Jak snížit dusičnany (NO3)

No byl bych rád, kdyby to byla pravda. Seženu jeste jiny test a uvidíme jak to změří, muj naměřil tak cca 70mg/l.

Takze nekrmit vůbec a nebo uuuplne málo. Ok a denně výměna části vody. No, jeste toho musím dost nastudovat.

Pokud je voda z vodovodu tak rozhodně bude max 50 mg/l
"Za horní hranici dusičnanů ve vodě byla stanovena koncentrace 50 mg/l"

Týden při těch intenzivních výměnách nekrmit je jistější, ono úplně stačí co ryby za škodliviny vyprodukují svým dýcháním a event. dobíhajícím výkalem.

Amoniak. Dusitany. A předstupně k tomu - organické znečištění. Jak se rozkládá, ubírá rybám kyslík, množí se bakterie všeho druhu, ryby jsou stresované a často jsou problémy.
Kdybys tam neměl ryby, řekl bych, nech to být ať se to vyřádí, ono si to za pár týdnů sedne. Ale když už tam ryby jsou, musíš je chránit těmi výměnami.
A málo krmit, opravdu málo. Krmení = hovínka. Hovínka = amoniak. Atd.

Jake kupříkladu?

Prozatím vzhledem k situaci - čerstvé akvárium, ryby v něm - rozhodně! Tam se teď rodí i mnohem horší věci než dusičnany.

No tak u mě se to zrovna podařilo takhle. A to me přivádí na otázku, jestli i pri tak velké koncentraci NO3 ve vstupní vode mam tu 1/4 vody denně měnit, nebo mam tu četnost omezit treba na 1-2x týdne.?

Tvrdost vody a NO3 většinou moc nesouvisejí. Třeba já mám tvrdší vodu a dusičnany prakticky na nule. A někteří s měkkou vodou naopak.

Podle těch hodnot bych řekl, ze jo, ale nemám. Čerpám z vodovodu, ale voda sama o sobe je dost tvrdá, takže i no3 je v ni požehnaně.

To máš vlastní studnu?

Tak jsem změřil vstupní vodu a jsem na stupnici mezi 60 -80 mg/l. Coz neni uplne dobře, takže si jeste jednou premerim vodu v akva, pokud je menší, je to dobre znamení, ze se s tím akva popere samo, říkám to správně? A až dosadim zbytek rostlin, tak by se mohl obsah NO3 Jeste snížit, teda myslím .

Sice to sem moc nepatří, ale já oba "problémy" s plouvoučkami vyřešil tak, že jsem je uzavřel do kruhu ze vzduchovací hadičky a spojky a upoutal je na vhodné místo vlascem, vyřešíš nasávání i místo, kde budou nejméně stínit. Myslím, že jako "dočasné" řešení je to rychlé, levné, fungující

Áno, toľko určite vymeniť.

Ty máš tú výhodu, že máš akvárium s rastlinami. Teda, podľa mňa, aj keby si mal 60 mg NO3 na vstupe, tak rastliny by ti to kompenzovali, tj. táto hodnota by nerástla, možno aj klesala.

Plavúce rastliny odporúčajú z toho hľadiska, že CO2 žerú z atmosféry a nie z vody. Ako píše Maq, môžeš ich skúsiť a potom ich vyhodiť.

Ale ty keď pridávaš CO2, tak tým pomôžeš rastlinám, a efektívnejší budú v odstránení NO3.

Pridaj ešte rastliny, vymieňaj vodu a zatiaľ nehnoj. Podľa mňa to zvládneš aj bez plavúcich rostlin, reverznej ozmózy, špeciálnych filtračných náplní a pod.

Dvojnásobný důraz na rostliny (vč. plovoucích!) a speciální filtrační náplně - zeolit nebo nějaké pryskyřičné anexy.

Tak filtrační hmotu bohužel nemám kde sehnat od někoho jiného, takže jí nechám tak, ale mám tedy denně vyměnit alespoň 1/4 vody ano? A se vstupní vodou obsáhlou na dusičnany, pokud se potvrdí, že je na NO3 obsáhlá, lze to řešit i jinak než Reverzní osmozou?

Přesto je to dobrá rada: Plovoučky významně snižují obsah dusíku. Až budeš mít všechno tipťop, můžeš je vyhodit.

romant napsal: Pro začátek bych dal na hladinu plovoucí rostliny a rozhodně se zamyslel nad tím dnem, kterému se přezdívá "kamenolom".

No směrem plovoucích rostlin se nechci vydávat, ad1: zabraňují průniku světla k rostlinám, ad2: nasával by je akorát skimer.

Len doplním, že stará voda moc nepomôže, lebo nutrifikačné baktérie sú na povrhu (piesok, sklo, rastliny, najviac by ich mal byť vo filtru). Pomohol by si, keby si premiestnil z nejakého zabehnutého filtra časť filtračnej hmoty.

Ak už sú tam ryby, tak treba robiť čiastočné výmeny vody každý deň. A merať ammóniu, NO2 a NO3. Ako ti už poradili, tieto hodnoty by si mal overiť aj vo stupnej vode.

1) To jsem si tak nějak domyslel.
2) Ten substrát bych dal úplně pryč. Je to otrava předělávat akvárko znova, to chápu, ale za pár měsíců by to bylo složitější a větší škoda.
3) Tekutý uhlík je spíš na tu řasu. Když máš Twinstar, obejdeš se bez něho snadno.
4) Do filtru existují jednak média poskytující dobrý základ pro nitrifikační bakterie, a pak jsou média, která dusičnany zachycují úplně (a nahrazují něčím méně nežádoucím, třeba chloridy). Na to první mám JBL MicroMec, a jsou i další. S tím druhým jsem nikdy nepracoval, tak nevím.
5) Twinstar nemusí být špatný, vůbec ne. Ta ošemetnost je v tom, že někdy odstraní příznaky širšího problému, a Ty na něj pak přijdeš později. Twinstar by měl pohubit řasy a vyloučit zákaly, ale nevyřeší podmínky, které k růstu řas a zákalům vedou.
Navíc - ale tady už fakt spekuluji - zabíháš akvárium, potřebuješ namnožit "hodné" bakterie. Tekutý uhlík i Twinstar jsou sterilizátory. Nevím co to udělá, a nevím jestli to někdo ví, ale já mám o ty hodné bakterie obavy.

Vyměnit, nedoplňovat, fyzika je neúprosná, co doplníš a bude menší frakce skonší u dna a tobě stejně zůstane ten kamenolom na povrchu. Šěl bych do nějaký klasiky v podobě křemičitýho písku, štěrku, třeba písek beťoňák ze stavebnin, písky do bazénových filtrací, jako další možnost jsou nějaké tzv. lehčené substráty jako je liapor, aquaclay ground, kongo, možností je celá řada. Osobně bych nešel do varianty zásobních substrátů, jako podkladních vrstev(do rostlinných akvárií zhusta dooručováno) a toto řešil event. použitím nějakého zásobního hnojení do dna a nebo ničím, nechal to na rybách a upravoval živiny do vodního sloupce.

Finance nejsou úplný problém, to máš pravdu , s vědomostma už je to horší, do problematiky rostlinného akva se teprve dostávám.

1) S Čerstvě založeným akva bez záběhu taky moc nesouhlasím, ale neměl jsem jinou možnost, rybí osazenstvo jsem neměl kam umístit na dobu záběhu, proto jsem alespoň použil 40 litrů staré vody z akva.

2) Substrát je tedy velký problém, to jsem tedy pochopil a teď otázka: když jej naředím pískem, pomůže to, nebo jej mám úplně vyhodit do pryč?

3 - 4) CO2 jsem pořídil po neskutečném problému s řasou a od té doby mám pokoj, na doporučení kamaráda, který má prosperující rostlinné akva dodávám i Tekutý Uhlík, takže ten taky přestanu dávkovat.

5) Filtraci jsem pořídil větší, protože za nedlouho chci pořídit i větší akva a nechci pak investovat do znovu nového filtru.
Uvnitř filtru mám: filtrační vatu, Biomolitan, aktivní uhlí, keramické kroužky a Matrix.

6) Dle tvého názoru mám dát teda Chihirose do pryč? Nespozoroval jsem na něm nějakou extra pozitivní funkci.

Děkuji

Vidím na Tvé prezentaci, že finanční vklady zřejmě nejsou problém, spíš jde o ty vědomostní.
1) Čerstvě založené a už ryby. Není dobře.
2) Takhle ostrý substrát je poukázka na problémy. Nota bene tam máš Corydorasy a Ancistusy. Zkus si tím chvilku drhnout hubu, a pak nám řekni jaké to bylo.
3) CO2 z bomby a rostlin pět a půl. Říkáš že doplníš. Dobrá, nešetři na tom.
4) CO2 z bomby a ještě tekutý Carbon? Dáváš si rád ke kávě kávu?
5) Filtr jako hrom. Nevadí, já mám taky rád vnější. Ale co máš uvnitř? Pokud máš, jak to tak vypadá, dost dusíku už ve vstupní vodě, filtr s dobrými náplněmi - a v součinnosti s rostlinami, ovšem - s tím může pomoct.
6) Máš tam tuším Twinstar. Ošemetná věc. Kdo by nechtěl akvárko bez řas? Jenže to před Tebou utají nastupující problémy. A máš na ně zaděláno.

Pro začátek bych dal na hladinu plovoucí rostliny a rozhodně se zamyslel nad tím dnem, kterému se přezdívá "kamenolom".

Není moc dusičnanů ve zdrojové vodě?

Dobrý den, měl bych dozat, mám dusičnany ve vodě okolo 60mg/l, včera jsem změřil po výměně 2/5 vody v mém 112l akva a hodnota nijak výrazně neklesla. Osázení rostlinami nemám ještě bůh ví jak vélké, ale to budu v tomto týdnu řešit přidáním nových rostlin, ale teď mě zajímá, jaká je normální hodnota NO3 ve vodě pro mou nádrž a jak se dá případně ta hodnota snížit na potřebnou hodnotu? Děkuji

Vymena anionov za kationy je uroven perpetum mobile vo fyzike. Struktura ionomenicov vyzera tak, ze bud anion(-) alebo kation(+) je pevne a kovalentne viazany v strukture (vacsinou polymere) a nemoze tuto strukturu opustit. Ta opacna "sucast" je potom to, co sa vymiena. Preto ionomenic moze menit bud iba aniony, alebo kationy. A uz vobec nie je anion za kation. Predstavte si, ze polymere su zabudovane kladne nabite kationy (+), a ich kontraaniony, napriklad Cl^- by bol vymeneny za Na⁺. Znamenalo by to, ze kation(+) v polymere by sa ocitol vedla Na⁺. Z fyziky vieme, ze to nie je dobry napad, pretoze kladny a kladny naboj sa odpudzuju. Preto to nie je mozne. Inymi slovami - zakon zachovania naboja.

Druha otazka to iste - zakon zachovania naboja. Za nieco sa vzdy aniony vymenit musia, i ked len OH^- (zvysenie pH).

Zeolity su v podstate tiez iba ionomenic. Rozdiel medzi zeolitmi a "beznymi" ionomenicmi je ten, ze zeolity su anorganickeho povodu (casto aluminosilikaty a pod.) s definovanou strukturou a velkostou porou. Mozete si ju predstavit ako definovanu mriezku/klietku. Su vacsinou prevazne zaporne nabite, prave preto, ze su to oxidy a hydroxiy kovov a preto zvacsa funguju ako katexy. To co sa bezne oznacuje ako anex/katex je vacsinou organickeho povodu - organicky synteticky polymer. Amorfny, z hladiska 3D struktury teda anizotropny.

EDIT: K prispevku podomnou. Zeolity same o sebe nedokazu v nejakej velkej miere oxidovat amoniak na dusicnany (za normalnych okolnosti). Je k tomu treba bakterii, presne take ako mate vo filtri. Na co teda blbnut so zeolitom, ked sa to iste udeje v molitane, bez rizika vedlajsich ucinkov ako teraz popisem?

Viete co este dokazu zeolity vymenit za Na⁺ a K⁺ pokial si nedate pozor na velkost? Vsetky MIKROPRVKY (alias kationy prechodnych kovov) - Fe³⁺, Mn²⁺, Zn²⁺ atd. Specialne zelezo a med su len o trochu mensie ako spominany vapnik kolegom.

