Jaké zářivky?

Věčná diskuse, která vede téměř vždy k obyčejným trubicím 8** (830,840,865...) místo předražených speciálek. Barva světla záleží na vás, každý to vnímá jinak, na růst rostlin to má minimální vliv.

...ne nechci prohledávat...
Škoda... Ani mně se nechce...
Ale vybavuji si, že jsem někde v diskusi dával k lepšímu výsledky měření dopadajícího osvětlení (v lx) u různých typů lineárních zářivek, (tuším SERA?), včetně úbytku osvětlení s hloubkou akva...

filipsi napsal: Vubec bych se tim nezabyval. Vybirat pozadi, dekorace a tapetu kvuli odrazu svetla je podle me hloupost, lepe par W pridat a dekorovat podle estetiky.
Pokud uz se tim hypoteticky zabivat mame, odhadl bych rozdily v radech procent.

Nechci být dotěrný, jen bych si dovolil připomenout, proč jsem toto téma znovuotevřel.
Jaký je vliv barvy pozadí a dekorací?
Myslím, že to co rozebíráte už tady bylo opravdu mockrát.

jen k tomu sireni svetla - prave kvuli vzdalenosti od zroje (slunce) se da pocitat s rovnobeznosti paprsku (a neplati jako u zeme a provazu). u toho okna je to temy odrazy a take sviti obloha. slunce primo do mistnosti zasviti zridka, ale svetlo je stale - jiste v uplne jinych intenzitach, ale tam uz by platil ten ctverec....

pravda nemam podlozeno, ale pokud by byl kvalitni reflektor, se spravnym tvarem odrazeneho kuzele, na zarivce nemel by byt problem prosvitit sloupec ciste vody. pokud je svetlo nuceno odrazet se od sten akva navic s ruznou ucinnosti je vysledek o dost horsi... je dulezitejsi dostat svetlo, kde ho chcem mit....

ne nechci prohledávat, raději ne.

Sid napsal:
Tady bych to viděl na zajímavá čísla.

Urcite. A to je take klic k tomu, proc radeji u beznych tvaru akva doporucuji navrhovat spis podle plochy hladiny (dalsim podporenim teto myslenky bylo statisticke srovnani mnoha hezkych, fungujicich, akvarii) , nez w/l. Kazdy necht si zkusi spocitat sam, i pri zanedbani mnoha veci se jiste dostane k cislum vhodnym k zamysleni.

Nezapomeňte že luxy jsou rostlinám ukradené, to je len čistě lidská jednotka intenzity světla, nevím jak, ale jde to přepočítat na PAR resp PUR...
Už se to tu kdysi řešilo. Nechceš, Peťo, prohledat historii fóra?

Ja bych ho nemazal (ctverec). Co ale dostaneme, "zectvercujeme"-li vzdalenost zeme-slunce, a vzdalenost zeme-slunce + 10 (100, 500, viz problem olomouc-krkonose) metru? Jak velky ten ubytek bude...
Právě proto. Ale než se tu handrkovat...
Ale - jaky bude rozdil na dne akva hlubokeho 30 a 50cm, kdyz jsou zarivky 10cm nad hladinou? Jaky bude rozdil v polovine tehoz akva? Jaky bude rozdil 5cm pod hladinou, kdyz pouzijeme u hlubsiho tak silne svetlo, aby na dne bylo stejne jako u melciho?
Tady bych to viděl na zajímavá čísla.

Blíže zde: rybicky.net/forum/10436

jj přesně, ale speciálky taky odsuzuju. Jen podotýkám, že rostliny nevyužijí celé spektrum, ale taky každý druh rostliny využije jinou část spektra. To je už ale velice složité a nehodlám se tím zabývat, byla by to práce na celý život.

Ale pak se zase dostaneme ke speciálním zářivkám a víš jak to dopadá .

