Skaláry - rozmnožování, odchov

Rybičky kladou jikry...

- nejde o nemoc
- běžná reakce mladých ryb na první snůžku jiker, dejte jim čas
- více o odchovu a chovu najdete zde na fóru
- jsou zde akvaristé, kteří úspěšně odchovávaji, provedou vás od A do Z

Zdravím všechny akvaristy, mám 2 mladé skaláry. Očistily list, nakladly vajíčka. Už při kladení jakoby schválně kladly hodně mimo list a hned vajíčka žraly. Po nakladení hezky ovívaly, když odpadlo, žraly. Když neodpadlo, začaly zuřivě ďobat, až odpadlo. Z asi 100 nakladených po cca 6 hodinách zbývají poslední kousky, do dvaceti. Jde s tím něco dělat? Za reakce děkuji, stav vody nezjistím

Jasně ,jinak vše snad vím,šlo mě jen o tu výšku.

Na první tři týdny ti 25 cm bohatě stačí. Do tří měsíců postačuje výška 40 cm. Týdně pak velké výměny vody filtrace a vzduchování.

Ahoj,mám dotaz pro ty,co už mají nějaký ten ochov za sebou,jaké používáte akvarium pro odchov potěru a následného dorostu skalárů,četl jsem,že když je potěr v nízkém aq,tak pak je deformovaný,je to pravda?mám odchovny na výšku 25cm,což je pravděpodobně málo,jaké používáte vy?díky za radu

Frydek-Místek, resp. Dobrá.

Pozdravujem to kde tecie taka vodovodna voda 60 us.

Abych odlehčil tady tu Akedemi věd
Já mám ty moje Skaláry nějaký divný.
Mají asi rády skupinový sex.
Samice klade jikry a dva kluci oplodňují.
Do toho se tam ještě motá jeden červený ale ten nemá venku kladélko, odhání samici asi aby ty druhé dva kluky nerušila a nutně tam u toho musí pořád být...
A další samice tam občas přijede a jikry jim sezobne...

Vážený pane. Nemám důvod tady nikoho oblbovat. Jen jsem napsal co mně funguje a to opakovaně. Tím se snažil pomoct tazateli. Akvarristiku beru jako koníček a zábavu. Pokud ji má někdo jako vědu je to jeho věc. A vyvolávat spory?? K čemu by to bylo?? Od toho zde přece nejsme. Ať se vám daří.

Jak to tady tak čtu, než text do fóra vlepím, tak ten pan Kawasaky je nepoučitelný, opět tady oblbuje vodou KH = 1 a pH = 6,5 a popsatelní tleskají…
Při tom pH = 6,5 to dKH bude menší než 0,1 (přesněji asi 0,06 dKH).
(Ono by stálo za to se obtěžovat a přečíst si můj předcházející příspěvek!)
Je na TOMTO WEBU někdo schopný pochopit, že při pH = 6,5 je alkalita vývojové vody s obsahem CO2 0,6 mg/l prakticky neměřitelná ?!
MUSÍM se velice ovládat !!!


Pane Sid, nevím, co si mám o vaší reakci myslet. Napadlo mne, jestli chcete vyvolat nějaký spor, ale protože píšete, „že se domníváte“, asi ne. S úsměvem jsem nad těmi, co si zde navzájem dávají palce a mám samo i vysvětlení.
Musím uznat, že se domníváte správně, pH = 6,0 a dKH = 0,5 spolu možné je (0,5 dKH = 0,187 mmol/l x 2,8).
MATE mne, že akvarista vaší kategorie přehlédl, že se v tomto fóru řeší vývojová voda a ne (akvarijní) žumpa. Ta vaše voda přece odpovídá prostředí, ve kterém probíhají mohutné rozkladné procesy produkující řádově až 15 mg/l CO2.
Stejně nešťastné je se chlubit tím, že vlastníte pH-metr Milwaukee MW100. Ten přístroj má přesnost +/- 0,2 pH. Jmenovité hodnotě 6,0 pH může tedy odpovídat zobrazená hodnota pH od 5,8 do 6,2 pH a je tedy asi až méně přesný než kapkové testy na pH od JBL.

(Stalo se mi kdysi, že jsem z nepozornosti ve fóru (podobně ?) nešťastně reagoval a řešil jsem to tím, že jsem požádal Václava, aby mi můj příspěvek smazal.)

