Nosnost podlahy

Ja jsem to spocital se skrini piskem vodou na nejakych 650 kg...
Nosnost podlah to teda netusim kde zjistim

Když jsem počítal moje akvárko (450 l), tak mi vyšlo na moje rozměry zatížení 950 kg/m2. Trochu mě to i překvapilo, ale je to tak. Zkus to spočítat a uvidíš. Zjisti únosnost podlah u vás a z toho vycházej , každopádně se dá trochu "vypomoct" ukotvením do zdi, ale to jsem nedělal.

Tak na to bych si statika pozval. V těchle barácích můžeš narazit na různé přestavby apod.

Nevite zda je nutny statik pro nove akvarium 450l ve starem zdenem zizkovskem baraku?
Vyssi patro... jde me o to mit jistotu ze podlaha to unese. Umisteni v rohu mistnosti.

Přes trámy uložit příčně VSŽ (košický, či trapézový - každý tomu říká jinak) plech (viz. např. www.ilcop.cz/… ), naskládat železo (armatura - nejlépe KARI síť), zalít betonem - alespoň 7,5 cm krytí horní hrany plechů, nezapomenout řádně zhutnit ponorným vibrátorem a nosná konstrukce je hotova. USB desky na rozdíl od USB konektorů jsou naprostý nesmysl. Nic Ti neponesou (ani data ), budou sloužit pouze jako ztracené bednění a když po ....š železobetonovou konstrukci, tak z toho máš praskající houpací systém . Když chceš jít do ŽB konstrukce se ztraceným bedněním, tak nezapomeň na to, že nosné jsou trámy a právě ten železobeton. Ostatní je druhořadé. Nesystémová kombinace : dřevo x deska x prostý beton je hodně od věci .

250kg/m2? Tak to jsem klidný. Mě stojí v podkroví nějakých 350L na trámech 25x25 myslím. A čekal jsem že je to tak do max 150 kg

Nejsem stavař, ale dávat beton na desky je trošku obrácený postup. Ať chceš nebo nechceš, desky trošku pruží a tak to může popraskat. Je daleko lepší se poradit s tím, kdo ti to bude dělat. Jinak běžná nosnost dřevěných podlah na trámech (správně dimenzovaných a nepoškozených) bývá 250kg/m2.

muže my někdo poradit chci udělat na usb desky beton ,,jestli to nosnost vydrži ,,
děkuji ,,tomas292@email.cz

Ještě pro upřesnění, byt tvoří klasický obdélník a všechny příčky jsou z dřevotřísek, které jsou dvojíté. Kompletně obvodové zdivo je zeď, panel. Podélně přes celý byt jdou u stropu i sokly, dva jsem zvíraznil modře a akvárko bych rád tak, jak jsem ho zakreslil červeně. Pokud to nepůjde, hodil bych ho ke stěně úplně, ale to by mi narušilo plány. Co jsem vypočítal podle jednoho kalkulátoru, ať to bude mít 160x60x60 či 200x60x60, tak zatížení vychází pořád na 900kg/m2. Akorát jedno bude mít váhu asi 800kg a případně velké by mělo 1100kg. Případně bych mohl snížit výšku akva na 50cm, ale šířku bych ponechal a co jsem koukal, tak bych se pak už motal na 750kg/m2

nééé, má sourozence a ten je o 9 let starší

Děcko = tvoje přítelkyně

To ti nepovím, ale tuším, že to bylo kolem roku 1980, přítelkyně rodiče se tam stěhovali jako do novostavby a zrovna se jim narodilo děcko, tak je to cca 30-35let

Měl bys lepší, kdybys sehnal tzv. "kladečský plán". Tam je vidět jak jsou panely ukládány. I když to v paneláku je většinou vidět i při pohledu na strop Já mám to samé akvárko u příčky (betonové), ale podél zdi a je to v klidu. Z jakého roku je váš dům? Dřevotřískové příčky v paneláku - to slyším poprvé.

