Nosnost podlahy

Vše by měla řešit norma ČSN 74 4505

myslím že norma na je asi 800 kg/m2.

Záleží na vzdálenosti mezi jednotlivými trámy pokud je do obvyklých 85 cm tak by to mělo být v pohodě, když akvárko umístíš na kraji v blízkosti uložení trámů. Záleží taky v jakym stavu jsou trámy, když tam povyskočíš (zhoupneš se) a podlaha se nezhoupne tak by to mělo být v pořádku.

absolutně bez problému ,dej ho k nosné stěně a fakt se nemusíš bát.

Tak pokud si projedeš tohle vlákno, taj jistě zjistíš, že v obdobných domech lidé mívají daleko větší zátěže a je všechno v pohodě, takže bych se toho nebál a byl klidnej.

Zdravím.
Co myslíte?Akvárium 150x50x50 v paneláku v 1.patře postaveném v roce 1963?Bude asi vážit cca 500kg unese to podlaha?Případně jak poznám nosnou stěnu?Děkuji za informace.

Chcel by som sa spýtať aké asi najväčšie (najťažšie) akvárium by som mohol umiestniť na drevenú dlážku(položenú na trámoch, drevo-smrek)na plochu 0,975m2 (150*65). Akvárium pôjde bohužiaľ rovnobežne po trámoch.Chcel by som použiť roznášaciu dosku+polystyrén takže váha bude roznesená rovnomerne na celú plochu. Pri výške 45cm je to 440kg len na vodu.. ale radšej by som ešte trochu vyššie(pre kančíka).., len neviem či už aj tých 440 nieje priveľa...

samo, že velký akva nestavět na kovový stojan se 4 mi nohami ale řádně rozložit váhu nejlépe na co největší plochu...

A ještě takovou malou, nebo spíše velkou poznámku ... i když jsem si teď uvědomil, že jsem napsal, že se k tomu už vyjadřovat nebudu.
Viděl jsem u několik nádrží, nevím bohužel již u kterých, že jejich provozovatelé použili něco jako roznášecí desku. Ať to bylo z důvodů přenášení vibrací do akvária, nebo jeho tepelnému odizolování od podlahy, či estetickým důvodům, tak roznášecí schopnosti takto, dobře, provedené desky, nejsou určitě od věci. Větší plocha styku = menší bodové zatížení.
Možné je u větší zátěže provést i vynesení váhy do stropní konstrukce, tzn. do stropu bytu i nějakými předpjatými táhly. Zatížení se tím pádem rozdělí mezi pochozí strop (chceš-li podlahu) a strop. Únosnost pochozího stropu je tím pádem až (za určitých okolností) jednou tak velká.
... No, a to je snad konečně vše.

Přidám se :
Mám v 7. tedy posledním patře paneláku akvarium 720l
Tedy cca 700kg vody + 130kg akvárko + cca 120kg písku + cca 20? Kg skříňka + cca 10? kg kryt s ovětlením ... zkrátka +- tuna.
Zatím drží

Ano, myslel jsem 2 tuny, ale zároveň jak uvádím v příspěvku z 07.04.2011 21:31, tak já osobně bych neriskoval větší zatížení než je nějakých 700 kg. Vím, že mnoho lidí má větší akva v panelácích, a to bez jakýchkoliv opatření a vše je ok. Co když si ale toto fórum někdo přečte, usoudí že 1 tuna je ok, neuvědomí si váhu samotného akva, štěrku a dalších serepetiček - rázem je na 1,15 t, pak se k tomu postaví dva tři dospěláci (návštěva), aby si akva prohlídli, tj. 1,39 t. K tomu přidej nějakou chybu při výstavbě a neurotický sousedy, kteří nemají pro akvaristiku pochopení, natožpak, minimálně, popraskaný strop a má každý jasno.
Když jinak nedáš a nebudeme-li se bavit o zatížení, tak já bych si pořídíl alespoň kvalitní pojistku. Protože : Velké akva + malá nehoda (naštvaný parner, partnerka, dítě, nešikovnost s činkou - nikdy nevíš) = velký průs...
Určitě se mnou budeš souhlasit, že takových 1000 litříků v 8mém patře důkladně provlhčí i nejpřízemnějšího souseda.
nebo snad

tak to jo..pokud myslíš 2 tuny vody pak ano, to je už na rozmyšlení..do 1000 lt bych moc neuvažoval, leda jak poskládat další nábytek...

