Skaláry - rozmnožování, odchov

Dal ho před půl rokem a pořád mu to drží dole. Skutečně myslíš, že jedna aplikace to stáhne o skoro dva celé stupně? A vydrží takovou dobu?

Torben to udělat mohl, za předpokladu že nemáš vysokou alkalitu

Jojo,díky,tohle mám proštudované,jen mi není jasné,jak to,že teda kleslo pH o 1.5st za 24h,když to neudělal Torben?? To mi nejde do kotrby.

Zde bych doporučil na shlédnutí dnes již klasiku, malou bibli akvaristy nechemika. maniakva.sweb.cz/…
maniakva.sweb.cz/…

Aha,tak to bylo víc faktorů?? Nehnojím ničím,jen koule JBL ke kořenům. Rostlin už mám o dost míň. Jak to,že to pH tak spadlo? CO2 nemám a nechci. Měl jsem za to,že to sundal Torben. Jak to? Žádná hnojiva,žádná chemie. Už jsem ho 5 měsíců nedal. Co teda změnilo pH??? Bylo to druhý den,po výměně dole. A to každou sobotu-nevynechávám nikdy-měním cca 60l. Jak to????

S tím torbenem je to skutečně jinak. Vyhledej si pojem pufrační schopnost akvária. Torben ti určitě nesundá ph o jeden celý stupeň a už vůbec ne nalít jednou a máš na půl roku pokoj jak píšeš. To ph ti drží stabilně právě ten puffer, ovlivňují ho rostliny atd. atd...
Torben používám naprosto pravidelně, ale neleju ho jednorázově, nýbrž s každou výměnou vody, takže vím...

Já ho dal 2x,a asi se pufr změnil. Teď mám pH stabilní. A dal jsem půl skleničky,na 2x. Ještě půlku mám. A drží půl roku. Ta lahvička stojí,myslím,kolem 50Kč,180ml. Mám 200l akva. Pro mne je Torben č.1. Víc pH sundávat nechci,i když mám Šípatky,ty by potřebovaly ještě nižší,ale hlavně mám Akary a pro ně je těch 6.8 parádní. pořád se mi třou,naštěstí jikry spucujou Ancistrusové. Jinak nevím,co bych s nima dělal.

to co píšeš není úplně pravda, záleží na pufru vody, pokud budeš mít vodu tvrdou a budeš ji srážet na nízké pH Torbenem, tak se pěkně prohneš

Obyčejný a levný Torben. Já měl pH 8.6,trochu Torbenu a mám stálé pH 6.8. Dá se s ním sundat pH jednoduše,lehce a hlavně stabilně. Myslím,že se dá sundat strašně moc,dle množství použití Torbenu. Na GH a kH mám RO. Měl jsem GH 24 a kH 18. Teď mám GH 10-12, a kH-8. Stabilně.

RoFr napsal: Tento příspěvek jsem začal psát už včera. Mezitím se zde většina věcí vysvětlila a upřesnila. Promiňte mi, kde se opakuji.

Pan „Ivoš“ tady uvedl, že má dobré výsledky při měrné vodivosti (měrné konduktivitě) vody 100 až 120 µS/cm (mikroSiemens na cm). Je matoucí, že napsal „mS“ (milliSiemens) !!! Akvarista ví, že měl na mysli hodnotu „mikrosiemens“ („mikrosiemens na cm“).

Tento editor neumožňuje napsat řecké „mí“ a tak je správná zvyklost psát „u“ (uS) (mikroSiemens), protože „mS“ znamená „miiliSiemens“ a představuje to hodnotu 1000x vyšší. (1mS = 1000µS (1 millisiemens se rovná 1000 mikrosiemens))

( Můžete se setkat, že je měrná vodivost uváděna (vodárny) i v mS/m (v millisiemensech na metr) a potom platí takovýto převod: 1 µS/cm = 100 µS/m, 1µS/m = 0,01 µS/cm, 10µS/cm = 1 mS/m.)

Pro Skaláry se obvykle doporučuje tvrdost vody do 6 dGH. Měření tvrdosti vody pomocí kapkových testů je velmi nepřesné a pracné. Pro většinu povrchových vod, včetně téměř naprosté většiny vod vodovodních, platí, že 1 dGH se rovná asi 32 µS (mikrosiemens). Uvedená hodnota (32 µS) samozřejmě neplatí pro vody obsahující větší množství rozpuštěných nejrůznějších solí kyselin a zásad, ale takovou vodu si “snad“ nikdo do akvária neleje (jsou to například tzv. minerální vody, složení je naprosto nevhodné i co se týká poměrů Ca, Mg a množství HCO3).

Uvedená vodivost 100 až 120 µS/cm (pan Ivoš) představuje celkovou tvrdost 3 až 4 dGH. (Pro orientaci uvádím, že destilovaná voda má vodivost okolo 1 µS/cm a voda ve které se třou v Amazonii Červené neonky má 10 µS.)




Omlouvám se za "matení" v řádech mili a mikro ale jelikož mě ani nenapadlo, že bych měl někde pátrat po znaku "mikro" tak místo něj používám jen malé "m" protože vím, že jsem mezi odborníky na slovo vzatými a ti si patřičný řád správně dosadí

µ toto písmeno samozřejmě jde napsat jen si ho musíš zkopírovat s mapy znaků. Snažil jsem se tvůj příspěvek upravit doufám že dobře.

Žádné OT. Nutné správné upřesnění.
Konečně teda upřesnění hlavně informace 32µS/cm je 1°dGH. Já měl mylnou informaci kterou jsem kdysi přečetl a chybně uložil do palice, takže mých 35µS/cm je moc.
Odkaz si zakládám, stejně jako pentu o které vím nějaký rok.

No jinak dál by se vodivost mohla jít řešit do správného tématu, pro odchov skalár je podstatná, ale snad už bylo dostatečně vysvětleno.

Nó... voda snů... já byl na trojkové vodě osm let... a to se setsakra naučíš hlídat pH jen pohledem na ryby... ... Mimochodem bývalo období, právě při tání, kdy se třeba ve Vrchlabí nedaly skaláry odchovávat, protože tekla !!!"jednička" !!!

Tak si ještě pro srandu změř uhličitanovou tvrdost, protože ta je vývoj jiker skalár zcela zásadní a měla by být do 1°dKH.

Jo, možná se Táborským blbě pere v téhle vodě prádlo ale jinak je to voda mých snů...

Urtman napsal: Teď úplně bez urážky, zcela vážně... Akvaristice se věnuji od mala. Poslední tři roky intenzivně se vším co k tomu patří, četba, studium, internet, atd...
Teprve před půl rokem jsem teoreticky zjistil, co je vodivost vody. Do té doby jsem netušil, že něco takového existuje... Nikdy jsem v žádném akváriu (mám jich bez vytíraček sedm, dohromady dva kubíky) vodivost neměřil a skaláry odchovávám jak na běžícím páse...

Stále tvrdím, že skaláry nejsou alchymie, takže kde je jádro pudla??

Bez urážky, hned mě napadlo jedno přísloví: Nejhloupější sedlák, největší brambory.

Tím ale chci říci jen to, že máš zkrátka kliku na dobrou vodu aniž si to uvědomuješ. Nám z trubek teče Malawi, což mi potvrdil akvarista za rohem věnující se množení afrických cichlid.
K tomu, jak správně namíchat vodu, jsem se postupně propracovával asi rok a dokonce jsem si ověřil i to, že opravdu nemůžu coby výchozí surovinu použít vodu ze svého kohoutku ale že si jí musím vozit z druhého konce Prahy.
(Rozdíly v tvrdosti pražské vody jsou opravdu neskutečné, v některých případech i více jak dvojnásobné.)
Během tohoto ladění jsem musel vylučovat všechny ostatní možné faktory neúspěchu odchovu, jako jsou například nevhodní rodiče, takže jsem si během toho roku "bádání" opravdu vyhrál a užil svoje.

