Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Řasy a podobné organismy v akváriu

 

Články » Řasy a podobné organismy v akváriu   Vytisknout tuto stránku 

Řasy a podobné organismy v akváriu

Publikováno: 25.11.2011 • Autor: © Johan • Rubrika: Rostliny

Tento článek vznikl v krátké chvíli jako kostra pro budoucí rozvíjení. Budu rád za případné připomínky, které se budu snažit do článku zakomponovat. Většina kalamitní řasy napadá akvárium v jeho prvních fázích a akvária začínajících akvaristů. Někdy jsou tak vytrvalé, že mohou od tohoto koníčku i odradit. Článek by měl uvést do základní problematiky řas v akváriu a pomoci je rozlišovat a pochopit, proč vznikají, a že ne vždy jsou pro akvárium a rostliny nebezpečné.

Kde je voda, světlo a živiny, tam se objevují organismy, které tohoto místa využívají. Při pěstování vodních rostlin využíváme těchto tří faktorů a změnou poměru a zastoupením konzumentů těchto faktorů ovlivňujeme růst rostlin i vzhled akvária. Ovšem ne vždy je námi zvolený poměr ideální a mohou nastat problémy s růstem rostlin a nebo i invazí řas, nálevníků, baktérií a jiných mikroorganismů využívajících prostor mezi námi pěstovanými rostlinami a jimi využívanými faktory prostředí.

Při pěstování rostlin dělají největší problémy řasy. Jsou to autotrofní (fotosyntetizující) a některé v menší míře i heterotrofní organismy. Ve všech akváriích se vyskytují a ve většině z nich se jedná o řasy, které jdou vidět už i pouhým okem. Při prvním zpozorováním řasy není potřeba hned panikařit. Některé mají i estetickou hodnotu a jsou záměrně pěstovány, nutno podotknout, že kdyby se většina řas dala držet na uzdě a v krátké době neexpandovaly na rostliny, byly by krásnou dekorací i v rostlinných nádržích. Je tedy potřeba rozlišovat ty řasy, které mohou mít pro akvárium a rostliny do budoucna škodlivý účinek a ty, které tento malý ekosystém dokonce obohatí. V akváriích jsou většinou vítány tmavě zelené porosty krátkých zelených řas a v některých případech i kratší druhy tmavě hnědých ruduch.

Při výskytu nežádoucích řas je prvních krokem zjištění, o jaké řasy se jedná. „Poznání svého nepřítele je polovina bitvy.“ Pro akvaristické účely není nutností poznání druhů řas, mnohdy stačí pouze skupina. Je určitou tradicí rozlišovat pouze: zelené řasy, sinice, ruduchy, rozsivky (hnědé řasy) a zákaly – ty ovšem mohou být způsobeny i různými druhy nálevníků.

Nejlepší prevence proti nadměrnému výskytu řas je dostatečné množství zdravých rostlin. Ty dokáží řasám konkurovat a nejspíše je i aktivně potlačovat natolik, že se jejich výskyt omezuje pouze na holé kameny či v menší míře na skle. Stále více akvaristů používá k boji a k prevenci tzv. řasožrouty. Jedná se o různé druhy krevet, plžů a ryb. Opravdu je tento směr účinný a některé druhy dokáží udržet akvárium řasy prosté. I když dokáží živočichové žeroucí řasu dokáží být účinní, neměly by být hlavní zbraní, ale pouze jako doplněk. V principu totiž zůstává, že nadměrný výskyt řas značí nedostatečný růst rostlin, resp. některý z faktorů prostředí jimi není dostatečně využíván. Toto ale neznamená, že aby se akvárium mohlo řasám bránit, musí rostliny růst na maximum možného. I při pomalém růstu rostlin, nemusí zbýt pro řasy místo. A v tom je ten fígl, udělat takové prostředí, kde jsou všechny složky plně využívány v rovnováze a ničeho není málo, ale ani nepřebývá. Řasy nebývají příčinou špatného růstu rostlin. Nýbrž jsou jakýmsi ukazatelem zhoršených životních podmínek pro vyšší rostliny. Většina řas napadá pouze staré či nemocné listy – nemocnými listy se myslí i listy nové, které trpí nedostatkem výživy či světla, a zvláště při napadení těchto listů lze usuzovat na špatné životní podmínky, např. špatné osvětlení nebo začínajícího přesycení vody minerálními a organickými látkami.

1.Rozsivky (Třída Bacillariophyceae)

F
Obr. 1: Rozsivky vytvářejí hnědé, na omak drsné povlaky v méně osvětlených a nedávno založených nádržích.

Akvaristy nazývané hnědé řasy (Kdybychom byly úplně přesní, tak je toto pojmenování nesprávné. České označení hnědé řasy je používáné pro třídu Fucophyceae. Tato třída jsou výlučně mořské řasy). Jedná se jednobuněčné řasy s buněčnou stěnou vytvářející dvě miskovité poloviny – jednu menší a druhou větší vytvářející víčko. Buněčná stěna je inkrustována oxidem křemičitým dělající schránky pevné, tvrdé a nádherně tvarované. V akváriích se s nimi setkáváme hlavně jako s hnědými, trochu drhnoucí povlaky na rostlinách, skle a dně. Vyskytují se nejčastěji v nově založených akváriích s nadbytkem fosforu a křemičitanů nebo v nádržích s nedostatkem světla. Z nově založených nádrží většinou sami zanedlouho zmizí. Dá se tomu pomoci přidáním na intenzitě osvětlení a odsáváním, některé ovšem pevně přirůstají, a tak se z rostlin těžko mechanicky odstraňují. Pokud z nádrží povlaky rozsivek nemizí, bývá na vině nízká intenzita osvětlení. To se stává v nádržích osvětlených převážně denním světlem, kdy se objevují při krátících či krátkých podzimních a zimních měsících. V literatuře je jako dobrá ryba pro omezování růstu rozsivek doporučován Ancistrus.

 

F F F

Obr. 2:  Nádrže s nízkým redoxpotenciálem a vysokým organickým znečištěním porůstají veškerá místa, včetně rostlin, povlaky hub, bakterií a rozsivek. Vlivem velkého organického znečištění narůstající kolonie bakterií ucpávají filtrační média a při sníženém průtoku filtru se rychlost rozrůstání tohoto povlaku po akváriu ještě zrychluje. Bez rychlého zásahu mohou rychle odumřít všechny rostliny. Výměna většiny vody několik dnů po sobě, vyčištění filtru a tím zvýšení proudu v nádrži tyto povlaky rychle zničí. Nicméně je nutné zjistit, proč bylo akváriu znečištěné. a-b) Povlaky sinic a hub porůstající špatně rostoucí rostliny a dekoraci v akváriu. c) Neškodná sedentární rozsivka typicky porůstá žabí vlas.

