Elektrická vodivost
Fosforečnan zde nejspíš bude v nějaké nestabilní formě, která se ve vodě a za přítomnosti CO2 rozkládá na kyselinu fosforečnou a dál už to běží cestou viz níže.
Mě mate, že SAR není zázračná vodička, ale zázračný prášek.
To jak to popisuje ZDRI by asi mohlo fungovat, kdyby se přidala k. fosforečná, která je ovšem tekutá. Ta by část vápenatých a hořečnatých iontů "vyhnala" z hydrogenuhličitanů a vznikly by (di)hydrogenfosforečnany. Tvrdost by se do určitého bodu zachovala, alkalita by se moc nezměnila, protože fosforečnany pufrují vodu podobně jako uhličitany, ale pokleslo by pH, protože fosforečnany jsou o něco kyselejší než uhličitany.
Jenže je to ten prášek...
Nicméně, obecně se mi použití fosforečnanů ke snížení pH moc nelíbí. První důvod je, že fosfor je základem eutrofizace vody. Všiml jsem si, že některým lidem to nic špatného nedělá, ale stejně tomu nedůvěřuji.
Druhý důvod je v tom, že fosforečnany nejsou v akvarijním prostředí bůhvíjak stabilní (nedoplňují se ze vzduchu jako uhličitany). Se železem aj. udělají sraženinu, která buď zapadne do dna, anebo zasviní molitan ve filtru hnědou barvou.
Nic z toho není tragédie, jde spíš o možnost nějakých nepříjemných nebo podivných následků. Nejčistším řešením je asi HCl. Ta má jedinou nevýhodu, že se s ní musí opatrně, po troškách, a hlavně trpělivě. Na to každý nemá náturu, a to Seachem dobře ví a vydělává na tom.
A čo Preis discus mineralien?
K vysrážení určitě dojde, ale jak jsem psal, pro mě to není měřitelné, nevím tedy jak a o kolik a to, co píšeš ty, jsem vůbec netušil, takže jsem usuzoval, že je minimální. (aneb netuším, kolik Ca/Mg se musí vysrážet, aby pH kleslo o x nebo y)
Ještě doplním, že při přidání Seachem Acid Regulator jde vodivost taky nahoru, mě konkrétně o 330 μS/cm při přidání 5 gramů přípravku.
Každopádně kdyby se tím někdo chtěl zabývat, vyzkoušet, změřit to, udělat nějaký závěr, či slepou uličku lidského poznání ohledat... mohu klidně od obou přípravků odsypat a badateli zaslat.
A zároveň můžu já dál pátrat, čím si snížit efektivně pH.
1) S.Equilibrum - to je jasné, rozumím,
2) SAR
Tady bych si nebyl tak jistý tím, že nedošlo k vysrážení Mg/Ca. Výrobce sám uvádí, že SAR obsahuje fosforečňany. Tzn., že úbytek celkové tvrdosti (dGH), způsobený vysrážením Mg/Ca, může být kompenzován přídavkem těch fosforečňanů. Přesněji - možná právě ty fosforečnany společně s Mg/Ca reagují na sloučeninu, které udrží celkovou tvrdost, ale už nefunguje jako zdroj dKH (alkality), takže dojde ke snížení pH, ale celková tvrdost zůstane cca stejná. Tipnu si, že tou sloučeninou budou nějaké (di)hydrogenforečňany, ale pokud melu hlouposti, kolega Maq mě určitě rád opraví (předem děkuji...). Ze školy si matně pamatuji cosi o tom, že hydrogenfosforečňany jsou "kyselé". Pak by to celé mělo logiku.
Na těch osmi jsem postupně zakotvil jako na vyhovující hodnotě pro krevety a kytky v mých podmínkách.
Stejně tak na pH 6,4 - 6,8.
Netvrdím, že to nemůže jít jinak, jen vím, jak to jde mě.
Hlavně co se Caridin týče.
Neocaridiny toho snesou mnohem víc.
A tím "snesou" myslím to, že vypadají ok, nehynou při svleku a viditelně se množí.
ManuChavez napsal: Equilibrium jsem si zvedl tvrdost na 8dGH z 0dGH vody z RO, a pomocí Acid Regulator jsem následně srazil pH na 6,4.
Každý máme své priority, to je fakt. Ale připodotknu, že mám už pár měsíců Neocaridina Blue Dream ve vodě s vodivostí cca 50-70 µS/cm, tvrdost nižší než 1°dGH, alkalita asi 0.5°dKH, pH okolo 6.4. Rostou, nezaznamenal jsem žádné úhyny či potíže, akorát nevidím žádný dorost. Ale tam mohou být i jiné důvody - celou zimu 15°C, až teď 17°C, jsou ještě mladé, nebo se neumím dívat - jsem s krevetkami začátečník.
