Nosnost podlahy

Tie 3m3 sú teda zbytočné? Ja som mal v pláne jednoducho betónovú dosku hrubú tak 40cm dobre vyarmovanú zváranými roxormi..

Aha, tak to bude ten asfaltový pás určitě na základové betonové desce. Nejednoduší bude udělat betonové patky, ty řádně vyztužit (dolů a k horní hraně) kari sítí - žádná věda. Základové patky rozmístit do rohů akva a doprostřed. Uštří se materiál.
Anebo druhá varianta je udělat vykonzolování, tak jak jsem uváděl včera pro NHKG, princip je totiž obdobný.

Žiadna pivnica. Urobil som malý prieskum a opísal by som to asi takto: dosky sú uložené na drevených trámoch (povedal by som tak15*15 ,ale nieje to dobre vidieť) tie sú na izolačnej vrstve takej tej čiernej asfaltovej(?) fólie, a pod tým už len štrk a potom zemeguľa... Dutina medzi doskami a fóliou je vyplnená sklenou vatou.

Ten váš dům je podsklepený?

www.akvarista.cz/… odkaz na tie 3m3.. nakoniec som to našiel
Dlážka je položená len na trámoch a tie sú len na nejakom piesku ,alebo tak nejak si to pamätám.. bol som prcek keď sme stavali. Ale betón tam určite nieje.

zadej do google třeba jaká je norma na nosnost podlahy pod soustruh...

Ta dlažba v přízemí je položena na čem? Pokud na pevné betonové podlaze tak bych řekl že není moc co řešit.

Ako vyriešiť tento problém: (iba sa tak informujem do budúcnosti ) akvárium asi 2000 l plocha dna asi 2,5m2 , umiestnené na prízemí rodinného domu, momentálne je v izbe drevená dlážka tak tú asi vytrhať spraviť základ a dať späť. Otázkou je sila toho základu... niekde na nete som narazil na fotku kde pripravovali základ 3m3 pre nejaké 3m malawi (myslím., Už to neviem nájsť ,ale viem ,že som vtedy ) to mi príde strašne obrovské, toľko betónu som neplánoval ani pod buchar nie pod akvárium...

5 pater je celkem malý barák..já měl na mysli 8 mi a víc patrové paneláky..kdy ho stavěli ? já bydlím naštěstí v paneláku který je ještě socialistický...dřív se věci dělali poctivěji...

Použitý zdroj : Výňatek z odkazu www.polir.cz/…
Začátek citátu :
...
Nedostatky v postupu montáže jsou rozhodující z hlediska stanovení únosnosti vodorovných styků panelové soustavy. Příkladem ohroženi únosnosti vodorovného styku nesprávným montážním postupem je konstrukce styku soustav T08B a VVÚ-ETA. Do prostoru styku zasahují konce stropních dutinových panelů. Pokud dutiny stropních dílců nebyly při montáži v oblasti styku zcela vyplněny stykovým betonem (na celou výšku), nastal případ, kdy svislé zatížení není přenášeno přes stykový beton, ale přes konce dutinových panelů, přičemž zatížení působí pouze na subtilní žebírka dutinového dílce. Tento stav vede potom k drcení konců dílců a k ohrožení spolehlivosti konstrukce jak v prostoru vodorovného styku,tak k ohrožení spolehlivosti stropního dílce v důsledku jeho poškození v oblasti uložení.
V obecném měřítku lze konstatovat, že poruchy svislých nosných stěn se u panelových domů vyskytují zcela výjimečně a zpravidla jsou vždy spojeny se zabudováním nekvalitních nebo poškozených stěnových dílců při výstavbě nebo s následnými zásahy do konstrukce objektu(např. oslabením stěny dodatečně provedenými prostupy).
...
Konec citátu.

To je to, o čem tu diskutujeme.

A tady ten odkaz je možná ještě více k věci www.polir.cz/….

Tak třeba tady www.polir.cz/… je krásně vidět vývoj panelové výstavby. Pokud si přečtete část článku pod názvem "Historie panelové výstavby u nás", bude Vám jasné, že není panelák jako panelák, a že problémy se vyskytovali již v navržených konstrukcích některých z nich.

Na 7. posch. rybicky.net/nadrze/10321

Dřevěné konstrukce stropů jsou neprávem podceňovány. Dřevěný trámový strop má mnohdy lepší parametry než moderní prefabrikované stropy o hurdiskových ani nemluvě. Má to však mnoho ale a kdyby.
Záleží především na třech faktorech. 1. je průřez trámu, 2. je stav zhlaví trámů (jejich uložení do kapes ve stěnách), a za 3. na směru uložení trámů a jejich rozteči.
Pokud se vezme 1. bod, čím je trám vyšší tím má vyšší únosnost, od nějakých 300 mm na výšku, bych se nebál zatížit strop nějakými 1000 kg, ale pouze při splnění dalších bodů.
Bod 2. je ten, kterého bych se bál u takto letitého domu nejvíce. Mohlo dojít k vyhnití, a tím pádem dojde k radikálnímu úbytku přenášeného zatížení do nosné stěny. Toto bych před zatížením velkého rozsahu zkontroloval alespoň u dvou trámů jako první.
Bod 3. je neméně důležitý jako 2. Pokud bude nádrž dostatečně dlouhá, aby stála přes dva rovnoběžné trámy, pokud možno symetricky, a bude umístěna co nejblíže nosné stěny, máš vyhráno. Zatížení se rozloží rovnoměrně a zatížení by poté mohlo být určitě i o něco větší.
Vrzání podlahy nebude pravděpodopně problémem trámů, ty se málokdy hýbou, jedině že by bylo opravdu načaté právě to uložení trámů, uváděné v bodě 2. To bych Ti potom nepřál tu opravu. Vrzání je většinou u těchto trámových stropů způsobeno sednutím násypů v podlaze, vyreznutím hřebů záklopu stropu (hrubá podlaha), nebo léty degradovanými prkny záklopu stropu.
Co se konzol týká, tak to není zase takový problém. Vysekají se dvě kapsy do nosné stěny, klidně i nad podlahou a vytáhnou se k nejbližšímu nosnému trámu. Pokud je nosná i stěna souběžná s trámy je to trochu jednoduší. Pokud nosná stěna ke které chceš nádrž umístit je kolmá k nosným trámům, a přesto pro jistotu ty konzole chceš dávat, je nutné udělat ještě výměnu mezi dvěma trámy, se kterou konzoly propojíš. Pokud by se to dělalo nad podlahou, mohl bys vytvořit jakési pódijkum. Konzoly lze provést ze železných traverz, třeba Ička, nebo Učka, v tom případě by konzoly mohly být subtilnější, nebo z dřevěných trámů. Nemyslím si, že by to bylo nějak zvlášť náročné na finance, nebo na fyzické síly.

Doufám, že jsem Ti alespoň trochu poradil, nebo spíš objasnil jak na tom jsi.

Já se ti do toho nechci míchat jen jsem to tak podotknul...Ačkoliv já bydlím v paneláku který dle mé babičky je starý něco okolo 75let takže to by dle tebe ještě mělo být v poho....
Nicméně na tom že když někdo něco odflákne tak se to může mnohonásobně vymstít se nic nemění....
Známej od mého dědy který se asi 10 let zpět živil rybami měl rybárnu v místnosti bývalého dolu a měl místnost 10x10m jedno akva vedle druhého a dohromady asi 50-80 000L vody a nikdy neměl problém...Tak v čem je chyba???

Na trámový strop asi víc jak 400Kg u nosné stěny by jsi nedoporučil, co?
Moje akvárko je rybám co mám trošku malé a chtěl bych větší, ale bojím se, že větší strop neunese. Barák stavěný ve 30. letech, rodinný domek. Když jdeš po pokoji, jdou všude cítit vibrace a plašší ryby okamžitě mizí do úkrytů. Uvažoval jsem i o navrtání konzol do zdi, ale to bych sám nezvládnul a celková cena akvária by byla nepěkně vysoká.

Ahoj Jakube, jak si od Tebe nechám poradit ve věci akvaristiky, protože jsi zkušenější než já, ač ohodně mladší, tak rady ohledně stavařiny se raději vyvaruj.
Poctivé paneláky? Snad, možná, ty z jejich počátku v padesátých snad i šedesátých letech (ne však u nás). Ty u nás ze sedmdesátých a osmdesátých let jsou tragické. Ne kvůli jejich konstrukci, ale kvůli fungování tehdejších pref, a přístupu k práci přímo na stavbách.
Ve stavařině dělám nějakých 16 roků, mám za sebou velké novostavby, rodinné baráky, rekonstrukce všeho druhu, včetně Tvých "oblíbených" paneláků.
Možná jsi to trošku špatně pochopil, nejde o to, že by paneláky neunesly ohromné zatížení, vždyť mnoho lidí zde uvádí i své dlouholeté zkušenosti, jde o to, že někdo může mít tu smůlu, že narazí na místo, které je silně odfláklé. a není to zase takové umění. Setkal jsem se dokonce i s takovou věcí, že místo stropního panelu byl položen stěnový, chybějící zálivky, či neproarmování je běžnější, než si mnoho z nás myslí.
Dalším nebezpečím jsou neprofesionální rekonstrukce. Kdo bydlí v paneláku, tak ten ví, že není týdne, aby někdo nevrtal, neměnil podlahy, nepřestavoval bytové jádro, nedělal nové podlahy. K dalším narušením dochází při zateplování paneláků. Určitě si viděl, kolik kotev a jak dlouhých se to obvodového pláště navrtává. Je to 5 kotev na 1m2. Samozřejmě, že se dá namítnout, že vše je povolováno stavebními úřady, ale prakticky nikdy nejsou posuzovány všechny zásahy, ale vždy jen jeden každý zásah, který se týké té či oné bytovky. Viděl jsem již složený Ytong uprostřed obýváku, asi 700 kg, který měl za následek prohnutí stropní konstrukce, a popraskání stropu ve spojích (ne zřícení).
Z výše uvedeného, bych neriskoval větší zatížení na m2 než 700 kg u nosné stěny. Při vyšším zatížení bych upřednostil roznášecí konstrukci vetknutou do nosného zdiva.
Dalo by se o tom psát ještě dlouho a dloho ...

ondra napsal: Konkrétně jeden případ kdy spadl pětipatrový dům. V sousedství stavěli nový, trochu podhrabali základy a barák se sesunul. V novinách nebylo o akvárku ani slovo, ale ve skutečnosti tam byla odchovna ve třetím patře cca 2000 litrů. Možná by ten barák spadl i bez akvárek, ale možná taky ne, to už nikdo nezjistí.
PS: Jedno mrtvé dítě.
No jo stavěli nový ale my se bavíme o starých poctivých panelácích.....Tedkom jsme začli stavět RD a dnes se zrovna zalávaly základy a když se ta firma nehlídá tak jsou schopni co schopni ochotni hodně věcí ošidit...Otec je docela pedant takže 2-3 denně se jezdí dívat jak pokračujou a dost toho museli poupravit...Ted mám nějakých 500kg doma u jedné zdi a v pohodě žádnej problém a u základů nám řekli že toto by to neudrželo ani náhodou a základová deska by začala časem prskat...To ovšem otec nechtěl připustit (únik tepla apod...)´Tak to nechal vystužit a ted už by to mělo být v poho...Původně to měl být 1patrový nakonec to je bungalov a taky nám řekli že mít to v patře je naprostá sebevražda takže se ani moc nedivím že se nový barák sesunul pod nějakými 2 500 kg...ALE!!!!V paneláku toto dle mého nehrozí...

Konkrétně jeden případ kdy spadl pětipatrový dům. V sousedství stavěli nový, trochu podhrabali základy a barák se sesunul. V novinách nebylo o akvárku ani slovo, ale ve skutečnosti tam byla odchovna ve třetím patře cca 2000 litrů. Možná by ten barák spadl i bez akvárek, ale možná taky ne, to už nikdo nezjistí.
PS: Jedno mrtvé dítě.

pls jediný případ kdy spadl panelák vlivem přetížení..pls alespoň jeden článeček..nemyslím tím, že výbuch plynu rozložil panelák na díly..osobně jsem bydlel v x panelácích ale nikdy jsem o problému s přetížením neslyšel..někde jsem viděl i řešení kvůli designu, že stěna panelu byla provrtána, prostrčeny šrouby které drželi konzoli a ta na sobě - pověšené jen na stěně ) měla tunový akvárko...mám polici 240 cm dlouhou a drží mi ji 10 hmoždinek s 8mičkami šrouby tak 3cm hluboko..na polici je dobře 60 kilo zátěže a kdybys viděl jak mi přidělali kuchyni a co do ní nakládám..si říkám "kdy to asi spadne ?"...

Tak, a teď si to všichni pročtěte, co napsal Ondřej. Já se pod to s klidným svědomím podepisuji. Při rekonstrukci jsem viděl paneláky, u kterých chyběla zálivka mezi stropem a nosnou stěnou. Dokonce nebyly tyto konstrukce proarmované. Vše je jenom o lidech.

Sice jsem se před časem zařekl, že už na toto téma přispívat nebudu, ale nadzvedli jste mě ze židle.
Je fakt, že panelové domy jsou předimenzované. Při návrhu se musí počítat i s takovými extrémy jako je náraz letadla, ale mnohem častější je lidská chyba při výrobě panelů nebo jejich montáži. Z toho vyplývá, že pokud to v jednom domě drží, nemusí to jiný ustát. K zborcení domu nedojde nikdy jen vlivem jednoho akvária ale pouze při kombinaci několika chyb.
Například, když v jednom domě je takových van několik, nedejbože ještě na stejné zdi. Pak už stačí jen, aby další soused vymeňoval futra a je zle. Naštěstí většinou nejdřív popraská omítka a objeváí se další trhliny, takže k padání stropů nedojde.
Co je ovšem vážnější problém, to jsou např. výbuchy plynu, požáry, zásahy do konstrukce při opravách apod. Tam může vlivem přetížení od akvária bárák i spadnout.
Samozřejmě se to týká akvárií nad cca 500 litrů.

Jak uz naznacovali predchozi prispivajici - nemel bych v panelaku strach. Sam mam v cihlovem dome z dvacatych let minuleho stoleti rohovou nadrz (cca 700Kg) a nepropada se. Nebo mozna nejlepsi extrem - odchovnicka - urcite dost pres 1000kg akvarii ve tretim patre toho stejneho domu (pravda u nosnych zdi).. ale s panelakem se to neda srovnat. Samozrejme, vse zalezi na individualnim stavu domu, ale obvykle panelak ma nosnost nekolikanasobne vyssi nez cihlak.

přečti si poslední diskuzi pod tvým příspěvkem, je tam všechno o nosnosti paneláků a ty starší prý dokonce udrží víc.

obyčejná knihovna bude vážit daleko víc...máš-li doma knihovnu a váhu pak si zvaž jednu polici knih...

Vcera jsem zacal uvazovat o rohovem akvariu, kde by se vysledna hmotnost s veskerym vybavenim mohla pohybovat kolem 600kg. A jsem dosti nervozni ztoho naseho panelaku, snad 50 let stary, akva by bylo v rohu asi dvou nejtlustsich sten co tu mam. Nevim jestli to risknout.. pripadne kam se obratit na info, aby to nebylo drazsi nez samotne akvarium..

ja videl praskle akva jen jednou a to bylo kvuli prevozu a nikoli chybnemu slepeni,vade skla ci necemu podobnemu

Tak to chci vidět taky foto jako Deathbull. To stojí za to.

Kdyz je spravne udelane a spravne polozene tak "snad" ne Me akvaro vyteklo, ale bylo vic jak 15 let stare a uz kdysi kupovane na inzerat. Pomalu zacal povolovat silikon a predni sklo se zaclo vysouvat. Jeste ze jsem sedel vedle u PC, najedou si vsiml divneho pocitu mokra u nohou a vcas zacal kyblovat vodu ven. Kdyby to predni sklo vyletelo tak mam malou soukromou tsunami party A rybky po pokoji :(

Ale stejne i kdyz tady kazdy ujistuje co ma a nema doma za "nadrze". Bojim se v nasem panelaku, kde skrz drolici se zdi vrtam krase obyc prodlouzenym vrtakem a vrtackou bez priklepu z hypermarketu.

Mi se to ještě nikdy nestalo ani že by teklo...

me akv neprasklo, ale spatne udelanym difuzerem vyteklo v noci tak 300l ) 2hod uklidu vysavacem, dva dny suseni a trochu starosti se sousedy. chce to pojistit a je to pohoda..

Díky za reakce,takže až přemluvím miláčka,tak do toho půjdu A nevíte jaká je pravděpodobnost,že akva praskne děje se to vůbec ještě v dnešní době?Nechápu jak to může ten tlak udržet

Taj jako predpokladam ze o techniku moc nepujde ale je to ferova odchovna

Dejte sem fotku prosím, to musím vidět. A nebo radši ne, nebo veškerá připravená technika půjde na aukro protože bude slabá na akva co budu potom chtít

Mám taky stojan s akva u zdi (v paneláku) 5m délka váha 2,7 t a jsem v pohodě + další zdi celkem asi 4-5t. Mluvil jsem se statikem a říkal v poho.(uprostřed podlahy by to již musel počítat jak říkal) Tak bych se nějakých pár set kg v paneláku u zdi nebál.

To je fajn toho bych se nebal taky . Jediny ceho bych se bal je mit 3 500l akva na jednom stojanu v jednom miste, ale zde zaznelo u nosne zdi je to "sumak". Tam to mam (zatim jen pulku ) dalsi pribudou,ale bydlim ve starsim baraku a ta nosna zed ma skoro 1m sirku takze to je na dobrem myste a muzu "blbnout" jak rika pritelkyne dal

Předem říkám, že problém nejspíš nenastane.
Co já vím, tak nosnost stropní kce v posledních (od 85tého do 89tého) panelácích byla deklarována na 600 kg/m2.
Z toho by vyplývalo, že jsi za hranou únosnosti.
Starší paneláky (do 85tého) se pohybovali někde okolo 1200 kg/m2.
Z toho by vyplývalo, že máš velkou rezervu.
Pokud je akva u nosné stěny, problém únosnosti bych vůbec neřešil. Protože ta se uvádí pro tu nejméně únosnou část konstrukce. Pokud by akva bylo uprostřed mezi nosnými stěnami, většinou u oken, mohlo by teoreticky dojít k průhybu a prasklině "fabionu" v témže místě, o patro níže. Nikoliv však k propadnutí.
Ale jak jsem říkal v první větě, nebál bych se toho.
Důležitější než únosnost stropu je podle mého únosnost podlahy. Třeba u takové dodělávané plovoučky v paneláku ze dřeva, která je na nevyrovnané podlaze (samonivelační stěrkou), nebo vypodložena nekvalitní kročejovou izolací (s nízkou únosností), by mohlo dojít k nerovnoměrnému sednutí, a náklonu akva. Rozklížení podlahy a možná ještě něco jiného. Proto doporučuji při větším zatížení toto prověřit. Neobjeví se to totiž ihned, ale většinou postupně, a člověk si toho všimne zpravidla až za pár týdnů.
Zátěži zdar.

Nemáš se čeho bát taková váha bude pro panelá hračka viděl jsem u známého akvárko které mohlo mít počítám od 2500-4000L fakt už si to nepamatuju měl to přes celou dlouhou 5-6m stěnu hluboké ten 1m a na výšku to těch 70cm mělo...A drželo mu to doma v pohodě plus říkal že navozil dva plné kufry oktávek štěrku a měl pozadí s břidlicě plus k tomu filtr o objemu asi 250L....

Tři stěny tři stojany

Určitě se toho nemusíte bát.
Jsem toho živým důkazem

Jj v paneláku je to úplně nejbezpečnější

Zdravím,já jsem přešel stejně jako vy,z 240l na 450l. Bydlím ve zhruba 70tiletém cihlovém,dvoupatrovém domě. Akvárium mám postavené u nosné zdi a stojí . Jestli bydlíte v paneláku, tak bych se toho nebál už vůbec.Směle do toho a ať se daří!!

Já mám 2350l v jednom pokoji panelového domu a je to v pohodě.

a je to na vic stojanech po pokoji nebo jeden stojan ?

Mám v jednom pokoji v paneláku dohromady 1400 litrů plus váha skla a stojanů a moje

Ahojte.Chtěl bych se zeptat mám akvárko 120x40x50 240l v panelovém domě a zatím v pohodě.Do budoucna bych chtěl 150x50x60 450l myslíte,že to podlaha vydrží?Nerad bych se propadl k sousedům bydlím v 1.patře.Máte někdo toto akvárko doma?Díky za odpovědi.

Dik mockrat za reply. No ono kdyz to placnu na podlahu tak se hnedka nepropadne to je jasny. Je ale mozny ze se mozna po roku neco ohne, nebo praskne? Davat to chci do rohu loznice tj. k nosni pricce a pricce od sousedu. Nevim jestli je to spravna volba, ale radsi to dat k hrube zdi jak do stredu zejo.

Trochu problém je, že k tomu akvárku se klidně postaví tři chlapi aby se podívali na rybičky, takže se to musí sčítat, ale 200 litrů by mělo být v pohodě v podstatě všude. To, že je něco slyšet s nosností podlahy nesouvisí.

220L akva je bez problému prakticky v jakémkoliv domě, nemusíš mít obavy, takovéto akva kdekoliv u Vás postavit, podlahy všechn u nás vystavěných domů mají mnohem větší nosnost, než jakou by vyžadovalo 200L akva.

Copak sousedka a plna skrin, ale propadate se bezne o poscodi niz, kdyz si stoupnou tri chlapi k sobe? Jestli ne, tak bych se tam toho akvarka nebal