Mečovka - rozmnožování, odchov

Ano máš pravdu měla to být analní ploutev,né břišní.K těm tvím rybám,pujde o ty typické rané samce,kteří jak mile dospějí tak už dál neporostou a zůsanou zakrslí.Neodchovávaš je v příliš teplé vodě?Já se s takle málímy samci pouze setkávám když je odchovávám v příliš teplé vodě.Teť jak byly přes léto hyce,tak mám v akvárijích plno zakrslíku.Jelikož vysoká teplota jím zrychluje metabolizmus a s tím souvisí i předčasné dospíváni kdy nemají ještě potřebnou velikost.

@amazonia: análna plutva

@for all: u mojich teraz asi 2cm mečoviek pozorujem dva drobce ktoré už majú gonopodium čiastočne vyvinuté resp.sa začala pretvárať plutva.Vie mi to niekto vysvetliť?

LiborSprysl napsal: To že pak narostou ti obří samci, to je jev známý...možná se k tomu Roman vyjádří...za mne je to důsledek toho, že se napřed vyvíjel jako samice a po ní dostal figuru, a pak to přehodil na druhou stranu...

Pardon, nejsem Roman a navíc si dovolím debatu rozšířit z hellerek na mečovky obecně. Zrovna hellerky jsou totiž geneticky velkým oříškem, jak ostatně Roman naznačil, navíc u nich rozdil mezi raními a pozdními není tak zřetelný. A přiznám se, že mě tenhle druh nikdy extra nezajímal, tudíž nevím, jak to u něj přesně je. Ale třeba to co napíšu bude zajímavé, už vzhledem k tomu, že ještě před chvílí se tu tvrdilo, že není raných a pozdních samců

U některých druhů mečovek existují daleko odlišnější formy samců. Rozdíl je dán GENETICKY. Takže to není tak, že by měl samec figuru větší proto, že se vyvíjel jako samice... on to má dopředu dané, že z něj bude pozdní (= velký) samec. Navíc není nezajímavé, že se tyhle dvě formy samců neliší jenom vzhledem, ale mají úplně jinou strategii oplodňování samic. Raní samci se zásadně nedvoří, pozdní samci se naopak dvoří vždy. U těch druhů, kde jsou ty formy nápadně odlišné, by se potom určitě nedalo říct, že raní samci jsou v chovu přínosnější - jsou to takové malé zakrslé rakety . Např. raný samec X. nigrensis vypadá jako X. pygmaeus, raný samec cortezi je sice krásně vybarvený a s mečíkem, ale nápadně zakrslý a nízkotělý.

U zde probíraných hellerek se ty formy tolik neliší velikostí, spíš řekněme "vzrůstem", princip by ale mohl být stejný - opravdu nevím, jestli je či není, v rámci rodu Xiphophorus jsou poměrně divoké genetické rozdíly. A samozřejmě netvrdím, že samci mečovek dospívají naráz ve dvou vlnách a vše je řízeno geneticky - může se podle konkrétních podmínek stát, že některá ryba dospěje o trochu dříve nebo později než ostatní soukmenovci, to je asi všem v této debatě jasné. Jen jsem chtěla ozřejmit, že raní a pozdní samci skutečně existují a dostanou to do vínku od svých otců.

Že by došlo ke změně pohlaví,si nemyslím,vždy to je samec.Stačí si prohlédnout u samice i pozdního nevyvinutého samce břišni ploutev(samice ji má podctatně větší a jemnějši,samec ji má drobnější,hrubší a někdy i náznak budoucího gonopodia.

Moc si nerozumíme.Vy mluvíte o samci bez meče ale plně vyvinutým gonopodiem.Kdež to ja mluvím o samci který ma na půl gonopodium a na půl ještě břišní ploutev a věřte mi že v takovémhle stupni vývoje samici oplodnit nedokáže.Tá přeměna z břišni ploutve na gonopodium je velice složity proces a aby byl tu samici schopný oplodnit musí být tenhle proces téměř ukončen.To mi je jasné že si nejdříve vytvoří gonopodium a až potom meč.Jde o to v jakém stádiu je gonomodiu a jestli je už funkční.

"raný-pozdní, jak jsem už napsal, pořád samec"

Já už tomu asi začínám rozumět. Ty si myslíš, že označením "pozdní samec" je míněna samice, ze které se později stane samec? To ale snad nikdo nikdy netvrdil

Pozdní samec je prostě samec, který se vyvine později.
Na druhou stranu - čistě teoreticky - ona to, vzhledem k existenci arrhenoidie, skutečně mohla být i samice. Tento fakt prostě nelze vyloučit. A zpětně by se to pohlaví těžko dokazovalo, pokud by tedy ona samice už neměla mladé.

Pro Libora S. Omlouvám se za ty iniciály v předchozí reakci, dělal jsem souběžně i něco jiného a měl jsem správně označit, že L. S. napsal: ..... a ne L. B. a uvědomil si to, až odpoledne v práci, se které jsem se vrátil teprve dnes.

Tím příspěvkem nemůžu potvrdit to vše, co se tu probírá, tedy ani Tvoje hypotézy, poněvadž moje technika chovu je čistě osobitá a neprobíhá ono testování, zda za jiných okolností by výsledky byly totožné.

Přece jsem jasně napsal, že různé zkušenosti jsou mozaikou rozmanitosti - a to ve všech možných proporcích.

Třeba u těch teplot bych musel mít samice stejného typu, již od početí - jejich doby oplození v nestejných hodnotách a to nejen konstantních, ale i kolísajících a stejným způsobem porovnávat vyvíjející se potomky do dospělosti i plného vzrůstu.

