Uhnívající rostliny
Co je to konkretne za rostliny? Treba Kryptokoryny se umi rozpadnout ze dne na den a vlastne jim ani nemusi nic chybet.
Ahoj, chtěla bych se zeptat, proč se mi mohly během týdne úplně rozpadnout a shnít nové rostliny. Minulý týden mi přišlo poštou pár kytek, něco jsem nasázela do našeho akva a 2 košíčky jsem uskladnila do bývalého bettária (6l kyblík, čistý objem asi 4l), kde teď chovám šneky. Už dřív jsem tam měla na nějakou dobu umístěné rostliny, které jsem nemohla nebo nechtěla hned sázet, přebytky z velkého akva atd. Trvale tam přežívá limnophila, malý kousek egerie a pár plovouček, které sice moc nerostou, ale žijí. Tyhle nové kytky ale během necelého týdne úplně uhnily a rozpadly se - zápach to byl děsivý, když jsem akvárko včera otevřela. Kytky ve velkém akva vypadají dobře. Mohlo to být způsobené nedostatkem živin, ale je mi divné, že to bylo tak rychlé?
Starší reakce
Příští týden se snad zadaří.
Ja bych asi dalsi veci neresil, nez to svetlo premontujes. Odeslo svetlo (ze jeste trosku sviti, uz to proste nemusi stacit), rostlinam se tim padem dari spatne a stejne spatne ted muzes bez noveho osvetleni cokoli vyresit.
Pásky byly fajn a i světla bylo dost (viz foto z února), ale mají to za sebou. V sobotu si jedu pro 30ks XT-E, nicméně je chci provozovat na podobné svítivosti, jako byly nové pásky. Málo světla vidím na trávníku, plevuňkách i kosokvětu, překvapivě blyxa tak postižená není (nevypadá).
Ta hniloba je asi něco jiného, jinak by se to neprojevovalo především na hnědovkách, které jsou i světlu nejblíž (zato je tam nejmenší proudění z rampy).
Mas 42W LED pasku nad skoro 250l akvariem. Reklo by se, ze by to melo stacit, ze ty LEDky sviti v dobrem vyzarovacim uhlu, nemusi mit reflektor a nevznikaji tak na vyzarovanem svetle dalsi ztraty (ze se sviti kam se svitit nema)...
Jenze LED pasky maji mizernou ucinnost a dostavaji se velice casto pod ucinnost zarivek. Navic jsem si sam overil, ze uvadeny ztratovy vykon neni v souladu s uvedenym, pri 12V u pasku ktere jsem koupil, tam nebyl ani nahodou, dal se tam dostat jen zvysenim napajeciho napeti. A otazka pak je jejich uchlazeni a zivotnost, protoze LED pasky v tomhle byvaji desne, snadno se prehrivaji a pak sviti mene a mene. Diskretni LED, mivaji casto uvedeny dost vysoke teploty, pri kterych mohou pracovat (neresme jak dlouho pri jake teplote, vetsinou velice dlouho i pri pro LED pasky teplote mimo vsechny meze). U LED pasku neni vyjimkou uvedenych max. 40°C, kde je udrzet nemusi byt u husteji osazenych LED pasku zadna legrace, specialne kdyz je v mistnosti v lete i 30°C. O vyzarovenam spektru LED pasku se take moc nedozvime, muzeme vetsinou jen pracovat tak s predpokladem, ze je stejne jako u beznych bilych LED se stejnou barevnou teplotou. Jenze i pouzivane luminofory se vyvijeji. U LED mi ten vyvoj pripada pomalejsi nez u zarivek, ale to je asi jen dobou, jak dlouho se zarivky a LED pouzivaji, a vubec si tady nejsem jist, zda se nemylim. Ze se proste da spektrum mnohem lepe vybirat u zarivek, a ze i "zvlastnosti" jsou pro normalniho smrtelnika lepe dostupne u zarivek.