2.Sinice (Oddělení Cyanobacteria)

Akvaristy nazývané „modrá řasa“. Vytváří slizovité zelenomodré kolonie porůstající dno i rostliny, někdy zapáchají po bahně. Barva ovšem může být i jiná. Kromě přisedlých, vyskytují se i planktonní sinice, vytvářející zelené zákaly (tzv. vodní květ), tyto zákaly mohou tvořit i zelené řasy. Zákaly sinic od zelených řas poznáme pomocí jednoduchého pokusu. Odebereme trochu vody, kterou necháme na světle odstát. Pokud se vytvoří zelen povlak na hladině, jedná se o sinice, pokud voda zůstane celá zelená, je zákal způsoben zelenými řasami.

Velmi často se vyskytují v nově založených nádržích s ještě nevyváženým příjmem dusíku a fosforu. Na povlaky sinic jsou náchylnější nádrže s tvrdší čerstvou vodou a dobře osvětlená místa. Časté jsou sinice, které dokáží přijímat atomární dusík, a tak nastupují hlavně, když je vysoký obsah fosforečnanů a nízký dusičnanů. Toho je často docíleno jednorázovým zvýšeným obsahem dusičnanů, které rostliny velmi brzy spotřebují a zbude tak vyšší hodnota fosforečnanů. Proto do nádrží nepatří dekorace z kostí! Velmi častá je sinice rodu Oscillatoria, která se nejprve objevuje těsně pod substrátem  na osluněné stěně akvária (obr. 2) a poté i na dně a rostlinách. Výskyt v substrátu bývá u starších nádrží často prvním  příznakem možného napadení sinic, ale ne vždy se dál rozrůstají. Sinice expandují velmi rychle a při větším zárůstu sinicí jsou pro rostliny i ryby nebezpečné.

Sinice nepřirůstají k substrátu a dají se velmi snadno oddělit od napadených listů. Mnohdy stačí jen mechanické odsávání z listů a dna, ale to nikdy nemůže být tak precizní, aby se zničily všechny částečky řasy, ale pro napadené rostliny je to velmi důležité. Rostliny se dají podpořit častější výměnou vody a ustálenějším přidáváním dusíku. Někdy se na potlačení sinic používají nejrůznější antibiotika. Tímto se ovšem řeší pouze následek, ne příčina. D. Walstad (1999) popisuje, že někdy již po prvním použití dochází k rezistenci sinic na antibiotika (erytromycin, kanamycin). Rataj (1972) doporučuje měnit odsátou vodu s povlaky sinic za vodu měkkou a na minimálně 6-10 dní  změnit zastíněním světelný režim v nádrži.

Velmi dobře porosty sinic likvidují měkkýši (Septaria porcellana, Ampularia) a ryby (SAE, mollinésie), velmi dobře a rychle likvidují sinice i pulci žab, sinice ve vodním sloupci konzumují planktonní korýši (Dafnia).

F F

Obr. 3: Velmi častá sinice Oscillatoria splendida. – 3a) Přítomná v bohatě fosforem zásobeným dnech a na povrchu substrátu, dekorací i rostlin; 3b) mikroskoskopická fotografie této sinice.

3.Ruduchy (Oddělení Rhodophyta)

Tyto řasy se vyskytují hlavně v těch akváriích, které jsou méně osvětlené, s vyšším obsahem fosforečnanů, přerybněné, některé druhy mají rády i silný proud. Často jsou k rostlinám silně přirostlé ,a tak je ani nelze mechanicky odstraňovat. Ovšem stejně jako dvě předchozí skupiny jsou velmi citlivé na prostředí s velmi dobře rostoucími rostlinami, a to i plovoucími!

Černá štětičkovitá řasa

Vytváří krátké, bohatě větvené měkké tmavohnědé polštáře na listech, dekoraci a nejčastěji vývodu či při nasávací trubce filtru. Často se nejprve vyskytne v těch místech v akváriu, kde je silnější proud. Sice se nemusí šířit dále (je to relativně háklivá řasa), ale dá se to brát jako první ukazatel možného dalšího šíření. Jejímu objevení přispívá vysoký stav fosforečnanů, železa a kumulující se nerozložené látky. Pravidelné výměny vody jsou dostatečnou prevencí.

Nejčastěji se v akváriích vyskytuje rod Chantransia (syn. Audouinella), který se v přírodě vyskytuje v metafytonu (sliz vytvořený různými organismy) sladkovodních tůní. Má 2-15 mm vysoké, nepravidelně rozvětvené stélky, rozmnožuje se pouze monosporami. Ale mohou být pouze stádium životního cyklu rodu Lemanea nebo Batrachospermum (Starmach, 1977 in Kalina 2005).

 

F F F

Obr. 4: Černá štětičkovitá řasa – rod Chantransia. – 4a Vytváří heboučké husté polštáře na dekoraci a rostlinách; 4b-c mikroskopická fotografie

Černá vousatá řasa

Typ řasy napadající rostliny v akváriích se neměněnou vodou a vysokou rybí osádkou. Pravděpodobně se jedná o malé formy jeleního parohu - viz níže.

Jelení paroh

F F F

Obr. 5: Ruducha rodu Compsopogon také zvaná jako jelení paroh. Vyskytuje v relativně dobře osvětlených akváriích na starších listech – silně k nim přirůstá a nedá se tak mechanicky odstranit.

Velmi pevně přichycená ruducha připomínající jelení paroh. Má šedavou až bělavou barvu (čím tmavší, tím je na tom hůře). Nejčastěji roste na listech rostlin, nejdříve napadá ty nejstarší. Vyskytuje se v dobře osvětlených nádržích při vyšším pH a vyšší rybí osádkou. Pravidelné výměny vody a mírné zastínění plovoucími rostlinami tuto řasu spolehlivě potlačuje.

F F F

Obr. 6 demonstruje postup ústupu jeleního parohu (rod Compsopogon). Fotografie navazují na předcházející (kde je vyfocená po odhalení z prostříhaných rostlin a tím se jí změnilo prostředí). První fotografie po dalších 3 dnech. Měla více světla k růstu a začala se rozrůstat, ale zároveň byla vytlačena lépe rostoucí rostlinou. Obr. 2 – po dalších 2 dnech. Obr. 3 – další den poté (5. den od pořízení první fotografie).

K růstu této řasy došlo k akváriu s vysokými dávkami hnojení a nízkým poměrem dusíku ku fosforu. Po prostříhání akvária nedošlo k omezení hnojení, tak se hodnoty živin dostaly velmi vysoko (NO3 na více než 50 mg/l), a i přesto ruducha sama po pár dnech zmizela.

Ploché přisedlé ruduchy

Občas se v akváriu objeví i různé přisedlé ruduchy. Rostou na všech pevných předmětech. Nerostou příliš rychle, tak zdravé širokolisté rostliny neohrožují. Skla nádrží mohou sice trochu hyzdit, ale při běžné údržbě se snadno odstranní, a ani zde nepředstavují problém. Nejčastější je Hildenbrandia rivularis, která je jediným sladkovodním druhem z řádu Hildebrandiales. V přírodě se vyskytuje na mírně zastíněných kamenech v pomalu tekoucích vodách, kde vytváří ploché porosty. V akváriích roste ve starší slabě osvětlené tvrdší vodě.

