Jak snížit dusičnany (NO3)

Poprosím, odpovídej každému vlášť. Když by bylo potřeba něco přesouvat nebo OT, bude v tom bordel. Díky...

Tak teď nevím koho poslechnout

Šťourat moc ve dně může opravdu být i kontaproduktivní"Přesně obráceně chce to pořádně do hloubky odkalit.

Tak jsem teď po včerejším čištění naměřila asi 70mg - odstín byl světlejší než 100 ale tmavší než 50... Co dál prosím?

Fotky: 1) světlé listy mokřanky - málo železa? surpan.cz/…, 2) ostříhaný octopus a vepředu chudáci echinodory 3) umístění topení - boky jsou mimo podložku, zepředu dozadu je podložka po celé délce=tedy hloubce.

Děkuji za vyčerpávající odpověď! zaráží mě ale Vaše věta "Možná by prostě pomohlo jen častěji měnit vodu...Šťourat moc ve dně může opravdu být i kontaproduktivní" - jak to tedy máme dělat, to máme při vypouštění tím zvonem jen jezdit po povrchu písku místo šťárání až na sklo? Nebo máme vodu vybírat z prostředka kelímkem? A doléváním nové vody se také trochu dno zvíří, i když se snažím ji lít na tu lebku...
"Spíše to působí, že tam máte hodně organického bordelu" špatné listy lovím špejlí ven každou chvíli, ale ano, to co jsme odkalili byl opravdu hnus. Jak to tedy máme dělat, odkalovat, neodkalovat, jak často... Už v tom mám hokej omlouvám se...
Topnou podložku máme tuto www.bohemia-design.com/… není pod celým dnem, vzadu kousek kouká jak je tam to napojení šňůry na tom akvárko stát nemůže, a naopak z každé boční strany je pár cm mimo podložku takže tam by mikro proudy být asi nemusely? Regulaci to má na trvalý výkon jako třeba hlasitost na rádiu, termostat na udržení nastavené teploty to nemá.
Okřehky jsem si donesla na rostlinách z prostřihu, kdyby ustoupily ve prospěch pistií vůbec bych se nezlobila...
Díky

Zrovna neocaridiny snašejí nižší teploty vcelku dobře, nízká teplota se mi jako příčina úhynu moc nezdá (ale nevím, jak moc jsou citlivé na ty výkyvy teplot, které zmiňujete). A jestli jste tam měla 100 mg/l dusičnanů, to už bude nejspíše také toxické, alespoň z dlouhodobého hlediska. Dusičnany jsou (oproti amoniaku a dusitanům) relativně neškodné, ale také záleží na koncentraci. 100 mg/l je dost.

Jestli jste Microsorum už měla a nedařio se mi, tak bych ho tam za každou cenu necpal. Je pravda, že roste pomalu (takže moc živin stejně neodčerpá), ale aspoň není moc náročné na světlo.
Blbé je, že rostlin, které jsou nenáročné na světlo a aspoň trochu rychle rostou, opravdu moc není (celkem logicky - rostliny potřebují k rychlému růstu dost světla).

Co se týče železa - v low tech akváriu bude spotřeba mikroprvků malá. Že by zrovna železo byl problém se mi moc pravděpodobné nezdá, ale vyloučit se to nedá (to bych spíše věřil, že by se vysráželo do nějakého nevstřebatelného komplexu nebo je blbě vstřebatelné kvůli vyššímu pH). Babské rady s hřebíky jsem také slyšel, sám jsem to nikdy nepraktikoval a zdá se mi to moc rizikové na to, abych to vůbec zkoušel. Ve vodě chceme mít třeba 0,1 mg/l železa, takže si nehodím 10 g hřebík do akva. Vůbec se nedá odhadnout, jak rychle se bude rozpouštět. Navíc to může obsahovat příměsi, může být ošetřené nějakým olejem proti rezivění nebo rovnou nerez úpravou... a v neposlední řadě, hádal bych, že by se stejně brzo zoxidovalo na Fe3+ , které rostliny moc rády nemají. Ale zkušenosti s tím nemám, tak mě berte s rezervou.
Ale píšete, že jste vodu dlouho neměnily - tedy je i možné, že to málo, co voda přirozeně obsahuje, se prostě vyčerpalo.

Tím DOC skypi asi myslel rozpuštěný organický uhlík (dissolved organic carbon), tedy různé huminové a jiné látky. I mě napadla myšlenka, jestli prostě nemáte nějaké "nemocné" dno, ale jestli ho ohříváte topnou podložkou, bude tam vznikat nějaké mikroproudění vody a vyloženě nějaké anoxické zóny by tam vnikat snad nemusely. Ostatně v anoxickém prostředí (bez dostatku kyslíku) by heterotrofní bakterie baštili nějaké uhlíkaté látky a primárně dýchaly dusičnany a produkovaly plynný dusík, který by prostě vybublal (teby by spotřebovávaly ty dusičnany - vy jich tam máte hodně, takže k tomu nejspíše nedochází). Až sekundárně by dýchaly třeba sírany a produkovaly třeba sirovodík - a píšete, že hnilobný pach necítíte. Spíše to působí, že tam máte hodně organického bordelu, ale to dno "nemocné" není.

Možná by prostě pomohlo jen častěji měnit vodu. Novou vodou dodáte do akvária trochu živin, které jsou v ní přirozeně rozpuštěné a vylijete naopak starou vodu, ve které se něco nežádoucího může hromadit. Šťourat moc ve dně může opravdu být i kontaproduktivní, rozvíříte do sloupce vody živiny (nebo i amoniak) a řasy budou mít radost. Na druhou stranu nechat všechno kumulovat ve dně taky není to pravé ořechové, chce to najít nějakou rovnováhu.

Ty okřehky jsou takové zrádné - opravdu stíní. Tím, že mají přístup k atmosférickému CO2 z hladiny, svěla mají dost, tak dobře rostou a můžou i vyžírat nedostatkové živiny ostatním rostlinám.

Moc všem děkuji za rady!

MilanK 1): překrmením si nemyslím že by to bylo, byli jsme týden pryč a ryby byly o hladu, ani řasy nám dlouhodobě nerostou - absence tohoto znaku nerovnováhy spolu s vědomím nepříliš spolehlivých testů mě právě udržovala dlouho v klidu, úhyn krevet už kolem Nového roku jsem přičítala nižší teplotě (v porodnici v kuchyni kde bylo tepleji se jim dařilo), proto jsem pořídila tu topnou podložku. Vody jsme vyměnili plný kýbl, spolu s velkým odkalením (no byl to humus), vybrala jsem rostliny, ostříhala holé spodky a konce navázala stahovačkami na válečky z filtru, a zasadili jsme je ne kam se líbí nám, ale kam se bude dařit jim: pod lampičku echinodory a octopus, mokřanky a nově zakoupenou egerii jsem si troufla dát dál, a jak jsem stonkovky sesadila blíž k sobě, vzniklo na středu místo na pár posledních fousků liliovníčku. Microsorium se mi bohužel nedařilo ani v jednom akváriu, měla jsem ho ale rozpadlo se na hnědou drť. Zadala jsem do atlasu naše parametry vody, nízké nároky na světlo a rychlý/velmi rychlý růst, a pro akvárium s ani ne 20cm vodním sloupcem moc velký výběr nebyl... tak jsem dnes koupila košíček klasické egerie, Vámi doporučený mech mám v Radosti, tak ho zítra také přidám, děkuji. Na prvky jsem koukala zde surpan.cz/…, a u mokřanky to vypadá na železo, u echinodorů na vápník...? Slyšela jsem, že dřív se doporučovalo zapíchnout rostlině pod kořeny rezavý hřebík, to by pomohlo? Odměřování vodiček do pár litrového akvárka mě upřímně děsí, navíc se bojím že by to bylo spíš vyhánění čerta ďáblem a dostanu se tak jen do bludného kruhu neustálého kapání...

