Květy akvarijních a jezírkových rostlin

No, když mohou z Ruska (a určitě i jiných zemí) posílat jako semínka, tak by to mělo nějak fungovat.

jeva to jsem nikdy nezkoušel...
to mam udělat jak?

Rostou ti i ze semen?

ja ji sehnal v akvaristice za 75 kaček.

byla bez popisu....../evidentně šlo viďet že rostlina byla do košíčku sazena nějakým akvaristou/ - naše akvaristika vykupuje rostliny na další prodej i od akvaristů ale musí být v dobrém stavu a umiśtěna v košíčku.

názor že je to JANII možná za čas změním ale nyní to vypadá že je to skutečně ona.

Tahle rostlina se už dlouho neprodává dá se říci že jde sehnat jen od akvaristů.

vím že to bude boj, přesto jsem za šlahoun rád.

před časem jsi mi rostlinu pomohl identifikovat. Já její specifikaci mírně upravil. Domnívám se že jsem sehnal typ Janii. listy jsou dlouhé cca 23 cm.

co napsat......

ph 6,5
teplota - cca 27,5 s nočním poklesem (ohřev kabelem ve dně)
CO2 - ano
pmdd - ano
dno - profi soil o výšce 8-9 cm

eriocaulon malý cca 2 cm v průměru do takové viz foto tedy průměr 14cm výška po bambule 25cm) vyroste za 3 měsice pokud je na světle. Pokud nemá dostatek světla roste pomalu.
řasa se na ní žádna nedrží. jen jak jde do bambuli tak se se mi na ní chytá štětičná. To neřešim protože do měsíce ji ostřihám listy včetně bambulek a rozkraju ji střed na dvě půlky. Ty zasadím a z jedné rostliny mám tak dvě. a pořád dokola

Se šlahounem jsi teprve na začátku a poměrně hodně dlouho to trvá než na něm něco vyroste.

Jak ho máš dlouho, v jaké vodě, jak roste, zda se rozmnožuje...

Co chceš o něm vědět? Přijde mi jako nenáročná rostlina.

Copak echinodorus, ale ten Tvůj eriocaulon, to je věc!
Jaké s ním máš zkušenosti?

Fotky jsou horší a akvárium před plánovanou velkou údržbou přesto sem jich pár dám. Echinodorus uruguayensis 'Janii' jak jde do kvěu.

Jak roste brácha.

Ano Václave, je to Cryptocoryne retrospiralis (dle údajů na štítku při koupi).
Vím, že kvetou převážně emerzně, ale když už se rozhodla takhle, tak sem doufal, že vydrží Myslel sem si, že jí něco chybí, protože ten stonek hodně zeslábnul a květ se asi neudrží.
Očekávám, že se to dnes ulomí Škoda. Díky

Předpokládám že je to kryptokoryna a ty kvetou většinou nad vodou takže pod vodou nemusí toulec vydržet.

Kvete už podruhý za čtyři roky, ale nikdy nezůstane květ až do konce. Něco tomu chybí. Mohl by někdo poradit?

Blixa se celkem rychle množí takže pěstovat jí ze semen bude opruz.

Zdravím, každou chvíli mi kvete blyxa, ale teď jsem tam našel i nějaká semena nebo co, je to možné? Dá se to nějak využít?

Nikdy jsem to neřešil.

Osobně ho stříhám, když už není hezký

Mám dotaz. Květ anubiasu, nechat nebo odstřihnout. Jestli odstranit, tak kdy. Děkuji.

Mam akva doma od vanoc priznam se ze bylo jiz zabehnute. Prevazel jsem ho 60km stav vody pri prevozu 5cm po dne vc.pisku, rostlin a jednoho ancistruse ktereho nebylo mozne odchytit. Neslo jet neustale 20km v hodine a tak si dokazete predstavit tu bouri v metrovem akvariu pri sebemenci zmene smeru jizdy Presto mi po 14 dnech asi vykvete Echinodorus major! Noo tomu se ani neda uverit.

Čertovská to rostlina

Čekal jsem jeden, potom byly dva a teď už jsou tam čtyři

Rohy jak od kozla.