Osvetleni se zarivkou s dobrym reflektorem dostane do akvaria celkem slusnou cast svetla z toho, co zarivka vyzari. Mirim tim k tomu, ty prikony zarivek a LED porovnat, at to mame jak zhodnotit, kolik svitis. Takze si polozme otazku, mas vubec dost svetla k tomu, aby neco mohlo rozumne rust? Ony se totiz zdrave rostliny dokazi ubranit ledascemu.
Ale tak mas tam LED, proc se dohadovat, s takovym osvetlenim se da casto snadno pracovat (upravit jej, doplnit). Muzes zkusit na jedne strane akvaria svetla pridat a uvidis. A muze se ukazat, ze jsem pravdu nemel a ze to nebylo to co neni ono, ale to se bez pokusu nejspis nezjisti. Taky by stalo za pokus si vedle rozsvitit jeste nepouzity LED pasek a podivat se, jestli i jen okem neni videt rozdil, jak moc sviti. Ja to udelal... a me LED pasky letely... nedokazal jsem je pres veskerou snahu uchladit a tak svitily mene a mene, az to nestacilo. Nerikam, ze jsem neudelal chybu v instalaci, klidne ji priznam, ale to nevylucuje, ze se neco takoveho nemuze dit.
Po dvou měsících klidu, kdy jen kytky stagnovaly, zase "hniloba" nabrala na síle. Devastuje především hnědovky. Staré listy, nové listy, staré rostlinky, nové rostlinky a řádí to i v prokelu. Neměl byste někdo nějaký nápad co s tím, co to je? Brzy budu mít už UV lampu, tak by mohla pomoc. Ještě mě napadla jako původce houba (
rybicky.net/forum/18833-houbove-onemocneni-rostlin ).
rybicky.net/fotogalerie.php…
Starší reakce
S těmi fosferčnany si jistý moc nejsem. Když se mi rozjela GSA, tak jsem jejich hladinu ještě neměřil. Proč se rozjela GSA jen tuším, buď došel fosfor (kytkám se do té doby fakt dařilo) nebo jak jsem hodně protrhával kytky i redukoval trávník, tak jsem ze dna zvednul spoustu dusíkatých látek a chyběly fosforečnany (v tvém odkazu jsem se dočetl o poměru 15:1). Bohužel jsem vyměnil jen běžných 50l (cca 30%)
Aktuální test je dělaný v docela zdevastované nádrži, každým dnem je v něm míň a miň zelené hmoty. Ludvigiím i alternatherám opadají listy a u hnědovek stříhám pořád napadené listy.
Takhle vypadaly v lednu
rybicky.net/fotogalerie.php… teď jako na přiložené fotce.
Jediné plus je, že snad stagnuje GSA. Plavenou křídu můžu sehnat, ale radši bych použil šutry vápence, které mám doma.
Železo a draslo budu přidávat Feroxem (
www.rostlinna-akvaria.cz/… ). První týden, dva, bych jel dle doporučeného dávkování, pak ubral na půl. Šlo by to tak?
Pro Martinu: Než jsem ten článek přečetl, tak jsem podle něj v podstatě jel podle jinde vyčtených informací a trochu podle citu začátečníka. Až na dvě výjímky: Nedělal jsem masivní výměny vody po hrabání se ve dně (jen běžné) a každy týden jsem měnil 50l vody. Oboje jsem se po přečtení snažil napravit a výměny vody začal prodlužovat (záznam v deníku ze 20.3). Možná to byl počátek mých problémů.
Jestli se vyčerpaly jiné prvky (NO3 a PO4 jsem měřil), které jsem dodával vodou nebo se rozjely nějaké breberky, které napadají listy, nevím.
Jdu zase sebrat a ustříhat nahnilé listí
.
Píšeš. Ryby krmím a stejně moc fosforu ve vodě není. Pravda je, že nepřekrmuju a špindíry v akvárku nemám.
Jak to že nemáš? Fosforečnany ti test prokázal. Tvoje akvárium producenti (živočichové) v akváriu ti dokáží vyprodukovat fosforečnany a i po následném uspokojení potřeb konzumentů (rostlin a i přes pravidelnou výměnou vody) ti test zjistil že pořád ve vodě fosforečnany ještě zůstávají a to O,34mgPO4/l. Norma pro pitnou vodu je 1mg/l.
