3v1. Vim, ze je to laciny a nepresny test, ale kdyz jsem provedl mereni, ro jistotu dve. Tak ph bylo cca 6,6 gh tak 12, ale kh mi vyslo svetlejsi nez nula. Lecil jsem ted krupicku costapurem asi tyden, jinak jsem do vody k lecbe pridal 3lzice soli na 90l nadrz, ale pul vody jsem predevcirem menil. Pred krupickou jsem daval hnojivo bioflor a nitrivec. Akvarium funguje asi 3 tydny, takze neni zabehnute. Bohuzel jsem pri cisteni nadrze rozbil hlavu cerpadla a koupil jsem si externi eheim 2213. Takze komplet umyta nadrz a novy filtr. Zacaly mi hnit rostliny, v akvariu mam nejjemnejsi kremicity pisek, byl mi doporucen hrubsi, ale ta trava co skoro cela uhnila fungovala do vymeny vody dobre. Zaskocila me ta nula u kh to je asi dost blby pro nadrz, ze?

Částečně s vámi souhlasím, že v rybníce mohou být jistě mnohem vyšší koncentrace než 5 mg/L, ale tam obvykle bývá také mnohem silnější vrstva organického detritu, voda příliš necirkuluje, a hlavně tam bývá ve srovnání s rostlinnými akvárii dost málo rostlin (alespoň na většině plochy). Takže teoreticky by snad někdo mohl mít v silně "zabordeleném" akváriu vyšší koncentraci CO2, ale v akváriu s pravidelnou údržbou si to nedokážu dost dobře představit. Přít se o to samozřejmě nebudu. Osobně jsem to sledoval pouze ve dvou svých akváriích, ale podobné hodnoty popisovali i další akvaristé. A to, že by někdo naměřil ve svém "low-tech" akváriu nějaké výrazně vyšší hodnoty (nad 5-10 mg/L) jsem zatím od nikoho neslyšel. Každou novou zkušenost, ale uvítám.

Když se tolik dá naměřit v "rybníce", tak proč né v akváriu. Tvrzení, že není možné to a to, je prostě zavádějící. Jinak ten propočet byl před vaším kalkulátorem, nebo po?
Pořád se totiž píše 2-5 mg/l. S tím, že při 25 °C je rovnovážná koncentrace 0,44 mg/l samozřejmě souhlasím, ale zbylé dosycení už prostě závisí na spoustě věcí. A dovedu si představit, že u dna vyššího low-tech akvária s výživným dnem a se slabým čerpadýlkem by klidně mohlo být i 15 mg/l. Však tomu nic nebrání, pokud bude dostatečný zdroj. Zajímalo mě, jestli to bylo nějak vypočítáno, či to je odhad, byť podpořený zkušeností.
Tím vším ale chci jen říct, že pokud někdo naměří hodnoty, které mu v součtu dávají vyšší hodnoty CO2, a je si jistý, že ve vodě nemá vyšší hodnoty fosforečnanů apod., tak si myslím, že to je možné (však se to pak dá i ověřit) a jediný důvod, proč ho tam třeba bude hodně málo budou rostliny a tím bych vám chtěl pak dát i za pravdu, že bude v akváriu nízká koncentrace CO2.

Johan napsal: A jak se vlastně přichází na těch 2-5 mg/l? Praktickým měřením (resp. přepočtem z pH a alkality). Třeba já jsem ve svých dvou "low-tech" akváriích míval vždy kolem 2 mg/L CO2 (v jednom jsem měl dole organický substrát, ve druhém ADA AquaSoil; živočišná osádka byla relativně skromná). Vy už jste někdy v akváriu, do kterého se uměle nepřidává CO2, naměřil více než 5 mg/L?

Proč by mělo být sycení CO2 akvarijní vody odlišné od sycení vody dýcháním, organickým rozkladem či jen zdroji podzemní vody apod. Odlišné to určitě není, ale rozdíl je v tom, že zatímco z tlakové láhve můžete bez problémů zvednout koncentraci CO2 v akváriu třeba na 80 mg/L, rybičkami a org.substrátem se asi nad 5 mg/L prostě nedostanete.
PS: Tu hodnotu 5 mg/L berte prosím s rezervou (abyste mě nechytal za slovo). Bude samozřejmě záležet na množství ryb, množství organického materiálu, míře provzdušňování apod.

prave preto som chvel v obidvoch pripadoch sytit vodu CO2 aby sa toto vylucilo. ono je jasne ze aj v tvrdej vode rastliny (aspon niektore) porastu a o to viac ked sa bude sytit CO2

Týmto sa debata dostala k otázke, nad ktorou sa zamýšľam: Keď mám tvrdšiu vodu s alkalitou 12°dKH, má význam snažiť sa o jej zníženie trebárs na 8-9°dKH?