I pro vybavenou laboratoř by to mohlo být neúnosné ohledně počtu nádrží a pracovní obsluhy.

V přírodě neměnné - konstantní podmínky i v domovině živorodek určitě nejsou, vliv má roční období s délkou dne, nabídkou potravy, stavem vodní hladiny a změnou různých hodnot vody, k tomu její proměnlivá teplota a jiné.

Ten rozdílný poměr samců je patrný i v chovu jiných, tak zvaně divokých druhů mečovek - nechce se mi o tom psát a příspěvek dělat obsáhlým .

Též bych mohl popsat svoje zážitky s těmi ranými a pozními samci, ale není to nutné, SoRex odvedl precizní práci a dostatečně Tě "zpracoval" . Nic ve zlým.

Foto: Inspirace, jak může vypadat ideální prostředí pro vývoj kvalitních mečovek.

No to už je zase velmi subjektivní...to jestli si samec vrzne nebo ne, to lze poznat podle oplodněných samic a věřte tomu, že i třícentimetroví samci bez meče jsou schopni piňďourkem hýbat na stranu víc než dost...to jsou ti moji tzv. skrytí samci, kteří se tváří, že jsou vlastně samicemi. Viz dominance a subdominance...
Funkční, to znamená schopnost oplodnit, a to platí nejen u mečovek, nejen u živorodek, ale u takové spousty druhů živočichů, že to nelze ani spočíst...Však to pamatujeme, jedna kapka a už to ťapká...

Omyl,z poloviny a nebo ze třetiny vyvinuté gonopodium není v žádném případě vunkčí pohlavní orgán,jelikož ho není samec shopný vytáčet do strany.Vysvětlete mi jak by byl schopný tu samici oplodnit?K tomu ptřebuje aby bylo vyvinuté uplně.Pokud mečovky chováte,tak by jste to měl vědět.Tady spíš uvádite vaší teoriji kterou jste si vyčetl a proto si myslíte že je pravdivá.Jenže já mečovky chovam a pozoruji a to co píši jsou mé zkušenosti a žadná teorie kterou jsem si někde vyčetl.

amazonia napsal: To jste asi jediný kdo tomů věříte že není raný a pozdní samec.Já mám bohužel zkušenosti jiné a věřím že sposta chovatelu mečovek taky.Je pravdá,většina a nebo velká část dospívá standártně v ráném věku,zhruba ve 3 měsícich,ale některým naroste pouze z poloviny gonopodium,

No jo...retarda raný-pozdní, jak jsem už napsal, pořád samec...tak postupně...některým naroste pouze z poloviny gonopodium...ale to je funkční pohlavní orgán...druhotný znak mečík je při rozmnožování k ničemu. To že pak narostou ti obří samci, to je jev známý...možná se k tomu Roman vyjádří...za mne je to důsledek toho, že se napřed vyvíjel jako samice a po ní dostal figuru, a pak to přehodil na druhou stranu...Mimochodem, tady souhlasím s ing. Krčkem, ti štíhlejší, svižnější jsou pro chov mnohem přínosnější...

A teď k Romanovi...diferenciace= rovná se schopnost rozmnožování? To není z tvého textu pro mne patrné, jak jsem úvodu poznamenal a ty zdůraznil....retarda, my pomalejší...

To jste asi jediný kdo tomů věříte že není raný a pozdní samec.Já mám bohužel zkušenosti jiné a věřím že sposta chovatelu mečovek taky.Je pravdá,většina a nebo velká část dospívá standártně v ráném věku,zhruba ve 3 měsícich,ale některým naroste pouze z poloviny gonopodium,takže jde poznat že se jedná o samce a dal se jeho vývoj zastaví a pokračuje v růstu.Títo samci pokračuji ve vývoji podctatně později.Stalo se mi i že takoví samec pokračoval ve vývoji až zhruba v 7 měsících a plně byl dospělý v zhruba v 9 měsících.Díky tomu dorostl do podctatně větší velikosti než jeho raní sourozenci,kdy míva bez meče okolo 9 cm.

Tak ještě jednou i pro ty pomalejší:
"...v populaci se vyskytují samci, jejichž sexuální diferenciace proběhne výrazně dříve, než u části jejich sourozenců..."
Sexuální diferenciace NENÍ změna pohlaví. U raných/pozdních samců nikdo netvrdí, že by se jednalo o změnu pohlaví.
Ta sice ve směru samice-samec existuje, ale to je zase jiná pohádka...

SoRex napsal: OK, omlouvám se, reagoval jsem pouze na tvrzení o teplotě, ke které se ing. Krček opravdu nikdy nevyjadřoval.
ALE tvrzení (Tvoje), že "není raných a pozdních samců" je nepravdivé. Každý, kdo se delší čas zabývá chovem mečovek ví, že v populaci se vyskytují samci, jejichž sexuální diferenciace proběhne výrazně dříve, než u části jejich sourozenců. Mnohokrát, mnohokrát odpozorováno u různých chovatelů, v různých podmínkách u různých populací.
A nevěřím, že by sis toho nevšiml, když sis všiml jinak extrémně vzácné funkčnosti arrhenoidního samce z fertilní samice (pro ostatní - toto je téma jiného diskusního vlákna).

Není nepravdivé mé tvrzení ..."není raných a pozdních samců", pokud připustíme, že jednou samec, navždy samec. A opravdu jsem se za 40 let nesetkal s tím, že by se samec změnil v samici. Zmiňuji to v této debatě několikrát...Pokud se napřed nevyvíjí jako samice a pak si to "rozmyslí"... ...ale jinak díky za dovzdělání...

"Labilní pohlavní základ není totožný výraz s chromozomální nestabilitou, pokud chromozomy nejsou jednoznačně rozlišeny?"

Není.
"Labilní pohlavní základ" u mečovek je dán polygenním určením pohlaví. Jinými slovy; jejich pohlaví určují jak pohlavní chromozómy (a kupodivu samci mohou být i s chromozómem X), tak skupina dalších chromozómů, které se uplatňují ve vzájemných vazbách, takže je pohlaví určeno až v průběhu embryogeneze (nikoli hned po oplození, jak jsme zvyklí u většiny obratlovců). Na tyto vazby (resp. jejich projev) má rozhodující vliv již dříve zmiňovaný mix vnějších faktorů (až na jednu výjimku, a tou je kombinace pohlavních chromozómů YY - to jsou vždy samci).

"Chromozomální nestabilita" (používanější je "syndrom chromozomální nestability") je termín pro zvýšenou lámavost některých chromozómů pod mutagenní zátěží. Např. UV záření. Její projev je nejčastěji spojen se snížením imunity.
Takže se samčím pohlavím by to mohlo mít společné snad jen to, že tito nejsou imunní vůči sexuální atraktivitě samic

OK, omlouvám se, reagoval jsem pouze na tvrzení o teplotě, ke které se ing. Krček opravdu nikdy nevyjadřoval.
ALE tvrzení (Tvoje), že "není raných a pozdních samců" je nepravdivé. Každý, kdo se delší čas zabývá chovem mečovek ví, že v populaci se vyskytují samci, jejichž sexuální diferenciace proběhne výrazně dříve, než u části jejich sourozenců. Mnohokrát, mnohokrát odpozorováno u různých chovatelů, v různých podmínkách u různých populací.
A nevěřím, že by sis toho nevšiml, když sis všiml jinak extrémně vzácné funkčnosti arrhenoidního samce z fertilní samice (pro ostatní - toto je téma jiného diskusního vlákna).

SoRex napsal: Mimochodem; u mečovek je pohlaví polygenní (není určeno přímo a výhradně pohlavními chromozómy, které navíc nejsou jednoznačně rozlišeny), tedy nikoli "chromozomálně nestabilní".
To, že na tento labilní pohlavní základ má v jisté fázi zárodečného vývoje vliv teplota a chemismus vody, ale také třeba hormony, bylo laboratorně prokázáno. Ovšem rozhodně to nelze jednoduše označit závislostí přímé, či nepřímé úměry. Ona hranice zvratů je díky poměrům zmíněných parametrů tak subtilní, že praktickou zkušenost s ní prostý akvarista asi získat nemůže.
Přiznám se upřímně, že mám mnohem raději sny zcela jiné, než abys v nich Romane vystupoval ty a mečovky ...Ale je vidět, že ti nelze upřít pedagogické schopnosti. Korektorské chyby jsem odstranil a článek poslal redakci k opětovnému schválení, protože si nemyslím, že by vznikl z nudy a za těmi řádky si stojím...
Ještě se ale vrátím k tvým řádkům...
Pokud pročteš tu přestřelku o závislosti vzniku samců u mečovek, pak ale opravdu zcela jistě myslím, že nejsme v rozporu...Vlivů je spousta a jsou nepopíratelné. A ani já jsem se nesnažil je popírat. I podle mne to nejsou konstanty, které by se daly definovat. A proto asi vznikla ta debata, protože jak zaznělo, že je to definitivně potvrzeno, jak vznikají u mečovek samci, to jsem nezkousl. Tedy ty raní a pozdní samci, teplá či studená voda. Protože ten mix vlivů je dán tedy nejen tou teplotou, chemismem a dalšími parametry vody, (myslím, že těch vlivů je i více, jak jsem zmínil třeba hustotu osídlení nádrže), ale hlavně tím kterým kmenem šlechtěných mečovek. Což by mělo být zcela shodné vyjádření jako to tvé.
Padla pedagogova slova na úrodnou půdu?
P.S. "Labilní pohlavní základ" není totožný výraz s chromozomální nestabilitou, pokud chromozomy nejsou jednoznačně rozlišeny? Ne že bych tě chtěl časově vysávat, ale nějak mi uniká ten rozdíl...

SoRex napsal: "To je evidentní ctitel mnohokrát i publikovaných teorií ing. Krčka, o nichž ale už i vědecká populace pochybuje."
- pokud to tvrdíš, potom by bylo fér, pokud bys byl schopen to dokázat. Jenže to jistě nebudeš, protože já "náhodou" vím, že on tento názor nezastává a ani praktickou zkušenost s tím nemá. A že by teoreticky mohl, po 60 letech odchovů

"Raní" a "pozdní" samci jsou bezpochyby minimálně jednou publikovaným termínem ing.Krčka. Jinak děkuji za pregnatní zpřesnění mých tvrzení...

"To je evidentní ctitel mnohokrát i publikovaných teorií ing. Krčka, o nichž ale už i vědecká populace pochybuje."
- pokud to tvrdíš, potom by bylo fér, pokud bys byl schopen to dokázat. Jenže to jistě nebudeš, protože já "náhodou" vím, že on tento názor nezastává a ani praktickou zkušenost s tím nemá. A že by teoreticky mohl, po 60 letech odchovů

Mimochodem; u mečovek je pohlaví polygenní (není určeno přímo a výhradně pohlavními chromozómy, které navíc nejsou jednoznačně rozlišeny), tedy nikoli "chromozomálně nestabilní".
To, že na tento labilní pohlavní základ má v jisté fázi zárodečného vývoje vliv teplota a chemismus vody, ale také třeba hormony, bylo laboratorně prokázáno. Ovšem rozhodně to nelze jednoduše označit závislostí přímé, či nepřímé úměry. Ona hranice zvratů je díky poměrům zmíněných parametrů tak subtilní, že praktickou zkušenost s ní prostý akvarista asi získat nemůže.

amazonia napsal: Souhlasím s O,když máte v rybárně konstatní teplotu,tak s čeho jste vyvodil váš závěr,já to mám vyzkoušené osobně.Navíc jste uváděl že v rybníčku je podctatně víc samic,pro to a pro to.Neuvažoval jste třeba že je tam víc samic právě pro to že tam je podctatně nižší teplota než u vás v rybárně? Samozřemě souhlasím že na to jesli se vyvinou samci a nebo samice bude nejpíš víc faktorů.Stojím si ale za tím že teplota bude mít klíčovou roli(má zkušenost)

Neuvažoval, protože do rybníčku se dostávají ryby podle toho, jak projedou odkalovacím potrubím. Pokud bych měl hodnotit poměr pohlaví rybek narozených v rybníčku, pak je téměř shodný s tím, co znám z rybány. A opět se vrátím i u vás ke genetickému vybavení jednotlivých ryb...Dvě samice stejné barvy v rybníčku vrhnoucí také nedají větší množství samic než samců. Jiná ze stejné linie naopak dá těch samic více. A to mají tu chladnou vodu. Zajímavé je, že mnohé mladé ryby se začínají vyvíjet jako samice. Dokonce jsou evidentně oplozené...a ejhle najednou zástava, skvrna mizí a je tu samec jako vyšitý. Já si myslím, že to jen potvrzuje tu chromozomální nestabilitu...Ne rozdíl v teplotách.

0 napsal: Bez souběžného testování několika kolekcí jednotného "materiálu" v rozdílném prostředí, např. těch teplotních rozdílů a podob., nemohou být vykazovány adekvátní výsledky.
...i tak různé druhy a variety podmínky podobné a přesto u jednotlivých forem - kmenů X. helleri jsou výsledky rozdílné, i co do poměru samců a samic v dlouhodobých ukazatelích - myšleno, že u některých linií po více let převažují buď samci, nebo u jiných samice.
Okrajově ohledně vývoje samců. Bylo publikováno, že u mladých samců je dospívání - tvorba typických znaků, jako je gonopodium a mečík, zpomaleno, když vidí již dospělé samce, kteří by je jinak brzy, ještě malé pronásledovali. Jenže na tom se podílí i do vody vylučované hormony dospělých ryb, což by se nemělo opomíjet a pak, což je správně neustále opakováno, i celková kvalita vody, která má být co nejméně zatížena dusíkatými látkami, aby ryby předčasně nedospěly a co nejvíce ve zdraví narostly.

Ale vždyť vy vlastně jen potvrzujete to, že rozhodující roli ve vývoji pohlaví hrají chromozomy...různé druhy a variety podmínky podobné a přesto u jednotlivých forem - kmenů X. helleri jsou výsledky rozdílné, i co do poměru samců a samic v dlouhodobých ukazatelích - protože prvotní je genový mix a pak ty další okolnosti...
Co se týká okukování mladých samců...to co píšete možná funguje u nestejně starých ryb. A bude souviset i u živorodek existující dominancí a subdominancí. Pinďourka klidně kluk má, ale meč schovává, to je celkem běžné. U stejně starých ryb to bude zase jinak. Já mladé s dospělými nemám, takže to s vylučovanými hormony bude těžké...

Souhlasím s O,když máte v rybárně konstatní teplotu,tak s čeho jste vyvodil váš závěr,já to mám vyzkoušené osobně.Navíc jste uváděl že v rybníčku je podctatně víc samic,pro to a pro to.Neuvažoval jste třeba že je tam víc samic právě pro to že tam je podctatně nižší teplota než u vás v rybárně?To jak to myslel s těmi rannímy a pozdnímy samci jsem pochopil,zas ze mě nědělejte hlupáka.Dokonce jsem to už někde i četl že se z potomstva od ranních samců vyvijejí spíš samci a naopak ale zatím se mi to nepotvrdilo.Navíc mám vyzkoušené že při nižšších teplotá je větší šance že tam budou pozdní samci,u vysokých teplot se vyvíjejí spíše ranní,jelikž při vysokých teplotách se u nich o dost zrychlí metabolizmus a s tím i souvisí předčasné dospíváni,kdy nemají ještě potřebnou velikost.Samozřemě souhlasím že na to jesli se vyvinou samci a nebo samice bude nejpíš víc faktorů.Stojím si ale za tím že teplota bude mít klíčovou roli(má zkušenost)

L. B. napsal: Mám v rybárně teplotu víceméně konstatní..

Podle čeho pak jsou vyvozeny ony úvahy ? Bez souběžného testování několika kolekcí jednotného "materiálu" v rozdílném prostředí, např. těch teplotních rozdílů a podob., nemohou být vykazovány adekvátní výsledky.

U mne mají ryby poměry jiné, i tak různé druhy a variety podmínky podobné a přesto u jednotlivých forem - kmenů X. helleri jsou výsledky rozdílné, i co do poměru samců a samic v dlouhodobých ukazatelích - myšleno, že u některých linií po více let převažují buď samci, nebo u jiných samice.