Dusičnany to samé. Test ti prokázal že v akvárijní vodě ti pořád zůstává i po využití NO3 rostlinky a přes pravidelnou výměnu vody ještě 16mg/l dusičnanů.
Máš málo vápníku a poměrně měkkou vodu něco málo přes 5°GH a malou alkalitu, tu bych tedy nezvedal sodou, ale přidal bych rostlinám vápník třeba čistou plavenou křídu. Nebo jak už někdo psal změnit zdrojovou vodu. Tento problém může být i u akvárii kde se používá voda z RO. Draslík a vápník by měl být v nějakém poměru.
Železa máš málo, nesnaž se železem ale přehnojit (hnojit do zásoby), protože železo může zase blokovat jiný důležitý prvek mangan.
Mám přerybníno..pokud se nepřekrmuje a pravidelně se provádí údržba nevidím v tom problém.
Teď už tuším, že to vyhrajou spíš kytky a rybky budou doplněk. Pokud se tedy vzpamatují...
Musíš si vybrat jestli hodně ryb nebo rostlin obojí najednou nefunguje.
Ryby krmím a stejně moc fosforu ve vodě není. Pravda je, že nepřekrmuju a špindíry v akvárku nemám.
Pokud by Ti šlo mermo mocí o ten fosfor, tak ho tam můžeš dodávat elegantním způsobem a to přes ryby, krmením.
V poměrně hodně zarybněném akváriu je používáním hnojiva dost problematické.
Proč, co mám čekat?
Čím víc toho čtu, tím mi to přijde zamotanější
.
Nepoužíváš CO2 takže bych byl z hnojením hodně opatrný hlavně pokud jde o fosfor.
A nebo je to o tom vyladění světelnýho režimu, tak aby ty živiny, který tam výměnou vody dodáš(od ryb samozřejmě taky) stačily. Já to takto píšu proto, že než začnu do akva něco přidávat, tak to nejdříve testnu s tím co mám k dispozici.
Než se začneš děsit tím že máš asi málo makro živin pro rostliny. Zkus si prostudovat tyhle stránky projev nedostatku draslíku, dusíku, fosforečnanu u rostlin, vzájemné vazby NPK, fotky, symptomy rostlin různých rostlin při přehnojení např. dusičnany, fosforečnanem podíl těchto makroživin v sušině rostlin.
Stačí i překladač
www.heimbiotop.de/… Zvyšujují jí vodovodní vodou, aspoň budu tahat míň vody v kanistrech. Respektive ji zbyde víc na pití
.
Na tu alkalitu Ti stačí lžička sody týdně.
Test na fosfáty mám, zvýším hladinku na cca 1mg/l a feroxu začnu přidávat 1/2 doporučené týdenní dávky. Jsem si vědom toho, že svítím míň a jedu bez CO2. Každopádně jsem rád, že jsem dostal alkalitu míchaním vody na přijatelných 2.54°kH.
Draslíku je tam překvapivě málo.Podle tvýho měření to vypadalo uspokojivě.Ale pozor zase záleží na síle světla.Tu vodu bych měnila jen jednu třetinu,klidně z vodovodu.Svítit deset hodin bez pauzy.
Hmm, takže přitlačit s feroxem i KH2PO4. A to jsem myslel, že mám předraslíkováno.
Tak už mám rozbor, voda je ze neděle minulého týdne. Je to už po masivních výměnách, kdy jsem kombinoval vodu studánkovou (3 kýble) s vodovodní (2 kýble) a nepřidával jsem ferox ani nic jiného. Vápenec asi nechám mimo akvárka, alkalita už je lepší.
Asi bych měl přidat ferox, že?