Práve mi kvitnú Bucephalandra sp. Deep Purple no s makrom som zachytil i pri zabiehajúcom sa akvárku riasu na kvetoch.Takže fotky nič moc.

Opatrně ten obal květu sundej nebo nařízni od světla ti zasychá.

Budeš bzučet.

Už vykukuje fešák. rybicky.net/atlasrostlin/aponogeton_madagascariensis

Nevím, zda potřebuji tak nízkou vodivost. Když tak koukám po údajích naměřených v biotopech, občas se tam (v echt jihovýchodoasijských blackwater vodách) hodnoty kolem stovky vidí. Je to přeci jen dost nekonkrétní parametr. I ty čistě organické výluhy zvyšují vodivost, jednak svými anionty (byť asi ne moc, jsou to velké molekuly), druhak protony (při snižujícím se pH logicky musí stoupat vodivost, nevím ale jak velký to má vliv, zda je to v tomto měřítku významné - nevíte někdo?). Každopádně je asi rozdíl mezi tím, zda tu vodivost dělají sole nebo organické výluhy. A vodivost musí zvyšovat i rozpuštěný CO2.

Když jsem do destilky hodil trochu SERA rašeliny, kleslo mi pH na 4 a vodivost stoupla k té stovce. Je v té SERA rašelině významná složka nějakých nechtěných solí, nebo je ta vodivost jen výsledkem huminových látek a protonů? Nevím.

Pro ryby je asi důležitější pH než vodivost.

Ale vím o tom celkově prd. S tímhle nemám žádné zkušenosti a i když se snažím číst, co najdu, moc těch informací není. Ale tím víc se na to těším, protože to bude něco nového a možnost objevovat a učit se.

ad 2) kultivar nemusí být hybrid, je to jak píšeš

ad 3) DNA při hybridizaci: pokud jde o F1 generaci (či z ní vegetativně odvozené generace další), tak je to jednoduché - v komplementárních úsecích genomové DNA to budou heterozygoti, jedna alela od mateřského a druhá od otcovského druhu. Když se vybere vhodný gen, ve kterém je mezidruhová variabilita výrazně vyšší než ta vnitrodruhová (nějaký gen vhodný pro barcoding), tak bude stačit osekvenovat tento jeden gen a víme na čem jsme. Pokud totéž uděláme i s podobně zvoleným mitochondriálním genem, zjistíme, ke kterému druhu patřila matka (mitochondriální DNA se u 99% zvířat i rostlin dědí pouze po matce).

Pokud by byl kříženec plodný a jednalo by se o další generace, bude to čím dál obtížnější a musela by se analyzovat větší část DNA z více jedinců a udělat nad tím statistika.

Já si dovolím ke Tvým plánům poznamenat, že udržet v akvárku vodu s vodivostí pod 50 µS není tak docela snadné.
Mně teče z osmózy 9 µS (chystám se pořídit lepší). Když ji naliji do akvária s čistým pískem, opravdu čistým, hned jsem přes dvacet. Kořeny udělají další siemensy. A nejvíc nové rostliny, protože jak jsou pocuchané, leccos uvolňují.
Pak měníš vodu, velmi střídmě hnojíš/mineralizuješ, a je dobrý výsledek, když jsi pod padesát. Jenže v tom rostliny přímo nehynou, ale bezmála stagnují, s tím je potřeba počítat.
Tak jsem týden hnojil důkladně, rostliny poposkočily, ale vodivost vylezla přes stovku.
=
Neříkám to jako dogma, určitě to jde. Jen sděluji zkušenost, že ty nízké vodivosti (které v přírodě opravdu často jsou!) nejsou v akváriu tak jednoduché.

Tak pokud začátečník chce pěkně prostředí pro tetry stříkavé, je asi na správné cestě. Pokud touží po načančaném "normálním" akváriu, tak holt měl víc číst nebo si musí projít své kolečko pokusů a omylů.

Tak kupují si je většinou začátečníci, ty do těch načančaných ne, ty to vědí.

Tož to si holt musí něco přečíst, než dají takovou kytku do načančaného "normálního" akvária. Pokud se naučí číst kvůli neposlušným kytkám, třeba to i zachrání nějakou rybu od týrání v nevhodných podmínkách. A nebo je to dokonce inspiruje dělat "nenormální" akvária.

Všichni co si je koupili do normálních akvárií, protože jsou to jedny z nejlacinějších asi nebudou sdílet tvoje nadšení.

Zaplať pánbůh za divoké echinodory, co vyrůstají z akvária. Určitě fajn kytka třeba pro tetry stříkavé. Nebo pro paludaria obecně.

Pokud si někdo myslí, že má echinodory z přírody tak tomu nevěřím, získat je je v podstatě nemožné. Pokud mluvím o přírodních echinodorech tak nemyslím nějaké dovozy ale ty z pěstíren které jsou tu už roky a stále i přes selekci dosahují velkých rozměrů, nebo vyrůstají z akvária.

No a já se právě chystám založit akvarium, kde bude pH určitě pod 6, možná až 4. Protože je to vhodné pro ryby, které mě zajímají. Takže ta dlouhodobá selekce akvabyznysu je mi spíš na škodu a kytky budu složitě shánět.

Tím chci říci, že ne každý má v akváriu běžnou vodovodní vodu a ne každý hledá nejjednodušší cestu k akváriu. Pořád jsou akvaristé co doma chtějí mít kus přírody a třeba zrovna takový, který neni úplně jednoduchý. Pořád někoho třeba zajímá chování vzácných a zajímavých ryb a ne jejich barevná kombinace v designovém akváriu. I když to přes tu masovou komerční akvaristiku možná není na první pohled vidět.

Ještě jednou se vmísím do debaty i když už není o květech, ale akvaristiku dělám už buhužel 60 let.Tvrdím, že pro akvaristu, který chce mít jen pěkné akvárium jsou výhodnější rostliny z pěstíren, už z dúvodu prvotní selekce. Budu se držet cryptocoryn, pěstírny v podstatě dodávají pouze ty, které v přírodě mají vodu nad 300 mikrosiemens/nenašel jsem na klávesnici/, ty,které potřebují 10 až 35 mikro......Vám žádná pěstírna nenabídne,ale který akvarista má vodu o této vidivosti ph 5.5 plus trochu živin, u většiny by to bylo poslání na smrt. Pokud si někdo myslí, že má echinodory z přírody tak tomu nevěřím, získat je je v podstatě nemožné.

Ano selekce je v přírodě tvrdší ovšem především jiná. Proto třeba já (především tedy u ryb) preferuji populace, které mají blízko k importům nebo jsou chovány v přírodních (přírodě podobných, biotopnich) akváriích. Pominu-li šlechtění, katastrofou jsou například metody některých (asi většiny komerčních) chovatelů, kdy ryby neodchovají svůj potěr samy, ale chovatel jim je vezme (třeba umělé tlamy atd). Pak je jasné, že když není selekce na péči o potomstvo, časem ty pudy slábnou. V těhle věcech hraje dokonce roli nejen genetika, ale i učení, takže se to může na rybách projevit velmi rychle. A nejen to. To co se dnes prodává jako čichavec zakrslý je oproti rybám, které znám z dětství strašný chcípáček (ale za to má různé tehdy nevídané barvy a přijde mi i větší). U Jirky Scobaka jsem nedávno v prezentaci četl o neduživosti samců chované populace divokých živorodek. Atd.

Na tvrdost selekce existují ošklivé matematické vzorečky používané ve šlechtitelství (krav atd.), v principu vychází z variability potomstva a procenta přeživších (respektive zařazených dále do chovu). Detaily si ale už nepamatuju.

No ale jak změříme "tvrdost" selekce? Leda snad procentem jedinců, kteří jsou připuštěni k dalšímu rozmnožování.
Rozdíl je v tom, že v umělých podmínkách jsou důležité jiné vlastnosti než v přírodě.
Dám příklad: Pro ryby je nejobtížnějším obdobím života prvních pár týdnů. A je mezi nimi jedinec A, který se nadprůměrně ochotně množí, ale jeho potomci mají nižší odolnost vůči nějakému parazitovi/predátorovi, který v Amazonii řádí, ale v akváriích nikoli.
V přírodě tedy potomci Áčka nijak nedominují, ale v akváriích mají šanci převládnout. A už tu máme posun v genetických výhodách, a tedy i posun v genetické variabilitě. Pak máš samozřejmě pravdu v tom, že akvarijní populace po několika generacích by v přírodě měly přinejmenším problémy, protože jejich výhody v akváriu jsou v přírodě k ničemu.

V bodu 1 s tebou musím nesouhlasit. Selekce v přírodě je ta nejtvrdší a přežije jen to nejsilnější, zatímco v pestírně se vybírají často kusy, které by v přírodě neměly šanci.

Já se připojím spíš s otázkami, než že bych chtěl někomu dávat za pravdu. Zajímá mě to a moc se v tom nevyznám.
(1) Myslím že cílená i náhodná, "přirozená" selekce hraje velkou roli, u ryb i rostlin. Jedinci kteří v pěstírnách/odchovnách jeví nejlepší tendenci k růstu a rozmnožování, jsou přirozeně vybráni k dalšímu pěstování/chovu.
Přirozená populace, import, touhle selekcí neprošla, a připadá mi logické, že to bude obtížnější. Ostatně přinejmenším chovatelé ryb to dobře znají.
Ale zajímalo by mě, jak se taková selekce podepíše (po mnoha generacích) na DNA? Já to chápu tak, že dokud nedojde k hybridizaci, tak se změní jenom ty sekvence, které jsou proměnlivé vždycky, a s druhovým zařazením by neměl být problém, ne?
(2) Chápu správně, že kultivar může ale vůbec nemusí být hybrid? Prostě náhodná odchylka je vybrána k dalšímu množení a nějak se "stabilizuje", ne?
(3) Jak se chová DNA při hybridizaci? Asi dost velká otázka, ale pro nás, laiky - jak to je? Dá se analýzou DNA hybrida poznat, ze kterých přírodních rodičů pochází?

Kde jsem psal, že mám plná akvária kytek z přírody? Psal jsem, že dám přednost kytkám z přírody, kdykoliv budu mít příležitost. Ale holt si tam pro to mikrosorium fakt nepojedu. Ostatně jak jsem psal, nemyslím si, že by se to co je v akváriích nějak výrazně lišilo. Ta kytka se rozmnožuje vegetativně a nejspíš je té přírodní velmi podobná, ne-li identická. Kultivar echinodoru nebo alternanthery nemám ani jeden. Stejně jako nemám papouščí cichlidu, závojnatku nebo šlechtěná paví oka. Nelíbí se mi to, nechci se na to koukat. Akvárium je pro mě kus přírody, často nevkusných lidských výtvorů mám kolem sebe v Praze moc.

Ale rozhodně nemám potřebu zastánce jiných směru nějak urážet nebo je z jejich cesty zrazovat (trochu mě například vytáčí, jak tu někteří místní matadoři občas komentují dobré rady Jirky Scobaka).

Ale pokud si Václav udělá prezentaci biotopní nádrže, klidně si specielně pro něj udělám rostlinné akvárium i s prezentací. Ovšem bez těch šlechtěných echinodorů.

Podle Tvého vyjadřování jsem nabyl dojmu že máš plné nádrže kytek dovezených z přírody, takže Tvé poslední vyjádření mě dost zklamalo. No nic, už na Tebe nebudu reagovat.

Je těžké si udělat prezentaci když si měním nick, předtím to byl pH5 teď Kubaa co bude zítra netuším.

Žádné, které by bylo relevantní k této diskusi. A nebo vlastně ano, v chystaném akváriu chci mít bucky - ovšem to momentálně čeká slepené v Bráníku. A zda ty bucky porostou, to nevím (neví asi nikdo, viz diskuse zde rybicky.net/nadrze/27175-albimarginarium... a jak je vidět při pohledu na tu prezentaci, se kterou bude mít plánované akvárium leccos společného a kterou mám v oblíbených, nebude to určitě nic, co by Václava a podobně zaměřené akvaristy uspokojilo).