Substrát

zaběhlej fitr si s tím poradí. Živočichy budeš muset nasadit později, ideální je test na amoniak.

Dobrý den, stala se mi hrozná věc. Připravoval jsem akvárium se substrátem ADA Amazonia a dnes ráno mi do akvárku vlezla čiča a počurala do rohu. Ovšem, že moč se nasala do substratu až do dna, odstranil jsem většinu nasaklého substrátu a teď přemyšlím jestli se nevyplátí ho vyměnit celý, neboť susbtrát do sebe rychle nasává tekutiny a moč může tak stejně zůstat. Poradíte mi prosím co teď s tím? Stálo to hodně peněz :/ Děkuji

Mickey napsal: mám trochu poznatků ohledně těchto substrátu.
Já substrát ADA Aqua Soil Amazonia New používám už několik let. Bláto se z něj rozhodně nestane, pokud s ním nebudeš zacházet opravdu brutálně (například neustále ho zdusávat těžkými kameny). Jelikož je to sušená (možná částečně pálená) hlína, tak se z něj třením granulí o sebe bude nějaká hlína drolit, takže ve spodních vrstvách se ti bude časem hromadit nějaký kal, ale bláto se ti z toho nestane (alespoň já jsem za ty zhruba 3 roky nic takového nezaregistroval). Rovněž nevím nic o tom, že by s ním hodnoty vody nějak dramaticky kolísaly (pokud už je zaběhnutý). Naopak, čím je starší, tím méně s parametry vody hýbe. K citlivým krevetkám rozhodně není vhodný. Tento substrát je určen pro rostlinná akvária. Citlivé krevetky potřebují extrémně měkkou a kyselou vodu chudou na živiny, která je pro pěstování rostlin většinou nevhodná. Jaký má potom smysl používat v této situaci "výživný" substrát (když nebude mít, co vyživovat). U méně citlivých krevetek (které snesou trošku vyšší koncentrace živin => vodivost) může mít jeho použití smysl.

PS: "Fulvic" znamená s největší pravděpodobností fulvokyseliny, což je jedna z humusových látek (podobně jako huminové kyseliny a huminy). Prakticky všechny jílovité substráty budou obsahovat nějaké procento organických látek (humusu), a tudíž i nějaké huminové nebo fulvové kyseliny (vč. ADA Aqua Soil nebo "zeminy/substrátu pro vodní rostliny" od firmy Rašelina.cz či Agro CS).

Trochu vám vstoupim do debaty, mám trochu poznatků ohledně těchto substrátu.

Substrát ADA mám v krevetáriích, po zakoupení jsem zjstil co je to zač a zklamal mě když jsem zjistil že s toho bude bláto, je údajně tak na dva roky(naivně jsem myslel že to bude něco jako Rataj aquaclay). Co nastane po těch dvou letech? Substrát bude pro osazenstvo (Caridina CRS, Red bee) nestabilní v kolísání hodnot a bude ho potřeba nahradit novým? Např. starý odsát a mít připravený zaběhlý nový a doplnit ho rovněž hadicí nazpět. Nebo by ho stačilo třeba propláchnout od nejemnějších nečistot?

Loni jsem zkusil emerzní test pěstování rostlin v akva 100x40x50, voda po květníky a substrát pro vondí rostliny+to vše je v křemičitém písku cca 5cm. Rostliny si celkem rostou a dokonce prosperuje testovací paví očko. ADA je vlastně hlína, těď zkouším pro Taiwan krevetky substrát Benibachi(obdoba ADA) a ten mám v sobě nějakou přísadu Fulvic. To ani netuším co je zač

Můžu vědět kolik ti je let, abych byl v obraze.

Opravdu nechápu tvoji poznámku. Křemen se nachází jinde než vápenec. Jak se může vápenec přimíchat do křemene?

ludvik napsal: Tvé poznatky nejsem schopen moc rozporovat, ovšem alkalitu mi nejspíš zvyšuje ... Ale technicky se ty tobolky do toho blátíčka dávají děsně špatně.
Mluvil jsem o kationtové "výměnné" kapacitě, což znamená, že tento proces může probíhat v obou směrech. Koloidní půdní částice (humus) mají na svém jádru (kostře) spoustu kyrboxylových skupin (COO-) a hydroxidů (OH-) [viz obrázek], na něž jsou původně navázány kyselé kationty vodíku (H+). Když se tyto půdní částice dostanou do vody, kde je hodně vápníku a hořčíku, tak se z nich vyváže (uvolní) kyselý vodík a na jeho místo se okamžitě navážou ionty vápníku a hořčíku. Tím dojde k okyselení vody (zvýší se koncentrace H+ v okolní vodě) a snížení tvrdosti (v okolní vodě klesne koncentrace Ca/Mg+2, protože tyto ionty se navážou na negativně nabité půdní částice). Tento proces můžete pozorovat i u rašeliny, která obsahuje spoustu huminových látek. Teoreticky je ale samozřejmě možné, aby tato reakce probíhala i opačně (budou-li v akváriu panovat opačné podmínky). K tomu ale může dojít pouze v případě, že už bude substrát ADA těmi ionty vápníku a hořčíku nasycený (a když už nebude v substrátu docházet k rozkladu většího množství organických látek = humusu) ... teprve pak je může uvolňovat do vody a na jejich místo přijímat opět vodík (v takovém případě bude klesat kyselost a stoupat zásaditost vody, a zároveň bude stoupat i její tvrdost). Závisí tedy na tom, kde bude více H+ vs. Ca/Mg+2 => zda ve vodě nebo substrátu, a jak velké množství organické složky (humusu) bude daný substrát (ještě) obsahovat. K této výměně iontů bude docházet, dokud se neustaví rovnováha mezi množstvím živin v substrátu a ve vodě (což samozřejmě naruší každá výměna vody).

Jinak přidávání hnojiva do substrátů jako ADA nemá podle mě valného smyslu. Pokud chci dobře vyhnojené dno s dlouhodobě se uvolňujícími živinami, rozhodně bych nevyhazoval peníze za ADA a spol. Jaký má smysl utrácet za "extra naživený" substrát, do kterého si pak nacpu vlastní hnojivo (jakoby tam původně žádné nebylo)? Proč potom utrácím za výživný substrát? To si můžu rovnou koupit 10x levnější "nevýživný" substrát, a doplnit do něj vlastní hnojivo (Osmocote).

V malém mám ADA substrát. Tvé poznatky nejsem schopen moc rozporovat, ovšem alkalitu mi nejspíš zvyšuje. Nevím jaký na to mají vliv Seiru stone v kombinaci s CO2, ale tvrdost je o něco větší než ve velkém akváriu (tam je barvený písek a není seiru), ale alkalita je okolo 8 (dvounásobek), přijde mi to jako znatelný rozdíl do plusu (je i proti kohoutkové vodě). Okyselení je možné taky, bublat mi na žlutý dropchecker stačí strašně málo. To je ovšem subjektivní, exaktně jsem to nezkoušel a neměřil.

A jo ... po zalití vodou vyskočí amoniak do nebe
Marcel G napsal: ... Jakmile se dá substrát do akvária a zalije se vodou, soli, kterými jsou jednotlivé granule impregnovány, se okamžitě rozpustí do půdního roztoku, kde vznikne poměrně koncentrovaný roztok dusíkatých látek a pravděpodobně i fosforečnanů. Koncentrované živiny z půdního roztoku pak začnou prosakovat i do vodního sloupce. To je důvod, proč se tyto substráty před použitím nemají proplachovat (spláchli byste z nich totiž většinu těch nastříkaných živin), a proč je třeba v prvních několika týdnech tak často měnit vodu (dusíkaté látky z půdního roztoku prosakují do vodního sloupce). Nechával jsem si dělat analýzu takového substrátu (ADA Aqua Soil Amazonia New) a zjistil jsem, že ve skutečnosti zas tak výživné tyto substráty nejsou. Jejich nasycení živinami je poměrně nízké, což dokazuje i jejich chování ve vodě => po několik týdnů až měsíců z vody dramaticky odčerpávají především vápník a hořčík (čímž snižují tvrdost), a vypouštějí do ní naopak vodík (H+), čímž vodu okyselují a zároveň rapidně snižují alkalitu.

....

PS: Už několik vědců mi potvrdilo, že pokud chceme dostat do substrátu NPK živiny (ve formě, která bude dlouhodobě přístupná rostlinám), tak nejlepší řešení je použít granulovaná hnojiva s postupným uvolňováním živin (např. Osmocote).

Ale technicky se ty tobolky do toho blátíčka dávají děsně špatně.

