Jaké dno do akvária?
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
A je moc krásný ale já jen psal definici bahna o kterou si požádal
Tak Jiří i Václav vyznávají jiný přístup k akvaristice. Jiří vytvoří podmínky pro všelijaké živorodky, Václav zase pěkně sladěné akvárium. Je to jako srovnávat obrazy moderního umění a staré školy... Obojí je pěkné, ale zároveň jiné..
Bahno je kompost vznikající pod vodou když k němu přidáš nějakou anorganickou hmotu (Štěrk písek jíl ) tak už to bude bláto nebo substrát záleží na tobě
Takhle, ono ti to v tom poroste, bylo by docela divné, kdyby ne. Ovšem já bych to v obýváku mít nechtěl. Neni to žádná pastva pro oči, když se podívám na ty fotky, je mi docela šoufl. Ono to ničemu neškodí, ale prostě je to ošklivé. Každý máme jiný vkus, ale tohle není prostě žádná chlouba a přijít návštěva, propadnu se. Netvrdím že ti v nádržích nic neroste, ono ti to roste, ale co ti roste, Cryptocoryne... Taková rostlina bez nějakých větších zásahů poroste snad v čemkoliv. Když se podívám na akvárium Václava, to je prostě skvost, radost lidem ukazovat a od takového člověka bych si nechal moc rád poradit, jak by mé akvárium mělo vypadat. Jenže tvé rady, jsou prostě nedůvěryhodné, protože ty nádoby s absolutně nenáročnými rostlinami nejsou prostě dobré. Sebevědomí máš očividně dost, takže jsem si jistý že se nezhroutíš, ale tvé názory jsou prostě podložené opravdu děsivými fotkami které bych já osobně považoval za pohromu.
Nerozumím ani tomu, co tu s Maq neustále se dnem řešíte.
Přes 15 let používám kŕemičitý písek 2-4 mm bez čehokoliv jiného a akvárium funguje naprosto dobře. Není potřeba bahna ani jílu. Nerozumim, proč začátečníkům motáte hlavu jílem a bahnem, daleko bezpečnější (a pro oko hezčí) písek 2-4mm. Udělejte si 500l s Geophágy a bahnem, nebo s Terčovci, uvidíte, kolik jich přežije. Takové pokusy by Maq měl začít dělat a né že napustí mini akvárium s hlínou, dá tam Cryptocoryne a prezentuje to jako absolutně funkční nádrž. To samé J.Š.
Prosím tě ušetři mě těch fotek.
Ještě mě definujte co to je bahno.
Ještě jsem měl z dneška vyfoceno ... tady jsem v srpnu 2017 vyloženě použil bahno a kamínky z jezer u Bratislavy. Žádný akvarijní substrát. Roste z toho Potamogeton pectinatus.
Malý echinodorus, asi quadricostatus. Beze změny 5,5 měsíce. Občas vyndám vláknitou řasu a doliju vodu. Jinak nulová údržba (ale dobře nastavené od úvodu). Detrit a hlína smíchaná se štěrkem. Větší rozlišení
rybicky.net/fotogalerie.php…
Třeba ale říci, že ne každý biotop pod 2l se chytne. Většina spíš nechytne. Toto funguje.
Václave, mám fotit dál nebo stačí?
Tady štěrk není pod vrstvou detritu a bahna vidět. 15 let staré, před 3. lety čistění, doplnění hlíny a hnojiva.
H. difformis, L. repens, H. zosterifolia, A. gigantea, D. fragrans a M. tenerum. Ale to nekoření.
vaclav napsal: Ty ale píšeš o bahně a to s jílem nemá moc společného.
Má. Velmi mnoho.
Štěrk. Bahno. Flaminga. Zrovna jsem vyndal tři, tak vidíte i kořeny.
Nikdy neodaluju. Jen měním 15% vody.
Stejná fotka zvětšená
rybicky.net/fotogalerie.php…
Ne jen okolo rostlin a jen pár cm tak max 3-4cm. Rýmičku jsem rozhodně neměl ale spousty prosperujících rostlin.
Ty ale píšeš o bahně a to s jílem nemá moc společného. Jezírka mám už hodně let a každý rok ho čistím tak vím co to bahno znamená. To co ty chceš začít zkoušet už mám za sebou.
jsi musel mít celkem silnou rýmičku :P
To odkaluješ v celé vrstvě 15 cm a i pod rostlinami?
4Sima napsal: To jsem zkoušel, ale na ten puch z jezera to nemá. V tom jezeru to totiž přes zimu v těch kvetináčích vyhnije a to je mazec. V akva by se toto nedělo v takové míře.
třeba že by to bylo tím, že v akváriu máš tý hnilobný složky díky písku menší obsah ?
jinak to vybírání bahna z jezírka mi přijde zbytečnost, to dělat každej rok.. rostliny zasdíš a porostou stejně nebo klidně líp.. že to dno hnije, je naprosto přirozenej jev a v malej míře to rybám nevadí..
nepotřebuju zkoušet... to je přírodou daný....
jílový, hliněný, atd dno má větší schopnost zadržovat většinu prvků (už jen to se traduje o "zázračných jílových kuličkách") rostliny jej dokážou využít kolik ho potřebují, aniž by je při tom převálcovaly řasy, protože ty k většině prvků nemají přístup a rychlost růstu řas je pořád vůči rostlinám přijatelná..
já bych to s tím jílem a náročnou rostlinou vyzkoušel, jenže budu rád když si slepím druhý akva a znovu dám dohromady biotopní nádrž.. mohl bych si ale při tom nechat slepit cca 10l kostku a tam provádět nějaké zkoušky
Já teď rušil akvárium po 11 letech a smrad to byl takový že mě rodina proklela nikdy sem neodkaloval pouze měnil vodu a akva fungovalo až do konce. Měl sem tam asi 8-10cm říčního štěrku ale přišlo mi že bahna tam bylo víc.
To jsem zkoušel, ale na ten puch z jezera to nemá. V tom jezeru to totiž přes zimu v těch kvetináčích vyhnije a to je mazec. V akva by se toto nedělo v takové míře.
zkus třeba po roce zrušit akvárium, odsát vodu a rozhrabat ten písek a přičuchnout..
bude to smrdět úplně stejně...
Já když na jaře přesazuju kytky v jezirku dávám vždy novou zeminu s rohovinou a to staré bahno z květináče smrdí dost nechutně, nedovedl bych si představit, co by to udělalo v akváriu.
Ale vždyť to už udělala spousta lidí, a někteří s úspěchem.
Ale písek! To by stálo za vyzkoušení. Jestli to zkusíš, tak mi napiš, jak jsi dopadl.
no řekl bych spíš že všem rostlinám se líp poroste v bahně, než v propraným písku Tak si to vyzkoušej a pak mě řekni jak si dopadl.
Že některé rostliny dokáží růst i v bahně je mě známo ale nutně takové prostředí nepotřebují to s tebou nemůžu souhlasit. Klidně porostou i bez substrátu a to i do značných rozměrů.
no řekl bych spíš že všem rostlinám se líp poroste v bahně, než v propraným písku...
mají to tak všude v přírodě a rostliny který dokážou růst i bez substrátu rostou, protože jim ty mikroprvky, co2 a světlo sypeš uměle, kdežto v přírodě ho nemůžou získávat jinak, než právě z toho bahna a světla...
jinak myslím si, aniž bych to měl vyzkoušené... i náročné rostliny na CO2, který bez CO2 nechtějí v akváriu růst, by růst dokázaly přesně právě v tom jílu s dostatkem světla, ovšem by tam byl menší nebo větší problém s řasou...
-
zahnívání dna je problém, kterej se dle mě v akváriu řešit nijak nedá, dá se podle něj jen uzpůsobit údržba.. buď se odkaluje dno do nějaké hloubky a pravidelně.. a nebo se odsává jen to, co je na dně a do dna se nehrabe a když, tak jen v malé míře... jinak to asi řešit nejde ne ? takže písek a jeho zrnitost je úplně fuk, dle mě je vždycky lepší jemnej písek, nejlépe odebraný v přírodě...
já si do paludárka dal písek z pískovny, kterej obsahuje i jíl, po nalití vody byl zákla zza tři dny, ale pak to byl křišťál.. a např echináč v tom roste jak blbej.. kořeny všude
Že některé rostliny dokáží růst i v bahně je mě známo ale nutně takové prostředí nepotřebují to s tebou nemůžu souhlasit. Klidně porostou i bez substrátu a to i do značných rozměrů. Pokud jde o tvé články mají jednu ohromnou vadu, nenaučil jsi se udávat zdroj svých informací.
vaclav napsal: abych pravdu řekl netoužím vůbec po takových diskusích, zažil jsem je už mockrát samozřejmě většinou ne na vlastní kůži ale skoro vždy to nedopadlo dobře
Václave, myslím že aspoň zčásti rozumím Tvojí poznámce, ale v tomto případě jsme se, alespoň prozatím, velkým emocím vyhli obloukem. Tak by to mělo být, nesouhlas s názorem druhého sám o sobě nevadí, a já osobně doufám, že takových debat bude jen víc.
Jen bych k té Tvojí nedůvěře poznamenal toto: Já jsem ji měl taky. Taky jsem si napřed myslel, že se musíme starat, abychom měli dno pěkně prokysličené. Teprve když jsem si znovu a znovu při různých příležitostech a v různých souvislostech přečetl, že v přírodě tomu tak není a že vodní rostliny o prokysličené dno nestojí, pak mi to začalo zapadat do sebe.