F

4.Zelené řasy (oddělení Chlorophyta )

Tato skupina patří mezi nejproblémovější, ale zároveň obsahuje i řadu velmi dekorativních zástupců a dokonce i záměrně pěstované druhy řas, jako tzv. řasokouli (Cladophora aegarophila) a pro vytíračky různé parožnatky. Do nádrží se dostávají hlavně pomocí fragmentů stélek zanesených na rostlinách a s rybami. Sice se v přírodě i v akváriu většinou rozmnožují vegetativně pomocí fragmentů stélek, vytvářejí i mikroskopické spóry. Jsou vzhledově velmi různorodé, od planktonních jednobuněčných řas, přes dlouhé vláknité řasy až po velmi složité stélky char, které jsou velmi podobné vyšším rostlinám. Zelené řasy mají ze všech ostatních řas k vyšším rostlinám nejblíže, a tak jejich výskyt signalizuje dobré světelné podmínky pro růst akvarijních rostlin. Vyskytují se pouze v dobře osvětlených nádržích. Rostou na dekoraci, sklech a rostlinách, k nimž některé silně přirůstají a nedají se mechanicky odstranit. Jejich potlačení za pomoci rostlin je zdlouhavé a ne vždy účinné, nicméně je to nejcitlivější a dlouhodobě nejlepší prostředek. Většině druhů vyhovují nádrže s nedostatkem živin a intenzivnějším osvětlením. Jsou důležitou součástí potravy pro řasožravé ryby, jako jsou živorodky, ale některé jsou velmi tvrdé, dokonce tvrdší než listy pěstovaných rostlin. Přispívají k odbourávání odpadních látek a k okysličování nádrže. S touto skupinou se v akváriích setkáváme nejčastěji, a tak se rozlišuje nejvíce skupin.

Zelená přisedlá řasa

F

Obr. 7: Zelené přisedlé řasy pokrývají dobře osvětlená místa na listech rostlin, dekoraci i sklu. Často jsou při silnějším zárůstu napadány různými houbami.

Tato řasa jako jedna z prvních osidluje stěny akvárií a staré osvětlené listy. Rostliny přímo neohrožuje, ale slouží jako podklad pro jiné druhy zelených řas a také snižuje estetickou hodnotu akvária. Z předního skla jde s trochou síly odstranit houbičkou nebo škrabkou, ale opravdovým problémem je na starých listech, např. na druzích rodu Anubias a Echinodorus či listech nových na pomalu rostoucích rostlinách. Samozřejmě pomůže zastínění, ale mnohem lepší je podpořit růst rostlin (což se ovšem týká všech druhů řas).

Zelená vláknitá řasa

Vyskytují se v dobře osvětlených nádržích, protože vyžadují podobné podmínky jako pěstované druhy rostlin.

Krátká přisedlá zelená řasa

F F

Obr. 8: a-Přisedlá krátká zelená řasa (Oedogonium capillare, který je běžný v metafytonu rybníků a tůní) dokáže vytvářet příjemně vypadající svěže zelené koberečky. Je velmi vítaným zpestřením jídelníčku živorodek. Často se na ní pasou různé druhy krevetek – vybírají z ní detrit. b- mikroskopická fotografie.

Vytváří na povrchu listů a na předmětech v akváriu jemné a velmi krátké trávníčky. Bývá neškodná a naopak se stává vhodným doplňkem stravy živorodek, plžů a krevetek.

Při větší invazi nepěkně zarůstá i ty nejjemnější listy rostlin. Kromě podpory růstu oxidem uhličitým a živinami (nebo naopak přistíněním) zde mají v boji své místo i řasožrouti - obzvláště živorodky a krevetky.

Vláknité chomáče řas

Jedná se o poměrně neškodné řasy, většinou přichycené na dekoraci (hlavně dřevě) a ulitách šneků. Vyrůstají z jednoho místa a následně se stromečkovitě větví a tím připomíná některé druhy ruduch. Tyto řasy jsou podobné pěstované řasokouli. Dokonce při určité péči při odstranění od substrátu a nechání v blízkosti filtru začne podobné, ale menší koule, vytvářet.

 

F F F

Obr. 9: Chomáče vláknité řasy Cladophora glomerata bývají bezproblémové a velmi dekorativní. Jsou podobné a příbuzné pěstovanému druhu Cladophora aegagrophila. - a: chomáč řas bývá přirostlý pouze na jednom místě; b: takovéto porosty řasy bývají často navštěvovány a čištěny krevetkami.

F F F

Obr. 10: Často pěstovaná řasy Cladophora aegagrophila – a: při roztrhání se vytvářejí menší kouličky; b: řasokoule se dá roztrhat a připevnit na dekoraci, vytváří pak svěže zelené porosty, c: detail stélek řasokoule.

 

Dlouhá vláknitá řasa

Nejproblémovější skupina vůbec. Delší druhy řas, jako je žabí vlas, můžeme namotávat na špejli a mechanicky odstraňovat. Pomáhá snížení intenzity osvětlení, např. plovoucími rostlinami či rychle rostoucími rostlinami. Často způsobují usazování vápence na místech, kam přisedají a tím nám ulehčují boj. Značí, že v nádrži je nízký či kolísavý obsah volného oxidu uhličitého a často i makroživin, jejich přidáním velmi podpoříte rostiny. Dále se dá bojovat s pomocí peroxidu vodíku.

V akváriích se vyskytuje spoustu druhů těchto řas. Jedním z velmi hojných jsou různé druhy rodu Cladophora, která jsou v přírodě hojné v prokysličených tekoucích vodách, kde pevně přirůstají na kameny. Vlákna jsou drsná a bohatě větvená. Dále kratší přirostlé řasy téhož rodu. S tropickými rostlinami se do akvárií dostal i tropický rod Pithophora, který zarůstá spíše neudržované, slaběji osvětlené nádrže s tvrdší vodou. Často zmiňovaný rod Spirogyra se akváriích prakticky nevyskytuje.

F F F
F F F

Obr. 11: Zelené vláknité řasy jsou velmi časté a boj s nimi není jednoduchý. Některé ale dokáží akvárium zpestřit. – a: Některé vláknité řasy jsou kratší a nedají se namotávat špejlí. Při dostatečném prostoru vytvářejí dekorativní polštáře. b: největší problémy vláknité řasy dělají při zarůstání do mechů a játrovek. c) Cladophora dokáže být nepříjemným protivníkem. Obzvláště v dobře osvětlených nádržích. d) Mikroskopická fotografie vláknité řasy rodu Oedogonium. e): Mikroskopická fotografie dlouhé vláknité řasy Cladophora, zvanou žabí vlas. Je velmi často porůstána rozsivkami a je na omak drsná. A nebo jako zde porostlé sinncí rodu Chamaesiphon f) zelená vláknitá řasa rodu Pithophora.

 

F F F

Obr. 12: Při nedostatku makroživin a vysoké intenzitě osvětlení se na špatně rostoucích rostinách objevuje hustý povlak z vláknitých řas. Nejvíce jsou zastoupeny zelené vláknité řasy jako Claophora či Oedogonium, ale spolu s nimi rostou i ruduchy a rozsivky. a) Odedna odtržená Limnophila sessiliflora vyfocená v nádrži s minimem dusičnanů těsně pod světlem. b) Ta samá rostlina pod mikroskopem. Povlak řas je tvořen minimálně čtyřmi na první pohled odlišitelnými zelenými řasami a ruduchou rodu Compsopogon. c) Porosty rozsivek na zelené řase.

