Články » Garra gotyla aneb hasta la vista, ruducho! 
Garra gotyla aneb hasta la vista, ruducho!
Tuším, že to bylo loni na podzim, kdy jsem ve 380l společenské nádrži, ve které primárně chovám skaláry, mřenky a ještě nějakou havěť, napočítal asi 5 druhů vláknité zelené řasy a 2 druhy ruduchy. Ne, že by mě to nějak trápilo, všechny tyto řasy se chovaly víceméně decentně, ale přišlo mi líto je nechat zcela zplanět aniž bych jich nějak rozumně využil, byť si na zelených řasách občas rády smlsly skaláry.
I vydal jsem se do jedné nejmenované akvaristiky na Praze 4 s představou, že zakoupím několik parmiček černopruhých (SAE), aby si na těch řasách smlsly. Po krátkém rozhovoru s nejmenovanou majitelkou akvaristiky jsem od ní obdržel slušný návrh, a to ten, abych zapoměl na SAE, ale abych si místo nich koupil pár rybek, o kterých jsem do té chvíle ani neslyšel a které se latinsky jmenují Garra gotyla, a že se zaručeně vrhnou i na tu ruduchu. (Po čase jsem těmto rybkám přiřadil české jméno Garážová godzilla, ale zatím jsem s ním širší akvaristickou veřejnost neseznámil, takže až teď.)
Zakoupené godzilky byly velké tak 3-4 cm a byly to takové nenápadné šmudly, připodobnil bych je k ošklivějším hrouzkům. Po vypuštění do akvária si někam zalezly a až 2.-3. den začaly šmejdit po akváriu, nejdříve po dně, časem se začaly „šplhat“ i po giganteích, kterými mám tuto nádrž zarostlou a na jejichž listech těsně pod hladinou se nejvíce dařilo zeleným řasám. Ruducha obsadila dno, kořen a listy anubiasů.
Gotylky -godzilky se opravdu nejdříve zaměřily na ruduchu, možná proto, že tyto ryby nejsou žádnými excelentními plavci, nejčastěji se pohybují trhavými přískoky po dně, a když už se vydají vzhůru, tak se připlácnou na nejbližší list, po kterém šplhají, a zároveň ho ožužlávají, anebo se přisají na sklo, kde provádějí tutéž činnost.
Byť jde o ryby asijského původu, mají ryze českou povahu - buďto shánějí něco k snědku anebo se válejí.
Asi tak za 3-4 měsíce jsem zjistil, že z akvária zmizela ruducha i veškeré zelené vláknité řasy s výjimkou kořenu (naštěstí, protože jí porostlý kořen vypadá jak pařez obrostlý mechem). Trochu ruduchy ještě přetrvává na anubiasech, a to proto, že je mám umístěné v horní části vodního sloupce, což je pro gotylky asi vysoko).
Mohu tedy zodpovědně potvrdit, že tato ryba opravdu dokáže vyčistit akvárium od veškerých řas s délkou vláken do 2-3 cm. (Zda by se pustily i dlouhé zelené vláknité řasy nevím, ta mi v jídelníčku chyběla.)
Uvádí se, že ryba v dospělosti měří až 15 cm. U mě dorostly do 10-11 cm. Udávaná optimální teplota vody má hodnoty 18-26 °C a mělo by se jednat o vodu středně tvrdou.
Co se týče jejich snášenlivosti, tak se jedná o společensky naprosto bezproblémový druh. Občas jedna prožene druhou, ale je to jen taková hra na babu, protože za malou chvilku můžete vidět stejné ryby válet se bok po boku na dně.
Ve své domovině se nacházejí v potocích, čemuž napovídá stavba jejich těla, umístění a tvar úst a koneckonců i jejich způsob plavání. Mají tedy rády spíše tekoucí a prokysličenou vodu, ale jak jsem již uvedl, bez problému prosperují i u skalárů, kde je proudění vody či lépe řečeno čeření hladiny zajištěno pouze rampou externího filtru, který „jede ani ne na půl plynu“.
Pohlaví ryb se pozná podle plnosti bříška, samice mají pořádné bachory vyvalené i do boků, kdežto samec je proti nim tintítko. Pokud vím, tak zatím se u nás nikomu tyto rybky ještě nepodařilo odchovat, ono taky napodobit pákistánskou bystřinu v akváriu asi není až tak jednoduché.
Ryby baští úplně všechno, snad jen polystyrenu si nevšímají.
Díky svým vlastnostem se hodí prakticky do jakéhokoli akvária odpovídajících rozměrů, snad jen u nádrže s terčovci bych váhal. I když si spolu rády zalaškují, neřekl bych, že když bude v nádrži jen jedna tato rybka, že bude nějak strádat samotou. Z toho, že nemají snahu se po nádrži nějak extra prohánět, bych jako minimální objem nádrže pro jednu rybku tipoval tak 50 l.
Zde je pár fotek celkového vzhledu:
Zde zase jejich častá poloha na skle:
A zde fotky z jejich speciální záliby - odpočívání na magnetické stěrce. Nedělá to jen jedna ryba, dělají to všechny, a když má některá z nich pocit, že místečko už je obsazené příliš dlouho, připlave zezadu k té, která zde právě odpočívá, lehce do ní drbne, ta se hned zvedne a ta druhá ihned dosedne:
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 55x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 27.09.2013 • Upraveno: 28.09.2013 • Přečteno: 1264x
Schválili: romant 29.09.13 • Mrakoplash 05.10.13 • Rex 06.10.13 • alpaka 10.11.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Ryby
| 01.12.2010 | | Ryba se smyslem pro estetiku | 1415x |
| 10.09.2011 | | terč | 147x |
| 19.10.2013 | | Nejen rodičovský kanibalismus? | 742x |
| 26.05.2009 | | Pôrodnička v hlavnom/odchovnom akváriu | 3031x |
| 14.09.2012 | | Betta bojovnice | 438x |
| 17.07.2011 | | Fotogalerie živorodek II část | 1607x |
| 12.10.2010 | | Vnitřní paraziti u terčovců | 5806x |
| 10.04.2013 | | Mykobakterióza ryb (Tuberkulóza) | 783x |
| 18.03.2008 | | Krunýřovci (Loricariidae) | 10442x |
| 14.01.2010 | | Chytanie Cyphotilapia Gibberosa Blue Zaire Moba | 1406x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele