Rostlinám se nedaří
kdybys chtěl vidět změnu na rostlinách a aby se na nich víc projevilo hnojení tak tam přidej světlo. A hlídej si ten růžkatec, je to děsnej plevel
Mrakoplash: S tím blokováním to zní zajímavě. OK, dám na Tebe. Spotřebuju veškerý zbytek biofloru který mám, už ho moc není a najedu čistě jenom na výměnu vody po dobu takových 3-4 měsíců bez jakéhokoliv hnojení a měřit a měřit. Mezitím zkusím nastudovat burčák a pokusim se přišoupnout CO2
Minimální množství látek je takové, že jej rostliny stále mají kde přijímat
aneb zjednodušeně řečeno berme to tak, že by v akvárku mělo být minimálně 1mg/l každého prvku...
Co se týče co2 je stejně důležité jak ostatní živiny, takže pokud jeho hodnota je nízká, rostliny trpí stejně. Myslím, že jednou 1,5litrovou flaškou burčáku nic nezkazíš - já do akvárka podobných rozměrů jako ty mám burčák v hodnotě asi 7litrů
Když hnojit, tak buď třeba tím Brutusem (mám s ním dobré zkušenosti) a nebo PMDD, začít od minimálních dávek a případně zvýšit po čase - taky musíš počítat s tím, že se změny neprojeví ze dne na den, většinou tak v rozmezí 2-3 týdnů.
Na závěr, doporučuji ti stránky
www.rostlinna-akvaria.cz , stačí si je prostudovat, jsou tam napsané všechny principy fungujícího rostlinného akvária...
A ještě dodám, testy vody jsou dle mě opravdu zbytečnou záležitostí (krom testu pH, NO2, NO3). Když budeš dodávat kompletní hnojiva, tak budeš mít jistotu, že žádný prvek nechybí.
Ono to totiž může být i tím hnojením. Některý z prvků může blokovat příjem ostatních. Já bych doporučil nehnojit a nechat to prozatím jen na výměnách vody. Nakonec uvidíš, jestli to jde a nebo nejde
(tím nic nezkazíš a je to i relativně zdarma)
Ještě k těm testům. Doporučil bych ti pořídit NO2,NO3,PH a testy na tvrdost.
Nic víc, většinou ani tyhle, používat nebudeš.
Hlavně se taky něčeho doměřit. Co jsem tady někde četl, tak Bioflor je prý něco jako PMDD bez KNO3. Po půl roce přidávání biofloru se vzpamatovala jenom L.Repens, takže někde musím mít nějaký problém, který bez měření nezjistím, a jak jsem se přesvědčil, bezhlavé hnojení nemá smysl.
Ano, i bivoj je řešení
katterinecka : ano, primárně v mém případě mám namysli tu mojí "velkou" nádrž, ale rád bych to trochu více pochopil a byl rád polopatistické vysvětlené této problematiky a lidé chemicky méně chápaví by to možná taky ocenily. CO2 zatím dávat nechci, bojím se, že bych toho víc zk**vil než napravil. Ano, rostlin je málo, to uznávám, ale na začátku jich bylo hodně, bohužel vychcípaly a chcípají dál, tak bych je rád pokud možnost zachránil a nastolil v akvárku prostředí, ve kterém by se rostlinám dařilo. Bioflor pomohl pouze ludwigii repens, jinak ničemu. Co se světla týče, tak bych do léta rád upravil a měl 3*18W zářivky.
romant: Dokázal bys vyjádřit u jednotlivých živin nějaké minimální průměrné potřebné množství ve vodě vztažmo třeba k mé nádrži? Nebo mi říct, jestli se to dá nějak spočítat, že bych se o to pokusil spočítat v excelu? Ale to asi spíše až naměřím nějaké hodnoty asi bude lepší. Hnojivo ke kořenům? To zní zajimavě. Že bych koupil bivoje?
Patlám si sám.
Ty stránky znám a taktéž doporučuji.
