Hodnoty vody

Pri 100 mg/l by som už možno týmto smerom uvažoval, ale takto vysoko som ja nikdy nešiel. A nejaké exaktné údaje k tomu nemám. Myslím ale, že lepšie ako teoretizovať, je pozrieť sa na rastliny v akváriu a ak vidno prejavy deficitu železa, zvážiť aj možnosť inhibície príjmu vápnikom.

lacewings napsal:- studie ohledně fosforečnanů a jejich působení na organismy jsou zpracovány
A mohl bys sem dát prosím odkazy na pár takovýchto studií? Nebo to skončí obligátním: "už si nepamatuji přesné názvy" apod.? Když totiž zkusím hledat "phosphates AND toxicity AND plants" (což jsou dostatečně obecné pojmy nato, aby mi to něco našlo) v databázích Scopus, ScienceDirect nebo Web of Science, žádnou relevantní studii mi to nenajde. Za jakýkoli odkaz proto budu vděčný.

-tak určitě některá ze studií, bude ukazovat tyto veličiny ve formách poměru
-bude potřeba pohledat v hydrobiologii
-mého oboru se tohle týká pouze okrajově
-

Je "vhodný" poměr fosforu a vápníku někde uveden? Zatím jsem našel jen poměr dusíku NO3 a PO4

Já mám Ca přes 100mg/l Toto již může ovlivňovat využití PO4 a Fe ?

-ano,
-poměr fosforu a vápníku je velmi důležitý na tu správnou využitelnost
-

Pokiaľ viem, kalcióza je terestrická záležitosť. V pôdnom roztoku vznikajú rádovo vyššie koncentrácie vápnika ako v akváriu. Hodnoty okolo 70 mg/l sú podľa mňa pre ovplyvnenie príjmu železa nízke.

To by mě také zajímalo, jsem na tom s 60mg/l vápníku podobně

Znamena to, ze ak mam Ca 70 mg/l vo vstupnej vode a zhruba tolko aj v akva, mozem mat problem so vstrebavanim fosforu pri hodnotách PO4 povedzme 0,5 mg/l a je preto ziaduce ho drzat na vyssich hodnotach?
Zelezo sa bude s fosforom vyzrazavat, ale v tomto by som ako lajk povedal, ze zelezo "taha za kratsi koniec", kedze je ho podstatne menej.

-co si pamatuji,
- fosfor má největší vliv na rostliny z hlediska primární minerální výživy, to platí i pro sinice a řasy, jak zde bylo zmíněno
- fosfor a jeho "využitelnost" je odvislá od poměru k vápníku ,ale třeba "využitelnost" fosforu snižují poměry dávky železa, které jsou do akva dodávány
- pak je tu poměr dusíku a fosforu a jeho vztah k fytoplanktonu je další podstatná věc(toxicita)
-atd.
- studie ohledně fosforečnanů a jejich působení na organismy jsou zpracovány

dudak napsal: my jsme měli v práci v jedné nádrži dlouhodobě PO4 přes 60mg/l (rozbor z laborky) ... a nic poznat nebylo, kytky rosty normálně, řasa se tvořila jako jindy. Rybám to znatelně nevadilo a to tam byly terčovci, alty i spousta jinejch choulostivějších ryb.
Nenašel bys ještě někde výsledky toho laboratorního rozboru? Docela by mě zajímalo, jak na tom byly ostatní prvky a další parametry. Tyhle věci jsou dost zajímavé a sám pro to také nemám vysvětlení. Přemýšlím už dlouho, jak je možné, že někteří lidé ládují do vody beztrestně kvanta živin, zatímco u jiných to má doslova katastrofální následky. Očividně do hry vstupují nějaké další faktory, které neznáme nebo moc nerozumíme tomu, jak přesně ovlivňují celkový výsledek. V přírodních vodách může i malé zvýšení koncentrace fosforu (a dusíku) znamenat kalamitu řas nebo sinic. Tam hraje ale určitě velkou roli sluneční svit, který je zhruba 10x intenzivnější než v našich akváriích, a pak teplota (hlavně v létě). Četl jsem v jednom článku o fosforu, že i různé druhy řas dosahují optimálního růstu při jiných koncentracích fosforu. To, co může být pro některé druhy toxické, může být pro jiné ještě "čajíček", a naopak. To platí samozřejmě o všech živinách, a také o rostlinách a rybách. Každý druh může mít trochu jiné nároky. Každopádně, když jsem pátral po nějakých studiích o toxicitě fosforečnanů pro rostliny nebo živočichy, v podstatě nic jsem nenašel. Vědci očividně fosforečnany za toxické nepovažují, a to ani při výrazně vyšších koncentracích. O zvýšených koncentracích fosforu ve vodě se obvykle mluví jen v souvislosti s přemnožením řas a sinic (nebo pak ve studiích zabývajících se čištěním odpadní vody za pomoci "nenažraných" vodních rostlin). Osobně bych byl ale trochu opatrný v činění závěrů typu: "ani 60 mg/l PO4 ničemu nevadí" (a to teď myslím obecně, né na dudáka). Nemusí to možná vadit za určitých specifických podmínek (v konkrétním akváriu, kde je určitá konkrétní koncentrace dalších živin, redox, určité pH, teplota, intenzita osvětlení, určité druhy rostlin, ryb a třeba i bakterií, a také určitý způsob a frekvence údržby + filtrace). Změň ale nějaký soubor parametrů, a výsledek může být odlišný (a někdy i dramaticky). Tohle bychom podle mě měli mít vždy na paměti → ten kontext. Trochu mě mrzí, že když už se objeví někdo, kdo používá rostlinné akvárium takříkajíc jako "čističku odpadní vody" (tzn. láduje tam obrovská kvanta živin aniž by to podle všeho mělo na cokoli nějaký negativní dopad), nezajímá se obvykle o to, co se tam vlastně děje, jaké přesně jsou parametry jeho vody apod. Takže pak těžko můžeme rozluštit, co může být tím klíčovým rozdílem mezi úspěchem a neúspěchem.

