Předem bych chtěl všechny případné čtenáře tohoto článku upozornit, že se nejedná o nějaký silvestrovský příspěvek a že vše, co zde uvádím, se skutečně stalo, ať již to vypadá jakkoli neuvěřitelně.
Nikdy by mě nenapadlo, že na vlastní oči uvidím, co jsem viděl a když jsem zpětně pročítal všechnu odbornou literaturu, kterou mám k dispozici, tak ani tam jsem se nic podobného nedočetl. A jak už to tak v životě bývá, na začátku byla náhoda a má nepozornost.
Poslední dva roky se zaměřuji na chov a pokud možno i odchov skalárů. Mám jeden chovný pár černých skalárů a pak nechávám třít staršího samce formy tmavý leopard střídavě s mladými samicemi světlé leopardí formy.
Příběh mých skalárů začal prostě: připravil jsem pro černý pár 200 litrovou vytíračku, přelovil do ní skaláry, které se spolu již několikrát vytřely a nechal je vytřít.
Celkem důležitá poznámka je ta, že vodu ve vytíračce mívám opravdu hodně tmavou od Torbenu.
Pár se radostně vytřel a protože se mi již dříve několikrát osvědčilo ponechat u jiker oba rodiče, postupoval jsem stejně i nyní. Druhý den po tření část jiker zbělela a zplesnivěla, ale rodiče se tentokrát s odstraňováním plesnivých jiker nijak nezatěžovali. Třetí den mi přišlo, že se plíseň rozšířila i na ostatní jikry a že je tedy snůška ztracena. Rodiče jsem odlovil zpět do společenské nádrže, anubias s plesnivou snůškou jsem vyndal, opláchl pod vodovodem a očištěný vrátil do vytíračky a obratem jsem do ní umístil leopardí pár.
Tento pár se společně ještě nikdy nevytíral, dokonce se ani nevytvořil ve společenské nádrži, zkrátka to ode mě dostal befelem protože samice byla evidentně ke tření připravená a já chtěl, aby se třela pouze s tímto samcem. Tento pár jsem do vytíračky umístil dopoledne a již ten den odpoledne jsem na listu anubiasu uviděl jikry. Sice se nejednalo o nijak závratné množství (asi tak 50-100 ks), ale řekl jsem si, že coby prvovýtěr dobrý, a navíc jsem ocenil to, že se oba rodiče o jikry vzorně starají.
Jenže, když jsem se přišel podívat asi tak za hodinu, zda náhodou rodiče v tření nepokračují (kladélka měly obě ryby vytrčená jak periskopy od ponorek) a konečně jsem se na jikry podíval pozorněji, tak jsem nevěřil svým očím: ty jikry se hýbaly - již se zažínal kulit potěr!
Jelikož se jikry skalárů začínají kulit nejdříve 3. den po jejich nakladení, bylo jasné, co se vlastně stalo:
Nejednalo se o jikry těchto leopardů ale o zbytek snůšky předchozího černého páru, který to, co z jejich snůšky přežilo, nanosil někam do kouta a já si toho nevšimnul. Tyto jikry pak objevil leopardí pár a navzdory všem předpokladům a všemu, co je nám do této chvíle o chování skalárů známo, se těchto jiker ujal, přemístil je na list a tam o ně pečoval jako o vlastní!
Leopardy jsem nechal o tuto snůšku pečovat ještě další den. Oba "rodiče" se stále o již pinožící se potěr starali dále, dokonce jej nanosili těsně k topítku, aby nijak nestrádal.
Byl jsem v pokušení nechat potěr u náhradních rodičů déle, abych viděl, co se stane dále. Vytřou se a sežerou tento potěr, anebo o něj bude jeden z páru dále pečovat mezitím, co druhý bude pečovat o vlastní snůšku? Když jsem si pak ale uvědomil, jaké komplikace by mohly nastat, tak jsem přece jen tento potěr odsál do připravené rozplavávačky a leopardy nechal v klidu. Ti se také asi za 2 dny na to vytřeli. O své jikry a následovně i potěr se starali stejně vzorně, jako předtím o tyto "sirotky".
Jak jsem psal v úvodu: Nikde jsem nenašel sebemenší zmínku o podobném chování skalárů a nebýt náhody a mé nepozornosti, tak by tento stav trval i dále. (Koho by taky napadlo z vytíračky odlovit rodiče a jejich snůšku nechat napospas jinému páru.)
Každopádně je tato událost velmi zajímavá a vyvolává řadu otázek:
Byla to náhoda anebo jsou skaláry schopné rozpoznat, že se kulí rybky jejich druhu a pokud jsou již ve fázi, kdy se chystají ke tření, tak je jejich rodičovský pud natolik silný, že takovýto potěr berou jako vlastní?
Byly by schopné se takto postarat i o čerstvě nakladené jikry jiného páru anebo jsem se náhodou trefil do té fáze kulení jiker, kdy jsou ochotné je adoptovat?
Je to záležitost individuální anebo druhová? Hrálo nějakou roli to, že samice se předtím ještě nikdy netřela?
Byly by schopné se starat o již rozplavaný potěr?
Do této události bych na všechny tyto otázky bez zaváhání odpověděl: NE, skalára vše cizí jednoduše sežere a nijak nad tím nepřemýšlí. Jenže po této příhodě si už nejsem jistý vůbec ničím a mohu jen s určitostí říci to, že se stále ještě máme co učit.
Kdo ví, třeba tomu budu chtít přijít někdy na kloub a podobnou situaci několikrát uměle připravím (anebo někdo jiný), aby tyto otázky nezůstaly bez odpovědí, ale zase na druhou stranu - proč nenechat rybám jejich tajemství, proč se snažit vše nějak logicky zdůvodnit, popsat, zaškatulkovat. Není nakonec lepší nechat se překvapit a jen s úžasem pozorovat a obdivovat zázraky, které nám příroda prostřednictvím (nejen) akvárií předkládá?
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 27x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 29.12.2014 • Upraveno: 29.12.2014 • Přečteno: 398x
Schválili: romant 29.12.14 • Heimdall 29.12.14 • vaaclav 29.12.14
Žádné související články |
10.09.2011 | terč | 147x | |
23.08.2009 | Gurama perleťová /Trichogaster leeri/ | 2522x | |
10.04.2013 | Mykobakterióza ryb (Tuberkulóza) | 783x | |
17.07.2011 | Fotogalerie živorodek II část | 1607x | |
07.03.2016 | O akvaristice, ramkách, thomaskách a "přirozeném odchovu" | 968x | |
07.04.2015 | Moje zkušenost - Mikrogeophagus ramirezi | 1761x | |
28.09.2013 | Garra gotyla aneb hasta la vista, ruducho! | 1263x | |
02.09.2006 | Ancistrus sp. (Krunýřovec sp. obyčejný, přísavka, ancistrus) | 25199x | |
12.10.2010 | Vnitřní paraziti u terčovců | 5806x | |
02.02.2009 | Danio margaritatus - rozmnožování | 7016x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele