Uhnívající rostliny

Velmi dobře prospívá v samo domo komorovým filtru.

Dva roky mám Scindapsus aureus (mimo jiné) jako hydropon v akváriích a žádné otravy jsem nezaznamenal. Nutno dodat, že nechovám žádné vyložené okusuvače rostlin, kterým by se z hodování na kořenech této rostliny mohlo udělat nevolno. Měl jsem pár měsíců Kongo tetry, ty si ale kořenů scindapsu nevšímaly. Jen tak mimochodem, mezi jedovaté áronovité rostliny patří též v akváriích běžně pěstované anubiasy a kryptokoryny - a snad nikdo možnost otravy ryb z těchto rostlin neřeší, i když při poranění nepochybně uvolňují jedovaté šťávy, stejně jako ty scindapsy.

Nutno ovšem dodat, že Scindapsus aureus ti nikdy nevytvoří podvodní listy, není to vyloženě akvarijní rostlina. Dá se využít pouze jako hydropon, a to velmi jednoduše - stačí odstranit listy z části stonku a pouze ponořit odlistěný stonek do vody (klidně rovnou do akvária), nemusíš to sázet do keramzitu. Do tří týdnů by rostlina měla z čekacích kořenů začít pouštět pravé kořeny a pak už poroste jako z vody - doslova Pokud nemáš akvárium v tmavém koutě daleko od okna, nemusíš scindapsu ani přisvít, je na světlo velmi nenáročný.

Pro experimentování s hydropony si pročti a prohlídni třeba tohle:

www.tuncalik.com/…

fab.zshk.cz/…

Cituji: Některé druhy čeledi áronovité (Araceae) obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého ve tvaru jehliček, rafid, které při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což vede ke ztíženému polykání a potížemi při dýchání až dušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, a rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.

Ta rostlina ti pod vodou nepůjde. Dříve či později zajde. Nádrže s neakvarijními rostlinkami jsou většinou jen krátkodobá aranžmá.
No a na tom videu je spíše než potos (scindapsus) anubias.

Dobré odpoledne dámy a pánové. Mám takovou otázku. Co myslíte, bylo by možné mít akva osazené rostlinou Scindapsus aureus společně s rybí osádkou? Dočetl jsem se, že tato rostlina je jedovatá, ale už ne pro koho a čím. Ale na druhou stranu jsem zde www.youtube.com/… objevil video, na kterém jsou tyto rostliny společně s rybičkami.
Co myslíte vy?

Vy tu všichni kricite jak prvnicky o pomoc
Vesměs uvádíte špatný stav rostlin až po několika týdnech, takže: to ze rostliny jsou pěstovány na suchu není žádný problém, ve vodě při vhodných podmínkách vcelku rychle reaguji a mění listy. Podstatný je stav kořenů, nesmí se sázet rostlina s nahnilimi kořeny, vždy rostlinu hezky očistit,zkrátit kořeny a zasadit. Není dobré hned zmatkovat a vše honem měnit,když se zdá že nerostou. Aklimatizuji se...dále mi přijde zcela nesmyslné přidávat hnojiva, když rostliny ještě nejsou zcela aklimatizovane a emerzni. To samé platí u co2. Tady buch spis tipnul,že vyšší množství kyslíku bude vhodnější, aby v prostředí prosperovaly bakterie. Kdo myslí že použil co2 a použil tekuté co2, tak většina rostlin při kontaktu odumre, je třeba dbát na návod a při přímé aplikaci zkoušet odolnost druhů...
Takže když vytvoříte vhodné podmínky, takřka všechny rostliny zakoreni, takže chyby hledejte ve svých činech. Starejte se o čistou vodu, správnou filtraci a osvětlení. Tenhle koníček prostě vyžaduje trochu trpělivosti a správného úsudku. Článků a názorů je všude dostatek, takže je na každém jak posoudí svůj problém, podle svých symptomů
A v akvaristice je univerzální asi jen písek a vločkové krmivo

Technická - ty první odešly do tří měsíců, až na tři čestné vyjímky, které mám pořád. Ale to už mě nebolelo, už bylo hezky zeleno z jiných zdrojů Ten pobyt ve zverimexu se na těch kytkách mohl taky podepsat, to je pravda, ale kvalitní rostliny to nebyly, za tím si stojím.

EDIT: Ano přesně tak to dělám, zastrčím do dna - třeba s hygrophilami dost často. Ale platit za řízek s dvěma kořínky jako za rostlinu mi moc košer nepřipadá. Klidně bych si radši připlatil za lepší, než tohle.

Ty jsi nekoupil rostliny přímo od Rataje ale někde ve zverimexu. V takovém případě se máš zeptat jak dlouho jsou pod vodou u nich. Protože delší skladování takových rostlin pod špatným osvětlením má za následek zhoršení jejich kvality a hodně bych se rozmyslel je koupit. Stěžovat si že ti většina rostlin do dvou let nevydržela, tak za to už ani ten zverimex nemůže. U něj v prodejně by jsi asi takový problém neměl.
Pokud jde o stonkovky tak ty je v akváriu když je ustřihneš necháš někde zakořenit? Asi ne, prostě je jen zastrčíš do dna.

vaaclav napsal: Jinak dobře rostlá emerzní rostlina v akváriu poroste velice dobře a většinou i lépe než odnož od kamaráda.

Krásně řečeno Zkus si někdy nějaký košíček s obyčejnou kytkou v běžném obchodě koupit, schválně co z něj na tebe vypadne - někdy doslova Možná ta "dobrá rostlost" je ten problém, ale bohužel člověk za své prachy často dostane jen rostlinnou drť, co sotva pustila kořínky. A ne v každém obchodě ti dovolí si kytku důkladně prohlédnout.

Dobrá, vzdávám to, asi to emerzní pěstování fakt dělají všichni (a ti, kteří říkají, že ne, ti nejvíc), takže nemá cenu to rozebírat. Ale i tak mají jít do obchodu kvalitní uchycené rostlinky a ne jen řízky a sotva oddělené odnože...

Nepochybuji ani vteřinu. A kdyby měl znatelně lepší světelné podmínky než já, nejspíš to samé. Měl jsem možná kliku, ale z těch podarovaných nenáročných rychlíků jsem měl za tři týdny krásně zelené akvárium. Bohužel s těmi emerzkami ze zverimexu (všechno ratajovky) mám opravdu špatné zkušenosti, prostě se mi nedařily. Ani se nedivím, třeba stonkovky byly takové nedomrlé, sotva zakořeněné řízky, nacpané do košíčku tak, aby vytvářely dojem větší kytky. Jo, možná jsem byl trouba, že jsem to tak koupil, ale i tak si myslím, že není fér takové chcípáčky prodávat. Z té původní koupené várky mi po dvou letech zbyly jen dva anubáče (jaké překvapení) a bleherák. Ten půl roku trucoval a uhníval, už jsem myslel že ho taky vyhodím, teď s ním mám problém spíš opačný

To že je lepší když mají rostliny "nohy v teple" je stará známá věc. Proto všem doporučuji pod akvárium polystyrén a předpokládal bych u akvárií s plackama že je to samozřejmost. Potom ty ztráty a rozdíly teplot nebudou tak velké. Problém je právě v té teplotě je to jeden z parametrů důležitých pro růst rostlin (aspoň doufám). Přirovnal bych to ke světlu čím silnější tím více starostí s rovnováhou v akváriu. Krásná akvária s terči nejsou žádná vzácnost, takže když přidám k teplotě silné světlo, CO2 a další hnojivo porostou rostliny taky dobře. Už jsem slyšel názor že CO2 zkracuje rybám život, nemohu posoudit až jak je to pravdivá informace. Je to asi na každém co si vybere.

Sem patří i jedna ze zkušeností, která se zde vůbec nediskutuje. Obvyklým problémem je, že chovatelům „Disků“ (akva s vysokou teplotou vody) obvykle rostliny moc „nejdou“. Přisuzuje se to někdy (ale i v literatuře) vlastnostem akvária, ve kterém je ve vodním sloupci vysoká teplota, která rostlinám jistě nevadí, ale zřejmě rostlinám vadí, že kořeny rostlin jsou v prostředí chladném. Právě tento stav má vliv na vitalitu rostlin, což jistému logickému zdůvodnění odpovídá.
Obecně se velice dobře daří rostlinám v akváriích s půdním filtrem, jehož dlouhodobá funkce je problematická. Je evidentní, že takový filtr přivádí ke kořenům nejen živiny, ale i vyrovnává teplotu dna, substrátu. Existují i vytápěcí kabely pro uložení do substrátu. Dosažení vyrovnaných teplot substrátu a vodního sloupce (při použití vytápěcího kabelu) není technicky jednoduchá záležitost.
Samozřejmostí v akváriu je jistě zabezpečení proudění vody a to nejen pro cirkulaci živin, ale i pro vyrovnání teploty vody. Zajištěná cirkulace vody vyrovnanou teplotu substrátu a vody příliš dokonale nezajistí, ale podstatně situaci všeobecně zlepšuje.
Nedokonale fungující kořenový systém, z jakýchkoliv důvodů, nemůže jistě přispívat k celkové prosperitě růstu rostliny.
Je jisté, že na zdárném růstu rostlin se současně podílí více faktorů a nelze situaci zjednodušovat, jak se může někdo mylně domnívat a k této problematice jednostranně přistupovat.
Nejsem „košťálník“, nedokáži posoudit, zda jsou moje poznámky, okrajové, a s malým významem.

Stačí, aby kolega z vedlejší vesnice měl akvárko s cočkem a Ty ne, a hádej, co se stane s kytkama, které si od něho přineseš. Mně tedy většinou líp rostly rostliny koupené jako emerzní, než ty submerzní, ale od někoho, kdo hnojí a bublá.

Když vono je to Václave jednoduhší, svést svůj neúspěch- potažmo neinformovanovanost- na pěstírnu - místo aby se člověk zamyslel - jestli není chyba někde jinde a něco si nastudoval atd ...
Dyť to tady čtem denodenně ...

Rostliny které se nedají pěstovat emerzně samozřejmě pěstují všichni pod vodou. Kdyby i jinak emerzní rostliny pěstovaly pod vodou byla by jejich cena několikanásobná. Jinak dobře rostlá emerzní rostlina v akváriu poroste velice dobře a většinou i lépe než odnož od kamaráda. Musím se vždycky smát když někdo napíše něco podobného že Rataj pěstuje emerzní rostliny když to dělají všichni stejně. Nakonec na You Tube se o tom můžete přesvědčit. Těch pěstíren je tam několik. K mému velkému překvapení tohle tvrdil i takový člověk jako Vladimír Pelikán. Jeho stránky jistě znáte. Je to ale docela stará záležitost.
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…
www.aquapage.cz/…

Ano, pěstírnu v Jaroměři znám taktéž.

OT: Pokud to není opravdu jen prázdné chlubení, tak tedy - ať žije Jaroměř

Jaroměř se chlubí submerzním pěstováním.
romant napsal: Nejen Rataj, takto se to praktikuje ve všech pěstírnách, tedy neznám naší pěstírnu, která by to dělala jinak ...
Ale spousta rostlin se chová při přesazení obdobně ať už je ze submerzu, nebo emerzu ...

Zeppy ty kytky od Rataje v dobré víře koupil, ale máš pravdu, to emerzní "rychlení" dělají nejspíš bohužel všichni Aby ty submerzky neopelichaly, je dobré je vzít od akvaristy z okolí, tedy ze stejné vody. Mě se to tedy ještě nestalo - co jsem vyžebral od svého skorosouseda z vedlejší dědiny, to mi rostlo z fleku bez problémů

Nejen Rataj, takto se to praktikuje ve všech pěstírnách, tedy neznám naší pěstírnu, která by to dělala jinak, je to nic proti ničemu, ono ani submerzní rostliny se po změně prostředí v drtivý většině nechovají jinak, než že schodí listy z prostředí původního a narostou listy adaptovaný na prostředí nové. Reaguji, protože mě to vůči Ratajovi přišlo nefér.

Rataj je bohužel nechvalně proslulý prodejem emerzně vypěstovaných rostlin, které v akváriích postupně uhnívají a než kytkám narostou nové podvodní listy, jsou až několik měsíců na prd. Odstraňuj uhnilé listy a měň často vodu, protože rostliny zatím ještě řádně nefachají a filtrace nejspíš také ne. Souhlasím s MonterMontym, sežeň si přímo od akvaristů přebytečné rostliny, jsou vypěstované pod vodou a budou fungovat hned.

Tu štětičkovou řasu ale bohužel nejspíš máš, nevím jestli dobře vidím, ale ten echináč na třetí fotce má poněkud chlupaté listy. A tvůj pocit je správný, ty rozsivky a ruduchy s tím vším VELMI souvisí. Neuchycené rostliny z vody berou jen málo živin, řasy tak nemají žádnou konkurenci a mohou vesele bujet.

Já bych to viděl na organické znečištění - ten filtr co tam máš je podle mé zkušenosti paskvil- hned se to zanášelo - bylo potřeba ho každej tejden čistit ,jak jsi tam nasázel emerzní rostliny z pěstírny - začaly se rozpadávat emerzní listy ucpaly /zaneřádily filtr a pak je to jen kolotoč -
moje rada - vyčisti filtr , sežeň pořádné množství rychlerostoucích rostlin(pořád někdo nabízí přebytky - nemusí být z pěstírny) , do dna bych nasázel osmokote a dvakrát tejdně větral - poohlídnout se po nějakém lepším filtru taky nebude od věci
Tvoje úvaha v prezentaci že sis zanesl nějakej bakteriální sajrajt s mokřankou , je podle mého trochu momo

Zdravím! Tak jsem se setkal s podobným problémem jak kolegové výše, ale dané rady mi nějak nepomáhají a v řádech týdnů nevidím změnu. Zkoušel jsem použít různá hnojiva (nebojte, nepřehnojil jsem to, uplný laik nejsem) a svítím 11h denně. Nádrž má výšku 45cm, něco kolem 120 litrů, dvě zářivky T8 18W plus LED pásek mezi nimi. LED je teplá bílá, zářivky jsem zkoušel všechny možné a nakonec mi nejlíp vyšla normální teplá bílá phillipska a vzadu studená bílá. Akvárko bylo tak 2 měsíce po založení v pohodě, ale pak to začalo vše zelené nějak uhnívat. Uplně všechno a tak je to půl roku. Jen otrhávám shnilé kousky a svoje vlasy z nervů a sem tam vyrazí nový lístek, ale nejradši bych samozřejmě měl krásnou bujnou zeleň bez toho rozkládajícího se hnusu jako jsem míval kdysi v předchozích nádržích. Hnojení CO2 zdá se to jen urychlilo, tak jsem ho vysadil. Přikládám pár fotek jak se mi to krásně rozpadá. Navíc to hnití to není vše... lze u jedné fotky vidět (u té jak mi do objektivu vlezla zvědavá skalára) že se začala objevovat mechová hnědá řasa (naštěstí ne štětičková) a na dně je jakýsi téměř černý vlek řase nebo sinici podobný, mám pocit že to bude spolu vše nějak souviset. Rostliny jsem tehdy kupoval od Rataje, už byly dosti veliké, tak jestli to není tím že se nebyly schopny přizpůsobit novým podmínkám? Jinak rybičky jsou zdravé, krásné a prosperující... takže... co by mohlo chybět nebo čeho by mohlo být moc?

Vypada to na nejakou plevunku, alternanthera. Moc to z te fotky poznat neni tak se podivej do atlasu jestli je to ono. Ne vsechny druhy plevunek ti pujdou v akvarku. Muze to byt duvod proc ti odchazi.

Ani nevím jak se jmenuje tato červená rostlinka.Skoušim různé červené rostlinky a u této mi uhnivaji kořeny. Listy jsou v pořádku, pouští do stran bílé kořínky ale nakonec uhnije stonek u dna.

u toho echináče je to přechod z emerzu na submerzní. Jinak tám máš kryptokoryny červené a u nich to je zas změnou prostředí. Uhnívající listy odstraňuj a počkej až vyrazí nové.
Vydrž až se vše zaběhne a pak uvidíš, které rostliny ti jdou a které ne a podle toho dosadíš nové.
A zřejmě moc krmíš.

Akvarium je v provozu cca 6 týdnů. Rostliny rostly první 2 týdny jak z vody.
Svítím 10 hodin deně, 2x 39w.
Před 5 dny jsem přidal trochu Bioflor a Co2 od te doby mi zacaly rostliny uhnívat. A ještě se na některých tvoří řasa + mám zelenou řasu i na skle.
Mám poměrně vysoké hodnoty v CHSK testu, tak měním pravidelně vodu 1x za dva dny a odsávám detrit ze dna.
Mám ty uhnívající rostliny vyházet a zbytek třeba propláchnout v hypermanganu?
Zdá se , že se ta hniloba přenáši z rostliny na rostlinu.. Pár rostlin jsem přendal do jiného provizorního menšiho akva, ale tam se jim také vyloženě nedaří.
Přikládám pár fotek, není to tam tak viditelné skutečnost je mnohem horší..
předem díky za rady!

Tak jasně že pokud to krevetky spotřebují, není to problém ( platí i pro listy dubu...). Já jen chtěl naznačit že ponechání většího množství org.odpadu povede k problémům (ruducha) a rozhodně to není dobrá řada pro začátečníky nebo pokud je akva nějaký problém

Když se k tomu přistupuje rozumně, tedy je těch listů akceptovatelné množství pro daný objem akvária, potom nelze než souhlasit.

To není zadělávání akvárka, to je přirozená potrava
Jestli jim spaříš kopřivu nebo jabloňové listy anebo jestli tam necháváš nějaké listy akvarijních kytek - jaký je v tom rozdíl?
Kdo má krevetky, tak je pravidelně přikrmuje.
Ty malé druhy řasožravých krevetek třeba nejsou takoví žrouti, ale japonské krevety žerou jak kyselina sírová
A i pro šneky je to přirozená potrava.
Takže já nechávám část listů mokřanky v akvárku a některé vytahuju. Nechávám jich tolik, kolik jich stihnou sežrat. Ty upadlé listy rychle změknou a taky pak rychle mizí. Jak jsou měkké, tak jsou osypané krevetkama.

To sice je fakt..ale stejně bych to vyndaval...proč si zadělávat akvo?

Takto obecně se to vůbec nedá říct.
Záleží na více faktorech:
- jak velké je akvárko
- kolika rostlinám takto opadávají listy
- jsou v akvárku šneci nebo krevety, kteří je sežerou?

Mně třeba takto opadávají jen listy mokřanky. Ale asi tak půlku jich nechávám v akvárku, protože je krevety žerou. Jak trochu změknou, tak je japonské krevety sežerou. Stejně tak by je žrali i šneci.

Pokud toho není moc, stačí odsát jednou za týden při pravidelné údržbě. Pokud je toho víc, tak častěji.

V žádném případě nenechávat.Začnou hnít a z toho vznikají řasy(třeba ruducha miluje organický odpad)!

