Články » Okřehek v akváriu    

Okřehek v akváriu

Okřehek v akváriu

 

Okřehek, rostlina vědecky nazývaná Lemna z čeledi okřehkovitých (Lemnacee), která dala název celé skupině jí podobných rostlin, tzv. Lemnidům. Pro ty, kteří ho neznají, jedná se o jednoduché rostliny, které často tvoří pouze tzv. lístek, který plave na hladině. Může být jediný, ale častěji jich je spojených několik do malých skupin. Na spodní straně listů se nachází několik centimetrů dlouhý kořínek. Jsou to jedny z nejčastějších vodních rostlin v přírodě a nejen v ní. Velmi časté jsou i v akváriích, kde je u někoho nepříjemným plevelem zamořujícím hladinu, u jiného vítaným zpestřením potravy ryb či atmosféry samotného akvária. Do akvárií se nejčastěji dostává s novými rostlinami od jiných akvaristů či z pěstíren. Je to úžasná rostlina pro zastínění akvária a pro schovávání malého potěru, který se zdržuje u hladiny. Také je výborný pro stavbu hnízd labyrintek. Díky své nenáročnosti je vhodný pro čištění vody v nádržích určených pro chov ryb či s minimem rostlin. Je sice malý a rychle se množí, ale pokud se ho nechceme úplně zbavit, není nic snadnějšího, než ho při údržbě akvária z hladiny odstranit síťkou.

Díky jeho snadné šířitelnosti mezi akvárii a snadnému růstu není akvarista, který by ho neznal.  Ale po mnoho let si akvaristé myslí, že jejich okřehek je okřehek menší (Lemna minor). Je tomu tak i ve všech akvaristických literaturách, a to nejen českých, ale i zahraničních. Jen malá část zmiňuje i příbuzné okřehkům (Rataj and Horeman 1977, Rataj 1983, Kasselmann 2003).  A v dnešní době internetu ani on nic nového nepřináší. Hlavně je zarážející, kolik autorů knih o akvarijních rostlinách tuto skupinu naprosto ignoruje. (Barry 1997, Hiscock 2003, Sheumanová 1999). V následujících řádcích bych rád poukázal, jaká rozmanitost u těchto rostlin v nádržích je, kolik druhů se v nich vyskytuje, a co víc, že právě onen notoricky známý okřehek menší v akváriích vůbec neroste.

Čeleď Lemnaceae obsahuje 5 rodů, rod Lemna (okřehek), Spirodella (závitka), Landoltia (závitka), Wolffia (drobnička) a rod Wolffiela. Kromě posledního se všechny rody vyskytují i v evropských akváriích. Dále si je podrobně představíme.

1a) lístky bez kořenů, dceřinné rostliny vyrůstají z bazálního pouzdra... 2

1b) lístky s jedním kořenem, dceřinné rostliny vyrůstají z postranních pouzder... Lemna

1c) každý lístek s 2 a více kořeny, dceřinné rostliny vyrůstají z postranních pouzder, prophyllum přítomné.... (Spirodela s.l.) 3

2a) Lístky 3 - 10 mm, ploché... Wolffiella

2b) Lístky kulovité, vejcovité až válcovité, většinou 0,5 - 1,2 mm dl... Wolffia

3a) kořínků 2 - 7, lístky 3 - 5 mm dl., podlouhlé až vejčité, prophyllum penetrují všechny kořínky... Landoltia

3b) kořínků 7 - 21, lístek 5 - 10 mm dl., okrouhlý až vejčitý, prophyllum penetrují jen některé kořínky (zpravidla 1 - 5) Spirodela

Lemna perpusilla Torrey – okřehek nejmenší

Lemna perpusilla Torrey, Fl. New York. 2: 245. 1843.

 

Tento je z pěstovaných okřehků ten nejčastější. Je spíše výjimkou, pokud máte v akváriu nějaký jiný. Jeho lístky jsou 1 - 6 mm dlouhé a 1 - 3 x delší než širší, tří žilné, ale žilky jsou často velmi nezřetelné. Na svrchní straně s hřbítky nad žilkami, často s jednou velkou papilou nad kořenovou uzlinou. Na spodní straně jedním kořínkem, u jehož báze je křídlatá pochva (velmi důležitý znak). Lístky nikdy nečervenají. Kvete a plodí při krátkých dnech. Podle plodů se dá odlišit od příbuzného Lemna aequinoctialis, který je často brán jako totožný s L. perpusilla.

Je rozšířen v mesotrofních až eutrofních klidných vodách v tropických oblastech v nadmořských výškách od 0 - 1300 m n. m. ve Střední a Severní Americe, Evropě, Africe, ostrovech Atlantiku, Tichého a Indického oceánu, Austrálii.

 

Lemna valdiviana Philippi – okřehek

Lemna valdiviana Philippi, Linnaea. 33:239. 1864

 

Další častý okřehek. Je také nejmenším okřehkem. Jeho lístky jsou 1 - 5 mm dlouhé, 1,3 - 3x delší než široké. Má pouze jednu žilku, která často dosahuje až k vrcholu. Stélka je jemná, často průsvitná, světle zelená. Kořen je do 1,5 mm dlouhý. Kvete vzácně v prodlužujících se dnech. Vyskytuje se v tichých mesotrofních vodách v teplých až tropických regionech v nadmořských výškách 0 - 2000 m n. m. v Severní, Střední a Jižní Americe.

 

Landoltia punctata ( G.Mey. ) Les & D.J.Crawford – závitka tečkovaná

Landoltia punctata (G.Mey.) Les & D.J.Crawford, Novon 9(4): 532. 1999

 

Velmi blízce příbuzná rodu Spirodella. Je to třetí nejčastější okřehkovitá rostlina akvárií. Její lístky jsou eliptické, 1,5 - 8 mm dlouhé, 1,5 - 3 x delší než šiřší. U vrcholu jsou nejšiřší a směrem k bázi se zužují do špičky. Na svrchní straně často tmavě zelené, při okrajích červenající, nad střední žilkou často s výraznými papilami. Na spodní straně sytě červené, s 1 až 12 kořínky (nejčastěji 2 - 7) vyrůstajícími z jednoho místa a obklopenými blánovitým útvarem zvaným prophyllum, skrz než prorůstají. Bohužel kvete jen vzácně při dlouhých dnech. Podle květu se dají odlišit další dva druhy tohoto rodu.

V přírodě se vyskytuje v okrajích jezer a rybníků či v bažinách v oblastech s mírnými zimami a ne příliš horkým létem v nadmořských výškách 0 - 2400 m n. m. J, JV a V Asie, Austrálie, Jižní Ameriky, Severní Ameriky, Oceánie.

Pro pěstování v akváriu je to spolu s Lemna trisulca nejlepší okřehek. Je velmi dekorativní a nejlépe se s ním manipuluje.

 

Wolffia arrhiza (L.) Harkel ex Wimm – drobnička bezkořenná

Wolffia arrhiza (L.) Harkel ex Wimm., Flora von Schlesein 1857

 

Velmi zřídka pěstovaná, spíše tedy nepozorovaně rostoucí mezi většími plovoucími rostlinami. Je to škoda, protože byť je to nejmenší evropská kvetoucí rostlina, má v akvaristice své místo. V malých akváriích se s ní dá pěkně přistínit hladina a přímé světlo, ve větších akváriích může sloužit jako vítané zpestření potravy i malým rybám jako je razbora klínoskvrná.

 

Nepěstované druhy

Z přírody si lze snadno donést i jiný druh, než který je běžně v akváriích pěstován. Jsou to vesměs všechny naše volně rostoucí druhy. V akváriích se dají snadno pěstovat, vždyť všechny okřehkovité rostliny mají na pěstování stejné nároky, resp. v klidné vodě pod dostatečným osvětlením rostou velmi dobře.

 

Lemna minor Linnaeus – okřehek menší

Lemna minor Linnaeus, Sp. Pl. 2: 970. 1753.

 

V akváriích se nevyskytující druh. Můžete si ho do něj donést pouze z volné přírody! Od L. perpusilla se dá snadno rozeznat na první pohled. Má velmi dlouhý kořínek, často až 15 cm, celá stélka je tlustší s oblým vrcholem. Kvete při dlouhých dnech. Vyskytuje se v živinami bohatých vodách v oblastech s chladným létem a mírnými zimami. Je to nejčastější okřehek v ČR, ale mimo to se vyskytuje prakticky kosmopolitně.

 

Lemna turionifera Landolt – okřehek červený

Lemna turionifera Landolt, Aquatic Botany. 1: 355, fig. 4g-h. 1975.

 

Je blízce příbuzný předchozímu druhu. Nejvýrazněji se liší jen podle často přítomných stejně velkých žlázek nad střední žilkou na svrchní straně a často přítomným souvislým červeným zbarvením na straně spodní. V nepříznivých podmínkách jako jediný okřehek vytváří bezkořenné neplovoucí turiony. Vyskytuje se v Severní Americe v mesotrofních až eutrofních klidných vodách jezer, rybníků a bažin v teplých regionech v nadmořských výškách 0 - 3700 m n.m.

 

Lemna gibba L. – okřehek hrbatý

Lemna gibba L., Species Plantarum 2 1753

 

V létě je to v přírodě velmi dekorativní druh, jeho dekorativnost je způsobena vypouklou spodní stranou. Bohužel tento tvar stélky mu dlouho nevydrží a v akváriích po několika generacích zmizí. Vypouklost je totiž způsobena vyšší koncentrací etylenu ve vodě. Kromě vypouklého tvaru stélky se od podobných druhů liší hlavně velikostí buněk vzdušného pletiva, a tak je jeho odlišení od L. minor a L. turionifera nesmírně obtížné. Kvete při dlouhých dnech.

