Články » Nejen rodičovský kanibalismus? 
Nejen rodičovský kanibalismus?
Neustálé polemiky na téma likvidace potomstva rodiči mne přece jen díky zdravotní indispozici donutily přidat pár myšlenek do diskuzí. Pokud v úvodu zmíním jikernaté ryby, pak jen okrajově, protože u těchto ryb je likvidace jiker či potomstva vyvolána více faktory, než je tomu u běžné predace živorodek.
Způsob rozmnožování a hledání potravy je v přímé úměře k požírání jiker u drobných ryb kaprovitých či třeba tetrovitých, i dalších volně se vytírajících. Stejně tak jako je tomu u likvidace potěru. "Co se hýbe, nebo vypadá, že by se dalo sežrat, je třeba prozkoumat, zda se nehodí k nacpání břicha." Pokud se ryby třou ve volné vodě, pak je samozřejmě šance jiker či potěru větší, s ohledem na plochu a pohyb vody, případně přispějí rostliny, kameny, písek...Ovšem v akváriu je prostor omezený a hledajících strávníků většinou více. Pak se chovatel musí bránit, aby úspěšně odchoval. Prostředky jsou známé, tak je vynechám.
Cichlidy se svou rodičovskou péčí jsou na tom trochu jinak, i když ani u nich není nečasté zlikvidování snůšky, nebo potěru. Faktory, které k tomu vedou, jsou rovněž obecně známé, takže není nutné se o nich nějak významně zmiňovat. Ovšem u živorodek je to trochu jinak... I když... Za vším hledej žrádlo!
Žerou živorodky svá mláďata?
Jeden z místních specialistů hbitě hned vyjmenuje řadu druhů, o nichž bude tvrdit, že nežerou. Já připustím, že některé druhy svá mláďata žerou méně, jiné naopak velmi výrazně decimují potomstvo. A opět je to z více důvodů. Porovnávat návyky ryb z přírody v omezených prostorech nádrží lze jen velmi stěží. Zvláště pak, protože se v případě živorodek jedná o ryby většinou z proudící vody, která porozená mládata odnáší od matky vyhledavší tmavší, zastíněný, či dokonce zarostlý prostor, bez přítomnosti dalších ryb. Podstatné je připomenout, že živorodé ryby mají obrovský apetit, protože nemají dokonalé trávení.
Akvárium je prostor velmi specifický, protože je uzavřený, a jen velmi špatně poskytující podmínky, které matka vyhodnotí v přírodě jako únosné pro zrod potomků. Z hlediska hodnocení schopnosti matek je třeba ještě oddělit od sebe živorodky "divoké" od těch dlouhé roky šlechtěných. Šlechtěné své návyky prakticky ztratily, a proto není výjimkou, že rodící samice plave po nádrži, a tu a tam z ní vyjde mládě. Což je prakticky povel pro ostatní přítomné ryby, aby si smlsly, protože "živá je živá". A je lhostejné k jakému druhu žrouti patří. Protože se tak děje i v druhových nádržích.
Oddělíme-li si "pravé" živorodky od těch "nepravých", pak lze pozorovat, že nerodí tak velké množství mladých, ale proti nepravým živorodkám jsou většinou mnohonásobně větší, a pro život mnohem lépe vybavené od samého počátku. Mezi ty pravé patří třeba všechny ze skupiny gudejí. I když i mezi těmito rybkami jsou výjimky třeba v podobě X.eiseni či A. robustus. Roman Slaboch uvádí, že u A.robustus funguje podobný reflex jako u živorodých štik. Oba druhy jsou výlučnými dravci. Z mé zkušenosti musím říci, že štiky "sypou" mláďata v podstatně rychlejším tempu než zmíněné veliké gudeje, a proto šance mladých jsou podstatně větší. B.belizanus hubu v období porodu sklapne, a vydrží jí to dost dlouhou dobu, aby se matka mladých nenažrala. Gudea psí v mém chovu rodí někdy i dva dny. Takže je buď nutné mladé odlovovat, a nebo první várku odepsat. Sklapne na první část porodu, a před druhou první mladé žere, nebo minimálně je pronásleduje a kouše. Přežití mláďat ve společné nádrži je víceméně nulové. Avšak třeba v případě velikých a příbuzných A. splendens přežije poměrně velké množství malých rybek. Je to podle mne preferovaným složením potravy. Jiné je to třeba u Ch.audax. Mláďat si samotná samice prakticky nevšimne a bude s nimi v nádrži. Pokud porodí ve společné nádrži, jsou některá zlikvidována ostatními rybami.
Jsou zarostlé nádrže všespásné?
U nepravých divokých živorodek je situace mnohem složitější. V zarostlých druhových nádržích samozřejmě určité procento mladých přežívá snad u všech druhů, a že mi jich nádržemi prošlo přes padesát. Ale není to jen rostlinami, i když i ty živorodkám poskytují určitý potravní potenciál. Ovšem aby se dalo říci - vypůjčím si slova zmiňovaného specialisty - že například L.melanogaster svá mláďata nepožírá, tak to je absolutní nesmysl. Při oddělení samice, která k mladým nemůže, se objeví mláďat o třetinu, ale někdy i o dvě více. V případě velkých mečovek X.kallmani je ten rozdíl v desítkách kusů. Zdání bezkonfliktnosti vztahu rodič - potomek vyvolávají malé živorodky jako jsou třeba H.formosa. Dle mých pozorování ale nejsou příčinou samice, nýbrž malincí samci. A opět to souvisí s prostým ukojením hladu. Nakrmíme-li nádrž s formosami, první a největší množství potravy padne do větších samic. Samci mají nejvíc starostí se svým neustálým hašteřením a dokazováním si své jedinečnosti, že se dostanou jen ke zbytkům. Miniaturní mláďata se tak snadno stávají obětí samců, ne snad proto, že by je dokázali sežrat, ale od ocásku je neustále oštipují, až mládě uhyne.
Samostatnou kapitolou jsou živorodky "hladinové" jako je třeba A.cultratus. Jejich mláďata se "skrývají" velmi zvláštním způsobem, který dobře vynikne v druhové nádrži. Přitisknou se ke hraně nádrže využívajíce vztlaku vody a ostatní dospělci kolem nich si "otloukají" nos o sklo ve snaze je ulovit. Což se jim téměř nikdy nepodaří, protože mláďata jsou jakoby nad hladinou vody. Těm plovoucí rostliny pomáhají.
Z těchto několika řádků tedy jasně vyplývá, že nejmenší ztráty mladých jsou v nádržích intezívně krmených a dobře zarostlých. Nutno dodat diferencovaně krmených, tedy aby dost bylo pro dospělce, a ti nemuseli další žrádlo hledat, ale dost i pro mláďata, aby mohla zůstat skrytá. Což ovšem málokdy bývá v nádržích koníčkářů... Ne snad s ohledem na množství rostlin. Některé džungle jsou toho důkazem. Ale krmení bývá málo. Málokdo by si připustil, že největších úspěchů při odchovu formos lze dosáhnout tím, že rybka žere třikrát i čtyřikrát denně...A hlavně je třeba vzít na vědomí, že většina živorodek žere prakticky ihned po porodu. Samice, protože mají prázdné břicho a mláďata, protože už je nikdo neživí.
Poněkud jinak je to s porody šlechtěných živorodek. V první řadě je třeba zdůraznit, že nejideálnější jsou porody u rybek ze zdravých, silných chovů. Tento předpoklad však nebývá vždy dodržen v případě ryb z asijských importů, nebo z chovů, jichž se dopouští lidé některé zásady ignorující. Stačí si pročíst místní diskuze...
Pro běžného koníčkáře je náhodný odchov mladých dostatečný pro běžnou reprodukci, komerční chovatelé jejich počty sledují ovšem velmi pečlivě. Proto víme, že šlechtěná pávčata či mečovky celkem běžně dávají více než stovku mladých. Víme, jaké záludnosti jsou s mláďaty plat, která se relativně dlouhou dobu jakoby bez života povalují u dna. Víme, jak velké rozdíly v porodech jsou u roky šlechtěných P.sphenops a divokých velmi blízko příbuzných P.salvatoris. Proto jich tolik dovedeme odchovávat. A všechno nakonec končí u množství podávané potravy. Protože všechno živé se rádo nažere co nejjednodušeji, nejen ryby.
Pokud ovšem koníčkář chová své živorodky, je jedno zda divoké či šlechtěné, v malé nádrži, pak mu ani sebezarostlejší nepomůže k tomu, aby mláďata ochránil. Rostliny nejsou samospásné, protože v nich jsou ryby zvyklé hledat něco k snědku. A co je to malá nádrž? Každá přerybněná, jak tomu je většinou zvykem. Koníčkář přece nebude mít ve dvoustovce deset mečovek.
Mohou se živorodky přemnožit?
Někdo se mylně domnívá, že ano, ale vědecky dokázáno je, že ne. Omezený prostor nádrže v jeden moment reprodukci ukončí, a to dvěma způsoby. Živorodky se superfetací přestanou rodit téměř nebo úplně. Ty ostatní zredukují počet narozených mláďat, a více se budou věnovat jejich redukci v potravním řetězci. Až do doby, než se podmínky v nádrži upraví do přijatelnějšího stavu. A opět to, mimo změn v kvalitě vody, souvisí podle mne především s množstvím potravy, kterou lze získat. Takže jak to tedy je? Žerou živorodky mláďata? Samozřejmě. Tu více, tu méně..., podle okolností. Dodal bych.
Závěrem bych rád konstatoval při své omezené počítačové gramotnosti, že latinské názvy se píší kurzívou, což neumím v tomto textu zařídit... :-) Tak to jen na okraj, že to vím a mělo by se to dodržovat.
Libor Šprysl
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 32x • Nelíbilo se: 5x • Zveřejněno: 11.10.2013 • Upraveno: 19.10.2013 • Přečteno: 743x
Schválili: Mrakoplash 19.10.13 • romant 19.10.13 • Johan 19.10.13 • alpaka 10.11.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Ryby
| 12.10.2010 | | Vnitřní paraziti u terčovců | 5806x |
| 02.09.2008 | | Osteoglossum ferreirai - černá arowana | 1643x |
| 04.05.2022 | | Šlechtěné formy guppy | 189x |
| 26.06.2009 | | 5 rad jak vybírat ryby na burze | 6232x |
| 03.06.2006 | | Rozmnožování ryb | 22071x |
| 02.02.2016 | | Cyrtocara moorii - Blue Dolphin - Tlamovec hlavatý | 571x |
| 15.01.2011 | | Léčba V-Penicilinem | 1305x |
| 06.05.2008 | | Pancéřníčci | 14349x |
| 27.03.2023 | | Pořizujeme si závojnatku | 103x |
| 11.01.2010 | | CICHLY - královné našich akvárií | 4990x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 07.08.2020 | | Voda teče všude | 553x |
| 24.08.2012 | | Přišli jak legendární vojska | 603x |
| 19.01.2012 | | Aklimatizace akvarijních ryb | 1770x |
| 13.12.2011 | | Mohou se přemnožit paví očka? | 2357x |
| 22.11.2011 | | Kdo nečte Akvárium živě, nemůže být dobrý akvarista | 824x |
| 04.07.2011 | | Gelová krmiva 2 | 1705x |
| 07.11.2010 | | Gelová krmiva - nové trendy v akvaristice? | 1875x |
| 22.10.2010 | | Sezonní tření velkých cichlid a některé defekty při něm | 1368x |
| 29.09.2010 | | Párové chování velkých cichlid | 1844x |