JuraS napsal: ... nicméně jsem neslyšel, že by se někde probořila podlaha paneláku..to by nova měla o čem týdne vysílat...
Opět a poněkolikáté souhlasím. Ani já jsem neslyšel o destrukci stropu paneláku. Však jsem to tu psal již několikrát. Ale několikrát jsem se setkal s průhybem stropu a jeho prasklinami v důsledku nadměrného zatížení.
Destrukce stropu hrozí, opakuji že pouze hrozí, v případě souhry několika okolností : nekvalitní (nesprávný) technologický postup při výstavbě, výrobní vada prvků, nadměrné zatížení, neodborné zásahy při rekonstrukcích, únava materiálu. Vzhledem k tomu, že všechny tyto okolnosti se v panelákových domech vyskytují, jisté riziko existuje. Možná se to nikdy nestane, ale možná taky ano. Je na každém z nás, aby posoudil všechna možná rizika. V případě instalace třeba 2000vé nádrže bych já osobně provedl statický výpočet. Doporučil bych každému, kdo se pro něco takového chystá, aby si takovýto výpočet nechal udělat. Podle mně nestojí nikomu za to, aby v případě nehody nesl veškeré následky, a posléze si říkal :"Proč jen jsem neutratil nějakých 3000 korun za výpočet?"
Myslím, že jsem tímto posledním příspěvkem vyčerpal z mého pohledu téma únosnosti panelových stropů.
V případě dotazů ohledně únosnosti jiných konstrukcí, samozřejmě reagovat budu.

nastuduju to až bude čas..osobně jsem bydlel snad v 6 ti panelácích stavěných v dobách minulého režimu..s dutými panely jsem se nesetkal ale uznávám, že se zkoušeli různé inovace paneláků..je možné, že někde postavili sídliště z lehčených panelů třeba kvůli podloží..nicméně jsem neslyšel, že by se někde probořila podlaha paneláku..to by nova měla o čem týdne vysílat...tak jsem nevydrřel a projetěl to očima...bezva článek...

Dokonce jsem se spletl s tím, že v stěnových panelech dutiny nebyly. Byly, ale já jsem se s tím v praxi nesetkal.

Předpokládám, že by to mohlo někoho zajímat z hlediska únosností různých podlah v panelácích. Existuje několik konstrukčních systémů, které nemají vždy stejné parametry. Ale vždy jsou velmi únosné. Proto, abych Tě přesvědčil, že dutinové stropy v panelácích opravdu existují, uvádím zdroj z kterého můžeš načerpat základní údaje o tom kterém panelákovém systému.
cs.wikipedia.org/…
a dále uvádím jeden výňatek z tohoto zdroje :
... U T07B a T08B jsou použity předpjaté dutinové stropní panely...
... Typ VVÚ-ETA ... Stropní panely jsou nepředpjaté, vylehčené dutinami a mají tloušťku 190 mm. Existují i stropní panely předpjaté...
... Typ P1.11 ... Vnitřní stěnové panely jsou plné nebo s otvory. Stropní panely jsou dutinové. ... Lodžiové panely jsou vždy dřevěné...

Všimni si hlavně posledního mnou uváděného typu. Ten se používal až do konce 80. let.

Snad jsem Tě přesvědčil.

strop v jednom patře je podlahou v druhém....viděl jsem stavbu paneláků..neznám jediný případ kdy by se podlaha v paneláku probořila díky přetížení..je li to tak jak ty říkáš tak přímo pode mnou mám svůj sklep..to si provrtám podlahu a natáhnu si tam zabezpečení sklepu a elektřinu...vůbec tomu ale nevěřím že těch 20 cm železobetonu provrtám...

Ale samozřejmě, ve stěnových panelech dutiny nebyly nikdy. Ve stropních panelech ale ano. Záleželo na tom, jaký byl v daném období zvolen konstrukční systém. I já jsem panelákové dítě a dodnes jeden takový panelákový byt vlastním. A se stropy, které právě takovéto stropy s dutinami mají.

tak nevím...jsem panelákovej typ..na sídlišti jsem strávil pubertu kde jsme dělali co se v 70 tých letech dělat dalo..třeba demolovali naskládané, prasklé panely co tam stavaři zapoměli..a můžu ti říct, že aspoň to co se používalo v brně byl litej beton a ne žádný dutý profily..normálně blok betonu se zalitejma drátyma..a kdekoliv jinde jsem bydlel v paneláku pak stěny v bytě byli všude téměř neprovrtatelné...být ve stěnách dutiny...

HaDaS napsal: Z hlediska únosnosti základu ano. V řezu je vidět, že jsem však uvažoval s deskou v horní části.
Nedokážu Ti ale odpovědět na to, jak se zachová skleněné dno akvária, pokud nebude podepřené v celé své ploše. Nemám s tím žádné zkušenosti. Na to Ti bude muset odpovědět někdo jiný.
Určitě jde vyrobit sklo, které se prohýbat nebude. Vše je jen otázkou finanční výhodnosti. Tzn. sklo vs. betonová deska.

Já bych v tom problém ani žádné speciální sklo neviděl www.akvarium.cz/…

uchoLV napsal: ... (Len či to správne chápem , v strede to môže byť prázdne..?)
Z hlediska únosnosti základu ano. V řezu je vidět, že jsem však uvažoval s deskou v horní části.
Nedokážu Ti ale odpovědět na to, jak se zachová skleněné dno akvária, pokud nebude podepřené v celé své ploše. Nemám s tím žádné zkušenosti. Na to Ti bude muset odpovědět někdo jiný.
Určitě jde vyrobit sklo, které se prohýbat nebude. Vše je jen otázkou finanční výhodnosti. Tzn. sklo vs. betonová deska.

A sousedi taky, i ve vedlejších vchodech si pěkně zaplavou, a zadara.

Záleží jak jsou prefabrikáty dimenzovány. Nad 6m se již dělají z předpjatého betonu. Velká zátěž betonových kcí není problém, při výstavbě se rozkládá, když se to nepohlídá i tři tuny na 1,25 m2, dvě palety cihel nad sebou, panel se prohne, ale nežuchne. Poté se vrátí ke svému původnímu tvaru. Jde o to, aby vše bylo uděláno pořádně, a aby se to nepřehánělo.
Akvárium má většinou docela velkou ložnou plochu v poměru ke své váze, a proto je velmi nepravděpodobné, že by se něco přihodilo. Ale jak jsem říkal : ocamcať pocamcať.

Nekdo si utěsněte garsonku, napusťte jí vodou...a máme jasno na furt

Z takovýchto panelů délky snad 15 metrů byla podlaha v 1. patře mé bývalé firmy. Deklarovaná nosnost byla tuším 400 kg/m2 a vozilo se tam běžně 1,5 t na paleťácích, tzn. veškerá hmotnost pouze na čtyřech bodech. No ... zpočátku to byl celkem adrenalin, ale nikdy se nic nestalo a převážely se tam těžké desky běžně ...

Sice se nejedná o klasický panelový dílec v panelácích, ale o spirrol panel, ale pro ilustraci jak vypadé průřez tvého panelu, je to dostačující.

Ne, ne, to je v pořádku. Panely mají být duté. To co jsem tady uváděl, se týká uložení panelů na nosné stěny. Naopak, kdyby se takový panel vyplnil, jeho únosnost by se radikálně snížila. Zkusím přiložit nějaký obrázek.

U tech stropnich dutinovych panelu, jak jsem cetl v citatu... netusim jak to vypada nebo ma vypadat, ale kdyz jsem v kuchyni spravoval stropni svetlo, narazil jsem ve strope na dute misto (dutinu v panelu) ktera vedla od nevidim do nevidim a na kazdou stranu jsem tam mohl strcit ruku, aniz bych se dohmatal neceho. Jestli je to ono a spravne by to melo byt necim vyplneno, tak je to asi spatne co ?

To je výborné tento internet . Presne takéto niečo polopatystické som potreboval ,vďaka.(Len či to správne chápem , v strede to môže byť prázdne..?)

Tak základ můžeš provést například tak, jak je to v příloze. Spotřeba betonu cca 0,98 m3, armatura do betonu cca 40 kg. Cena materiálu cca 3.300 Kč = 132 Euro.
Nebo by šlo udělat těch šest patek (rozmístění jako na hrací kostce), ale to by muselo být uděláno prcizně, aby nedošlo k nerovnoměrnému sednutí.

Bohužiaľ to mám potvrdené, na 100% tam nieje žiaden betón. Náš dom je prestavba a nie novostavba.. a vyzerá to tak ,že sa šetrilo..

Tie 3m3 sú teda zbytočné? Ja som mal v pláne jednoducho betónovú dosku hrubú tak 40cm dobre vyarmovanú zváranými roxormi..

Aha, tak to bude ten asfaltový pás určitě na základové betonové desce. Nejednoduší bude udělat betonové patky, ty řádně vyztužit (dolů a k horní hraně) kari sítí - žádná věda. Základové patky rozmístit do rohů akva a doprostřed. Uštří se materiál.
Anebo druhá varianta je udělat vykonzolování, tak jak jsem uváděl včera pro NHKG, princip je totiž obdobný.

Žiadna pivnica. Urobil som malý prieskum a opísal by som to asi takto: dosky sú uložené na drevených trámoch (povedal by som tak15*15 ,ale nieje to dobre vidieť) tie sú na izolačnej vrstve takej tej čiernej asfaltovej(?) fólie, a pod tým už len štrk a potom zemeguľa... Dutina medzi doskami a fóliou je vyplnená sklenou vatou.

Ten váš dům je podsklepený?

www.akvarista.cz/… odkaz na tie 3m3.. nakoniec som to našiel
Dlážka je položená len na trámoch a tie sú len na nejakom piesku ,alebo tak nejak si to pamätám.. bol som prcek keď sme stavali. Ale betón tam určite nieje.

zadej do google třeba jaká je norma na nosnost podlahy pod soustruh...

Ta dlažba v přízemí je položena na čem? Pokud na pevné betonové podlaze tak bych řekl že není moc co řešit.

Ako vyriešiť tento problém: (iba sa tak informujem do budúcnosti ) akvárium asi 2000 l plocha dna asi 2,5m2 , umiestnené na prízemí rodinného domu, momentálne je v izbe drevená dlážka tak tú asi vytrhať spraviť základ a dať späť. Otázkou je sila toho základu... niekde na nete som narazil na fotku kde pripravovali základ 3m3 pre nejaké 3m malawi (myslím., Už to neviem nájsť ,ale viem ,že som vtedy ) to mi príde strašne obrovské, toľko betónu som neplánoval ani pod buchar nie pod akvárium...

5 pater je celkem malý barák..já měl na mysli 8 mi a víc patrové paneláky..kdy ho stavěli ? já bydlím naštěstí v paneláku který je ještě socialistický...dřív se věci dělali poctivěji...

Použitý zdroj : Výňatek z odkazu www.polir.cz/…
Začátek citátu :
...
Nedostatky v postupu montáže jsou rozhodující z hlediska stanovení únosnosti vodorovných styků panelové soustavy. Příkladem ohroženi únosnosti vodorovného styku nesprávným montážním postupem je konstrukce styku soustav T08B a VVÚ-ETA. Do prostoru styku zasahují konce stropních dutinových panelů. Pokud dutiny stropních dílců nebyly při montáži v oblasti styku zcela vyplněny stykovým betonem (na celou výšku), nastal případ, kdy svislé zatížení není přenášeno přes stykový beton, ale přes konce dutinových panelů, přičemž zatížení působí pouze na subtilní žebírka dutinového dílce. Tento stav vede potom k drcení konců dílců a k ohrožení spolehlivosti konstrukce jak v prostoru vodorovného styku,tak k ohrožení spolehlivosti stropního dílce v důsledku jeho poškození v oblasti uložení.
V obecném měřítku lze konstatovat, že poruchy svislých nosných stěn se u panelových domů vyskytují zcela výjimečně a zpravidla jsou vždy spojeny se zabudováním nekvalitních nebo poškozených stěnových dílců při výstavbě nebo s následnými zásahy do konstrukce objektu(např. oslabením stěny dodatečně provedenými prostupy).
...
Konec citátu.

To je to, o čem tu diskutujeme.

A tady ten odkaz je možná ještě více k věci www.polir.cz/….

Tak třeba tady www.polir.cz/… je krásně vidět vývoj panelové výstavby. Pokud si přečtete část článku pod názvem "Historie panelové výstavby u nás", bude Vám jasné, že není panelák jako panelák, a že problémy se vyskytovali již v navržených konstrukcích některých z nich.

Na 7. posch. rybicky.net/nadrze/10321

Dřevěné konstrukce stropů jsou neprávem podceňovány. Dřevěný trámový strop má mnohdy lepší parametry než moderní prefabrikované stropy o hurdiskových ani nemluvě. Má to však mnoho ale a kdyby.
Záleží především na třech faktorech. 1. je průřez trámu, 2. je stav zhlaví trámů (jejich uložení do kapes ve stěnách), a za 3. na směru uložení trámů a jejich rozteči.
Pokud se vezme 1. bod, čím je trám vyšší tím má vyšší únosnost, od nějakých 300 mm na výšku, bych se nebál zatížit strop nějakými 1000 kg, ale pouze při splnění dalších bodů.
Bod 2. je ten, kterého bych se bál u takto letitého domu nejvíce. Mohlo dojít k vyhnití, a tím pádem dojde k radikálnímu úbytku přenášeného zatížení do nosné stěny. Toto bych před zatížením velkého rozsahu zkontroloval alespoň u dvou trámů jako první.
Bod 3. je neméně důležitý jako 2. Pokud bude nádrž dostatečně dlouhá, aby stála přes dva rovnoběžné trámy, pokud možno symetricky, a bude umístěna co nejblíže nosné stěny, máš vyhráno. Zatížení se rozloží rovnoměrně a zatížení by poté mohlo být určitě i o něco větší.
Vrzání podlahy nebude pravděpodopně problémem trámů, ty se málokdy hýbou, jedině že by bylo opravdu načaté právě to uložení trámů, uváděné v bodě 2. To bych Ti potom nepřál tu opravu. Vrzání je většinou u těchto trámových stropů způsobeno sednutím násypů v podlaze, vyreznutím hřebů záklopu stropu (hrubá podlaha), nebo léty degradovanými prkny záklopu stropu.
Co se konzol týká, tak to není zase takový problém. Vysekají se dvě kapsy do nosné stěny, klidně i nad podlahou a vytáhnou se k nejbližšímu nosnému trámu. Pokud je nosná i stěna souběžná s trámy je to trochu jednoduší. Pokud nosná stěna ke které chceš nádrž umístit je kolmá k nosným trámům, a přesto pro jistotu ty konzole chceš dávat, je nutné udělat ještě výměnu mezi dvěma trámy, se kterou konzoly propojíš. Pokud by se to dělalo nad podlahou, mohl bys vytvořit jakési pódijkum. Konzoly lze provést ze železných traverz, třeba Ička, nebo Učka, v tom případě by konzoly mohly být subtilnější, nebo z dřevěných trámů. Nemyslím si, že by to bylo nějak zvlášť náročné na finance, nebo na fyzické síly.

Doufám, že jsem Ti alespoň trochu poradil, nebo spíš objasnil jak na tom jsi.

Já se ti do toho nechci míchat jen jsem to tak podotknul...Ačkoliv já bydlím v paneláku který dle mé babičky je starý něco okolo 75let takže to by dle tebe ještě mělo být v poho....
Nicméně na tom že když někdo něco odflákne tak se to může mnohonásobně vymstít se nic nemění....
Známej od mého dědy který se asi 10 let zpět živil rybami měl rybárnu v místnosti bývalého dolu a měl místnost 10x10m jedno akva vedle druhého a dohromady asi 50-80 000L vody a nikdy neměl problém...Tak v čem je chyba???

Na trámový strop asi víc jak 400Kg u nosné stěny by jsi nedoporučil, co?
Moje akvárko je rybám co mám trošku malé a chtěl bych větší, ale bojím se, že větší strop neunese. Barák stavěný ve 30. letech, rodinný domek. Když jdeš po pokoji, jdou všude cítit vibrace a plašší ryby okamžitě mizí do úkrytů. Uvažoval jsem i o navrtání konzol do zdi, ale to bych sám nezvládnul a celková cena akvária by byla nepěkně vysoká.