Vlastně mě inspirovala Tvoje zmínka, že jsi RO vodu mineralizoval až na 8°dGH. Proč vlastně?
Equilibrium jsem si zvedl tvrdost na 8dGH z 0dGH vody z RO, a pomocí Acid Regulator jsem následně srazil pH na 6,4 ze 7,2.
To vysrážení Ca a Mg bylo zanedbatelné, pro mě neměřitelné = dGH nekleslo ani o jeden stupeň.
Šlo tedy o to, že jedním přípravkem jsem upravoval celkovou tvrdost (nahoru) a druhým pH (dolů).
_____
Jinak když už to tu řešíme, mě dlouhodobě vyhovujou ty Qualdropy, ty Pšonci asi taky vědí, co tam sypou.
Snadno se to dávkuje a krevety prosperují.
Kdežto při používání toho Equilibriumu začínaly mít problémy se svlekem a celkově se míň množily.
(asi stejně, jako než jsem začal používat RO + Qualdrop)
Zatím jsem nikde u nás nečetl, že by Equilibrium rapidně zvedal vodivost a byl pro krevety nevhodný.
Naopak je prezentován, jako naprosto cajk přípravek.
Takže vyzkoušení tohoto přípravku pro mě byla cenná zkušenost, o kterou se teď mohu podělit.
K těm hausnemerům - souhlas s NHKG, myslím, že ty obecné přepočty budou platit opravdu jen pro "normální čistou" (vodovodní vodu), do které nebudou přidávány atyp chemikálie a která nebude výrazně "znečištěna" organickými látkami.
Ještě dotaz (já s těmito komerčními přípravky nemám žádnou praktickou zkušenost) - proč jsi současně přidával Seachem Acid Regulator i Seachem Equilibrium? Když se letmo kouknu na jejich popisy:
- S.A.R. má snižovat pH a tvrdost tím, že vysráží Mg/Ca
- S. E. má naopak tyto prvky přidávat (+ navíc K, Fe, Mn)
Přijde mi, že současná aplikace těchto přípravků je kontraproduktivní, ale do hloubky jsem se tím nezabýval.
Maq
Máš pravdu, ale takto je to s většinou akvarijních výrobků, přípravků, chemie, substrátů, atd.. Ostatně, brzy se nejspíš dobře zasmějeme v tématu Sulawesi krevetky. Naštval mě výrobce i místní prodejce svou neochotou říct bližší info ke složení Dennerle Sulawesi Salt. Takže jsem dal vzorek do laborky na rozbor a jsem zvědavý na výsledek. Podle mě je v tom 83+15% dvou zcela běžných levných chemikálií + symbolická špetka něčeho dalšího. Můžeme dopředu udělat malou tipovací soutěž
Přihodím jednu vlastní (dlouhodobou) zkušenost. Už roky používám minerály pro krevetky od jednoho chovatele z Německa (míchá si je sám a nejsou nikde k dostání) a takové výsledky jako s touhle směsí jsem s žádnou jinou neměl nevím co do toho dává a nečekal bych v tom měsíční prach, ale zároveň nemyslím že bych uměl takto mineralizovat vodu.
Netvrdím že seachem je nějaká bomba ale na druhou stranu pro obyčejného smrtelníka to může být bezpečnější než sypat jednotlivé prvky do vody.
Třeba tam zrovna ten měsíční prach je, když to dělá s vodou takový věci, ne?
Peněz mám dost, a chtěl jsem zkusit, co která "zázračná vodička" umí.
Myslím, že zrovna Tobě bádání a pokusy cizí nejsou.
Financiérova připomínka:
Pokud bys na mineralizaci používal tuzemské čisté chemikálie, tak
(a) si to můžeš udělat přesně podle chuti, a
(b) za ušetřené peníze koupíš slušný měřák vodivosti.
Co myslíš, že v těch seachemech je? Měsíční prach od NASA?
Záleží, co myslíš tou "bordel vodou".
Čistá voda z reverzní osmózy s přidaným Seachem Equilibrium pro 3dGh má 330.
Já to používal na 8dGh, to je dokonce 858.
Takže hodnota jak prase, a to se bavíme o vodě v barelu, ne v akva.
Už to tam lít nebudu a vrátím se jen k GH+ One Shrimp.
Ten má hodnotu 100 při 3 dGh a 260 při 8 dGh.
Posledních pár vyměň bylo už bez Equilibrium, takže ty hodnoty +- sedí, když vezmu v potaz, že to postupně výměnama klesá. (pravidelně 1/3 vody každý víkend)
(hledání na cizojazyčných webech mi moje měření a výpočty potvrdilo, Seachem Equilibrium zvedá vodivost jak blázen)
Převod ppm na tvrdost vody je naprostý nesmysl. V akvarijní vodě je mnoho různých vodivých iontů a tvrdost ovlivňují jen 2 z nich! V RO a vodovodní vodě moc těch ostatních iontů není, proto ti ten přepočet celkem sedí.
Takže bych řekl, že máš v akváriích dost bordel vodu.
0 05.04.2019 16:34 ManuChavez [1035] - Teď už hlavně krevety K těm číslům a přepočtům...
V nádrži "Břeh potůčku" mám:
441 ppm, což by mělo být 25dGH. Dle kapkových testů JBL je tam 8dGH.
(
rybicky.net/nadrze/29590)
V nádrži "Pro Krevety" mám:
630 ppm, což by mělo být 35 dGH. Dle kapkových testů JBL je tam 7dGH.
(
rybicky.net/nadrze/27857)
Z vodovodu mi teče:
122 ppm, což by mělo být 7 dGH. Dle kapkových testů JBL je tam 7 dGH, dle vodáren taky 7 dGH.
Z RO mi teče:
4ppm, což by mělo být 0,2 dGH. To jen pro úplnost.
V mém případě mi ohledně akvárek při tom přepočtu vychází fakt hauznumera.
Starší reakce
Celkem souhlasím. Ovšem k takto hrubé orientaci tazatel nemusel utrácet pětistovku.
Jen k těm Tvým číslům: Ony vycházejí přesně na CaCO3. Jenže ten se rozpouští minimálně, v
žádné akvarijní vodě není dominantní. Rozpuštěný má vzorec Ca(HCO3)2. A pro ten platí, že 1°dGH odpovídá 28.9 mg/L.
Ano, odborně máš pravdu, ale to už řešíš vyšší dívčí v okamžiku, kdy žadatel nezná malou násobilku (omlouvám se za to přirovnání, tím se kolegy Rasmiho opravdu nechci dotknout, ale podle těch dotazů to tak prostě je).
Ty přepočtové koeficienty evidentně vznikly nějakým zprůměrováním průměrných/obvyklých hodnot průměrné/obvyklé vody a slouží pro hrubou orientaci (což je to, co v TUTO CHVÍLI potřebuje žadatel vědět). Pokud bude chtít vědět více/lépe, nevyhne se klasickému měření tvrdosti a jeho složek.
Mmch., hodně podobný měřák mám doma také a třeba vodivost měří vcelku přesně - viz konkrétní hodnoty, které jsem s ním naměřil a jejich porovnání s měřením v profi laborce). Blíže viz téma Sulawesi krevetky a má nádrž. Ale s ohledem na jeho cenu to nejspíš bude kus od kusu.
Díky panove za vysvětlení a pochopení.jsem rád že tu jsou lidé které pomohou a neposlou mě někam. Tyto odpovědi mi bohaté stačí. Moc diky
Rasmi: Nekoupil jsi příliš dobrou věc. Sám jsem si tím prošel...
Ta věc ve skutečnosti měří vodivost, a převádí ji na TDS nějakým koeficientem. Ten koeficient se ale asi nedozvíš. (?) Problém je v tom, že žádný univerzálně platný koeficient pro převod vodivosti na TDS neexistuje. U každé rozpuštěné soli je jiný. Takže i kdyby ta věc měřila přesně, měří nepřesná čísla...
... o čemž jsem se přesvědčil, když jsem koupil lepší měřič vodivosti (za cca dvojnásobek, výrobce ADWA).
ZDRI: Tahle čísla (pokud jsou správná, což podle mne nejsou!) by mohla platit pro (hydrogen)uhličitan vápenatý. Stejný problém: ve skutečnosti máme ve vodě směs různých solí, z nichž každá má jiný poměr mezi vodivostí s TDS.
Sumárně: 500 ppm přibližně naznačuje, že máš velmi hodně mineralizovanou ("tvrdou") vodu. Pouvažuj o reverzní osmóze.
Zde na fóru máš atlas ryb, u každého druhu je tam mmj. uvedená doporučená tvrdost vody.
Na výsledek měření svého testru to převedeš podle tohoto: 1° dGH = 17,8 ppm.
V článcích a rozhovorech akvaristů se běžně používá terminologie měkká/tvrdá voda, což pro Tebe prakticky znamená toto:
0–4 dGH / 0–70 ppm ...velmi měkká voda
4–8 dGH / 70–140 ppm ...měkká voda
8–12 dGH / 140–210 ppm ...středně tvrdá (polotvrdá) voda
12–18 dGH / 210–320 ppm ...tvrdá voda
18–30 dGH / 320–530 ppm ...velmi tvrdá voda
Výše uvedené jsem samozřejmě nevymyslel já, vše se dá během 10 vteřin najít na webu
Uvedená čísla jsou ale jen orientační (Tvůj testr reálně ppm neměří, ale jen převádí podle skutečně naměřené vodivosti, pro základní orientaci Ti to ale nejspíš bude stačit).
Jiná situace nastane ve chvíli, kdy budeš chtít chovat něco atypického, náročného (jako třeba já - Sulawesi krevetky). Pak je třeba si to nastudovat více do hloubky (a na tomto fóru se dá najít hodně, stačí napřed číst a až pak se ptát...).
Díky za příspěvky ale nějakou tolerancí by jsme mohli dát dohromady. Nebo teda nějaké vodítko jak kde co najdu abych se mohl od něčeho odpichnout.diky
...ale nebylo by jednodušší říct kolik má být v akvárium ppm?...
Nebylo.
Různé druhy ryb/krevet/kytek mají různé požadavky na vodivost a tvrdost.
Stejně jako mají různé požadavky na teplotu, pH, atd..
Elektrická vodivost: 0-9990 μs/cm
TDS: 0-9990 ppm
0 13.03.2019 22:28 Rasmi – Testr tds-3
Zdravím,koupil jsem si testr tds3 a prociťam recenze všichni resite převody ale nebylo by jednodušší říct kolik má být v akvárium ppm? Mě se pohybuje kolem 450ppm až 500ppm. Ale nevím zda je to dobře nebo ne. Ale rybám a rostlinám se daří. Díky za radu
Starší reakce
Možná to bude znít jako blábol,ale za ranného mládí ,kdy byla ještě chuť experimentovat,jsem si přečetl článek v A+T o vodivosti vzhledem k rostlinám.Z článku vyplynulo,že každá skupina má ráda jinou vodivost.Zdůvodňovala se tam např.nechuť společného růstu Echinod. a Cryptocoryn ,kvůli odlišnosti požadavku na vodivost.Došlo to tak daleko ,že ve spolupráci s elektrikáři jsem se pokusil podle schématu přístroj vyrobit,dokonce funkční.Ta odlišná vodivost se potvrdila,ale rostliny rostly tak dobře,i bez měření.Pak jeho používání kleslo až jsem ho myslím daroval.Na podrobnosti si už moc nepamatuji,je už to přece jen 40 let
Pohyb vodivosti "bez příčiny" naměřím často i já a taky nad tím dumám.
Aktivní uhlí mně ji vždycky zvýší. Není to laboratorní nebo medicinální, děsně drahý produkt, je v tom zkrátka rozpustný bordel.
Zrovna v tyhle dny zírám na to, že mi klesá vodivost v akvárku, kde se rozbíhá nitrifikace. Vysvětlení nemám.
Jsou věci mezi nebem a zemí...
(Existuje jev jménem adsorpce. Dělá to aktivní uhlí, ale často i cokoli jiného.)
Měl bych speciálně na Tebe jeden dotaz. Ve všech nádržích mi hodnoty vodivosti korespondují se vstupní (vodovodní) vodou a tím, co tam přidávám.
Ale mám nádrž (Vanička na krevety), ve které mi hodnoty vodivosti klesají pod 200 uS/cm (kolem 195 uS/cm). A to i přesto, že voda, doplňovaná při výměnách, měla cca 230 uS/cm. V akvárku jsou jen inertní kameny, lávová drť, trocha aktivního uhlí, biomolitan (HMF), rostliny, pár malých krevetek.
Dokážu si představit, že by něco tu vodivost zvyšovalo (rozpouštělo se ve vodě). Ale co konkrétně ji může dlouhodobě takto snižovat? Jediné, co mě napadá, jsou rostliny, které při svém růstu spotřebuji nějaké živiny/minerály z vody (ta je u nás už tak dost měkká - dH 5°, pH 7.5). Popř. aktivní uhlí, i když zrovna zde je ho opravdu jen trochu (cca 1 dcl uhlí/30 l vody), je to čistá, 20°C studená nádrž, více ho není třeba.
Starší reakce
Sucho. Minerálů je stejně, ale vody míň. Vodivost zřejmě vzroste všude.