F F

Obr.13: V nádržích s nízkým obsahem makroživin se mohou objevovat křehké chomáče našedlé řasy. Samotná řasa se snadno mechanicky odstraňuje.

 

Parožnatky (třída Charophyceae)

F F

Obr.14 : Parožnatky v čistých vodách vytvářejí husté porosty. b) Některé druhy jsou typické pro tvrdé mělké vody. Jako např. Chara connivens

Tyto řasy jsou nejpodobnější vyšším rostlinám, mají vzpřímené, v substrátu rhizoidy přichycené stélky, dosahující i více jak 50 cm. Stélka nese v pravidelných intervalech přesleny bočních větví. Většina druhů patří do rodů Nitella a Chara. Rostou ve sladkovodních nádržích s měkčí vodou. V tůních a jezerech mohou vytvářet husté porosty poskytující úkryty a potravu rybám.  V akváriích se vyskytují pouze jako pěstované, nikdy nejsou kalamitní, byť se mohou stát plevelem. Dají se s úspěchem použít jako rostliny do vytíraček. Jsou citlivé na zvýšený obsah fosforečnanů.

5.Zákaly

Projevují se zeleným až hnědým zakalením vody. Způsobují je hlavně zelené řasy, sinice a nálevníci (hnědé či béžově-zelené zákaly). Nejčastěji se objevují v nově založených akváriích, ale pozor, neplést se zákalem vzniklým při napouštění a zvíření dna. =) Tento první zákal velmi často během 5-10 dnů sám zmizí, ale mnohdy může dlouho přetrvávat a stát se nepříjemným soupeřem. Časté výměny vody dočasně pomohou, ale po opětovném namnožení řasy se voda opět stane neprůhledná.  Čerstvá voda obsahuje množství zárodků mikroorganismůa dostatek živin pro jejich rozvoj, a tak zákalu spíše pomáhá. Zákaly tvořené řasou a sinicí jsou jasně zelené. Známe je i z eutrofních vodních nádrží v přírodě, kde v pozdním létě vytváří vodní květ. Původce těchto dvou zákalů poznáme při jednoduchém pokusu. Planktonní sinice obsahují specializované buňky sloužící k nadnášení. Nabereme vodu a necháme na světlém místě odstát. Pokud zákal zůstane v celém vodním sloupci, jedná se o zelené řasy, pokud se bude hromadit u hladiny, je tvořen sinicemi.

Vytvoření zákalu napomáhá vyšší koncentrace makro živin ve vodním sloupci a dostatek osvětlení. Po snížení osvětlení nebo vyčerpání živin sám ustupuje. Potlačení zákalu tedy pomáhá zatemnit  akvárium po dobu několika dnů, prohánět vodu UV lampou, filtrovat přes ječmennou slámu, přidání algicidů apod. Většinou se jedná o drastické metody, a tudíž je nemohu doporučit. Dočasné vyvarování se přímému slunečnímu oslunění a snížení intenzity umělého osvětlení situaci zlepší. Jako druhý krok je nutné snížit obsah živin ve vodním sloupci, hlavně dusíku a fosforu, přidáním plovoucích nebo rychle rostoucích rostlin. Hynoucí zákal mění svou barvu z zelené na hnědou. To pro to, že umírající řasy požírají množící se nálevníci. Rozkládající se řasy a namnožení nálevníci spotřebovávají rozpuštěný kyslík a tím mohou být nebezpeční akvarijním rybám.

F

F F

Obr. 15: Zelený zákal tvořený hlavně řasami rodu Tetraspora, ale i mnohými dalšími. V živinami bohatých a osvětlených vodách tak vznikají tmavě zelené zákaly.

6.Slepá hladina

Když se na hladině utváří slabý povlak, který hladinu tvoří neprůhlednou, mluvíme o tzv. slepé hladině. Jedná o biofilm tvořený různými organickými látkami a organismů přikrmujících se na něm - havně bakterie. Velmi často se tvoří v nově založených nádrží. Často se také říká, že příčinou jejího vzniku je velká prašnost vzduchu a usazování prachu na nehybné hladině. Ale už jen z charakteru, co slepou hladinu tvoří, je zřejmé, že pravým důsledkem jejího vzniku je nevyváženost akvária, kdy bakterie rostoucí ve filtru a na "dekoracích" akvária nejsou schopny rozkládat aminokyseliny a lipidy, které se pak usazují na hladině.

F F F

7.Organismy připomínající řasy

V akváriích se kromě řas vyskytuje celá řada dalších organismů, které si většina akvaristů s řasami splete. Jedná se o různé mechovky, houby, plísně a polypovce.  Většinou je to pouze chvilková záležitost a sami zmizí.

Z mechovek se často vyskytuje větší Plumatella repens a další druhy, které nedosahují takové velikosti. Porůstají rostliny, ale většinou nejsou kalamitní a za čas zmizí, a nebo se omezí na několik málo listů. Někdy se na rostlinách vyskytnou bílé, beztvaré, ale tvrdší útvary. Jedná se o živočichy patřící do hub – většinou houba říční. Nejsou ničemu nebezpeční. Stačí napadené části rostlin vyjmout. Starší dřevo po čase prorůstají různé druhy hub a pod vodou připomínají ruduchy. Jsou neškodné, ale při přerůstání poněkud nevzhledné. Zde pomůže jen vyvaření. Někdy se vyskytnou i příbuzné houbám, hlenky a plísně. Plísně porůstají nové dřevěné dekorace a jsou velmi časté v nově založených nádržích. Jsou bílé nebo průhledné a jemné. Není potřeba s nimi nijak bojovat. První ryby, krevety a plži si na nich rádi pochutnají, ale i v nádržích bez ryb sami do 5 týdnů mizí. Zcela výjimečně se na dekoraci vyskytnou hlenky, nejčastěji rod Physarum. Jedná se o světlé placaté útvary utvářené z jemných až tlustých vláken. Není nebezpečná a také sama brzy zmizí. Předměty napadené houbou nemá cenu nijak dezinfikovat. Obsahují různé cukry a bílkoviny, které jsou houbami rozkládány a využívány. Po vyčerpání těchto látek houby sami mizí a svojí existencí čistí akvárium.

9F

Obr. 16: Mechovky jsou zřídkaví návštěvníci akvárií.

8.Použitá literatura

Rataj K. (1983): Akvaristika začíná u rostlin. – Svépomoc, Olomouc

Walstad D. L. (1999): Ecology of the planted aquarium: a practical mannual and scientific treatise for the home aquarist. – Echinodorus publishing, Chapel Hill: 194 s.

Kalina T. & Váňa J. (2005): Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. – Karolinum, Praha: 606 s.

