Divoké živorodky - chov, odchov
Obrázek porodního koše pro větší živorodky, vyrobeného ručně svépomocí. Ten materiál - síťovinu, jsem kupoval ve včelařských potřebách. Je to foceno tabletem dnes po deváté hodině večer bez blesku na zahradě, tak v tom šeru to není úplně dokonale ostře vidět.
Po základním sešití formy motouzem, jsou spoje oblepeny potravinářským silikonem. Po řádném zaschnutí, s tím není problém.
0 napsal:Pro: Jirka Ščobák - Chtěl jsi pouze 8ks Poecilia salvatoris, místo nabídnutých 10 - 15, tak máš jen těch 8. Já mám ty mladší v tuto dobu, už větší, než byly ty starší v době, kdy jsem ti je poslal.
Mě to takto vyhovuje. Mít jich víc, budu mít větší stres, že se nevejdou, až vyrostou. Raději se učím na menším množství (taky se mi už několikrát stalo, že se mi nějaký druh chytil až napodruhé nebo po upgradu).
0 napsal: Pro: LiborSprysl - jistě, proto těch ok je potřeba mít větší počet na produkci mladých.
Větší počet v reálu pro zmíněné hejno představuje více než sto "velmi dospělých" samic. Takový chov je na hranici rozumu z hlediska nákladů...Kdo nemá dost vody na to, aby z tohoto množství mohl i prodávat, by se podle mne zodpovědně do štik neměl pouštět.
Pro: LiborSprysl - jistě, proto těch ok je potřeba mít větší počet na produkci mladých.
Pro: Jirka Ščobák - Chtěl jsi pouze 8ks Poecilia salvatoris, místo nabídnutých 10 - 15, tak máš jen těch 8. Já mám ty mladší v tuto dobu, už větší, než byly ty starší v době, kdy jsem ti je poslal.
U mne v nehlubokém bazénu 4m dlouhém a 70cm širokém, mají stále k dispozici dostatek živého planktonu i jemných řas a ještě přikrmuji směsí drcených vloček pro akva ryby. Teplota vody kolísá mezi +20°C a +30°C, což rybám tohoto druhu vyhovuje a potěr se dobře vyvíjí.
Ve stejném bazénu, ale odděleně v chovných sítím mám i Limia nigrofasciata, Limia Perugia, Priapichthys nigroventralis, Xiphophorus maculatus Quatemala, Xiphophorus multilineatus a velkoploutvé paví oka. V dalších skleníkových bazénech mám i jiné druhy divokých živorodek.
Zbytek je v chovných sítích v zahradních rybníčcích, kde jsou volně jenom Characodon lateralis, jenž se tam hbitě po celé ploše prohánějí a to rozděleně 15ks jsem dal do jednoho rybníka a 20ks do druhého rybníku, to proto, že se v stísněném prostoru samice hůře zaplňují a tento druh, v takových podmínkách málo množí, než, když mají k dispozici k volnému plavání, několik metrů čtverečních vodního prostoru.
S přítomnými čolky a pulci od ropuch zelených, se snáší velmi dobře a tyto gudeje omezí vyžíráním množství larev od přilétajících a vajíčka do vody kladoucích vážek.
Za další pozitivum u venkovního chovu považuji, že se mi opět množí "letněná" Neotoca - Skiffia bilineata, kdy z několika desítek ryb, mi po zimě zůstala jediná samice s dvěma samci.
Před několika dny tato samice porodila 11 životaschopných mláďat a znovu se viditelně plní, tak jsem klidnější. Už jsem se vážně obával, že mi tento poměrně vzácný druh vyhyne. Naštěstí vím o dalších třech chovatelích, co je mají ze stejného zdroje a původu, takže mohu udělat s nimi výměnu chovných kusů.