Jen pro představu toho hnojení ke kořenům.
pmdd-hnojivo.cz (určitě se dají sehnat i jinde, ale tenhle odkaz mám po ruce)
Jílové kuličky (s dusíkem nebo bez)
Nula je špatný výsledek, to "společensky přijatelné rozmezí" se mě líbí daleko více. Já hnojení do vodního sloupce nepoužívám a raději dám rostlinám ke kořenům nějaké zásobní hnojivo. Vzhledem k tomu, že se snažím akvárium provozovat takovou sedláckou metodou(moderně low-tech), tak to hnojení do vodního sloupce nepotřebuju. Výměny vody a ryby se postarají.
to se tady bavíme o hnojení té tvé 116? Ta snad ani hnojení nepotřebuje, ne moc světla, dost ryb, nenáročné rostliny, kterých je docela málo...
velmi důležitou živinou pro rostliny je i CO2
Živina je předpokládám dusík, železo, fosfor (já raději vepřové).... Takže pokud hnojím dvakrát týdně (pátek po výměně vody a v pondělí), tak bych měl dávat tolik hnojiva aby vždy za ty 3-4 dny klesly všechny hodnoty zmíněných látek na 0 nebo je průběžným hnojením udržovat v nějakém "společnesky přijatelném" rozmezí?
Od světla se odvíjí potřeba a spotřeba živin rostlinama. Takže čím intenzivnější osvětlení, tím větší ta potřeba bude a tudíž ty hodnoty budou(měli být) v takových nádržích vyšší než v méně osvětlených.
Já nemyslel univerzální hodnoty (je mi jasné, že každé akvárko je jedinečný ekosystém, aspoň si to myslím), ale společensky přijatelné rozmezí hodnot, které je pro rostliny vhodné a od jakých hodnot už škodlivé, pokud se to dá nějak vyjádřit.
NO2 sledují ryby, takže pokud ho je "moc" tak ryby jdou do nebe? Zkusím si najít projevy otravy NO2.
Můžeš mi tu rovnici světlo x živny trochu nějak rozvést? Třeba (80l/36W)x(NO2+NO3+PO4+já nevím co ještě dál) nebo je to něco jiného?
Side, tak z toho PO4 ve zdejší diskuzi jsem se dozvěděl, že o chemii nevím nic a nepřišlo mi, že je to lidsky vysvětlený rozdíl mezi P a PO4.
Já vím, blbý otázky, tohle jsem si měl nastudovat než jsem znova založil akvárko.
NO2 je mnohem toxičtější pro ryby i další živočichy než NO3
Hodnoty NO2 velmi dobře sledují ryby a pokud sleduješ je, tak z jejich chování velmi rychle určíš, kdy je třeba zasáhnout, ale nedoporučuji to nechávat dojít do takových stavů, kdy je třeba zásahu. NO3 a PO4 budou v každým akváriu trochu, či více rozdílný, univerzální hodnoty neexistují, je to o souvztažnostech. Dobrý základ je vyjít z rovnice světlo x živiny.
NO2 neměřitelné? Proč? TO jsou tak nízké hodnoty, nebo nemá smysl tento prvek sledovat?
Hodnoty NO3 a PO4, které vyhovují rostlinám jsou v jakém rozmezí?
Že ty látky příjmají kořeny jsem vyčetl z tabulky, takže i listy jo? Tak dobře
PO4 si najdu, snad mi to něco řekne.
Já vím, že tykání by měl nabízet starší (nebo ten drzejší) ale pravda je, že na netu mi to vykání vyadí, takež něco proti tykání?
...Jsou to všechno látky, které rostliny přijmají kořeny...
Nejen kořeny.
...2) Jaký je rozdíl mezi fosforem a fosfátem? A je mezi něma nějaká souvislost, že mám tolik fosforu a to se rovná tolik fosfátů?
Zkuste si zjistit něco kolem fosforu třeba i ve zdejší diskusi. Do vyhledávače zadejte "PO4" - určitě najdete odpověď na svou otázku; řešilo se to tu mnohokrát. (A informace, na které přitom narazíte, vám mohou být ku prospěchu.
)
...3) Jaké jsou doporučené hodnoty výše zmíněných látek NO2/3, P v akvárku aby rostliny rostly a neublížilo to rybám?
Ještě stručně k této otázce: NO2 neměřitelné, NO3 a PO4 takové hodnoty, které vyhovují rostlinám - určitě budou neškodné i pro rybky.
Jelikož se zrovna moc nedaří kytkám, tak jsem si pročetl odkaz od Mouchy (hlavně tabulku "Projevy nedostatku prvků") a zjistil jsem dle něj, že mi zřejmě v akvárku chybí dusík, fosfor, potažmo síra. Jsou to všechno látky, které rostliny přijmají kořeny. Do akvárka přidávám Bioflor a jelikož dochází, tak uvažuju o Brutusu. V pátek jdu koupit testy na NO2, NO3 a celkovou tvrdost vody (pH a uhličitanovou tvrdost mám). Mám pár otázek.
1) Mám koupit ještě nějaké další testy jako třeba na fosfor?
2) Jaký je rozdíl mezi fosforem a fosfátem? A je mezi něma nějaká souvislost, že mám tolik fosforu a to se rovná tolik fosfátů?
3) Jaké jsou doporučené hodnoty výše zmíněných látek NO2/3, P v akvárku aby rostliny rostly a neublížilo to rybám?
4) Když přihnojuju kapalným hnojivem, jak moc se ho dostane do substrátu aby ho rostliny pojaly kořeny? Přece jenom voda ve dnu asi moc necirkuluje.
Během víkendu bych změřil hodnoty a dal je do prezentace abychom se mohli začít bavit konkrétně jaké látky přidat, jako ubrat a jak.
Jenom bych požádal abychom případnou debatu vedli jako s BLBEM jelikož chemii jsem měl naposledy na základce, tak pokud možno minimum odborných výrazů
Moucha napsal: pmdd.mrp-cz.com/… Starší reakce
Dobrá dobrá, děkuji za rady, vezmu si je k srdci a přidám další aspoň jednu úsporku. Záhadou je ovšem, proč umírají i rostliny na hladině? K těm se světlo dostává mnohem snáže, než u dna. Nedostatek živin ve vodě? A jak to změnit? Děkuji předem za postřehy
Tři 18W kompaktní zářivky na akva takové velikosti jsou příliš málo. Pokud to neakceptujete, můžete si dál lámat hlavu nad tím, jak zařídit, aby se rostlinám dařilo. Tak nízkou intenzitu osvětlení zvládnou jen vybrané druhy na světlo nejméně náročných rostlin, ty ostatní budou jen živořit.
Rostlin je tam nyní více, přidal jsem další minulý týden (echinodorus cordifolius, vallisnerie gigantea, vallisnerie nana a nějaké cryptocoryny affinis). Egerii zasadím a uvidíme. Další světlo nevím jestli by bylo příhodné přidávat. Cryptocoryny se chovají stejně jako při nadměrném množství světla, menší listy a drží se při dně. Odkaluji do hloubky, ale jen na volných plochách, okolo rostlin ne a nebo jen povrchově.
Zkuste nějakou egerii zasadit. Pokud má ve vodě málo živin, tak by zakořenělá měla růst o poznání rychleji a lépe.
Osobně bych přidal jednu úsporku a nebo vyměnil kytky.
Jak odkalujete? Úplně do hloubky, nebo jen bordel na povrchu?
Málo světla, málo kytek, do vody stačí přidávat jenom čerstvou vodu při pravidelný týdenní výměně, nic jinýho není potřeba. Ta nadstavba v podobě hnojiva do vodního sloupce by to jenom pohnojila.
Na hladině mám akorát pár pistii, kořeny mají hrozné, listy uhnívají. Jinak je 3/4 hladiny bez porostu. Dříve jsem hnojíval Akvaflorem a Proflorem, bez výsledku. Přemýšlel jsem nad nedostatkem železa, to způsobuje žloutnutí listů a jejich rozpad. Ovšem v ostatních nádržích je vše v naprostém pořádku a složení rostlin je podobné. Jedinou vyjjímkou v této nádrži je štěrk, všude mám tmavší říční (hrubost 5-10mm), ale v tomto mám světlejší štěrk (hrubost 2-4mm).
Problém bude v tom co je rozdílné mezi ostatními a touto nádrží
Vždyť tam nejsou skoro žádné kytky. Hnojení je v takto slabě osvětlených nádrží zbytečné.
Já bych ještě odtranil ten plovoucí bordel co máš na hladině. Nemám s ním dobré zkušenosti. Hnojíš něčím? Mě se některé rostliny vzpamatovaly jak jsem začal přidávat bioflor do vody.
Omlouvám se, jsou to 18W úsporky, ne 12W. Prý by měly mít stejnou intenzitu světla jako 80W žárovka.
Zkusil bych je vyměnit za silnější. Podle mě je slabé světlo.
Takže problém je ve světle? V ostatních nádržích svítím také zářivkami a tam problém není.
sojka007 napsal: Již půl roku se snažím udržet při životě rostliny v jedné nádrži... v 160l nádrži všechno skomírá. Svítím třemi 12W úsporkami Tam bych hledal chybu.
Již půl roku se snažím udržet při životě rostliny v jedné nádrži. Marně. Mám doma celkem pět nádrží, v ostatních rostliny rostou bez problémů (Egeriu densu a najas už nevím kam strkat, cryptocoryne affinis roste jak divá, sagittaria subulata se množí jak na běžícím pásu, lemna minor je mor a pistia stratiotes pokrávý půl hladiny), ale v 160l nádrži všechno skomírá. Svítím třemi 12W úsporkami (2700K-žlutější barva), vodu mám ve všech nádržích ze stejného zdroje, ale jen v této nádrži se ani jedna z výše uvedených rostlin neujala. Mají světle zelené až nažloutlé olistění, které časem uhnije. Echinodorus bleherae který v jedné nádrži nádherně rostl, množil se, tak se po přesazení do této "prokleté" nádrže proměnil ve žlutou uhnilou cosi. Kde dělám chybu? (V nádržích co jsem založil před touto i po této je vše v naprostém pořádku). Děkuji za postřehy a případné rady.
Starší reakce
Trochu jsem se zamyslet a hledal a našel jsem tři zajímavé odkazy k mojí problematice se světlem.
Jak to vlastně je se zářivkama -
www.e-light.cz/…
Jak to vlastně je s fotosyntézou -
planta.aquariana.cz/…
A jaky zářivky použít a proč -
www.moje-akvarium.net/…
(třeba zmíněné linky pomůžou i někomu dalšímu)
Shodou okolností se všechny odkazy shodují v názoru na typ zářivek (840 865) co mi doporučil Sid
tak by to mohla být pravda ;)
díky, uvidíme jestli se problém řás zmenší ;)
Děkuji za vysvětlení. Do takovéto hloubky (problematiky) jsem se ještě neponořil.
A ano, anglická věta to říká jednoznačně.
Díky za vysvětlení.
Protože světlo zářivky NARVA Oceanic Star má podle výrobce teplotu chromatičnosti 12000 K, (někteří prodejci na reklamních prospektech uvádějí "přijatelnějších" 6000 K), což je světlo s převahou krátkovlnného, vhodného pro mořská akva.
NARVA Oceanic Flora má IMO velmi nízký světelný tok na to, kolik světla vyzáří v zelené oblasti...
I kdybych připustil, že energie z Flory přeci jen něco rostlinám dá, sama to nevytrhne.
(BTW: Výrobce doporučuje kombinovat tento typ zářivky s Oceanic Star a/nebo Oceanic Light, aby - jak jsem snad správně pochopil - nebyly při používání zářivek výhradně Oceanic Flora "posilovány řasy"...
Nebo jsem špatně pochopil toto:
"In case of using of lamps with the light colour OCEANIC flora exclusively the algae growth might be boosted exorbitantly." )
Nevhodné osvětlení nebude jediným problémem, proč se kytkám nedaří, ale jak jsem napsal - u něj bych s řešením začal.
Přidám se s dotazem. Proč ?
U Narva Oceanic Star/Nature píší :
... Plné spektrum které nahrazuje sluneční světlo s barevným podáním (1A) příznivě působí na vodní rostliny a zabraňuje tvorbě vodních řas v mořských i ve sladkovodních akváriích.
U Narva Oceanic Flora píší : Speciální zářivka je určená pro osvětlování sladkovodních akvárií. poskytuje takové barevné spektrum, které zvýrazňuje barvu vodních živočichů a podporuje fotosyntézu rostlin. Ideální do kombinace se zářivkou Narva Oceanic Nature.
... zajímalo by mne to proto, jestli se tedy jedná o další lživé reklamní proklamace, nebo zda-li je pravda někde jinde?
...Jak mám postupovat abych odhalil proč se kytkám nedaří?...
Začněte tady:
narva ocean star a narva ocean flora...
Těžko pohledat méně vhodné zdroje světla pro rostliny...
Řasy vám ale za ně nadávat nebudou.
Ahoj, taky bych se podělil o problém (a poučil se od zkušenějších).
Akvárko 120 l, písek 3mm vrstva 4cm, pod pískem vrstva JBL Aqua basis plus 100, asi centimetrová po celém dně. V akváriu dva lávové kameny, par oblázků, kořen. Ryby 2x mřenka nádherná 4x mřenka žlutoploutvá, 4 parmička siamská, 10 tetra černá, 2 parmička červenoploutvá, 2x ancistrus. Filtrace Eheim pickup 2010 (max 160l), osvětlení
2x 30 W - (narva ocean star a narva ocean flora) - svítím od Půl 10 do půl 10 večer.
V předchozí verzi akvária jsem použil jakési půdní hnojivo a od te doby je to špatny - cca 3/4roku jsem sem se snažil, bujila černa řasa na kytkách ...
Cca před 2,5 měsícem jsem předělal akvárium do stávající podoby. chvíli se mi zdálo že květiny rostou lepe, ale ted se mi prozměnu objevila zelená rasa na skle, kamenech. Kryptokorýnům začli hnědnout listy, echynodory - alespon tomu zbytku co se mi povedlo zachránit se také mnoho nedaří - listy jsou místy porostlé černou řasou místy zelenou - místy jsou uplně bílé (což nechápu - tato kostlinka se zdála že ji nové prostředí svědčí), valisenerie - se možná teď trošku zpamatovaly - protože vyrostly nové zelené listy.
Jak mám postupovat abych odhalil proč se kytkám nedaří? díky.
Starší reakce
...to poznam
ale trebars "urychlit" anubiasi?
Akorát nevím jestli chci aby mi rostly rychleji... už takhle trávím každý víkend pár hodin přesazováním a prosekáváním džungle...
...vyskusaj
"bezne" sa to pouziva napr. pri in-vitro
a je toho viac -co sa da vyskusat
journal.plantae.sk/…
cast Zloženie kultivačného média
Myslím, že udělám další takový malý domácí pokus...
cs.wikipedia.org/…
Vedle přirozených auxinů existují také auxiny syntetické, což jsou jiné chemické látky, které se připravují jen uměle, přesto však mají účinek auxinu. Významná je například kyselina naftyloctová (NAA), na rozdíl od IAA má výhodu, že je významně chemicky stálejší (i levnější) a přidává se proto často jako účinný auxin do komerčních prostředků na podporu zakořeňování i jiných stimulátorů růstu. Dalším účinným v komerční sféře používaným syntetickým auxinem je 2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina (2,4-D), která se často používá do některých desikantů a popř. herbicidů. Výhodou syntetických auxinů je, že ačkoli působí jako auxin, rostlina je neumí odbourávat a musí na ně tedy reagovat.
Starší reakce
No to ale s tebou souhlasím a proto píši o nevděčném tématu.Nemohu jen souhlasit s řasožravci nebo PMFE (Flourish Excel),ale to jenom proto že jsem asi stará škola a nerad vyrážím klín klínem.Beztak ani nevíme o jakou řasu se jedná.A opravdu si myslím,že takovým základem budou světelné podmínky a o rovnováze ani nemluvě a nadbytkem živin-zeolitem se nic nezkazí(ba naopak).Také není dobré jak se to řeší vyhazováním těch kytek ap..jak píše jelikož se neustále ta rovnováha narušuje a tady vidím problém v těch živinách a je svatá pravda jak se shodneme na tom,že vždycky nějaké budou, jsou prostě součástí vodního prostředí.
Změř si parametry vody. NO3, Fe, P - pak má smysl se rozhodovat co dál. Pokud svítíš 9 hodiny a řasy dál rostou, stáhni to zatím na 8 nebo 7 hodin. Měň třetinhu až polovinu vody minimálně jedenkrát týdně, pokud je to akutní problém tak i častěji (1x za dva nebo tři dny). Buď trpělivá, chce to tak 2-4 týdny vydržet a mělo by se to zlepšit.
nemůžeš takhle vystřelit že ve vodě bude nadbytek živin. Stejně tak já mohu říct že ve vodě je živin málo. Světlo a živiny musí být v rovnováze, pokud je přebytek jednoho, je nedostatek toho druhého...
Doporučuji přečíst si třeba oblíbený Horácův článek:
www.horacovoakvarium.cz/…
Tím bych začal. Až se podaří nastolit rovnováhu tak, že řasy nebudou narůstat vysokou rychlostí a ustálí se tak je možné začít uvažovat o dalších krocích, například redukci jejich zbytku pomocí řasožravců nebo PMFE (Flourish Excel). Ale samozřejmě tam vždycky nějaké budou, jsou prostě součástí vodního prostředí.
řasy,to je nevděčné téma,prostě jsou součástí vodního prostředí a v akváriu budou.Pokud se ale množí nějak neúměrně zlepšil bych světelné podmínky a filtraci doplnil o zeolit,ve vodě bude nadbytek živin
lotusy většinou po přestěhování shodí všechny listy (mě je teda neshodil), ale snad se chytne. Se světlem problém nebude
Přidat reakci
1 ...... [33] ...... 41 42
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 47931x