Nosnost podlahy

Tak to jsme na tom s tou podlahou podobne taky chci akva umistit do patra a tez jsou tam drevene tramy podbiti a nahore je deska z brouseneho betonu a akva bude napric dvou tramu teda aspon tchan rikal ze pod tim kde bude stat akva jsou. takze by to melo 400 kg udrzet.

Já si posudek od statika klidně zaplatím, v tom problém není. Problém je v tom, že majitelka domu nemá dokumentaci ke konstrukci stropu, takže mi to nikdo nespočítá. Ale zkusím ještě zašťourat na stavebním úřadě. Každopádně díky za rady a náměty k zamyšlení. Přinejhorším z toho bude brouzdaliště...

Chlape, kdybysi četl pořádně, tak ani nic takového, jako že je ve SZ něco o nutnosti zajistit si SP, nepíši. V předpisech je pouze stanoveno, kdy je nutno žádat o stavební povolení a kdy je nutno podat oznámení. V ostatních případech tato nutnost odpadá.
V tvém případě tzn. zjistit si únosnost podlahy a nač byl dotčený prostor kolaoudován . Pokud nepřekročíš parametry uvedené v dokumentaci pro SP a kolaoudační protokol, tak nic řešit nemusíš. Poté je pouze na tvém uvážení, zda-li provedeš takovou dispoziční úpravu, kterou vestavba akvária bezesporu je, a nemusíš se přidom obávat následků.
Pokud si nejseš jistý jaká podlaha v objektu je, tak buď velmi opatrný.
Pokud je barák z obdobý II. SV, je pravděpodobné, že se jedná o dřevěný trámový strop s podbitím + násypem a na něm dřevěným záklopem. Pokud je násyp sedlý a ty se trefíš s umístěním akva mezi dva trámy, tak ti akva ponese pouze dřevěný záklop neznámé kvality. Propadnutí se na násyp se poté nedá do budoucna vyloučit. Prostě vše je pouze o selském rozumu. To co napsal sollik mohu klidně podepsat.
P.S.: Žádnou dokumentaci mi prosím neposílej, stačí si ji pouze prostudovat a poslat mi výcuc z technické zprávy a výřez z půdorysu a řezu dotčeného stropu.

...... a nebo stojan připevnit ke zdi a tak přenést část zatížení na ni a tím odlehčit podlaze.

Posudkem profesionála se chráníš proti obžalobě z nedbalosti a vinu jakoby přehazuješ na toho, kdo posudek udělal. Pokud je posudek správný a soudní znalec nezjistí ani pochybení toho, kdo posudek dělal, tak je to prostě náhoda, že to někoho zabilo a nejde bručet nikdo. Myslím, že ve stavebním zákoně o tom nic být nemusí. Tuším, že si teď někdo zběhlý v zákonech klepe na hlavu, co jsem napsal, ale myslím, že princip takový je, jen jsem nepoužil jazyk, který by použil právník. Ono obecně v každém oboru, když děláš nějaký nestandardní úkon, tak je lepší se nějak pojistit právě přes posudek, oficiální povolení nějakého úřadu apod.

Ve stavebním zákoně jsem nic o povinnosti pořizovat si posudek nenašel, ale je pravda, že jsem jen zběžně prošel některé hlavy, které mi přišly podle názvu relevantní. Ale pokud by mě chtěli obvinit z nedbalosti, tak musí být nějaký předpis, který jsem nesplnil, ne? Zkusím ještě dotaz na stavební úřad. Jinak bližší info rád dodám. Mám v plánu 480 l akvárko (160x60x55) na ploše 0,96 m2, takže počítám tak 700 kg celkem, v baráku z 2. světové války. Ten dřevěný strop jenom hádám (i když možná se o tom zmínila majitelka, nejsem si jistý). Můžu poslat ofocené plány, ale jsou to jen půdorysy našeho podlaží a přízemí po námi bez bližších konstrukčních detailů. To bych ale radši poslal jenom na mail - mám to od majitelky a nerad bych to šířil veřejně po netu. Každopádně díky za zájem.

Není to tak jednoduchý. Posudek statika nepotřebuješ prakticky nikdy. Až když se něco stane, dojde ke škodám, nebo to někoho zabije, tak příjde soudní znalec, řekne že jsi to zavinil svou nedbalostí, obžalují tě, zaplatíš všechny škody (na pojišťovnu zapomeň), jdeš bručet a až do konce života si to budeš vyčítat.
Existuje stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, kde je specifikováno co dělat smíš, co ne a za jakých podmínek (a kým ... autorizované osoby, stavební úřady atd...).
Dřevěný strop snese v mnohém velmi hodně, dřevo je velmi odolný materiál. Dokonce i vydží jeho konstrukce déle celistvá než ocelová při požáru.
Vždy však záleží jak je konstruován a v jakém je stavu.
Takže odpověď je : "Dřevěný strop může unést prakticky jakékoliv zatížení, stejně tak jako betonový, ocelový, keramický, nebo jakýkoliv jiný. Musí na to být však konstruován a v dobrém stavu."
Jestli chceš mít jakous jistotu, rád Ti poradím, ale musíš sem zadat více informací.

Ahoj vespolek. Nikde jsem tu nenašel, jestli existuje nějaký předpis, který udává, že při překročení určité hmotnosti objektu umístěného na stropě, musím mít vyjádření statika. Existuje takový? V případě, že ano, kolik je takový limit pro strop z dřevěných trámů? Někde jsem zaznamenal, že max. zatížení dřevěného stropu je 150 kg/m2, což mi přijde dost málo. Na druhou stranu jsem tady našel jeden příspěvek, kde HaDaS píše, že by na dobrý dřevěný strop dal klidně tunové akvárko. Pokud by to opravdu bylo dejme tomu těch 150 kg/m2, znamená to, že na každý objekt, který má na 1 m2 víc než 150 kg potřebuju posudek? Nebo se to vztahuje na celou plochu stropu, takže pokud by strop měl třeba 50 m2, musím za statikem, až když celé jeho zatížení přesahuje 7,5 tuny? Předem díky za info.

Je to přesně tak jak píšeš podlaha je vlastně taková záklopka a pod ní jsou trámy tchán říkal že ty tramy jsou hned vedle místa kde bude stát akva. Sám tchán říkal že by to neměl být problém. Díky za rady

Málo info
Jestli je betonová deska armovaná (výztuž) a trámy nejsou prohnilé, tak žádný problém nenastane ani při dvojnásobném zatížení.
To co uvádím výše, je ale hodně atypické řešení. Beton bude spíše, nežli jako nosný prvek, fungovat jako hrubá podlaha na násypu s dřevěným záklopem. Pokud tomu tak opravdu je, tak si dej pozor na to, aby bylo akva umístěno, pokud možno, přes dva trámy (napříč).
Trámy čtvercového průřezu je taky hodně atyp. Hold dříve se dělalo formou co dům dá - vlastně i dnes .
Nemyslím si, že by se strop ihned propadl, ale mohl by se deformovat a způsobovat estetické ošklivosti, či by mohlo dojít k nadzvednutí podlahy. Opakuji mohlo.
Více se poradit nedá.

Cauwes chci se zeptat budu mít akva 250L v druhém patře rodinného domu který je 70 let starý v patře je broušená betonová deska a tramy 20x20 cm akva bude stát u 45 cm zdi. Počítám že váha bude něco kolem 400kg. myslíte že bude problém?

Tak díky Vám všem za spoustu rad. No a asi to uděláme tak, že akva dáme do spodní místnosti a nebudem to riskovat. Ještě jednou dík

Dále přes vzkazy. Můžeme to probrat do detailu.

nemysli si že jsem nikdy nenavrhovala křížem vyztuženou desku. 100% nikdy nedosáhneš, vždycky je nějaká i když maličká šance, že to spadne. Jestli si stavař tak bych ti teda nevěřila kdybys mi řek že to bude na 100% držet