Nezapomeňte že luxy jsou rostlinám ukradené, to je len čistě lidská jednotka intenzity světla, nevím jak, ale jde to přepočítat na PAR resp PUR

Pujcit - treba skoly, pokud ma clovek nejaky kontakt. Ja koupil na ebay, vyslo to i s postovnym par set.
(edit - ale fakt myslim, ze je to pomucka pro provoz akva naprosto zbytna, me slouzil jen jako podklad pro overeni teorii. Pozor na rozpor mnozstvi /energie/ svetla, a namerenou hodnotu v luxech. Tohle cini mereni velice omezenym, pouze jako srovnavaci se stejnym druhem osvetleni)

Filipsi a Sid:
Je mi jasne, ze kazde akva je uniktni kousek prirody, ovlivnovane mnozstvim vnejsich vlivu. Co plati u mne, nemusi platit u jinych nadrzi a naopak a zadna jednotna rada neexistuje. Veskere prispevky, ktere zde na foru prezentuji jsou pouze z me osobni zkusenosti. To kolik mam v akva luxu nevim. Vim ale to, ze mnou vytvorene podminky mu prospivaji a akva funguje bez vetsich problemu.
Casto se zde setkavam se zazitymi frazemi, ze je to tak a tak a jinak to nebude a ani byt nemuze. Kdyz prezentuji sve zkusenosti, mnoho "odborniku" nesouhlasi. Pri vetsine vypoctu potreby zarivek uvadenych v prispevcich se nepocita s reflektory. Ty ma v akva skoro kazdy. Podle me se autori sami usvedcuji ztoho, ze jen bezmyslenkovite prebiraji a dale prezentuji nazory jinych, beztoho aniz by otom sami premysleli. Tim nemyslim Vas, protoze vase prispevky povazuji za kvalitni a podlozene zkusenostmi a treba zde i konkretnim merenim.
Ted by me zajimalo, kde se da sehnat luxmetr, at se konecne dozvim, jak to mam u sebe doopravdy stim svetlem. Kdo je pouziva, kde by se daly pujcit?

Ja bych ho nemazal (ctverec) . Co ale dostaneme, "zectvercujeme"-li vzdalenost zeme-slunce, a vzdalenost zeme-slunce + 10 (100, 500, viz problem olomouc-krkonose) metru? Jak velky ten ubytek bude?

(zanedbavam to, co svetlo dela v atmosfere)

A to je i ten problem akvarii. Ano, svetlo "ctvercujme" (opet zanedbani nekolika veci). Ale - jaky bude rozdil na dne akva hlubokeho 30 a 50cm, kdyz jsou zarivky 10cm nad hladinou? Jaky bude rozdil v polovine tehoz akva? Jaky bude rozdil 5cm pod hladinou, kdyz pouzijeme u hlubsiho tak silne svetlo, aby na dne bylo stejne jako u melciho? (to uz neni pro vas, ale na zamysleni pro ostatni)

Ubytek svetla, pokud nejde o svetlo prime (jak jsem psal v minulem, pokud svetlo sviti primo na akva, bude jeho vliv vyznamny), ktere osvetli pokoj pomoci okna bude velikansky, souhlas. Odrazy svetla budou jedinym svetelnym zdrojem, a opet ctvercujeme od zacatku, ne od slunce. Moc toho svetla nebude, a z toho mala se dovnitr do akva dostane jeste vetsi prd .

(edit - pridam svoji oblibenou matematickou ulohu. Za predpokladu, ze by zeme byla koule, a kolem rovniku bychom natahli provaz, potom tento provaz prodlouzili o jeden metr, a opet rovnomerne zvedli, aby tvoril kruh, o kolik bude provaz nad povrchem Zeme? )

Sid napsal: Úbytek světla se vzdáleností je ale tak výrazný, že pár metrů od okna už může být osvětlení v řádech stovek nebo jen desítek lx...

Jestli světlo ubývá pouhou vzdáleností od sluníčka tak dramaticky, tak v Krkonoších musí nosit všichni svářečské brýle, nebo je v Olomouci tma jak pytli.

Myslím, že pod 0,2W/lt (tak, jak tento vztah chápe běžný akvarista) neporostou. Mají příliš "vysoko posazený" světelný kompenzační bod. Jejich seznam je tuším v publikaci Ch. Kaselmannové. (Nechce se mi to hledat... )

Sid napsal: některých "extrémně" na světlo náročných (akvarijních) rostlin, které vyžadují 8000 i více lx...
Které to jsou? Kde je seženu? Fakt neporostou v akvárku osvíceném jen 0,2W/L?