Skypi: co myslíš tím špatným složením, kombinaci rostlin a ryb? Akvárko patří synovi (10), v lednu na mě vyloudil tuto sadu rostlin www.aqua-daho.cz/… do té doby tam měl jen růžkatec a zpočátku hnědovky (navázané vlascem na oblázky) kterým se vůbec nedařilo, jen se mezi nimi držely řasy které se rozlezly i na růžkatec a posléze se rozpadly. Co jsme dali nové rostlinky, co jsou řasy nevíme. Jaký test je tedy dobrý, ale aby mě to finančně nezruinovalo prosím. Co to je DOC, jak se poznají anaerobní zóny (bubliny ani řasy v písku nejsou, hnilobný zápach z vody nejde), a to další nevhodné prostředí? Co chceme a jak má akvárko vypadat víme: syn chce znovu krevety (to jsem mu vysvětlila že se musí nejdřív dát rovnováha do kupy) a aby bylo akvárko pro dítě koukatelné, já chci rostliny co se jim bude dařit v podmínkách které máme, ne se stavět na hlavu kvůli náročné "líbivé" květince. Chci zdravé akvárko fungující na přírodních principech. Takové cikáně co běhá v zimě v triku a nezastoná, ne chudáka z JIPky co nepřežije bez kapaček a napojení na přístroje. Že nám to nevychází na tom nic nemění.

Vaclav: studnu máme doma i na zahrádce (mimochodem, ty jezírkové kytky v této vodě rostou jak divé děkuji!), ale nikdo je nikdy netestoval. Ono když mají sousedi na zahrádce pár metrů od naší studny záchod, a doma máme stejně blízko septik pro celý barák, asi ani testovat netřeba, na nic než zalévání ta voda stejně použít nepůjde. Používám vodu z kohoutku, podle informací z webu Čevaku tam je NO3 na 24mg, kousek za městem je i studánka Sv.Anny, ale podle pár let starých rozborů je na tom s dusíkem ještě hůř...

MilanK 2): jak jsem psala vaclavovi, máme ve vodovodní vodě 24mg, papírkovým testem jsem kdysi naměřila 25 tak by to odpovídat mohlo Jak píšete o těch rozdílech, to bych i věřila. Jak je to u nás ale nevím, do vodárny jsem nepsala a ani jsem donedávna nehledala informace na webu... Microsorium mi nejde, a píšou že i roste pomalu tak jsem ho do užšího výběru nedala pohyb vody u nás zajišťují jen neúnavně plavající rybky, a asi se budete divit ale přitápím celoročně, v létě máme doma (přízemí domu ze začátku 20st, metr silné kamenné zdi) 21-22C, to i v zimě máme víc když topíme, ale topíme si sami dřívím, takže jsou během dne velké výkyvy a přitápět v akváriích musíme též. Čili celý rok je tam 24C. Co se týče prokysličení fotosyntézou, zkusím vypozorovat růst rostlin v závislosti na zastínění okřehky na hladině, to mi poradila dnes slečna v akvaristice že také může být zakopaný pes (ona sama je zkušená akvaristka)

...

Zítra zkusím hodnoty změřit po výměně znovu a když tak znovu odkalím? Jó ještě, ono dlouho jsme vodu neměnili, přišlo mi že jak se dno rozrochá zvonem že se ty látky ze dna jen uvolní a je to horší než lepší...? V Radosti to funguje, ale tam jsou kryptokoryny a ty mají rády klid na kořeny a starou vodu na listy...