Je někdy těžké ve stručném příspěvku postihnout všechny alternativy a nedorozumění, která mohou nastat. Já jsem třeba v tom svém příspěvku z 21.7. důrazně nevyloučil náročné druhy skalár a děkuji panu DavFM, že to uvedl na pravou míru. (Ono totiž pro alty 50 μS/cm bude zase moc (zkušenosti nemám) a ve výsledku to s potěrem dopadne stejně.)

Vrátím-li se ke svému poslednímu příspěvku, tak jsem chtěl připomenout vlastnosti vztahu dKH a pH, kde pro nízké pH jsou už velice nízké a neměřitelné hodnoty dKH a ne, jaké v některé literatuře bývají (vysoké) uváděny.
Mezi alkalitou (dKH), množstvím CO2 (mg/l) (které je konstantní 0,6 mg/l) a hodnotou pH existuje pevný vztah.
Abych byl důvěryhodný, ukázal jsem a předvedl (v předešlém příspěvku), na jakém matematickém základě jsou vztahy založeny.
Mám ověřené, že pro charakter vod, jakými jsou vývojové vody, vztahy platí.

Nepřipomněl jsem, že při nízkých hodnotách vodivosti, či tvrdosti (dGH) je PROBLÉM s měřením pH, kde běžné pH-sondy (už pod 50 až 100 μS/cm) neměří vůbec nebo nespolehlivě a s kapkovými testy na pH je to obdobně.
Pro nízké hodnoty vodivosti vody lze pH odhadovat na základě hodnoty z alkality spočítané ředěním. Je mi jasné, že toto je nad možnostmi chápání pro jistou velikost komunity na tomto webu.

Ono je spousta praktických rad. Například než upravujete vodu kyselinou a během celé úpravy vody, nebo vody jakkoliv mícháte, je potřeba z vody odstranit CO2 na hodnotu k 0,6 mg/l aerací, několikahodinovým provzdušněním (intenzivním probubláváním vzduchovacím kamenem). Vyvarujete se zdánlivě nevysvětlitelného chování vody…
Mám rozepsané nějaké články, je ale můj problém, kde a pro koho je publikovat.

Díky, dám vědět

No, klasika, voválená voda, to je někdy hodně zásadní.

No tak to zkus ať máš to KH 1 a GH 4 až 6 a to pH klidně i 6,5 a uvidíš. Některé náročnější druhy prospívají v měkčí a kyselejší vodě. Každý chovatel to dělá po svém. Mně se třeba nedařilo v čerstvé vodě i když parametry byly ok. Jak jsem to nechal 10 až 14 dnů byl výsledek daleko lepší. Vůbec nejlepší je, když rodiče ošetřují jikry. Tak hodně zdaru ať máš brzo malé Skalárky.

Teprve teď jsem si přečetl původní post.
Ja si osobně netroufám o sobě tvrdit, ze nejsem začátečník, ale nejakou tu rybku uz jsem odchoval.
Osobně si myslím, ze chyba je v tom vysokém pH, resp. nenulove uhlicitanove tvrdosti. V takové vodě se daří plisním a ty, imo, zabily potěr pred rozplavanim. Pri dostatečně kyselé vodě jikry sice zbělají, ale moc "nezchlupati", neobali se plísní. I proto mi přijde nejrozumnější pouzivat RO vodu obohacenou v potřebné míře o Ca a Mg, nebo alespoň obyc.vodu zbavit pufru kyselinou a dokyselit alespon pod 6 (toto nejde napoprvé, pH se párkrát vrátí, ale pak se ta voda zlomi a jde pH rychle dolů).
Nekdo i vodu ošetří peroxidem a dosahuje slusnych výsledků, ale to jsem zatím nemusel delat.

Já tomu naštěstí trochu rozumím,dělal jsem 8 roků rozbory v chemické laboratoři,i když jiné kapaliny,než akvarijní voda.
Knihu od Franka,mám samozřejmě dávno přečetlou,ale právě kvůli ní,jsme udělal tu chybu,kde je psané,že voda 27-30stupnů,dKH do 1 a dGH do 6,tak jsem pro jistotu dal v podstatě nulové hodnoty,není tam psané nic o spodní hranici.

