Jaká je to řasa?

Hledej práce o alelopatii vodních rostlin

A jáké jsou tedy ty látky? Předpokládal jsem reklamu na výrobek pana Rataje. I on tam píše algicidní látky. Co to je?? Tak jsem hledal, googlil a přečetl dvě diplomové práce, abych to zjistil...
Algicidni látky jsou takové, které brání, potlačují tvorbu řas...
Aha, to jsem se toho dozvěděl, takže správná odpověď na otázku jak na řasy, je přece přípravek proti řasám. Hmmm, to by jednoho nenapadlo. Jakou použít zubní pastu? Přece tu, co ti vyčistí zuby...

Fajn, ty dvě diplomky jsem přečetl. Mimochodem díky Václave, že mě zase jednou někdo donutil se trochu vzdělat... Ani v jedné z těch diplomek jsem nenašel ani zmínku o tom, že by nějaká rostlina algicidy produkovala. Všechno jsou to látky vyrobené, byť extrakcí z toho, či onoho, nebo i jinak... Že Ratajův výrobek nějaké obsahuje, o tom se nepřu Ale alespoň zmínka, že by je něco produkovali, to ne...

A mimochodem drtivá většina algicidu, jen tak pro zajímavost, mění pH. Některé meně, některé více dramaticky. To možná rostlináři neřeší, ale majitelé citlivějších druhů ryb nezaplesají... Navíc nepřirozeně mění obsah kyslíku ve vodě...

is.muni.cz/…


www.google.cz/…

Ještě doplním pár svých postřehů:
V jednom článku o výzkumu řas jsem se dočetl, že různé řasy mají různá optimální rozmezí koncentrací živin, při kterých rostou nejlépe. To znamená, že jeden druh řasy může růst v akváriu nejrychleji/nejlépe při koncentraci 1 mg/l N a 0.1 mg/l P (atd.), zatímco pro jiný druh řas může být tato koncentrace skoro až toxická, a pro další druh zase naopak pořád nedostatečná. Vzpomeňme si na příklad řasy GSA (angl. zkratka pro "green spot algae" = zelená flekovitá řasa), která tvoří na listech rostlin (nejčastěji anubiasů) zelené flíčky, a která obvykle zmizí, když se zvýší koncentrace fosforu (vysoké koncentrace fosforu jsou pro ni pravděpodobně už značně toxické). Z toho tedy vyplývá, že co řasa, to různé nároky. V prostředí s různými koncentracemi živin se tedy může dařit různým druhům řas. Při 1 mg/l N ve vodě může v akváriu převládnout řasa A, při 10 mg/l N ovládne prostředí řasa B, a při 100 mg/l N zase řasa C. Nelze tedy používat obecné (univerzální) závěry.

Pokud jde o alelopatické látky, které některé rostliny produkují, a které dokáží potlačovat (některé) řasy, tak opět platí, že různé druhy rostlin produkují různé látky a ne všechny rostliny tuto schopnost podle všeho mají, a ne na všechny řasy tyto látky účinkují stejně. Kromě toho, pokud někdo v akváriu používá třeba aktivní uhlí, tak mu bude tyto látky z vody odstraňovat a jejich případný účinek tím rapidně snižovat. Stejně tak výměny vody budou koncentraci těchto látek v akvarijní vodě ředit. Navíc není jisté, zda tyto látky mají opravdu tak zázračné účinky. S největší pravděpodobností nějaký negativní vliv na řasy mít mohou, ale určitě to nebude jediný faktor (možná ani né ten hlavní), který se v akváriích uplatňuje. Mluvil jsem o tom s několika odborníky na řasy (algology), kteří mi říkali, že je to v našich akváriích zcela jistě o souhře celé řady faktorů: světlo (nezapomínejte na to, že rostliny řasám také stíní, tj. okrádají je vlastně o světlo), proudění vody, filtrace, substrát, výměny vody, řasožravci ... Na rostlinách, které poměrně rychle rostou, se také řasy uchytávají mnohem hůře, takže když budou rostliny v našich akváriích dobře/rychle růst, je větší pravděpodobnost, že na nich bude méně řas. Tvrzení typu "vysoké koncentrace živin nemají na přemnožení řas žádný vliv" vychází podle mě z přehlížení všech těchto faktorů, které se zde mohou uplatňovat. Když budu mít v akváriu velké množství rostlin, které budou navíc dobře a relativně rychle růst, budu mít předimenzovanou filtraci, budu často měnit velké množství vody, v akváriu budu mít armádu řasožravců, rostliny mi budou okysličovat vodu (= vysoký redox) a nebudu do nich prát světlo 12h denně apod., tak dokonce ani navzdory vysoké koncentraci živin nemusí docházet k přemnožení řas. Pokud ale tyto "faktory" ve svém akváriu mít nebudu (nebo v jen v omezené míře), pak se projeví nevyhnutelné, tj. přemnožení řas. Je to jako když držím v natažené ruce těžkou knihu. Dokud moje síla dokáže překonat sílu gravitace, kniha nespadne. Jakmile se ale vyčerpám, síla gravitace způsobí nevyhnutelné.