Takže metodou pokus/omyl se mi prokázalo, že vodu, kterou si vozím, musím ředit v poměru asi 1:5 aby se mi vůbec vykulil plůdek. A problémy s líhnutím mám už při vodivosti 140mS a vyšší.

Tobě holt mohu jen nepokrytě závidět, že vodu nijak řešit nemusíš a té vody si opravdu važ

Přesně tak Libore,při letošním suchém roce vodivost vody i tady šla ze 120uS na nějakých 200uS.Pro někoho nepatrný rozdíl ale při odchovu cichlid je to hodně.Naopak při dlouhotrvajících deštích nebo v období kdy taje sníh jde jak vodivost tak i ph dolů.

Z čehož vyplývá, že lze, ale ne s velkou přesností, z měření tvrdosti vody a pokud znám chemické složení vody, dovodit elektrickou vodivost, pokud se nevyskytuji na nějak významně poznamenané lokalitě... Jako je třeba Český kras... U mne se ale třeba ten rozdíl mění s ročním obdobím... Po sněhové zimě, po dešťovém období...

Změřením vodivosti zjistíš, kolik je rozpuštěných ve vodě látek, které ovlivňují vedení elektrického proudu. Ale ne všechny tyto látky ovlivňují tvrdost!
Ať nejsme zbytečně OT, ta více zde: rybicky.net/forum/9254
Případně pěkný popis zde: www.akvarijni.cz/…

A můžeš ttedy odpovědět na to, co jsem psal Prašanovi??

Prosím neplést vodivost s tvrdostí!

- jednoduše konduktivita, neboli vodivost je převrácená hodnota odporu
- vodivost tvoří hlavně soli (ale nejen ty), takže tím v podstatě změříš tvrdost (s ohledem na různorodost, ne vše je alkalita + celková tvrdost)
- někde jsem zahlédl že zhruba se dá brát že 35uS/cm je 1°N tvrdosti (asi celková předpokládám)
- při mřeních v přírodě se už nějakou dobu uvádí prvně a hlavně vodisot, pH a pak až další


A pak už polemizuji a vzpomínám co jsme kde zahlédl. Takže následující mi musí někdo potvrdit.
- no a vodivost má významlý vliv na osmotický tlak

Pri meraní viem presne na čom som a ak potrebujem,tak si to presne viem i namiešať.

A můžeš tedy popsat, když víš přesně, (nejen pro mě, ale i pro tisíc dalších) o čem ta vodivost vody vlastně je? Všichni o tom tady hovoří, jako jasná věc... Chápu, čím nižší, tím lepší, ale to je tak všechno...
Já osobně to vím, protože čtu víc, než je zdrávo, ale nenalezl jsem žádný článek, téma, nic... Přínosy, sledování, měření, atd...
Tak pro ostatní, kteří čtou... Prosím...

Pri meraní viem presne na čom som a ak potrebujem,tak si to presne viem i namiešať.Ak nemeriam ,tak sa spolieham pri dostatku kŕmenia a výmen vody,že sa trafím pomaličky pri ,,zasajrajtení,, vody do parametrov ktoré budu konkrétnemu druhu vyhovovať.Asi tak dáko.

ale jo hodí se to , neříkám že je to k ničemu
taky mě teď mrzelo, že jsem ho neměl doma, když jsem díky prasklému výměníku v kotli vypláchl akvárium vodou z radiátorů

radim napsal: Dřív se taky neměřila a šlo to.
Upřímně řečeno... já si konduktometr občas půjčuji, jen tak pro kontrolu, jestli se něco zásadně nehnulo...
Vono to chce asi fakt mít u ryb... ale nejen u ryb, u všech zvířat, především voko. A zatím mám kliku...

Jen jsem ti odpověděl na konkrétní otázku na kterou podle všeho znáš odpověď.
Nechci se zapojit do diskuse o odchovu skalár, když jsem nikdy nemnožil, ikdyž výtěry byly ;)
Číst mě to tady ovšem velmi baví.

Jinak ano je to možné. Dřív se taky neměřila a šlo to.

Konduktometrem

Radime vím. Teoreticky, nikdy jsem neměřil...

Chtěl jsem tím naznačit, že odchovat skaláry se dá i bez toho...

Nesouhlasíš??

aj mna by to velmi zaujimalo je na to nejaky pristroj alebo nieco ? ci je niejaky clanok o tom napisany ? uvitam odkaz na prestudovanie ... co to robi s rybkami rastlinami a tak .. dakujem

Urtman napsal: Njn, jak se ta vodivost vlastně měří? , aneb akvarista se má stále co učit...
Konduktometrem

Kdysi jsem si tady vyléval srdce, že mi tekla z kohoutku "amazonka". Pak místní vodáci vymněnili jednu trubku a z ph 6,8 se záhy stalo 8,2. Roman by mohl vyprávět jak jsem plakal a co s tím dělat... Tři kompletní vrhy skalár šli, zplesnivěli... Přidal jsem na výluhu, šiškách a listí a hle, skaláry jedou dál ...
Njn, jak se ta vodivost vlastně měří? , aneb akvarista se má stále co učit...

Jádro pudla je ve složení vody... pokud vyhovuje rybám, pak není co řešit...

Akvarijní populace skalárů má úplně jiné požadavky než odchyty a prvních pár generací po odchytech. Taky může záležet na tom, odkud ty odchyty jsou. A původní dotaz byl na 2. generaci...
Navíc možná máte nevědomky ideální vodu a Ivoš může mít vodu s vyšší vodivostí. Každý rozumný návrh je podle mě potřeba prověřit.

Teď úplně bez urážky, zcela vážně... Akvaristice se věnuji od mala. Poslední tři roky intenzivně se vším co k tomu patří, četba, studium, internet, atd...
Teprve před půl rokem jsem teoreticky zjistil, co je vodivost vody. Do té doby jsem netušil, že něco takového existuje... Nikdy jsem v žádném akváriu (mám jich bez vytíraček sedm, dohromady dva kubíky) vodivost neměřil a skaláry odchovávám jak na běžícím páse...
Stále tvrdím, že skaláry nejsou alchymie, takže kde je jádro pudla??

No ono dost záleží také na složení vody... mně teda 200 moc dramatických nepřipadá... ale je to právě odvislé od toho složení vody...

Super, díky za poznatek, namíchám to trošku víc s permeátem teda, právě jdu měnit vodu.
Můj potěr ale nevypadal jak popisuješ, vyl hezky rovný bez žádného zalomení.

Dle mých zkušeností je 200 mS moc - vykulený potěr byl slabý a neživotaschopný, rodiče ho max. do 3 dne sežraly anebo plůdek uhynul. Poznávací znamení -potěr je tenký a hřbet je hned za břišní dutinou jakoby vylomený nahoru.
Nejlepší výsledky jsem měl při vodivosti 100-120mS.

Často sa stretneme i s opisom,že nosiace tlamovce nepríjmajú potravu.Ja na svojich vidím,že to nie je vždy pravda.

Jujda, koukám že jsem podnítil větší diskusi. Tak děkuji za vyjasnění toho co je a co se ještě zkoumá.
Musím se přiznat, že Honzovu knížku jsme zatím z nedostatku času a hlavně klidu nedočetl. Hodlám to brzy napravit.

No doktore, zas vím o něco víc. O příbuznosti skalár(zejm. P.leopoldi) a Mesonauta psal tuším naposledy J.Burzanovský ve své knize.
Oštipování rodičů potěrem u skalár popisoval v jednom článku K. Krček. A kdysi dávno byl v AT článek o odchovu Parachromis motaguensis, ve kterém autor popisuje postupné "vyštípání" rodičů z akvária mladými při zanedbaném přísunu potravy.
Co se týče chování cichlid a akvarijních ryb všeobecně, vždy má příroda přichystané nějaké překvápko.

Byl to jen nadhoz...Díky Jindrovi jsem se k tomu Duchu,Otci atd... (když jsme se ještě potkávali) dostal... Vím že právě skaláry z toho vypadly a tudíž ta informace byla drobet nepřesná... ale protože se tak stalo a nejsem schopný to zformulovat tak pěkně jako ty, jsem rád, že ses toho uchopil, dříve než Vlasta... (Možná by to zase bral nějak osobně... )

Na etroplusy jsem zapomněl... to vím... u citroňáků nevím, trochu mne to překvapuje, protože u nich jsem podobné chování teda nepozoroval nikdy... Moře neumím a sumíčky jsem nikdy nechoval, takže ani nijak nestudoval...

Tady bych byl trošku opatrný se soudy, člověk nikdy neví U terčovců je to nezpochybnitelné, prozkoumané zleva i zprava, ale publikováno to bylo, a to už docela dávno, přinejmenším taky u citroňáků a u skvrnivců Etroplus maculatus (tedy v rámci cichlid, jinak taky u několika druhů mořských slizounů nebo u některých druhů sumíčků rodu Mystus). Ale jsou to vesměs publikace dost staré, 60. a 70. léta 20. století. Otázka je, jak moc si tehdy byli jistí, resp. jak prokázali, že jde skutečně o krmení a ne o ten pouhý sociální kontakt... Ale na druhou stranu se na úrovni jedné konstatující věty dostalo tohle tvrzení i do učebnic ichtyologie... Ty staré práce jsem nehledal, takže podrobnostmi neposloužím.

Ale to ani neee. Ono to takhle vyšlo už v 2. polovině 90. let Kullanderovi, když dělal fylogenetický strom neotropických cichlid - tedy ještě s rody Heros a Uaru, nutno dodat. A protože Kullander je pro mnohé nejen cichlidáře, ale i vědce Otec i Syn i Duch svatý, ámen, tak se to drží v povědomí. Když se na to nastoupilo s molekulárou (sekvence genu pro cytochrom b), tak vyšel krásně klad tvořený rody Symphysodon, Heros, Uaru a Mesonauta. Ale skaláry v tom dělají bordel, protože ty vypadly úplně stranou jako sesterská skupina nejen ke všem ostatním heroinům, ale taky cichlasomatinům.

Svrchni vrstva (epidermis) obsahuje velké množstvi jednobunečnych slizovych žlazek produkujuci ochrany hlem. V některych připadech práve tento hlem slouží jako prvotni potrava pro prave rozplavany potěr..

Dělá to potěr více druhů cichlid, dokonce i afrických (perlovky)... ale spíš mám dojem, že se jedná o sociální kontakt, než o skutečné krmení, které je průkazné u terčovců.

To proto že jsou to všechno cichlidy??? Nebo proto že se často vyskytují na jedné lokalitě?

Občas se to stává, pozorovalo to více chovatelů. Skaláry, terčovci a Mesonauta jsou blízce příbuzné rody.

to máš pravdu, tak hold uvidíme, asi kolem akvárka postavím stěnu z kartonu aby nebyli rušení vůbec ani když tam jde mamka. to bude zatím asi nejlepší řešení.

Mimochodem sice moc dopředu, ale kdy pak můžu odlovit rodiče při přirozeném odchovu, až se potěr začne v ploutvích zvedat a připomínat dospělce?

Jinak co jsem pozoroval, tak mi připadá, že potěr ožíral i kožní sekret rodičů. Zkrátka je oždibovali. Není to snad jen záležitost terčů? O tomhle jsme nikde nečetl ani neslyšel.

Jasně, zkusit můžeš ledacos, ale nedělat nic a nechat tomu volnej průběh je někdy nejlepší řešení, než mermomocí tlačit na pilu.

No nevím jestli mám zrovna náladu na experimenty, spíš jsme si jistý že do 14 dnů se zase vytřou a už bych to kurňa chtěl konečně odchovat, takže asi pro změnu rupne v palici mě a rád jich půlku bokem do menšího akvárka, to by taky šlo. Buď začnou ten zbytek žrát nebo ne.