Vysvetlenie: Viaceré rastliny majú totiž v tom odporúčanom rozsahu maximum 8 alebo 10°dKH. Stačilo by mi pridať do každého kýbla prilievanej vody trošku (vypočítané množstvo) napr. H₃PO₄ alebo HNO₃ a alkalita sa zníži na požadovanú hodnotu, pritom nevznikne žiaden odpad, ani neodoberiem minerály (ako prevarením), len pribudnú dusičnany alebo fosforečnany (prihnojenie rastlín). Hodnota pH by sa týmto síce nezmenila, ale zníženie alkality by pri zachovaní množstva pridávaného CO₂ spôsobilo dodatočné riadené zníženie pH o 0,2 (zo 7,2 na 7,0).

Poznámka: Neodporúčam skúšať podľa vyššie uvedeného "hnojiť" priamo kyselinou, to je možné len veľmi limitovane po starostlivom vypočítaní množstva, inak by to spôsobilo pohromu.

Z toho jsem si sám pro sebe vyvodil závěr, že to ve skutečnosti není alkalita (°dKH), co rostlinám vadí, ale spíše opravdu ten nedostatek volného CO2
protože v akváriu bez CO2 nemůže jeho koncentrace stoupnout nad cca 2-5 mg/L. Takže bez ohledu na to, jak mám tvrdou vodu, tam bude obsah CO2 více méně pořád stejný
Takže jste si odpověděl sám.
A jak se vlastně přichází na těch 2-5 mg/l?

které se do vody dostane ze vzduchu (cca 0,4 mg/L) + CO2 z rozkladu org.látek (substrát) + CO2 z dýchání (ryby). Ale s tímto nemohu souhlasit. Proč by mělo být sycení CO2 akvarijní vody odlišné od sycení vody dýcháním, organickým rozkladem či jen zdroji podzemní vody apod.

Johan napsal: Nebude v tvrdé vodě více volného CO2 než v měkké? Tak to bych ani neřekl, protože v akváriu bez CO2 nemůže jeho koncentrace stoupnout nad cca 2-5 mg/L. Takže bez ohledu na to, jak mám tvrdou vodu, tam bude obsah CO2 více méně pořád stejný, a bude odpovídat množství CO2, které se do vody dostane ze vzduchu (cca 0,4 mg/L) + CO2 z rozkladu org.látek (substrát) + CO2 z dýchání (ryby).

Tak aby těch teorií nebylo málo, našel jsem k tomu ještě vyjádření pana Rataje:
Mnozí akvaristé tvrdí, že jim rostliny nerostou, protože mají příliš tvrdou vodu (vodu s velkým obsahem minerálů). Ani toto tvrzení ovšem není přesné. Rostliny, alespoň některé druhy, v tvrdé vodě nerostou ne proto, že obsahuje nadbytek minerálů, ale proto, že má kvůli vysoké hladině vápníku (Ca) a uhličitanů příliš vysoké pH. To blokuje příjem mikroprvků a CO2. Nevěřícím doporučuji podívat se do Bojnice, kde v uhličitanových termálních pramenech ne rostou, ale přímo bují takové rostliny jako např. Cabomba nebo Rotala. Důvod je prostý. Termální vody obsahují dostatečné množství CO2 (minerálka), který snižuje pH tak, že to vyhovuje i těmto poměrně náročným rostlinám. www.rataj-spk.cz/…

Marcel G napsal:Je totiž zajímavé, že když jsem začal do takto tvrdé vody přidávat uměle CO2, tak mi prakticky všechny rostliny, které jsem zkoušel, rostly pěkně a bez problémů. Z toho jsem si sám pro sebe vyvodil závěr, že to ve skutečnosti není alkalita (°dKH), co rostlinám vadí, ale spíše opravdu ten nedostatek volného CO2.
no ono by to chcelo skusit vymenit tvrdu vodu za mekku (alebo naopak) za rovnakej hladiny umelo pridavaneho CO2 v tom istom akva aby bolo vidiet rozdiel. No osobne si myslim ze to bude aj tak v prospech mekkej

Nebude v tvrdé vodě více volného CO2 než v měkké?

To já vím. Sám mám doma extrémně tvrdou vodu (28°dGH, 18°dKH), takže se špatným růstem rostlin v této vodě mám docela bohaté zkušenosti. Ale na druhou stranu je otázkou, zda rostlinám vadí opravdu ta "tvrdost" (tj. vysoký obsah Ca/Mg), nebo spíše nedostatek volného CO2. Je totiž zajímavé, že když jsem začal do takto tvrdé vody přidávat uměle CO2, tak mi prakticky všechny rostliny, které jsem zkoušel, rostly pěkně a bez problémů. Z toho jsem si sám pro sebe vyvodil závěr, že to ve skutečnosti není alkalita (°dKH), co rostlinám vadí, ale spíše opravdu ten nedostatek volného CO2.

Jenomže jsou rostliny, které prostě v tvrdé vodě moc nerostou a naopak jsou rostliny, které moc nerostou v měkké vodě. Vím, že alkalita nemusí mít souvislost s tvrdostí vody, ale většinou to tak je. Takže koncentrace CO2 pro růst je dobrý údaj, ale je to opět něco jiného.

jenže ona tabulka (tilmanova) není zcela použitelná pro akvaristiku, protože pH v akváriu neovlivňuje pouze CO2, což je zde na fóru pravidelně konstatováno...

OT:
ono to s tou tilmanovou tabulkou bude podobny jako s výpočtem průtoku pomocí Chéziho rovnice cs.wikipedia.org/… u které se pomalu experimentálně zjišťuje, že né vždy, tak úplně platí...
I když se už pár století používá v praxi....

Díky za snahu o vysvětlení. Zní to logicky. I když mám jisté pochybnosti o tom, jak třeba z údaje 1-10°dKH a pH 6-7 poznám, že rostlina potřebuje k životu hodně volného CO2, když tyto údaje vznikaly jistě ještě v době, když téměř nikdo žádné umělé CO2 do vody nepřidával. A protože tabulka vztahu mezi CO2, pH a alkalitou jistě existovala už i v té době, bylo by logičtější, kdyby se místo HCO3- uváděl CO2 (jak to teď dělá třeba Tropica).

...A když už jsme u té "uhličitanové tvrdosti", nevíte někdo, jak se přišlo na to, že rostlinám vyhovuje ta či ona hodnota UT? Uhličitanová tvrdost označuje totiž výhradně jen Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2. Tak by mě docela zajímalo, jakýže to vliv tyto látky na rostliny mohou mít?...

O vysvětlení se pokusil Johan, já jen dodám, že "uhličitanová tvrdost" sice formálně označuje jen Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2, ale chemici, kteří mají toto "na svědomí", nejsou akvaristé.
Kdysi v "dávnověku" jakýsi akvarista rozdělil tvrdost na stálou, (neboli síranovou), dočasnou (neboli uhličitanovou) a celkovou, která se "jednoduše" spočítala jako součet obou předchozích...
Dělení je to, samozřejmě, nešťastné, (a zcestné), ale za ty desítky let, co je jeden autor akvaliteratury opisoval od druhého, (a logicky jím argumentoval každý trochu více poučený akvarista), v tom dodneška mají akvaristé hokej. Nikoli ale chemici, kteří vědí své: UT = Ca(HCO3)2 + Mg(HCO3)2...
Poučeného akvaristu tudíž ani tak nezajímá Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2, jako spíš CO2, HCO3 a CO3, příp. SO4, Cl-, PO4, SiO3 na straně jedné a Ca, Mg, Na, K a další na straně druhé.

A jak se přišlo na to, že různým rostlinám vyhovuje různá koncentrace HCO3? Třeba se někdo vážněji zabýval vztahem mezi růstem rostlin a koncentrací HCO3 ve vodě a dělal patřičné experimenty?
(Pozor! Záměrně píšu HCO3, protože kdybych napsal UT, už zase byste do toho tahal Ca a Mg, které jsou pro rostliny také zásadní, ale nikoli v této souvislosti. O tom svědčí např. skutečnost, že k pokusům, jak dokážou rostliny využívat HCO3, se používá NaHCO3, což jak jistě uznáte, nemá s uhličitanovou tvrdostí nic společného... )
Opomenout samozřejmě nelze ani skutečnost, na kterou poukázal Johan: že se vychází z praxe hydrobotaniků. (Zkuste mrknout třeba na práce Ch. Kasselmannové.)

Zjednodušeně se dá tedy říct, že existují rostliny schopné získávat CO2 z HCO3, (některé "snáze", jiné "pracněji"), a rostliny, které toto nesvedou. Ty první pak dobře rostou ve vodách s vyšší koncentrací HCO3, ty druhé s nižší. Jako vodítko pro běžného akvaristu se pak uvádí v charakteristice rostlin onen údaj v dKH.