Kedysi som sa tiež pozastavoval nad hodnotami PO4 (dodávané aj obsah vo vode akvária) v tejto prezentácii: rybicky.net/nadrze/21001
Ja mám v akvárku tiež okolo 1 mg/l PO4 a nepovažujem to za vysokú hodnotu.

Tvoje pozorování zaznamenávám se zájmem, ale nic chytrého k tomu nemám.
Vím jen že toxicita fosforu u rostlin je málo pravděpodobná, protože rostliny mají vnitřní mechanismy jak se s tím bez následků vypořádat.
Tím ovšem otázky nekončí. Zbývají řasy, a jak píšeš, srážení fosforečnanů s mikroprvky. Snažil jsem se zjistit, proč se fosforečnany mohutně nesrážejí s vápníkem (kterého je ve vodě řádově víc než železa), ale nerozluštil jsem to.
Takže nevím. Proto mě každá zkušenost zajímá. Jestli někdy něco uvidíš, nebo na něco přijdeš, dej vědět.

Neviem si to vysvetlit, ale nepozoroval som ziadne problemy s riasami. Netvrdim, ze ziadne nemam, tie su v kazdom akva, ale okrem prisadnutych rias na starsich listoch anubiasu a kusok sinice ktora stagnuje v jednom mieste na rozhrani piesku a vody uz asi rok. Sklo musim oskrabat asi 1x za mesiac magnetom alebo ziletkou. V sucasnosti mam PO4 cca 2 mg/l, nehnojim, denne krmim cca 1,5-2g.
Svetlo pouzivam 100W na 300l vody (hruby objem 375l), co urcite zohrava rolu.
Kym mi prisiel test, predpokladal som nizke hodnoty fosforu (stagnacia saggitarie a GSA), tak som vydatne krmil a hnojivom pridaval aj fosfor. Test ma vyviedol z omylu.

Otazka, ktora mi vrta v hlave, preco ma ta saggitaria problem, ked mi rastla pri 72W prvy rok po zalozeni akva. Je znama toxicka koncentracia fosforu?
Jedine, co ma napada je, ze vysoka hodnota PO4 = nizka hodnota Fe (vyzrazanie vo filtri), ale priznaky sa mi nezdaju. Test potvrdil Fe 0 mg/l. Fe som zacal pridavat (diky Zervan)

Já jsem experimentálně dodal 5 mg/l a čekal co bude. Nebylo zřejmě nic.
Jak tak čtu Tvoje příhody, to jsem se držel ještě náramně při zdi.

my jsme měli v práci v jedné nádrži dlouhodobě PO4 přes 60mg/l (rozbor z laborky), mohla za to kyselina fosforečná, kterou jsme snižovali pH, během několika měsíců se nám to podařilo stáhnout na rozumnou hodnotu, ale kolem půl roku tam byla hodnota 10+mg/l s kulminací na těch cca 60mg/l a nic poznat nebylo, kytky rosty normálně, řasa se tvořila jako jindy. Rybám to znatelně nevadilo a to tam byly terčovci, alty i spousta jinejch choulostivějších ryb.

