Egeria, Elodea, Hydrila a Lagarosiphon
alias douška, vodní mor, přeslice a spirálovka
K tomuto článku mě inspiroval rozhovor s Filip980, kterému také vděčím za některé zde použité informace. Článek měl být věnován pouze rozlišení jmenovaných rostlin, ale v průběhu přípravy jsem zjistil další zajímavé informace, o které bych se tímto rád podělil a na základě kterých jsem se rozhodl článek rozdělit na dvě části – obecnou a konkrétní.
Obr. č. 1 promo obrázek
Egeria densa je rostlina, se kterou má zkušenosti téměř každý akvarista. A není se čemu divit, pro svou nenáročnost a až plevelný růst ji prodejci často doporučují do začátků nebo pro zakrytí techniky v nádrži.
Ne však vždy si pod tímto názvem nebo podobou přineseme skutečně tu rostlinu, kterou očekáváme.
Světlá téměř rovná lodyha (říkejme jí dále stonek), široká okolo cca dvou milimetrů, která se může dorůst i tří metrů, pokrytá až geometricky pravidelnými přesleny svěže zelených podlouhlých lístků, není ve skutečnosti charakteristickým vzhledem pouze jedné rostliny, ale celé skupiny!
Obr. č. 2 stavba stonku
Všichni zástupci této skupiny jsou sladkovodní a před slovo „vodní“ bych ještě dodal „výhradně“. Tedy neschopní emerzního růstu. To však vynahrazují pestrou škálou možností, jak je lze v akváriích pěstovat (o tom více až v druhé části článku). Jak jsem zmínil, jsou oblíbené na zakrytí techniky, v případě použití v nanoakváriích plní svými menšími lístky optický dojem prostornější nádrže, ale je pak nutné velmi časté zastřihávání. Také se doporučují jako útočiště malých rybek schovávajících se před dravci. Já v tento názor musím, díky vcelku přehledné stavbě rostliny, vyjádřit jistou nedůvěru a na takové účely doporučit spíše rostliny rodu Cabomba, různé mechy či zcela konkrétně např. Bolbitis heudelotii.
Zpět k Egerii a jim podobným; ve vodě dokáží produkovat velké množství kyslíku, které můžeme občas zaznamenat v podobě malých bublinek vycházejících z rostliny (může se projevit i bez přihnojování CO2, které beztak pro tuto rostlinu není potřeba). Zároveň všechny tyto rostliny patří do čeledě voďankovité (Hydrocharitaceae). Musím dodat, že nejsem florista a jako obyčejný smrtelník vás tedy nebudu zatěžovat řádem, třídou a podobnými věcmi, kterým sám nerozumím.
Význam by pro vás mohl mít původ zmíněných rostlin, který je z okolí Ameriky. Dnes jsou však rozšířeny po celém světě. To má na svědomí jejich vysoká schopnost adaptovat se. I když jsou reprezentovány jako nenáročné, chřadnou při nedostatku světla nebo často běžných vyšších teplotách v akváriu. Přesto se dokáží za pomalého zvykání adaptovat právě i na takové podmínky!
Adaptace má ale často za následek odchylky od typické stavby těla těchto rostlin, a to je jedna z příčin, proč rozlišení jednotlivých zástupců této skupiny může být tak složité. Za běžných podmínek z jejich domovin se pyšní každá tato rostlina odlišným počtem lístků v jednom přeslenu, jenže právě počet těchto lístků se může v různých podmínkách měnit.
Obr. č. 3 původní verze obrázku Center for Aquatic Plants, University of Florida
Změny počtu lístků v jednom přeslenu se nemění přímo na mateční rostlině, ale na nových mladých výhoncích vyrůstajících z jejího stonku. Zároveň počet lístků v přeslenu ovlivňuje i pouhá šířka stonku.
Obr. č. 4 Dva zástupci pocházející z jedné mateční rostliny (nejspíše Egeria densa), prosperující ve stejných podmínkách s odlišným počtem lístků v přeslenech. (Na fotce jsou patrné zmíněné malé bublinky kyslíku vypouštěné rostlinou.)
Existují ale také četné změny, pozorovatelné přímo na mateční rostlině. Filip mi vyprávěl, jak jeho Elodea přinesená z rybníka se po adaptování na akvarijní prostředí začala podobat spíše Egerii.
První klasickou změnou přímo na dané rostlině bývá zabarvení. Světlejším zbarvením se rostlina projevuje v případě nějakých nedostatků, tmavším zas v případě nadstandardně dobrých podmínek. Přesleny mohou růst blíže k sobě nebo naopak ve větších vzdálenostech. Zatímco lístky rostou třeba neobvykle zahnuté (char. znak Elodea nuttalli, Lagarosiphon major), jindy abnormálně rovné (char. znak Egeria najas, Hydrila verticillata) nebo jakoby zavité (char. znak Egeria densa). Můžeme pozorovat i změny ve velikosti a tvaru lístků.
Ke zmíněným novým výhonkům ze stonku bych ještě dodal, že někdy se jimi rostlina pouze větví. Jindy lze od výhonku pozorovat také tzv. stonkový kořen, což by pro nás mělo signalizovat, že se chce daný výhonek od mateční rostliny oddělit. Můžeme a nemusíme tak učinit. Rostlině viditelně neublíží ani uštípnutí daného stonkového kořenu.. Mohli bychom si tyto kořeny představit jako naše prsty na rukou, také jich nepotřebujeme mít všech deset, ale zkrátka je tak nějak lepší, když tam všechny jsou.
Obr. č. 5 výhonek se stonkovým kořenem a bez
Množit tyto rostliny můžeme třeba ještě semínky, což se díky složitosti však příliš nepraktikuje a přednost se tak dává řízkování. Při řízkování mateční rostliny doporučuji sestřihnout (či odlomit) v dolní části cca dva centimetry pod polovinou, aby nová špička vyrazila co nejníže.
Jedná se nejen o estetiku, ale také účelnost. Nově vyrážející hustá špička může stínit stonku z kterého roste a ten nedostatkem světla začne brzy hnědnout a opadávat.
Tím si způsobíte (stejně jak já) v akváriu nepříjemnou simulaci podzimu, kdy vám budou plavat hromady špatně uchopitelných lístků po celé nádrži. Vám pak nezbude než doufat, že je zvládnete odsát odkalovačem a nebo že je brzy šneci sežerou (ktrevetkám tyto listy zrovna nechutnají).
Obr. č. 6 spadané lístky po nádrži při pozdním podchycení uhnívání
Byly zaznamenány případy, kdy mělo na rostlinu neblahý vliv i přidávání sole do vody. Já sám kdysi solil 15litrové akvárium s touto rostlinou jednou lžičkou soli týdně a žádné chřadnutí jsem osobně nezaznamenal.
Nepleťte si však chřadnutí s ohýbáním vrcholků rostlin na strany či ke dnu. Jedná se o neškodný běžný jev, nejčastěji se objevující u čerstvě zasazených delších stonků, ale může se tak projevovat i zaběhlá, vzrostlá rostlina. Příčinou bývá nedostávající se světlo přes noc (rozhodně kvůli tomu nenechávejte v noci svítit). Z pravidla se stonky do dvou hodin po rozsvícení zářivky znovu napnou k hladině.
Vrátím-li se k rozlišení těchto rostlin, mám dobrou zprávu: existuje spolehlivý způsob, jak pouhým okem od sebe jednotlivé druhy odlišit! A to podle květů.
Obr. č. 7 původní verze obrázku Center for Aquatic Plants, University of Florida
Špatná zpráva je, že všechny tyto rostliny kvetou jen zřídka. Mně osobně za několik roků nevykvetla Egeria densa nikdy. Pro to aby jste jí donutili kvést se doporučuje sluneční světlo, kterému se však kvůli řasám zabraňuje ve vstupu do akvária. Ale protože se jedná o druhy rostlin vhodných i do jezírek, můžete je zkusit nechat vykvést tam.
V druhé části článku tedy vezmu všechny jmenované rostliny jednotlivě pro ty z nás, kdo nevlastní jezírka nebo se jim nechce na květ čekat do jara. Pokusím se tak shrnout klasické rysy, podle kterých byste jednotlivé rostliny mohli od oka odlišit.
Ať vám to kvete! Ez
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 26x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 15.02.2012 • Upraveno: 15.02.2012 • Přečteno: 1143x
Schválili: Johan 29.11.12 • alpaka 14.01.13 • Bob66 15.01.13
Žádné související články |
20.12.2013 | Jak předcházet rozpadu listů u cryptocoryne. | 2881x | |
21.04.2019 | Strategie hnojení akvarijních rostlin | 3501x | |
26.02.2018 | Přehled cen komerčních hnojiv | 937x | |
16.06.2021 | Rostlinné akvárium - založení, strategie hnojení, sestřih do finální podoby | 385x | |
08.06.2012 | Jávský mech vs. Singapurský mech | 2069x | |
28.02.2012 | Řasa v novém akváriu | 1610x | |
07.12.2017 | Ceratophyllum demersum: Variabilita a potřeby akvarijního "plevele" | 646x | |
29.12.2012 | Řasy a podobné organismy v akváriu | 22937x | |
28.03.2013 | Pistie, pozorování růstu | 829x | |
19.02.2012 | Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Konkrétně | 1297x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
27.12.2012 | Igelitky jako pozadí? | 2447x | |
19.02.2012 | Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... Konkrétně | 1297x |