Aha, tak vymažme ten "čtverec".
Úbytek světla se vzdáleností je ale tak výrazný, že že pár metrů od okna už může být osvětlení v řádech stovek nebo jen desítek lx...
Díky za pozornění.

proc by slunecni svetlo (rovnobezne paprsky) melo ubyvat se ^2 vzdalenosti?

Proc by se nemelo dostat do akva zvenci zadne svetlo? Kdyz pres den vypnu osvetleni, v akvarku se mi udela tma a ja vevnitr nic neuvidim? Trpim tedy fatamorganou a ty rybicky a rostlinky jsou prelud a vyplod me fantazie?
Jak jsem napsal - není přirozené světlo, jako přirozené světlo...
To, že do akva díky rozptýlenému nebo přímému přirozenému světlu vidíte, zdaleka neznamená, že toto světlo "vidí" i rostliny v něm...
K tomu, abyste (zdravým) okem pohodlně přečetl denní tisk, stačí, aby na noviny dopadalo přibližně 30 lx. To je hodnota, kterou "zaregistrují" jen skutečně na světlo nejméně náročné rostliny.
Zkuste tuto hodnotu srovnat s potřebami některých "extrémně" na světlo náročných (akvarijních) rostlin, které vyžadují 8000 i více lx...
"Na okenním parapetu" (akvarko postavene u okna) může být (s ohledem na jeho orientaci) světla docela dost, takže ho kytky ho dokážou využít. Úbytek světla se čtvercem vzdálenosti je ale tak výrazný, že že pár metrů od okna už může být osvětlení v řádech stovek nebo jen desítek lx...

Ano, uvedu na pravejsi miru, bral jsem osvetleni vnejsim svetlem, ktere dopada prevazne pod mensimi uhly. Pokud sviti svetlo primo na akva v okne,nebo naproti oknu, je podil svetla zvenku vyraznejsi. Tak jako v akva vetsina svetla sviti pod mensim uhlem vzhledem ke sklu. Proto ten efekt "svetelneho vlakna" nastava. To ze v akva "neco" vidim, nema moc spolecneho s mnozstvim svetelne energie, ktera se v nem skutecne nachazi. Lidske oko a hlavne mozek je zvlastni nastroj, dokaze obraz ziskat z mala. Neumi rozlisovat, jestli je svetla mene 10x, stokrat, ... umi to odhadnout velice spatne.
Ja v mych akva, vzhledem k umisteni, vidim ve dne slusnou tmu, pokud nesviti.
(edit - jeste dodam, doporuceni jak svitit je brane sakumprdum, s reflektorem a rozumnou instalaci zarivek. Neda se rict, mam reflektor, staci min W)

Prirozene denni svetlo - temer zadne se do akva nedostane.
Proc by se nemelo dostat do akva zvenci zadne svetlo? Kdyz pres den vypnu osvetleni, v akvarku se mi udela tma a ja vevnitr nic neuvidim? Trpim tedy fatamorganou a ty rybicky a rostlinky jsou prelud a vyplod me fantazie?
A co akvarko, ktere mam postavene u okna a nemam v nem zadne osvetleni? Proc mi v nem rostou rostlinky?
Nerostou sice tak rychle jako v osvelenem akvarku,prirustky jsou mensi, ale nezloutnou a neuhnivaji. Ze bych vyslechtil nejake "ve tme rostouci" a svetlo nepotrebujici rostlinky? Ja bych denni svetlo pronikajici do akva nezatracoval. Pokud je ovsem akva umisteno na miste, kde je cely den tma, pocitat snim nemuzeme. Ja pouze uvadim sve zkusenosti, ktere mam overene v praxi.
Zaujal me Vas vypocet osvetleni , ktery bere v uvahu pomer wataze k plose hladiny.
To by vysvetloalo, proc mi rostlinky rostou, prestoze mam ve 240 litrovem osvetleni 78 wattu. Dle mnoha zde prezentovanych nazoru zcela nedostatecne. Takze kdyz jsem zde k tematu napsal, ze staci 20 wattova zarivka, mnoho sponzoru CEZu semnou zasadne nesouhlasi.