Ak mas riasu v akvariu nieco je v nepomere ale ak nie tak rob to co doteraz a na testy sa vykasli, pripadne ich ber len pre info ale neriad sa nimi.
Ak je vela riasy potom to ries a skor hladaj nedostatky prvkov ako prebytky a tymi sa nezaoberaj.

MichalV napsal: PO4 a nameral som 7+ mg/l ... to nie je tragedia napriek vseobecnemu nazoru.
Pozoroval jsi při té koncentraci vůbec nějaké následky? Řasy, například?

Ano NO3 mám 10 mg/l.
No právě mně překvapilo,jak velký rozdíl se doporučuje oproti tabulce v testech.

A jo! To jsem přehlédl. To hnojení není v prezentaci aktuální. Hnojím PMDD 5 ml/100L vody.

Ak mas rastlinne akva tak by si mal drzat NO3 min. 10 mg/l a ak ma byt NO3:PO4 10:1 tak z toho logicky vychadza ze PO4 1 mg/l je v pohode, do 1,5 by som to ani neriesil.
Ked mi prisiel test od JBL na PO4 a nameral som 7+ mg/l (musel som riedit roztok vstupnou vodou s 0 mg/l), tak som samozrejme hned menil vodu, ale aspon som si v praxi overil, ze to nie je tragedia napriek vseobecnemu nazoru.

Skor ma udivuje nazor, ze NO3 30 mg/l je este ok ale PO4 0,5 mg/l uz je bububu zle, a hned v dalsom clanku sa clovek docita o optimalnom pomere NO3:PO4, co sa vzajomne vylucuje.

Čím krmíš že to máš bez hnojení tak vysoké ale není nic špatně.

Ahoj!
Měl bych drobný dotázek.
Dělal jsem si testy vody v mém akvu(teda obou) viz moje prezentace. A v jednom akvu jsem naměřil hodnoty PO4 0,4 mg/L a druhém dokonce 0,6 mg/L což by podle stupnice na testu mělo být už hodně. Ideální podle stupnice na testu je 0,02-0,05 mg/L . Takže bych měl ubrat. Ale podle tohoto článku www.rostlinna-akvaria.cz/… bych měl být ještě v poho. Jestli se teda nepletu!!!!! Protože se tam píše: Ideální koncentrace v akváriu je 0,1 až 1,5 mg/l.
Tak teď nevím,jestli to řešit nebo ne?
Předem děkuji za Vaše komenty.
Použité testy jsou od JBL.

Filtroval jsem přes rašelinu a olšové šišky maniakva.sweb.cz/…

Uprimne, nerozumiem kde je teraz problem, pretoze to iste som napisal nizsie a to co hovoris ty s tym nijak nekontrastuje. Uznavam vsak, ze som to mozno nenapisal najzrozumitelnejsie.

vaaclav napsal: ve většině vodovodní vody tvoří pufry klasika a Tilmanova tabulka více méně platí
Ve vodovodní vodě asi jo. S akvarijní "živou" vodou nevím, a rád bych tomu rozuměl.
1) V přírodních vodách a v akváriích k množství CO2 ve vodě podstatně přispívá dekompozice organické hmoty. Ta určitě hýbe i s dalšími parametry.
2) Moje vstupní voda má pH 7.7 a KH 7.5°d (a kapkové testy mi kupodivu docela přesně potvrdily parametry udávané vodárnou), ale já jsem se v akváriu různými činidly a činiteli dostal na dost odlišné hodnoty. Filtroval jsem přes rašelinu a olšové šišky. A např. už několik týdnů přihnojuji (pravda, lehce) draslíkem, jenže nepoužívám KNO3 (nechci zvýšit dusičnany), ani K2CO3 (nechci zvýšit alkalitu), nýbrž citronan draselný.
Přiznám se že nemám ánung co tyhle věci dělají s platností Tillmanovy tabulky, ale myslím si že to mohou zkreslovat dost podstatně.
Budu vděčný za každou informaci o této věci.

Jestli si to nepochopil tak jsem napsal že přesná čísla nedostaneš ale můžeš dlouhodobě sledovat jestli je v akváriu CO2 nebo ne. S kapkovými testy na pH se ale klidně sekneš a to o hodně. Nepotřebuji žádnou tabulku na to abych zjistil že když si třeba Maq napíše do prezentace že CO2 nepřidává a v akváriu je poměrně dost rostlin a KH je 4,5 a pH 6,8 obsah CO2 je 21.5 mg/l že chyba je zřejmě skoro pH = 1. To je jen příklad podobná měření najdeš u hodně akvárií.

Vyvoj v case (trend) ale nebol predmetom diskusie.

Dá se takhle z pH a KH realisticky odhadovat množství CO2

Už několikrát jsem se podobné diskuse zúčastnil, většinou z toho vyplynulo že ve většině vodovodní vody tvoří pufry klasika a Tilmanova tabulka více méně platí. O testech se ví že jsou spíše jen orientační a sledují se s nimi spíše vývoj v čase než správné hodnoty.

ja by som si s tym velmi hlavu nelamal.
ak mam napr. pri kH 12 (ktore nepoznam, resp. viem zmerat len s velkou nepresnostou) pH 7,8 vstupnej vody, mozem predpokladat, ze CO2 je skoro nulove, t.j. podla tilmanovej tabulky 6 mg/l. Ak zacnem sytit s burciakom alebo flasou a znizim pH o 0,3 na 7,5 ,tak sa dostanem niekde na 12 mg/l
priklad 2: mam kH 2,5 a pH 7,1, CO2 6 mg/l, znizim pH o 0,3 na 6,8 mam CO2 12 mg/l
takze kH nerieste, drzte pH o 0,3 nizsie ako ustaleny stav bez pridavania CO2 a rastlinam to bude stacit.

No, já měřím pH (i KH) kapkovými testy, a jsem mírně barvoslepý. A nemám zrovna takhle po ruce přebytečných pár tisíc Eur, abych si koupil něco opravdu spolehlivějšího.
Takže z hrušky dolů... všecko jen veeelmi přibližně.

Podla mna realisticky nie. Jeden problem je, ze Tillmanova tabulka neberie do uvahy pritomnost inych pufrov vo vode. A ze ich teda je - SO₄^2-/HSO₄^-, rovnovaha HPO₄^2-/H₂PO₄^-, rozne organicke kyseliny atd. Nie som fyzikalny ani anorganicky chemik, takze je mozne, ze sa mylim.

Dalsi problem je presnost merania KH a pH. Staci sa pozriet do tabulky na nejaku hodnotu - povedzme KH = 2, pH = 6.6, CO₂ = 22.8 ppm a nasledne hned vedla - KH = 3, pH = 6.7, CO₂ = 12.0 ppm. Treba si uvedomit, ze to predstavuje takmer 100% "chybu" v urceni koncentracie CO₂, pritom sa jedna len o male odchylky vstupnych parametrov.

Aj keby sme predpokladali, ze KH pomocou kvapkovych testov urcime s presnostou 1 dKH (o com uprimne velmi pochybujem), tak s urcit pH s presnostou 0.1 pomocou pH metra podla mna v domacich podmienkach hranici s fikciou (s pomocou pH papierikov uplne nemozne). Vacsina ludi netusi ako sa o pH sondy spravne starat, ako ich spravne a casto kalibrovat, ani ako velmi su citlive, navyse sa bezne pouzivaju "China grade" zariadenia.

Z tychto dovodov si myslim, ze je mozne urcit iba priblizne v akych hodnotach sa pohybujeme (ale i tak 50-200% chyba uplne bez problemov), otazka ci to iste nedokazeme docielit inymi metodami. Nikdy som pH meter na davkovanie CO₂ nepouzival, toto su len moje domnienky vychadzajuce zo skusenosti z labu.

Áno, Acinonyx za mňa správne odpovedal Myslel som to tak, že pre účely akvaristiky nebude to železo asi moc využiteľné. Ale možno sa mýlim? Inak by to naozaj bola taká príjemná hodnota, pri výmene polovice vody by to dodalo skoro 0,1 mg/l, čo je tak akurát na týždeň (pri mojom hnojení)

Čo a ako filtrujú, to neviem, ale tu u nás, keď pustím silnejšie vodu, na dne nádoby je riadna kopa železného "prachu" a zrniek hrdze Máme tu staré potrubia a robí to dosť problém napr. splachovačom, často tam vbehne taká nečistota a potom preteká do záchodu. Toto však asi nemerajú

Acinonyxi, co si myslíš o použitelnosti Tillmanovy tabulky v akvarijním prostředí? Dá se takhle z pH a KH realisticky odhadovat množství CO2?

www.vak-km.cz/…

Asi to mysli tak, ze nechelatovane zelezo je nachylnejsie k zrazaniu napriklad, ale nielen, vo forme fosforecnanov. Co je sice pravda, ale neda sa pausalne tvrdit, ze sa 'zrazi'.

