Jaká je to řasa?

Tak jsme zjistili, že asi v tom hnojení bude nevinně . Dneska jsme si všimli, že jsou kytky plné bordelu z Mollyn, takže jsme se je jali čistit jednou denně od bordelu a zdá se že ty řasy stagnují, možná že je to jen placebo .... Ale uvidíme za 14 dní ... Jednou týdně odsávání prostě nestačí no ....

Přiznám se, že vaší poznámce o tom, že "drtivé většině rostlin stačí při přiměřeném osvětlení koncentrace volného CO2 1-2mg/l, protože jsou schopny potřebný CO2 získat asimilací hydrouhličitanů" příliš nerozumím. V mých akváriích udržuji koncentraci CO2 tak, aby byla v momentu zapnutí světel na poměrně vysoké úrovni (kolem 20-30 mg/l). Nerozumím tedy tomu, jak by v takové situaci mohl výkyv hladiny volného CO2 nějak souviset s asimilací hydrogenuhličitanů? Na základě informací z odborné literatury jsem se domníval, že rostliny volné CO2 upřednostňují před jakoukoli jinou formou (HCO3, CO3). Pokud mám tedy ve vodě rozpuštěné kolem 20-30 mg/L volného CO2, nechápu, proč by v takovém prostředí měly rostliny sahat po HCO3 nebo CO3? Navíc je to pro ně energeticky mnohem náročnější způsob získávání CO2. Dále, pokud by rostliny v mých akváriích skutečně větší část CO2 získávaly z hydrogenuhličitanů, tvořila by se na jejich povrchu vápenná krusta. Ta se ale na žádných mých rostlinách netvoří. Takže naměřenou "spotřebu CO2" v rozmezí přibližně 1-2 mg/L si rozhodně nemohu vysvětlovat tím, že se rostliny z nějakého (mě neznámého důvodu) "přepnou" na získávání CO2 z hydrogenuhličitanů ... a to navzdory tomu, že je ve vodě dostatek volného CO2. Pokud tedy na něco reagujete, zkuste prosím svoji argumentaci více rozvést, abych z toho lépe pochopil, co jste tím chtěl vlastně říct. Předem díky!

Nemám čas a ani potřebu polemizovat o všem, co zde píšete, tak se omezím jen na dvě poznámky.
1. Drtivé většině rostlin, které se běžně v akváriích pěstují, stačí při přiměřeně silném osvětlení vámi uvedená koncentrace volného CO2 1-2mg/l, protože jsou schopny potřebný CO2 získat asimilací hydrouhličitanů.
(Jistým vodítkem může být např. tento překlad již docela letitého článku: www.akvarijni.cz/… )
2. S průlomovým článkem jsem měl poprvé tu čest se setkat přibližně před 10-12 lety při studiu páně Pelikánových stránek planta.aquariana.cz/… , později stránek jako www.thekrib.com nebo www.tropica.com/… a dalších.

Slabým světlem můžeš svítit déle a naopak.

ja zapinam o 15:00 (to som este v praci) a vypinam 23:00, takze celi cas co som doma akva svieti ;)

Myslím, že rostliny 12h denně bez problémů zvládnou. Spousta akvaristů takhle za starých časů svítila a svítí dodnes. Jak ale správně podotýká Michal, je třeba vzít v úvahu také intenzitu. Řasám samozřejmě vyhovuje světla více. Při kultivaci řas se běžně používají intervaly osvětlení v rozmezí 14-16h denně (i více). Na rovníku trvá sice den po celý rok 12h, ale nějakou dobu slunce vychází a nějakou zapadá. A během této doby se intenzita osvětlení plynule zvyšuje, v poledne dosáhne svého maxima, a pak zase plynule klesá. My ale svítíme na rostliny obvykle 8-12h denně naprosto stejnou intenzitou (bez mraků, bez zatažené oblohy, bez období deštů, bez východu a západu slunce ... neustále stejně silnou intenzitou). Z tohoto důvodu si myslím, že je lepší svítit o něco méně (tak 9-10h denně). Druhým důvodem je právě omezení výskytu řas. Čím více omezíme světlo, tím menší prostor budou mít řasy (samozřejmě všeho s mírou).

PS: Délkou svícení na prodejnách bych se zrovna moc neinspiroval, protože je jen málo prodejen, kde rostliny v akváriích opravdu prosperují. Ale to samozřejmě nemusí mít důvod jen v tom delším svícení.

No jo, ale to pak akviško ztrácí smysl, protože se koukat do tmavé vody není ono .... Hmmm mm ráno jsme stejně v práci, tak to zkusím trošku zkrátit, třebas na na 10 hod a budeme koukat po změnách .....

nejde ani tak o samotnu dlzku ako o celkove mnoztvo (intenzita pri urcitej dlzke svietenia) a jeho vyvazenie s CO2 a zivinami.
Ak ide o prirodu tam byva casto pod mrakom, svita a stmieva sa a svetlo vecsinu casu nedopada na hladinu kolmo, takze sa vecsia cast svetla odrazi.
Myslim ale ze svietit 12hod je uz dost, rastliny to moze uz vycerpavat, pri slapsiom svetle by som isiel tak na 10hod, pri silnejsom kratsie. Ja svietim 8hod

Ptám se proto, že mi svítíme 12 hod denně a pár lidí mi řeklo že je to moc, ale mě se to osobně nezdá, v přírodě slunko praží déle, v prodejnách svítí déle ..
Tak jestli by nepomohlo zkrátit osvit třebas na 10 hod, jestli by to řasy trošku neomrzelo ...

Zajímavé čtení, ještě poslední otázečka, má nějaký dramatický vliv na rozvoj řas a jejich bujení s délkou osvitu nádrže? Existuje nějaká dogmatická hodnota délky osvitu vypočítána podle poštu šupin zlatého sumce?

Ono s tím CO2 to podle mě zas tak přímočaře jednoduché nebude. Zkusil jste si někdy monitorovat jeho spotřebu rostlinami? Já jen nepřímo (přes pH), ale i tak mi vyšlo, že při zapnutí nebo vypnutí světel se mi koncentrace CO2 v opravdu hustě zarostlém rostlinném akváriu vychýlí tak maximálně o 1-2 mg/L. Tento můj postřeh mimochodem potvrdil i Tom Barr ( www.ukaps.org/… ), který psal, že rostliny údajně dokáží využít přibližně jen asi 1-2% z celkového CO2, které do nádrže přidáváme. Napadá mě v tomto smyslu taková kacířská myšlenka, a to, že by tedy rostlinám mělo teoreticky stačit jen těch 1-2 mg/L CO2 (a všechno nad tuto hranici je zbytečné plýtvání) => alespoň tedy při středně silném osvětlení. Určitě také znáte průlomový článek od Pedersena, Christensena a Andersena o vztahu mezi CO2, světlem a růstem rostlin ( www.prirodni-akvarium.cz/… ). Při svých pokusech s Ricciou fluitans zjistili, že třeba při středně silném osvětlení (90 µmol PAR) je jen velmi malý rozdíl v růstu rostlin při koncentraci 7 mg/L a 35 mg/L CO2 (zvýšíme-li koncentraci CO2 ze 7 mg/L na 35 mg/L, nárůst rostlinné biomasy bude o pouhé 1%!). Zkuste také mrknout na www.prirodni-akvarium.cz/… . Nebo: Riccia při osvětlení 90 µmol PAR a koncentraci CO2 35 mg/L bude růst stejně rychle jako při osvětlení 250 µmol PAR a koncentraci 7 mg/L. A mimochodem, ty nárůsty biomasy za jediný den byly poměrně velké (1-15%!) => za týden se tak klidně můžeme dostat ke zvětšení biomasy téměř o 100%! Umíte si někdo představit, že by bylo žádoucí, aby vám rostliny v nádrži za jediný týden při středně silném osvětlení a 35 mg/L CO2 téměř zvojnásobily svůj objem? Proto bych řekl, že s tím CO2 určitě není potřeba to nějak přehánět. Podle mě bude většině rostlin bohatě stačit tak 5-10 mg/L (za předpokladu, že je v akváriu dobrá cirkulace vody a CO2 se tak bez problémů dostane ke všem rostlinám).