Václav má dobrou připomínku. Já jsem úplně opoměl fakt, že vstupní voda typicky nějaké dusičnany také obsahuje - takže se nedá tak snadno určit k jaké hodnotě to stáhnete tou výměnou vody (sám používám vodu z reverzní osmózy, takže přirozený obsah zanedbávám).
Blbé je, že ani na ten rozbor vody od vodárenské společnosti se moc spoléhat nedá. Kdysi jsem sondoval podobné informace, psal maila mému dodavateli, celkem ochotně mi poslali tabulku s nějakými kontrolními měřeními vody na několika místech v mé obci - a zajímavé bylo, že někde měli vodu třeba s 30 mg/l NO3 a o pár ulic jinde třeba jen s 15 mg/l. K tomu mě upozornili, že ve vodojemu se voda míchá ze dvou rozdílných zdrojů a v průběhu roku se to složení může měnit. Neříkám, že to tak musí být i u vás, ale nebral bych nějakou informaci z webu dodavatele za něco, co musí být úplně přesné.
K tomu mnou doporučenému Microsoru má skypi také dobré připomínky. A co jsem sám nezmínil, je že jakožto epifyt by se se mělo přivázat na něký kořen či kámen (nesází se do substrátu). Tím, že tam nemáte techniku, tak skoro nemáte pohyb vody (to přitápění sice malý pohyb vody způsobí, ale jen minimální). Ale hádám, že teď v létě asi ani nepřitápíte.
Mimochodem, to že nevzduchujete, nefiltrujete, nijak nehýbete hladinou bude vzpůsobovat jen pomalou látkovou výměnu. Celkem bych měl strach, aby vám nějaké překrmení nezpůsobilo malou katastrofu. Nemyslím tím jen amoniak. Ale i rozklad běžných organických zbytků spotřebovává hodně kyslíku. A vy ho tam dostáváte přirozenou difuzí z hladiny (což se může ještě komplikovat, pokud na ní bude nějaký povlak) a pak fotosyntézou rostlin, ale když pomalu rostou, tak také moc nefotosyntézují. Jestli teď v létě máte navíc teplejší vodu (s vyšší teplotou klesá rozpustnost kyslíku), také to tomu nemusí prospívat...

Pokud nemáš vlastní studnu tak lze dohledat u dodavatele vody její rozbor. Musí ti ho ze zákona poskytnout nebo ho najdeš na jejich stránkách. Od toho bych se odpíchl, můžeš mít u ve vstupní vodě dostatek NO3 a potom výměna vody nepomůže.

"Nějaká rostlinka s nízkým nárokem na světlo" to nejspíš v současné situaci nezachrání. Ta akvarijko je nevhodně "složeno" - tím myslím v podstatě všechno-prostě to do sebe "nezapadá". O 100 mg/l dusičnanů změřených "kapacím" testem mám své mínění - a podle mne je to jen sekundární (a dnes lehce řešitelný problém). Miniaturní pistie a vymřelé krevetky - je to signál, že je nevhodné vnitřní prostředí (nedostatečné osvětlení, vysoké DOC, bezkyslíkaté zony, dusitany?).
Lilaeopsis v tom neporoste určitě. Echinodorus - bez svěla, živin, také ne. Doporučené Microsorium má sice relativně nížší nároky na osvětlení, ale aby prosperovalo a rychle nehnědly nové listy, vyžaduje poměrně čistou vodu s nízkým organickým znečištěním a mírné proudění. A je to epifyt.
Klíčové tedy bude ujasnit-co vlastně chci a jak by to mělo vlastně vypadat-a tomu přizpůsobit "to ostatní".