Vodárna (většinou) udává hodnoty na výstupu z úpravny vod. Ale pak teče voda celou rozvodnou soustavou, vč. kilometrů starého potrubí a armatur (kov, někde i azbestocement). Pár metrů plastu v Tvém domovním rozvodu už není důležitých.
Před třemi lety se barak postavil a vše jsme dávali v plastu nové.
Zjednodušeně máš špinavé trubky...
Právě to jsem si také myslel. A zřejmě to tak bude. Ale je divné když použiji svůj konduktometr, tak mi ukáže mestskou vodu1083 mS/cm a dle parametrů od vodohospodaru by mělo být 842. Ale zkusil jsem tím samým konduktometrem změřit vodivost výstupů z osmozy a tam mi vyšla vodivost 34, tím pádem konduktometr pracuje správně.
Krát 10.
Tzn. 84,2 mS/m = 842 uS/cm
Dobrý den,
dle parametrů od dodavatele městské vody mám vodivost 84,2 mS/m . Mohl by jste mi prosím někdo poradit kolik to je µS/cm ?
Děkuji.
Starší reakce
Tak vodu sem vyměnil, zákal od substrátu už není, nějaký ten kámen sem vyhodil, tak snad už bude klid
fosiczka napsal: v nově založeném akváriu jsem po skoro dvou týdnech naměřil vodivost 2700μS/cm
Já bych to řešil. Tohle je mimořádně silný výluh, nejspíš plný organických sloučenin. Podle mě hrozí řasy a zákaly.
Ne každý je příznivcem měkké vody jako já, ale i tak by se vodivost měla pohybovat ve stovkách, ne přes tisíc.
Pkoud nechceš ryby množit a jinak jsou v pohodě taky bych to vůbec neřešil.
Ty z moře sem vyházel všechny, ty si zašuměli
a nikde sem se nedočet, jestli je vysoká vodivost problém, když udržím tvrdost vody tak se tím mám zabývat kdyby to vylezlo znova?
Všechny tyhle věci zvyšují vodivost. V největší míře zřejmě ten substrát. Je nacpaný živinami a uvolňuje je do vody.
Seiryu Stone je vápenec. Z Jónského moře sis taky dost možná přinesl vápenec. Ale ty vápence se tak rychle nerozpouštějí. Bude to ten substrát.
Teď nerozumím kde je problém
kámen seiryu stone, pár kousků z Jónského moře, Dno: Diversa NutriPlant
Vstup mám cca 700 a RO 70,tak budu muset zkoušet kamínky no, na to se těším
Jakou vodivost má vodovod a jakou voda z RO? Vyfoť dno a kameny a u všech kamenů i dna udělej test octem. Někde bude chyba, na zákal ze substrátu to nevypadá.
Ahoj, mám malý dotaz, v nově založeném akváriu jsem po skoro dvou týdnech naměřil vodivost 2700μS/cm, což je docela moc
tvrdost nahoru neleze, vycházel sem z 23°dGH a mám to říznutý 1:1 z RO. Může být taková vodivost způsobená zákalem ze substrátu který tam ještě stále mám, nebo mám hledat špatný kámen?
Starší reakce
Konduktometr je v principu jednoduché zařízení, které se navíc kalibruje, takže to bude stejné u všech výrobců a jejich výrobků. TDS metr je pak obyčejný konduktometr, který ale pro výsledek v TDS použije přepočet z běžné vodivosti a to tak, že se učitým koeficientem vynásobí vodivost. A zde je kámen úrazu, každý výrobce má ten koeficient jiný, od cca 0,5 až po 0,8 (asi, nevím přesně). A pokud se k číslu TDS neuvede použitý koeficient, tak je to údaj úplně na hovno, dobrý pouze pro toho, kdo to použil a to ještě jen do doby, než si koupí nový přístroj.
Takže TDS je fakt jednotka na úrovni sklenic od kompotů.
Pokud jsou zkalibrované měří v rámci své chyby dobře a stejně. TDS má všechny chyby konduktometru a navíc to celé násobí Pišvejcovou konstantou.
jen dotaz Kubaa... a jak vis, ze ruzne konduktometry od ruznych vyrobcu meri vsechny uplne tiptop stejne???!!!
takze asi tak...definitivne...
Ty konverzní tabulky jsou platné úplně stejně jako konverzní tabulky ze sklenic od kompotu na litry. Může to byt půl litru, může to být litr. Ty nevíš jak má ten druhý velkou skleničku od kompotu. Takže můžete mít na měřáku stejně TDS, ale dvojnásobně vodivou vodu.
Přidat reakci
[1] ...... 5
Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 6804x