Ale ano. Myslím. Pokud mi při statickém výpočtu vyjde, že křížem vyztužená deska (železobeton) má mít takovou a takovou tloušťku, že má mít síť určité rozteče a použité pruty jistý průměr, tak již při takovémto výpočtu je počítáno s dostatečnou rezervou při nahodilém krátkodobém zatížení, a to i pro případ havárie. Přidá se k tomu nějakých 5 % navíc a mám jistotu v projektu. Poté to chce již jen dostatečný dozor při stavbě a nešetřit na prováděcí společnosti. Ano, dnes se vše projektuje tzv tip-ťop, aby se co nejvíce ušetřilo, ale ten základ výpočtu má pořád dostatečnou rezervu. Problémy nebývají s projektem jako takovým, ale s kvalitou odvedené práce. Především na přelomu 80. a 90. let, kdy si každý stavěl vše svépomocí, nebo stavbu prováděly rostodivné firmy. U takovýchto staveb je nutno se mít na pozoru, a před jakýmkoliv zásahem do budovy, ať je to již zmiňované zatížení třeba 1000ci litrovým akva, nebo rekonstrukcí či modernizací vše řádně promyslet. Ona investice do nosníkové výměny pod akva, na třeba hurdiskovém stropu, v řádech tisíců korun, mnohdy do budoucnosti ušetří deseti tisíce při následném statickém zajištění. Když začne pnutí spodní části stropu a opadávání byť jen omítky na LCD telku za 20.000, tak je již většinou pozdě si nadávat.
Jo, a docela by se někdo kdo se ve stavebnictví nepohybuje divil, k čemu všemu skrze záruky, se projektanti a dodavatelé stavebních prací upíší. Faustův Ďábel by jen tiše záviděl.

HaDaS napsal: Já osobně jsem zastáncem 100% jistoty, co se zatížení objektu týká.
To opravdu myslíš že existuje nějaká stoprocentní jistota? Tu ti nedá ani výrobce nosníků ani výrobce cementu, takož nejakej stavař co to dává dohromady

Jirko, ve spoustě věcí s Tebou lze souhlasit, já jsem se ale snažil být věcný a poradit na konkrétně vznesený dotaz od Robča08 z 25.08.2011 20:52.
Ten zněl následovně :
Robča08 napsal: Ahojte. Potřebuji poradit: chci si pořídit akvárium -cca 420l,140x50x60, předpokládaná váha 550kg. A chci ho dát do patra kde se podlaha skládá s klasických hurd na kterých je asi 8 cm betonu. Unese to? Stojan by byl rovnoměrně po celé plochy podlahy - klasika obdelník ze železa.
K takovémuto dotazu nelze odpovídat jinak než odpověděla katterinecka a já. Položit akva příčně přes traverzy. I v tomto případě bych se však obával, protože pokud někdo, jak Ty říkáš, odsalámoval nosnou část stropu mezi jednotlivými nosníky (hurdis + 8 cm betonu), tak bych příliš nevěřil ani uložení traverz. Pokud jsou uloženy správně, tak ani mnohem větší zátěž přes ně není problém, protože veškerou váhu přenesou. U takto zbastlených stropů, však není nikdy opatrnosti dost. Nikdo však nemusí klesat na mysli, vždy se nějaké jednoduché a levné řešení najde. Já osobně jsem zastáncem 100% jistoty, co se zatížení objektu týká. Milionkrát se nic nestane, a pak bum ... a je konec. Stojí to za to? Dle mého názoru v žádném případě.
Co se panelových konstrukcí týká, tak toho tu bylo napsáno již také dost. Dával jsem tam taktéž nějaké odkazy. Ano panelová konstrukce roznese hodně, hodně moc. Existují však také rizika "odsalámování".
Vím, že toto je fórum a lidé, jak již název napovídá, mohou vyjádřit svůj názor, ale beru za svou povinnost upozornit na nesrovnalosti, které někteří uvádějí, na trochu pravější míru.

my ale nepočítáme s tím, že někdo něco "odsalámuje"..nepočítám s tím, že zůstanu při povodni zavřený v metru a nějaký stavebník si místo pořádné protipovodňové stěny udělá barák a jako stěnu prohlásí cihly naskládané na šířku...a nebo věc co moc dobře znám..když v jednom objektu v 50 tých letech dělali z koníren garáže a z půdy v těch budovách co byl dřív seník tak patro na auta pak nevím jak to ošidili ale vedle toho objektu vyrostla řada nadzemních jednogaráží (prý z toho materiálu co tam měla být použitý) a dnes se ty patra propadají-prověšují..nesmí tam parkovat žádná těžší auta..např ani octavia...statik na to nechce dát jednoznačný posudek protože veškerá dokumentace se záhadně poztrácela a ti co mají garáže vedle stále mají vliv a jsou naživu...je to sice OT ale k dané problematice..

Omluvám se ale nevěděl jsem že hurdisk a panel je takový rozdíl.V tomto případě neberte můj předchozí příspěvek vážně.Chudák kdo bydlí v hurdiskovém baráku a řeší akvárko větších rozměrů. Raději bych pro jistotu sehnal toho statika nebo potřebné dokumenty protože já bych asi nikdy neusnul že by se něco mohlo stát.Neberte to na lehkou váhu ale za panelem si stojím unese skoro nemožné.

... a ještě tady
www.stav.cz/…
a
www.e-stav.cz/…
a tady odpovědi pro laiky
www.estav.cz/…
... toto je citace z posledního odkazu, která je v přímé úměře k vznesenému dotazu.
Citace dotazu : "... kde se podlaha skládá s klasických hurd na kterých je asi 8 cm betonu."
Citace odkazu : "Z praxe a také z výsledků experimentálních zkoušek lze tedy odvodit, že hlavní příčinou havárií stropního systému Hurdis je nedodržení technologického postupu montáže a to především nanesením betonu o tloušťce několika centimetrů přímo na horní plochu desek Hurdis."

Kdo se chce ještě hádat tak ať tak činí, ale prosím věcně. Znovu říkám, neraďte nesmysly, prosím.

Čtěte !!!
www.estav.cz/… a www.hurdis.cz
... a pak že nepadají.
Jinak tento obor je mou obživou.

Pak to musí být hodně velká litinová kamna.

Zřejmě myslí kamna z litiny

...Váha kamen se pohybuje leckdy i kolem dvou metráků...
Jistě myslíte tzv. "kachláky", že? Ty už se ale jen tak nevidí...

Pěkně jste vypsal situace, které má člověk vážně okolo sebe a vůbec mu nepřijdou divné .
Taky jednu přidám. Starý byt s dřevěnou podlahou a v něm se topí v kamnech na tuhá paliva. Váha kamen se pohybuje leckdy i kolem dvou metráků, běžně to má jen 4 nožičky a nikoho vůbec nenapadne bát se, že se kamna propadnou.

ještě dodám jednu věc co mě napadla...např notoricky známý pražský most..nevím jak to ti stavitelé a řemeslníci tehdá dělali, prej do malty dávali vajíčka ale vědci dnes tvrdí, že ne...nicméně na jakou zátěž byl testovaný ? nevím jak to tehdá před 6 ti stoletími zjišťovali ale viděl jsem fotky z II.sv že na něm stál tank a mám dojem že i vystřelil...tedy jestli se mi nepomotali obrázky v hlavě....a myslíte si, že ti rusáci něajk řešili jestli se propadnou a nebo ne..?

Tomas4343 napsal: ... a navíc - tazatel se neptá na panelový strop, ale na hurdis.
Já také neodpovídal Robčovi08, ale tobě. Psal jsem - jak jsi sám napsal - z vlastní zkušenosti.
A k těm hurdiskám - pomáhal jsem kamarádovi na stavbě a když jsem viděl jak se skládá hurdiskový strop vůbec bych se nebál umístit 1000 l akvárium přes dvě traverzy a měl bych klidné spaní ...
Pokud tím "vyklikávaným" příspěvkem myslíš ten od JuraSe, tak s tím souhlasím. Ona ta stále se dokola omílající knihovna má něco do sebe. Ale je to opravdu na soudnosti každého, zda dotaz na nosnost podlahy vznesený na fóru o rybičkách má tu správnou hodnotu

Robča08 napsal: Ahojte. Potřebuji poradit: chci si pořídit akvárium -cca 420l,140x50x60, předpokládaná váha 550kg. A chci ho dát do patra kde se podlaha skládá s klasických hurd na kterých je asi 8 cm betonu. Unese to? Stojan by byl rovnoměrně po celé plochy podlahy - klasika obdelník ze železa.
Nosnost u takové konstrukce je dána také tím, zdali je vrstva betonu proložena armaturou a jednolitá přes celé patro.
Pokud dáš akva k nosné zdi a váhu rozneseš přes 3 íčka, neměl by být problém.

to máš štěstí..nebylo to za minulýho režimu ? dneska v tom mají takový "bordel" že ani poplatek nestačí...

není to mimo mísu..mnozí zde řešíte složitě jak dát domů akvárko co váží 500 kilo ale pak si klidně velzete do plné ocelové vany nacpané až po víčko vodou a vaší váhou 150 kilo.. anebo si vytáhnete z knihovny o rozměrech 3*2,5 metru plné knížek tu svoji oblíbenou...100x se tady probírá stejná věc ale nikdo mi tady ani jinde nedokázal novinovým článkem (a to by si nova zgustla) že se někde někomu propadla podlaha kvůli skříni a nebo akváriu..jistě, pokud máš barák z vepřovic...ale i ty měšťanské domy staré byli dřív vybaveny nábytkem ze dřeva a ne z lepených pilin jako máme dnes..moje bývalá tchýně bydlí v jednom činžovním domě na pražských vinohradech..má srarobilý velmi kvalitní nábytek..když maloval tak museli přijít stěhováci co si za skříň účtovali cenu jako za piano..nedalo se s tím pohnout..a to to měla plné knížek..samé staré tisky a bytelné knížky..2 dny jsme to z toho vyndávali a zacpalo to de fakto "dětský" pokoj o rozměrech 18m2 v podstatě do půl stehen a zbyly po pokoji jen chodníčky na manipulaci...tolik knížek v tom bylo...ani si nedovedu odvážit odhadnout kolik váhy bylo v tom nábytku...akvárko 1000 lt by proti tomu ale bylo houby zátěž...takže co jsem mimo mísu..??

JuraS napsal: problém na který všichni zapomínáte je to, že k tomu aby vám mohl statik něco rozhodnout potřebuje stavební plány domu..a pochybuji, že jako nájemník v bytě se k takovým materiálům jen tak někdo dostane..
Asi jsem měl štěstí, ale sháněl jsem výkresy domu 2x, poprvé když jsem bydlel ve státním bytě, podruhé v družstevním a pokaždé jsem zaskočil do archivu stavebního odboru a za pár kaček mi plány ofotili .... V tom prvním případě jsem dokonce ani nebyl nájemce

Chlape, Ty taky radíš mimo mísu.

Omlouvám se, ale přestaň prosím Tě radit nesmysly. Nejprve si pročti na co reaguješ a potom teprve raď.
Ty rady ohledně zátěže kamarády je taktéž holý nesmysl. Kdyby jsi si pročetl něco o krátkodobém a dlouhodobém zatížení, nemohl by jsi takový nesmysl vůbec říci.
Jo, profiakvarista (jinak hezký termín), není nutně zároveň stavař či statik.

Přikládám tyto Tvé rady vysokým teplotám venku a chtěl bych Tě požádat abyses příště vyvaroval poradenství v oblasti, která Ti není nejbližší. Takových 500 kilo "akvarijní váhy" mezi traverzy na hurdiskovém stropu, by mohl být docela průšvih.

ono hurdisky a panely je trochu rozdíl

Akvárko dej ke zdi nejlépe nosné.Bydlím v paneláku v 11 patře a taky jsem to řešil.Kolega profiakvarista mi řekl že bez obav můžu k nosné zdi dát 700 kg na metr čtvereční.Když se bavil se statikem tak mu řekl... pane neblbněte víte jaká by to musela být váha aby armatůru v betonu něco střihlo váhou zátěže.Moje statička mi řekla že v našem paneláku můžu dát max 200 kg zátěže na metr čtver. a musel jsem se za břicho popadat.Takže kdyby ke mě domů přišlo 10 kamarádů a každý z nich bude mít 100 kilo a postaví se ke zdi tak se to propadne? Já osobně mám malou pěstírnu v pokoji a na metr čtver.mám 500 kg a kolega 700 kg na m.čtver.Já bych to neřešil,Hlavně at to vydrží stojan a akva at je v rovině ze všech stran.Ale vzpomenu si na sebe taky jsem to řešil.Popros nějaké kamarády nebo rodinu aby se všichni postavili tam kde bude akvárko ale musí mít všichni dohoromady požadovanou váhu tvého akva... Přeji hodně štestí

Katterinecka má pravdu. Zjisti si jak jsou uloženy traverzy a akva dej příčně na ně. Se zatěžováním hurdiskových stropů bych byl extrémně opatrný. V minulosti spadlo již několik takových stropů bez zjevné příčiny. Většinou se však jednalo o nedostatečné uložení, neproarmování nosného betonu a přetížení. Týkalo se to hlavně staveb rodinných domů prováděných svépomocí. Jinak hurdiskové stropy jako takové, jsou pro velké zatížení z dlouhodobého hlediska, jakož to i pro dynamické zatížení vyloženě nevhodné. Záleží však na provedení nosné konstrukce - což je železebeton a traverzy (I-čka, U-čka). Hurdiska sama o sobě není nosný prvek, ale pouze ztracené bednění.

hurdisky bývají na Ičkách, tak si zjisti jak jsou a akvárko dej napříč, nejlíp ke zdi, a unese do hnedle víc

problém na který všichni zapomínáte je to, že k tomu aby vám mohl statik něco rozhodnout potřebuje stavební plány domu..a pochybuji, že jako nájemník v bytě se k takovým materiálům jen tak někdo dostane..my jsme teď ve fázi privatizace panelákových domů a řeknu vám sehnat všechny papíry od baráku je úkol pro Sisyfa. vůbec nevím jak je barák stavěný ale nádrž do 500 lt vody bych vůbec neřešil, a kolem 1000 bych teprve začínal uvažovat i o jiném uchycení než jen položit na zem...vezmi si knihovnu a v ní tisíc knížek..to je váha tuna jen to hvízdne...a knihovny mají většinou dole sokl takže taky žádné plošné zatížení podlahy...a neslyšel jsem že by se někomu propadla knihovna do spodního patra...a jsou frajeři co si do panelákovýho bytu v x tým patře namontují soustruh....

Tady jde o statické zatížení, podlaha už je zatížena těmi 8 cm betonu. Zašel bych se raději optat na stavební úřad, řešil jsem nedávno zatížení terasy a tam se doporučuje max 200 kg/m2. Panely jsou myslím normovány na 500 Kg/m2, ale opravdu bych se zeptal na SÚ.

8cm betonu? hm, no skús sa rozbehnúť proti betonovej priečke, cca 6cm , a celou váhou/predpokladam 100kg/ sa na ňu vrhni, to pri dostatočnej rýchlosti vyvinie tlak asi ako 300kg záťaž, potom pozorne prezri betonovu stenu, či nepopraskala, ak nie, pravdepodobne máš odpoveď

Myslím, že by malo...

Ahojte. Potřebuji poradit: chci si pořídit akvárium -cca 420l,140x50x60, předpokládaná váha 550kg. A chci ho dát do patra kde se podlaha skládá s klasických hurd na kterých je asi 8 cm betonu. Unese to? Stojan by byl rovnoměrně po celé plochy podlahy - klasika obdelník ze železa.

aha, tak to nevím. Ale myslím, že když rozneseš váhu na plochu, například nějakou silnější deskou pod stojan, neměl by být problém. Já osobně to chci pořešit a) jednak betonem b) pod akva podlahovku nedávat, páč by mi tam stejně byla k ničemu. Jenže to si budu dělat já ve svým a tvůj otec má zřejmě jiné představy o umístění akva v budoucnu.
Edit: mimochodem, bude tam někde stát taková středně naplněná knihovna? Váhově je to nastejno...

Chtěl bych se všech zeptat...Budeme dělat podlahové topení a zalívá se to anhydridem a otec říká že akvárium na anhydrid ani náhodou že to moc neunese a popraská to...Máte s tím někdo zkušenosti?Jakou váhu to udrží?

Hm..... Tak v tomhle případě bych raději opravdu zaplatil statika.

Chtěla jsem se zeptat, zda někdo z Vás risknul akva, které má celkovou hmotnost se stojanem cca 900kg do cihlového domu za 40-50tých let. Bydlím ve třetím patře a v podlaze jsou betonové profili do kterých se dřív nasouvali tvárnice, říkají tomu keramické profili.Jedná se mi o to, zda má někdo podobnou váhu a troufl si to dát bez statika.
Akva má roměry včetně stojanu 200dl,49hl,70v.
Díky

Tak jestli leží trámy zplna na betoně tak bych neměl vůbec strach.

Myslím dlážku, všetko je položené na betóne ,presnejšie betón -piesok -trámy -palubovka(+nejaké izolácie) .Trámy tuším 15*15 vzdialené tak 60cm od seba..

Záleží hlavně na průřezu trámů, jejich vzdálenosti, rozpětí a jejich stavu, takže ti tady nikdo nemůže říct co to vydrží. Popravdě se mi takové akvárko zdá už docela dost - vlášť pokud ho šoupneš někam doprostřed trámu, který má třeba 5m rozpon.

800kg/m2? Hm, tak na to bych moc nespoléhal.

ČSN 74 4505? Není to náhodnou norma upravující podlahy? Tady podle tazatele neřešíme únosnost podlahy, ale vlastně stropní konstrukce.

Vďaka, tak to ste ma upokojili , trámy sú 60cm od seba, dlážka je nová , malo by to teda byť v pohode.