Kosmopolitní "plevel", C. demersum, který popsal Carl Linné už v roce 1753, určitě potkala velká část z nás. Kupodivu, ne každému se daří. Tato rostlina žádá hodně světla a vodu s minimálním pohybem. Kdo ji strčil do substrátu, zjistil, že konec zastrčený v substrátu uhnívá a nejnižší lístky odcházejí. Bohužel, její fotky, na kterých roste v košíčku kolmo vzhůru, jsou jen reklama. C. demersum nekoření a v přírodě nejčastěji vzplývá pod hladinou (přestože je schopné klesnout a přežít i metrových hloubkách). Nejlepší péče, která se mu dá poskytnout, je současně nejjednodušší - hodit do akvária. Dělám to už asi patnáct let.
(fotografie se dají rozkliknout)
C. demersum pěstované přímo pod světlem
Akvaristé s “vodním kolotočem” s ceratophyllum často narazí - rostlina žádá místo, kde jím nic nehýbe. Pokud nemáte s tímto "plevelem" zkušenosti a chcete je získat, postavte ho na západní nebo severní okno v třílitrovce. Nebo ho hoďte do kýblu ven na světlo a slunce. Pokud nemrzne, poroste. V přírodě dovede zimu přečkat ve formě turionu - tak žije například v Japonsku, v Norsku, u nás a v dalších zemích mírného pásma světa (na Novém Zélandu je C. demersum veden doslova jako "invazivní plevel"). Poslední jaro jsem vyhodil krabici na letnění ryb trochu brzy a zaskočil mě mokrý sníh. Ceratophyllum v něm půlden přežilo. Nezvládlo pouze, když v největších vedrech vystoupila teplota vody v třílitrovce na slunci výrazně nad 40°C - to už se začalo rozpadat. Cokoli mezi tím je většinou ok, když dáte klid a hodně světla.
C. demersum pěstované na západním balkóně.
Se světlem je to u ceratophyllum vůbec zajímavé. Na slunci vyroste krásně jemné a husté. Když ho v akváriu necháte vzplývat přímo pod světlem, bude také krásné, ale jinak. V ideálním případě uvidíte červené lodyhy, v závislosti na podmínkách kombinované se zelenými nebo do zlatova zbarvenými jehličkami. Tato rostlina všeobecně v každé nádobě vypadá trochu odlišně. Na fotce, kterou jsem letos udělal, když jsem bral ceratophyllum pro lidi do Ostravy, vidíte několik různých podob s různou hustotou a jemností jehlic - přitom vše ze stejné populace, pěstované v různých podmínkách.
C. demersum ze čtyř různých nádrží.
Nepříjemné je, že pokud máte v akváriu sinici, bude se často chytat právě na něj. Odsávat z jednotlivých jehliček sinici hadičkou na vzduchování (použitelné při menším zasažení a přesnější, než vymáchání v umyvadle) je práce pro vraha. Proto občas přendám ceratophyllum na dva týdny do akvária se světlem a bez sinice. Sinice zmizí. Poslední léto jsem vyhodil lodyhy pokryté sinicí do plastového deklíku na západní balkón, zalil trochou čerstvé vody a několik týdnů na ně zapomněl. Když jsem si vzpomněl, bylo po sinici a přestože se část stonků rozpadla, zbytek byl v kondici, že by se dal prodávat.
Pokud mohu varovat, neposílejte tuto nenáročnou rostlinu poštou. Zejména ne takovou, která půjde několik dní! Stačily tři dny a ceratophyllum bylo (na rozdíl od ostatních rostlin v zásilce) rozpadnuté. Kousek sice přežil, většina však skončila v kýblu. Doslova.
Na závěr povím zážitek. Ozval se mi akvarista z Humpolce toužící po mém ceratophyllu. Že ho dlouho shání a nemůže sehnat. Manželka zrovna jela z Bratislavy do Prahy, už jsme byli dohodnuti na předání, když mě napadlo se zeptat, proč vlastně tuto běžnou rostlinu chce. Vyplynulo, že se domnívá, že mám raritní Ceratophyllum demersum var. 'Mexico' s červeným stonkem. Vysvětlil jsem, že mám obyčejné a z předání sešlo. Trochu jsem pátral a nalezl variantu Mexico na několika převážně německých stránkách. Prý pochází z jezera Catemaco v Mexiku. Myslím, že se jedná pouze o způsob, jak prodat košík za 4,90€. Jednak i obyčejné může mít takto červený stonek, jednak obecně nevěřím, že by kosmopolitní druh vytvořil zrovna v jednom jezeře odlišnou variantu, která se dál nešíří nebo naopak není kosmopolitní většinou převálcována. Dotyčnému jsem to zdělil a vypadá to, že sice nerad, ale přijal.
Nazlátlá barva. Červené stonky, ale není to 'Mexico' :)
Od příbuzného Ceratophyllum submersum se C. demersum odlišuje svými pouze jednou nebo dvakrát členěnými jehličí podobnými listy.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 20x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 05.12.2017 • Upraveno: 07.12.2017 • Přečteno: 647x
Schválili: romant 06.12.17 • vaaclav 07.12.17 • slavko 07.12.17 • ctibum 07.12.17 • afc1886 07.12.17
Žádné související články |
25.03.2016 | Nákup rostlin v Aqua-Daho Šumperk | 146x | |
15.02.2012 | Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Obecně | 1142x | |
26.07.2012 | Okřehek v akváriu | 2744x | |
04.01.2010 | Jak mi to nešlo a pak konečně šlo z rostlinami | 4343x | |
02.09.2012 | Akvarijní rostliny - nedostatek živin a jak hnojit | 4867x | |
23.09.2011 | Řasokoule ve formě koberečku v akváriu | 2993x | |
03.06.2006 | Plovoucí rostliny | 24015x | |
04.02.2017 | Sadenie jemných rastliniek do liaporu pomocou hrebeňa | 679x | |
22.01.2014 | Výroba drop checkeru po domácku | 1191x | |
29.06.2011 | Kryptokoryny - možná příčina uhnívajících listů | 1736x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
15.10.2019 | Blešivci Hyalella azteca: proč tyto drobné korýšky chovat a na co si dát pozor? | 1109x | |
22.07.2018 | Až bude někdo začátečníkovi radit dát ryby hned, řekněte mu: | 393x | |
18.05.2016 | Obhajoba jednoduchých akvárií | 2081x | |
07.02.2016 | Pár slov o kryptokorynách | 1473x |