Vyskytuje se v eutrofních tichých vodách teplých oblastí s mírnou zimou v nadmořských výškách 0 - 1900 m n. m. v Americe, Evropě, Asii, Africe.

 

Lemna trisulca Linnaeus – okřehek trojbrázdý

Lemna trisulca Linnaeus, Sp. Pl. 2: 970. 1753.

Nejdekorativnější okřehek vůbec. Bohužel se prakticky nepěstuje, a tak je jeho získání možné pouze z přírody. Na rozdíl od jiných druhů tohoto rodu krom kvetení neroste na hladině, ale pod ní. Jeho lístky jsou tenké, 3 - 15 mm dlouhé, 2 - 3,5x delší než širší. Okraje lístků jsou zubaté. Často jsou jednotlivé lístky spojené do prostorových útvarů. Za silného světla často červená. Kvete při dlouhém dnu. Roste v mesotrofních tichých vodách, spíše menších tůní v chladných oblastech v nadmořských výškách 0 - 3000 m n. m. v Evropě, Asii a Severní Americe.

 

Spirodela polyrhiza (L.) Schleid. – závitka mnohokořenná

Spirodela polyrhiza (L.) Schleid., Linnaea 13: 392. 1839

 

Velmi dekorativní druh, který je bohužel pěstován jen zřídka. Získat ho můžete opět jen z přírody. Lísky jsou okrouhlé až okrouhle obvejčité, 3 - 8 mm dlouhé, 3,0 - 7,5 mm široké, 1 - 1.5× delší než širší. Občas na svrchní straně nad žilkami s nezřetelnými papilami, žilek 7 - 16. Lístky na svrchní straně slabě lesklé, světle zelené až olivově zelené, někdy s červenou skvrnou nad bazální uzlinou, načervenalé na okrajích. Na spodní straně často načervenalé až intenzívně sytě červené (vždy výrazněji zbarvené na spodní straně než na straně svrchní) s 7 - 21 kořínky perforujícími prophyllum.

Na podzim a v nepříznivých podmínkách vytváří turiony.

Roste převážně ve vodách stojatých, eutrofních a minerálně bohatých. Mimo nejsevernějších oblasti, pouště a horské oblasti je rozšířena po celém světě. Nejvíce však v Evropě a Severní Americe. V ČR na většině území roztroušeně až hojně. Nejčastěji v nížinách, s vyšší nadmořskou výškou ubývá, v horách a vyšších polohách mezofytika chybí. Taktéž chybí na severní a východní Moravě a v jihomoravských pahorkatinách (Kaplan, 2010).

 

Použitá literatura

Barry J. (1997): Aquarium plants. - Tetra press

Hiscock P. (2003): Encyclopedia of aquarium plants. – Interpet Publishing, New York

Kasselmann Ch. (2003): Aquarium plants. – Krieger Publishing Company, Malabar

Rataj K., and Horeman T. J. (1977): Aquarium plants: Their identification, cultivation and ecology. – T.F.H. Publications, New Jersey

Rataj K. (1983): Akvaristika začíná u rostlin. – Svépomoc, Olomouc

Scheurmannová I. (1999): Akvarijní rostliny: Odborný rádce pro výběr, výsadbu, pěstování a množení. – Vašut, Praha

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Líbilo se: 87x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 16.02.2012 • Upraveno: 26.07.2012 • Přečteno: 2749x

Schválili: alpaka 30.11.12 • Bob66 12.01.13

Související články

Žádné související články

Další články z rubriky Rostliny

28.02.2012		Řasa v novém akváriu	1611x
01.09.2012		Hnojení pomocí Easy-Life	1638x
19.02.2012		Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Konkrétně	1301x
28.03.2013		Pistie, pozorování růstu	829x
22.01.2014		Výroba drop checkeru po domácku	1191x
25.09.2018		Jak (ne)nakoupit (ne)akvarijní rostliny	1311x
15.02.2012		Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Obecně	1143x
03.06.2006		Plovoucí rostliny	24017x
16.11.2021		Akvarijní rostliny - nákup, vybalení, ošetření a sázení	270x
02.09.2012		Akvarijní rostliny - nedostatek živin a jak hnojit	4876x

Komentáře návštěvníků

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora

30.12.2023		Malý atlas mechů	2770x
08.12.2013		Jak začít s akvaristikou	15383x
09.02.2013		Po letech na výstavě v HK (2013) (část 2)	559x
09.02.2013		Po letech na výstavě v HK (2013) (část 1)	659x
29.12.2012		Řasy a podobné organismy v akváriu	22966x
27.02.2011		Oxid uhličitý - formy, distribuce, přidávání	5191x