Články » Páteční výlet Praha-Mělník-Tábor 
Páteční výlet Praha-Mělník-Tábor
Přemýšlím, kam tento článek zařadit, původně jsme se jeli podívat na novou prodejnu akvaristiky v Mělníku a skončili jsme rozhovorem o stavbě mega akvárka v Táboře, ale to předbíhám, a tak tedy:
V pátek dopoledne jsme se domluvili s Romanem, že pojedeme zkontrolovat novou prodejnu akvaristiky v Mělníku Vivarium, jestli mají vše, co se nám líbí a jestli se k rybičkám a rostlinkám chovají, jak se podle nás chovat mají. Vyjeli jsme ve 14,00 protože jsem čekala, až přijde můj synovec ze školy a až se Roman trochu prospí po noční. Vyjela jsem z Vršovic (Praha) a v Bohnicích jsem naložila Romana s přítelkyní Bee.
Nekoupila jsem si letos ještě dálniční známku a tak jsem chtěla, aby mě navigovali okresníma silnicema a ne po dálnici. Dopadlo to skvěle, někde u Neratovic jsme už najeli na správnou trasu a do Mělníka se dostali docela dobře, jen asi s půl hodinovým zpožděním. Podle vytištěné mapy jsem se snažila najít správnou ulici, ale co čert nechtěl, na mapě byla železnice nalevo a ve skutečnosti napravo, ani otočení mapy tomu moc nepomohlo. Tak jsme se za Mělníkem otočili a vraceli se stejnou trasou, projeli jsme už nalezenou správnou ulici, ale po Vivariu ani známky. Když už jsme ztráceli naději, všimli si kluci, že na jedné lampě pouličního osvětlení je cedule s ukazatelem. Tak jsem zahnula do takové dost zastrčené slepé ulice a modlila se, aby to tam opravdu někde bylo. (Pak jsme si všimli, že ukazatel je jen z jedné strany a to z té kdy se nepřijíždí od Prahy, prostě Pražáci nejsou všude vítaní, ale nás to neodradilo).
Na konci slepé ulice bylo pár aut (většinou pražských) a malé dveře s nenápadným nápisem Vivarium, a svítící cedulí od Sery. A tam to bylo. Zaparkovala jsem a říkala si "proboha kam jsme to zase vlezli". Můj názor se změnil ihned poté, co jsme vešli do prodejny. Něco tak pěkného jsem už dlouho nenavštívila, ale to by bylo na jiný článek.
Prodejna přehledná, udržovaná (jsou čerstvě po rekonstrukci), a ty akvária - dvě dlouhé stěny plné akvárií, ve třech řadách nad sebou, takže člověk viděl všude, nebylo potřeba stát na špičkách, ani lézt po zemi. Akvárka byla čistá, ryby krásné, a popravdě prodavači vypadali jako lidi, kteří tuto práci dělají, protože je baví a ne že čekají, až bude 18,00 a jim odzvoní padla.
Strávili jsme tam asi hodinu a pořád jen obdivovali, na všechno se ptali (doporučuji brát si s sebou na prohlídky rybiček Romana, mě se osvědčil, ví snad všechno) a nakonec si i něco koupili. Po pravdě já si nic nekoupila, protože na nové akvárium nemám prostor a staré akvárium se mi po nájezdu pavích oček od Martina (neumí počítat, říkala jsem 2 páry a ne 15 ryb) trochu přerybnilo. Roman tedy koupil nějaké ryby a pak jsme volali zikyho, jestli mu máme vzít ty ryby, co si u nich objednal, ať se chudinky nemusí k němu trmácet vlakem. Ziky byl sice překvapený, představila jsem se mu jménem a hned jsem mu dala Romana, bez možnosti nádechu, ale ryby chtěl a tak je Roman koupil. Bylo to dobrý. Pan prodavač rybky dofoukal kyslíkem, tak jsme měli jistotu, že vydrží naši zpáteční cestu.
V tom mě napadlo, že bychom mohli k zikimu zajet a ryby mu dovézt, Roman byl sice trochu v šoku, Bee raději ani nemluvila, ale můj synovec je na to už zvyklý a tak jen kejval, že stejně nemá doma co dělat (měl se učit, ale jak známo každá činnost je lepší než učení).