Dobrý den, chtel bych se zeptat, zda vadí, když občas spadne uhnilá rostlinka (list) na dno, zda jí mám vytáhnout, nebo ji tam nechat... Prosím o pomoc, protože zatím to vždy vytahuji jak ňouma a už mě to nebaví... Tak cokdyž to tam nechám, co se může stát. Jaké jsou následky. Prosím tedy o pomoc Děkuji za každou radu nove začínajícímu akvaristovi

třeba pomůže akvarijni-hnojivo.cz/…

Jenom bych v souvislosti co napsal vaaclav připodotknul, že je hodně důležitý si hlídat hodnotu NO3 a nedovolit, aby padala k nulovým hodnotám. Píši to v souvislosti, jak kolega doporučuje to PMDD, kde je NO3 jenom špetka, takže pokud ho akvo negeneruje tzv. dostatek je dobrý přidávat ještě sólo. akvarijni-hnojivo.cz/… . K tomu sledování se dají použít i třeba plovoucí rostliny, který když prospívají, rostou, množí se, nežloutnou jim listy, lze to považovat za tu dobrou hodnotu, prostě netřeba vždy na všechno používat testy.

Je to poměrně jednoduchý. Svítíš dost dlouho a dost silně i když jsou to glo glo trubice. Hnojivo obsahuje jen stopové prvky a nějaký výluh což je silně nedostačující, musíš dodávat hlavně makro prvky. Pořiď si kompletní hnojivo PMDD zruš vypínání CO2 na noc.

Vallisnerie málokdy jdou v čerstvě založeném akva. Někdy je taky problém s hloubkou zasazení. (měl jsem stejný problém-kytky jsem měl hluboko zasazený),hlavně si myslím,že je to hodně čerstvé akva. Některé rostliny úplně shodí listy a pak vyrazí znovu. Myslím si ale-třeba se pletu-že je to ještě -nové-akva,ještě si všechno nesedlo. 3 měsíce je málo. A ty -předražené zářivky jsem měl taky,ani ne po měsíci mazaly do koše,jsou to jen komerční-zbytečná-světla. A rozhodně nadávaly tolik světla,jako obyčejné. Mám už dlouho normální,za pár korun a kytky to kvitujou. Mám č.830 a 965. Jaká je voda??? Ten Akvaflor-rozjedou se ti řasy (alespoň mě se po něm rozjely) letěl do koše,lepší jsou jen koule od JBL 7+13. Každé rostlině 2 do kořenů a je na půl roku (minimálně) pokoj.Obsahují všechno,co ty zelené potvory potřebují. A hlavně zkoušet jiné druhy,některé ti půjdou,jiné ne. Chce to zkoušet.

6 x 40w ( dohromady 240W , hnojim Akvaflor HU-BEN hnojivo na rostliny a podle instrukcí 125ml 1x týdně...

Kolik mají ty tvoje zářivky dohromady W?
Jak hnojíš?
Některé rostliny vypadají špatně, jiné normálně.

Ahoj mám založeno akvarium cca 3 měsíce a ze začatku jen u některých rostlin se objevoval "rozpad"... první průhledný a pak upadne list ( nejdrive Valisnerky )teď průběžně u všech rostlin... mám akvárium cca 500l a svítím cca 12h denně( 2x Aqua-Glo 120 cm, 2x Flora-Glo 120 cm a2x Sun-Glo 120 cm )... co2 dodávám během dne na noc se vypíná... Předem děkuji za rady...

Pokud to je zářivka z kupovaného setu, tak silnější watáž v tomto rozměru nedělají. Někde jsem koukal a prodávají v rozměru led zářivku od sery, která se vloží přes adaptéry do místa, kde je ted tvá zářivka.....

kouknu se jestli to ještě najdu a pokusím se vložit odkaz.

www.akvarista.cz/…

dakujem za vycerpavajucu odpoved. Mne sa hned zdalo ze to svetlo bude asi slabe. Dal som tam aj reflexnu foliu, ta sice zvysila intenzitu ale stale to neni ono. Nechcem ale menit cele veko a niesom si isty ci sa ziarivky t8 (jedine tie mi pasuju) predavaju aj vykonnejsie ako 15watt