Dovolím si připojit jeden komentář, protože mám poslední dobou pocit, že mají někteří aquascapeři trochu zkreslené představy o sorpční kapacitě jílovitých substrátů typu ADA Aqua Soil a spol. Dost často se setkávám s názorem, že tyto substráty jsou díky své vysoké sorpční kapacitě (ve srovnání třeba s pískem, který ji má nízkou) schopné do sebe natáhnout živiny z vodního sloupce, a stávají se tak určitou zásobárnou živin pro rostliny. Navíc se o těchto substrátech traduje, že jsou tzv. výživné, to znamená, že obsahují velké množství všech potřebných živin (vč. NPK).

Pravda je ovšem taková, že vysoká kationtová sorpční kapacita znamená, že jsou tyto substráty schopné na sebe vázat pouze kationty (především pak Ca+2 a Mg+2, a v omezené míře i K+, Na+, NH4+ a Fe+2/Fe+3) a nikoli už anionty (NO3-, PO4-3, SO4-2 apod.). Z toho logicky plyne, že téměř všechen dusík, který tyto substráty obsahují, není ve skutečnosti v těchto substrátech vázán, ale je na nich jen mechanicky přichycen (resp. nastříkán). Pokud mám správné informace, tak se tyto substráty jednoduše nastříkají koncentrovaným roztokem hnojiva a nechají se vyschnout. Živiny pak na nich po vysušení vody zůstanou přichycené ve formě rozpustných solí. Jakmile se dá substrát do akvária a zalije se vodou, soli, kterými jsou jednotlivé granule impregnovány, se okamžitě rozpustí do půdního roztoku, kde vznikne poměrně koncentrovaný roztok dusíkatých látek a pravděpodobně i fosforečnanů. Koncentrované živiny z půdního roztoku pak začnou prosakovat i do vodního sloupce. To je důvod, proč se tyto substráty před použitím nemají proplachovat (spláchli byste z nich totiž většinu těch nastříkaných živin), a proč je třeba v prvních několika týdnech tak často měnit vodu (dusíkaté látky z půdního roztoku prosakují do vodního sloupce). Nechával jsem si dělat analýzu takového substrátu (ADA Aqua Soil Amazonia New) a zjistil jsem, že ve skutečnosti zas tak výživné tyto substráty nejsou. Jejich nasycení živinami je poměrně nízké, což dokazuje i jejich chování ve vodě => po několik týdnů až měsíců z vody dramaticky odčerpávají především vápník a hořčík (čímž snižují tvrdost), a vypouštějí do ní naopak vodík (H+), čímž vodu okyselují a zároveň rapidně snižují alkalitu. Další věc, kterou bychom si měli uvědomit, je ta, že existuje řada vědeckých studií, podle nichž většina vodních rostlin preferuje příjem draslíku (K+), vápníku (Ca+2) a hořčíku (Mg+2) spíše z vodního sloupce než ze substrátu. Takže i když se tyto substráty stanou po čase určitou zásobárnou těchto kationtů, rostliny tyto kationty nepotřebují ani tak v substrátu, jako spíše ve vodním sloupci. V substrátu by se rostlinám hodil spíše dusík a fosfor, ale ten na sebe tyto substráty vázat neumí. A přestože tyto substráty (nebo minimálně některé z nich) obsahují i amonium (NH4+), to také není žádná dlouhodobá výhra, protože amonium se činností nitrifikačních bakterií ve vodě velmi rychle přemění na dusitany a dusičnany (které ale opět prosáknou do vodního sloupce).

Jediná živina, na kterou je substrát ADA Aqua Soil opravdu bohatý, je železo. Bohužel (nebo bohudík), stejný obsah železa mají prakticky všechny zahradní substráty. Jinými slovy, železa je prostě dost prakticky ve všech běžných půdách. Navíc železo je v substrátech přítomné obvykle v zoxidované formě, případně ve formě špatně rozpustných sloučenin, takže je pro rostliny obtížně přístupné (musí si ho nejprve rozpustit, což je pro ně energeticky náročné řešení, kterému se [pokud budou mít jinou možnost] raději vyhnou).

Tolik k zázračné schopnosti těchto substrátů vázat "všechny" důležité živiny.
Mimochodem, obyčejný český substrát pro vodní rostliny (který seženete v zahradnictví) obsahuje stejné (relativně malé) množství živin jako ADA Aqua Soil.