Zavolala jsem tedy znovu zikymu (myslím, že si v nejbližší době pořídí nové telefonní číslo ;) ) a ptala se ho, co bude dělat asi tak za dvě hodiny. Prý bude doma a tak jsem mu oznámila, že bychom taky byli u něj doma, co na to řekne. Neřekl nic, jen.."Aha, tak jo".
Ryby v sáčku jsme zabalili v kufru do dvou dek , aby nám nenastydly. V nejbližším obchodě jsme nakoupili zásoby jídla a pití (pro nás) a vyrazili směr Tábor - tedy myslela jsem si, že směr Tábor, bohužel se mi nepodařilo najít správný výjezd z Mělníka a tak jsem u Mladé Boleslavi "jako" zapomněla, že nemám dálniční známku a vyrazila konečně směr Praha. Za rozumnou dobu (nechtěla jsem k pokutě za to, že nemám známku, ještě přidávat pokutu za rychlou jízdu) jsme dojeli do Prahy a já jsem ocenila, že znám nějaké zkratky a tak jsme na Brněnskou dálnici dojeli v nečekaně krátkém čase. Tou dobou náš už pomalu docházelo jídlo, ale pití jsme ještě měli.
Při pohledu na Brněnskou dálnici mě přešel optimismus. Takhle to do Tábora do půlnoci nezvládneme, protože tím, že nenapadl sníh, tak Pražáci každý pátek vyjíždí a ten den snad vyjeli úplně všichni a zrovna do Brna (později jsem se přesvědčila, že do Brna ne). Nenajela jsem tedy na dálnici, ale přes Jesenici jsem jela na Benešovskou silnici. Tam jsem dojela asi po půl hodině a to už jsme se velmi blížili času, kdy jsme měli zvonit u zikiho dveří.
Na nájezdu na Benešovskou silnici jsem zjistila, že celá Praha nejede do Brna, ale do Benešova. Navíc se tam přihodila nehoda v obou směrech, což na dvouproudový silnici je docela zásadní zádrhel. Stáli jsme tam asi 15 minut, bez jakéhokoliv pohybu a když se před námi asi 8 aut otočilo do protisměru a odjelo, přemluvil mě Roman (víte, že je docela nervní, když má někde čekat?) , že zkusíme jinou cestu.
Otočila jsem se tedy taky, a na nejbližším sjezdu zkusila štěstí jinde. U nejbližší benzínky jsme doplnili stav paliva a jídla a jeli jsme za zikim.
Naštěstí se nám podařilo dojet až na dohled Tábora v docela rozumném čase, v rozumném stavu a někteří z nás se stihli cestou i docela dobře prospat.
Pak se ukázala má paměť a skvělý orientační smysl. Tábor byl na dohled a já si pamatovala cestu k zikimu podle mapy, kterou jsem si někdy na podzim tiskla. Chtěla jsem se podívat jestli by nebyla jiná silnice příjemnější a tak jsem Tábor objela celý dokola (někteří nechápaví tvrdili, že jsem minula jedno z největších měst v Jižních Čechách, ale nevěřte tomu, byl to úmysl ;) ).
Pak jsme zavolali zikimu, chvilku mi do telefonu něco říkal, ale protože jsem založila někam handsfree a nevěděla jsem kam, tak jsem telefon předala Romanovi - vypadalo to asi takto :
Marfi: "je tu silnice a tma"
Ziky: "co vidíte napravo ?"
Roman: "tmu"
Ziky: "co je nalevo?"
Marfi : "Romane, řekni mu že je tma, tak nevidíme nic"
Roman: "nalevo je taky tma"
Ziky : "tati jsou ve tmě"
zikyho táta: "vidí nějakou tabuli?"
Roman : "marfi vidíš nějakou tabuli?"
Bee: "tady není tabule, tady je tma"
..
.
.
a tak bych mohla pokračovat. Nejhodnotnější pro nás bylo, když Roman konečně našel nějakou tabuli se jménem vesnice a ziky mu na to řekl : Tak to už jste v úplný.. pr..
.