Okrajově ohledně vývoje samců. Bylo publikováno, že u mladých samců je dospívání - tvorba typických znaků, jako je gonopodium a mečík, zpomaleno, když vidí již dospělé samce, kteří by je jinak brzy, ještě malé pronásledovali. Jenže na tom se podílí i do vody vylučované hormony dospělých ryb, což by se nemělo opomíjet a pak, což je správně neustále opakováno, i celková kvalita vody, která má být co nejméně zatížena dusíkatými látkami, aby ryby předčasně nedospěly a co nejvíce ve zdraví narostly.

Libore, na zjištění některým poznatků, ta Tvá rybárna nemusí stačit . Různé zkušenosti jsou mozaikou rozmanitosti.

To platí i pro Tvůj poslední článek o kanibalismu rodičů, který jsem pociťoval, tak trochu, jako napsaný z nudy a následky se projevily.

Samozřejmě, ani já nejsem vševědoucí a stále se i na vlastních chybách učím . Chovu zdar.

Není raných či pozdních samců.....
Už to tady ve vlákně je...Jsou samci u nichž se pohlavní znaky vyvinou dříve, a ti u nichž se vyvinou později. A na svědomí to mají chromozomy. Jejich vliv na pohlaví mláďat lze vysledovat stěží, protože se vyvinou po několika letech i samci schopní reporodukce ze samice, která měla mladé. Tento jev nebyl pozorován jen u mečovek, ale třeba také i u ok (i když u těch nevím, jak je to s tou další reprodukcí). Tudíž těžko lze tvrdit... jestli se vyvinou samci a nebo samice má vliv jestli jsou potomci od ranních a nebo pozdních samců.U ranních samců se prý rodí víc samců a za to u pozdních samců se rodí víc samic.
Jestli u mého článku použila Markéta spojení "akvaristická latina", pak tvrzení o raných a pozdních samcích je skutečně spíše více než zprávou zmíněného rádia.
Mnohem více hraje roli velikost nádrže, kvalita vody a množství podávané potravy. V případech bazénového odchovu s velikou cirkulací vody a dostatku potravy je samic mnohonásobně více než samců. Případně je poměr vyvážený. V přehuštěných nádržích je samců nadbytek.
Pokud jsme u těch teorií...u velkého množství druhů živorodek bývá samců i za ideálních podmínek vždycky nepatrně více. Což asi souvisí se způsobem rozmnožování těchto ryb a tím, jak si samice vybírají partnery, s nimiž jsou ochotny plodit potomky...

amazonia napsal: S konečnou platností mužu říct že teplota má vliv jestli se vyvinou samci a nebo samice.Kontaktoval jsem jednoho mého známeho který živorodky a převážně mečovky chová víc jak 40 roku,šlechtí je,jezdi s nimy po vystavách a získal spousty ocenění a tenhle člověk mi to potvrdil.Taký pry to jestli se vyvinou samci a nebo samice má vliv jestli jsou potomci od ranních a nebo pozdních samců.U ranních samců se prý rodí víc samců a za to u pozdních samců se rodí víc samic.

Ha! A už je tady Radio Jerevan zase! A takhle to vzniká...Konečná platnost...

To je evidentní ctitel mnohokrát i publikovaných teorií ing. Krčka, o nichž ale už i vědecká populace pochybuje...Navíc vám to řekl nepřesně, a nebo vy jste to blbě reprodukoval...těmi ranními samci nemyslel ryby s gonopodiem zrozené ráno. V podání ing. Krčka se jedná o samce rané...Chromozomy možná "ovlivní" (spíše se toho domnívá) ten váš informátor souhrou náhod, a přikládá to jen jednomu aspektu. Naprosto nesmyslně nazýváním samců. Tedy směle do sporu...Není raných či pozdních samců.....Nevím jestli mečovky chovám zrovna 40 let, po výstavách s nimi nejezdím a ani je nijak výrazně nešlechtím, ale vystřídal jsem tři různé druhy vod, v nichž jsem je měl. A jednoznačně mohu potvrdit, že se změnou vody se mění zároveň poměr pohlaví u narozených rybek. Teplota v tom roli hrát nemůže nijak zásadní, protože tu udržuji od pravěku prakticky stejnou...

S konečnou platností mužu říct že teplota má vliv jestli se vyvinou samci a nebo samice.Kontaktoval jsem jednoho mého známeho který živorodky a převážně mečovky chová víc jak 40 roku,šlechtí je,jezdi s nimy po vystavách a získal spousty ocenění a tenhle člověk mi to potvrdil.Taký pry to jestli se vyvinou samci a nebo samice má vliv jestli jsou potomci od ranních a nebo pozdních samců.U ranních samců se prý rodí víc samců a za to u pozdních samců se rodí víc samic.

Mením 1/3 vody každý druhý deň. Žiaľ, teplota vody je taká, aká je v izbe. Aj keď vetrám a veľmi nekúrime, aj tak je tam teplo. Pena vo filtri je celkom nová kúpená, tak asi preto "nefunguje". Včera som ale urobila pokus. Vypláchla som filter vo veľkom akváriu a v tej hnusnej vode z filtra som vyprala tú novú penu z bublifuku. Neviem aké to bude mať následky. Dám vedieť. A dokonca som asi 3 litre z veľkého akvária doliala malým. Čo to urobí zistím, keď prídem domov z práce.
Ešte mi napadlo, že čo keby som pár tých naoko zdravých rybiek dala zvlášť bez filtra a menila len vodu? Diky za názory.

