Jak snížit dusičnany (NO3)

Koukám,že sem rozpoutal dobrou debatu ohledně rostlin zbavujících akvárium dusíkatých látek .Všechny tyto tropické rostliny,které tu byly jmenované,jsou svým způsobem jedovaté.Ať je to kořen,list,hlíza...ale v aq plní tu funkci o které je tady řeč.Kdysi jsem měl vedle akvária Monsteru.Ta měla listy.To už je dávno.Volil bych kytky se vzdušnými kořeny,Spatyphylum je vhodné pro hydroponii a v keramzitu roste velice dobře a pravidelně kvete.

Také jsem četl, že je jedovatý. Ale pak jsem si přečetl, že se ve filtrech používá naprosto běžně.
Zřejmě, ale to se jen domnívám, bude jedovatý jen při pozření.
Nemám ho ani tak moc ve filtru, ale v akvu, připevněný těsně nad hladinou. Některé listy jsou pod vodou, některé nad, kořeny pod. To na fotce je jen jeden šlahoun, který roste z akva ven...
Mám to takto skoro dva roky a žádný problém. V tom akvu jsou i dva velcí krunýřovci. Kousance v listech nejsou, asi vědí, že tohle se nepapá...

Už jsem to tu dával, ale snad nebude vadit, když to dám znovu. Tady v tom akvárku roste i pod vodou, dlouhodobě.
cichlidae.pl/…

Scindapsus je jedovatý. Aspoň mezi chovateli papoušků se to tvrdí. Docela bych se bál dávat jedovatou rostlinu do filtru k akváriu. Fakt s tím nikdy nebyl žádný problém?

Přesně ten.

Ale je určitě jedna kytka, která to dá určitě dokonce jen při umělém osvětlení - Scindapsus. Vyzkoušené.

Tenhle?

Zatím mě nic nerostlo tak rychle jako pupečník. Tohle narostlo za tři neděle a to jsem to nevyndal všechno.

NHKG napsal: Původně jsem si chtěl hrát se šáchorem.
Šáchor by byl výborný, bere hodně živin, dá se bez problémů stříhat, jenže - chce mnohem víc světla než ostatní jmenované.

Pravdu díš s tím Epi-všechnem. Že se dá snadno namnožit a zase zredukovat. Mně by se nejspíš pozdávalo to Spatiphyllum, ale to se množí mnohem nesnadněji a hned jsem si uvědomil, že jedna rostlina stojí bratru 250 Kč, bylo by jich potřeba podle délky akvária jistě víc, to by ten filtr byl dost drahý. Ale byl by to "držák", tomu věřím.
Nejvíc asi sežere pěkná Monstera. Navíc zavést její vzdušné kořeny přímo do akvária by mohlo vypadat parádně.

Spatiphyllum wallisii je bahenní kytka a jako taková potřebuje hodně vláhy a živin. Když bude doslova stát ve vodě, o to lépe. Světla skutečně moc nepotřebuje, na slunci spíše trpí.

No nejsem moc dobrý zahradník (na mých akva to je asi vidět). Spatiphyllum určitě nechci. Měl jsem v květináči a nepřežilo moji péči. A to je prý jedna z nejméně náročných rostlin.
Vím jak vypadá Epipremnum, plazení se nevadí, tak mu dám šanci. Akorát si ho musím u nějaké tety kousek ustřihnout...
EDIT: Původně jsem si chtěl hrát se šáchorem, nasazeným v truhíku zavěšeném na vnitřní straně akvária. Ale než sem ho sehnal, tak jsem na tu stranu akvária nasadil bahnatku.

Epipremnum aureum má výhodu, že rychle koření. A ten slabý stonek není nevýhoda. Dá se pořídit dlouhá rostlina, kterou naporcuji na třiceticentimetrové kousky a v klasické zavařovačce zakořením. Pak do filtru umístím celý svazek menších rostlin. A pokud přerostou rozměry únosné pro danou místnost, dají se řezem upravovat. U Monstery bych použil jen vzdušné kořeny (vlastní zkušenost). Dokáží se ve vodě rychle větvit a v akvárku to může vypadat zajímavě.
P.S. Ještě dodatek - Pothos aureus, Scindapsus aureus, Epipremnum aureum, Raphidophora aurea, tohle všechno je jeden druh, akorát botanici trochu exhibovali.

O arónovitých pokojových rostlinách si troufám diskutovat a soudím, že jediným problémem by mělo být to světlo. Nemusí to ale být Epipremnum. Jeho nevýhoda je v tom, že má slabý stonek a bude se plazit bůhvíkam. Vzpřímeněji roste Aglaonema, Monstera, leckterý Philodendron, vyloženě medit s nohama ve vodě by si mohlo Spatiphyllum - to krásně kvete i ve špatných světelných podmínkách. Nedával bych Anthuria, to jsou většinou epifyty a trvalé mokro u kořenů by asi neschvalovaly. No a Dieffenbachia, ovšem, ale s tou bych si nezahrával.

Edit: Jenže nám jde nejen o to, aby ta kytka vydržela, ale aby i intenzivně rostla. Jinak těch živin zas tak moc nesebere. Musí mít světlo, klidně umělé.

Myslíte, že to Scindapsus/Epipremnum poroste i v koutě místnosti s kořeny v externím filtru? Nevadí tomu šero a mírně proudící voda? Pokud je to fakt, takt to musím vyzkoušet. Už 10 let uvažuju co dát do filtru, ale zatím jsem tam nic nedal, protože jsem si myslel, že bych musel udělat nějakou nádobu s minimálním proudem a speciální osvětlení...

když je tam přepad, tak když to selže (klasicky ucpání přívodu) sousedy nevytopíš, akorát musí bejt v nádrži dost místa aby se tam vešel objem filtru. Je to klasická a lety prověřená konstrukce.

No, to si mlhavě dokážu představit. A vím že bych si na to netroufal, a bál bych se že to selže a vytopím sousedy... které nemám.

že by přepad a výtlačné čerpadlo?

Externí samo-domo filtr je podle mě určen pod akvárium, ale možno mít kde je libo.

romant napsal: kytka do ... filtru pod akváriem.
Jak pod akváriem?
Jak jsem psal prve, na různá technická řešení jsem dost natvrdlý. Když jsem si to v hlavě sumíroval, dovedu si představit že to stojí kus od akvária v samostatné nádobě, ale hladina živného roztoku musí být +- stejná s hladinou akvária. Spojené nádoby.
Šlo by to i jinak? Jak, chlapi?
(Scindapsus je již neplatné rodové jméno, dnes je to Epipremnum.)

Můžu potvrdit. Odolná kytka s minimálními nároky na světlo. Jak je blboodolná, demonstruji na následujícím případě. Dal jsem révek do skleněné vázičky a tu umístil v kuchyni, kde je okno na severní stranu na poličku s kořením, která částečně zasahuje nad plynový sporák. Na rozdíl od jiných révků, ten nad sporákem začal neskutečně růst a oproti rostlinám na okně měl dvakrát tak velké listy. Je fakt, že spotřeba vody s hnojivem byla šíleně velká, ale tak nádhernou kytku jsem na okně nikdy nevypěstoval.

Ideální kytka do samo-domo filtru pod akváriem.

No když máš zahrádečku jako dlaň, připadáš si jako furt na hajzlu ... když máš ranč jako Ewing... ani ti to nepřijde... ... ale fakt je že taková kořenová čistička sníží dusičnany nejen v akváriu. Kdo však nemá šanci mít dost světla, které zmiňuje Vašek, moc to nefunguje. Ale je určitě jedna kytka, která to dá určitě dokonce jen při umělém osvětlení - Scindapsus. Vyzkoušené.

ludvik napsal: mě osobně to přijde trochu nechutné
Nechutnost hovna roste úměrně s jeho velikostí. Hovna akvarijních ryb snášíme docela dobře a hovna bakterií ani nevidíme (i když je jich nejvíc).
Kdybych nebyl na techniku tak levý, určitě bych nějaký takový systém zkusil. Ale poněvadž levý jsem, snažím se popíchnout ostatní, aby to vymysleli, realizovali, a já to pak mohl okopírovat.

Klasická kořenová čistička jednu takovou jsem zavinil.

Tímto stylem jsem viděl i čištění odpadní vody z domu. Akorát to zabírá dost místa a mě osobně to přijde trochu nechutné

Super nápad. Mám doma vázu v které mám mangrovi a zdálo se mi to dole moc holé. Tak už vím, co tam nacpu. Sice mě exkrementuješ s tím jak tady dáváš pořád další fotky kvetoucíxh Aponogetonů, když já doma nemám ani jeden, ale tímhle sis to u mě "vyžehlil".

Ten princip se dokonce občas využívá komerčně. V bazénu se chovají tržní ryby a jimi znečištěná voda se vede k hydroponicky pěstované zelenině. Chovatel/pěstitel platí jen žrádlo pro ryby, zelenina a filtrace se už obstará "zadarmo".
Mám dojem že s tím experimentují i na rybářské škole v Třeboni.
Vaaclav ale vypíchl klíčový problém: světlo. Není úplně jednoduché to v bytových podmínkách naaranžovat tak, aby ty terestrické rostliny měly dostatek světla, a tedy vegetovaly s dostatečnou intenzitou.
Přesto si myslím, že jmenovitě chovatelé tlamovců a velkých JA cichlid by se o to měli velmi zajímat. Nám ostatním stačí ty rostliny nacpat do akvária a sežerou ten dusík taky. Pravda, s tím "zařízením" bychom mohli mít v akváriu možná i podstatně víc ryb.

To je výbornej nápad.Rostliny v tý hydroponii jsou vlastně vyživovány právě odpadníma látkama,kterých se zbavuješ při výměně vody.A pak,vypadá to krásně.

Nemusí to být zrovna pokojovky spousta akvarijních rostlin jde použít. Kdysi jsem ale viděl tuhle fotku kdy byla voda čerpaná nad akvárium a pak samospádem přes spoustu rostlin. problém je většinou světlo.

Máš to vyzkoušené? Zajímá mě to velmi, nikdy jsem to nezkusil, tak se sháním po zkušenostech lidí co to udělali.
Nosím v hlavě představu komorového filtru na zadní stěně akvária ve kterém jako v hydroponii rostou pokojové kytky a žerou dusík atd.

Na dusičnany jsou výborný likvidátoři pokojový kytičky.Jestli máš doma Monsteru,tak jí nech v akvárku ty vzdušný kořeny.Pro tu je to skvělý hnojivo Můžeš i Epipremnum nebo Filodendron.

Několik převážně méně povzbuzujících poznámek:
- Reverzní osmózu nemám, ale zajímám se o její pořízení a přečetl jsem si o ní všechno možné. Podle všeho zařízení v běžných, tj. lidových cenách, zrovna na dusičnany příliš dobře nefungují. Odstraní je zhruba ze 70%. Pravda, lepší než drátem do oka...
- romantem navrhovaný zeolit je docela dobré řešení, ovšem pokud se Ti podaří kápnout na ten pravý. Půjdeš-li touto cestou, dobře se poraď s těmi, kteří ho používají. Ale stejně si nejsem jistý, zdali filtrací přes zeolit stáhneš dusičnany o víc než nějakých 10-15 mg/l. (Má-li někdo lepší zkušenost, sem s ní.)
- Iontoměniče zaměňují jedny ionty za druhé, v daném příkladu dusičnany za chloridy. Dusičnany nám jistě vadí víc, ale mít místo nich spoustu chloridů (nebo jiných aniontů) není žádná báječná výhra. Stejně skončíš u častých a velkých výměn vody.
- Abys plovoucími rostlinami výrazně snížil vysokou úroveň dusičnanů, musel bys mít podle mého soudu opravdu hustě zarostlou celou hladinu. Což je problém estetický.
==
Trváš-li tedy na velkých cichlidách, asi nejlepší výsledek bude kombinace vícero cest. Osmóza plus filtrace přes zeolit plus plovoucí rostliny. Možná by nebylo od věci udělat si odhad nákladů na takový provoz, abys pak nebyl zaskočený.

www.mangala.cz/…

Já jsem spokojena s tímhle. .

Zkus nějakej selektivní iontoměnič, funguje to dobře a NO3 ti z vody dostane. Mám zkušenosti jen s výrobkem Clearwater, ale najdou se i nekomerční řešení.

Mne odumíraly hneď od začiatku, tak som ich vyhodil.

Divím se že se ti plovoucí neosvědčily, jelikož třeba okřenek se mi zdá že je přímo vysavač dusičnanů. Na něm i lehce poznáš že dusičnany jsou na nule. Začne odumírat.

Osmóza je možné řešení ale tak na několik málo hodin,dnů, než se dusičnany zase začnou zvyšovat.

Osmóza, možné řešení.

Díky za rady. Rastliny som pôvodne neplánoval, ale kvôli NO3 som už ich pridal (egeria densa a pod). Plavúce sa mi neosvedčili. Zeolit som preštudoval, a našiel som ďalšie info aj o Seachem Prime. Zdá sa, že obidva fungujú na tom istom princípe, t.j. že viažu ammóniu, a tým pádom menej NO3 vzniká. Môj nádej bol hlavne upraviť kohútkovú vodu, aby obsahovala 0 NO3, ale to asi nepôjde ani s tým Prime.

A zvláštěpak plovoucí.

A co tak nasadit nějaké rychlerostoucí rostliny, které tvé nadbytečné dusičnany rády zredukují.

Možná ještě levnější řešení je použití zeolitu, na to se podívej, informací je nejenom zde přehršel.

Doteraz som ignoroval Seachem Prime, lebo sa mi zdalo byť hodne drahé. Teraz som ale prepočítal, že vďaka odporúčanej koncentrácií 5ml na 200l vody by mi to vyšlo lacnejšie, ako obyčajný odstraňovač chlóru. Má niekto skúsenosti/odmeral to, že do akej miery funguje slúbené znižovanie NO2/NO3? Moja kohútková voda má 40mg/l NO3, tak by mohlo byť zaujímavé pre mňa aj z tejto stránky. Alebo majú iba dobré reklamy a je to na nič?

Já jsem měl problém se zvýšenými hodnotami 30 - 40 mg/l po výměně dna.Hnojil jsem normálně hnojivem bez dusičnanů a fosfátů.Cca po 2,5 měsících se hodnoty dostaly na 25 mg/l.Plovoučky jsem neměl,ale vysázel jsem Egerii densu a Limnophilu sessilifloru.Po tom co mě hodnoty klesly, rostliny rostou stále,ale méně rychle.Jako test bych být vámi použil opravdu kapkový a uvidíte jaké hodnoty bude ukazovat oproti papírku.Myslím si ,že reálnější.

No hlavne neverim, ze by tam mel ke 100 mg/l No3 a ryby by nescipaly, myslim ze hladinu tam ma vysokou... Navic psal, ze akvarko je o dost vic zarostle nez je v prezentaci.
PS: Pokud myslis tu vstupni vodu s koncentraci 40 mg/l, tak mozna uz nebude potrebovat hnojit, max. naky mikroprvky ci fosfor, ale rostlinky by si s tim mely poradit, samo kdyz se to bude navysovat hnojenim, to je neco jinyho.

Prozatim bych veskere hnojeni vysadil nez se hodnoty dusinanu dostanou tak na 20 mg/l, to bych bral jako cilovou hodnotu. Samo + -.

Ahoj, navazuji na výše uvedené citace.
Situace se snad dost lepší - nevím, jestli to bylo odebráním těch Plat a Neonek nebo přidáním plovouček, ale poslední nedělní měření bylo docela pozitivní (v rozmezí 25-50mg/L, spíš teda k té vrchní).

A proto se ptám - tím, že 2x týdny nehnojím vůbec ničím (ani tím komplexním hnojivem bez NO3 a PO4), neoslabuji tím teď více již vyšší rostliny než ty řasy? Momentálně svítím intenzivně jen 6h, psotupně to budu zvyšovat tak k ±8h, ale nechci to přepálit. Řasy jsou utlumené, ale nemizí...

PS: Jinak zdá se mi, že ty papírkové testy jsou nepřesné v tom, že musíš odečíst hodnoty co nejblíže uvedenému času v návodu (60sec.), protože čím později začneš odečítat, tím jsou čtverečky tmavší. U 6x veličin je to docela problém, protože jako chlap nemám takovou citlivost na barevné odstíny, tak jako ženská. Příště mi to odečte manželka
Je tedy docela možné, že dříve naměřené hodnoty kolem ±100mg/L byly způsobeny chybným odečtem (vůbec v CZ překladu jsou u toho multitestu dost závážné chyby v postupu, musel jsem si to správně přeložit z EN)!

Ale jak čtu příspěvky na tomto fóru, už hodně lidí si s tím nadělalo problémy, často mnohem horší než Vy.
Omlouvám se za poznámku, ale jestli to byla taky trošku narážka na problém s dusičnanama, který jsem tu o víkendu hodně diskutoval já, tak vězte, že mnou použité zásobní hnojivo NANO Deponit mix od Dennerle jsem dával v rozsahu pouze 1kg, přestože oficiálně na 30L doporučují v návodu 2kg...
Samozřejmě je přikrytý klasickým dnem. Tak že fakt nevím, jestli toto může být příčina takového množství dusičnanů navíc....

Já hnojivo do dna ani zásobní substráty nepoužívám. Ale jak čtu příspěvky na tomto fóru, už hodně lidí si s tím nadělalo problémy, často mnohem horší než Vy. Vy jste to asi použil správně, tj. přiměřeně, takže není katastrofa, akorát zvýšené dusičnany - nevhodné pro citlivější ryby.
Snad se to časem spotřebuje.

Už jsem nad tím uvažoval.Ale hnojivo,které dávám do vodního sloupce je bez dusičnanů.Je pravda,že jsem taky mohl trochu přestřelit s hnojivem do dna,které dusičnany obsahuje(už se to zde ve fóru probíralo) a je možné,že až se vyčerpá,tak se vše srovná.V krmení si myslím to není,držím rybky hodně zkrátka a 2 dny v týdnu nekrmím vůbec(víkend).

Příště budu s tím hnojivem opatrnější a nebo nejspíše ho vůbec nepoužiju.Už mám gupky

Dívám se na Vaši prezentaci, a ty Vaše dusičnany jsou pro mě tak trochu záhada...
Neuvolňuje se dusík z nějakého toho hnojiva? Pokud jsou všechna spolehlivě bezdusíkatá, pak musí být problém v krmení, protože odjinud se tam dusík dostat nemůže...

Dovolím si nesouhlasit. Údržba s výměnou 200l vody včetně lehkého odkalení a proprání filtru mi nezabere ani hodinu mého času.
Zato v době kdy jsem měl rostlinné akvárium mi výměna 100l vody trvala kvůli složitějšímu odkalování stejně, ale další hodinu mi zabrala péče o kytky.
Správný lenoch si k akváriu přivede trubky s vodou a kanalizací a výměnu si nastaví automatickou.