9.Doporučená literatura

http://planta.aquariana.cz/rasy_01.htm

http://www.bubblesaquarium.com/images/home%20mid_photo/Article%20on%20Algae/freshwater_algae.htm

http://www.horacovoakvarium.cz/clanek_rasy_svetlo_a_ziviny.htm

http://www.horacovoakvarium.cz/clanek_ruducha.htm

http://www.sinicearasy.cz/

http://www.sci.muni.cz/botany/studium/nr-rasy.htm

http://www.keweenawalgae.mtu.edu/

http://www.acquariofiliaemicroscopia.it/movimentocianom.html

 

10. Zajímavé fotografie z akvarijního mikrosvěta

 

I. Rozsivky

F F F

obr. I. - Rozsivky jsou v akváriích velmi časté. Ne vždy jsou vidět. a) hnědý povlak na stěnách akvária či dekoraci způsobují přisedlé rozsivky. Takto vypadají pod mikroskopem. b) penátní rozsivka Tabellaria fenestrata. c) penátní rozsivka Fragilaria ulna.

II. Sinice

F F

Obr. II.: V akváriích se vyskutuje několik druhů sinic tvořící povlaky na dnu a rostlinách.

III. Ruduchy

F F F

Obr. III.: Některé ruduchy jsou v akváriích vítané, jako velmi dekorativní červená Hildenbrandia rivularis. Jiné, jako jelení paroh, jsou často proklínané.

IV. Zelenné řasy

F F F

Obr. IV.: V akváriích se vyskytuje velké množství zelených vláknitých řas.

V. Ostatní

F F F

Obr. V.: Kromě pouhým okem viditelných řas se v akváriích vyskytuje celá řada drobných organizmů a řas. Porůstají každé volné místo a poskytují první potravu rybímu potěru.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 333x Nelíbilo se: 3x Zveřejněno: 25.11.2011 Upraveno: 29.12.2012 Přečteno: 17365x

Schválili: invalida **** 29.12.12 • romant ***** 29.12.12 • Kusma ***** 29.12.12 • Haimdol ***** 29.12.12 • alpaka ***** 31.12.12 • Bob66 ***** 04.01.13

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Rostliny
19.02.2012*****Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... KONKRÉTNĚ950x
27.01.2011*****Vliv denního světla na růst rostlin2308x
04.06.2016*****Rychlost růstu rostlin v závislosti na množství živin1473x
15.02.2012*****Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... OBECNĚ896x
04.01.2010*****Jak mi to nešlo a pak konečně šlo z rostlinami4165x
28.02.2012*****Řasa v novém akváriu1095x
03.06.2006*****Plovoucí rostliny23504x
17.08.2009*****Emerzní pěstování rostlin...3917x
26.01.2008*****PMDD14335x
07.02.2016*****Pár slov o kryptokorynách923x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 101 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[101] hrochy® 05.09.2016
Díky za poučení. Pomohlo mi to! Zase jsem pochopil trochu více ten svět pod hladinou.

[100] lulu44448® 16.08.2016
Perfektný článok dozvedela som sa presne to čo som potrebovala ďakujem. :)

[99] alf® 31.01.2016
Výborný článek..díky

[98] Xpe® 21.11.2015
Pěkný a poučný článek.

[97] Lukáš® 26.04.2015
Skvělý článek pro každého, kdo si všímá detailů a drobností v akváriu.

[96] zelenáč® 30.01.2015
Moc informací najednou ale jinak ok

[95] Werty74® 16.10.2014
Dost dobré počteníčko,díky.

[94] Hajni® 09.05.2014
Díky za článek. Právě jsem přemýšlela, podle čeho najdu, co mi straší v akvárku. Zelené vlasy? Díky tomuto článku už tuším, co to je a můžu hledat dál co s tím :-)

[93] MonterMonty® 20.03.2014
Teda , perfektní článek

[92] Pepyyczek® 11.03.2014
Paráda něco takového jsem hledal.Hned jsem zase o něco chytřejší.Díky díky a přeji do budoucna více takových článků.

[91] EditHa® 09.11.2013
Díky za toto zpracování. Pokud by se dalo ke každé řase přiřadit ještě více fotek třeba od akvaristů bylo by to úplně dokonalé!

[90] Srpenec® 14.10.2013
Velice pěkné. Díky!

[89] KarlosS® 06.10.2013
to je do pokladnice akvaristiky. Vydat knižně!:-)
K tomu se bude každý vracet.

[88] vamija® 06.04.2013
Velmi pěkný článek

[87] LinaDee® 05.04.2013
velice pěkný a obsažný článek.

[86] wbat68® 23.02.2013
super clanek...diky

[85] akvatar® 13.01.2013
jako diplomová práce.Super článek.díky.

[84] Ondrasss® 11.01.2013
Supr clanek a clovek aspon vi cemu se vyvarovat

[83] Nikol® 04.01.2013
Jednoduše a srozumitelně popsaný velký problém mnoha začátečníků. Alespoň už vím,na co se mám zaměřit. Děkuji :-)

[82] petrmed® 02.01.2013
Perfektní článek!!!
část 7.Řasy připomínající organismy bych spíše nazval naopak 7.Organismy připomínající řasy:)
Díky za skvělý článek!

[81] Johan® 31.12.2012
pro FranzFritz: ve Wordu to je 10 stran, takže bych to ani rozepisovat nemusel. =DD

[80] FranzFritz® 31.12.2012
Pěkná, souhrnná práce. Zkus to více rozepsat a máš seminárku :-)

[79] vaaclav® 30.12.2012
Pro sporinek.
Fotky se špatně shání, ne každý se z řasama chlubí. Tak nějakou Johanovi přispěj.

[78] sporinek® 30.12.2012
Užitečný článek, informace dobře podané, srozumitelně. To se cení. Jinak bych se přimlouval za více fotografií jednotlivých druhů řas (např. ruduchy) a sinic z AQ vedle těch makrofotek z mikroskopu.
Ještě bych opravil hyzdit místo "hizdit" ve 4. větě odstavce Ploché přisledlé ruduchy.

[77] Johan® 30.12.2012
pro Doublecow: občas něco upravím, či přidám fotku, ale není moc v mých silách dělat nějaké pokusy o preferovaných podmínkách jednotlivých řas. Zvláště pak co s kterou dělá konkrétní koncentrace určitých prvků. Jediné co můžu je připsat teoretické nároky na poměry prvků, které jsou již v nějakých odborných článcích k dispozici. Ale to je spíš zřídkavé - např. u sinic - a pak z toho stejně vyjde, že jedny mají rádi více P a druhé více N a to se ještě mění s teplotou. Takže toto je asi nad veškeré možnosti takového shrnujícího článku.
Možná budou do budoucna spíš přídávány jednotlivé druhy či rody řas, které v akváriu najdu a povede se mě je určit.

[76] Doublecow® 30.12.2012
Velmi chválím a cením si shrnutí na přijatelné úrovni pro většinu uživatelů hledajících informace o řasách pohromadě. Nebudete to ještě rozšiřovat či doplňovat, jak psali dříve další čtenáři?
Děkuji.

[75] harpunar® 30.12.2012
Červenou Hildebrandii si v nádrži šlechtím a je opravdu velmi dekorativní.Pokud poroste kameny,je to úžasná řasa.Jen roste na můj vkus pomalu.A k článku-je velmi odborný,vyčerpávající a smekám.A douška nakonec-mám raději v nádrži řasy,vypadá to přirozeně a nemám rád takové ty sterilní akvárka,kde majitel každou řasu ihned ničí a likviduje.Těm bych doporučil alespoň jednou pohled pod hladinu někde v tropech.Ale proti gustu..........

[74] ino® 30.12.2012
Dávám palec nahoru! Ušetřil jsi mi spoustu času. Našel jsem tu svou - už jsem ji zkoušel na netu hledat, s nevalnými výsledky - jak taky, když jediné co jsem o ní do teď věděl, že je malá a hnědá :D Takže díky za identifikaci!

[73] kotas® 11.12.2012
Pěkný článek :)

[72] Sedli® 20.11.2012
Moc zajímavé.Určitě se budu k tomuto článku dost vracet.

[71] predator3313® 29.10.2012
Parádní článeček :) autor ví o čem mluví

Upravit [70] ® 22.09.2012
Teď aspoň vim, že mám jelení paroh. Skvělý článek!

[69] SlavekB® 21.09.2012
potřebný článek

[68] Drahoš .® 17.09.2012
moc mi pomohl váš článek děkuji

Upravit [67] ® 18.07.2012
Pane Ševčíku, dovolte, abych Vám na tomto místě poděkoval za Vámi zpracovaný článek. Nejsem odborník v této tématice, proto nebudu a ani nechci Vámi zveřejněnou práci hodnotit, jen chci vyjádřit svůj názor a poděkovat za to, že jsou takoví lidé, takoví pracanti, jako jste Vy. Pro mě je to zajímavé, poutavé a poučné čtení, také proto, že jsem musel kvůli vláknité řase zhruba po pěti měsících předělat akvárium a po přečtení několika článků, podobných tomu Vašemu, se snad už nebudu muset potýkat s nepříjemným problémem bujení řas. Dále Vám chci také vyjádřit svůj obdiv za obrázky, které jsou zveřejněny na vebu. Já již řadu let fotím a proto si dovolím Vaše obrázky hodnotit tak trochu odborně. „Klobouk dolů!“ Víc asi není co dodat. Ještě Vám popřeji mnoho úspěchů ve škole i v životě a ať Vám akvárium přináší jen samou radost a poučení.

[66] Ad@m® 06.07.2012
Super. Tento článok určite pomohol a pomôže ešte mnohým akvaristom.

[65] Javaharlal® 01.04.2012
Super článok.
Nechcel by si doplniť informácie o hodnotách vody (NO2, NO3, Fe, PO4, ...), v ktorých sa daným riasam darí? To by už síce bolo možno na dizertačnú prácu, ale ako pomoc akvaristom so zariasenými nádržami by to bolo užitočné.

[64] Johan® 29.01.2012
pro Exit: Ano, to je možné, ale 1. beru to jako zpestření článku a ukázání, že řasy jsou docela zajímavé; 2. bez mikroskopických fotek stejně přesně neurčíte co to je za řasy a takhle tady podávám určitý návod, podle kterého už si každý na netu tu svou řasu může dále dohledávat. Spoustu lidí má doma mikroskop, malý, ale má, takže mě se to zdá vhodné.

Je tu dost fotek neurčených řas. Nebo s určitým otazníkem. Proto, když někdo budete vědět, co je která řasa, budu rád za váš názor.

[63] exit® 21.01.2012
Pěkný článek jen mi přijdou trochu zbytečné fotky řas pod mikroskopem když je článek určen pro začínající akvaristy.Ale snaha se cení,proto palec nahoru.

[62] Johan® 13.01.2012
pro Dona: Spíš to bude tím, že akvárium není pořád správně "zajeté". Nedaří se pořád správné rozložení složitých organických látek.

[61] Dona® 10.01.2012
Po přečtení článku mám pocit, že je mám všechny!!! Chtěla jsem se ale zeptat: Povlak na hladině, při pohledu z boku zelenomodrý je sinice? Vytvoří se mi v akváriu bez filtru asi za 3 dny v takové síle, že nevidím skrz.

[60] jogr® 28.12.2011
Suprové!

[59] DISKUSS1® 15.12.2011
dobry clanok...

[58] Johan® 04.12.2011
Pro majka 0007: jedná se o sinici.

[57] majka0007® 04.12.2011
Ahojky, fajn článok, netom som brázdila dlho dlho a nikde som to nenašla takto pekne po kope a najmä!! s obrázkami ;) inak neviem, či sa tu niekde nachádza tá riasa, čo mám ja, ale ja mám niečo také, ako hustá pavučina tmavozelená na kameňoch. Nemám dobrý foťák, ale pridám aspoň túto foto: http://imageshack.us/photo/my-images/526/dsc00352tv.jpg/
proste si ju neviem nikde zaradiť. Čo je to...? je to PLOŠNÁ riasa, proste netrčia jej žiadne vlákna ani chĺpky dohora, doboka...len ako hustá prehustá pavučina... Je pravda že v poslednej dobe som zanebdala čistenie ale dnes to napravím. Skúste mi to len niekde priradiť :)

[56] Johan® 30.11.2011
Já ho zde uveřejňoval někdy koncem února? Tedy aspoň tuším.
Klidně si ho vychvalujte, ale jednak tam je méně informací a s většinou nesouhlasím. =) Jen doufám, že pro ostatní, kteří se tímto článkem prokousali, zbytečný nebyl a snad i pomohl. =/

[55] grunda® 30.11.2011
na rostlinna-akvaria.cz byl článek uveřejněn 6.6.2011, ale pro mě jako akvaristu je daleko užitečnější. Jinak články tam jsou většinou přeložené z ukaps.org. Nemám nic proti článku jako takovému, až na to, že pro mě je zbytečný, proto - palec dolů.

[54] Johan® 28.11.2011
pro grunda: Podle toho co ste napsal, je celá stránka http://rostlinna-akvaria.cz zbytečná, protože veškeré informace, které tam jsou, jsou už někde k nalezené. =)

[53] Johan® 28.11.2011
Na rostliných akváriích je ten článek skoro takový jako tady a uveřejněný později. ;) Spíš mě připadá, že je to jen takový výcuc z toho, co se můžete dočíst zde. A na druhém sem našel o řasách akorát forum.
Krom toho, to, co ste popsal, že by si měl akvarista vědět, se zde dočtete. ;) Tento článek je pro začínající akvaristy, ti zkušenější už znají podmínky, při kterých se jím ony řasy množí a jak je likvidovat.

[52] grunda® 27.11.2011
třeba tady http://rostlinna-akvaria.cz ,
http://www.ukaps.org/
každopadně info které je v tomto článku, pokud nejsem začínající biolog, je celkem k ničemu, já jako akvarista bych měl vědět že řasy jsou z bordelu v akva(zanedbaná údržba, mrtvá ryba a spol.), nebo z nerovnováhy živiny světlo. Bohužel, lidi jsou líní si něco nastudovat a pak se ptají, proč mám řasy a chválí články jako je tento. Nic proi autorovi, dal s s tím práci, ale pořád musím trvat na palci dolů, pro akvaristu je tento článek zbytečný.