Urtman napsal: Když tam nacpu další tunu rostlin nějakou tu zivinu spotřebují. O to méně se dostane té řase, která, i když méně, stale něco potrebuje a když už nic jiného, minimálně ji stížím život...V tomhle s tebou souhlasím. Problém ale asi spočívá v objemu biomasy neboli spotřebě živin na jednotku hmotnosti. Není podle mě pravda, že řasy potřebují k životu 1000x menší množství živin než rostliny. Tyhle rádoby vědecké informace někdo převzal z nějakého odborného článku, aniž by tomu rozuměl, nebo aniž by to citoval ve správném kontextu. Každý živý organismus potřebuje k životu určité množství živin, a i když jsou tam velké rozdíly, tyto rozdíly jsou způsobené hlavně rychlostí metabolismu. Tj. aktivnější organismy potřebují větší přísun energie než pasivnější organismy. V tomto ohledu jsou ale těmi aktivnějšími spíše řasy než rostliny. Řasy dokáží zdvojnásobit svou biomasu mnohem rychleji než rostliny a navíc dokáží využívat i organický zdroj živin (což většina rostlin podle všeho nedokáže). Proč tedy řasy potřebují (ve srovnání s rostlinami) ono tolikrát omílané 1000x menší množství živin? Protože řasy v našich akváriích jsou převážně mikroskopické organismy a i když zaneřádí celé akvárium, jejich množství (biomasa) je pořád o několik řádů menší než biomasa rostlin. A logicky tudíž spotřebovávají o několik řádů menší množství živin. Každý, kdo si to chce ověřit, si může ze zařaseného akvária vyndat všechny rostliny a všechny řasy (což ale bude dost obtížný úkol), usušit je v troubě na 40-50°C a zvážit je na laboratorní váze. Rozdíl bude opravdu velký. Když bychom teď tedy pominuli to, kdo z těchto dvou organismů má rychlejší metabolismus a řekli si, že v každém gramu sušiny jsou zhruba 3% dusíku (další živiny teď pominu), a biomasu v mém akváriu tvoří 5 g sušiny rostlin + 0.05 g sušiny řas, tak na rostliny připadá 0.15 g dusíku, zatímco na řasy jen 0.0015 g N (tj. cca 100x méně). Konkrétní čísla se budou samozřejmě případ od případu lišit, ale princip bude stejný. Jinými slovy, pokud by se někomu v akváriu řasy přemnožily takovým způsobem, že by jejich biomasa byla stejná nebo dokonce větší než biomasa rostlin, tak by spotřebovávaly samozřejmě i stejné nebo dokonce větší množství živin než rostliny. To je ale vysoce nepravděpodobné, protože většina řas je tvořena jen jednoduchými buňkami, zatímco rostliny mají mnohem složitější (masivnější) stavbu ... která na postavení vyžaduje logicky i větší množství stavebního materiálu (= živin).

Ten výrok jsem slyšel tisíckrát a sám musíš uznat že to nemá logiku. Řasám stačí podstatně menší množství živin než rostlinám, reagují v řádu hodin, rostliny v řádu dní až týdne. www.rataj-spk.cz/…

Stejně by mě ale zajímalo, když jsme Teda v diskuzním fóru, proč má odpověď byla taková hovadina??
Když zauvažuji logicky. Tazatelovo akvo nemá rostliny skoro žádné. Řasa vládne. Když tam nacpu další tunu rostlin nějakou tu zivinu spotřebují. O to méně se dostane té řase, která, i když méně, stale něco potrebuje a když už nic jiného, minimálně ji stížím život, třeba i tak, že se nebude dál množit a to je přece můj cíl... V čem je toto hovadina tak nesmírná??