Raviolka napsala: LiborSprysl napsal:...bavíme se o konkrétní skupině živorodek a ten žije především pouze v jednom druhu biotopu - tekoucí vodě.O které skupině se tedy bavíte konkrétně? O xifách? O mečovkách? Nebo v tomto konkrétním případě o mečovkách šlechtěných, které v sobě mají naprostou většinu genů X. helleri? Já totiž taky nemám moc ráda tohle zevšeobecňování, že "živorodky potřebují to a to", ani pokud se to aplikuje na xify nebo mečovky
Tak si dovolím upřesnit: Hellerky jsou z mečovek ekologicky zdaleka nejplastičtější, jinými slovy dokáží velice dobře žít v různých podmínkách a je to jejich přirozené prostředí. Běžně obývají i vody stojaté a vyskytují se v nížinách, což pro jiné mečovky neplatí.

Takto podáno máš samozřejmě pravdu. O schopnostech "žití" živorodek v přírodě jsem toho přečetl docela dost, i tuším od tebe Ale šlechtěním X.helleri nedošlo ke zkvalitnění genového vybavení, nýbrž naopak. Tudíž byť jsou v přírodní podobě "ekologicky zdaleka nejplastičtější", v uzavřené nádrži si na "hýčkání" potrpí...

LiborSprysl napsal:...bavíme se o konkrétní skupině živorodek a ten žije především pouze v jednom druhu biotopu - tekoucí vodě.O které skupině se tedy bavíte konkrétně? O xifách? O mečovkách? Nebo v tomto konkrétním případě o mečovkách šlechtěných, které v sobě mají naprostou většinu genů X. helleri? Já totiž taky nemám moc ráda tohle zevšeobecňování, že "živorodky potřebují to a to", ani pokud se to aplikuje na xify nebo mečovky
Tak si dovolím upřesnit: Hellerky jsou z mečovek ekologicky zdaleka nejplastičtější, jinými slovy dokáží velice dobře žít v různých podmínkách a je to jejich přirozené prostředí. Běžně obývají i vody stojaté a vyskytují se v nížinách, což pro jiné mečovky neplatí. A pokud se snad bavíte o xifách, tak mezi nimi je dokonce jeden vyložený specialista na vody stojaté (X. maculatus).

Na tom,že 20C a viac je lepšie sa zhodneme.No ani pri poklese či nižšej to nie je až tak strašné ak to netrvá dlhodobo.I v byte určite človek vetrá a tak tam nemáme konštantne rovnakú teplotu.V zime zas prikúrime.

Ten nick mám zo školy pretože sa volám Praško a volali ma Prašan(alebo neoficiálne Apač).Tu však nešiel dať mäkčeň,tak som prasan.(možno by to pôsobilo inak ak by som tam mal veľké P)
PS:článok prečítaný

amazonia napsal: To že má vliv teplota na poměr pohlaví jsem uvedl jako fakt hlavně s toho důvodu,že s tím mám skušenost.V létě když jsou teploty vysoké tak se mi vyvíjeji spíše samci,kteří dospívaji už někde kolem 3 cm,takže jsou spíše drobní.Za to v zimě,když sou teploty nízké se mi vyvíjejí spíše samice a samci dospívaji někde v 5cm,takže dorostou do podctatně větších rozměrů.
Každá ryba potřebuje něco jiného a nejde je házet do jednoho měchu jenom proto že obývají tropy a subtropy.Některá ryba obývá prosluněné říčky a pomalu tekoucí potoky a jiné zas obývají horské potoky.Například u lábyryntek může teplota vystoupnout až ke 30 c a u živorodek je vhodnější teplota kolem 20 aby byl zajištěn zdárný vývoj.

Ne! Na pohlaví všeho od xif mají vliv především chromozomy a ty ovlivňuje mnohem více vlivů než je teplota. Léto - zima v tom roli vůbec nehraje! Mám v rybárně teplotu víceméně konstatní...ovšem třeba při změně krmení, a toho je v létě přehršel na výběr, to se poměry velmi mění...
K tomu kde ryby žijí nemá cenu polemizovat, bavíme se o konkrétní skupině živorodek a ten žije především pouze v jednom druhu biotopu - tekoucí vodě. Teplotní interval se u živorodek pohybuje od nějakých 16 (třeba P.caudomaculatus, nebo mnohé gudeje) až po 30 a více (jako jsou oka, nebo ryby ze stojatějších vod)...

prasan napsal:

1.nemal som tak malý ohrievač preto sú pri teplote akú mám v byte

2.táto teplota im v mojom prípade nevadí a na potravu sa doslova vrhajú (teplota musí byť o dosť nižšia aby sa správali ako popisuješ)

3.ide o mini nádobku bez dekorácií a substrátu(jediná ako tak fungujúca rastlinka je tam Echinodorus), smelo môžem tvrdiť ani jedna neumrela v dôsledku nízkej teploty to by som mŕtvolku hneď našiel

4.veľká časť ochorení ma drastickejší priebeh práve pri vysokej teplote,preto v mojom prípade pokladám nižšiu teplotu za veľké +.Ak by sa mi niečo objavilo viem rýchlejšie a efektívnejšie reagovať

5.v chladnejšej vode a lepšom okysličení je menšia pravdepodobnosť,že pri prekŕmení ryby padnú na vysoké NO2

6.rybky mi krásne a rýchlo rastú,doteraz som nemal s nimi žiaden problém/ žiadne stiahnuté plutvy a pod.
Ten nick je mi fakt trochu žinantní Rado... Zkušenosti s konkrétním akváriem se dají zevšeobecnit těžko...nevím jakou máš vodu. V případě vody měkčí není opatrnosti nazbyt. A chápu nižší teplotu, protože nejsi u akvária celý den. Já jsem netvrdil, že by ryby měly při nízké teplotě umírat, či by jim měla vadit, já jen tvrdím, že pro vývoj je optimálnější teplota nad 20 stupňů

To že má vliv teplota na poměr pohlaví jsem uvedl jako fakt hlavně s toho důvodu,že s tím mám skušenost.V létě když jsou teploty vysoké tak se mi vyvíjeji spíše samci,kteří dospívaji už někde kolem 3 cm,takže jsou spíše drobní.Za to v zimě,když sou teploty nízké se mi vyvíjejí spíše samice a samci dospívaji někde v 5cm,takže dorostou do podctatně větších rozměrů.Stal se mi i případ že z 80 mečovek mi vyrostl pouze jeden samec ale ten byl krasavec,bez meče měl min.nějakých 9 cm.Samozřejmě 17 - 18 c,je už málo.Spíš bych doporučil nějakých 20 - 21 c.Vyšší teplota udělá víc škody než užitku.Ryba stejně rychlej neporoste ale pouze se u ní docílí předčasné dospívání a skracuje se jím život.Tak pro zdárný vývoj je vhodnější chladnější voda(vlastní skušenost)Každá ryba potřebuje něco jiného a nejde je házet do jednoho měchu jenom proto že obývají tropy a subtropy.Některá ryba obývá prosluněné říčky a pomalu tekoucí potoky a jiné zas obývají horské potoky.Například u lábyryntek může teplota vystoupnout až ke 30 c a u živorodek je vhodnější teplota kolem 20 aby byl zajištěn zdárný vývoj.

Z cehoz plyne pouceni, ze Tve ryby na NO2 nepadnou .

Holé sklo som myslel akvárium bez substrátu.Na fotografii čo som dal je hádam dostatočne vidno bežný bublifuk čo tam mám.

Ale ne, to jsme se nepochopili.

Kdyz nemas zadnou filtraci, jen hole sklo, nefunguje (temer) nitrifikace a ryby vylucuji amoniak, ktery zustava jak je.

Kdyz mas slusnou filtraci, NH3 rozpusteny ve vode se nitrifikaci prevede na NO2 a pak na neskodny NO3.

Pokud nefunguje nitrifikace vubec, ryby odejdou na cpavek. Pokud dokonale, na NO2 neodejdou, kontinualne se prevede na NO3.

Takze predpokladam, ze na NO2 ryby odejdou jen v pripade, ze z cele nitrifikace funguje nitritace a nefunguje nitratace, coz je nejcasteji pripad zabihajicich se akvarii.

Hlavně by ten filtr měl být dobře zaběhlí aby účinně ten čpavek odbourával a v akváriu se nehromadil.Alespoň měsíc v provozu.

Od toho je výmena vody a správne fungujúca filtrácia,aby sa čpavok nehromadil.

Vcelku logicke, jen ryby Ti spis mohou padnout rovnou na NH3 (cpavek), nez na NO2.

Prečo mám mečovky tak ako som napísal:
(toto nie je návod ako ich chovať a či je to ideálne,je to len môj postup - niekde funguje inde zase nemusí)

1.nemal som tak malý ohrievač preto sú pri teplote akú mám v byte

2.táto teplota im v mojom prípade nevadí a na potravu sa doslova vrhajú (teplota musí byť o dosť nižšia aby sa správali ako popisuješ)

3.ide o mini nádobku bez dekorácií a substrátu(jediná ako tak fungujúca rastlinka je tam Echinodorus), smelo môžem tvrdiť ani jedna neumrela v dôsledku nízkej teploty to by som mŕtvolku hneď našiel

4.veľká časť ochorení ma drastickejší priebeh práve pri vysokej teplote,preto v mojom prípade pokladám nižšiu teplotu za veľké +.Ak by sa mi niečo objavilo viem rýchlejšie a efektívnejšie reagovať

5.v chladnejšej vode a lepšom okysličení je menšia pravdepodobnosť,že pri prekŕmení ryby padnú na vysoké NO2

6.rybky mi krásne a rýchlo rastú,doteraz som nemal s nimi žiaden problém/ žiadne stiahnuté plutvy a pod.

Abychom si to zase trochu upravili...(pardon, vy nejste s prasanem žádní nedůtklivci jako někdo... )
am....
Vliv teploty na pohlaví mečovek prokázán nebyl tak, aby se to dalo uvádět jako fakt! Mečovky jako chromozomálně neustálené ryby reagují na mnoho podnětů a zcela bez varování máte z hejna samic půlku samců bez ohledu na teplotu.
pra...
Mečúniky zvládajú u mňa výmenu o 17-18C vode (v izbe a aj v nádržke max.20C) Sú takto otužilejšie.
Jasně že zvládají ale je to to, co je pro jejich vývoj ideální? Rybky tropické a subtropické vůbec netouží být ruskými mužiky či Františkem Venclovským, hledám-li příměr pro otužilce. Samozřejmě, že není nutné je "přetápět", jsou to převážně říční ryby. Ale u mláďat je to malinko trochu jinak, pokud použijeme hlavu... Od matky jsou vodou odplavena...ještě to nejsou velcí plavci...kam odplavou? Do mělké tišinky u břehu...a jaká tam bude voda? No přece teplejší než v tom proudu, někdy dokonce hodně teplá. Takže kdy začít s tréninkem na překonání kanálu La Manche? Ve věku, kdy ryby jsou už dostatečně odolné a schopné otužileckého tréninku.
Mimochodem...studená voda - a to 17-18 stupňů pro mladé tedy rozhodně je! - zpomaluje již tak nedokonalý metabolismus živorodek a ty blbě žerou.
Já tedy dospělce mám klidně i při deseti stupních ještě v rybníčcích, ale to co tvrdím, za tím si stojím!
A abych ještě k těm samcům něco utrousil...
Sice na mé názory někteří odborníci vraští čelo, ale vyslovím smělou hypotézu, a skoro bych řekl, že je na ní více než na teplotách, pH, krmení, parametrech vody a já na čem ještě někteří uvádí.
Tak tedy: U šlechtěných mečovek nejvíce samců vzniká v důsledku těsných prostor, v nichž jsou mladé ryby odchovávány. A to z toho důvodu, že si nějakým způsobem uvědomují, že bude-li přehršel samic, bude při sexuálním apetitu samců brzy nádrž plná mladých. A bude ještě těsněji.
U divokých mečovek je to ovšem teorie neplatná, tam je aspektů mnohem více.
Trochu ta teorie souvisí s řádky, které, jak jsem slíbil po návratu ze špitálu, jsem odevzdal redakci. Po prvních porodech samic se situace velmi výrazně mění...ale to bych se opakoval, počkejte na schválení článku redaktory...

Souhlasím s uživatelem prasan.26 C je na živorodky strašně moc.První 2 týdny bych jim dal tak 24 C a pak bych jim teplotu postupně snižoval až na nějakých 20 - 21 C.Z rybek vyrostou zdravé,silné a otužilé ryby.Při vysokých teplotách u ních akorát docílíš zrychléní metabolizmu,při kterém ti samci budou předčasně dospívat,kdy nebudou mít ještě potřebnou velikost a při výsokých teplotách se těch samců vivijí víc,což je nežádoucí.Samozřejmě kválitní živé krmivo na rozkrmení,téměř denní odkalováni,pouze občasným praním filtru.A rybky budou jenom skvétat.Ty hodnoty si přeměř a pak budeme chytřejší.Muže to být tím že tá nádrž nebyla dostatečně zaběhlá.

Mečúniky zvládajú u mňa výmenu o 17-18C vode (v izbe a aj v nádržke max.20C) Sú takto otužilejšie.Rovnako ako písal kolega som začal rozklmovať artémiou a až neskôr prišlo suché krmivo.Skúšal som rozkrmovať i suchou(u mňa to tiež fungovalo) no prírastok veľkosti nebol boh vie čo.Síce i takto dokážeš vychovať krásne veľké ryby,no je to beh na dlhú trať.

Ona voda vubec zapachat nemusi, dokonce muze byt vylozene kristalova, a zaroven muze byt totalne jedovata. A pak si zmeris vodu, ktera pachne hur nez zmokly pes, pac se udelal na hladine mensi kolacek Sinice. No a koukas jak puk, pac dusik ve vsech podobach skoro zadny.

Ano, voda smrdici jako zumpa asi nebude uplne fajn, ale v akvariu bych rozhodne nebyl klidny jen proto, ze se mi zda voda super cichem i na pohled. To ze v ni umiraji rybicky je dostatecne proto, abych takovou vodu odsoudil jako spatnou a i kdyby to bylo nepravem, ze rybicky odchazeji na neco jineho, neudelam (ve vetsine pripadu) spatne, kdyz ji vymenim (jak pise Roman, vyvetram).

Sakra, asi mne ten Roman nakazil, ale nakonec dik mu za to .

Ale ber to jen jako dovetek, urcite mas sve rybicky rada a nemusime Te presvedcovat na 2x .

OK, zlepším údržbu. Voda je práve že celkom pekná na pohľad. Ani nezapácha.Skúsim odmerať hodnoty, potom uvidíme. Zatiaľ dik.

Jenom bych dodal ty stažené ploutve,to vypadá že se v akva hromadí dusíčnany,v horším případě jestli nebylo akva dostatečně zaběhlé tak i dusitan a čpavek.Přeměřil bych jejích hodnoty.Není ve vodě třeba i mléčny zákal?

Měň vodu denně,max. obden.Krm 2x - 3x denně.Ten filtr často neper a jak říkáš v akvarijní vodě.Na rozkrmení mladých je nejlepší živé (já krmím potěr živorodek artemkou a nebo grindálem)a až za pár tydnu můžeš přejít na suché a nebo mražené(cyklop,patentky).Když jsem začínal mladé krmit od prvního dne suchým,tak jsem s tím měl špatné zkušenosti a většinou i vysoké ztráty.

Men vodu kazdy den, ted musis.

Ďakujem za rady. V texte je preklep, tak opravujem, že krmim 2x denne. Odkaľujem tak 2x do týždňa hadičkou bordel zo dna a dolejem odstátu vodu. Penu z filtra preplachujem vo vode z akvarka. Včera som prišla o 10 kusov. Zo zúfalstva som im tam kvapla 4 kvapky eSHa 2000, lebo sa mi zdá, že niektoré majú stiahnuté plutvy. Teplota vody je stále 26°C.

Chtělo by to krmit vícekrát za den a hlavně živím ciklopem.Jak při krmení uděláš ze začátku chybu.Tak už se to těžko dohání.