Tak znovu.
Co dělám já, když se potřebuji tohoto druhu řasy, (Compsopogon - "jelení paroh"), zbavit:
CO2 v přiměřené míře... Přiměřeně CO2 pak znamená především jeho dostatek. Mnoho lidí CO2 používá jako "placebo" - přidává jej ve skutečnosti méně, než si myslí.
I malé zvýšení koncentrace CO2 sice rostliny využijí, ale rozhodujícím faktorem pro nutnou koncentraci CO2 je světlo - mnoho světla vyžaduje mnoho CO2. Není-li k dispozici ve volné formě, rostliny, které to umí, si jej berou z HCO3-. Ty, co to neumí, hynou. Řasy to umí přímo excelentně.

sonetka napsala: Jo přestat dávkovat CO2 do akvária uměla a nechat to jen na přírodě? To si nejsem moc jist, jestli to bude průchozí cesta ... dávkujeme CO2 na minimální hranici ... Takže opravdu minimum .....
Najprv - máte pravdu, tade cesta viesť nemusí. Pri akomkoľvek probléme s CO2 (končiaca fľaša, zanedbané TIBI) mi prakticky ihneď vybieha vlasatica kučeravá (ktorási Cladophora). Lenže, ono to závisí aj od ostatných parametrov vody.

Ale to "minimum" CO2 je diskutabilné. V prírode vraj CO2 nepresahuje 5 mg/l (priemer je niekde okolo 1,5), hustejšie osadené akvárium môže byť vyššie, povedzme do 10 mg/l, ale svetlo-zelený testík, to by malo byť okolo 30 mg/l, a to vôbec nie je málo, keďže to je 20x viac ako spomínaný priemer...

zbavit: CO2 v přiměřené míře ? Asi špatně pochopeno

Někdo vám radí přestat dodávat CO2? To bych viděl jako chybu. (Proč, to jsem už zmínil.)

Jo přestat dávkovat CO2 do akvária uměla a nechat to jen na přírodě?
To si nejsem moc jist, jestli to bude průchozí cesta ... dávkujeme CO2 na minimální hranici - tedy online test je temně zelený. Takže opravdu minimum .....
Bez CO2 kytky stáli za prd, po CO2 rostou a jsou zdravé
hnojení komerčními dreky kytkám prospělo, ale nebylo to ono
Po přejití na PMDD teprve nastalo to správné tóčo v akva a ktytky rostli jak splašené a konečně vypadají zdravě a svěže,....
Akorát ty řasy se chytli na stejné vlně

Brněnská voda je podle zde občas uváděných informací na živiny dostatečně bohatá na to, abyste si mohla dovolit nehnojit.
Takto postupuji já, když se potřebuji tohoto druhu řasy, (Compsopogon - "jelení paroh"), zbavit: CO2 v přiměřené míře, dostatečné osvětlení, hnojení výhradně výměnou vody, (1/3 objemu týdně). Žádný univerzální recept ale neexistuje!

A nemělo by smysl vodu měnit častěji, třebas 3 x týdně 20 litrů? aby v akva bylo živin tak akorát? Neradi bychom řešily tenhle problém chemickou cestou .
U 90% počtení u řas je špatná hygiena nádrže, takže asi nestačí 20 litrů týdně s odkalením?
Rádi bychom to nějak zlikvidovali na co se tedy zaměřit ?

Středně silné osvětlení (50-70 µmol PAR u dna) nelze považovat za bulawaiovo tak limitující světlo, aby většinu záření pobraly rostliny a řasy zbylo už maličko.
To by to osvětlení muselo být někde úplně jinde, aby se stalo limitujícím pro řasy. (Jinými slovy - tahle úvaha mi přijde zcestná.)