O zeolitech jsem si ted přečetl dobrý prispevek:


Zeolity jsou něco jako velmi porézní houba (s různě velkými otvory). Nejmenší otvory mají velikost molekul. Dokáží absorbovat určité sloučeniny. Funguje to na bázi výměny iontů. Otvory, do kterých zeolit váže tyto sloučeniny, jsou naplněné sodíkem (Na) nebo draslíkem (K). Jakmile se ve vodě objeví příslušná sloučenina (v našem případě čpavek / NH4+), zeolit jí vymění za Na+ nebo K+. Vzhledem k tomu, že čpavku nebývá ve vodě moc, k žádnému rapidnímu/měřitelnému nárůstu těchto látek ve vodě obvykle nedojde. Jediný problém zeolitu je v tom, že před čpavkem dává údajně přednost vápníku (Ca++), ale pokud vím, tak to bývá problém pouze u slané/mořské vody, kde kvůli poklesu koncentrace vápníku pod 200 mg/l může dojít k odumírání korálů. U sladkovodních akváriích jsem ještě o žádném podobném problému s nedostatkem vápníku neslyšel. Čpavkem, který zeolit absorbuje, se následně živí nitrifikační bakterie/archebakterie, které se v něm usídlí (a přemění čpavek na dusičnany). Údajně to funguje tak, že v zeolitu se usídlí nejprve autotrofní bakterie, které s využitím kyslíku přemění čpavek (NH4+) na dusičnany (NO3). Jakmile se v zeolitu vyčerpá kyslík, osídlí ho také heterotrofní bakterie, které dusičnany přemění na plynný dusík (N2). Každopádně tato druhá fáze (přeměna z dusičnanů na plynný dusík) se zdá být u zeolitu spíše nepravděpodobná, protože v akváriu většinou k žádným podobným přeměnám nedochází (k tomu je obvykle nutné zajistit striktně anaerobní prostředí (bez přístupu kyslíku), což bývá extrémně složité (viz denitrifikační kolony).

Každopádně by u zeolitu měla platit následující rovnice:
NH4 + O2 + 3OH = NO3 + 2H2O

Hlavní funkcí zeolitu v akváriu tedy asi zůstane odstraňování čpavku (NH4) z vody a jeho následná přeměna na dusičnany (NO3). A jak už jsem uvedl, protože čpavku bývá ve vodě jen minimum (neměřitelné množství), stejně tak minimální bude i nárůst koncentrace dusičnanů. Podle mě je tedy použití zeolitu v akváriu naprosto neškodné a kvůli jeho schopnosti odstraňovat toxický čpavek bych ho jen doporučil (přestože s ním zatím příliš velké zkušenosti nemám).

Poznámka: Vzhledem k tomu, že bakterie v zeolitu budou čas od času odumírat, póry v zeolitu se časem ucpou, takže je dobré ho občas vyměnit nebo proprat ve slané vodě (tím se obnoví jeho původní vlastnosti).

Každopádně zeolity patří mezi vůbec nejúčinnější absorbenty čpavku na trhu.

PS: Myslím si, že na velmi podobné bázi jako zeolit (který stojí asi 15,- Kč/kg => www.subio....it/…) fungují i některé komerční produkty jako Seachem Purigen (cca 1.800,- Kč/kg => www.akvaob...-4311.html).

Výborně, máme tady odborníka.
A můžeš tedy potvrdit, že žádný iontoměnič neumí měnit anionty za kationty?
Popřípadě zadržovat vybrané anionty a nic za ně nevypouštět výměnou?
A osvítit nás o zeolitech?