Jestli tam máte 100 mg/l , tak když vyměníte půlku vody, stáhnete to na 50 mg/l (a to se bavíme o vodním sloupci, další může být vázaný v nějakém detritu ve štěrku). I to je dost, tak 20 mg/l by mi přišlo ok.
Proč rostliny nerostou - těžko říct, může chybět nějaký prvek, může tam být nějaký nepoměr živin, malý proud či slabé světlo. Kytka když neroste, tak moc živiny moc nečerpá, takže to může vysvětlit tu kumulaci. A nejspíše i v kombinaci s nějakým větším krmením.
Z rostlin co bych možná zkusil je asi valisnerie (ale ta by se hodila spíše pro vyšší akvárium), microsorum možná nějakou kryptokorynu (wendtii) nebo sagittarii, případně nějaký mech.

Ahoj, prosím o radu. Teď jsme se synem testovali vodu v Krevetárku, napřed Tetra 6v1 vyšlo 50mg, pak Tetra - 3 lahvičky a prášek se složitým postupem, a vyšlo snad přes 100mg.
Vodu teď vyměníme i s odkalením, ale kolik - půlku? Víc? Míň? A co potom dál?
V současné době jsou v akváriu jen 3 samci endlerky a pár malých šneků, krevety dávno vymřely rostliny: docela solidně rostou jen pogostemon octopus a hygrophila corymbosa; bacopa monnieri a lilaeopsis novozélandský téměř vymizely, echinodorus red flame živoří. Na hladině je pár maličkých pistia stratiotes a souvislá vrstva lemny, tu jsme dnes krátce před měřením zredukovali, aby šlo vrchem víc světla pro rostlinky pod vodou. V tom mám trochu vnitřní rozpor, na jednu stranu lemna dobře vyžírá dusík, ale na druhou stranu stíní...
Akvárko je bez techniky, pouze svítíme a musíme trochu přitápět - topnou podložkou na 24C. Filtr, vzduchování ani jiné spotřebiče nepoužíváme.
Spoléhala jsem na houštinu rostlin ale ty teď nějak stagnují, a bohužel (moje blbost) i na dosud používané papírkové testy
Ráda bych ideálně nějakou rostlinku s nízkým nárokem na světlo. Růžkatci se u nás nedaří. Chemii používat nechci.
Děkuji

Měli jste pravdu problém byl asi v testech, ne ve vodě podle VAK má mít 25 mg/l. Je to taky 6 v 1 od prodac a i pH to měří špatně skoro o jeden stupeň. Díky všem za rady.

Ty papírkové testy jsou na dvě věci. Kvalitní jsou od JBL.

Teď jsem se koukal podrobněji a rychlotest "Tetra Test 6in1" mi ukazoval 100-250mg/l a později podrobný test "Tetra Test NO3" 25mg/l. Tak že neplašit.

Mně to v začátcích jednoznačně pomohlo. Přírůstky Egerie byly i 5cm denně.

Já jsem dlouho používal rychlotest 6v1 a u NO3 mi vždycky vycházely smrtelné hodnoty. Pak jsem si jednou koupil speciální 4-složkový test a vyšla mi poslední přípustná hodnota. Na snižování NO3 bych spíš využil rostliny včetně těch plovoucích. U mě pancéřníkům pomohla výměna dna a dorovnání počtu na 6. Od té doby jsou plné života jak akvabely.

Edit: teplotu by snížil na 24°C, 26 mi připadá moc.

Ten test môže pekne kecať. V prvom rade si to prever u dodávateľa. V prezentácii máš vodovod, tak má povinnosť dať údaje.

A ještě těch 50 je dost přibližně-změřeno papírkovým testem, kde vedlejší hodnoty jsou 25 a 250

Většina rybek v pohodě, pandu jsem vždy našel jak ležela na dně, často se kroutila nebo ležela na boku a do nějaké doby zemřela dusičnany jsou jediný problém na který jsem přišel, tak jsem si říkal že to může být tím, ale jisté to rozhodně není. A myslíš si teda, že bude stačit přidání rychle rostoucích rostlin které dusičnany spotřebují?

Já bych na to tedy šel přirozenější cestou než se každou výměnu vody patlat s nějakými poměry.
Stačí přidat nějaké rychlerostoucí rostliny, třeba Egeria Densa a bude po problému.
A, mimochodem, 50 není zase úplně omračující hodnota, aby po ní hynuly rybky. Spíše bych řekl, že poslední 2-3 roky už pandy co se odolnosti týče nejsou co bývali.

GH tě nemusí až tak zajímat spíš KH je důležité.

V jakém poměru mám smíchat upravenou vodu s běžnou? půl a půl? Voda z reverzní osmozy bude mít skoro nulovou tvrdost a i z kohoutku teče dost měkká takže výsledná voda bude mít tak 3 dGH. Je to pro mé ryby v pořádku?

Reverzní osmozou nebo použít iontoměnič.

Dobrý den, zjistil jsem, že naše vodovodní voda má dusičnany 50mg na litr (už kvůli tomu nejspíš zemřeli dva pandíci ). Doporučili byste mi nějaký způsob, jak dusičnany snížit ještě před dolitím do akvária? Díky za rady.

U zadního skla mám také zasazeno nebo spíš jak mě to tam upadlo je to tak vseljake naházené to je pravda ale nechci tam teď zbytečně rejpat.

Asi by ti pomohlo trochu uspořádat rostliny, vešlo by se jich do akvária podstatně více. Koukni se jak se to dělá třeba u holandských akvárií. Používají sice jiné rostliny ale ten styl sázení by se ti hodil. Nebo aspoň rychle rostoucí stonkovky sázej klidně po 10 až k zadnímu sklu.

Dešťová voda by nebyl problém v létě sní zaléváme zahradu

40 mg/l NO₃ by pro tvojí osádku nemělo představovat problém a rostliny to dokonce ocení.

Ale třeba dešťová voda, máš-li tu možnost, by ti mohla pomoci.

A nebo je možnost že tam je málo hnojiva a rostliny tolik nejdou i když jsem pozoroval zlepšení od té doby co dávám hnojivo já dával 4 ml denně v příloze je původní návod.

Jediné co tam mám tak je černá stetickova ale to jsem si zavinil sám moc jsem prehnojil tak to teď dávám dohromady. Jednou tejden měním min. 1/2 vody ubral jsem hnojení 2x do tejden. Pořídil nějaké šneky tak snad časem bude pryč.

Ahoj, pozoruješ nějaké problémy (řasy, nemoci, úhyny)? Pokud ne a nechováš citlivé ryby, tak i těch 40 mg/l samo o sobě nevadí.

Ahoj dnes jsem dělal test NO3 u kapkoveho mi vyšlo kolem 40mg/l pak jsem udělal ještě dva papírové každej od jineho výrobce zhruba stejnej výsledek. Otestoval jsem pak vodu co tam dávám a výsledek byl okolo 20mg/l. Má otázka zní mužů ještě těch 40 nechat a nebo to nějak řešit? Nijak to nahoru neleze pokaždé když to změříme mám tam okolo těch 40.

Vydáváš se na strastiplnou cestu do pekel. Jak píše Anthrax, vyměnit dno určitě ale ne za výživné. Zároveň tam chyba nebude. Osobně si myslím, že v první řadě testy ukazují bludy. Ověřil bych hodnoty relevantním testem či nechat udělat rozbor. Otíci by takové hodnoty dávno nepřežili

Zisti si od dodávateľa parametre vstupnej vody (NO3) a tú zmeraj testom. Aspoň orientačne zistíš, či neukazuje úplné bludy už tam (bez dalších látok v akva, ktoré možu ovplyvniť presnosť merania).

Děkuji je pravda že jsem krmil okurkou třikrát týdně.

Pochybuju, že by dno stihlo zahnít během té krátké doby, co akvárko běží... Vyměnil bych ho o to žádná (i když ne za výživný substrát, živin máš evidentně víc než dost dost)... Ale tam zdroj vysokých dusičnanů nebude. Ale dělej jak myslíš.

Ahoj a omlouvám se za pozdní odpověď.
Živočichi tam mám jenom Otíky a šneky Měl sem tam i krevetky (teď cheri)

Ahoj
Asi to bude to dno.poridil jsem si INVITAL Japanese Soil .
A tu kitku tam mám jenom proto než mi přijde INVITAL Japanese Soil pak ji zasadím a kytky jsem si pořídil. Děkuji za odpověď

Příčin může být mnoho.
Nedostatečná filtrace, špatné dno kde zůstáváji zbytky krmiva, přerybněno, překrmování, malo kytek atd..
Otázka je, jak aktuální fotky máš v prezentaci, například kytka v košíku s vatou je špatně, může ti hnít dřevo, drť kde zůstáváji výkaly nebo potrava atd.. nevím čemu tam dodáváš CO2 když máš akva prázdné.

Ještě doplním - zdrojová voda/studna apod..

Ahoj
Zkusím teda ty výměny vody.A jaké by mohly být příčiny.Dekuji za odpověď.

Ahoj, uvedené testy neoplývají zrovna kvalitou. Příště volit nejlépe na NO3 Sera test. I tak to ber s rezervou, osobně pochybuji, že máš v akva 160mg, vzhledem k obsádce by ti to ukázali dříve než test svým úhynem apod.. nestresoval bych se, pokud nemáš plouvoučky podle kterých dobře poznáš stav no3 a chceš měřit, kup Sera test NO3 a pečlivě změř. Každopádně, snížit to lze denní výměnou vody, ale hlavní je najít příčinu tak vysoké hodnoty.

Ahoj
Test mám kapátkový (Aquar) bylo měřeno i (Tetrou). Testovanou vodu jsem i naředeil destilkou 1:3 i tak jsem měl hodnoty NO3 vysoké. Vyzkouším ještě ty výměny vody a pak už opravdu nevím

Určitě vyměnit část vody (1/2 - 1/3) a to několik dní opakovat. A taky nekrmit okurkou. Ale otázka je taky kvalita testu, ta bývá nevalná. Zvlášť u papírkových multitestů. Ta hodnota může být reálně o dost nižší. Řekl bych že 160 ml/g NO3 už by bylo na Otíkách znát.

Ahoj akvaristi
Zjistil jsem po novém pečlivějším měření že místo (40mg/L) jsem naměřil až (160mg/L). Budete někdo co s tím když je to tak vysoké.

Máš celkem čerstvé akvárium a už tam máš ryby a krmíš je. Chtělo by to doplnit prezentaci o živočichy co tam máš. A ještě doplním graf co se děje v akváriu při založení. www.akvarijni.cz/…

Ahoj, čím to NO3 bylo měřeno?
Okura je hodně jednostranná strava, která navíc vodu zatěžuje. Určitě bych krmil pestřeji, krmení kombinoval a střídal. Ale to už je na jiné téma. Ale samozřejmě nepřekrmovat. Že se jídlo neválí po zemi ještě neznamená, že se nepřekrmuje. Co ryby sežerou, to z nich opět vyjde. A ani to nemusí být v akvárku na první dobrou vidět, protože hodně odpadních látek vyloučí ryby žábrami.

Dno bych vyměnil, pokud chceš hodně rostlin a náročnějších tak si sežeň nějaký speciální substrát. Jestli to zas nechceš přehánět tak začni s pískem ale pozor musí být inertní ne z obsahem vápence.

Určitě se na ten leknín podívám.
A co bych měl udělat s tím dnem.
Děkuji za odpověď

Super je rybicky.net/atlasrostlin/limnobium_laevigatum Roste jak blazen

Trosku se bojim o tve dno. Vypada dost hrubě a ostře. - rybky u dna se pomohou poranit a hlavne tam bude asi dost zapadavat jidlo, ktere pak hnije a zvysuje hladiny dusitanu/dusicnanu/amoniaku.

At se dari