Články » Aklimatizace akvarijních ryb 
Aklimatizace akvarijních ryb
Stávka finských odborářů na letišti v Helsinkách před několika lety znamenala docela velký průšvih pro některé importéry akvarijních ryb. Tehdy zůstalo „viset“ letadlo, na jehož palubě bylo několik desítek boxů s akvarijními rybami. Byla zima. Letadlo se dalo do pohybu až po několika dnech. Následky konání protestujících jsou znalým zcela jasné. Pro neznalé dodám, že po vybalení pytlů z boxů v cílové stanici byly fatální, většina ryb byla již na pravdě Boží a mnoho dalších se chystalo. Lze takové ryby zachránit bez použití léčiv? Lze.
Transport akvarijních ryb je disciplína, kterou se učí chovatel u nás, stejně jako lovec v Asii či Jižní Americe nebo Africe. Jak ryby dostat k zákazníkovi se musí naučit i exportér a samozřejmě také importér. Představy některých akvaristů o jednoduchosti takového procesu jsou značně zkreslené, což dokazují častá obviňování našich velkoobchodníků ze zbytečného používání léčiv při aklimatizaci dovozových ryb ze strany chovatelů. Vychází především z toho, že sami pohrdají akvarijní chemií při provozu své, či svých, nádrží. Ovšem dělají tak pouze z neznalosti.
V první řadě je nutné si uvědomit, že velkoobchod je víceméně „překládková stanice“, kam každý týden přiletí několik tisíc ryb z různých koutů světa. Spolu s nimi přichází velké množství chorob ve více či méně latentní podobě. O schopnosti přežívání, ale také množení, či dokonce křížení bakterií ve vlhkém prostředí se není třeba nějak dlouze rozepisovat. Ryby si přiváží s sebou také řadu parazitů. (Klasickým příkladem jsou například „kotevní červi“ u závojnatek z Asie.) Ovšem vypuštěním ryb do nádrží ve velkoobchodu skončila cesta, která trvala někdy i více než měsíc od okamžiku, kdy lovec v Indonésii vyklepl z bambusové pasti několik jedinců sekavek, aby je přihodil do plovoucího koše vedle lodi, jak hezky píše svědek takových lovů, Karel Zahrádka, ve svých reportážích z cest. Než jsou koše plné, jsou ryby relativně v pohodě, protože jsou v proudící vodě. Samozřejmě pokud pominu stres. Jenže pak se lovec vydá po proudu směrem k nejbližšímu obchodníkovi. Ten musí nějak ryby dostat do svých nádrží, rybníčků. Jsou sice také většinou „na průtoku“, takže pořád ještě má ryba dostatek čerstvé vody. Ale téměř jistě stále nežere a stresu z nevhodného prostředí určitě neubývá. Obchodník shromáždí ryby od více lovců a putuje s nimi dál. Většinou již k exportérovi. Tato cesta je již s ohledem na podmínky pro ryby náročnější, protože se nejspíš s čerstvou vodou setkají až v cíli. Ne všechny ji vydrží. Exportér se ryby snaží dostat do takové kondice, aby přežily cestu do evropského velkoobchodu s pokud možno co nejmenšími ztrátami. Poprvé přichází ke slovu „akvarijní chemie“. Nebudeme si předstírat, že dostupnost různých léků je například v Asii mnohem větší, než je tomu v Evropě. Pokud u nás zrovna nenarazíte na obchodníka s padělky léků vyrobených na asijském kontinentu. A tak dochází k prvnímu brutálnímu útoku na potenciální nebezpečí, které by mohlo ryby ohrozit při přepravě.
Použil-li jsem příkladu, který popisuje autor řady „cesťáků“ z Asie, situace v Jižní Americe nebo Africe není nepodobná. Ryby chované a množené na farmách mají transport kratší o tu pouť s lovcem a obchodníkem k exportérovi. Když se ryba dostane do toho posledního pytle před cestou letadlem, těžko se lze domnívat, že měla nějaké velké množství skvělých zážitků. A nezíská je ani na další cestě. Všichni známe nějakého dopravce a víme, jak zacházel právě s tím naším balíčkem. Ani nemusí tyto rybí cestovatele potkat něco podobného, jako se přihodilo na letišti v Helsinkách a bude trvat ještě několik dnů, než přepravní boxy pustí mimo prostor pražského letiště veterinář s celníkem.
Teprve nyní začíná „boj o rybu“. Nelze se spoléhat na to, že se něco dá vyreklamovat, jako úhyn při přepravě. Rybu je třeba dostat rychle do kondice, aby se mohla prodat. Metod je na to určitě hodně. Kotevní červi se většinou vyndávají ručně. Poté je třeba vylít do nádrže dezinfekci, protože ryby mají otevřené rány. Podobné jaké má člověk po odstranění přisátého klíštěte. Jiné parazity hubí příslušné medikamenty. To vše je v režii velkoobchodu. Může se rozumný člověk domnívat, že by někdo jen tak zbůhdarma mohl zvyšovat své náklady? Že si to někdo myslí nic neznamená, protože nezná zákulisí toho, jak se ta či ona dovozová ryba dostala právě do té jeho prodejny, aby si ji mohl koupit. Odčervení sumců je často jedinou možností, jak je vůbec rozkrmit. A nelze spoléhat na to, že v přírodě takové ryby žijí zcela bez následků se spoustou parazitů v symbióze, jak někteří nazývají takové „soužití“. * Ryba je po cestě oslabená a paraziti ji udolají. Je samozřejmé, že pokud exportér dobře ryby vybral a zabalil, nebude mít importér tolik práce. Avšak těžko lze vyloučit při práci se živými tvory, že v průběhu přepravy nedojde k úhynu například několika otocinklů. Protože dochází v uzavřeném pytli k rychlému rozkladu, jsou bakteriálnímu útoku vystaveny všechny ryby bez výjimky. Ty silné, i slabší. Proto mají dojem rádoby odborníci, že importéři dělají něco nadbytečného, když vidí ryby plavat ve „fialové vodě“. Nikoliv, jen jim pomáhají vyrovnat se špatnými podmínkami, vzniklými při přepravě.
Možná by se někdo mohl domnívat, že v případě firem na západ od nás je ten aklimatizační proces nějak odlišný. Není. I ony se musí chovat stejně, „bojovat“ o každou rybu. A tak když po „léčebných masážích“ před cestou, po příletu a velmi pravděpodobně ještě v obchodě, se dostane importová ryba konečně do nádrže člověka, který jí bude chtít snést modré z nebe, stále není vyhráno. Ejhle, ryba se totiž dostala do vody, v níž vládnou úplně jiné mikroorganizmy, než tomu bylo doposud a přepečlivý akvarista zpitomělý internetovými diskuzemi ignoruje použití léčebných prostředků k omezení jejich vlivu. Maximálně použije často vzpomínanou oblíbenou vodoléčbu. A ryba uhyne. Kdo je na vině? Z internetových diskuzí je jasné, že přece velkoobchodník, který rybě oslabil imunitu zbytečným používáním léků po transportu. Nikoli akvarista přesvědčený o své pravdě, podporovaný podobně neznalými kolegy. Karanténa, která se doporučuje u všech nových ryb před tím, než si je pustíte do akvária, není jen o tom, že rybu koupete někde vedle společenské nádrže ve více či méně vhodné karanténní nádrži. Často prázdné, jen se vzduchováním, či v lepším případě i filtrací. Ovšem ta v prázdné nádrži je spíš nefunkční, protože karanténní nádrž běž tři dny před nákupem. To opět v tom lepším případě. Viděl jsem i láhve od okurek bez kyslíku, které měly takové karantény nahradit.
Aklimatizace nespočívá jen ve vyrovnávání teplot mezi vodou v pytlíku a nádrží. I voda by měla mít stejné parametry jako ta, z níž ryba přišla. A protože to je většinou nemožné, znalý akvarista používá používá přípravky - tedy tu akvarijní chemii - která vodu pomůže upravit do přijatelné podoby a oslabené rybě dá šanci se vzpamatovat. Samozřejmě, že vše je přímo úměrné pořizovací ceně ryby nebo ryb. Ale je i dost nadšenců, kteří budou chtít vytvořit ráj pro rybku v ceně dvacet korun.
Mimochodem pokud ví český chovatel, že jeho ryby budou cestovat ke konečnému zákazníkovi delší čas, pak je připravuje na cestu velmi podobně, jako když k nám jedou importy. To proto, aby ryby zvládly aklimatizaci na podmínky, které budou odlišné od těch, v nichž vyrůstaly.
*poznámka autora:
Symbiózou raději nazývám soužití, které je pro spolu žijící organizmy výhodné. Čehož příkladem jsou známí klauni a sasanky. Méně sympatická je mi „symbióza“, tedy soužití, parazita s hostitelem. A proto se jí v akvarijních chovech snažím bránit, protože život v akváriu je pro rybu přece jen trochu odlišný, od života v přírodě. Ale asi existují i ti, jimž to nevadí.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 60x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 19.01.2012 • Upraveno: 19.01.2012 • Přečteno: 1771x
Schválili: Bob66 30.11.12
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Ryby
| 11.04.2007 | | Tlamovci ze skupiny MBUNAS | 21803x |
| 24.01.2016 | | Stádia vývoje jiker karase zlatého - foto | 306x |
| 08.02.2008 | | Hodí se k sobě tyto ryby? | 29333x |
| 21.07.2016 | | Pár postřehů (neboli dva) z chovu skalárů | 1227x |
| 10.02.2007 | | Moje středeční návštěva v cichlidovém ráji | 1782x |
| 17.07.2011 | | Fotogalerie živorodek III část | 1339x |
| 18.03.2010 | | Perlovky | 1054x |
| 06.05.2008 | | Pancéřníčci | 14349x |
| 07.04.2015 | | Moje zkušenost - Mikrogeophagus ramirezi | 1761x |
| 26.06.2008 | | Gupka dúhová - Poecilia reticulata | 4946x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 07.08.2020 | | Voda teče všude | 553x |
| 19.10.2013 | | Nejen rodičovský kanibalismus? | 742x |
| 24.08.2012 | | Přišli jak legendární vojska | 603x |
| 13.12.2011 | | Mohou se přemnožit paví očka? | 2357x |
| 22.11.2011 | | Kdo nečte Akvárium živě, nemůže být dobrý akvarista | 824x |
| 04.07.2011 | | Gelová krmiva 2 | 1705x |
| 07.11.2010 | | Gelová krmiva - nové trendy v akvaristice? | 1875x |
| 22.10.2010 | | Sezonní tření velkých cichlid a některé defekty při něm | 1368x |
| 29.09.2010 | | Párové chování velkých cichlid | 1844x |