PS: Už několik vědců mi potvrdilo, že pokud chceme dostat do substrátu NPK živiny (ve formě, která bude dlouhodobě přístupná rostlinám), tak nejlepší řešení je použít granulovaná hnojiva s postupným uvolňováním živin (např. Osmocote).

Nechci se tě nějak dotknout ale je vidět že o tomhle problému nic nevíš. Než napíšeš takovouhle ptákovinu něco si o tom přečti.

Už si nevzpomínám, co to bylo za značku. Kupoval jsem to v pytlících s potiskem, byl to křemičitý písek určený do akvárek. Kupoval jsem to v akvaristice, kde prodavač fanda do akvaristiky předpokládám, že si takový prodavač ohlídá kvalitu zboží.

Jinak nechápu, jak by dohromady smíchali křemen s vápencem? To je asi hrubá nedbalost se skladováním různých druhů šutrů poblíž sebe.

To máš docela kliku protože většinou ty akvarijní písky jsou plné vápence. Klasika je ale písek do filtrací kde jsou garantovány parametry samozřejmě bez vápence. Mám ho nejméně 10 let.

Dimi napsal: U křemičitého písku je riziko, že bude vypouštět vápenec, ...
Jak může křemen vypouštět vápenec? Chemicky jsou to úplně jiné šutry. To snad jedině že by někdo smíchal křemen a vápenec.
V akvaristice by s křemičitým pískem neměl být problém, že by v něm byl přimíchaný vápenec.
Já mám taky křemičitý písek z akvaristiky a v tomto směru bez problémů.

Děkuji Ti Marcel za odpověď. Jsem už zkoušel křemičitý písek i ProfiSoil, ale zatím jsem s nimi nebyl úplně spokojený. ProfiSoil je opravdu moc jemný a dělal jsem chybu, že jsem po něj dával vrstvu výživného substrátu a hnojivo, postupně se to vše přemíchalo, hnojivo se dostálo na povrch a z akvária byla rychle bažina. I když prvních pár měsíců rostliny rostly fajn (viz moje nádrž 112l v profilu). U křemičitého písku je riziko, že bude vypouštět vápenec, proto bych raději zkusil nějaké ty granule a docela mě zaujaly granule od Olivera Knotta. Teď ještě řeším jestli mám do akvária 80x35 dat 15 litrů jemných granulí (1-3mm) anebo "normal" (5-6mm). Možná jako spodní vrstvu bych tam dal trochu Dennerle Deponit mixu.

Zvolil jsem zlatou střední cestu.Koupil jsem 40l terramolu za 470 kč!!Za dalších 85kč balení Osmocote (300g),které půjde rozsypat do dna při zakládání nádrže do míst,kde budou rostliny,později to budu aplikovat pomocí tobolek přímo ke kořenům.
I z akvaristiky se stal velký byznys a pomalu to vypadá,že bez spousty značkových doplňků a hromady chemie to nebude fungovat.Je potřeba tomu nepodlehnout ono to jde i bez toho

Všechny druhy substrátů mají své výhody a nevýhody, které však musíš zvážit sám.
Profi Soil je velmi lehký substrát (hodně podobný jako liapor). Kytky v něm moc nedrží, špatně se do něj sází. Jde to s ním, ale příliš vhodný akvarijní substrát to podle mě není. Naproti tomu granulovité jílovité substráty zahraničních firem (jako ADA, Oliver Knott apod.) jsou extrémně předražné a nejsem si jistý, že za tu cenu stojí. Živiny jsou na ně v podstatě jen nastříkány, takže jakmile je zaliješ vodou, všechny živiny se z nich vyplaví do půdního roztoku (mluvím teď především o NPK živinách). Navíc ti budou prvních pár měsíců obvykle dost hýbat s některými parametry vody jako je tvrdost a alkalita (protože do sebe budou nasávat vápník a hořčík, a uvolňovat vodík, který bude zpočátku dost okyselovat vodu). Jejich výhoda je v tom, že poskytnou rostlinám potřebné živiny na rozjezd, relativně dobře se do nich sází a také se v nich dobře přesazuje. Když totiž v akváriu použiješ jen jeden druh substrátu (ať už jakéhokoli), nemusíš si lámat hlavu s tím, že když nějakou kytku vytáhneš ze dna, promíchají se ti jednotlivé vrstvy (to platí především v případě, že bys použil nějaký zásobní substrát překrytý třeba pískem). Já osobně bych doporučoval použít spíše ty dvě vrstvy: dole 2cm vrstvičku substrátu pro vodní rostliny, nahoře zhruba 5cm vrstvu jemného křemičitého písku (u nanoakvárek bych volil frakci do 1mm). Tohle řešení poskytne rostlinám minimálně stejné množství živin jako předražená ADA Aqua Soil nebo Oliver Knott NatureSoil, ale bude to za nesrovnatelně nižší cenu. Rozhodně bych ale použil spíše výživný substrát (ať už tu značku ADA, nebo levný zahradnický substrát pro vodní rostliny), než nevýživný substrát typu Profi Soil. Výživný substrát hraje v akváriu důležitou roli. Kromě jiného pak díky němu nebudeš muset ládovat velké množství živin do vodního sloupce (což je důležité především pro rybky, ale ani spousta akvarijních rostlin nemá podle všeho ráda přehnané koncentrace živin ve vodě).