.
A tak jsme se chvilku dohadovali mezi 4 lidma, z nichž já nevím, kde je pravo a levo, Roman nemá brejle, ziky nezná okolní vesnice a jeho tatínek se snažil mi říct, co mám dělat přes dva tlumočníky.
Po docela dlouhém dohadování jsme nakonec trefili do Tábora a kupodivu našli i parkoviště, kde nás měl ziky vyzvednout. Chvilku jsme se dívali na Tábor a je to opravdu pěkný pohled, a jaké to musí být ve dne, kdy je vidět.
Pak přišel ziky a dovedl nás k němu domů a tam to bylo:
Ve dveřích jsme se sice srazili s lidmi co odcházeli, ale uvnitř nás čekal největší zážitek dne - ziky se zrovna chystal svoje krasavce krmit. Můžu vám s klidem říct, že nelituji ani trochu že jsme se na tu nečekanou cestu vydali, protože tak krásné a velké ryby jsem snad ještě nikdy neviděla. Kdo tam byl, tak ví. Ryby jsou obrovské, krásné akorát trochu příliš agresivní - to když tam ziky hodil cejna (já bych ho měla na dva obědy), tak ryby ani neuvažovali a po 3 cejnech (pro každou rybu jeden) zbylo jen pár šupin, co se vznášely v akváriu. Jeslti jste někdo viděl jak se krmí hadi, tak tohle je podobná rychlost. Akorát bez toho čekání a oblbování kořisti. Jakmile cejni zmizeli, tak se ryby uklidnily a zase si nás připlavaly prohlídnout. Mě osobně nejvíc nadchnul sumec, který je to nejnádhernější stvoření, co jsem v akváriu viděla. Mrzí mě, že ziky se chce těchto ryb zbavit, ale na druhou stranu chápu, že asi není sranda vlézt k nim v plavkách a snažit se upravit nějaký pařez (pomocí kladek, protože jinak to asi nejde) a při tom hlídat, kdy si mě některá z těch ryb splete s cejnem.
Samozřejmě nemá ziky jen toto velké akvárium, ale jako pravý akvarista má akvárií mnohem víc a v každém něco jiného. Opravdu se je na co dívat a zikyho tatínek se osvědčil jako výborný průvodce i s výkladem.
Do Prahy jsme dojeli bez větších problémů a po vysazení Romana a Bee doma, jsme jeli se synovcem domu a cestou probírali nové zážitky. Doma sice nebyli moc nadšení, že z výletu, který začal v 14,00, jsme se vrátili po 23,00, ale při našem vyprávění pookřáli a začali přemýšlet, kam bychom mohli dát větší akvárium (naštěstí je to už přešlo).
Tak tedy, výletům zdar a nezapomeňte, že kdo nebloudí s námi, bloudí proti nám. (Držím palce všem, co mapu používají k zabíjení much a jezdí podle slunce a hvězd.)
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 3x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 16.01.2007 • Upraveno: 16.01.2007 • Přečteno: 758x
Schválili: Bob66 13.11.12 • alpaka 30.11.12
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Zábava
| 18.03.2011 | | Tolerance | 1168x |
| 29.03.2015 | | ZOO MOŘSKÝ SVĚT Praha výstaviště | 404x |
| 16.01.2013 | | Jací jsme, aneb akvarijní abeceda... | 72x |
| 01.03.2024 | | Som akvarista začiatočník alebo pokročilý? | 20x |
| 05.02.2011 | | Tak vám pěkně děkuju... | 1198x |
| 07.12.2014 | | ZOO Bráník: Akvaristika nebo kafilerie - epilog | 798x |
| 22.06.2011 | | Kratičkej reklamní... | 731x |
| 27.03.2011 | | Ruducha - mňamka pro akvarijní ryby | 2700x |
| 29.06.2014 | | Výstava - Pod hladinou Vltavy | 244x |
| 04.01.2012 | | Kreveta Ostravská pruhovaná... | 1011x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 23.04.2007 | | Krupička | 3956x |
| 01.02.2007 | | Nedělní burza na Vinohradech | 817x |
| 29.01.2007 | | Převoz vánočního kapra | 830x |