Zakrslý (trpasličí) terčovec

Z Asie se bleskově začala šířit zpráva, která možná chovatele klasických terčovců příliš nepotěší, zato však zcela jistě udělá radost všem majitelům malých akvárií, kteří zatím nemohli na chov terčovců ani pomyslet.

Prestižní japonský akvaristický měsíčník 魚、死んだ魚も uveřejnil článek, který ihned vyvolal v akvaristickém světě nemalý rozruch.

Zde je zkrácená verze:

Tým profesora Tanaky po mnohaletém výzkumu a šlechtění terčovců oznámil, že se mu konečně podařilo vyšlechtit a geneticky stabilizovat zakrslou formu všech druhů a známých barevných linií terčovců. Tato forma má prozatím pracovní název T-34 (T jako Tanaka a ćíselné označení 34 znamená, že maximální velikost dospělých ryb v plné pohlavní zralosti je 3-4 cm). Této velikosti se podařilo dosáhnout opakovanými zásahy do rybího růstového genu po dobu přibližně 100 testovaných generací. Pozměněná genetická informace je v současnosti považována za stabilně zapsanou v genomu těchto ryb a je se spolehlivostí 99,8 % předávána dalším generacím.

V současnosti se na tým profesora Tanaky obracejí všechny největší světové pěstírny akvarijních ryb, které mají zájem množit tuto zakrslou formu terčovců pro komerční účely.

Ihned po zveřejnění této zprávy se však ozvala další asijská šlechtitelská velmoc, Severní Korea, s prohlášením, že ne tým profesora Tanaky, ale Lidově demokratická Korea je prvním zdrojem zakrslé formy terčovce, který se na území Severní Korei dokonce vyskytuje ve volné přírodě.

Redakci se podařilo zjistit, že v určitých lokalitách se volně žijící terčovci opravdu vyskytují a prý k tomu došlo nedopatřením – jistý severokorejský akvarista vypustil jím chovaný párek terčovců do rýžových polí, když hrozilo, že mu je sní jeho rodina . Tento pár nejenomže přežil, ale dokonce se rozmnožil stejně jako jeho další potomstvo. Nebohý chovatel byl později obviněn z velezrady, sabotáže, šíření americké propagandy a popraven.

Když jsme se mluvčího Severní Korei zeptali, jakým způsobem jejich země dosáhla údajné zakrslé formy severokorejských terčovců, lakonicky odpověděl: Hladem.

Jako důkaz předložil fotografii, u které se však přední světové kapacity nedokážou shodnout, co na ní vlastně je. Jedna část odborné veřejnosti připouští, že by se snad mohlo jednat o fotografii čehosi vzdáleně připomínající ryby, druhá část, podstatně početnější, však tvrdí, že se jedná o skupinovou fotografii vyhladovělých vesničanů.

V každém případě světové agentury v tomto případě nijak nezpochybňují prvenství profesora Tanaky a jeho týmu. Běžného akvaristu však především zajímá, kdy se tito terčovci stanou běžně dostupnou rybou v akvaristikách, a to by mělo být během 1-2 let.

Toliko stručně to nejdůležitější z článku a my snad brzy uvidíme, co je na tom pravdy a zda se dočkáme zakrslých terčovců i v našich akváriích...