A které že jsou ty látky, které bujná rostlina produkuje a potlačují řasu??

Takže má rada je pravdivá, jenom důvod je jiný... Tak díky za objasnění...

100 x opakovaná lež se stává pravdou. Živin mám vždy nadbytek pokud bych měl nedostatek tak mě rostliny chcípnou a poroste právě ta řasa, protože toho potřebuje k růstu podstatně méně. Zdravé bujně rostoucí rostliny vytvářejí látky které řasy potlačují.

Možná se hnojí tak akorát, aby měli dostatek a nikoli nadbytek... A když je tam těch rostlin tolik, tak na řasu nezbývá...
Už jsem to četl tolikrát, že tomu prostě věřím a navíc mi to tak vždycky fungovalo...

Zapomeň na tuhle krávovinu "rostliny spotřebovávají živiny řase" to je totiž naprostý nesmysl. Většina rostlinných nádrží se uměle hnojí takže by řasy měly mít žně a přesto to tak není.

Zkusil bych podstatně přidat rostlin, jestli je to to z prezentace...
Mohli by pak spotřebovat živiny řase...

akva je 75litrů, poslední půl roku tam bydlí:
5 pancéřníčků panda, 6 razborek, 12 neonek a 4 parmičky mechové.

Sorry, kdybych něco přehlédl, ale nechce se mi to dohledávat od začátku...
Jak velké je to akvo? A kdo v něm bydlí??

Mně například pomohlo, když jsem přestěhoval gibicepse z 500l jinam. Chci tím říct, že najednou bylo méně "producentů hnojiva", jestli náhodou není více hnojení,než konzumentů...

Intenzitu osvětlení jsem snížil již před nasazením deky, jen se to zatím nestihlo projevit... Filtr bys doporučil jaký?

Skúsil by som o.i. znížiť intenzitu osvetlenia. A popracoval by som na kvalitnejšej filtrácii. Aj obyčajný bublifuk je lepšie riešenie ako to, čo máš v akvárku.

Tady jsou ještě jedny fotky. Detailnější asi nevykouzlím
Namotávám skoro každý den, stále dokola už více než 2 měsíce... Jinak než namotáváním se proti tomu bojovat nedá?

Prostě posílit to makro.

Sinice tam je pořád,potom bych řekl zelená vláknitá a ještě něco,s čím si nejsem jistý.

Špejli a namotávat nenech jí rozjet. vyměnil bych několikrát i častěji vodu.

Ahoj, 27.09.2016 v 18:50 jsem zde dal fotky akvária s řasou, byla identifikována jako sinice. Akvárium šlo pod deku, po sundání deky ty tmavě zelené chomáče zmizely, ale zůstala jiná řasa. Mohu se zeptat, zda je to také sinice, popřípadě něco jiného?
Pomůže také proti ní přidávání KNO3, aby se dusičnany dostaly na správnou úroveň?
Děkuji.

Mám jednoho půlcentimetrovýho a to je vše, akvaristika daleko Budu to muset zvládnout bez nich, ale nápad je to dobrý. Díky všem co mi pomohli

Přidej hlavně Okružáky, udělají ti dvě služby, budou řasu konzumovat a zároveň vodu přihnojovat tím jak vylučují.

Fajn, mechanicky ji tedy odstraním, vyměním vodu a naočkuju filtr. Přidám ještě 4 Neritiny, snad budou mít hlad

miruna napsal: je to jak natřené, žádné malé štětičkyJá bych to tipoval na nějaký druh rozsivek, např. Cocconeis placentula (tento druh vytváří na listech souvislé hnědé povlaky, které nejdou setřít). Trochu mě ale mate ten fialový odstín.

Určitě pomůže.Já bych jak jsem již několikrát tady od zkušeného akvaristy dostal radu.Denně měnit 1/3 vody a teplotu v AQ na 26 -27 °C.A určitě neuškodí ani roztok ze soli zarovnaná pol.lžíce na 50 litrů.

O denitrifikaci slyším poprvé. Naočkovat filtr ze zaběhnutého akvária nepomůže trošku? Tím by se mohly nitrifikační bakterie rozšířit, že? Nepodpořím tím růst dalších řas?

No právě.Tím jak jsi vyměnila dno,se narušila nitrifikace.A dusitany se asi dostatečně nepřeměňují na dusičnany.A tím,že chybí se ti rozšířila sinice.Také v AQ může probíhat denitrifikace(anaerobní prostředí).Tzn,že když tam naleješ kvantum dusičnanů,ty se mohou částečně přeměňovat na dusitany.

Tak ono doporučené savo, tedy v poměru 1:20 s vodou je možný řešení, ale jak zde již bezpočetkrát zaznělo, je to léčba následků, ovšem chtělo by to nalézt příčinu, tedy bych doporučil zřídit prezenataci předmětný nádrže, uvést co nejvíce pravdivých údajů, aby se bylo od čeho odpíchnout. Jako možnou univerzálnější radu lze použít doporučení pravidelných výměn vody, řádný odkalení a očistu filtru od nespotřebovaných(procesem nitrifikace) odpadních látek(odkalování a očistu filtru nečinit současně).

Já ji vždy dala do toho sava a pak jsem ji houbičkou setřela a šlo to celkem snadno.

to ani náhodou nejde. Drží, houbičkou nic nezmůžu. Jenom se to tak rozmázne povrchně, ale jinak to drží

Přesvědčená nejsem ale je to na 100% stejné jako ta moje, kterou jsem dřív měla. Ještě můžeš zkusit jemně houbičkou na nádobí ji setřít (jen tou jemnou stranou).

je to jak natřené, žádné malé štětičky

jsi přesvědčená, že je to ruducha??
Kata3101 napsala: Neber to jako dobrou radu, ale mě když se objevovala ruducha úplně stejně jako tobě (měla jsem ji jen na Anubisech), dělala jsem to, co se dělat nemá, a to je, že jsem si vzala litrovou odměrku, do ní jsem nalila 950ml vody z kohoutku a 50ml jsem dolila obyč. savem. Rostlinu jsem vložila do této směsi bez kořenů po dobu 3-4 minut a potom rostlinu vyjmula, důkladně omyla pod tekoucí vodou a vrátila zpět do akvária, ruducha zešedla a postupně zmizela. Rada to dobrá není, je lepší hledat příčinu než řešit pouze důsledek ale mě to fungovalo.

Neber to jako dobrou radu, ale mě když se objevovala ruducha úplně stejně jako tobě (měla jsem ji jen na Anubisech), dělala jsem to, co se dělat nemá, a to je, že jsem si vzala litrovou odměrku, do ní jsem nalila 950ml vody z kohoutku a 50ml jsem dolila obyč. savem. Rostlinu jsem vložila do této směsi bez kořenů po dobu 3-4 minut a potom rostlinu vyjmula, důkladně omyla pod tekoucí vodou a vrátila zpět do akvária, ruducha zešedla a postupně zmizela. Rada to dobrá není, je lepší hledat příčinu než řešit pouze důsledek ale mě to fungovalo.

Ano, pochopil jsi to správně Testy jsem nedělala, test na NO2 jsem nikdy nepoužívala (nebyl třeba) test na NO3 mám od Rataje, kterému moc nevěřím, ale myslím si, že bude na nule = množení sinice. Jestli to chápu dobře. Některá sinice se tam už musela dostat, protože se mi objevila v nádrži, kde "čekaly" rostliny společně s rybama na znovuzaložení původní nádrže. Teď jsem asi jen tu sinici podpořila k růstu.

Jasný, chápu. Dřív jsem taky měla jen obyč. říční písek bez zásobního substrátu tak ty hnojiva ještě smysl trochu měly. Inspirovala jsem se nádrží Afc od uživatele Afc1886, ten právě má krásnou zarostlou nádrž a používá liapor. Pod liapor zvolil JBL Aquabasis, tak jsem ho zvolila taky, protože jsem nevěděla který zásobní substrát použít, protože toho je na trhu až moc. Velikost nádrže máme úplně stejnou, jen on má méně světla. Afc1886 má 2x 39W s reflektory a já 2x 54w s reflektory. Proto jsem si myslela, že to fungovat bude. Ono to zřejmě fungovat začne až se hodnoty nějak ustálí, voda se zaběhne a přibydou ryby, těch si myslím, že nemám málo. Takže zatím zkusím měnit vodu a mechanicky řasu odstraňovat ať se nerozšiřuje po celém akváriu, není to blbost? CO2 přidávám, mám ho raději vypnout? To si myslím, že sinici nijak neovlivňuje ne?

