O akvarijních rostlinách toho bylo již samozřejmě napsáno i vytištěno mnoho, začátečník však v přemíře údajů snadno zabloudí nebo je jejich množstvím dokonce znechucen. Proto jsem se v následujícím textu pokusil shrnout všechny důležité informace pěkně dohromady. Snažil jsem se nezacházet příliš do podrobností, ale zároveň nezapomenout na nic důležitého. Obrázky lze kliknutím zobrazit v původní velikosti. Substrátem myslím v následujícím textu dno nádrže, je jedno, zda jde o písek, kamínky, drcenou lávu, sušený jíl nebo výživný substrát.
Úplně nejlepší je rostliny dostat nebo zakoupit od jiného akvaristy. Kromě nemalé finanční úspory mají tu výhodu, že rostly pod vodou (submerzní rostliny) a v našem akváriu se snadněji adaptují na nové podmínky. Pěstírny totiž z ekonomických důvodů pěstují drtivou většinu rostlin klasicky na vzduchu (emerzní rostliny). Po jejich ponoření pod vodu musí rostliny tzv. přelistit, to znamená shodit současné listy vhodné pro růst na vzduchu a vytvořit nové, uzpůsobené pro příjem živin pod vodou.
Komerčně nabízené rostliny se prodávají v různých baleních.
Rostliny rostou v plastovém košíčku o průměru 5 cm, vyplněném minerální vatou a s několika kamínky na dně. Košíček se před odesláním zavaří do folie, ve které má rostlina dostatečně vlhké prostředí a nehrozí z něj prosáknutí vody. V balení bývá obvykle do devíti stonků, ale může obsahovat třeba i jen tři košatější. Některé dražší rostliny se nabízí i v malém košíčku s průměrem 2,5 cm (označovaném též jako svazek), ale do něj se jich opravdu mnoho nevejde.
Plus: nízká cena, rostliny jsou již vzrostlé, a proto se dobře sází.
Mínus: pod vodou musí přelistit.
Malá plastová vanička s víčkem na křehké rostliny, plovoucí rostliny, mechy a jim podobné.
Svazek několika sepnutých stonků. Buď jde o stonkové rostliny ustřižené přímo v akváriu, nebo takové, které nemají klasické kořeny, takže by v košíčku nerostly (i když se do něj někdy pro převoz též zabalí).
Rostliny jsou laboratorně naočkované do výživného gelu a vypěstované ve vzduchotěsném, sterilním kelímku. Kelímek mívá průměr 7 cm, ale prodávají se i větší.
Plus: rostliny neobsahují žádné parazity nebo šneky, již mají submerzní listy, takže v nádrži nebudou muset přelistit, oproti košíčku jich dostaneme mnohem více.
Mínus: vyšší cena od stokoruny výše, možnost pomlácení rostlinek v kelímku při nešetrné přepravě, díky jejich typicky 1-2 cm výšce a miniaturním kořínkům ztížené sázení, ryby ryjící ve dně je velmi snadno uvolní.
Ideální je nakupovat v obdobích, kdy teplota příliš neklesá ani v noci. Při koupi v zimě nebo chladnějších měsících prodejce do balení přikládá výhřevný sáček nebo použije též polystyrenový termobox, což však cenu dopravy prodraží. Pod určitou teplotu se rostliny většinou neposílají, ale záleží na způsobu zabalení. Rozumný prodejce rovněž neposílá rostliny v pátek, aby přes víkend neležely v nevytápěném skladu nebo dodávce. Když rostliny cestou namrznou, často se již z poškození nevzpamatují, a pokud ano, tak jsou oslabené, náchylné k zařasení a jejich počáteční růst je zpomalený.
U in-vitro kelímků hrozí při nešetrné přepravě, že masa výživného gelu rostlinky pomlátí nebo dokonce podrtí. Pokud prodejce nabízí kelímek s vloženou ochrannou vatou, rozhodně ji doporučuji přikoupit.
Zásilku pochopitelně přebereme nebo vyzvedneme co nejdříve a balíček udržujeme pokud možno v teple.