Ahoj Jakube, jak si od Tebe nechám poradit ve věci akvaristiky, protože jsi zkušenější než já, ač ohodně mladší, tak rady ohledně stavařiny se raději vyvaruj.
Poctivé paneláky? Snad, možná, ty z jejich počátku v padesátých snad i šedesátých letech (ne však u nás). Ty u nás ze sedmdesátých a osmdesátých let jsou tragické. Ne kvůli jejich konstrukci, ale kvůli fungování tehdejších pref, a přístupu k práci přímo na stavbách.
Ve stavařině dělám nějakých 16 roků, mám za sebou velké novostavby, rodinné baráky, rekonstrukce všeho druhu, včetně Tvých "oblíbených" paneláků.
Možná jsi to trošku špatně pochopil, nejde o to, že by paneláky neunesly ohromné zatížení, vždyť mnoho lidí zde uvádí i své dlouholeté zkušenosti, jde o to, že někdo může mít tu smůlu, že narazí na místo, které je silně odfláklé. a není to zase takové umění. Setkal jsem se dokonce i s takovou věcí, že místo stropního panelu byl položen stěnový, chybějící zálivky, či neproarmování je běžnější, než si mnoho z nás myslí.
Dalším nebezpečím jsou neprofesionální rekonstrukce. Kdo bydlí v paneláku, tak ten ví, že není týdne, aby někdo nevrtal, neměnil podlahy, nepřestavoval bytové jádro, nedělal nové podlahy. K dalším narušením dochází při zateplování paneláků. Určitě si viděl, kolik kotev a jak dlouhých se to obvodového pláště navrtává. Je to 5 kotev na 1m2. Samozřejmě, že se dá namítnout, že vše je povolováno stavebními úřady, ale prakticky nikdy nejsou posuzovány všechny zásahy, ale vždy jen jeden každý zásah, který se týké té či oné bytovky. Viděl jsem již složený Ytong uprostřed obýváku, asi 700 kg, který měl za následek prohnutí stropní konstrukce, a popraskání stropu ve spojích (ne zřícení).
Z výše uvedeného, bych neriskoval větší zatížení na m2 než 700 kg u nosné stěny. Při vyšším zatížení bych upřednostil roznášecí konstrukci vetknutou do nosného zdiva.
Dalo by se o tom psát ještě dlouho a dloho ...

ondra napsal: Konkrétně jeden případ kdy spadl pětipatrový dům. V sousedství stavěli nový, trochu podhrabali základy a barák se sesunul. V novinách nebylo o akvárku ani slovo, ale ve skutečnosti tam byla odchovna ve třetím patře cca 2000 litrů. Možná by ten barák spadl i bez akvárek, ale možná taky ne, to už nikdo nezjistí.
PS: Jedno mrtvé dítě.
No jo stavěli nový ale my se bavíme o starých poctivých panelácích.....Tedkom jsme začli stavět RD a dnes se zrovna zalávaly základy a když se ta firma nehlídá tak jsou schopni co schopni ochotni hodně věcí ošidit...Otec je docela pedant takže 2-3 denně se jezdí dívat jak pokračujou a dost toho museli poupravit...Ted mám nějakých 500kg doma u jedné zdi a v pohodě žádnej problém a u základů nám řekli že toto by to neudrželo ani náhodou a základová deska by začala časem prskat...To ovšem otec nechtěl připustit (únik tepla apod...)´Tak to nechal vystužit a ted už by to mělo být v poho...Původně to měl být 1patrový nakonec to je bungalov a taky nám řekli že mít to v patře je naprostá sebevražda takže se ani moc nedivím že se nový barák sesunul pod nějakými 2 500 kg...ALE!!!!V paneláku toto dle mého nehrozí...

Konkrétně jeden případ kdy spadl pětipatrový dům. V sousedství stavěli nový, trochu podhrabali základy a barák se sesunul. V novinách nebylo o akvárku ani slovo, ale ve skutečnosti tam byla odchovna ve třetím patře cca 2000 litrů. Možná by ten barák spadl i bez akvárek, ale možná taky ne, to už nikdo nezjistí.
PS: Jedno mrtvé dítě.