Ja by som chcel na pravu mieru uviest len jednu vec, ktora sa uz riesila predtym v inych vlaknach a bol som trochu nesvoj z toho ako to ludia vnimaju. Ionomenice funguju asi takto:

Kazdy ionomenic, povedzme anex, ma nejaku afinitu (chut ich navazovat) ku kazdemu jednemu anionu. Selektivne anexy maju proste len ovela vacsiu afinitu k nejakemu konkretnemu anionu (relativna afinita), ale nie je to tak, ze by neviazali ziadne ine aniony. Ked uz o to ide, casto medzi niektorymi anionmi dokazu diferencovat len velmi slabo. Nerobme si iluzie, ale relativne afinity k roznym anionom su na urovni 1-100 (rozumej jeden anion viazu 1-100 krat silnejsie ako iny), mozno velmi vynimocne 1000, aspon som nikdy nic lepsie nevidel - inymi slovami nic moc. Tzv. "selective ion recognition" vo vode je momentalne v chemii velmi moderna odvetvie a vysoke affinity a ich konstanty nie je trivialne dosiahnut.

Dalsia vec na ktorej zalezi je koncentracia, resp. pomer anionov vo vode. Ak ma selektivny anex na vychytavanie dusicnanov 100 krat vacsiu afinitu k dusicnanom ako k chloridom, ale vo vode je 100 krat viac chloridov ako dusicnanov, vysledny pomer chloridov a dusicnanov v anexe bude 1:1. Regeneracia funguje na uplne rovnakom principe. Jednoducho sa selektivny anex strci do solanky (kde je obrovska koncentracia Cl^-) a tie nahradia dusicnany - akokolvek selektivny anex moze byt.

Já těm zeolitům moc nerozumím.
Vím určitě, že pokud by to byl syntetický iontoměnič, tak ten vymění anion za jiný anion. Dusičnanový za chloridový, většinou.
Pokud by zeolit zachycoval dusičnany a nic za to nevypouštěl, myslím že by to zatočilo s pH, dost výrazně. V daném případě směrem nahoru.
Ještě doplním, aby to bylo jasnější: CEC substrát zachytí jen kationty. NO3- je anion. Nevěřím, že existuje něco, co zadrží anion a namísto toho vydá kation. Pokud by teoreticky něco takového existovalo, nebyl by to iontoměnič, ale stroj na výrobu louhu-hydroxidu. Do takového akvária by bylo nebezpečné sahat rukou...

A v kombinacii so zeolitom, ktory by do seba viazal dusicnany a to co vypusti naviaze dno. Len spekulujem ako lajk.

Určitě zajímavá myšlenka, ale konkrétně dusičnany tím nevyřešíš - to jsou anionty.
I zemědělci se už naučili (a zabývají se tím vehementně), že dusičnany nic nezadrží, odtečou s vodou kam se jim zachce. A půda je leckdy tak "CEC", že takovou v akváriu sotva kdy mít budeme.

nebolo by mozne tento problem minimalizovat pouzitim "hladneho dna"? t.j. dna s nizkym obsahom zivin a vysokym CEC?

prog napsal: Nadchly mě ionexy na bázi pryskyřice, které se dají jednoduše recyklovat.
Pokud vím, tak ionexy nepracují příliš univerzálně, nýbrž spíše selektivně. To znamená, že bys musel použít jeden ionex na dusičnany, jiný zase na železo atd. Kromě toho ionexy pracují na bázi iontové výměny, takže pokud máš ve vodě 1,3 mmol/l (= 80 mg/l) NO3, tak ti to vymění za stejné množství něčeho jiného - např. 1,3 mmol/l Cl (= 45 mg/l Cl). Takže si vyměníš zvýšenou koncentraci jedné sloučeniny/prvku za zvýšenou koncentraci jiného prvku. Je to dobré řešení? Možná je lepší mít ve vodě více chloridů než dusičnanů, ale ideální řešení to asi není. Proto bych řekl, že mnohem lepším řešením je právě ta reverzní osmóza, co už ti doporučil kolega Maq. Reverzní osmóza odstraní z vody všechny soli s relativně vysokou účinností (až 95%). A i když v případě dusičnanů není její účinnost tak vysoká (jen asi ~75%), tak i přesto by ti dokázala stáhnou dusičnany z 80 mg/l na ucházejících 20 mg/l. Kromě toho ale existují i DI náplně, které slouží právě k dočištění vody od dusičnanů. S takovou náplní se hravě dostaneš na hodnoty <1 mg/l NO3. Takto demineralizovanou vodu pak stačí smíchat s trochou neupravené vody, a máš vodu podle svých představ.

Souhlasím, do RO zatím nechci jít, kvůli železité vodě bych musel před osmózu přidat další filtr, abych nenarušil póry. Nadchly mě ionexy na bázi pryskyřice, které se dají jednoduše recyklovat. Chtěl jsem použít filtr pod dřez pro vodu na pití a mít druhé řešení pro akva. Proto jsem se ptal, zda s tím má někdo zkušenosti.

Neuvažoval jsi o stavbě tohoto: rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit ?
Reverzní osmźa jak tu někdo navrhoval asi nebude řešením. Zrovna na dusikaté sloučeniny funguje mnohem hůře než na většinu ostatních.

K dějům ve studni můžu přidat jen laickou poznámku, nejsem chemik, Ph čerstvě napuštěné vody je 6,4 (i po temperaci na cca 20st), další dny už Ph stoupá přes 7, po pár dnech až na 7,4 a to je ve sklenici, ne v akváriu

Jak jsem psal NO3 ve studniční vodě kolísá kolem 80mg/l, naměřil jsem i přes 100mg/l, podle intenzity srážek. K další diskuzi podotknu, že teplota vody ve studni je stabilně 12st.
Rozbor vody bych musel dohledat, už je to pár let zpět, kritické byly dusičnany, voda je lehce železitá (i dle usazenin v potrubí) ale v normě, lehce nad normu byl hořčík. Nicméně babička ji pila celý život a dožila se necelých 94let, tak "jedvatá" asi nebude .

To som nemeral, meral som len tvrdosť, uhličitanových a celkovú a dusitany a dusičnany a samozrejme pH. Ale je fakt tvrdá, takže až tak vhodná nie je, už som objednal RO, a rastliny to vyčerpajú za 1-2 dni. Na tretí de je znova nemeratelne. Čo znamená podstatne nižšie. Myslím že je tam stupnica od 0-12,5.

To sa mi zda pre rastlinne akva idealne. Pridas 50%tnou výmenou vody 15-20 mg/l NO3
Zaujmala by ma informacia, kolko obsahuje takato voda PO4. Nemeral si?

Tiež mám vodu zo studne, NO3 síce nie až tak vysoké ako Ty, ale tiež dosť, je to približne 30-40 mg. Nikdy som problém nemal, mením vodu rovno z vodovodu, ale väčšinou len tak okolo 1/3 z akva. Ako často meníš vodu? Pokial týždenne a máš dosť rastlín tak by som sa toho nebál, raz dva to spravujú rastliny. Ja mám aj Clear Water ale nepoužívam ho, pretože mám NO3 tak nízko, že uvažujem nad tým, že ho budem pridávať. Bežne ho mám na minimálnej hodnote na teste. Test mám od Tetry.

Těch procesů se tam děje asi víc než by se na první pohled zdálo. Rozebrat to důkladněji by žádalo dát tomu víc než mám zrovna teď chuť, a popravdě, víc než nač stačí moje vědomosti.
Navrhnu jen jeden možný mechanismus:
Při ohřátí vody o 20°C se rozpustnost běžných plynů (jmenovitě CO2) ve vodě sníží o polovinu. Stejně tak není vůbec přehnaný předpoklad, že nad hladinou vody ve studni je několikanásobně vyšší obsah CO2 než běžně ve vzduchu. Dejme tomu dvakrát.
Je tedy možné, že v té vodě je čtyřikrát víc CO2 než odpovídá rovnovážnému stavu při 25°C. Ten se uvolňuje ve formě mikrobublinek a vyprchává.
S tím se ale současně pohybuje pH. K dalšímu pohybu pH může dojít při smíchání studniční vody s akvarijní vodou. S pohybem pH se mění ekvilibrium NH4+ vs. NH3. Může se nárazově uvolnit větší množství amoniaku.
Nechci spekulovat dál. Třeba nám to někdo vyloží odborněji.
Jen dodám že problémy s uvolňováním plynů z vodovodní vody nejsou neznámé, a semtam se i tady o nich někdo zmiňuje. Na rozdíl od té studny ale u vodovodní vody můžeme prakticky vyloučit přítomnost toxických plynů (amoniak, sulfan, možná oxidy dusíku, methan, kdo ví).