Rybka: Ano, ta voda je fakt docela fest tvrda. Ak si vsimnes, tvrdost je tesne nad hranicou normy.

zervan napsal: obsahuje dosť veľa železa (zrejme však anorganická zlúčenina, teda sa zrazí)
Tohle by mě velmi zajímalo. Já tak nějak předpokládám, že vodárna vodu mechanicky přefiltruje než ji pustí do sítě, takže žádné sraženiny v ní nejsou. Takže to železo není žádný oxid železitý (který barví dohněda "železitou vodu" ze studní), nýbrž železité ionty rozpustných a skutečně rozpuštěných solí.
Chápu to špatně?
A konkrétně 0.17 mg/l Fe mám za docela příjemnou hodnotu.

Fúha, no ešte o kúsok tvrdšiu ako máme my tu, to sa len tak nevidí A obsahuje dosť veľa železa (zrejme však anorganická zlúčenina, teda sa zrazí). Len pozor, veľmi veľkú prevahu má vápnik, teda horčíka je tam relatívne málo. Pridávať ho by ešte viac zvýšilo tvrdosť, v tomto prípade by asi mala zmysel RO a aspoň na polovicu riediť.

Zdravím,

poradí někdo jakou mám v Kroměříži vodu? Asi hodně tvrdou že?
Moc se v tom nevyznám...

Chybí tam dost důležitý údaj o tvrdosti vody (obsahu Ca a Mg).
Jinak ty hodnoty nijak jedovatě nevypadají.

Dobrý den nasel jsem na strankach rozbor nasi mestské vody.Tedy to co teče z kohoutku do akvaria.Ale rostlinám se moc nedaří vetšinou žloutnou až hnědnou a odumřou.Je tu nějáký(chemik).Co by trosku rozumněl hodnotám viz obrázek ?

Tohle by se hodilo pro všechny co začinají.

Stará známá věc, že čím více hnojiva tím jsou rostliny zelenější a to i pod silným světlem.

Nie je to veľa, ako písal Václav, záleží na rastlinách. Pri niektorých (náročnejšie červené stonkovky) sa dokonca odporúča dusičnanov menej ako 10 a fosforečnanov viac ako 1 mg/l (až 1,5 - 2, napr. www.aquariumdomain.com/… www.aquaticplantcentral.com/…). A tiež záleží na vode, v mäkkej vode má byť vraj menej dusičnanov, v tvrdej si môžeme dovoliť viac (no nie v súvislosti s riasami, skôr rastlinami).

Já tedy tento poměr nikdy nedodržel a přesto to funguje. Záleží hodně na světle a co v akváriu máš za rostliny. Jinak 10mg/l NO3 je na můj vkus trochu málo.

Zdravím.Aký pomer treba dodrziavat medzi NO3 a PO4.Momentalne mam NO3-10 PO4-0,2.Podla kalkulacky by som tam mal mat PO4 az 1mg/L.Nie je to trochu vela?

velice povedene zpracovane povidani o vode a dalsich vecech
maniakva.sweb.cz/…

Dobrý den,

nikde jsem nenašel komplexní odpověď na to, jak ovlivňovat jednotlivé paramtery vody. Našel jsem zde řadu informací o tom, jak se dá voda testovat v každém případě pokud mi výjdou nepříznivé hodnoty pro plánovaný druh ryb a rostlin, nikde jsem nenašel čím vodu upravit do potřebné podoby v jednotlivých parametrech. Velice bych ocenil fundovanou odpověď na ovlivňování těchto parametrů vody:

pH - ?
KH - ?
NO3 - ?
NO2 - ?
GH - ?
FE - ?
P - ?

Pevně věřím, že by řada začátečníků tuto komplexní odpověď ocenila i v sekci články.

Předem děkuji za odpověď.

Ono třeba úplně stačí zapomenout ten test někde, kde na něho bude svítit slunko (stačí pár hodin denně) a v létě půjde brzo do háje ... stejně tak letní teploty v bytě kolem 30 °C nejsou ideální pro skladování testů.

Samozrejme se muze stat, ze nektery test je vadny. Napriklad prosla lhuta, nebo nejakym zpusoben znehodnocena kapalina v lahvickach. Mel jsem podobnou zkusenost. Koupil jsem druhy od stejne znacky a jiz bylo vse v poradku. Nyni pouzivam na PH a GH testy od Sery a na NO2 A NO3 testy od Rataje. Vse v naprostem poradku. Proste nekdy se stane. Ale zasadne pouzivam kapkove testy. Papirky jsou nepresne, jen orientacni.