Ty jsi například četl článek, který mi redakce zamítla - o železe a fosforu. Tam je důkladně popsané, jak rostliny v okolí kořenů potřebují anaerobní prostředí, aby se k fosforu, železu a dalším kovům dostaly. V přírodě nemají žádnou EDTA. Já jim ji taky nedávám, filtruji přes vnější filtr, a mikroprvky dodávám jen nechelatované. S jejich oxidací si nelámu hlavu, protože ve dně se redukují - je tam redukční, anaerobní prostředí. Až na Tonina fluviatilis, která mi záhadně hyne (ale komu ne?), nemám s mikroprvky potíže. V prokysličeném dně by to vůbec nemohlo takhle fungovat.
Vyčistit dokonale substrát od čehokoli si ale může dovolit jen akvarista, který přidává CO2 a má pod kontrolou veškeré hnojení. Přičemž je otázkou, jak dokonale se doopravdy podaří substrát vyčistit. Shluky bakterií budou i v tom, co působí čisté.
Ohledně dna v přírodě si myslím, že se až tak často nemění a je naopak (pokud na něj něco těžké nešlápne) docela stabilní.
P.S. Asi se někdy v budoucnu nakopnu a přijedu na sraz do Prahy. Čistě, abych tě poznal osobně.
Já se ale bavím o akváriu a ne o přírodě ale tam je to u tekoucí vody ještě horší protože dno se mění neustále.
Jsem jedenáct let na Akva.sk, o akvaristice bloguju ještě o rok déle a taky jsem ledacos zažil. Pokud je diskuse věcná a nevmontuje se do ní animozita, problémy nejsou. Základ je umět vyargumentovat svůj názor.
K tématu: Co máš Václave v akváriu, je stav, který v přírodě neexistuje a který nebude mít ani většina akvaristů. Prohrábni rukou dno v pomalu tekoucím potoce, odval kamínek a uvidíš, kolik jemných usazenin tam je.
Jsem tu dvanáctý rok a na Akvarista.cz ještě o skoro 4 roky déle a tak leccos pamatuji a abych pravdu řekl netoužím vůbec po takových diskusích, zažil jsem je už mockrát samozřejmě většinou ne na vlastní kůži ale skoro vždy to nedopadlo dobře a byli to docela chytří lidé. Jen jeden příklad. Autor stránek
planta.aquariana.cz má na Akvarista.cz doživotní zákaz.
Já nehodlám studovat sedimenty na dně jezer nebo moří v několika metrové hloubce protože tam žádné akvarijní rostliny nerostou. Ty jsou většinou z pomalu tekoucí nebo z proudící vody a tam rozhodně nebudou žádné ohromné shluky bakterií. Akvária jsou něco podobného za hodinu se několikrát otočí voda a dobrý filtr všechen bordel nasaje. Na dně se mě neusazuje žádný sediment z mrtvých živočichů a odumřelých rostlin. Pravidelně odsávám i to málo co se tam dostane. Takže tomu prostě a zkrátka nevěřím. Na to mám doufám právo.
Když bude silný proud, tak v hrubém štěrku opravdu pronikne do jisté hloubky, zatímco jemné částice odnese.
Jenomže jakmile někde voda proudí, není to už sediment, nýbrž vodní sloupec. A teď si ty zrna jenom zvětšuj nebo zmenšuj. V hrubém štěrku bude hranice sedimentu poskakovat místo od místa třeba tři centimetry nahoru a dolů. V desetkrát jemnějším tři milimetry. Ve stokrát jemnějším - tři desetiny milimetru.
Pro molekuly kyslíku jsou to pořád kilometry, desítky kilometrů, stovky kilometrů. Vždy proniknou jen do vzdálenosti třeba 50 kilometrů od nejbližšího místa, kde voda proudí.
Dej link, který by uváděl něco jiné.
K tématu: Maq má na podobné téma článek v posledním Akváriu, str. 16
e-akvarium.cz/… Redakce Akvária každý materiál značně studuje a dělá maximum, aby nevypustila chybné informace. Pokud nemáš jiné informace k tématu, prosím, nemůžeš akceptovat, že Maq ví víc, než ty?
A prietok vody nad substrátom vplyvom filtra je potopa, ktorú si pamätá Noem. Štrk frakcie 10 mm bude touto "potopou" lepšie preplachovaný ako jemný piesok 0,1 mm pri oboch hrúbkach 5 cm.
Smetany napsal: Teď ještě je otázka jestli hrubší zrnitost substrátu nezajistí ...
Za tím účelem je potřeba si představit, jaké velikosti řešíme. Když si představíme molekuly kyslíku jako zrnka hrášku a velké organické molekuly jako pingpongový míček, tak nejjemnější jílové částice budou v rozměrech metrů a víc a nejjemnější písek budou částice o průměru jednotek a desítek kilometrů.
Velké zrno písku je mamutí překážka, ovšem mezi takovými zrny jsou i mamutí dálnice. Nejjemnjěí bahýnko je pak protkáno hustou sítí okresních silnic. Hrášek nebo pingpongový míček ... co z toho je zadrží?
Musel bys toho nepředpojatě přečíst mnohem víc. Viděl bys, že (i na té stránce) mezi sladkovodními a mořskými sedimenty není v tomto ohledu rozdíl.
Princip je všude stejný: když jsou ve vodě organické látky, usazují se na dně, a tam se usídlí tolik mikrobů, že vydýchají všechen kyslík a do větší hloubky ho nepustí.
=
Ten druhý text je náročnější, ale o sladké vodě. Trošku to prolítni a všimni si hlavně těch grafů na obsah kyslíku. Ty grafy končí v hloubce 4.5 milimetru, protože hlouběji prostě nikdy žádný kyslík nezjistili.
Pravda, nebyl to písčitý substrát, ale jinak to dělali v něčem, co je podle všech znaků akvárium.
Já tam čtu ale něco o sedimentech v mořské vodě. Nepředpokládám že to měří ve 30-40cm vodního sloupce obvyklého v akváriích a málo kdo má v akváriu mořskou vodu s její salinitou.
Teď ještě je otázka jestli hrubší zrnitost substrátu nezajistí rovnoměrnější expanzi produktů anaerobní činnosti bakterií do aerobního prostředí u povrchu a tudíž zamezí hromadění těchto látek -> na zrnitosti nezáleží pokud se akvarista nehrabe ve dně,nebo na opak pokud se ve dně vrtá pravidelně = odlakovávání
Já anglicky pořádně neumím, ale asi ne náhodou se používá přímo termín "kořenová čistírna".
A není ani náhoda, že se do ní pouští mechanicky předčištěná voda, což je mmch. přesně to, co už (v jiném tématu) kolega Maq uváděl.
Mmj. i proto se používají předfiltry (které by se měly často čistit, nejen kvůli ucpávání/průtoku).
Právě proto mám DIY filtr, mající jako první stupeň hustou filtrační vatu, kterou často peru.
www.researchgate.net/…
Opravdu nerad vypadám, jako bych chtěl zneužívat Tvojí neznalosti angličtiny... Ale kdybys si uměl přečíst jen tuhle namátkou vybranou stránku, rychle bys došel k tomu, že
neplaším s nějakou hypotézou, teorií, překvapujícím objevem posledních let. Je to prostě věc mezi odborníky dobře známá a nesporná, a teď jde jen o to, aby to vzali na vědomí i akvaristé.
A tady ještě čtení s přesnými údaji pro lidi, které to opravdu zajímá:
link.springer.com/… Tohle tvé tvrzení bych přirovnal k šíření poplašné správy.
Milimetr, maximálně ojediněle čtyři milimetry okolo kořenů. Píše odborná literatura, sám to změřit samozřejmě neumím.
Rostliny s vynořenými listy jsou v tomto pochopitelně výkonnější. Píše se, že rákos, orobinec, ostřice a podobné trávy pumpují do kořenů tolik kyslíku, že tím umožňují přežití i jiným rostlinám, které by si jinak se situací neporadily.
Jak moc myslíš mají na tuto skutečnost vliv kořeny rostlin? Uvolňují kyslík? A jsou schopny v milimetrové vrstvě okolo udržet aerobní prostředí?
0 02.01.2019 22:20 Maq Já se zarytě snažím rozšířit vědomí o tom faktu, že bez ohledu na zrnitost je každý substrát (v akváriu, v rybníce, v moři, v bažině, v řece, kdekoli) prokysličený do hloubky nanejvýš pár milimetrů. Ve větší hloubce je pak anaerobní, lidově řečeno "zahnívající".
Výsledek se odvíjí od toho, zda se daří udržet kyslík v těch několika milimetrech. Někdy se to zvrtne, v rybníce i v akváriu. Nezávisí to ale od zrnitosti substrátu, nýbrž od obsahu kyslíku ve vodě nad substrátem.
Keď je substrát jemný, tak všetko, čo by mohlo zahnívať je na jeho povrchu v kontakte s kyslíkom, resp. vo filtri
No, byl bych opatrnější, ono to u toho rybníku nebude až zase tak jednoduchý s tím sváděním na jíl, je to trošku širší komplex faktorů, co to dokáží ovlivnit, aby rybník zahníval, ale nerozporuji, že to může být jeden z významných faktorů.
Můžeme
A protože bahno (ponejvíce jíl) je ještě jemnější, tak můžeme pozorovat, že všechny rybníky zahnívají... Nebo ne?
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
Přidat reakci
1 ...... [14] ...... 91
Zpět na obsah sekce Dekorace a dno • Zobrazeno 115099x