Krásný den!

Chtěl bych založit nové akvárium typu aquascape pro pěstování rostlin. Sháním vhodný substrát pro 50l akvárium. Rozhoduji mezi hnědým substrátem Nature Soil od Olivera Knotta (jemný 2-3mm), který zároveň obsahuje hnojivo a není třeba přidávat nic jiného a Rataj Profi soil + hnojivo (zatím nevím co přesně). Substrátu (dle kalkulace: Délka ___ cm x šířka ___ cm / 1800 = ___ x 10 litrů NatureSoil) je třeba 9 litrů.

10l Nature Soil od Olivera Knotta (jemný 2-3mm) stojí 1190,- Kč
Rataj Profi soil 8l - 300,- Kč

Cenový rozdíl je dost patrný. Máte někdo s těmito substráty zkušenosti popřípadě poradíte mi jiný substrát prosím?

Děkuji.

ahoj lidi, nevíte co s případným zákalem z Nature Soil? Připadne ADA? stalo se někomu, má někdo zkušenosti? "Prach" na rostlinách a kořenech je děsivý ...

Ze ciste prany pisek je co k cemu ohledne rostlin tak po pul roce (plus minus autobus), je stara znama vec. To je prave rozdil mezi ruznymi supersubstraty a ciste pranym piskem, tomu pisku musis pockat.

Kedysi pred pol rokom som sa tu bavil o problematike zmeny vlastností substrátu v čase - mal som domnienku, že môj (vtedy ešte dosť čerstvý) inertný kremičitý piesok sa časom bude zlepšovať. Teraz som si všimol zaujímavú skutočnosť, ktorá to možno potvrdzuje, len som si to doteraz neuvedomil. V akváriu mám terasu, takže substrát je jednak klasicky dole na prízemí, ale i hore na terase (ten je podstatne hlbší) - vidno to na fotke v prezentácii. A mám podozrenie, že rastliny mi na terase rastú horšie ako na prízemí, resp. na prízemí rastú lepšie.

Prišiel som na to pozorovaní rastlín Rotala macrandra - tej sa mi prv nedarilo, nech som robil čokoľvek. Rástli jej len smiešne zakrpatené lístočky, začala sa rozpadať a úplne zmizla. Pritom v inom akváriu s veľmi podobnými podmienkami, ale substrátom Manado, rástla a množila sa bez problémov. Nedávno som skúsil odtiaľ jednu pokusnú Rotalu preniesť ku mne - a už sa jej pekne darilo! Zasadil som ju na prízemie a tam som dával aj jej nové odnože, tie tiež pekne rástli. Až som si povedal, že ich je tam už dosť a ďalšie nové odnože Rotaly som začal dávať na terasu - a tam mi zase vyháňajú smiešne zakrpatené listy, ako to bolo aj kedysi.

Potom som si uvedomil, že aj Egeria má hore veľmi krátke lístočky a akosi odhníva od koncov, pritom na prízemí rastie veľmi pekne. Obe veľké Alternanthery, ktoré majú stále problémy, sú zasadené hore a variant Mini, ktorý síce nie je výstavný, ale aspoň neodhníva, je na prízemí. A podobne nový Echinodorus 'Ozelot' - ten, čo som zasadil dole, sa výrazne zväčšil, je krásny a jeho súrodenec na poschodí zaostáva a má akési menšie, trochu zvlnené listy - na druhej strane treba oponovať, že je (dočasne) hneď vedľa konkurenčného veľkého Echinodora. Akurát Samolusu a Anubiasom je to jedno, tie rastú aj hore dobre. A tiež veľký Echinodorus, ale tam má koreniská všade.

Je fakt, že pri odkalovaní som sa vždy venoval len prízemiu, vždy som odtiaľ odsal hnedý kal, kdežto hore na terase som ani neodkaloval, lebo tam nič nebolo, nanajvýš tak nejaké opadnuté listy. Totiž prúdenie vody alebo rozvírenie dna prísavníkmi bralo nečistoty dole na prízemie. Aj pri pohľade cez sklo je vidno, že dole to nie je už len pôvodný kremičitý piesok, ale je vyplnený humusom, žijú tam aj červy. Hore vidím len ten piesok. Znamená to, že dole sa vytvorilo výživné dno s humusom, ktoré pomáha rastlinám? Na začiatku tam ten humus ešte nebol, preto mi nedokázala prežiť Rotala? No budem to ešte sledovať a experimentovať...

Díky za komentář, mám v plánu koupit si tyto rostliny www.prirodni-akvaria.cz/…
www.prirodni-akvaria.cz/…
www.prirodni-akvaria.cz/…
a pak se v akva nevrtat aspoň půl roku a jak tak čtu, tak na ten štěrk se tedy vykašlu.

Pokud budeš používat více druhů substrátů, tak je důležité je klást vždycky tak, že dole budeš mít ten nejtěžší a nahoře nejlehčí. To ve tvém případě znamená, že dávat JBL Manado pod štěrk je nesmysl, protože ten těžší štěrk ti okamžitě začne propadat tím Manadem. Kromě toho je faktem, že když použiješ nějaký zásobní substrát, a na to dáš cokoli jiného, tak budeš mít problém při přesazování (tedy hlavně při vyndavání) rostlin. Zkoušel jsi někdy vytahovat ze substrátu třeba nějaký pěkně velký Echinodor? Řekl bych, že bude malý zázrak, když se ti při vyndavání nějaké rostliny s velkým kořenovým systémem, nedostane na povrch i ten zásobní substrát. Zkus si schválně zasadit nějakou kořenící rostlinu těsně k přednímu sklu, a až se jí dobře vyvine kořenový systém, tak ji zkus opatrně ze substrátu vytáhnout a sleduj při tom, co to udělá s těmi dvěma vrstvami substrátu. A věř mi, že přesazování je v akvaristice velmi častým jevem. Některým rostlinám se nemusí v akváriu dařit, tak se jich po čase zbavíš. Někdy tě nějaké druhy rostlin omrzí a budeš se jich chtít zbavit ... Dva substráty je vhodné používat spíše v případech, kdy jsi si jistý, že do toho nebudeš dlouhodobě vrtat.

Tip: Když už použiješ dva substráty, tak je při vyndavání rostlin dobré těmi rostlinkami rychle třást (vibrovat). Tím budou napáchané škody menší.

Heleme se, na chat uz nechodi, ale na akvaristiku se nevykaslala. Pisek ci flexiobklady apod. vyzivu rostlinam nedodaji. Vyzivnymi substraty muzes podhodit v mensi mire ten zakladni na pomoc nastartovani rostlinek. V dalsim vyvoji akvaria je to jen o hnojeni at uz ve forme tekuteho nebo prip. nejakych kulicek apod. viz. romant. P.S. Testy jsou dobra vec, hlavne na dusicnany, koncentraci dusicnanu bych doporucil si zjistit kazdemu, nez zacne pridavat jakekoliv hnojivo do akva.

Já bych se na to vykašlal. Časem se to promíchá a nebude to vypadat hezky. I zásobní substrát + povrchové dno se časem smíchá. Tří substrátu bude po nějaké době neuvěřitelný MIX. Postačí jen vytáhnutí jednoho echinodoru.

Ahoj, mám v plánu dát na dno diversa nutriplant (cca 2 cm), jako druhou vrstvu chci použít jbl manado (cca 2 cm) a jako třetí černý štěrk na vytvoření layoutu. Je toto pořadí dobré? Udělal by někdo něco jinak? Jaké máte zkušenosti s vícevrstvým substrátem?

Má někdo nějaké námitky proti hnědému uhlí jako substrátu?
Žádné rostlinky v něm kořenit nechci...

Aháá, koukám, že už jsem profáknutá se svejma všetečnejma dotazama.. Pořád čekám, až do akvaristiky přivezou testry od Azotanu, já od Sery nebudu brát za 350,- pak řeknu co a jak mám s vodou..

Ach sóó, to jsi ty. Tak potom bych to viděl na PMDD a to buď ve verzi s KNO3, když bude dusičnanů míň a nebo bez když bude dostatek a když budeš mít na hladině nějakou plovoucí rostlinu budeš i vědět jak na tom s těma dusičnanama jsi.

Budu muset dávat něco kapalnýho.. Mřenky všechno vyrejou..

Bude-li to ten obyč. do těch filtrací(třeba), tak třeba nějaký jílový kuličky, nebo třeba NPK kapsle(Osmocote) rovnoměrně sem tam rozprostřít v mezivrstvě dna, nebo dát pod kořeny jednotlivejch rostlin, jenom pozor na bagrující osádku, tedy když v akvu bude.

Je nutné ten písek přihnojovat? Jestli ano,tak čím?

¨Díky za vyjasnění, s tím z akvaristiky jsem docela spokojený, ikdyž by mohl být ještě jemnější. Asi na test zkusím koupit po jednom pytlu od každého a uvidím. Přece jen, kdyby nastala varianta akvária s motoráčkem, jemný se bude hodit více, v tom větším by se jim asi nelíbilo. díky

ten nejjemnější co používám je právě ze stavebnin - původní určení zásyp zámkové dlažby 100 á 25kg pytel

další frakce - Filtrační písek do bazénů. tam je cena cca 200 za 25kg pytel

a nejdražší jsou v akvaristice. tam je to snad 100 za 5 čí 10 kg to už si nepamatuju...

- nekdo tu zminoval bily kremicity pisek do filtrace za dobry peniz od Bedi Travnicka

Jo díky, já už si to nepomatuji, díval jsme se na to jednou. Já beru v Olomouci štěrk přímo v oddělení akvaristiky. Mají ho vlevo dole na paletě.

musím tě opravit... ten Bílí jemný křemičitý písek stojí cca 100 za 25kg.. Ale musíš jít pro něj do sekce stavebniny...

Ono to taky je trošku o penězích, já budu kupovat dno do akvária 3x1x1m a to už nebude sranda, takže nějaké ADA Amazon asi vítr Máchale. Když se mrknu na videa z Amazonky, všude bílý/žlutý písek, všude rychle rostoucí plevel, hromada kořenů a na dnu binec a listy. Pokud chce člověk akváriem vyjádřit svůj pohled na přírodu, tak by to mělo vypadat jako v přírodě.
Takže u měna 99% zvítězí křemičitý písek jemný kolem 1mm z Hornbachu, pytel po 10kg myslím za 130Kč, to ujde. Jistě seženu jinde a levněji, když toho vezmu 300kg. Anebo "písek do filtrace", ten je sice jemnější a dražší, ale je více "biotopní".

Lepší je nespěchat,takže jó

ok, řeknu mladýmu, ať mi v náklaďáku kousek 0-4 nechá.. je lepší si to nechat ve vedlejším AQ "zajet" a pak tam dát ryby? asi jo..

To chápu,ale musíš skloubit gusto,s funkčností.

písek není zrovna moje gusto..

Co takhle štěrk z flexiobkladů je to stejné co křemičitý štěrk ale v barevné variantě
Kukej

flexiobklady.cz/…

Nerozumím,ale O.K.

fujavec..

Klasický,křemičitý štěrk. www.akva-tera.cz/…

potřebovala bych poradit, jaký substrát zvolit k mřenkám, aby nevířily.. díkees

jo, taky ho (liapor) mám ve velkozrnný variantě ve filtru.

tenhle substrát není samospasitelný, pokud nepoladíš akva jako celek, tak tě nějaká ADA nezachrání. Na duhou stranu, je to s tímhle substrátem podstatně jednodušší

Ono taky záleží na tom, co vlastně chcete pěstovat. HC - hemianthus cuba též patří k náročnějším rostlinám a já z ní dokázal během 2 měsíců udělat krásný koberec v dobře zaběhlém flexi. Každopádně tyto substráty ADA, environment mají něco do sebe a určitě by to mělo jít lépe. Já preferuji rostliny. V akva jsou pro mě prioritní ony. Někdo taky koupí ryby po 1000 Kč, za tu cenou si nakoupím ADA substrát.

Jak říkám , určitě Vám to neberu, mě vyhovuje varianta si s tím pohrát