ale voda v studni nestoji. Moze sa to zdat ale podzemna voda je neustale v pohybe. Niekedy sa jedna doslova o podzemne "rieky" na nepriepustnom podlozi. Tym nechcem spochybnovat pritomnost zivin. Zalezi odkial tecie Ale s tou teplotou to nebude take horuce si myslim. Ved vodovodna voda ma v tychto dnoch cca 5-7°C len jej ohrevom si to tak neuvedomujeme. Vodovodne pramene su tiez len zarezy vo svahu alebo mniesto kde voda vyviera ked narazi na nepriepustnu vrstvu. A cestou na seba naviaze kade co. U nas vacsinou vapnik a horcik vzhladom na podlozie. Tam tiez nie je daky velky priestor na prekyslicenie.
Tym len chcem povedat, ze ak by s tym ohrevom z 5 na 25°C bol problem pri studni tak by bol pri kazdom aj pri verejnom vodovode. Neprikladal by som tomu dolezitost. Ale budem len rad ak to podlozis aspon hrubymi cislami.

Romant zmínil dusitany a zemědělce... já jsem myslel spíš na sulfan (H2S) a amoniak (NH3). Tohle všechno (včetně CO2) v přírodě vzniká stejně jako v akváriu - rozkladem organické hmoty, zejména anaerobním. Studna na "vhodném" místě je pak pěkná jímka. (A protože tam má tolik dusičnanů, asi to "vhodné" místo je.) Pěkně to tam stojí, několik metrů hluboko, ani vánek s tím nehne... takže sulfan a oxid uhličitý, které jsou těžší než vzduch, se nad hladinou hromadí. Amoniak je velmi dobře rozpustný ve vodě.
I když by mě odborník asi zčásti v mých úvahách opravil, "kde by se tam vzal?" vůbec není otázka k řešení, to je běžná situace.
Ale i pokud by studna byla čistá jako "studánka", je v ní voda jistě studená. A když se potom ohřívá, všechny rozpuštěné plyny se z ní uvolňují. A tehdy i jinak vítaný kyslík může rybám ubližovat. Jak přesně, to nevím, ale představuji si to trochu jako "kesonovou nemoc" potápěčů.

co2 v studničnej vode? Odkial by sa tam vzalo? A ohrev z 5 na 25°C asi taky velky nie je aby sa prejavil efekt mineralky. Jasne ze to myslis obrazne ale aj tak tu by som problem nevidel. neviem no.

A máš ánung o tom jaký jsou hodnoty dusitanů v té studni? Ono to jde většinou ruku v ruce, jak jsou "za tím" zemědělci, že jsou ty hodnoty vyšší a hlavně to během roku kolísá a to někdy velmi výrazně.

prog napsal: čerstvá voda ze studny, i když je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.
Chladná studniční voda obsahovala pravděpodobně vysoké množství rozpuštěných plynů (se zvýšeným podílem CO2, ale možná i dalších, horších), které se při ohřívání té vody v normálních atmosférických podmínkách uvolňovaly. To může rybám dost uškodit. V zásadě stejná situace jako když otevřeš láhev minerálky.
Tvoji situaci bych neřešil iontoměniči, ale raději reverzní osmózou. I kdybych si k tomu měl pořídit zařízení, které mi tu vodu bude cpát do RO pod správným tlakem.

Samozřejmě si to můžeš koupit surpanblog.cz/… Nebo si sehnat vlastní pryskyřici. Regeneruje se solí a vlastně vyměňuje chloridy za dusičnany musel by jsi ale přes ní filtrovat ale to chce vyzkoušet zas se asi všeho dusíku zbavit nechceš. Je tu i trochu složitější možnost. rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit

Ionexy se vetsinou pouzivaji v prutocnych kolonach takze pokud je tam jen nasypes jejich ucinnost silne klesne. Funguji na principu vymeny iontu navazanych na funkcni skupine.
Casem se ionex nasyti dusicnanama a bude se muset zregenerovat, tj. vytesnit navazane dusicnany. Toto se dela regeneracnim cinidlem.
Toliko chemicky koutek k principu fungovani ionexu.