Starší reakce
tak se pochlub
, pokud si správně pamatuji, tak v botanické zahradě ve Wroclawi má voda kolem 15° tvrdost a pH kolem 7,5 a roste jim tam vše, hodnota Ca byla kolem 90
Já jim to povim
co jsem koukal na tvé hodnoty, tak na kytky jsou v pohodě. Nevidím jediný důvod, proč by nemohly růst
Tak zatim nic moc, půlku vody jsem měnil poctivě (tři kýble studánkové/dva kyble vodovodní). Teď doma dva tři dny nebudu, jsem zvědavej, co při návratu uvidím.
rybicky.net/fotogalerie.php…Starší reakce
tak napouštěj přímo z kohoutku
Taky mi to tak vyšlo. Bohužel 50% denně nezvládnu, do kanistrů naberu 60l. Ale zkusím něco ještě sehnat. Dík za podporu.
radu ti dám, resetuj akva - velké výměny vody, každý den 50% tak týden, pak najeď na standardní hnojení, výměny vody 1/2 každý týden. Časem se to zlepší
Nemohl by nekrózu způsobit nedostatek vápníku v kombinaci s přebytkem drasíku?
maniakva.sweb.cz/…
I pH je docela nízké a přihnojoval jsem KNO3 i KH2PO4.
Už to postoupilo i na anubias, dnes jsem vyhodil tři listy (staré). Musím si zase nechat udělat kompletní test vody
.
A omlouvám se za monolog, třeba časem dodám dost informací a někdo mi poradí
.
Tak zahnívání není jen problém hnědovky, chytly to i ludwigie a večer jsem si všiml jednoho listu na anubiasu. V tom místě je poškozená játrovka na kořenu.
ludwigie předevčírem:
rybicky.net/fotogalerie.php… a podobně teď vypadá další.
Původně jsem měl podezření absenci fosforu ( mám i GSA), ale teď si myslím, že to není nedostatkem živin, ale mám v akvárku nějaký moribundus. :tone"
Když přemýšlím o změnách, začal jsem krmit mraženými dafniemi (ty teď vysadím) a z týdenních výměn jsem začal přecházet na delší interval: 10 dní 70%, 17dní 20% a poslední byla 10dní 70%. Během dlouhých výměn byly kytky i ryby OK, dusičnany jsem udržoval do 25mg/l. Podrobnosti v prezentaci.
Problémy asi opravdu korelují s přidáním dafnií...
Máte nějaký nápad co s tím, co by to mohlo být? Teď budu jen měnit často vodu.
Starší reakce
To samé místo předevčírem. Bohužel jen výřez z fotky.
Nelepší se to, ba naopak. Včera jsem vyměnil cca 70% vody a vypral filtr. Jdu to zase ostříhat
Mně to přijde i na těch mladých, bylo to jedno ložisko. Možná se projevuje už slabší průtok filtru.
A sedlácký přístup je mi sympatický, taky se o něj snažím.
Normální proces růstu novejch a odumření strarejch listů, řekl bych. Na té fotce nevypadá, že jí něco chybí, ale já jsem jenom sedlák, on se třeba někdo z místních chemiků vyjádří.
Ne, je tam od začátku. Lupeny byly na té vpravo dole.
Neměnila místo v akváriu?
Kdepak, už je pár měsíců přelistěná. Ze začátku po založení je to postihlo taky, ale na konci parohů. Po ostříhání se to neobjevilo, až zase teď.
Jestli je to jenom na starších listech, tak bych to tipoval na odumírání emerzních listů.
Ještě detail.
Začíná mi zahnívat jedno microsorium, povětšinou to začíná z přechodu listu běžného na "parohy". Co by to mohlo být, co mu chybí? Ostatní vypadají v pohodě.
Voda je cca o pH 6.2, alkalita 0.3 mmol/l, tvrdost 0.8mmol/l, NO3 asi 25mg/l, PO4 cca 1.8mg/l.
Nádrž je bez přidávání CO2, PO4 jsem zvyšoval pomocí KH2PO4, přidávám občas Ferox (cca jednu doporučenou dávku za 10 dní).
Nesaea spec.? Hodně tvrdý oříšek. Potřebuje velmi intenzivní osvětlení, měkkou, na živiny bohatou vodu.
Párkrát jsem ji zkoušel a přestože jsem se o takové podmínky snažil, nikdy jsem ji neudržel déle, než pár týdnů.
Přidat reakci
1 ...... [12] ...... 20 21
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 24762x