Tady mám plánek, jak poznám, co je nosná zeď? Všechny příčky jsou dřevotříska, všechno obvodové zdivo je beton

Já chci dát do paneláku 200x60x60, objem 720L, váha aq je 130kg. Počítám, že se dostanu tak na 900kg i se stolkem a plochou na 1,2 m2. To by mohlo být ještě v klidu ne? Bydlíme v paneláku a plánuji mít akva jakoby uprostřed, ale mělo by být blíž k nosné zdi. Viz obrázek. Pokud by to byl problém to dostat do pátého patra, přešel bych na rozměr 180x60x60cm

Zajmavé rozměry nádrže, budeš mít problém vychytat proud a filtraci na to se připrav, je to strašně dlouhé na tu hloubku.

Jestli to modré je akva, tak bych si nechal spočítat statické zatížení. Udělá ti to každý šikovnější studen VŠ (stavební) - za pár korun. Možná i průmyslovák ve 3. ročníku.
Můj osobní názor, asi to vyjde, ale já bych do toho nešel. Záleží jak byl strop dělaný. Jedna věc je papírový předpoklad a druhá věc je kvalita provedení. Jsi-li si jistý kvalitou uložení hurdisek a kvalitou železobetonové desky, proč ne? Osobně doporučuji tyto stropy zatěžovat spíše příčně přes traverzy.

Pokud máš peníze na statika, tak je to nej řešení pro tvůj klidný spánek. Přeci jen bylo by v podkroví. Pokud se chceš spolehnout na názory zdejších, tak můj je takový. Obsah tvého akva je 600 l, tedy výsledná váha se přiblíží 1t. Zatížení podlahy bude asi 800kg/m2. Pokud máš možnost srovnej to s plány baráku ve kterých by nosnost podlahy mněla být uvedená a budeš mít opět klidné spaní. Pokud nechceš mít klidné spaní a dáš na mně, tak myslím, že 600litrů je celkem běžně používaný obsah u tebe navíc rozložený na značnou délku, takže bych do toho šel. Jen to podkroví, to by mně strašilo

Zdravim,
planuju akvarium temer pres celou stenu jednoho z podkrovnich pokoju rodinneho domku.
rozmery (dxsxv): 400x30x50
vaha (sklo+voda): cca 800kg
Stropy jsou klasicky z hurdisek, podlahy betonove. Cervene jsou na obrazku zobrazeny Icka 18tky. Steny v patre 20tky (zelena), v prizemi 32 a 55 (bila) - obe dve samozrejme nosne, ale jedna z nich je probourana (sirka 270, preklad - zesilene Icko 16)
Dalsi vahou bude jeste konstrukce, na ktere akvarko bude stat.
Otazkou je, jestli to podlaha unese. Statika se mi zvat nechce, protoze se bojim, ze by mi to zakazal.
Diky za kazdou odpoved.

No presne ti neporadim jestli to bude ok u pricky, ale kazdopadne plany sezenes na bytovym druzstvu nebo SVJ podle toho jak to tam funguje. Jinak staticky posudek stoji kolem 4-5t kc. Ja jsem se taky snazil zjistovat udaje ohledne nosnosti podlahy a neoficialne ovsem z duveryhodneho zdroje vim ze moje akva cca 1100kg by mel strop z panelu bezpecne unest, ale ja to budu mit u nosne zdi dvema stenami (v rohu) a pricne na ten panel, takze zatizeni ponesou dva panely. Pokud bys to dal k nosne zdi, tak to bude urcite v pohode, s tou prickou mozna taky, ale tezko rict, nejsem stavar tak nemam tuseni. Ale myslim ze casto byva zatizeni podlahy vyssi a je to OK.

Mam dotaz, akvarko 180x50x50 podle kalkulátoru odhad. hmotnost 675kg, zátěž na m2 750kg. Stolek dřevotříska dodaná s aqa nejspíše od firmy zekia
Dům v Praze Záběhlicích z cca roku 1964 zděnej "alá panelák" stropy panel(nejspíš)podle stropu, a spár vněm. 3tí patro akva by bylo umístěné u příčky a ještě podélce panelu. Jiné umístění není možné. Je rozumná šance na to že to bude ok ? nebo je to uplně mimo mísu a nemá cenu ani volat statika ?
Případně kde by se dnes dali dohledat plány a informace k takto starému baráku ?
na kolik by mohl případně takový posudek přijít celkem ? práci za hodinu si najdu, ale představu o času investovaném statikem opravdu nemám.

No vždyť. Tam kde vyřízneš prkna, tam udělej sondu. Když tam bude malá tloušťka, tak můžeš to místo vyztužit. Myslím si ale, že i kdyby tam bylo 5 cm, tak je to dostatečné. Přeci jenom je to starý beton na letitém, rozuměm sedlém, podloží. A to již něco vydrží. Jen klid.

Pánové, díky za reakce. Ono ten beton pod prkny je o něco výš než podlahy v okolních místnostech, takže už tam někdo něco vyrovnával..dlažbu...těžko říct. Každopádně tam kde prkna vyříznu tam bude muset akva zůstat. To bych asi doma neobhájil, kdybych řekl že musím vyříznout ještě flek o 2m vedle Budu doufat, že před válkou se ještě stavělo bytelně.

To mi v té závorce uteklo.

Píše, že v tomto místě, kde má akva být, není podsklepeno .

K tomu co správně doporučuje kolega bych ještě dodal, že je důležité, zda je v té části místnost podsklepena a v případě že ano, jaký je strop sklepu.

Dělaly se různé tloušťky. Můžu říct, že v praxi je to od 10 cm výše. Můžu-li poradit, tak vezmi vrtačku s příklepem, dlouhý vrták (aspoň 25 cm), a v místě kde bude akva, udělej sondu. Buď vrták projede a zjistíš tak tloušťku, nebo neprojede a tloušťku řešit nemusíš. Jestli je vše pod latěmi původní, tak se nemusíš obávat, protože vše bude dokonale sedlé a tudíž se nic propadávat nebude. Jinak Tvé řešení s odstraněním podlahové konstrukce je správné.
Avšak ono se vždy těžko radí v takovýchto případech, když to člověk nevidí naživo.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat zde přítomných stavařů nebo akvaristů na zkušenosti s umístěním akva v přízemí starého RD. Koupili jsme dům, původně statek cca 80let starý. Chtěli bychom umístit akvárium (130x60x60-468l celkově 700kg) do obýváku v přízemí. Bývalý majitel udělal v obýváku dřevěnou podlahu z prken cca 35mm silných,ty jsou na latích a pod nimi beton. Bohužel nikde nejde zjistit jak daleko od sebe jsou latě pod prkny, ale na některých místech se podlaha maličko prohýbá i při chůzi, takže určitě nejsou blízko dostatečně pro takovou zátěž. Na to se mi tu váhu nechce dávat, aby se nám prkna na druhé straně místnosti nezvedla. Takže mám v plánu prkna kde bude akva vyříznout, vybetonovat a dát kachle do roviny s prkny. A teď dotaz. Počítám, že pod podlahovým betonem je škvára (v místě kde má být akva není podsklepeno). Nevíte jak silné se dělaly podlahové betony v těchto starých domech? Možná zbytečný dotaz, ale trochu obavy hlodají aby mi to do té škváry nezajelo. Díky

Z praktického hlediska bych ještě dodal: parkety rozebrat, po stavebníchg úpravách vrátit, přebrousit a užívat si jich. Dobré dřevěné parketě se žádná plovoučka nevyrovná.

Sežeň si nějakého šikovného zedníka, ten rozebere část podlahy, koukne se kde může stát příčka a doporučí materiál na podlahu, je-li to třeba. Zároveň může rekonstrukci provést a nebudeš platit za posudek. Ve starých domech se podlahy prostě chovají trochu jinak - žádný strach. Možná by jsi měla jít spíš na nějaké odborné stránky, protože řešení je spousta, a myslím, že když neřešíš zatížení akvárkem, tak to sem nepatří.

Odkud jsi? Třeba mohu pomoci.

misto osb bych pouzil univerzalni montazni desky (nebo jak se to jmenuje) - je to taky drevotriskova deska jemnejsi trisky a seda bava, sice neodolna vode, ale mela by byt pevnejsi. pricka by nesla ze sadrose? on ten ytong taky neco vazi, zvlast pokud bude silnejsi... samozrejme neni nad to sehnat statika, kterej by to podskrab...

Dobrý den, koupila jsem by, dům je z 36 roku, cihlový.Jsme ve 3.patře. Víte jedná se mi o to, že jak jsem četla tady tyhle příspěvky, začínám mít trošku strach.Strop je dřevěný, je tam násyp a na tom desky. Ty asi bude potřeba vyměnit, protože když si stoupne člověk doprostřed místnosti a poskočí,podlaha se začne houpat, mírně. Jako podlahová krytina jsou parkety. Myslíte, že bude stačit parkety dát pryč, vyměnit desky, poradili mi OSB desky, dvě nad sebou tak, aby se zakrývaly spáry. Jak silné desky se mají použít?
Asi jsem divná, ale mám strach, že se strop propadne
Ale to by snad neměl, že? Chceme přes pokoj(26m2 stavět příčku, ve které bude okno, příčka bude 4,5 x 3 m z Ytongu, a dáme tam balkónové okno. myslíte, že to vydrží? Já už se bojím fakt všeho. Děkuji moc za pomoc
Máme dost velkej úvěr a kdybych ještě způsobila někomu nějakou škodu, bych se mohla jít rovnou utopit.

Tak to jsme na tom s tou podlahou podobne taky chci akva umistit do patra a tez jsou tam drevene tramy podbiti a nahore je deska z brouseneho betonu a akva bude napric dvou tramu teda aspon tchan rikal ze pod tim kde bude stat akva jsou. takze by to melo 400 kg udrzet.

Já si posudek od statika klidně zaplatím, v tom problém není. Problém je v tom, že majitelka domu nemá dokumentaci ke konstrukci stropu, takže mi to nikdo nespočítá. Ale zkusím ještě zašťourat na stavebním úřadě. Každopádně díky za rady a náměty k zamyšlení. Přinejhorším z toho bude brouzdaliště...

Chlape, kdybysi četl pořádně, tak ani nic takového, jako že je ve SZ něco o nutnosti zajistit si SP, nepíši. V předpisech je pouze stanoveno, kdy je nutno žádat o stavební povolení a kdy je nutno podat oznámení. V ostatních případech tato nutnost odpadá.
V tvém případě tzn. zjistit si únosnost podlahy a nač byl dotčený prostor kolaoudován . Pokud nepřekročíš parametry uvedené v dokumentaci pro SP a kolaoudační protokol, tak nic řešit nemusíš. Poté je pouze na tvém uvážení, zda-li provedeš takovou dispoziční úpravu, kterou vestavba akvária bezesporu je, a nemusíš se přidom obávat následků.
Pokud si nejseš jistý jaká podlaha v objektu je, tak buď velmi opatrný.
Pokud je barák z obdobý II. SV, je pravděpodobné, že se jedná o dřevěný trámový strop s podbitím + násypem a na něm dřevěným záklopem. Pokud je násyp sedlý a ty se trefíš s umístěním akva mezi dva trámy, tak ti akva ponese pouze dřevěný záklop neznámé kvality. Propadnutí se na násyp se poté nedá do budoucna vyloučit. Prostě vše je pouze o selském rozumu. To co napsal sollik mohu klidně podepsat.
P.S.: Žádnou dokumentaci mi prosím neposílej, stačí si ji pouze prostudovat a poslat mi výcuc z technické zprávy a výřez z půdorysu a řezu dotčeného stropu.

...... a nebo stojan připevnit ke zdi a tak přenést část zatížení na ni a tím odlehčit podlaze.

Posudkem profesionála se chráníš proti obžalobě z nedbalosti a vinu jakoby přehazuješ na toho, kdo posudek udělal. Pokud je posudek správný a soudní znalec nezjistí ani pochybení toho, kdo posudek dělal, tak je to prostě náhoda, že to někoho zabilo a nejde bručet nikdo. Myslím, že ve stavebním zákoně o tom nic být nemusí. Tuším, že si teď někdo zběhlý v zákonech klepe na hlavu, co jsem napsal, ale myslím, že princip takový je, jen jsem nepoužil jazyk, který by použil právník. Ono obecně v každém oboru, když děláš nějaký nestandardní úkon, tak je lepší se nějak pojistit právě přes posudek, oficiální povolení nějakého úřadu apod.

Ve stavebním zákoně jsem nic o povinnosti pořizovat si posudek nenašel, ale je pravda, že jsem jen zběžně prošel některé hlavy, které mi přišly podle názvu relevantní. Ale pokud by mě chtěli obvinit z nedbalosti, tak musí být nějaký předpis, který jsem nesplnil, ne? Zkusím ještě dotaz na stavební úřad. Jinak bližší info rád dodám. Mám v plánu 480 l akvárko (160x60x55) na ploše 0,96 m2, takže počítám tak 700 kg celkem, v baráku z 2. světové války. Ten dřevěný strop jenom hádám (i když možná se o tom zmínila majitelka, nejsem si jistý). Můžu poslat ofocené plány, ale jsou to jen půdorysy našeho podlaží a přízemí po námi bez bližších konstrukčních detailů. To bych ale radši poslal jenom na mail - mám to od majitelky a nerad bych to šířil veřejně po netu. Každopádně díky za zájem.

Není to tak jednoduchý. Posudek statika nepotřebuješ prakticky nikdy. Až když se něco stane, dojde ke škodám, nebo to někoho zabije, tak příjde soudní znalec, řekne že jsi to zavinil svou nedbalostí, obžalují tě, zaplatíš všechny škody (na pojišťovnu zapomeň), jdeš bručet a až do konce života si to budeš vyčítat.
Existuje stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, kde je specifikováno co dělat smíš, co ne a za jakých podmínek (a kým ... autorizované osoby, stavební úřady atd...).
Dřevěný strop snese v mnohém velmi hodně, dřevo je velmi odolný materiál. Dokonce i vydží jeho konstrukce déle celistvá než ocelová při požáru.
Vždy však záleží jak je konstruován a v jakém je stavu.
Takže odpověď je : "Dřevěný strop může unést prakticky jakékoliv zatížení, stejně tak jako betonový, ocelový, keramický, nebo jakýkoliv jiný. Musí na to být však konstruován a v dobrém stavu."
Jestli chceš mít jakous jistotu, rád Ti poradím, ale musíš sem zadat více informací.

Ahoj vespolek. Nikde jsem tu nenašel, jestli existuje nějaký předpis, který udává, že při překročení určité hmotnosti objektu umístěného na stropě, musím mít vyjádření statika. Existuje takový? V případě, že ano, kolik je takový limit pro strop z dřevěných trámů? Někde jsem zaznamenal, že max. zatížení dřevěného stropu je 150 kg/m2, což mi přijde dost málo. Na druhou stranu jsem tady našel jeden příspěvek, kde HaDaS píše, že by na dobrý dřevěný strop dal klidně tunové akvárko. Pokud by to opravdu bylo dejme tomu těch 150 kg/m2, znamená to, že na každý objekt, který má na 1 m2 víc než 150 kg potřebuju posudek? Nebo se to vztahuje na celou plochu stropu, takže pokud by strop měl třeba 50 m2, musím za statikem, až když celé jeho zatížení přesahuje 7,5 tuny? Předem díky za info.

Je to přesně tak jak píšeš podlaha je vlastně taková záklopka a pod ní jsou trámy tchán říkal že ty tramy jsou hned vedle místa kde bude stát akva. Sám tchán říkal že by to neměl být problém. Díky za rady

Málo info
Jestli je betonová deska armovaná (výztuž) a trámy nejsou prohnilé, tak žádný problém nenastane ani při dvojnásobném zatížení.
To co uvádím výše, je ale hodně atypické řešení. Beton bude spíše, nežli jako nosný prvek, fungovat jako hrubá podlaha na násypu s dřevěným záklopem. Pokud tomu tak opravdu je, tak si dej pozor na to, aby bylo akva umístěno, pokud možno, přes dva trámy (napříč).
Trámy čtvercového průřezu je taky hodně atyp. Hold dříve se dělalo formou co dům dá - vlastně i dnes .
Nemyslím si, že by se strop ihned propadl, ale mohl by se deformovat a způsobovat estetické ošklivosti, či by mohlo dojít k nadzvednutí podlahy. Opakuji mohlo.
Více se poradit nedá.

Cauwes chci se zeptat budu mít akva 250L v druhém patře rodinného domu který je 70 let starý v patře je broušená betonová deska a tramy 20x20 cm akva bude stát u 45 cm zdi. Počítám že váha bude něco kolem 400kg. myslíte že bude problém?

Tak díky Vám všem za spoustu rad. No a asi to uděláme tak, že akva dáme do spodní místnosti a nebudem to riskovat. Ještě jednou dík

Dále přes vzkazy. Můžeme to probrat do detailu.

nemysli si že jsem nikdy nenavrhovala křížem vyztuženou desku. 100% nikdy nedosáhneš, vždycky je nějaká i když maličká šance, že to spadne. Jestli si stavař tak bych ti teda nevěřila kdybys mi řek že to bude na 100% držet

Ale ano. Myslím. Pokud mi při statickém výpočtu vyjde, že křížem vyztužená deska (železobeton) má mít takovou a takovou tloušťku, že má mít síť určité rozteče a použité pruty jistý průměr, tak již při takovémto výpočtu je počítáno s dostatečnou rezervou při nahodilém krátkodobém zatížení, a to i pro případ havárie. Přidá se k tomu nějakých 5 % navíc a mám jistotu v projektu. Poté to chce již jen dostatečný dozor při stavbě a nešetřit na prováděcí společnosti. Ano, dnes se vše projektuje tzv tip-ťop, aby se co nejvíce ušetřilo, ale ten základ výpočtu má pořád dostatečnou rezervu. Problémy nebývají s projektem jako takovým, ale s kvalitou odvedené práce. Především na přelomu 80. a 90. let, kdy si každý stavěl vše svépomocí, nebo stavbu prováděly rostodivné firmy. U takovýchto staveb je nutno se mít na pozoru, a před jakýmkoliv zásahem do budovy, ať je to již zmiňované zatížení třeba 1000ci litrovým akva, nebo rekonstrukcí či modernizací vše řádně promyslet. Ona investice do nosníkové výměny pod akva, na třeba hurdiskovém stropu, v řádech tisíců korun, mnohdy do budoucnosti ušetří deseti tisíce při následném statickém zajištění. Když začne pnutí spodní části stropu a opadávání byť jen omítky na LCD telku za 20.000, tak je již většinou pozdě si nadávat.
Jo, a docela by se někdo kdo se ve stavebnictví nepohybuje divil, k čemu všemu skrze záruky, se projektanti a dodavatelé stavebních prací upíší. Faustův Ďábel by jen tiše záviděl.

HaDaS napsal: Já osobně jsem zastáncem 100% jistoty, co se zatížení objektu týká.
To opravdu myslíš že existuje nějaká stoprocentní jistota? Tu ti nedá ani výrobce nosníků ani výrobce cementu, takož nejakej stavař co to dává dohromady

Jirko, ve spoustě věcí s Tebou lze souhlasit, já jsem se ale snažil být věcný a poradit na konkrétně vznesený dotaz od Robča08 z 25.08.2011 20:52.
Ten zněl následovně :
Robča08 napsal: Ahojte. Potřebuji poradit: chci si pořídit akvárium -cca 420l,140x50x60, předpokládaná váha 550kg. A chci ho dát do patra kde se podlaha skládá s klasických hurd na kterých je asi 8 cm betonu. Unese to? Stojan by byl rovnoměrně po celé plochy podlahy - klasika obdelník ze železa.
K takovémuto dotazu nelze odpovídat jinak než odpověděla katterinecka a já. Položit akva příčně přes traverzy. I v tomto případě bych se však obával, protože pokud někdo, jak Ty říkáš, odsalámoval nosnou část stropu mezi jednotlivými nosníky (hurdis + 8 cm betonu), tak bych příliš nevěřil ani uložení traverz. Pokud jsou uloženy správně, tak ani mnohem větší zátěž přes ně není problém, protože veškerou váhu přenesou. U takto zbastlených stropů, však není nikdy opatrnosti dost. Nikdo však nemusí klesat na mysli, vždy se nějaké jednoduché a levné řešení najde. Já osobně jsem zastáncem 100% jistoty, co se zatížení objektu týká. Milionkrát se nic nestane, a pak bum ... a je konec. Stojí to za to? Dle mého názoru v žádném případě.
Co se panelových konstrukcí týká, tak toho tu bylo napsáno již také dost. Dával jsem tam taktéž nějaké odkazy. Ano panelová konstrukce roznese hodně, hodně moc. Existují však také rizika "odsalámování".
Vím, že toto je fórum a lidé, jak již název napovídá, mohou vyjádřit svůj názor, ale beru za svou povinnost upozornit na nesrovnalosti, které někteří uvádějí, na trochu pravější míru.