[51] grunda® 26.11.2011
ja jsem dával palec dolů, dát dohromady info z veřejných zdrojů je k ničemu, je to pouze berlička pro ty, kteří jsou líní si najít info sám. Podobných článků je na netu milion.

[50] Lucky005® 25.11.2011
chtel bych videt ty dva joudy co dali palec dolu

[49] Zoidik® 21.11.2011
Nádherně zpracované.

Upravit [48] ® 20.11.2011
Zajímavý a pro mne poučný článek.Založil jsem nové akvárko a jen v duchu doufám,že nebude zapotřebí co nejdřív se k tomuto článku vracet abych zjistil,jaká řasa mi to otravuje život :-) .Díky za tak srozumitelně zpracovaný přehled.

Upravit [47] ® 20.11.2011
deCORF.OBRAEN navrhni Rexovi ať se ukazují pod palci i jména jako v diskusi. Může zrušit i anonymy. Potom budeš přesně vědět komu se článek líbí a komu ne.. Já si myslím že je to docela úspěšné skóre 157:1 tak vysoké tu nenajdeš.

[46] deCORF.OBRAEN® 20.11.2011
Johane..tie fotky si fotil ty pod mikroskopom??..paradne detaily

[45] deCORF.OBRAEN® 20.11.2011
ďakujem, za super článok, nech mi vysvetli ten jeden človek ktorý dá "Nelibilo se " že čo je na tom také zle? nech si dá on tú námahu urobiť nejaký článok, dávať fotky a štylizovať tak aby aj analfabet tomu porozumel atd.....

[44] půlpy® 19.11.2011
Ta část týkající se jeleního parohu mi dost pomohla. Díky

Upravit [43] ® 10.11.2011
Škoda, že se řasy špatně držej na uzdě. Dokážou být nádherné.

[42] sirPavol® 12.07.2011
ešte keby bol univerzalny navod ako sa riasx zbavit... :)

[41] beowulfx® 20.02.2011
Tomu nasvědčuje i hlasování, jen tak dál a více takových. Je dobré mít všechny tyto informace hezky pohromadě.

[40] baby83® 15.02.2011
Naozaj dobrý článok. Zahŕňa najbežnejšie riasy s ktorými je problém a sú doplnené fotkou, podľa ktorej vie každý určiť o akú riasu ide. Pekné a výstižné.

[39] chicko® 11.02.2011
nemám otázek, jen bych rád tento článek pochválil :-)

[38] gigimasters® 07.02.2011
Skvělý článek. Mám zelenou vláknitou řasu, hlavně v jávském mechu. Už dříve jsem přistoupil ke krokům co se zde popisují a pomáhá to. Jsem zvědav jestli se jí zbavím úplně.

[37] Johan® 07.02.2011
"byl bych pro časem dát do kupy i podrobnější příčiny růstu jednotlivých řas v závislosti na disbalanci živin" to by bylo super, ale je to bohužel mimo mé možnosti.

[36] vóťa87® 07.02.2011
Johane článek je super, něco takového tu chybělo, byl bych pro časem dát do kupy i podrobnější příčiny růstu jednotlivých řas v závislosti na disbalanci živin-potažmo špatném hnojení a údržbě akvaria.

K tomu staghornu dodám, že často vzniká při vysokém obsahu SO4 a železa...A její ztmavnutí, brzy následuje ztráta pružnosti a postupný rozpad. Toť mé zkušenosti.

[35] danny80® 07.02.2011
tak bohuzel, fotky jsem smazal :(

[34] Johan® 07.02.2011
Moje první fotka - akvárium 1 W/l. Fotka druhá - 0,4 W/l. ;)

[33] danny80® 07.02.2011
jeste k tomu jelenimu parohu :) obevily se pri osvetleni 0,3 W/l coz je podprumrne osvetleni ;)

[32] danny80® 07.02.2011
musim kouknout doma jestli jsem to nesmazal. Pokud je jeste nekde mam tak ti napisu a pridam si je mezi sve fotky k AQ.

[31] danny80® 07.02.2011
Tak zrovna me se to objevilo u zalozene nadrze a hneda zustala dokud jsem nevytunil kryt a zvysil osvetleni :) Ruduchu jsem mel fest cernou od zacatku a az do vyprani v Savu, prospivala vyborně. Tu barvu co mas na fotce jsem dosahnul az po vyprani v Savu :)

[30] Johan® 07.02.2011
To je myšleno v nově založených nádržích - bude přeformulováno.

Trvám si na svém, že normálně je jelení paroh světlý. =) U mě vždy byl a co koukám na obrázky na fóru, tak tam je natom také tak. - Vložil sem tedy další fotku její barvy. Nemyslíte úplně jinou řasu? Psal sem jen o svých zkušenostech. =) Však řešení ve stylu manipulace se světlem rostlinami sem zmínil. Jinak nikdy řešení eliminace řas neberte doslova. Co někde zabere, jinde jen přitíží. Třeba u vás opravdu může být v kondici hodně tmavá, ale co sem já viděl, tak to jsem napsal.

[29] danny80® 07.02.2011
to Johan: hnede rasy sem si nevsim, sory :) kazdopadne vyrazy jako: "Většinou sami zanedlouho zmizí" jsou dost zavadejici. A netvrdim ze souviseji s ruduchami :) Barva me prijde svetle seda :) a normalne byvaji tmave sede az cerne. Filtr samozrejme neni jedinou pricinou, pokud filtr je, je mozne ho pouzit jako cast reseni. Pokud neni, tak je problem jinde. Podporenim rustu stavajicich rostlin podporite i rust ras. Jako reseni, ktere jsem zapomel zminit je vysazeni novych rychlerostoucich rostlin, ktere ziviny spotrebuji. Řesením je vždy kombinace různých postupů, není to jenom světlo nebo jenom filtr nebo jenom krmení. U hnědých řas na druhou stranu světlo pomáhá výrazně.

[28] Johan® 07.02.2011
pro danny80: hnědou řasu zmiňuji - hned první odstavec v dělení řas a vůbec nesouvisí s ruduchami!
S barvou "jeleního parohu souhlasit nemohu. Zde na fotce je těsně u hladiny pod 2x 20w úsporkou (akvárium 1 W/l), jakou má barvu? =), ale nebojte, připravuju fotodokumentaci zániku. =D V akváriu není filtr, proč tam tedy je, když není proud. Pokud vás zajímá boj proti ní se snížením světla, viz moje nádrž "antuka".
Pokud omezíte šíření živin, pak to jde přesně proti mému tvrzení v celém článku a to je: "podpořit růst rostlin."

[27] danny80® 07.02.2011
to Johan: mužeme se bavi o jelenim parohu a hněde řase (kterou, ale vubec nezmiňujete). Hnědá řasa je ta na kterou primárné působí světlo, tzn. více světla řasu ničí. U černé řasy jelení paroh, to tak není. Barva řasi závisí na množství světla na ni dopadající, tzn. čím výše (blíže) světla je tím je světlejší a čím dále nebo ve stínu tak tmavší. Změna světla na ni nepůsobí. Pro jeji boj je nutno změnit více věcí, např. snížit proudění v AQ (k menšímu šíření živin), hodně omezit krmení (omezit živiny pro řasy), manuální sběr, preventivně mladé parmičky černopruhé a pokud se tato řasa rozšířila velmi hodně, tak nejemnolisté rostliny vyprat v Savu a jemnolisté vyhodit. Pokud se jelení paroh objeví, pak to trvá i měsíce než se ji zbavíte a opravdu to není nic hezkého narozdíl od jiných řas, navíc ničí rostliny.

[26] Benko® 06.02.2011
Veľmi užitočný článok a pekne spracovaný. Ďakujem.

[25] PaDa® 06.02.2011
Opravdu pěkně napsané ;-)

[24] filipsi® 05.02.2011
2danny80 - No vidis to, a ja Johanuv clanek pokladam prinejmensim za stejne kvalitni jako pojednani Rejpalovo.
K clanku - ja bach jen stale vic zduraznoval, ze odjeveni jakekoli rasy se nerovna katastrofa. Koneckoncu, ona ta rasa dokaze byt i hezka a do prirody patri. Protoze to, jak vsichni chteji s rasou "bojovat" a "zbavit se ji", vetsinou vic problemu prinese, nez naopak.
Celkove hezke, diky za spoustu Tveho casu.

[23] maxo® 05.02.2011
Konecne ucelene a zrozumitelne info o riasach. A prislo prave vhod - zrovna riesim "neriesitelny" problem z riasami. Podla informacii tu v clanku to vypada na vysoke fosforecnany. Len ako ich odtial dostat?-skusim pohladat vo fore. Za clanok palec hore!!!

[22] beowulfx® 05.02.2011
Super článek, konečně zase něco porádného, jen tak dál :)

[21] Johan® 05.02.2011
form lmi: to je v plánu, dát i trochu info i živočiších + rozepsat příčiny řas. I když je to trošku zbytečné. Každej řasožrout žere skoro všechny řasy. =) Krom toho sem se bez rozepsané první části chtěl živočichům vyhnout. Jedním z mých cílů bylo dát živočichy trochu stranou. Co si budem nalhávat, článek je pro začínající autory a myslím, že je na místě dát jim do povědomí, že na řasy jsou vynikající rostliny a živočichové jsou jen doplněk.

[20] invalida® 05.02.2011
Pro dannyho80..Akva je každý jiný...vyvolat diskusi a polemizovat bude přínosný. Kririzovat umí každej ...Nic ve zlým. Pro lidi je to přínosný...=)

[19] LMI® 05.02.2011
Clanok je fajn, zakladne info na jednom mieste. Chystam sa zalozit akva, tak sa mi to iste bude hodit pre prípad, ze namiesto rastlin porastu riasy...Ak by nieco, tak verim, ze to pomoze s identifikaciou.
Autorovi, príp. budúcim autorom: mozno by bolo fajn na koniec popisu kazdej riasy dat aj zoznam zivocichov, ktori s touto riasou s uspechom bojuju... ja viem, ze sa to da najst, ale myslim, ze zaciatocnikov by potesilo najst vsetko na jednom mieste ;-)

[18] danny80® 04.02.2011
pokud se chcete dozvedet o rasach neco poradneho tak zde: http://planta.aquariana.cz/rasy_01.htm

[17] Johan® 04.02.2011
for danny80: O co se opíráte s tím, že se tu něco nezakládá na pravdě? Vše co sem zde napsal se zakládá na mých zkušenostech s jednotlivými řasami. Asi sem zde napsal pár silných výrazů jako "spolehlivě ničí" apod., to začas uvedu na pravou míru. Pokud máte jiné zkušenosti budu jen rád, když se trošku víc rozepíšete. =)

[16] danny80® 04.02.2011
Myslim, ze na jeleni paroh zmena svetla nema zadny vliv. A tvrzeni, ze cim tmavsi tim v horsi kondici se rovnez nezaklada na pravde.

Upravit [15] ® 04.02.2011
Bomba článek, konečně v těch řasách nemám takovej bordel jako doteď :-)

Upravit [14] ® 04.02.2011
Parádní článek, přesně takovéto pojednání o řasách jsem hledal, vštšinou se totiž člověk dopídí jen nějakých kusých informací, ohledně některého z mnoha druhů řas, případně se dozví, že Neritina zebra je, ale vopravdu, skvělej řasožrout. Základní přehled všech řas v kostce jsem marně hledal už dlouho, takže moc díky.

[13] roper® 04.02.2011
moc pěkné a palec hore

Upravit [12] ® 04.02.2011
ďakujem za tento článok, zodpovedal niekoľko mojich otázok a objasnil nejasné. díky! aspoň sa nemusím zapájať do fór, ktoré už sú často off topic, zato plné zbytočných emócií.

[11] Johan® 04.02.2011
Křemičitý písek za rozsivku nemůže. Křemen je v celku stálí šutr a do vody nic nerozpouští, proto se také používá k filtraci! Jak píšu, většinou sama ustoupí atd...

[10] Qain® 04.02.2011
ha, tak ona to u me neni ruduchachacha, ale rozsivka, hmmmmm. Kremicity pisek vskutku mam, ted jsem ho z valné části vyměnil za říční, tak snad se to zlepší. Díky

[9] borisTIGER® 04.02.2011
Díky článku se mně podařilo identifikovat jelení paroh co mě roste na šutrech. A ja si myslel že je to zelená vlaknitá řasa.

[8] Pepan® 04.02.2011
Super.

[7] lucius® 04.02.2011
Výborný a přehledný článek, už se těším na rozšíření zde uvedených informací, jak slibuješ v úvodu.

[6] Bert® 04.02.2011
Paráda!

[5] Kusma® 03.02.2011
Dle mého názoru po dlouhé době kvalitní článek o zásadním problému a né "trapné" povídání o ničem...
Kéž by bylo takových autorů víc...

[4] invalida® 03.02.2011
Teda supr...mám rozpracovanýho něco podobnýho..v jiným podání=)

[3] Bob66® 03.02.2011
Takový článek tady chyběl, skvělá práce :)

[2] arnošt® 03.02.2011
výborný článek a super fotodokumentace - palec nahoru

[1] romant® 03.02.2011
Velmi důležité pojednání, které usnadní orientaci v této problematice nejen začínajícím akvaristům. Řasy to je téma věčné a nekonečné.

Další články tohoto autora
06.03.2014*****Malý atlas mechů1547x
08.12.2013*****Jak začít s akvaristikou11411x
09.02.2013*****Po letech na výstavě v HK (2013) (část 2)541x
09.02.2013*****Po letech na výstavě v HK (2013) (část 1)646x
26.07.2012*****Okřehek v akváriu2034x
27.02.2011*****Oxid uhličitý - formy, distribuce, přidávání4480x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu