Ty vypsané druhy pravděpodobně budou z nabídkového seznamu od Glasera.
Ano Phallichthys tico raritou stále jsou, ale na té listině k dostání za nemalý peníz. Když na to máte, tak investujte a zaměřte se prozatím pouze na ně, ovšem na rychlou návratnost se nespoléhejte.
Pokud můj chov nepostihne nečekaná katastrofa, tak je budu množit, ale, už teď je odchov roku 2018 od zájemců dopředu zamluvený.
Molly druhu P.mexicana se sice běžně v chovu donedávna nevyskytovaly, přesto se v Česku dají sehnat, respektive ty, co jsou vzhledem "více přírodní", jak jsem byl informován, to jest barevně méně výrazná populace. Ta byla nabízena v Ostravě Liborem Balnarem. Bližší informace a dotazy nutno směrovat na prodejce přes kontakty v podaných inzerátech na Akvarko.cz a stačí do vyhledávání v rubrice inzeráty, napsat - divoké živorodky, aby se ty nabídky dohledaly.
Já si ty P.m.Campeche dovezl v počtu 4 samice a 2 samci. Vypadají dobře, jen ještě musí dorůst do plné velikosti a pak se "uvidí", co bude dál. Nejsou příliš plaché oproti divoké formě Poecilia sphenops, jenž se zběsile splaší při každém podnětu a dobře berou - "mexikány" - veškeré předkládané krmivo.
Ty různé kmeny od P.wingei mohou zajímat "sběratele" tohoto druhu a jinak se vybírají podle osobního vkusu a líbivosti. Je to náročné na počet potřebných nádrží pro chov a odchov při pořízení více variet.
Já mám klasické Puerto La Cruz a pak odlišně zbarvené Campoma No. 25. S oběma kmeny jsem spokojen.
Finančně P.wingei vyjdou u nás mnohem levněji, než v Německu, pokud nepočítám tu cenu 100kč/ks na ifauně za Sky Blue, co se tam nedávno v inzerci ona nabídka objevila a několik pěkných kmenů se dá na burzách v ČR nakoupit v čtvrtinové ceně.
Gupky El Salto Rio Morichal, dříve uváděné, jako "bifurky", jsou pěkné rybky, ale jejich problém tkví v tom, že mnoho chovů je poznamenáno hybridizací a opravdu kvalitní čistá "krev" není vždy k mání. Je to tím, že jsou v čisté formě choulostivější, než klasické endlerky a pravé divoké gupky.
Já je kupoval celkem 5x a jen jednou byly perfektní, žel právě tyto byly stejně háklivé na velmi dobrou kvalitu a teplotu vody, jako Micropoecilia parae, na což jsem u obou čistých druhů v roce 2016 "dojel", kdy náhlejší větší ochlazení ryby zabilo, i když byly ve skleníku a na jiné pecilky, např. i šlechtěné paví očka ve venkovních nádržích to nemělo žádný vliv. To skaláři a tetry snášejí venku větší výkyvy teplot.
Ty El Salto, co mám v současné době nejsou, až tak špatné, přesto musím hlídat kvalitu samců a dělat selekci. Na podzim mívám odchované přebytky, teď je neprodávám .
Poslední jmenované P. salvatoris se synonymem Liberty molly se řadí mezi větší a velmi živě, až plaše se pohybující živorodky, které stále nedosáhly většího rozšíření v nádržích akvaristů, jako u barevných forem běžných molly, i když jsou známy a chovány desítky let a to navzdory jejich pěknému vzhledu a výrazného oživení akvarijního prostoru.
Je to způsobeno vícero příčinami, např. nedostupností kvalitních ryb, které jsou patřičně vybarvené, aby upoutaly pozornost a akvaristé o ně jevili dostatečně velký zájem a k tomu i nedostatek znalostí k dosažení početnějších odchovů.
Mi prošly rukama salvátorky pocházející ze 4 zdrojů a u každých mi vadil určitý nedostatek. Teprve v následných odchovech se objevily ryby uspokojivějšího vzezření, jenž stojí za udržovací chov i šíření mezi další zájemce a stále na zlepšení kvality pracuji. Mimo to jsem si v minulosti domluvil odkup ryb u chovatele z Nizozemí, ale nakonec nebylo nutné tam k vůli toho jezdit, abych vylepšil svůj chov. Zádrhelem doposud přetrvávajícím v mých podmínkách, je velká úmrtnost mláďat.
Do podzimu roku 2016 u mne přes citelné ztráty v předchozích letech, ještě stále přežívalo dostatečně početné hejno s množstvím potomstva a já z nich naštěstí dal část svému známému, s nímž si po určitém čase vyměňujeme ryby do svých chovů, což se mi zpětně opět vyplatilo, protože mi většina ponechaných mladých v zimě 2016 - 2017 vyhynula a v roce 2017 bylo odloveno z chovné nádrže, kde byly i jiné druhy ryb, jen 9 mladých, z nichž do dnešního dne přežilo 6 ks. Navíc mi tento rok v lednu stářím ve věku tří let uhynul plemenný samec. Ten byl nahrazen mladými samci od kolegy akvaristy, který dostal dříve ode mne chovný materiál tohoto druhu, takže jsou po genetické stránce v dobré kvalitě, jen mi bylo řečeno, že u kolegy se nedožívají tak dlouhého věku, jako u mne. Čím je to způsobeno se můžu nanejvýš domýšlet a přesnou příčinu neznám.
Tento rok se chystám použít osvědčenou metodu pro jejich úspěšné namnožení a odchov, která spočívá v jedno druhovém složení ryb a umístění chovného hejna do prostorného koše ve velké skleníkové nádrži, který - chovný koš se nachází v ještě prostornější chovné síti, kde je doplňováno živé krmivo a narozený potěr se v chráněném prostoru mezi stěnami porodního chovného koše a odchovnou sítí, může v bezpečí a pří stálém dostatku potravy, jako jsou např. mikro plankton a vkládané komáří larvy s dafniemi, velmi zdárně vyvíjet bez nutnosti častých obměn vody, která se regeneruje sama za daných podmínek a časem si dospělé ryby na přítomnost potěru zvyknou a ten může k nim přes oka koše vplouvat, aniž by byl sežrán.
Tímto jsem vyjádřil své názory a postřehy k podanému dotazu, k čemuž se neodhodlal, nikdo jiný z toho obrovského počtu dalších chovatelů živorodek, co momentálně existují a malinko jsem i nastínil neopomenutelné souvislosti. Dřív, než teď, nebylo možné se k tomu pro vytíženost "dorvat".
Doplním tento příspěvek sice málo zdařilými, ale čerstvými fotkami mých Poecilia salvatoris, které jsem včera večer pořídil tabletem.
Ryby se pohybem tabletu kolem čelního skla jim nově se zjevivším neznámým předmětem plašily a celkově se stále rychle pohybují, takže tablet nestíhal zaostřit, což mělo na pořízené snímky neblahý vliv, no i tak určitou vypovídající hodnotu mají. Existuje i moje video z toho dne na YouTube.
K tomu přidám foto z mé neaktivní prezentace tady, jak vypadají samci od skutečných gupek populace El Salto Rio Morichal.
Všimněte si "čárkovitého" tvaru těla, barvy hřbetu a břicha, umístěním a barevným tónem pouhých dvou skvrn, kde začíná a končí středová červená linka i její centrické umístění.
Kříženci mají skvrny i jinde, např. v ocasní ploutvi, než typická forma, navíc s přerušenou, nedokončenou a nepřímou středovou stuhou - linkou a jinými barevnými odstíny těla, což ovšem může souviset i s variabilitou při odchytu z rozdílných míst výskytu v tom samém povodí. Výčet, na co se zaměřit je orientačně základem pro rozlišování znaků při posouzení a nákupu těchto ryb.
Mohl bych přidat i své kratičké video s částí chovného hejna v malé průhledné plastové nádržce. Zbytek ryb je ve větší neprůhledné plastové nádrži sloužící pro přezimování, než bude možné umístit je na léto do skleníku.
Jak jsem v předchozí stati uvedl, byly z počátku tyto ryby považovány za Micropoecilia bifurca. Jenže pravé bifurky vypadají jinak a navíc i jejich projevy chování se od, třeba typických pavích oček odlišují.
Oproti nedostatku dostupných informací v předešlých létech, se v současnosti dají dohledat konkrétní zkušenosti o chovu, doložené obrázkovou fotodokumentací a to i s videozáznamem počátečních líbánek snímaného páru a "tanečního" dvoření samce, což celé je zcela mimořádné oproti tomu, jak námluvy probíhají u jiných známých a běžných živorodých ryb.
Kdysi to byl můj vysněný druh a blouznivě si já představoval možnost vypravit se pro ně přes Holandsko do Surinamu.
Netvrdím, že to je zhola nemožné uskutečnit, jenže i v případě zázračně úspěšné mise a překonání všech s tím svázaných nutností a potíží, by dovezené ryby nemusely prosperovat a celá snaha, vynaložené úsilí i finance s nasazením a rizikem újmy na zdraví i životě, by pozbyly smyslu.
Zkušení akvaristé mi před lety v té době mého zájmu přímo řekli, že - "na ně nemám" - ve smyslu umění a schopnosti je udržet a trvale množit.
Tyhle ryby si mohou dovolit protřelí profíci těžšího kalibru, co o chovu živorodek toho znají víc, než tomu je u nesčetných řadových samo-množitelů pavích oček
.
Vložená fota: Poecilia salvatoris z mého chovu. První je mladý chovný samec, pak následuje snímek dvou starších matečných samic a ještě jeden detailnější záběr samice.
Další foto: Čistokrevná morichalská gupka El Salto - dva samci.
Na páté fotografii je samec gupky El Salto z populace, která byla v minulosti pokřížena s P.wingei a u potomstva se to následně ve vybarvení projevilo. Z chovatelského hlediska jsou tito kříženci naprosto bezcenní.
Odkaz na krátký záznam mých současných guppy El Salto -
www.youtube.com/… .
Odkaz na unikátní video ryb druhu Micropoecilia bifurca -
www.youtube.com/… .
www.natura-aquarium.com/…