T5xT8 - Zakladni rozdil, T5 jsou tensi. Toto je take (krome jineho) jejich vyhoda, vetsi cast svetla odrazeneho reflektory se dostane kam ma, nepadne zpet na zarivku. Dalsi je to, ze se delaji i v provedeni HO, vyssi hustota vyzareneho svetla na jednotku jejich plochy (samozrejme za cenu vyssiho prikonu).
Jako reflektor rezat zrcadlo - hloupost. Reflektor je dobrym reflektorem proto, ze je tvarovany. Takze nejlepe ohnuty profil z lesteneho hliniku. Zbytek krytu vylepit bilou folii.

ondra - chut ani trochu nemam, zmeril jsem si, co me zajimalo, a luxmetr sel pryc. Mozna kdyby to udelalo vic lidi, prisli by take na to, ze voda svetlo "nezere" (neco jineho je ubytek svetla se vzdalenosti, jak na vzduchu, tak ve vode)

V sekci osvětlení je obrovská spousta vláken na téma jaký typ světla. Projdi si je a hledej vždy jen nejkvalitnější příspěvky, nebo ještě lépe od jednoho autora, protože když rozpoutáš další diskuzi tak dostaneš od každého jinou radu.
To filipsi: Když budeš mít čas a chuť, zkus udělat nějaký experiment na toto téma. Já si zkusím sehnat luxmetr taky. Předem díky.

Cau, premyslim ted nad tim samym, delam nove akvaro, jelikoz stare umrelo. Delka bude 100cm, vybral jsem predbezne zarivky T8, delka 895mm + patice, 2x 30W (2400 a 2100 lumenu tusim), jedna 6500k, druha 5500k. Vyska vodniho sloupce bude 50cm. U stareho akva jsem mel vodni sloupec 45cm, zarivku 1x18W (pouzivanou obcas) a 2x 40W zarovky, darilo se tam hlavne anubiasum, kapradinam a tak podobnym na osvetleni nenarocnym rostlinkam.
Vubec netusim, jaky je rozdil mezi T5 a T8 zarivkama , vybiral jsem z internetu tak, aby sedela delka trubice, barevne podani okolo 6000k a ktomu sehnatelny elektronicky predradnik. Jako reflektor si asi necham riznout primo zrcadlo

Tohle patri v (nejen) v akva k obtizne spocitatelnym vecem, zalezi to moc na tom, jake je osvetleni. Pokud te to chovani zajima hloubeji, doporucuji koupi luxmetru (ja to take tak udelal) a merit, premyslet.
Urcite by byl velky rozdil, natrit cele akva uvnitr bile, v tom pestovat rostliny.
Ale - steny porostou ruznymi vecmi (ja napr zadni a bocni nijak neotiram), a navic - do akva by se trochu blbe koukalo
Ve vode by ten rozdil byl takrka stejny jako v mistnosti, pokud bychom ji naplnili vodou.

No on se tím právě nikdo nezabývá, proto se ptám. Hledám někoho, kdo místo "myslím" a "odhaduji" bude "vědět" aspoň přibližně.
Příklad: Když budu mít dvě místnosti, jednu vymalovanou černě a druhou bíle, v obou svítím stovkou žárovkou. V které z nich si můžu přečíst noviny?
Je mi jasné, že ve vodě je ten rozdíl menší, ale o kolik?

Vubec bych se tim nezabyval. Vybirat pozadi, dekorace a tapetu kvuli odrazu svetla je podle me hloupost, lepe par W pridat a dekorovat podle estetiky.
Pokud uz se tim hypoteticky zabivat mame, odhadl bych rozdily v radech procent.

Jak to tedy je s indexem lomu světla z vody na zadní stěnu aq a dále k tapetě a zpět? Díky

... u vetsiho akva mene w/l a jde lepe ..
Ano, prave proto uz delsi dobu pisu, ze je vhodnejsi dimenzovat osvetleni podle plochy hladiny, takovy rozumny nastrel vidim u 0.02W/cm2.

grizly - A co ten vodni sloupec dela se svetlem v akva, zere ho? Jak moc ho "zere"? Jaky bude rozdil mezi osvetlenim dna prazdneho akvaria napusteneho vodou a nenapusteneho?
Prirozene denni svetlo - temer zadne se do akva nedostane. Tak jako se temer zadne svetlo nedostane z akvaria ven (napustene akva se chova trochu jako svetlovodny kabel, diky lomu a odrazu na rozhranich voda/sklo/vzduch), temer zadne se boky akva nedostane dovnitr.
Clovek si holt musi vybrat mezi zivenim CEZ-u a dobre rostoucimi rostlinami.

Trochu poopravím původní dotaz.
Dno má vliv minimální, protože se k němu dostane minimum světla a tudíž není podstatný ani odraz.
Takže nový dotaz: Jaký má vliv barva pozadí a dekorací (používám břidlici, která dosahuje až k hladině)?
Díky

Pokud pripocitas prirozene denni svetlo, ktere dopada do kazdeho akva a ktere nikdo pri vypoctech nebere na vedomi...
Není přirozené světlo, jako přirozené světlo...
Vezměte si luxmetr a změřte si, (alespoň orientačně), kolik světla vašemu akva takové přirozené denní světlo poskytne.

Je uplne jedno, jake barvy je dno. Zalezi na sloupci vody, jaky je treba prosvetlit. Pokud mas v akva zarivku 20 W a reflektor, ktery odrazi alespon 50% svetla, mas osvetleni 0,5 W/litr. Pokud ti reflektor odrazi 75% svetla, mas osvetleni 0,6 W/litr. Pokud pripocitas prirozene denni svetlo, ktere dopada do kazdeho akva a ktere nikdo pri vypoctech nebere na vedomi, 20-ti Wattova zarivka staci. Je zbytecne zivit CEZ.

...když budeš mít slabší osvětlení, stačí jen prodloužit dobu svícení...
Tak tomu, bohužel, není.
Intenzitu světla délkou nenahradíte.

Je tady toho skutečně hodně a věř, že jsem si i hodně přečetl, ale právě o vlivu barev jsem nenašel nikde nic. Možná, že to opravdu žádný vliv nemá, ale nikde nic není, tak se ptám.

Měl jsem v posledni době dvě akvaria s rozdílnou barvu dna---Juwel Rio 180..světlo 2x45 W T5 s světlým dnem je to to na obrázku nahoře...A ted mám Juwel Rio 400 ..světlo 2x54 W T5 s reflektory s černým
dnem.Je to to prostřední na obrázku..Žádný podstatný rozdíl v pohlcování světla nepozoruji..Když si spočítáš W/litry tak to velké vychází o hodně hůře...A kytky v něm jdou lépe než v tom menším...Růst rostlin není jen o té poučce o wattech na litru je to mnohem složitější...Ale o tom je tu už hodně a hodně zde napsáno..Já píši jen svojí zkušenost o pohlcování světla barvou dna..

Já střídám délku svícení dvakrát do roka. Zároveň se změnou teploty. Snažím se simulovat období vegetačního klidu.
Ale mě jde spíš o to barvu. Myslím, že vliv tam je a dost velký. Jenže to je těžká fyzika.

máme 0,3W/l svítíme 13hodin a rostlinám se daří skvěle, takže když budeš mít slabší osvětlení, stačí jen prodloužit dobu svícení, je to potřeba ozkoušet a vychytat.. příručky o watech jsou orientační a barvy pozadí či dna nemají žádnej vliv(aspoň to si myslím)

Zkouším to už po několikáté, ale ještě jsem nedostal odpověď.
Tmavé barvy pohlcují světlo, takže pokud použiju tolik oblíbené černé pozadí nebo písek, potřebuji výrazně vyšší dávku světla než když budu mít obojí světlé. Pro jaké barvy tedy platí jednoduché poučky o watech/litr které se uvádí například u rostlin?