Nevím kde jste nabyl dojmu,že jsem začátečník,ale to je vedlejší. No jak na to tady koukám tak právě tazatel musí být z vašich vysoce odborných odpovědí těžce mimo. Vždyť chce jen rozmnožit obyčejné Skalárky.Tak pokud jsem napsal nesmysl tak se omlouvám všem. Stanislav Frank se určitě neplete. Podle něj pH 6,8 tvrdost do 6 dGH alkalita do 1 dKH. Pokud s tím někdo nesouhlasí nechť přepíše dějiny.

...Vámi udávaná kombinace pH a alkality (pH 6,5 – 6,8 / dKH 1 – 1,5) nedává smysl. Při normálním atmosférickém tlaku a poměrném zastoupení CO2 v atmosféře NENÍ taková možná...
Vypočtená hodnota pH = 7,78 pro dKH = 1 se od hodnoty pH = 6,5 pro dKH = 1 PODSTATNĚ liší a tak mohu tvrdit, že kombinace hodnot pH a alkality jsou špatně! ...Výše uvedený výpočet je teorie...
No právě - realita bývá někde jinde, než jste tak precizně vypočítal.
Asi proto, že do procesů v akváriu (rybníku, recirkulačním akvasystému, akvaponii...) vstupují kromě uhličitanového systému další hráči, ovlivňující pH, takže za mne je kombinace pH např. 6,0 při alkalitě 0,187 mmol/l možná. (pH měřeno Milwaukee MW100, alkalita - laboratorní rozbor.)

Pane Kawasaki, Vámi udávaná kombinace pH a alkality (pH 6,5 – 6,8 / dKH 1 – 1,5) nedává smysl.
Při normálním atmosférickém tlaku a poměrném zastoupení CO2 v atmosféře NENÍ taková možná.
Osobně se domnívám se, že jste se jen spletl a místo GH napsal KH!
S podobnými chybami chybami a někdy i neznalostmi autorů, které začátečníka velice matou, se lze, až často, setkal i u jinak důvěryhodných textů.
Níže dávám, jako ukázku, pro obecnou osvětu, výpočet hodnoty pH pro alkalitu o hodnotě dKH = 1, při normálním atmosférickém tlaku.

(Že alkalita, uhličitanová tvrdost (v akvaristice obvykle ve stupních [dKH]), či kyselinová neutralizační kapacita (KNK4,5 v [mmol/l]) jedno jest a (v přírodních vodách) představuje prakticky koncentraci hydrogenuhličitanů nemusím asi připomínat.)

Při 25 st. C se podle Henderson-Hasselbalchovy rovnice hodnota pH = 6,35 + log (HCO3 / CO2).
(Hodnoty HCO3 a CO2 se do rovnice dosazují v molárních koncentracích, obvykle [mmol/l].)

Alkalita se z dKH na molární koncentraci HCO3 převede takto: HCO3 [mmol/l] = Alkalita [dKH] / 2,8.
Odtud například pro dKH = 1,0 je HCO3 [mmol/l] = 1,0 dKH / 2,8 = 0,36 mmol/l.

Při (normálním) atmosférickém tlaku 101,3 kPa a tlaku CO2 39 Pa (pCO2 = 3,4) se v jednom litru vody rozpustí asi 0,6 mg/l CO2. Ve výpočtech se obvykle používá hodnota okolo 0,585 mg/l CO2 (0,000585 g/l CO2).
Tabulková molární hmotnost CO2 = 44,01 g/mol.

Koncentrace CO2 v mg/l se na molární převede takto: CO2 [mol/l] = CO2 [g/l] / (molární hmotnost CO2).
Odtud CO2 [g/mol] = 0,000585 [g/l] / 44 [g/mol] = 0.0000133 mol/l = 0,0133 mmol/l.

Po dosazení výše převedených hodnot (0,36 mmol/l a 0,0133 mmol/l) do Henderson-Hasselbalchovy rovnice vám vyjde, že hodnota pH = 6,35 + log (0,36 / 0,0133) = 6,35 + log 27,1 = 6,35 + 1,43 = 7,78.

Vypočtená hodnota pH = 7,78 pro dKH = 1 se od hodnoty pH = 6,5 pro dKH = 1 PODSTATNĚ liší a tak mohu tvrdit, že kombinace hodnot pH a alkality jsou špatně!

Výše uvedený výpočet je teorie. V praxi se (u přírodních vod), dosazuje nižší hodnota alkality v mmol/l. Toto je nepřesná formulace, přesněji se KNK (u přírodních vod) stanovuje pro vyšší pH (obvykle pro pH = 5,0 místo pH = 4,5), jde o snahu zahrnout skutečnost, že alkalitu netvoří jen hydrogenuhličitany.
I když se zjednodušeně použije opravný koeficient (násobek) pro alkalitu 0,85, tak se dostanete s hodnotou pH jen k pH = 7,71 (místo těch 7,78).

Úpravou Henderson-Hasselbalchovy rovnice jde spočítat, že máte-li například pH = 6,5 tak odpovídající alkalita je někde okolo 0,055 dKH, což je jistě neměřitelná (velice malá) hodnota alkality…
Např.: pro pH = 6,78 je odpovídající dkH = 0,1; pro pH = 7,08 je odpovídající dKH = 0,2; pro pH = 7,38 je odpovídající dKH = 0,4 atd... VŠIMNĚTE si, že každé dvojnásobné zvýšení alkality představuje vždy zvýšení pH o hodnotu 0,3 a naopak! MÁLOKDO si je této skutečnosti vědom!!!
Ve reálné skutečnosti jsou, vlivem uvedené vlastnosti přírodních vod (alkalitu netvoří jen hydrogenuhličitany), realitě bližší tyto hodnoty pH a alkality: pH = 6,7 při dKH = 0,1; pH = 7,0 při dKH = 0,2; pH = 7,3 při dKH = 0,4 atd… (Toto samozřejmě platí, pokud se do vody uměle nepřidává CO2.)
(Dešťová voda (destilovaná voda ve styku s atmosférou) má při 25 st.C a pCO2 = 0,00039 atm hodnotu pH = 5,62; 0,0133 mmol/l (0,6 mg/l) CO2; 0,0024 mmol/l HCO3 = 0,0067 dKH.)

(Není třeba umět pracovat s logaritmy, stačí umět používat windovsovou kalkulačku.)

Vaše tzv. německá stupnice(dGH) - "tvrdosti" je zastaralá. Máte pravdu v tom, že vyjadřuje pouze obsah vápníku a hořčíku ve vodě. Kde jeden stupeň byl definován takto: jako koncentrace 10 mg oxidu vápenatého(CaO),resp.7,2 mg oxidu hořečnatého(MgO) v jednom litru vody, což odpovídá množství 7,1 mg vápníku, resp. 4,3 mg hořčíku v litru.
Naproti tomu je elektrická vodivost dobrým měřítkem celkového obsahu rozpuštěných solí.
Její přesná hodnota je přímo úměrná teplotě, proto se přepočítává pomocí koeficientů zpravidla na hodnotu při 20°C. Pokud teplota vzroste o jeden stupeň, hodnota vodivosti stoupne asi o 2%.

Dovolím si nesouhlasit s poznámkou o nízké vodivosti a její nevhodnosti pro vývoj jiker skalár.
Zde by se nejspíše hodilo říct, že není skalára jako skalára. Já pro "Rio Nanay" a "Rio Manacapuru" používám vodu o vodivosti 20-30µS/cm, pH se moc nevěnuju, ale bývá vždy do 6. V takové vodě se jim daří nejlépe a jsou bez defektů. Pro "alty" používám vodu ještě měkčí, ale o těchto rybách zde řeč není.
Odchovávám i chovnou formu "Pinoy", těm vodu neupravuji, vodovodní voda má ale taky cca 60µS/cm, rozhodně nepřitvrzuji a také potěr bez vad, jikry neplesniví.

Ještě doplním pH 6,5 - 6,8 , KH 1 - 1,5. Hodně zdaru.