V budoucnu už mám v plánu jen přidávat NPK tablety + přihnojovat pokud to bude nutné a uvidím na rostlinách, že chřadnou.

to mám načtené, problém je, že ta řasa nelze z listů setřít. drží jak přišitá, je to jak natřené barvou

Ruducha
EDIT: rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

Pochopil jsem to správně,že AQ je předělané?Měřila si dusitany?Je dost pravděpodobné,že budou zvednuté,protože nedostatečně probíhá nitratace-přeměna NO2 na NO3.Ona nemusí ani dostatečně probíhat nitritace-přeměna amoniaku na dusitan.

Už půl roku bojuji neúspěšně s touto řasou. Nemá někdo radu??

Zkus si tady na fóru vyhledat nádrže, které používají jako dno liapor (a líbí se Ti), a pak zkus některého z těch akvaristů zkontaktovat, jestli by Ti třeba nedal do začátku pár prověřených tipů/rad. Já liapor ve svých akváriích nikdy moc nepoužíval (používám spíše zásobní substrát v kombinaci s jemným křemičitým pískem, což se mně osvědčilo, a proto se toho držím). Na dno dávám obvykle 2-3cm silnou vrstvičku zeminy pro vodní rostliny (vyrábí firma Rašelina.cz a dá se občas sehnat v některých květinářstvích/zahradnictvích/hobbymarketech), kterou překryju 5cm silnou vrstvou jemného křemičitého písku (používám buď písek do bazénových filtrací nebo o něco hrubší se zrnitostí 1-2 mm). Je to velmi levné a mnoha léty prověřené řešení. Každé řešení ale vyžaduje trochu jiný přístup, takže je opravdu lepší najít si někoho, kdo používá liapor, aby Ti řekl, jak postupuje on (pokud tedy ví, co dělá). Jinak většina rostlin by měla dobře snášet pH od 6 do 9, a teplota by se měla pohybovat ideálně někde v rozmezí 22-28°C. Chemickým názvoslovím se nemusíš zabývat. Stačí jen vědět, že rostliny potřebují nějaké rozumné rozmezí základních parametrů (pH, teplota), dostatečné osvětlení (opět si můžeš najít podobně velká akvária a zjistit, co používají za osvětlení a jestli to rostlinám stačí) a nějaké rozumné množství živin, což většinou zvládnou pokrýt ryby + krmení + výměny vody (ryby vylučují do vody odpadní látky, které bakterie přemění na rostlinné živiny; krmení také obsahuje velké množství rostlinných živin; a stejně tak jsou některé rostlinné živiny i v pitné vodě). Jen výjimečně (= v hodně hustě osázených akváriích se velmi silným osvětlením a velmi malým počtem ryb) je nutné přidávat do vody nějaká tekutá hnojiva. Navíc, pokud použiješ nějaký zásobní substrát, tak si s hnojením opravdu není třeba lámat hlavu. Dnes je sice moderní lít do akvária různá hnojiva, ale podle mých zkušeností je to málokdy potřeba. Stačí používat zdravý selský rozum. Rostliny jsou evolučně dokonale přizpůsobené na příjem živin ze sedimentu. Všude v přírodě rostou rostliny v půdě (samozřejmě existují výjimky). Do žádné řeky nebo jezera nelije nikdo žádné hnojivové přípravky, aby mu tam rostly nějaké rostliny. Pokud někdo v akváriu používá jen čistý písek (nebo jiný "nevýživný" substrát), pak může mít smysl decentně rostlinám sem tam trošku přilepšit. Nic se ale nemá přehánět.

To vím, proto jsem s tím hnojením začala. Už jen z toho důvodu, že jako málokteré obsahovalo NO3. Jenže, teď nevím co s tím dál, bojím se přidat hnojiva u nezaběhnuté nádrže.