Jjj, jen si to tak nejak nesikovne napsal, ze z toho Johan dovozoval, ze HE pro rostliny z nejakeho duvodu nedoporucujes, a pak se to cele zamotalo jeste vic "prekvapivym" zjistenim, ze s dvemi HE rostliny nerostly, kdezto s HO stejne delky temer dvojnasobneho prikonu (a svetelneho vykonu) ano.

Já vím, že každý druh zářivek má jiný výkon na metr délky, což je taky v podstatě to, o co tady jde. Možná jsem to dříve nenapsal úplně nejlépe s tím, ať si každý zvolí druh zářivek podle požadovaného světelného výkonu. Každý druh má své výhody, o tom byly mé předchozí příspěvky. Pokud mám např. akvárko 120x40x50 tj. 240 l, tak se dvěma T5 HE 28W dostanu cca 0,23 W/l (pro např. tlamovce bez kytek úplně stačí), se dvěma T8 36W dostanu 0,3 W/l (stačí i pro nenáročné rostliny) a se dvěma T5 HO 54W dostanu 0,45 W/l (mohu pěstovat náročnější rostliny, pro tlamovce bez kytek zbytečné). Rozhodně se nebudu snažit u 240 l dostat 0,7 W/l s T5 HE (6 zářivek), ale pokud mi bude stačit 0,2 W/l nebudu brát T5 HO (sice by 1 stačila, ale k rovnoměrnému osvětlení hlubší nádrže a možnosti kombinace zářivek to moc nepovede). Někomu se zase třeba nevejde T8 do krytu, pak musí volit řešení náhradní. Samozřejmě tady můžeme dále rozebírat orientačnost přepočtu W/l, význam hodnoty lumenů, citlivost rostlin na jednotlivé vlnové délky atd. atd., to jsou ale už jiná témata, které nejsou předmětem mého příspěvku, o kterých bylo jinde napsáno dost.

mknul jsem na nejake ceniky a studeny start asi 400 teply 600 ale regulace jasu je uz nekde daleko pres 1000.
nic ve zlem ja se casteji pletu nez mam pravdu jen aby to nekdo nebal absolutne a nevyvodil spatne zavery

Ano mate pravdu, priznavam svou omylnost, ale i tak u predradniku s teplym startem mozny linearni regulace jasu. Se startem okolo 10% jasu. Nikoliv jako u studeneho start 100% a nasledne tlumeni. I z tohoto duvodu u mne predradnik s teplym startem vede.

pardon, 4 nebo 6... samozrejme pokud by nebyl problem zainvestovat do tepleho startu jedine dobre..

bohuzel nemate pravdu, jedna se o graf mnozstvi prezivsich kusu na delce zivota jestli si novou zarivku koupim za 4 roky nebo 8 je temer jedno. porizovaci cena predradniku s teplym startem je zato vyssi...

Vkladam graf od vyrobce Philips MASTER TL5 HO 54W. Jedna se o srovnani delky zivota a dosazeneho svetelneho toku v procentech. Na grafu je znazorneno pouzivani trubic pri 12h provozu/denne. Omlouvam se za kvalitu, ale v lepsi kvalite jsem jej od vyrobce nesehnal.

HE dostanou z W prikonu o nejake to procento vice svetelne energie. HO naopak maximalizuji mnozstvi svetla, co se dostane z plochy zarivky.

Ja take hlasuji pro HO, staci mene zarivek, odpadaji ztraty na dalsich predradnicich ...

Ale pokud nekdo chce HE, at uz z jakehokoli duvodu, musi jich instalovat tolik, aby prikon byl stejny, jaky chce (mel) s HO.

T5 HE/28W cca 2600lm
2xT5 HE/28W cca 5200lm

T5 HO/54W cca 4450lm
2xT5 HO/54W cca 8900lm

Takze ono to nekde musi byt poznat ten rozdil dodane svetelne energie

Věčná diskuse, která vede téměř vždy k obyčejným trubicím 8** (830,840,865...) místo předražených speciálek. Barva světla záleží na vás, každý to vnímá jinak, na růst rostlin to má minimální vliv.