Po přinesení rostlin ze zimy do tepla otevřeme zásilku a necháme je jednu až dvě hodiny přivyknout na vyšší teplotu.
Kelímek otevřeme a celý gelový koláč opatrně vyklopíme. Gel bez kořínků snadno odloupneme prsty. Zbytek s rostlinkami rozdělíme na menší dílky a gel pod pomalu tekoucí vodou opatrně odstraníme. Nejvíce se mi osvědčilo párátko, jehož ostřejším koncem projíždím podél kořínků, takže se gel vodou sám vyplavuje. Rostlinky roztřídíme na jednotlivé kusy nebo menší trsy.
Vata často nejde snadno vytáhnout, nebudeme proto riskovat poškození rostlin a košíček raději rozstřihneme. Na dně zůstane několik kamínků, které tam byly kvůli stabilitě košíčku. Minerální vatu opatrně vertikálně rozdělíme na více dílků. Postupujeme pomalu a trpělivě, jemné kořínky bývají navzájem silně propletené. Některé je samozřejmě třeba zpřetrhat, ale dáváme pozor, aby to nebyly kořínky hlavní (dlouhé a silnější).
Větší kusy vaty ze spodní části lze otrhat prsty. Na zbytek doporučuji, podobně jako u balení in-vitro, párátko a pomalu tekoucí vodu. Je to celkem piplačka.
Zavadající nebo poškozené lístky a lístky na spodní části stonku, který půjde do substrátu odstřihneme. Košatější stonky můžeme rozstříhat na několik samostatných kusů. Stonky vždy stříháme nůžkami, nikdy je netrháme rukou. Rovný řez nůžkami totiž rostlina zacelí snadněji a s menším energetickým výdejem.
Kořínky rostlin horizontálně zastřihneme (neplatí samozřejmě pro pěstované in-vitro). Někdo nechává kořínky max. 1 cm dlouhé, doporučuje se i zkrácení na třetinu původní délky. Já je nechávám dlouhé cca 2 cm od konce stonku. Kořínky se zastřihávají z několika dobrých důvodů. Rostlinu po zasazení donutíme věnovat pozornost vytváření kořínků nových a ona pak dobře zakoření. Dalším plusem je mnohem snazší sázení. V neposlední řadě tím odstraníme poškozené, polámané nebo dokonce zahnívající kořínky ve spodní části.
Kořínky lze ustřihnout již při vyndávání z minerální vaty a tím si ušetřit část práce s jejím odstraňováním. Často jsou však různě pokroucené a propletené, že je raději zastřihuji až potom.
Rostliny z pěstíren nebo i od jiného akvaristy mohou obsahovat (a často obsahují) vajíčka plžů nebo i jiné, pro nás nežádoucí živočichy (např. pijavice, ploštěnky, hlístice). Jak už bylo napsáno, toto nebezpečí nehrozí u balení in-vitro. Před zasazením do nádrže doporučuji jejich dezinfekci v roztoku hypermanganu. Práškový hypermangan lze koupit v každé lékárně za několik desetikorun. Stačí malinké 5-10 g balení, které nám vydrží roky.
Do staré plastové nádoby (pozor, hypermangan ji obarví dohněda) napustíme vodu o pokojové teplotě, na konec plastové lžičky nabereme špetku hypermanganu a ve vodě důkladně rozmícháme. Některé krystalky se hůře rozpouštějí, proto po ustálení vody mícháme opakovaně. Potřebujeme dosáhnout barvy pijáku, který se dával do školních sešitů, tj. světle fialovou. Rostliny do vody ponoříme, případně opatrně zatížíme a necháme máčet klidně deset i více hodin. Pokud nějaká část z vody vyčuhuje, tak rostlinu občas obrátíme, aby se dezinfikovala i ta.
Kořínky zhnědnou, ale to ničemu nevadí, jde pouze o kosmetickou změnu. Dezinfikoval jsem bez problému všechny rostliny, včetně mechů, plovoucích nebo různých jemnolistých rostlin, klidně i déle než 24 hodin. Před sázením rostliny včetně kořínků pečlivě opláchneme pod pomalu tekoucí vlažnou vodou.
Esteticky lépe působí zasazení rostlin stejného druhu do jednoho trsu (chumlu, skupiny), než různé rostliny sázené na přeskáčku po akváriu. Rostliny stejného druhu pohromadě i lépe prosperují.
Solitéry např. echinodorus se pochopitelně sází samostatně a s dostatečným volným prostorem kolem, protože se mohou rozrůst do značné šířky.
Rostliny sázíme podle jejich maximální výšky, do které by měly v akváriu narůst. Výšku bereme s rezervou, většinou budou ještě o něco vyšší. Při standardním layoutu patří nejvyšší rostliny logicky k zadnímu sklu, menší doprostřed a k bočním sklům, nejnižší dopředu.
Je snazší sázet do akvária jen částečně napuštěného vodou, u kobercových rostlin jen do mokrého substrátu. Potom lze dolít část vody, zasázet středně vysoké rostliny, opět dolít vodu, zasázet nejdelší stonkovky a nakonec dopustit zbytek. Proti zvíření substrátu pomůže malý talíř položený na dno, od kterého se proud vody bude odrážet. U malých nádržek lze nalévat přes dlaň ruky dotýkající se prsty skla. Voda by měla mít pokojovou teplotu, studená by rostlinám způsobila velký šok a ty by mohly na čas přerušit růst.
Mechy a jim podobné přivazujeme polyesterovou nití (přírodní rychle degraduje) nebo tenkým vlascem,
lepíme sekundovým lepidlem (nesmí být jedovaté pro vodní prostředí! - zkontrolujeme symboly a popis na obalu)
nebo gumičkujeme (pozor, gumičky časem zpuchří a rozpadnou se) na dekorace (kameny, kořeny, větve, kokosovou skořápku atd.).
Mech lze vložit i mezi dvě nerezové mřížky, které se sváží nití nebo zafixují gumičkami. Mech proroste, zahustí se a později můžeme spodní mřížku odstranit.
Nepřivazujeme velké a tlusté shluky mechu, ale naopak jen pár delších vláken, které po upevnění ještě přestříháme (ale tak, aby držela přivázaná). Z každého lomu začne vyrůstat nové vlákno a mech se časem stane krásně kompaktním. Pokud bychom přivázali velký shluk, bude mít tendenci od spodu zahnívat, už je nějakým způsobem rostlý, což nám nemusí vyhovovat, má vyšší vztlak a může se uvolnit a vyplavat.
Rostliny rostoucí z oddenku (např. anubiasy, bucephalandry, microsorum) přichytáváme na dekorace podobně jako mechy. Oddenek nesmí být zanořený v substrátu, protože by mohl zahnívat a celá rostlina nakonec zahynout. Osobně je pouze přivazuji, vypadá to lépe a nehrozí žádná nežádoucí reakce od lepidla.
Oddenek lze též položit na substrát nebo části bez listů zasadit šikmo do substrátu, rostlinu zatížit a nechat vyrůst kořínky, které časem do substrátu prorostou a oddenek zafixují. Je zde však riziko zaházení oddenku substrátem ryjícími rybami nebo námi při údržbě, a pak hrozí zmíněné zahnívání. Přivázání k dekoraci je jistota, navíc můžeme rostlinu z akvária kdykoliv snadno vyjmout a upravit.
Menší rostlinky (např. anubias barteri nana nebo bucephalandry) lze přivázat třeba i na přísavku a přilípnout kamkoliv na sklo.
Stonkové rostliny (např. bacopy, hygrophily, ludwigie, rotaly...) sázíme pinzetou s odstupem mezi stonky 3-4 cm. Stonek zasuneme dostatečně hluboko do substrátu, nejlépe 2-4 uzliny (body, z nichž vyrůstají listy), druhou rukou ho v pozici přidržíme a pinzetu opatrně vytáhneme. Ke stonku pak přihrneme substrát a srovnáme povrch do roviny. Pokud stonek zasadíme šikmo, rostlina snáze zakoření (je menší šance, že by vyplavala) a brzy se zase narovná za světlem.
U rostlin s listovou růžicí tzv. srdíčkem (např. cryptokoryny, echinodory, valisnerie) dáváme pozor, aby srdíčko bylo vždy nad substrátem - kvůli snadnějšímu protrhávání listů a rovněž aby srdíčko v substrátu nezahnívalo. Podle druhu rostliny a našeho záměru sázíme s mezerami až několik centimetrů od sebe. V případě tenkých kořínků zasadíme rostlinu standardně pinzetou.
Když má rostlina mohutnější kořenový bal, vyhrábneme v substrátu nejprve dostatečně hlubokou jamku, rostlinu v ní jednou rukou přidržíme a druhou rukou zahrneme substrátem. Pokud srdíčko zůstane v substrátu zapadlé, rostlinu opatrně za listy povytáhneme.
U valisnerií a sagitarií se doporučuje nechat kořeny vyčnívat nad substrát 2 mm.
Plovoucí rostliny s listy (např. limnobium, salvinie, okřehek, pistie...) pouze položíme na hladinu. Mají rády klidnou vodu, žádný velký proud a putování po hladině, listy nesmí být pod vodou. Rovněž kapky trvale dopadající na listy (např. od vzduchování) jim nedělají dobře.
Aby plovoucí rostliny zcela nezarostly hladinu a nebránily ostatním rostlinám v přístupu ke světlu, lze vytvořit různé zarážky nebo třeba kruh ze vzduchovací hadičky, abychom jim vymezili prostor k růstu.
Ostatní plovoucí rostliny nebo rostliny, které mohou splývat (např. růžkatec, egerie) položíme na hladinu tak, aby byly celé ponořené pod vodou.
Rostliny, které mají vytvořit "koberec" (např. malokvětka, liliovníček, bahničky, pupečník, marsilka...) sázíme 0,5-1 cm hustě vedle sebe, případně po malých trsech.
Rostliny, které mají hlízu (např. plavín, kalatky) nebo cibulku (např. kříny), musíme sázet opatrně, aby nedošlo k jejich poškození třeba o ostré kamínky substrátu. Cibulka a hlízy by měly být v substrátu zanořené maximálně do poloviny, hlízy plavínu jen ze čtvrtiny.
Lekníny a stulíky pouze položíme na substrát a zatížíme kamenem nebo uchytíme svorkou.
P.S. Děkuji jab63 za fotografie rostlin v košíčku a in-vitro.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 19x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 14.10.2021 • Upraveno: 16.11.2021 • Přečteno: 271x
Schválili: Anthrax 17.10.21 • romant 16.11.21 • ctibum 16.11.21 • vaclav 17.11.21
Žádné související články |
19.02.2012 | Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Konkrétně | 1301x | |
16.06.2021 | Rostlinné akvárium - založení, strategie hnojení, sestřih do finální podoby | 386x | |
25.03.2016 | Nákup rostlin v Aqua-Daho Šumperk | 146x | |
22.01.2014 | Výroba drop checkeru po domácku | 1191x | |
19.02.2022 | Rostliny do brakické vody | 303x | |
04.02.2017 | Sadenie jemných rastliniek do liaporu pomocou hrebeňa | 679x | |
08.06.2012 | Jávský mech vs. Singapurský mech | 2071x | |
25.09.2018 | Jak (ne)nakoupit (ne)akvarijní rostliny | 1311x | |
02.09.2012 | Akvarijní rostliny - nedostatek živin a jak hnojit | 4876x | |
21.04.2019 | Strategie hnojení akvarijních rostlin | 3515x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
21.02.2022 | Proč, čím a jak testovat vodu v akváriu | 331x | |
19.02.2022 | Rostliny do brakické vody | 303x | |
18.11.2021 | Jak rozmnožit pancéřníčky | 492x |