Ahoj, hnojení EI jsem zkusila tak na týden, rostlinám se nedařilo a začaly se objevovat sinice. Po čtení všude možně jsem zjistila, že sinice rostou většinou z nedostatku NO3 a tak jsem se rozhodla hnojit metodou EI. Vydrželo mi to týden. Sinice opravdu rychle zmizela, odstranila jsem ji nejdřív mechanicky, vyčistila filtrační média a přidala hnojiva podle návodu ze stránky rostlinna-akvaria.cz Od té doby se neobjevila, já přestala hnojit, přišlo mi to nějak zbytečné když se rostlinám začalo dařit jen s přidáváním CO2. Potom jsem musela akvárium přestěhovat do vedlejší místnosti, a tak při té příležitosti jsem vyměnila dno za Liapor, o kterém jsem se zde v článcích dozvěděla jak je skvělý pro rostliny, tak jsem to chtěla zkusit, jako zásobní substrát jsem použila 2,5l JBL AquaBasis plus. Od znovuzaložení akvária nehnojím, jen přidávám v malé míře CO2. Co si myslím, tak rostliny náročné na světlo nemám žádné, možná jen nově koupený Pogostemon helferi, u kterého zkouším jestli se chytne. Zbytek rostlin jsem v akváriu měla a po většinu času se jim dařilo. Ph už ve vstupní vodě je nízké, měřím pouze papírkovými testy ale většinou naměřím tak 6,4. Teplota je většinou tak 27 stupňů a možná budu za debila ale nevím co je alkalita. Už začínám trochu chápat proč většina mužů jsou akvaristi a nás žen je málo.
Jak zjistím parametry vody co mi teče z kohoutku bez použití všech možných testů? Na netu se mi nepodařilo nic najít.

Vždycky jsem dělala akvaristiku tak, že jsem na rostliny kašlala, občas jsem jim nalila PlantaMin a CO2 taky nebylo. Šlo mi o to mít zdravé ryby. V akváriu byly nějaké Echináče a rychle rostoucí stonkovky, a vše fungovalo, ryby byly zdravé ale akvárium se mi nelíbilo. Proto se teď snažím všude číst, ale problém, je že každý říká něco jinýho, a přesně jak ty říkáš tak to můžou být nespolehlivé informace.

Už jsem z toho jelen, kolikrát bych s tím sekla a vykašlala se na to. Jsem ráda, že existují ještě lidé, kteří umí poradit jako jsi ty.

Při nedostatku dusičnanů a nadbytku fosforečnanů vzniká sinice. U nově založené nádrže je pravděpodobné, že bude dusičnanů nedostatek. Tím, že jsi přidala NO3, tak jsi vyrovnala hodnoty dusičnanů a fosforečnanů, tudíž sinice zmizela.

Zakrytím nádrže zajistíš odstranění sinice, nikoliv zamezení dalšího výskytu sinice do budoucna. Jak se to zaběhne, věř, že se hodnota dusičnanů zvýší.

Jsem jaksi zapomněla poznamenat to, že když jsem to akvárium založila tak nehnojím. Hnojení EI jsem zkusila asi na týden když se mi rozjela sinice. Tím, že jsem přidala NO3 po chvíli zmizela, sice jsem NO3 měřila testem od Rataje, na kterýho každý nadává ale ukázal nulový obsah. Filtrační média už neměním podle návodu od Juwelu, asi bych se nedoplatila, pouze jsem koupila nový Cirax a zbytek zůstal. Navíc jsem je nechtěla měnit kvůli zaběhnutí. Ryby momentálně v kaváriu nejsou, čekám až se akvárium zaběhne kvůli tomu, že jsem akvárium stěhovala do vedlejší místnosti a při té příležitosti jsem měnila dno za Liapor, pod který jsem použila JBL AquaBasis 2,5l. S hnojením EI jsem skončila, protože rostlinám se začalo dařit i bez hnojení pouze s přidáváním CO2. Bohužel jsem pak rostliny musela vyndat, a tak čekaly spolu s rybí osádkou v jiné nádrži, kde už trochu řasa nastoupila, místy se objevila sinice, proto se nedivím, že se tedy teď tolik rozmnožila. Akvárium je založené tuším od 24.9.2016.

Ahoj Káťo, přidám několik poznámek k tomu, co už napsal Roman. V první řadě si myslím, že hnojit metodou Estimative Index (EI) není ve Tvém případě příliš vhodné. Tato metoda hnojení je určená pro velmi hustě osázená akvária s převahou rychle rostoucích (stonkových) druhů rostlin, a to navíc při velmi vysokých koncentracích CO2 a velmi silném osvětlení. Pokud tyto podmínky nesplňuješ, tak opravdu nemá smysl cpát do akvárka kvanta živin. Na některé druhy rostlin totiž mohou vysoké koncentrace živin působit škodlivě (až toxicky). Ne vždy se to ale musí projevit. V některých podmínkách (např. Tvojich) se to projeví s větší razancí, v jiných podmínkách se to projeví s nižší razancí (nebo vůbec). Dalším faktorem může být příliš slabé osvětlení, při kterém se mohou začít některé "na-světlo-náročnější" rostliny rozpadat. Také příliš nízké pH nebo nulová alkalita a tvrdost mohou mít podobně destruktivní účinky. Z některých nových jílovitých substrátů se také uvolňuje do vody velké množství kyselých iontů (H+), což může mít za následek rapidní pokles pH, což zase může mít za následek rozpad rostlinných pletiv (pokud pH klesne opravdu hodně). Abys odhalila přesnou příčinu, bylo by dobré zjistit si nějaké základní parametry akvarijní vody (pH, alkalita, teplota). Hnojení je podle mého názoru dobré používat až po zralé úvaze → až si zjistíš, jaké parametry má tvoje pitná voda (jaké živiny v ní jsou a jaké v ní naopak chybí), kolik máš v akváriu rostlin a jaké druhy, kolik tam máš ryb (jakožto potenciální zdroj živin), jaký používáš substrát, jak silné osvětlení apod. Představ si akvárium jako váhy. Aby dobře fungovalo, je nutné, aby bylo všechno správně vyvážené. Pro všechno to světlo a živiny, které do akvária přidáváš (ať už ve formě pitné vody, ryb, krmiva nebo hnojiva), tam musí být dostatek "spotřebičů", které tuto dodanou energii dokáží využít a přeměnit na biomasu. Pokud budeš do akvária přidávat více zdrojů, než kolik Tvé akvárium dokáže využít, začne se tím narušovat ta rovnováha. Jakmile se rovnováha naruší příliš, přestane se dařit složitějším organismům (jako jsou rostliny a živočichové), a na scénu nastoupí jednodušší organismy (např. řasy, sinice, bakterie), které dokáží přežít i v extrémních podmínkách. Pokud chceš mít v akváriu pěkné, zdravé rostliny, je dobré si nejprve zjistit, jaké jsou jejich nároky na světlo, živiny, pH a další parametry vody, a pak se pokusit jim zajistit pokud možno optimální prostředí. Chápu ale, že ve světě internetových fór, na kterých může každý chytrolín plácnout kdejaký nesmysl, může být těžké najít spolehlivé informace.

Tak v první řadě bych si nastudoval co všechno umí tvoje filtrační média ve filtru, protože jenom namátkou mít ve filtru aktivní uhlí a Nitrax a zároveň hnojit metodou EI, tak to mě příjde jako přinejmenším podivné a je dost možné, že tvoje problémy pramení právě z tohoto "skákání po barvách". Jinak to s největší pravděpodobností sinice je a taky si myslím že nějaký druh hnědé řasy.

Ahoj, zakládala jsem znovu akvárium a po třech dnech se mi objevily řasy. Jdou lehce setřít prsty ale nejsem si jistá jestli to jsou rozsivky nebo sinice.

Díky moc všem! Objednán jak tester, tak kno3. V pátek by to mělo dorazit, to by tedy měla být akorát doba do sundání deky, pak se do toho ihned pustím. Ještě jednou díky

Ahoj, 3 dny staci, znici to vetsinu sinice, pak odkalit udelat castecnou vymenu vody a zacit pridavat KNO3, jak psal Roman, vetsinou se vytvari v akvariich, kde je dusicnanu nedostatek, pokud davkujes do akvarka jakekoliv hnojivum, tak aspon test na NO3 bych si poridil, pokud nemas dost zkusenosti, hlavne pro kontrolu jak se veci vyvijeji. Kdyz je ho malo, tak to neni dobry, kdyz je ho moc tak to taky neni dobry. Jinak davkovani najdes tady www.rostlinna-akvaria.cz/… Rek bych se dostat tak ke 20 mg/l a sinici se to nebude libit.