Já ve svých dvou 60L akváriích používám metodu Estimative Index (EI) založenou právě na myšlence nelimitního množství živin. Zároveň používám středně silné osvětlení (50-70 µmol PAR u dna). S řasami žádný zásadní problém nemám, takže se to dá takto úspěšně (a dlouhodobě) provozovat. Pár měsíců jsem dokonce zkoušel přidávat i větší množství fosforu (týdně 5-7 mg/L PO4), aniž by to vedlo k nějaké invazi řas. Má to ale jeden velký háček (alespoň tedy u mě): Je naprosto nutné provádět každý týden pečlivou údržbu akvária a také je nutné mít v akváriu alespoň pár řasožravců (krevetky, otíci). Jinak se samozřejmě po 14 dnech bez údržby akvárko řasami zaplní (to je bez debat). Předpokládám, že ve větších (stabilnějších) akváriích bude možná tento interval delší. Tím chci jen říct, že LZE samozřejmě udržet řasy na uzdě i v akvárku, kde budou živiny nelimitní (30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10 mg/L K, 0.5 mg/L Fe apod.) ... je ale třeba počítat s tím, že to něco stojí (např. pečlivější a častější údržbu + častější a větší výměny vody). Tento svůj názor mám podložený svými dvěma fungujícími akvárky (viz mé prezentace).

tak nepřidávám uměle CO2,takže to bohužel nevyzkouším, tak někdy v budoucnu teda, třeba pak nato přijdu

Vyzkoušejte v praxi. Začněte akva "nelimitně" hnojit a omezujte osvětlení tak, aby "na řasy zbylo jen maličko záření". S výsledkem se pochlubte.

Řasy, samozřejmě, CO2 ocenit dokážou, ale že by se bez jeho volné formy neobešly, to se říci nedá.
Oproti vyšším rostlinám pak mají tu výhodu, že dokážou "bleskově" (v řádu hodin) přehodit příjem CO2 z volné formy na vázanou (HCO3-) a zpět. A to je hlavní důvod, proč se doporučuje CO2 přidávat, (když už se přidává), kontinuálně. V opačném případě z toho dokážou řasy profitovat.
BTW: Compsopogon neboli "černá parůžkatá řasa" (angl. Staghorn), česky pak také "akvaslangem" jelení paroh.

pročpak by to nemohlo fungovat?

Hnojit nelimitním množstvím prvků a jako limit využít světlo, tak aby většinu záření pobraly rostliny a řasy zbylo už maličko?
Dobrý fór. Jen aby ho někdo nevzal vážně.

tak třeba zkusit opravdu hnojit nelimitním množstvím prvků a jako limit využít světlo, tak aby většinu záření pobraly rostliny a řasy zbylo už maličko, obzvláště pokud máš vysledovaný tak nějak co ti odčerpávaj kytkty

Fosfor jsme začali přidávat, protože byl v akva na nule a kytky byly takový nemastný neslaný a navíc všude nám vesele rašila taková štětinatá řasa. Po přidávání fosforu začala šednout a miznout ..... kytky začali růst jak zběsilý a tak 1 měsíc bylo vše OK. Pak se začal objevovat tahle potvora. Zkusíme trošku vyřadit fosfor, třeba snížení hladiny dosáhneme nějakého rozumného kompromisu

Jenže tím že se krom fosforu dotlačí ještě dusík, tak se to neznamená že bude po problému. Je dusík tím problémem? Když není na nule tak asi nebude, navíc si myslím že při nedostatku dusíku by se ukázala sinice.
Já bych šel asi cestou nejmenšího odporu a zkusil bych přestat dopovat akva fosforem, ne proto že by fosfor spouštěl řasy, ale proto aby se stal zase limitním prvkem. Metoda hnojení PMDD tento prvek právě využívá stejným způsobem.
Proč jste vůbec začali přidávat ten fosfor? Jen proto že by měl být nějaký poměr mezi jím a dusíkem? Pak bych se na to vykašlal. Důležité je když akva funguje a s minimem řas, pak není důvod do toho rýpat.

Hmmm to je vcelku logické, když doplníme jeden prvek co chyběl, tak se začnou spalovat i ostatní prvky ve větší míře .... To by vysvětlilo ten velký úbytek dusíkatých látek ....
Vstupní voda má okolo 40mg/l a den v akva a najednou je to na 20mg, před přidáváním fosforu to bylo okolo 30mg .... Asi budeme muset ještě dopovat dusík, i přes to že tam máme Molly
No to je kolotoč

Možná je problém právě v tom přidávání CO2. Existuje totiž jeden organismus, který CO2 miluje daleko více, než rostliny ... a tím organismem jsou řasy! Takže ve vašem případě může přidávání CO2 fungovat docela dobře i jako katalyzátor. Dříve se řasám tak nedařilo, ale nyní se jim daří mnohem lépe. Každopádně souhlasím s Lukášem, že bych byl opatrný dělat z něčeho závěry. Jak známo, příjem živin u rostlin funguje na principu Liebigova "zákona minima". Dokud byl tedy ve vašem akvárku fosfor limitujícím prvkem, všechno mohlo fungovat. Jakmile se stal forfor nelimitním, zvedla se spotřeba živin, ale automaticky se musela stát limitní nějaká další živina v řadě (třeba právě CO2). Ale nad tím nemá smysl spekulovat, protože spekulace ještě nikdy nic nevyřešily. Jen chci nastínit, že samotný fosfor v tom mít prsty nemusí (i když to tak na první pohled může vypadat).

Nic jiného kromě nástupu fosforu do akva se nezměnilo, mikroprvky dávkuje denně pořád stejně a jediné co se hýbe je hladina fosforu, pozvolně chceme dosáhnout 2mg/l aby to sekundovalo s 25mg/l dusíku ..
Jedině snad vstupní voda do akva, ale tu se snažíme ředit stále stejně a mícháme odstátou kohoutkovou vodu s osmózou 1:1 ....
Filtr stále stejný, akva drhneme 1x týdně + odkalení + 20 litrů do záchodu
CO2 no to asi bude slabina, ale na PH kontrolér šetříme
hmm je to naprd

Tak rychlé závěry bych nedělal. Prostředí kde mohou začít bujet řasy není závislé jen na NPK, ale na řadě dalších faktorů. Dívej se na to šířeji počínaje vstupní vodou, filtrací, proudění vody v akva, údržba, osvětlení, živiny (nejen NPK ale i další makro a miro a CO2), osádka nejen živočisčná, ale i rostlinná, .....
a a a a na něco jsem určitě teď zapomněl.....

Hmm bezva, příčina bude asi zvyšování hladiny fosofru v akva ... Chtěli jsme dorovnat hladiny makroprvků NPK a výsledek je jedna řasa na ústupu a nastupuje další, pěkně naprd

Vzhledem k tomu, jak je to pokroucené, tak bych to odhadoval na Compsopogon neboli "černá parůžkatá řasa" (angl. Staghorn). Ale je ještě dost malá (nerozvinutá), takže to bez jen jako odhad. Nejlépe to samozřejmě poznáš pod mikroskopem, ale předpokládám, že ten asi nemáš.

Každopádně, až už je to jakákoli řasa, přesnou identifikací se ti problém nevyřeší (a podle mě ani příliš neulehčí). Chce to pátrat po příčinách, hledat souvislosti.

foto z jiného listu, začíná se to nějak rozlézat ...
Jsou to jakoby takové pavučinky ...
Zelená vláknitá asi ne .... tahle je jiná

Těžko říct. Jestli to vyrůstá z okrajů listů, jde to ztuha otrhat... jelení paroh? Utrhni to, podívej se na jasném světle na barvu a zkus to najít podle fotek třeba tady na fóru nebo na rostinna-akvaria.cz

Jelení paroh?

vypadá jak zelená vláknitá... koukni sem a porovnej planta.aquariana.cz/…

Ta fotka není nic moc. Špatně se to z toho dá poznat. Nešlo by jeden lístek ustříhnout, hodit ho do nějaké bílé misky a vyfotit to zblízka?

Co by to mohlo být? objevilo se to teď v poslední době na Staurogyne repens .. -



Akva už vypadalo v pohodě a teď tohle Jsou to taková heedvábná vlákenka rostoucí z okrajů, nějak jsme to k ničemu nepřirovnali? Nesmrdí to, roste to rychle a dá se to ztuha oškrabat ...
Vada se mění 20 litrů týdně, což je skoro polovina akva, filtr se čistí jednou za 4 týdny +/-

jestli myslíš ty černé okraje a tečky tak to spíš vypadá na černou štětičkovou - ruduchu planta.aquariana.cz/…

je to GSA?

baletka napsala: Fólie jsou zajímavá myšlenka

Jedná se v podstatě o stejné fólie, jaké se dávají na auta (tedy na boční a zadní skla). Fólie se prodávají s různou propustností, takže jak moc Vám budou odrážet světlo a kolik světla propustí, to si lze vybrat. My jsme si vybrali nějaké zrcadlové fólie, které dokáží velmi dobře odrážet teplo, ale zase né moc tmavé, abychom doma měli světlo i přes zimu. Fólie se lepí na vnější stranu skel (a nejdou sundat - zůstanou tam v podstatě na trvalo); díky tomu odrazí teplo ještě předtím, než se dostane do bytu. V zimě to pak údajně funguje obráceně (tj. část tepla dokáží udržet uvnitř bytu). Každá fólie je ale samozřejmě o kompromisu mezi množstvím světla, které pustí dovnitř, a tím, které odrazí. Firmy, které se lepením těchto fólií zabívají, vám k tomu jistě podají podrobnější informace a rádi vám určitě přivezou pár vzorků, které mohou cvičně přiložit na okno, abyste měla představu, jaká propustnost by Vám nejvíce vyhovovala. Pro nás bylo prioritou snížit teplotu v bytě, což se nám díky vhodným fóliím podařilo. Z původních 39°C tam nyní máme 27°C (v létě). A bez problémů nám nyní může sluníčko svítit přes sklo přímo do obličeje, aniž by to bylo nepříjemné. Dříve vařicí parapet v bytě je nyní studený, i když na něj svítí polední slunce.

PS: Neživím se lepením ani prodejem těchto fólií. Je mi jedno, jestli si to někdo pořídí nebo ne. Jen mám s nimi opravdu dobrou zkušenost.

Ano, jistě, proti oknu akvárium nemá být. Nikde jinde v mém obýváku ovšem stát nemůže. Bohužel. Fólie jsou zajímavá myšlenka - to funguje jako stínidlo? V zimě bych tam měla tmu jako v pytli, není-liž pravda? Jde o takovou tu barvu skel, jako lze vidět v kancelářích apod?

baletka napsala: na sklo dopadá více denního světla ... zahájení hnojení

Denní světlo má přibližně 20x větší intenzitu než světlo kterým obvykle svítíme v nádrži. Měřil jsem to. V nádrži míváme kolem 50-100 µmol PAR (= fotosynteticky aktivní záření) a slunce v plné síle má tak kolem 1500 µmol PAR (v létě pak i 2000 µmol). To je také důvod, proč se v každé druhé knížce o akvaristice radí, aby se akvárko neumísťovalo před okno (na přímé slunce)! Je to to nejhorší, co můžete udělat (pokud vaším cílem není pěstovat řasy ve velkém). Pod takhle silným světlem se prostě řasy objeví, i kdybyste se postavili na hlavu. Kombinaci "přímé sluneční záření + hodně živin" říkám "smrťák". Lepší koktejl pro řasy už snad ani namíchat nemůžete. V první řadě bych tedy řešil to přímé sluneční světlo, tak aby nedopadalo přímo na akvárko. Pokud akvárko nemůžete nikam jinam přesunout, tak zkuste pouvažovat o slunečních fóliích na okna. My je doma máme, protože máme okna na západ a v létě jsme mívali v bytě teplotu i kolem 38°C. Teď díky fóliím teplota v bytě (v létě) nepřesáhne 27°C. A intenzita přímého slunečního světla se po průchodu přes fólie snížila na hezkých 200 µmol PAR (z původních 1500-2000 µmol).

Jsou to rozsivky.

já mohu potvrdit, že na místě nárazu filtru, prakticky uprostřed skla se mi také dělá občas taková to čmouha, na sinici bych to rozhodně neviděl

Hm.. ale není to černá barva. Je to opravdu hnědé.

Tvůj optimismus bych chtěl mít. To co popisuješ může být sinice. Většinou má tmavou (černou) barvu a a je to dost nepříjemný společník. U mně to začalo podobně jako je to na obrázku níže a pak přelezlo i na rostliny.

OK, děkuji