Jinak je tento rok prozatím mimořádně hodně příznivý pro letní venkovní i skleníkový chov a odchov mnoha druhů akvarijních ryb. Jedinou nevýhodou je sucho v mnoha oblastech, protože to blokuje výskyt a dostupnost živého planktonu pro krmení ryb v přirozené podobě, což osobně řeším chovem dafnií a buchanek přímo v chovných nádržích.
Tolik můj příspěvek k tématu.
Dánia jsou velmi vyzkoušená ... dělali jsme je na nich před lety dva. A úspěšně. Je to lepší jak živorodky. I když já na ty akary nedám dopustit... ty byly taky výkonné...
... S těmi samicemi dobrý, ale jak jsem zmínil ... to je centimetrů, co dospělé štiky dovedou sežrat...
0 29.05.2018 18:22 0 Krmení Belonesox belizanus, by se dalo řešit i s pomocí dánií pruhovaných, které jsou dost produktivní, potěr roste rychle a chovné hejno lze dát třít co 2 týdny. Problém by mohl být ve schopnosti štiček, tak rychlé rybky ulovit.
Já by na léto dal štiky do zahradního rybníčku s plodnými samicemi pavích ok v chovných koších, kde je štiky nemůžou sežrat a byly by tam na produkci krmného potěru a jen bych dalším dostupným krmivem štikám přilepšoval. Pro mne není tento druh přitažlivý a proto si je pořizovat nemíním.
Pro: LubošJedlinský. Vám se ty Jenynsia lineata spolu snáší ? Mi z 10ks - 4 samice a 6 samců, po dospění zůstal jen jeden pár. Ostatní jedinci z hejna, byli zabiti a požíráni.
A to jsou v chovné síti i velkém porodním koši venku. Jenynsie mne velmi zklamaly tímto počínáním, když jsem je původně považoval za hejnové ryby a přivodily mi zdrcující neúspěch s jejich chovem. Jsou horší, než Gambusia affinis, které se v chovné síti nenapadají.
Perlinka na porodní koše není ideální. Je i lepší materiál. Jestli něco nového nafotím, tak to sem, některý den na okouknutí "přihodím".
Dnešní video s Quintana atrizona
www.facebook.com/… čtyři malé samice, jeden dospělý samec, potěr. Asi po minutě se objeví velká samice.
Včerejší video potěru Poecilia salvatoris od 0
www.facebook.com/… Krmení mikrami.
Znám chovatele, který štiky množil a mladé odchovával na cyklopu... katastrofální způsob odchovu. Mladé ryby jsou "nítěnky", obrovský úhyn, než se rozkrmí. Znám chovatele, který mladé dělal na koretře. O něco lepší,ale velmi zpomalený růst. Při přechodu na ryby dochází k velmi komické situaci, štiky se bojí centimetrových pávčat. Prostě kdo chce u štik švindlovat, hned se to na rybách pozná. Takže koneckonců, ať si každý dělá co chce, chytrý je jak chce... já napsal jen pár zkušeností z praxe...Samice 24 cm - 116 mladých... až tak to lze dovést, pokud se nešvindluje...
Jak čtu, co píše Libor, říkám si, že by možná bylo lepší tím potěrem z řeky krmit hned.
Živorodky štikovité chová v Bratislavě Milan Murko a v Písku Bohumil Krob - ten taky hodně často nabízí mladé ryby ve FB skupině Živorodé rybičky. Nicméně za mě jsou to ryby, které vím, že mít nemohu - jednak prostorově a jednak právě kvuli náročnému krmení a chování.
Když zmiňuju Milana: Má ještě pár kusu Gambusia krumholzi. Jedná se o druh v přírodě vyhynulý. Rád by osvěžil krev, udělal výměnu, ale nedaří se mu najít někoho jiného, kdo by tyto ryby měl. Netušíte někdo?
LubošJedlinský napsal: Ono toho zas tolik napsaného o nich není pokud nepočítám to dokola opisování textu, dal jsem tedy na rady chovatele od kterého je mám a těmi se prozatím budu řídit, až sticky povyrostou bude pro mě snadnější je ukrmit, před domem mám řeku plnou poteru kdyby došel ten můj ve formě karasku a pkevelnych živorodek. Jsou to rybky málo chovane a malo o nich psáno, případný neúspěch není vyloučen ale stojí tento druh jistě za to úsilí a ac to nebyla levná záležitost, už to k tomu chovatelství patři, v budoucnu svoje poznatky úspěšně nebo neúspěšné jistě zveřejním aby se případní zájemci vyvarovali chyb.
Tak to nepochybně není, mnoho lidí je dlouhodobě nechovalo... já je měl třikrát a dvakrát jsem s nimi končil pro nedostatek krmení...Před domem řeka plná potěru, to je básnička pěkná, ale nereálná... Potěr potěrem vhodným ke krmení bude párt týdnů, takže se na tento zdroj nelze spoléhat. Nevím kolik máte plevelných živorodek, ale dospělá samice štiky ke zdravému životu polkne tři až pět samců ok denně. Jakmile se u nich začne krmení flákat, začnou se křivit a to nevratně...Pak se připravte na to, že šedesát rybek z vrhu se krmí jako kyseliny...Jedna z mých samic vrhala 120 mladých... No já jen abyste věděl...Potěr jsem krmil malými akarami... pět párů se mělo co činit...
Ono toho zas tolik napsaného o nich není pokud nepočítám to dokola opisování textu, dal jsem tedy na rady chovatele od kterého je mám a těmi se prozatím budu řídit, až sticky povyrostou bude pro mě snadnější je ukrmit, před domem mám řeku plnou poteru kdyby došel ten můj ve formě karasku a pkevelnych živorodek. Jsou to rybky málo chovane a malo o nich psáno, případný neúspěch není vyloučen ale stojí tento druh jistě za to úsilí a ac to nebyla levná záležitost, už to k tomu chovatelství patři, v budoucnu svoje poznatky úspěšně nebo neúspěšné jistě zveřejním aby se případní zájemci vyvarovali chyb.
Jste si jistý, že si přivezete 12 štik??? To budete mít sakra fachu to hejno ukrmit!!! Aby to byli jistí samci a samice, rozhodně to nebudou žádní drobci... krmit budete minimálně dva zbytečné samce,pokud připustím taktiku, že tři jsou lepší... Ideální je mí se samicemi jednoho a druhého nechat v "záložně", kdyby náhodou ho nějaká sežrala, když jí to blbě udělal. No prostě jdete na to od samého začátku dost blbě...
JirkaŠčobák napsal: Co budeš s tolika S. francesae dělat?
něco rozdám po kamarádech a známých, zbytek prodám aby bylo na provoz rybárny a nákup nových rybek, dnes jsem za ty štičky nechal poměrně dost peněz tak ať to nedotuji jak se říká pořád z kapsy
, vyhlídlé mám ještě jiný druh živorodek a tam je cena také vyšší
tak až z prodeje našetřím tak si je koupím.
Co budeš s tolika S. francesae dělat?
až štičky trošku povyrostou tak je přendám do 320l akvária o délce 160cm tam jim bude určitě lépe, v současnosti mám ve 320l akva asi 300 - 400 mladých kusů od skiffia francesae a přibližně stejný počet iliodon whitei tak že je plné. dnes jsem odchytil 21ks narozených ph.tico už jsou ve 4l akváriu na rozkrmení.
Řekl bych, že to akva bude brzo malé pro 12 štiček.
ph.tico rostou jako o závod je jich celkem cca 50ks ve velikosti přes dva centimetry, krmím třikrát denně mikry, grindal, nauplie žábronožky solné, konečně jsem se dočkal prvních mladých p.prolifica v počtu 36ks rovněž krmím třikrát denně stejným krmivem jako tica, k mému potěšení mám i prvních 14ks xenotoca doadrioi "san marcos", dnes konečně po roce chovu 4 krásná mláďata jenynsia lineata, musel jsem dát celou skupinku do koše vyrobeného z perlinky v počtu 21ks do té doby se moc nedařilo, tento druh se mi jeví vůči mladým agresivní, bez umístění do koše mladé žádné, po umístění se úspěch dostavil ale ač byli chovné rybky nacpané nitěnkami až k prasknutí, při odlovování mláďat jedno zbloudilo do koše a bylo v blesku sežráno. dunajské gupky se krásně množí a platy xiphophorus evelynae také přbývají. v sobotu si dovezu mladou skupinku 5 samců a 7 samic štičky belonesox belizanus, mám pro ně připravené 250l akva o délce přes 1m z hejnkem přerostlých mečovek i pavích ok pro produkci mladých jako doplněk, živé potravy mám více než dost ve formě potěru kaprovitých rybek z jezírka, popřípadě mražené potravy. tento druh mě již dlouho zajímá.
Přibyly mi (díky 0) Poecilia salvatoris. Osm kusů potěru, čtyři vzrostlejší. Mikry žerou super, grindal také, začínám testovat ostatní druhy žrádla.
P. tico jsou po týdnu v pořádku a už baculatější. Potěr od Luboše Jedlinského, který mám už skoro měsíc, povyrostl.
Od soboty mám 19 (v ideálním případě) nových malých Quintana atrizona! Všechno od jedné samice. Deset separováno, ostatní nechány v akváriu. Taky dělám inventuru - mimo dvou starých samic mám osm malých samiček, z nichž tři už se pomalu dostávají do produkceschopného věku. Všechny působí baculatě.
Jak jsem nedávno psal, že věnuji ryby, tak mohu zase. Vyexpedoval jsem tehdy třem lidem sedm flašek s rybami, ale minimálně u skifií a limií mi to populaci výrazně neoslabilo. Dcera studuje v Brně, poměrně často se otáčí domů, mimo Bratislavy je tak možné i Brno.
Starší reakce
1) Video s Phallichtys tico
www.facebook.com/… Od pondělí v a akváriu a v pohodě. Jen jedné samičce asi C. diminutus nastřihl hned první noc ocásek, v současnosti se však oba druhy ignorují.
2) Mám další potěr od nejstarší a největší samice Skiffia francesae
www.facebook.com/… Má největší a nejbaculatější mláďata, naposled porodila 16. prosince. Jsem rád, že porodila, protože jsem se obával, zda ve své velikosti přežije zimu a zda bude ještě někdy rodit, když ji přes zimu chovám při 21-22°C.
3) Myšlenka k Limia perugiae: Největší potěr, ve kterém se už odlišily samice od samců má na sobě pruhy. V minulosti tu někde byla otázka, zda je normální, aby L. perugiae měly pruhy. Odhaduji, že v mládí ano a čím je rybka starší, tím víc pruhy překrývá jiné zbarvení.
4) Uvažuju, jestli uvažovat někam jinam přehazovat Girardunus falcatus. Skupinka, kterou mám v kouli 12l (koule na severním kně III.) vypadá zdravě, spokojeně, množí se. Předtím mi v mnohem větších akváriích hynuly a ubývaly. Tady žijí od vánoc a evidentně jim to vyhovuje. Navíc saururus s nimi moc pěkně roste.
Kromě několika druhů divokých živorodek chová ještě halančíky. Jeho akvária jsou často 30x20x20. Bez filtru. Hodně mech, najas, lemna. Říká, že ryby považuje za snažší, než rostliny.
P. tico má také asi dva roky a množí se mu pěkně. Zdravě vypadající skupinku jsem pozoroval v akváriu na pravé fotce, horní řada, uprostřed. Malé akva mezi dvěma většími.
Byl jsem v neděli na návštěvě u Stephana Krause, blízko Frankfurtu. Přivezl jsem si od něj pár Phallichtys tico a pro další akvaristy taky P. tico a další ryby. Konkrétně 0 a Milan Murko chtěli Priapichthys nigroventralis, které má Stephan z vlastního chovu. Jeho akvária jsou většinou bez filtrace, některá s topítkem, které se zapíná se světlem, většinou 12-30l. Priapichthys nigroventralis má ve dvou akva na okenním parapetu (šířka asi 20 cm), uprostřed a vpravo. V akva vpravo je maličký filtr na pohyb vody (artemie se hýbou v proudu).
Prý je získal asi před dvěma lety od akvaristy z Kanady, který je dovezl na sraz německých chovatelů živorodek. Nejsou v Německu moc rozšířené.
Překvapilo mě, že v pravé nádrži bylo dost živo. Evidentně nežerou potěr. Ptal jsem se, proč nejsou rozšířenější, když působí tak nenáročně a jsou to menší zajímavě vypadající rybky. Prý je to teritorialitou samců. Dominantní samec zabere většinu nádrže (ukazoval Stephan), další je v pravém rohu. Jiní samci jsou pronásledováni až tak, že vyskakují ven z vody.
Do levého akva si minulý týden přinesl ze setkání združení chovatelů živorodek (Deutschen Gesellschaft für Lebendgebärende Zahnkarpfen) sedm Quintana atrizona. Byly plaché, nevylézaly z vegetace.
Starší reakce
2 10.05.2018 18:49 - JirkaŠčobák napsal: Myslím, že tyto nebo podobné má Milan Murko. Nedávno jsem na ně koukal.
také je chovám jen mám jinou lokalitu, nejsou to náročné rybky
Myslím, že tyto nebo podobné má Milan Murko. Nedávno jsem na ně koukal.
dnešním dnem jsem zredukoval chov šlechtěných forem živorodek a poslal je do světa, uvolnili se mi nějaké nádrže tak bych touto cestou chtěl poprosit zda by někdo neměl k výměně nebo prodeji nějaké zajímavé divoké druhy? v případě že ano tak psát spíše soukromé zprávy, navíc se jistým pomalým krokem blíží i naše "Rychnovská" výstava a uvažuje se, že bych dostal prostor a mohl vystavit i stojan právě z divokými živorodkami a nové druhy by se i z tohoto důvodu hodili.
Ta populace je i u nás mezi chovateli rozšířena a udržována. Kresba černé barvy u samců je variabilní.
Pro vyznavače přírodních druhů živorodek jsou atraktivním objektem k pozorování. V hejnu, kterému vyhovuje prostornější nádrž k plavání, musí být větší počet samců, než dva, aby ten slabší nebyl ubit tím silnějším samcem. Ryby jsou to dostatečně odolné na letní venkovní odchov od půli května do konce září, až začátku října prvního týdne. V akváriu je žádoucí častější obměna vody a v zimě i nižší teplota, nejlépe jen do +20°C. Potřebují vydatné krmení a to i živým.
Možná jsem to foto, už někde pro ilustraci použil, ale to nevadí.
A co má být ? Skiffia multipunctata Tangancicuaro de Arista .
Starší reakce
Inventura P. tico:
Došlo jich 17 - 5 jsem dal Milanovi Murkovi. 5 jsem dal do akva v emigraci, 7 do koule IV. Do obou nádrží šel jeden vyhublý exemplář, u kterého jsem neočekával přežití, ostatní vypadaly normálně (přestože si nejsem jistý, že vím, co je "normálně" u P. tico).
Problém obou nádrží je, že jsou dost zarostlé a rybky se v nich zle hledají. Když jsem predevčírem našel v akva v emigraci jen jednu, udělal jsem dnes evakuaci té jedné do koule u knihovny, kterou mám na odchov potěru. Pak jsem se vrátil k akva v emigraci a po nějaké dobé našel tři
. Přestal jsem evakuovat a doufám, že tu jednu v kouli u knihovny nesežerou.
V kouli IV jsem dnes spolehlivě viděl najednou čtyři. Je zarostlá a nedají se vidět najednou.
Je to pět dní, co od tebe došly a mám jich, předpokládám, minimálně osm. Maximálně asi deset. Což není po pěti dnech zlé, protože se zpočátku dost skrývaly, byly plaché a já byl nervózní. Mikry žerou spolehlivě, grindal ty větší. V nádržích najdou i různou jinou drobnou potravu (přestože dafnie jsou na ně stále moc velké).
Děkuju moc!
Článek se ti vydařil je obsáhlý plný důležitých informací, klobouk dolů
jak se daří pH. Tico??
... čísle časopisu Akvárium je článek o výžive mexických živorodek Poeciliopsis prolifica, do kterého přispělo víc zde na fóru známých lidí. Děkuji všem!
e-akvarium.cz/…
Video k článku
www.facebook.com/… Amatértom napsal: JirkaŠčobák napsal: Máš je s mladými společně? Rodiče sice mladé nežerou, ale starší sourozenci ty právě narozené ano.
K tomuto tématu: Neregistruji, že by žrali. Nevylučuju první hodiny po porodu (čas, než mláďata najdu), ale sežrání jsem dosud neviděl. Ohání se po nich, když jsou mimo hejna, ale mláďata první dny unikají a v dalších se začleňují do kolektivu.
Mám dva dospělé páry, darovaný potěr (14) z první poloviny ledna, vlastní potěr ze začátku března (40 a víc) a aktuálně další potěr (učitě víc, než 20 - těžko spočítatelné), který se už začleňuje do kolektivu. Pomáhá mu podle mě, že nejmenší rybky z posledního potěru nejsou o moc větší a tak je v davu docela slušně zamaskován. Našel jsem je 25. 4. a dost už jich je integrovaných. Potěr z března se integroval pomaleji, což mohlo být i tím, že mezi ním a potěrem před nimi byl větší časový úsek a tím, že si už díky březnovému potěru ryby na potěr v nádrži zvykly.
Starší reakce
Nene ryby jsou z Kyjova. Původnímu majiteli pomřeli tak už má zamluvené 2 páry.
Máte je od Petra B., co bydlí v jedné z příměstských částí Opavy ?
Věřím tomu, že to zvládnete a ryby P.q. udržíte i namnožíte.
Určitě si zase vezmu nějaké kusy až budou k prodeji ať samci, samičky nebo potěr, kratkotelky mi jsou velice sympatické a hezky se na ně diva
Samci ještě budou. Rybky jsem nalovila před údržbou v sobotu a v neděli, po prothání akva se vylouplo ještě 4-5 samečků. Mlaďoši dost agilně dorážejí na samici a dorostenky. Dvě větší dorostenky už asi mají skvrnky březosti, ale akva je dost zarostlé tak se to dost blbě sleduje jsou dost čilé. Více prothávat nebudu potěr se lépe schová a snáz přežije.
Děkuji za informace, zkusím je až mě to čas dopřeje odchytit a umístit do samostatné nádržky a uvidím co z nich vyroste, jinak v neděli se mi podařilo domů přivést k těm mým osamoceným dvou samičkám phallisthys quadripunctatus dva samce, dvě mladé samičky a jedno neurčené mládě, tak se mi nakonec chov snad podaří zachránit.
0 22.04.2018 18:32 - V populaci z evidovaného a jinými geny neovlivněného odchytu se mi nic takového po několik let neobjevilo, jen mi tento chov loni zanikl.
Stále mám X.helleri v přírodní barvě, co jsem před minimálně deseti lety, získal z nedohledatelného prvotního zdroje. V tomto kmenu se vyskytla samice, která dala několik albínů i čistě bíle zbarvených ryb, jenž měly oči tmavé, takže to nebyli vše albíni, ale skutečně bílé mečovky.
To se stalo kolem roku 2010. Později, až do současnosti se znovu, takové ryby více neobjevily.
Ty albinotické a bílé kusy do větší velikosti odrostly, žel do pokročilejší dospělosti se mi podařilo udržet pouze samce, o které jsem nakonec, taky přišel bez další reprodukce a tento gen v dané populaci vymizel.
Držím ten chov do dnešního dne jen proto, že se v něm i část samic rodí s bočním pruhováním. U odchytové divoké populace se kolmé boční pruhy objevovaly, jen u některých samců.
Foto z té popsané doby: 1.- bílá mláďata X.helleri. 2.- pár albinotických jedinců. 3.- bílí samci s tmavýma očima.
4.- letošní neostré foto jedné z přírodně zbarvených samic mečovek z toho stále udržovaného chovu, která má tu boční pruhovou kresbu - populace, kde se v minulosti vyskytly i ty bílé a albinotické ryby.
Nalevo je i odrostlý potěr červených hellerek od linie King lyra, které s nimi dočasně byly v nádrži umístěné. Lepší záběr nemám zrovna k dispozici.
.
Albinismus a xantorismus je recesivní faktor přirozené regulace při přehuštěné populaci. Kdysi jsem měl odchovy s až 30% xantorických pateter třípruhých (Neolebias trilineatus), dohromady to byly stovky kusů, což se nikdy jinde nepovedlo. Faktor přišel a vymizel.
dnes při pohledu do nádrže s xiphophorus helleri v přírodní formě, jsem zahlédl poprvé (vždycky před tím byli mladé pouze přírodní jako rodiče) několik rybek červenookých a úplně světlounkých, můžou to být albíni tak jak se v přírodě občas stává i u ostatních zvířat, nebo je to náznak toho že kdysi dávno byli znehodnoceny nějakou šlechtěnou formou a teprve teď se to po X generacích projevilo.
Starší reakce
Pomalu se dostávám do stavu, že budu schopen vyexpedovat první potěr Skiffia francesae. Vyloženě pro zkušené akvaristy. Žádají hodné krmit, ale současně čistou vodu (časté výměny, rychle rostoucí rostliny) a teploty spíše do 22°C (v zimě i nižší - 15 až 18). Zelené řasy fajn. Video z dnešního večera
www.facebook.com/… 0 15.04.2018 11:13 - Pozeral som trasu tej firmy čo cez ňu aquamaster dodáva ryby,no Bohu žiaľ len západ slovenska.Až budem trocha pri peniazoch skúsim sa opýtať.No myslím si,že pre 20-30 rýb sa na východ trepať nebudú.
Inak ponuka od Glasera je celkom pekná,vybral by som si 2-3 druhy.
od Glasera jsem si je kupoval já 12ks po cca 250kč, už mají mladé a snad se mladé povede i udržet po počátečních problémech
0 14.04.2018 21:01 - – Phallichthys tico
při dnešním krmení jsem zjistil konečně první mladé od dunajských gupek, které mi kolem vánoc věnoval Jirka Sčobák, tak že obrovská radost, ph.tico zatím bez úhynu a rostou jako o závod, také mám své první dvě mladé od jenynsia lineata, ty jsem odchytil brzy z rána po rozsvícení, chovné hejnko 23ks a teprve dvě mladé, zdá se že je asi s oblibou pojídají, gravidní samičky budu muset umisťovat do porodniček, než je koncem května umístím ven do 1000l nádrže, pohrávám si i s myšlenkou že na příští rok opatřím skleník a navedu do něho radiátor a budu ho vytápět společně z domem v zemi budou dvě až tři větší jezírka, aby se tam dali chovat rybky po většinu roku
Přidat reakci
1 ...... [12] ...... 18 19
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 32595x