Stejně jako vaaclav bych to tipoval spíše na nedostatek světla (minimálně pro některé druhy rostlin). Já jsem měl doma 60L akvárko Dennerle Nano Cube (což je v podstatě 40cm kostka) a používal jsem tam celkem 3x11W v zářivkách (což mi na dně dávalo intenzitu 70-80 µmol PAR). Při 2x11W mi některé druhy rostlinek nerostly (30 µmol PAR u dna). Jestli ti tyto jednotky intenzity osvětlení nic neříkají, tak si z toho nic nedělej. Důležité je to, že v literatuře se uvádí, že některé druhy vodních rostlin vyžadují minimálně 45-55 µmol PAR, aby alespoň jakž takž přežívaly (tj. aby u nich fotosynéza převážila nad respirací). To znamená, že pokud takovým rostlinám dopřeješ méně světla, tak ti jednoduše uhnijí a nic tomu nezabrání. I těch 50 µmol PAR je ale naprosté minimum, co tyto rostliny k přežití potřebují. Ideální samozřejmě je, aby toho světla měly spíše více. Jen pro představu: Většina vodních rostlin má své optimum kolem 300-500 µmol PAR. Takovou intenzitu záření má ale většina akvaristů jen na vodní hladině (pár centimetrů pod zářivkami), kde je světla nejvíce. S přibývající vzdáleností od světelného zdroje intenzita světla rapidně klesá. Sluneční paprsky za jasného letního dne mají intenzitu až 2000 µmol PAR. Existuje ale jeden důvod, proč nemusí být vždycky žádoucí, dopřát rostlinám to, co je pro ně optimální - řasy. Když to se světlem přeženeme, mohou se přemnožit řasy. Proto musí akvaristé najít vždycky nějaké kompromisní řešení mezi tím, aby poskytly dostatek světla rostlinám, ale ne zase moc, aby se jim nepřemnožily řasy.

Já osobně považuju za ideální řešení nějaké závěsné osvětlení (nebo stmívatelné osvětlení), jehož intenzita se dá regulovat (buď zvednutím světla do výšky nebo stmívačem). Na tvém místě bych zkusil použít silnější světlo a sledoval průběžně rostliny. Pod dobrým osvětlením rostliny neuhnijí ani při relativně malém množství živin (jen omezí svůj růst). Já sám teď pěstuji rostlinku Rotala wallichii (o níž se říká, že je velmi náročná - na světlo i živiny) v obyčejném písku ve vodě s pouhými 2 mg/l dusičnanů, 0.2 mg/l fosforečnanů, 1 mg/l draslíku a 0.02 mg/l železa (což je opravdu malé množství živin), a roste mi (pomalu, ale roste). Pokud jde ale o intenzitu osvětlení, tak mám dole u dna už docela dost silné světlo (100 µmol PAR). Pokud by se ti při dané intenzitě světla začaly v akváriu množit zelené řasy, tak bych zkusil trochu ubrat (např. zvednout světlo o 10cm výše). Tímto způsobem můžeš najít vhodný kompromis i bez nějakých měřicích přístrojů. Prostě zkoušej, a sleduj přitom rostlinky.

Cez aktívne uhlie filtrujem od začiatku. Je pravda že korene ešte nesiahaju až do vyzivoveho substrátu, tak som premýšľal žeby som odobral tak 2cm z vrstvy piesku. Alebo len čakať a postupne pridať viac rýb aby tam bol aj nejaký ten detrit? Narozumiem hlavne tomu prečo mi niektoré rastliny uhnili od koreňa.

Máš slabé světlo proto rostliny ztrácí spodní listy a uhnívají u dna. Limitujícím prvkem u tebe je světlo a tak ti nepomůže hnojení ani výživný substrát spíše naopak.

zervajs napsal: ...Některým rostlinám se nebude dařit... Vyzkoušej jiné. Ať se daří. Tak tohle mě příjde jako velmi podstatná informace.

Mé postřehy: "dost" hnojiva pro méně rostlin, filtrace přes uhlí (ze začátku ) = nezajeté akvárium ( mnoho změn za krátkou dobu ). Hnědovka má kořeny v substrátu? Některým rostlinám se nebude dařit... Vyzkoušej jiné. Ať se daří.