Tak toto je super odpověď, přesně tak jsem si představoval, že mi to někdo vysvětlí. Díky za info, zase jsem o něco chytřejší

Přímo se skaláry zkušenosti nemám, ale domnívám se, že musím reagovat, když se nechytá někdo jiný.
Skaláry nejsou až moc problémové ryby, ale ve vodě 50 µS/cm (odpovídá to asi ? vašim TDS 25 ppm) jste se sám přesvědčil, že se vám odchovat ani případně už i částečně vyvinutý potěr nepodaří.
Při tak nízké vodivosti vody jde o nevhodný osmotický tlak. Vaše vývojová voda je hypotonické prostředí pro vývoj jiker a rybích zárodků…
Pro takové prostředí je obvyklé, že jikry již brzy po nakladení, ještě před tím, než začnou plesnivět či se rozpadat, jsou větší než by byly při optimálních parametrech vody.
Pokud se přesto v takovém (hypotonickém) prostředí zárodek z jikry nějak vyvine, nenaplní plynový měchýř, nedokáže plavat a hyne (váš případ).
V akvaristické literatuře (Frank) tento stav uvádí jako konstituční vodnatelnost.

(Jsem alergický na hodnoty vodivosti vody udávané v zavádějící a nesmyslné (zahradnické) jednotce TDS, která i vypovídá…, možná, že jste si stačil všimnout, že třeba vodárny tento nesmysl neznají.)

Ostatní parametry vaší vody, které někde níže uvádíte, by podle mne, asi i ne podstatně jiné, vhodnější být mohly, ale skaláry zase tak náročné ryby nejsou, aby vámi uváděné parametry vody, kromě té tvrdosti vody (vyjádřené jako vodivost vody), byly pro skaláry postačující.
Podle citu a toho co mám odsledováno by měla být tvrdost vývojové vody pro skaláry okolo 3 až 5 st dGH a tvořená převážně vápníkem a hořčíkem ve známém vhodném poměru při tomu odpovídající vodivost vody okolo 150 až 250 µS/cm.
Všimněte si, že píši tvrdosti vody (dGH) a mám na mysli obsah vápníku a hořčíku ve vodě a ne zjednodušeně jen vodivosti vody, která nemusí být až tak v přesném vztahu k tvrdosti vody a tedy obsahu vápníku a hořčíku ve vodě. Toto zde zdůrazňuji, protože je to smyslné a také proto, aby mne následně někdo neměl možnost doplňovat.
Jinak přeji „Mnoho zdaru !“.

(Pro toho, kdo si z výše uvedeného vztahu vodivosti a tvrdosti vody odvodil přepočítávací koeficient dávám, že pro velmi měkké vody spíše platí, že 1 st. dGH se rovná vodivosti asi 35 µS/cm (záleží na složení vody).)

- TDS znamená koncentraci rozpuštěných částic nebo pevných látek ve vodě, jde především o anorganické soli, jako je vápník, hořčík, chloridy, sírany, hydrogenuhličitany

Vše jsem dělal jak píšete,tvrdost vody byla v podstatě 0-5gh

Předělávat rodiče určitě nemusíte. Jen jestli se o potěr nestarají, pak uměle - omývání jiker, aby neplesnivěly.
Taky je možná vyšší tvrdost vody, než jikry potřebují.
Teď se přiznám - absolutně nevím, co je to TDS 25ppm?

PH upravím, ale rodiče předělávat nebudu, nemyslím si, že to je ten důvod, proč těsně před rozplavaním všechna pošli. Do té doby byl vývoj jiker úplně v pořádku.

Tak jednak je špatně pH vody - má být pod 7, teplota zbytečně vysoká. Nebylo by špatné nechat rodiče se o potěr starat. Pokud to nejde, tak aspoň nechat jikry a i potěr omývat prouděním s filtru, ale malý výkon.

Ahojte všichni kdo má zkušenosti z odchovem skalárů, odchovavam galaxy, kardinalky, tetry krvavé, ale poprvé jsem se dal na skaláry. Bohužel se mi stalo, že se mě vykulily poměrně hodně jiker, cca. 80%,ale před rozplavaním všechna pošli, zdálo se mi, jak kdyby byly na trubce, na kterou se skálaři vystřeli, malé rybky nalepené a měli kolem sebe jemné vlasy(plíseň??) mám i video, některé rybky se pokoušeli rozplavat, ale pak klesli ke dnu a skubali sebou ještě nějakou chvilku na dně, nakonec nepřežilo nic. Mám podezření že jsem zvolil příliš měkkou vodu,dal jsem do akva s jikrama vodu s RO a trochu obyčejné. Výsledná voda pH 7,1 a TDS 25ppm, teplota 28,5. Co vy na to?

youtu.be/…

No tak pH 6.5-6.8 KH by nemělo být vyšší než 1.5 a voda by nemela být čerstvá.
Edit: Test si koupíš. Je to na spoustu měření.

Takhle, já to teď dělám s dedou, a najednou mu to nejde hlavně ty skalari. Ph je zelené(nevím přesně číslo) tvrdost 800 normální voda ze studny, skalari dostávají ještě z odvlhcovace takže 0 a plus z hor 200-400 takže cca tvrdost někde okolo 400-600 max.
Edit: Testy na uhličitany žádné nemam bohužel.

Jaké máš pH,KH,GH popř.vodivost?

Páry stabilně dávali neměním je, už není ani jak měnit. Voda z hor mandlovnikovi list, jikry dáváme do akvarka 5 l nebo necháváme u páru a nic, nejake rady tipy co s tím?

Potvrzuji. Taky se mně to stalo.

A nebo úplně klidně i dvě samice. Taky jsem měl takové lesby...

Jsou dvě možnosti. Buď neplodný samec nebo nevhodné parametry vody.

Dobry den prosím o radu, skalari se vytrou ale s jiker poslední tak půl rok nic nemam. Všechny do par dni zbelaji a zplesnivy

Časem to tak třeba bude, do baráku plánuju cca pětistovku. Teď to ale už nebudu lámat přes koleno, kvůli baráku mi ani nezbývá moc času na akvárko. Ale za půl roku bude líp

Víš kofejne, ale odchovat si aspoň jednou mladý skaláry, že vím že to dokážu, to je fajn pocit. Laboroval jsem s tím několikrát propálil spoustu elektriky, vyměnil spoustu vody a odlovil spoustu mrtvolek, ale nakonec, když tam plavala stovka mladejch a pozoroval jsem, jak se z těch malejch červíků mění na velké majestátní ryby, měl jsem z toho radost a mohl jsem se poplácat po rameni, že jsem to dokázal. Takže se mrkni po nějakém vyřazeném akváriu a směle do toho.

Mám k dispozici jen 10l elementku, tudy cesta nevede. Tak se tentokrát poměly bleherky.

Klidně je tam může pár týdnů nechat (3:23min)...
www.youtube.com/…

A až se rozplavou tak za týden je dá kam, když nemá místo.

Nebo vyzkoušej metodu sebrat jim jikry do malého AQ...
www.youtube.com/…

Nechám tomu volný průběh, ambice na odchov více kusů nemám. Jen kdyby odvodily cca deset kousků, mohl jsem mít po přestěhování do baráku osádku do většího akvárka. Momentálně nemám místo na další nádrž.

Pokud chceš mladé je lepší dát je zvlášt. Stejně budeš potřebovat akva kde je odchováš. Stačí ti kostka o stranách 50 cm. Nějakou třecí podložku. Větší rostlinu v misce. Teplotu tak 28 C. Voda měkká 200 mikrosiemens,KH 2,pH 6,8. Při troše štěstí je budou vodit po akva.

Tak skaláry mladé neuhlídaly. Po výměně je přestěhovaly ke kraji akvárka a když jsem pak ryby krmil, radši se šly nažrat, než aby droboť hlídaly.
Aspoň jsem zredukoval kytky

2 dny po vylíhnutí nebo rozplavání? krmit jedině živou artemii a až se rozplavou, jinak je v tak velkým neukrmíš a samozřejmě záleží na ostatních rybách. šance že rodiče mláďata ohlídají je dost malá pokud je tam hodně dalších ryb

Krmíš vajíčky,nebo vylíhlými naupliemi?
youtu.be/…

Ahoj, uz po nekolikate se mi vytreli skalari ve spolecnem akvariu na stenu filtru. Vzdy to skoncilo vylihnutim pludku a do 2 dnu bylo po nich Zkousel jsem i nejake krmeni (artemia vajicka) pro pludek ale nevsimali se ho. Je mozne pludek ve spolecnem akvariu odchovat? Mohu neco pro to udelat? Nemam s odchovem ryb zadne zkusenosti, akvarium mam hlavne pro radost. Akvarium RIO 180