Pár postřehů (neboli dva) z chovu skalárů

Coby momentálně neaktivní (od)chovatel skalárů mám dvě nádrže (360 a 240 litrů) více jak přerybněné dospělými skaláry z vlastních odchovů coby ty nejlepší kousky čekající společně se mnou jen na to, až se někdy odstěhuji z Vinohrad, kde mi v bytě z vodovodních kohoutků teče pro chov skalárů zcela nevhodná voda ne nepodobná té z jezera Malawi a navíc ještě pod tak malým tlakem, že na RO mohu zapomenout.

Čili mám v obou akvárkách již přes rok nafrcaných asi tak 40-45 dospělých skalárů, což se ne každému hnedka povede a tudíž ne každý může mít vytvořenou představu, co to vlastně udělá

Nebudu nikoho zbytečně napínat a hned se rozdělím o své postřehy.

1. Jak to vlastně je s tím chováním skalárů vůči ostatním v době tření

O skalárech se traduje, že jsou to mírné společenské hejnové ryby avšak každý, kdo si je pořídil ve "standardním" množství (4-10 kousků dle velikosti akvária) nakonec zjistil, že se hejno rozpadne do několika párů, které spolu (a někdy i uvnitř páru) vedou věčné šarvátky o to, kdo z hejna nakonec bude (společně se svým partnere/partnerkou)největší boss. No a když se veškeré pozice vyjasní, tak dominantní pár zabere minimálně polovinu akvária a zbytek se povětšinou krčí někde v rohu a ani nedutá, což se v době tření onoho páru ještě vystupňuje.

V případě, že se chce vytřít některý z nedominantních párů, se situace na chvíli třeba i změn,í ale pak vše vrací do původního stavu.

Ovšem, a to je ten můj postřeh číslo 1, pokud budete mít ve stejné nádrži skalár třeba 20 či ještě lépe 30, tak brzy dominantnímu páru dojde, že tolik konkurentů se zkrátka věčně na uzdě udržet nedá a po 2-3 týdnech to vzdají. Skaláry pak pro své tření vyžadují podstatně skromnější životní prostor než předtím a jejich výpady vůči ostatním nabývají spíše propagačního charakteru.

Zajímavé na tom je především fakt, že se ryby třou v ustálených párech  - původně dominantní samec se spokojí s tím, že se občas některé z ostatních samic snaží zaimponovat, ale tím to hasne. Společenský život ryb se tak začne podobat onomu ideálu z akvaristických příruček - v nádrži máte vcelku klidné a pospolité hejno bez věčně orvaných ploutví a odřených šupin.

2. Skaláry si nějak uvědomují svoji podobu

Tak tohle je opravdu zajímavé až mystické.

Formy mých skalárů jsou tyto: černá, zlatá, světlý leopard, tmavý leopard.

Všichni mí černí a zlatí skaláři jsou potomky jediného páru, světlí a tmaví leopardi jsou z různě kombinovaných výtěrů 2 samců a 2 samic.

No a teď se držte, teď to přijde:

Ve všech případech, kdy se v jedné či druhé nádrži třel nějaký pár, tak pokaždé to byl pár stejné barevné formy, čili černý s černým, zlatý se zlatým, světlý leopard se světlým a tmavý leopard se tmavým.

(Pro ne úplné znalce barevných forem skalárů: leopard je forma, která má místo příčných pruhů skvrny.)

A aby toho nebylo málo, tak ještě jedna věc: varianta leopard vznikla z již dříve vyšlechtěné a ustálené varianty zebra (to jsou ty skaláry s jedním pruhem navíc). Takže i když jsou táta i máma očividní leopardi, v jejich potomstvu se vždy najde část populace vracející se víceméně úspěšně k původním pruhům. No a dle mého pozorování i tento faktor hraje velkou roli při výběru protějšku ke tření mezi samotnými leopardy - ti podstatněji pruhovanější dávají přednost pruhovanějším před čistě skvrnitými!  A to už je vážně na palici!

Co z tohoto plyne, toť otázka, či rovnou několik:

Uvědomují si skaláry svoji vlastní podobu a cíleně hledají odpovídající protějšek?

Dle všeho, co je mi o chování ryb známo, toto možné není. I když ryby mají možnost samy sebe očumovat (v případě, že máte třeba za zadním sklem tmavou tapetu), tak i mezi savci není příliš druhů, kteří jsou schopni vnímat svůj odraz v zrcadle jako SVŮJ.

Však se tohoto "nevědomí" tradičně využívá třeba u bojovnic, kdy samci zaujímají výhružné postoje před zrcadlem domnívajíce se, že vidí cizího soka.

Jedná se o instinkt?

To se mi také vůbec nezdá, jak by k němu ryby za tak relativně krátkou dobu, kdy jsou šlechtěny v různých formách přišly a k čemu by jim byl?

Jedná se o náhodu?

Statisticky zcela vyloučeno.

K profilu své nádrže Bažina II (to je ta větší)  http://rybicky.net/nadrze/14991 jsem umístil 2 videa ilustrující tento článek:

Video s názvem Idylka běžného dne potvrzuje všeobecnou pohodu, ryby volně proplouvají celou nádrží.

Video Příprava ke tření 2 párů současně pak ilustruje obsah tohoto článku a myslím, že stojí za krátký komentář:

V pozadí (za giganteou) se chystá ke tření pár světlých leopardů a k tomu samému se připravuje v popředí (čili pouze asi tak 25 cm daleko) jiný pár světlých leopardů. Mírně nervózní samice si mezi sebou vyříkávají, která bude klást jikry na jaký list, samec zadního páru symbolicky chrání prostor ke tření. Samec předního páru má nějaké handrkování vyloženě na háku a čeká, až si to jeho samice vzadu vyříká.

Ostatní skaláry celkem nevzrušeně proplouvají kolem a zevlují.

Čili:

1. Je vidno, že přípravy ke tření nejsou nijak drastické.

2. Opět se budou třít páry stejných barevných forem.

K tomuto bodu můžu závěrem říci jediné: Laik žasne, odborník se diví. :-)

Zde ještě přikládám narychlo udělanou fotografii BažinyII, ve které se momentálně nachází 25 dospělých skalárů, 4 garry gotyly, 2 péřovci, 6 mřenek, 1 parmička červenoploutvá a asi 12 živorodek. Slušný provoz...

A úplně samým závěrem přidám 3.(prémiový) postřeh: takto přerybněné nádrže se opravdu, ale opravdu nemusí hnojit a kytky rostou jak splašený. ;-)