Skaláry - rozmnožování, odchov

Tak si ještě pro srandu změř uhličitanovou tvrdost, protože ta je vývoj jiker skalár zcela zásadní a měla by být do 1°dKH.

Jo, možná se Táborským blbě pere v téhle vodě prádlo ale jinak je to voda mých snů...

Urtman napsal: Teď úplně bez urážky, zcela vážně... Akvaristice se věnuji od mala. Poslední tři roky intenzivně se vším co k tomu patří, četba, studium, internet, atd...
Teprve před půl rokem jsem teoreticky zjistil, co je vodivost vody. Do té doby jsem netušil, že něco takového existuje... Nikdy jsem v žádném akváriu (mám jich bez vytíraček sedm, dohromady dva kubíky) vodivost neměřil a skaláry odchovávám jak na běžícím páse...

Stále tvrdím, že skaláry nejsou alchymie, takže kde je jádro pudla??

Bez urážky, hned mě napadlo jedno přísloví: Nejhloupější sedlák, největší brambory.

Tím ale chci říci jen to, že máš zkrátka kliku na dobrou vodu aniž si to uvědomuješ. Nám z trubek teče Malawi, což mi potvrdil akvarista za rohem věnující se množení afrických cichlid.
K tomu, jak správně namíchat vodu, jsem se postupně propracovával asi rok a dokonce jsem si ověřil i to, že opravdu nemůžu coby výchozí surovinu použít vodu ze svého kohoutku ale že si jí musím vozit z druhého konce Prahy.
(Rozdíly v tvrdosti pražské vody jsou opravdu neskutečné, v některých případech i více jak dvojnásobné.)
Během tohoto ladění jsem musel vylučovat všechny ostatní možné faktory neúspěchu odchovu, jako jsou například nevhodní rodiče, takže jsem si během toho roku "bádání" opravdu vyhrál a užil svoje.

Takže metodou pokus/omyl se mi prokázalo, že vodu, kterou si vozím, musím ředit v poměru asi 1:5 aby se mi vůbec vykulil plůdek. A problémy s líhnutím mám už při vodivosti 140mS a vyšší.

Tobě holt mohu jen nepokrytě závidět, že vodu nijak řešit nemusíš a té vody si opravdu važ

Přesně tak Libore,při letošním suchém roce vodivost vody i tady šla ze 120uS na nějakých 200uS.Pro někoho nepatrný rozdíl ale při odchovu cichlid je to hodně.Naopak při dlouhotrvajících deštích nebo v období kdy taje sníh jde jak vodivost tak i ph dolů.

Z čehož vyplývá, že lze, ale ne s velkou přesností, z měření tvrdosti vody a pokud znám chemické složení vody, dovodit elektrickou vodivost, pokud se nevyskytuji na nějak významně poznamenané lokalitě... Jako je třeba Český kras... U mne se ale třeba ten rozdíl mění s ročním obdobím... Po sněhové zimě, po dešťovém období...

Změřením vodivosti zjistíš, kolik je rozpuštěných ve vodě látek, které ovlivňují vedení elektrického proudu. Ale ne všechny tyto látky ovlivňují tvrdost!
Ať nejsme zbytečně OT, ta více zde: rybicky.net/forum/9254
Případně pěkný popis zde: www.akvarijni.cz/…

A můžeš ttedy odpovědět na to, co jsem psal Prašanovi??

Prosím neplést vodivost s tvrdostí!

- jednoduše konduktivita, neboli vodivost je převrácená hodnota odporu
- vodivost tvoří hlavně soli (ale nejen ty), takže tím v podstatě změříš tvrdost (s ohledem na různorodost, ne vše je alkalita + celková tvrdost)
- někde jsem zahlédl že zhruba se dá brát že 35uS/cm je 1°N tvrdosti (asi celková předpokládám)
- při mřeních v přírodě se už nějakou dobu uvádí prvně a hlavně vodisot, pH a pak až další


A pak už polemizuji a vzpomínám co jsme kde zahlédl. Takže následující mi musí někdo potvrdit.
- no a vodivost má významlý vliv na osmotický tlak

Pri meraní viem presne na čom som a ak potrebujem,tak si to presne viem i namiešať.

A můžeš tedy popsat, když víš přesně, (nejen pro mě, ale i pro tisíc dalších) o čem ta vodivost vody vlastně je? Všichni o tom tady hovoří, jako jasná věc... Chápu, čím nižší, tím lepší, ale to je tak všechno...
Já osobně to vím, protože čtu víc, než je zdrávo, ale nenalezl jsem žádný článek, téma, nic... Přínosy, sledování, měření, atd...
Tak pro ostatní, kteří čtou... Prosím...

Pri meraní viem presne na čom som a ak potrebujem,tak si to presne viem i namiešať.Ak nemeriam ,tak sa spolieham pri dostatku kŕmenia a výmen vody,že sa trafím pomaličky pri ,,zasajrajtení,, vody do parametrov ktoré budu konkrétnemu druhu vyhovovať.Asi tak dáko.

ale jo hodí se to , neříkám že je to k ničemu
taky mě teď mrzelo, že jsem ho neměl doma, když jsem díky prasklému výměníku v kotli vypláchl akvárium vodou z radiátorů

radim napsal: Dřív se taky neměřila a šlo to.
Upřímně řečeno... já si konduktometr občas půjčuji, jen tak pro kontrolu, jestli se něco zásadně nehnulo...
Vono to chce asi fakt mít u ryb... ale nejen u ryb, u všech zvířat, především voko. A zatím mám kliku...

Jen jsem ti odpověděl na konkrétní otázku na kterou podle všeho znáš odpověď.
Nechci se zapojit do diskuse o odchovu skalár, když jsem nikdy nemnožil, ikdyž výtěry byly ;)
Číst mě to tady ovšem velmi baví.

Jinak ano je to možné. Dřív se taky neměřila a šlo to.

Konduktometrem

Radime vím. Teoreticky, nikdy jsem neměřil...

Chtěl jsem tím naznačit, že odchovat skaláry se dá i bez toho...

Nesouhlasíš??

aj mna by to velmi zaujimalo je na to nejaky pristroj alebo nieco ? ci je niejaky clanok o tom napisany ? uvitam odkaz na prestudovanie ... co to robi s rybkami rastlinami a tak .. dakujem

Urtman napsal: Njn, jak se ta vodivost vlastně měří? , aneb akvarista se má stále co učit...
Konduktometrem

Kdysi jsem si tady vyléval srdce, že mi tekla z kohoutku "amazonka". Pak místní vodáci vymněnili jednu trubku a z ph 6,8 se záhy stalo 8,2. Roman by mohl vyprávět jak jsem plakal a co s tím dělat... Tři kompletní vrhy skalár šli, zplesnivěli... Přidal jsem na výluhu, šiškách a listí a hle, skaláry jedou dál ...
Njn, jak se ta vodivost vlastně měří? , aneb akvarista se má stále co učit...

Jádro pudla je ve složení vody... pokud vyhovuje rybám, pak není co řešit...

Akvarijní populace skalárů má úplně jiné požadavky než odchyty a prvních pár generací po odchytech. Taky může záležet na tom, odkud ty odchyty jsou. A původní dotaz byl na 2. generaci...
Navíc možná máte nevědomky ideální vodu a Ivoš může mít vodu s vyšší vodivostí. Každý rozumný návrh je podle mě potřeba prověřit.

Teď úplně bez urážky, zcela vážně... Akvaristice se věnuji od mala. Poslední tři roky intenzivně se vším co k tomu patří, četba, studium, internet, atd...
Teprve před půl rokem jsem teoreticky zjistil, co je vodivost vody. Do té doby jsem netušil, že něco takového existuje... Nikdy jsem v žádném akváriu (mám jich bez vytíraček sedm, dohromady dva kubíky) vodivost neměřil a skaláry odchovávám jak na běžícím páse...
Stále tvrdím, že skaláry nejsou alchymie, takže kde je jádro pudla??

No ono dost záleží také na složení vody... mně teda 200 moc dramatických nepřipadá... ale je to právě odvislé od toho složení vody...

Super, díky za poznatek, namíchám to trošku víc s permeátem teda, právě jdu měnit vodu.
Můj potěr ale nevypadal jak popisuješ, vyl hezky rovný bez žádného zalomení.

Dle mých zkušeností je 200 mS moc - vykulený potěr byl slabý a neživotaschopný, rodiče ho max. do 3 dne sežraly anebo plůdek uhynul. Poznávací znamení -potěr je tenký a hřbet je hned za břišní dutinou jakoby vylomený nahoru.
Nejlepší výsledky jsem měl při vodivosti 100-120mS.

Často sa stretneme i s opisom,že nosiace tlamovce nepríjmajú potravu.Ja na svojich vidím,že to nie je vždy pravda.

Jujda, koukám že jsem podnítil větší diskusi. Tak děkuji za vyjasnění toho co je a co se ještě zkoumá.
Musím se přiznat, že Honzovu knížku jsme zatím z nedostatku času a hlavně klidu nedočetl. Hodlám to brzy napravit.

No doktore, zas vím o něco víc. O příbuznosti skalár(zejm. P.leopoldi) a Mesonauta psal tuším naposledy J.Burzanovský ve své knize.
Oštipování rodičů potěrem u skalár popisoval v jednom článku K. Krček. A kdysi dávno byl v AT článek o odchovu Parachromis motaguensis, ve kterém autor popisuje postupné "vyštípání" rodičů z akvária mladými při zanedbaném přísunu potravy.
Co se týče chování cichlid a akvarijních ryb všeobecně, vždy má příroda přichystané nějaké překvápko.

Byl to jen nadhoz...Díky Jindrovi jsem se k tomu Duchu,Otci atd... (když jsme se ještě potkávali) dostal... Vím že právě skaláry z toho vypadly a tudíž ta informace byla drobet nepřesná... ale protože se tak stalo a nejsem schopný to zformulovat tak pěkně jako ty, jsem rád, že ses toho uchopil, dříve než Vlasta... (Možná by to zase bral nějak osobně... )

Na etroplusy jsem zapomněl... to vím... u citroňáků nevím, trochu mne to překvapuje, protože u nich jsem podobné chování teda nepozoroval nikdy... Moře neumím a sumíčky jsem nikdy nechoval, takže ani nijak nestudoval...

Tady bych byl trošku opatrný se soudy, člověk nikdy neví U terčovců je to nezpochybnitelné, prozkoumané zleva i zprava, ale publikováno to bylo, a to už docela dávno, přinejmenším taky u citroňáků a u skvrnivců Etroplus maculatus (tedy v rámci cichlid, jinak taky u několika druhů mořských slizounů nebo u některých druhů sumíčků rodu Mystus). Ale jsou to vesměs publikace dost staré, 60. a 70. léta 20. století. Otázka je, jak moc si tehdy byli jistí, resp. jak prokázali, že jde skutečně o krmení a ne o ten pouhý sociální kontakt... Ale na druhou stranu se na úrovni jedné konstatující věty dostalo tohle tvrzení i do učebnic ichtyologie... Ty staré práce jsem nehledal, takže podrobnostmi neposloužím.

Ale to ani neee. Ono to takhle vyšlo už v 2. polovině 90. let Kullanderovi, když dělal fylogenetický strom neotropických cichlid - tedy ještě s rody Heros a Uaru, nutno dodat. A protože Kullander je pro mnohé nejen cichlidáře, ale i vědce Otec i Syn i Duch svatý, ámen, tak se to drží v povědomí. Když se na to nastoupilo s molekulárou (sekvence genu pro cytochrom b), tak vyšel krásně klad tvořený rody Symphysodon, Heros, Uaru a Mesonauta. Ale skaláry v tom dělají bordel, protože ty vypadly úplně stranou jako sesterská skupina nejen ke všem ostatním heroinům, ale taky cichlasomatinům.

Svrchni vrstva (epidermis) obsahuje velké množstvi jednobunečnych slizovych žlazek produkujuci ochrany hlem. V některych připadech práve tento hlem slouží jako prvotni potrava pro prave rozplavany potěr..

Dělá to potěr více druhů cichlid, dokonce i afrických (perlovky)... ale spíš mám dojem, že se jedná o sociální kontakt, než o skutečné krmení, které je průkazné u terčovců.

To proto že jsou to všechno cichlidy??? Nebo proto že se často vyskytují na jedné lokalitě?

Občas se to stává, pozorovalo to více chovatelů. Skaláry, terčovci a Mesonauta jsou blízce příbuzné rody.

to máš pravdu, tak hold uvidíme, asi kolem akvárka postavím stěnu z kartonu aby nebyli rušení vůbec ani když tam jde mamka. to bude zatím asi nejlepší řešení.

Mimochodem sice moc dopředu, ale kdy pak můžu odlovit rodiče při přirozeném odchovu, až se potěr začne v ploutvích zvedat a připomínat dospělce?

Jinak co jsem pozoroval, tak mi připadá, že potěr ožíral i kožní sekret rodičů. Zkrátka je oždibovali. Není to snad jen záležitost terčů? O tomhle jsme nikde nečetl ani neslyšel.

Jasně, zkusit můžeš ledacos, ale nedělat nic a nechat tomu volnej průběh je někdy nejlepší řešení, než mermomocí tlačit na pilu.

No nevím jestli mám zrovna náladu na experimenty, spíš jsme si jistý že do 14 dnů se zase vytřou a už bych to kurňa chtěl konečně odchovat, takže asi pro změnu rupne v palici mě a rád jich půlku bokem do menšího akvárka, to by taky šlo. Buď začnou ten zbytek žrát nebo ne.

Můžeš to zkusit.

Samozřejmě, jak myslíš že to dělám já, permeát v bečce má kolem 20-23°C a z vodovodu stejně pouštím nějak tak abych to dostal max na 18-20°C .
Měl jsem na mysli snížit teplotu na víc dní, nejen výměnou vody na hodinku, dvě

K tomu snížení teploty, dělával jsem to tak, že jsem naopak měnil vodu studenější.

Tak vytíračka má přesně 50*20*40, jsem to neměřil přesně, jen odhadl a blbě. Podobné úzké nudle jsem viděl i v pár chovnách a byli bez problémů. Podle mě taky no problem, jen se učí asi.

Ty listy mandlovníku. Byli přidány při založení vytíračky a nepřidával jsem pak už, měsíc se to s nima zajíždělo a od tý doby jen ředím, nějaký viditelně vodu zbarvující zbytek tam byl při tom prvním výtěru.

Ke krmení. Teďka je zase rvu denně mraženou artemkou a uvidím jestli něco nehodí po výměně vody zase, ale myslím, že si dají tejden pauzu. Napadá mě ještě podpořit to dočasným snížením teploty a zvednout ji až po výměně za týden. Co vy na to?

Ke světlu, možná silné, mě se zdálo že tam je šero, ale asi jim fakt bežná 11W DZ vadila. Spíš mi připadá že s denním světlem se nebojí, s jakýmkoliv světlem jsou vybledlí a krčí se v rohu. Ten papír je ale dobrý nápad, určitě je blbost kvůli údržbě tam dávat plovoučky, max nějaký růžkatec, kdybych měl (musí narůst, skoro všechen jsem ho vyházel).

Tak já to teda ještě jednou zkusím, max můžu zkusit hodit vedle ještě jednu nádrž a zaběhnout ji, ať můžu zkoušet třít 2 páry zaráz.

Tak tak, není nad "padesátkovou" klasiku.

Řekl bych, že ta vytíračka je malá a budou se tam "houpat" hodnoty vody.

Ještě mě napadlo, proč tam dáváš ty listy mandlovníku? Jestli se nepletu, tak je na něco trochu jiného a sice jak je hořký, tak by měl podporovat chuť k jídlu, možná už se mi to v hlavě míchá... Navíc u toho výluhu nikdy neodhadneš koncentraci, bude pokaždé trochu jiný...
Zkusil bych třeba klasický torben...

Říkáš, že se to zlepšuje výtěr od výtěru, tak bych to opravdu zkoušel dál. Ne nadarmo se říká, že první tři výtěry se pouští, že se to učí. Akorát bych jim možná nechal to světlo, jsou na něj zvyklí, jenom bych ho zastínil, třeba papírem na sklo, ať vznikne takové to romantické šero jako od plovoucích rostlin. A nekrmit dospělce. Já je vždycky nafutruju při té výměně a pak až když krmím mladé...
Také to může být špatný pár, ale jak říkám, nelámal bych hůl a zkoušel to dál, přendat to můžeš, nebo odlovit dospělé po rozplavání vždycky...

Lidičky, tak mě kluci ze spolku dokopali že chtějí ty moje skaláry taky, tak se snažím a nějak se nemůžu dostat přes rodiče, kteří to vždy požerou.

Třecí nádrž je taková užší skladná 40*25*35cm (d*š*v), bublifuk s kostkou modrého biomolitanu v rohu cca 30*10*10cm. Vytírací kužel asi 18cm vysoký + na stěně kus neprůhledného víčka z nějaké pixly od másla kde se můžozu taky třít, ale odkládali tam 2x vykulený plůdek. Světlo jsem zrušil.

Voda je míchaná od oka stejně jako ve společenské nádrži a když ji měřím má kolem 200uS/cm a pH kolem 6.8 cca. Ve společenském pH držím pomocí pH kontroleru a CO2 na 6.6. Ale když se jikry vykulily a neplesnivěli, tak ta voda bude dle mě v pořádku. Ze začátku jsem ji vylepšil vylouhováním listů mandlovníků a olšových šišek. Teplota je nastavená samozřejmě topítekm na 28°C.

Mám od jednoho chlapíka přírodní formu, nějaký odchyt z mě už neznámé lokality, moji jsou F2, vychovaní přirozeně, takže se o to snažím taky bez odebírání, když to půjde. Ze tří párů ze společenského jsem vybral ten, který se nejčastěji tře a má se k sobě (a ano vím, jsou to často promiskuitní potvůrky, ale u mě zatím drží páry). Dodat musím jen že je mám vlastně 2 roky. Takže budou mít max kolem 3 let max.

Vytřeli se hned po přendání do vytíračky a pochopitelně to z nezkušenosti a asi stresu sežrali téměř hned. Měl jsem tam nad vytíračkou světlo, nejspíš se bály něj, protože se pak krčili v rohu, takže jsem ho odstranil.

Druhý výtěr byl za cca 14 dní po výměně necelé 1/2 vody (klasicky spouštěč tření), hlídali to, opatrovali, pak se vykulil plůdek a jak se pak o ně hezky asi den starali, sotva jsem nakrmil staré, tak se nažrali a ihned začali brát potěr do tlamky jako obvykle, jenže během pár minut nevyplivly, ale polkly potvory. Takže další neúspěch.

Za 14 dní se opět hned po výměně vody vytřeli, hezky se starali, po asi 4 dnech hladovky jsem je zkusil opatrně večer za šera nakrmit a žrali bez problémů a potěr už nesežrali, ale starali se dál. Je to asi 3 dne co se potěr začal rozplavávat, rodiče opět vzorní se o to starali. Tedy ještě dneska ráno všechny (odhadem asi 50-70ks potěru). Příjdu z práce, koukám potěru nějak míň, ale když sedím a koukám, tak ho nežrali a vždy vyplivly všechny. Když jsem se asi za půl hodiny vrátil, opět vymeteno. Přitom nějaký změny v okolí vytíračky nebo cokoliv stresujícího jsme neprováděl, jen jsme je jako každý den nakrmil a už třetí den po sobě nakrmil i potěr artemií. Asi jsou ti rodiče na palici nebo nevím, prostě jim ruplo zase v bedně.

Ještě info ke krmení: dospělcům dávám jen mražené artemie nebo sem tam patentku (od pana Koblasy), párkrát do měsíce nějaké sušené vločky (sera) nebo granule (sak). Na zpestření grindal, ale to se spíš nažerou tetry než skaláři. Samozřejmě ve vytíračce dospělé krmím jen tím mraženým kousek aby to jen sežrali.

No takže k dotazu nebo spíš radě zkušenějších. Mám jen několik variant.

1. Nechat je to zkusit ještě jednou přirozeně a doufat že jim nerupne v palici a nesežerou potěr.

2. Nechat je starat a odebrat až potěr před rozplaváním.

3. Odebrat jikry a dělat to celé uměle v cca 15l jen se vzduchovacím kamínkem jak to dělají chovatelé ve velkém.

4. Zkusit tenhle kolotoč ještě s 2. nebo 3. párem, kterí se samostatně ještě neměli možnost třít, jen jim bude trvat se to naučit.


Nebo ještě nějaké návrhy, nápady a zkušenosti? Nebo jsme snad něco nezkušeností opomenul? Teorie je jedna věc, ale uvést ji do praxe druhá.

EDIT: Asi před týdnem po vykulení toho posledního potěru, který vydržel nejdéle, se samice jedno odpoledne asi 10 minut navážela do samce, který horlivě přenášel mladé. Je to tak 3 dny zpátky. Napadlo mě že to mohl být důvod zkratu.

PS: Dobrodružství s amazonskými anděli mám přímo od Honzy, prodává to i na dálku, pošta doručí a myslím že píše a říkal něco o 700,-. Já ji mám ale se zvěčněním autora osobně letos ze Žďáru.

zdar, kolegovia .. mám na vás otázku ..ako dlho môže ostať pár spolu s rozplávaným poterom ? .. ja ich už mám asi 4 dni, no videl som na yt viac videí kde boli rodičia aj spolu s odrastenejšími rybkami .. avšak som čítal že by ich neskôr mohli rodičia požrať, máte s tým niekto skúsenosti ?

Co budeš dělat až se vykulí, stráví žloutkovej váček a budou potřebovat krmit? Máš pořešený živý krmení? Máš připravenou další nádrž jako rozplavávačku? Odebrat do jináho malýho akva se stejnou vodu a na jikry zavést jemný vzduchování a připravit si co jsem psal v předchozích větách, ať se z toho něco podaří.

Ďakujem veľmi pekne, najväčší problém je to že to mám prikrité sklom aby sa mi do toho nepustili iné druhy rýb čo mám v akva :/ Vždy to na večer vedeli naklásť na okysličovač a do rána to požrali ostatné ryby (nestačili si to brániť)
Ale ďakujem za radu.

Ty bílý jsou plesnivý, zbytek má šanci, ty plesnivý by chtělo odstranit.