L-sumci

Nehlede k tomu, ze jsem s vekem postupne zjistil, ze cim vic toho prozradim (i kdyz v jinem oboru), tim vetsi dojem to na ostatni udela (treba i ze to sami nezvladnou), a nakonec to vydela jeste vic, kdyz jen vidi, co za tim vlastne vsechno je, a na co ani nepomysleli .

Viem,že ak to máš ako zárobkovú činnosť tak tie informácie ohľadne rýb, odchovu moc do pléna dávať nechceš.Portál je tu si myslím hlavne na to aby sme si akvaristi navzájom poradili a načerpali inšpiráciu.Prípadná konkurencia je zdravá konkurencia.

A mame jako dalsi info ocekavat jako ted u Tve nadrze:"Krmení: Vse vyzradit nemohu", nebo se muzeme i tesit, ze se neco dozvime?

rybicky.net/nadrze/22857 Jsem se rozhodl ze pujdu po prvnim odchovu l200 high finu v cr 10 kousku minulej tejden dorazilo z Venezuely

Nedostatočne zabehnuté akvárium.Kedže nepoužívaš ani vzduchovanie nie je sa čo čudovať.Otrava NO2 - NO3 pri ešte nie celkom biologicky fungujúcej filtrácii.A myslím,že tam toho bude ešte viac.

Zitra me zavolej a proberem to co tam muze bejt spatne

Ahoj dnes odpoledne jsem našel mrtvého sumečka nevite nekdo prosim cim by to mohlo být? bojim se o dalsi sumecky. Dá se to vubec poznat ? Chtel bych znat pricinu a zabranit umrti dalsich sumecku vsem moc dekuji za odezvu

Ja pouzivam obcas nikdy jsem nevidel problem, sumce bez problemu tru. A pouzivam prasek agaru ne platky, prasek nemusim macet a muzes rovnou vytvaret

Pánové oběma Vám díky. Jen pro jistotu, jedná se o tohle?
cerealie-musli.heureka.cz/…
A je to pro sumce opravdu bez rizik? Dočetl jsem se, že sice nemá nežádoucí účinky, ale větší množství může vést k horšímu vstřebávání živin a může mít projímavé účinky. Je to látka pro tělo nestravitelná a z těla odchází nepozměněn..Samozřejmě to platí pro člověka.
Otázka je jak to funguje u sumců a jaké množství je pro ně únosné. Prosím neberte to tak, jako že tuhle metodu zpochybňuju, naopak, myslím si, že je to výborný nápad a mě by jeho používání pomohlo, ale přeci jen...na svoju krunýře jsem móóóóc opatrný
Díky

Presne jak psal prasan zavaruji do agaru koretru a pridavam ruzny ingredience jeste vhodne pro sumce. (moje know how )
Agar koupis v jakymkoliv obchode se zdravou výživou. Některý sumce na to musíš navyknout a některý se tím začnou futrovat hned

www.akvarista.cz/…
Určitě tam najdeš těch článků víc. Bohužel Petr už mezi námi není.

Přidávám se k prasanovi s prosbou o přiblížení toho "dávání krmení do gelu"..klidně stačí i nějaký odkaz nebo nasměrování...Díky

No teď tam toho ještě moc není, ale je malinká, musím jí vykrmit

Já hážu dávno po zhasnutí. A musí být v místnosti úplná tma, protože stačí trošku světla a přifrčí Perleťovka a Lkám tablety sežerou... Házet to před zhasnutím, tak sou Lka hladem. Možná sou hladem i tak, ale ve tmě to aspoň nevidím. Ještě že Panáci umí žrát i dřevo.

Já jí dal před úkryt tu krevetu tak uvidím

Z počátku tak jak píšeš, ale bacha na vodu, ale s cyklopem nebo artemkou to tak o hubu neni. U mě už jdou sumci pro žrádlo klidně 3x denně, je to o zvyku.

Takže než zhasnete tak tam hodíte krmení? Ok mám toho tu dost pro perleťovky, tak to zkusím ta L114 jim prý moc narostla, já to přikládám nedostatku kvalitní stravy má asi 8cm

Keby si trocha popísal ako to do toho gélu dávaš a čo konkrétne používaš?Dík.
Predpokladám,že hovoríš o agare.

Best vseobecne pro sumce je cyklop, samci po nem nezatucnujou a i je procistuje. A artemkou krmim taky jak pise hansel a koretrou obcas.( je s tim sejreni to davat do gelu no)

No, ono záleží v jaký velikosti to máš, obecně mi přijde pro sumce co do masitý skvělá mražená artemka, jinak on si na to časem vleze, žerou ochotně ale neznamená to že ho u toho musíš vidět

Zdravím, přivezl jsem si L114 a bývalý majitel jí nedával masitou stravu, zjistil jsem si že žere např krevetky, koupil jsem jí baby krevetky ale nějak se ktomu nemá, máte nějaký nápad nebo trik jak sumce zvyknout na určitou stravu? Diky tomu moc narostla a chci jí dopřát to nejlepší

Já jsem před časem zachránil jednu jikru contradensovi, kterou nestihl sežrat. Už ani nevím, jestli jsem ji kulil a nebo se vyloupla sama. Každopádně dneska je to bezvadná 4 cm rybka. Stejně tak se mi povedlo na přelomu roku zachránit jednu jikru Planiloricaria cryptodon, ta se vykulila sama, to si pamatuji, a dnes bezvadná 9 cm rybka
Vodivost mám nyní myslím kolem 300 us. Už jsem dlouho nevytáhl konduktometr. Musím přeměřit.

Edit: Tím nechci tu teorii tvrdost x mops vyvracet, ale ani nějak potvrzovat.
Teď si vzpomínám, že jsem kdysi zachránil i jednu jikru L52 a taky bez problémů. Zebry, jestli se mi někdy ty čtyři kousky, co mám, začnou třít, tak vyzkouším

Když někde odkalují vodovodní řád a pak teče hnědá voda, tak to je asi ještě jiný level. Na to si dávám bacha. Ale toho "běžného" si člověk opravdu všimne až na dně nějaké odstavné nádrže a nebo na předfiltru a ten na škodu asi úplně stačí.

Stáva sa aj u nás hlavne v lete keď niekde niečo bágrujú.Bez RO som pôvodne mával v sudoch na dne hrdzavý nános.

Mopsici jsou kdyz se vykulej v tvrdy vode jelikoz jim to dela problem, idealne vyvojova voda je kolem 90us, stejne jak u zeber. Bavim se pokud se seberou samci, ve vetsi vodivosti se samcem neni problem, jelikoz je vykouse.

Plecos napsal:myslím, že jsem to tady už níže psal, nebo to bylo někomu do vzkazu - je šlem, který se občas utrhne (hlavně ve starším) ve vodovodním řádu. Na to mě právě navedl ten kolega ze severních Čech.
ten utržený šlem je mou noční můrou a ani o eLka nejde. Napouštím akva pomalu přímo z řádu hadicí, přes sprchu. Při jedné výměně jsem to pustil a šel si dělat něco jíné. Po asi 5 minutách jsem si všiml, že akva začíná být tmavší než normálně. Šla tam úplně hnědá voda a ryby se dusily u hladiny...

Ja som sa pomaličky dokopal k reverzke.Takže s vodou by až taký problém byť nemal.Niečo namiešam.Mám tak trocha šťastie že bývam pod Tatrami a vstupná tu je momentálne 70us.Z RO dostávam niečo okolo 2us.A tá troška vodovodnej by hádam problém po namiešaní robiť nemala.Skôr sa obávam toho nedostatku času a práce i v soboty a nedele,kedy len ťažko hľadám čas na výmeny vody a rybky.Raz týždenne to ešte ako tak stíham,ale častejšie no neviem.Potrebujem pri našom tlaku v sústave minimálne dva dni na napustenie vody z RO do plastových sudov čo mám doma.Hádam skúsim poriešiť aspoň dáky plavák,že to stále nemusím kontrolovať.
No dobre pánové,dali ste mi trocha nádeje - hádam to akosi pôjde a zase mi neskapú po pol roku.Skúsim to akosi v lete poriešiť.
Momentálne sa mi v stene hemží drobotina Pelvicachromus taeniatus - len zopár,ale som rád lebo mám len jediný dospelý párik.Ancíky už ani nerátam tie sa množia ako na bežiacom páse. No a radosť mi momentálne robia v sinicovej 200L drobce Julidochromis.
L-ká sa mi páčili už od mala,len akosi nebola možnosť sa tu k nim dostať.Pri strate 3 dospelých L201(prvé ktoré som mal) som hrešil sám na seba,že som to nedal.Stáli ma nemalé peniaze.Proste som sa vtedy neudržal a kúpil ich.Tak hádam to na druhý krát u mňa vydržia.Rybky akékoľvek čo mám takmer nepredávam a ak tak minimálne alebo ich darujem.Dlhé roky som sa venoval chovu rakov.Najviac do akvaristiky ma zasvetil starší brat,keď som sa popri jeho chove dokázal pri akvárku kochať celé hodiny.To si určite pamätáte akary modré,tetry čierne,skaláre či guramy a nesmrteľné rajovce.

Tak já bych si tedy dovolil něco přispět do mlýna
Svého času, to jsem byl ještě studentem (zde neslavně proslavené ČZU) a domů jezdil provozovat víkendovou akvaristiku, jsem prakticky nedělal nic jiného, než vyklepával L201...
200 litrové akvárium, cca 10-12 ryb asi třech forem "L201", které se mezi sebou myslím ani nekřížily (nebyl mezi nimi žádný pravý H. contradens - ty jsem postupně oddělil, ale byl tam párek takového "přechodného typu"). Dále v akva byla (tehdy) cca 25 cm velká Planiloricaria cryptodon a dvě porodničky pro živorodky s rozkrmenými L201. Až, jak mladé podrostly, tak šly do jiného akva. Jinak vodu jsem v tom akva měnil tak 2-3 (možná někdy i 4) kýble týdně, někdy i každý druhý víkend a nedivil bych se, kdyby to bylo i později, protože čerstvá voda nedělala moc dobře jikrám, které byly skoro furt. Filtrace - jeden velký bublák. Tvrdost vody tenkrát byla (to jsme měli jen obecní vodovod, teď jsme napojení na větší síť) kolem 550-600 mikrosiemens nebo jak se to píše. Teplota byla určitě kolem 30°C. Mopsíci občas byli...
L201 jsem se přežral, dal je pryč těsně před tím, než mi začaly problémy. Teď chovám jiné druhy, lítám kolem toho denně jak chuj, doma mi nadávají, a nic z toho. I když už jsem sledoval 30 cm samce scobina, jak tři dny dusí o něco menší samici v trubce, ale ty třešinky na dortu - nebo spíše jiné kuličky - tomu chybí...
Jsem se rozepsal, jak starý dědek vzpomínající na mladá léta, když se ho někdo zeptá v kolik hodin jede autobus...
Takže tvrdost u eLek, pokud to není nic extrémního, podle mě není až tak důležitá. Ryby se přizpůsobí a ty jejich jikry taky. Dám příklad s L134 - jeden kolega ze severních Čech jich dokázal sekat jak Baťa cvičky. Míchal jim vodu - měkkou z RO. Druhý kolega z jižní Moravy je měl(snad ještě má) v relativně tvrdé vodě (už nevím kolik, ale určitě nad 500 mikrosiemens) a sice se mu netřely tak často, ale taky jich pak samec v trubce k padesáti měl...
Co je ve vodě velký problém - myslím, že jsem to tady už níže psal, nebo to bylo někomu do vzkazu - je šlem, který se občas utrhne (hlavně ve starším) ve vodovodním řádu. Na to mě právě navedl ten kolega ze severních Čech. Jsem od přírody dost líný, takže mi to celkem trvalo, ale jak jsem se dokopal k alespoň základnímu předfiltru na vstupní vodu, tak se ukázalo, že na tom asi něco bude. Dal jsem tam celkem jemný - teď nevím kolikamikronový předfiltr a hned po prvním kubíku se potáhl rzí. Najednou mi celkem přestaly padat potěry (a třeba i dospělé L107) a hlavně - mladé nemají vady! Tedy, ne že bych teď najednou začal nějak hodně odchovávat. Jednak ten předfiltr musím rozšířit alespoň na 4 stupně, aby se tak nezanášel - aktuálně už tak moc asi nefunguje. A pak mi taky ty rybky, které jsem dříve celkem odchovával, v mezičase trochu zestárly a nebo jsem si nechal třeba jen pár a konkrétní samec není zrovna dobrý do chovu. Každopádně už zase vím, jak vypadá mladý L-sumec, takže něco na tom asi bude.

Niekedy Vám asi robievam nervy,tak sa ospravedlňujem.Fakt si všetky príspevky nesmierne vážim.
Konečne je tu firma ktorá vraj robieva rozvoz i priamo domov.Preto zvažujem kúpu L-iek.U nás ich kúpiť je ozaj kríž.
3 dospelé kúsky L201 a niekoľko drobcov som mal,len ako som písal v malom objeme som o ne prišiel.Vodu som sa snažil držať prekysličenú s vodivosťou ako udáva deutscher freund.Neviem čo ich postupne odpálilo.
Malá nádrž nie moc stabilné podmienky,možno trocha soľ (vtedy som to ešte poriadne nemal zistené) a používal som i šištice/lístie/torben.Mal som ich zhruba pol roka no a potom pomaličky odkráčali.
Strašne sa mi páčili,tak si tento raz chcem pripraviť (už v stene) také podmienky aby sa im u mňa páčilo a robili mi radosť.
Času mám málo a víkendové pracovné akcie to istia.Relax pri pohľade do akvárií je na nezaplatenie.Ešte raz vďaka.

Do vztahu tvrdosti a vodivosti radši nebudeme plést ppm, velmi hrubě u "normální" vody, tj. vody, která se svým složením nevymyká běžným zvyklostem, se počítá, že jednomu německému stupni tvrdosti odpovídá vodivost kolem 33 us/cm. Ale neříkejte na mě nikde, že to tady píšu, chemici to nemají rádi, je to opravdu plus mínus autobus Co se týká L 201 - podle prakticky všech dosud publikovaných zkušeností se nezdá, že by potřebovali takhle dramaticky velmi měkkou vodu. Je pravda, že na lokalitě jejich výskytu ve Venezuele, v Orinoku u Minicie, byly 4.4.2001 ve 12 hodin místního času naměřeny hodnoty: teplota 32,4 °C, pH 7,0, vodivost menší než 50 uS/cm. Jenže - zaprvé hodnoty vody v průběhu roku určitě nejsou neměnné (proto jsem taky psal, že ta tabulka níže nemá přílišnou vypovídací hodnotu) a zadruhé tyhle ryby jsou přizpůsobivé. Někde se uvádí pro chov celková tvrdost dokonce až do 15 °N, to bych možná úplně nezkoušel, pokud by to nebylo nezbytně nutné, nicméně pokud je mi známo, nikdo zatím nikde nepublikoval, že by v akváriu byla třeba tvrdost kolem jednoho nebo do dvou stupňů, což by odpovídalo té vodivosti na lokalitě. Jinak L 201 pochází z vody čiré, takže pro něj opravdu by výluhy neměly být příliš důležité. Poslední rozsáhlejší článek o chovu a odchovu L 201 publikoval Wolfgang Kochsiek v DATZ 7/2013. Uvádí, že pro úspěšný výtěr by měla mít voda vodivost do 350 uS/cm a že potěr postupně během odchovu převádí do tvrdší vody o vodivosti 600–700 uS/cm, což je docela dost. Mimochodem, podle Kochsieka hraje velkou roli teplota vody pro vývoj tzv. mopsí hlavy, což je tvarová deformace, která tenhle druh v akváriích docela často trápí - teplota vody pro tření, vývoj mláďat a jejich následný odchov musí být vysoká. Podle Kochsieka se při odchovu při 25 °C tvoří mopsí hlava až u 40 % mláďat, se stoupající teplotou tento podíl klesá a při 29 °C už je prý pod 10 %. Víc vám k L 201 říct neumím, třeba se zastaví Plecos nebo někdo podobný

Chcel by som si L201 zadovážiť opäť a nerád by som o ne prišiel,preto ma to zaujma a rád sa od skúsenejších niečomu priučím.Dík

Jestli ten přístroj měří vodivost, tak přece není schopen zachytit spoustu látek ve vodě a zachycuje pouze ty, co se rozloží na ionty. Takže pro náš případ (blackwater) je úplně k ničemu, protože vodivost je skoro nulová a přitom tam je spousta různých organických látek. Podle Wiki je vodovost Rio Negro 9 ale neuvádějí jednotky
EDIT: Našel sem pěkný článek a i se tam dočteš jak podle barvy vody odhadnout ideální koncentraci výluhů.
www.discus.cz/…

Vysvetlil som si to tak,že tam výluhy sú ale nie v tak veľkom množstve.Teda tu som sa mýlil.Celkovú tvrdosť som do toho nechcel miešať.
Podľa tej tabulky som si to vysvetlil tak,že 2-8ppm je vodivosť cca do 20us.
Celková tvrdosť pre niektoré prítoky Orinoca je cca 1dGH čo predstavuje ako ste napísal 1dGH - 17,8ppm čo by približne zodpovedalo cca 40us.
Chápem to teda správne,že by som pre L201 (Rio Orinoco) mal udržať celkovú tvrdosť do 1dGH?
Alebo som to úplne domotal?

Mícháte pravdy a nesmysly. Základní problém, který jsem asi vysvětlil v minulém příspěvku nepochopitelně, je v tom, že pokud někde vidíte číslo a za ním zkratku ppm, tak to nutně neznamená, že to číslo vyjadřuje celkové množství rozpuštěných pevných látek ve vodě. Zkusím ještě jednou: ppm je zkratka, která znamená "jedna část z milionu" neboli "jedna miliontina". Nic víc, nic míň. V případě rozpuštěných látek ve vodě můžeme klidně jednotku ppm nahradit jednotkou mg/l. Litr vody váží tisíc gramů neboli milion miligramů - jeden miligram je tedy jedna miliontina. Touto jednotkou můžu vyjádřit množství něčeho v něčem - a jejedno, čeho se to týká. To, že v návodu k měřiči TDS je uvedeno, že udává hodnoty v ppm, neznamená, že pomocí ppm nemůžu vyjádřit také něco jiného než TDS. Příklad přitažený za vlasy, ale možná to ozřejmí. Město má přesně milion obyvatel. Sleduji ve městě jeden konkrétní byt a zajímá mě, jaká v něm je koncentrace obyvatel města. V bytě je přítomen jeden člověk. V té chvíli mohu napsat, že počet obyvatel v daném bytě = 1 ppm. Když do toho bytu vstoupí druhý člověk, tak bude počet obyvatel = 2 ppm.
Zpátky k vodě. TDS neměří nic jiného, než měrnou elektrickou vodivost neboli konduktivitu, přičemž platí rovnice, že 1 ppm (neboli 1 mg rozpuštěných pevných látek v litru vody) = 2 uS/cm. Potud máte pravdu.
ALE: V té tabulce, kterou jste sem okopíroval ze stránek opefe.com, není pomocí jednotky ppm vyjádřeno TDS (celkový obsah rozpuštěných pevných látek), nýbrž tvrdost vody. Čili pokud vyvozujete z údaje, že tvrdost vody v Orinoku je 2-8 ppm, závěr, že tam nejsou výluhy, jste zcela vedle. Údaj v tabulce vám říká, že v té vodě je 2-8 mg/l neboli 0,02–0,08 milimolů/l iontů kovů alkalických zemin. Nic jiného. Neříká vám nic o množství rozpuštěných jiných anorganických nebo organických látek.

Obsah solí vo vode.
Edit:Podľa meraču to dokáže merať ionty tažkých kovov.
Nedá sa zmerať obsah vápnika a horčíka.Na meranie celkovej tvrdosti používam kvapkové testy.
Edit2:Nemiešal som celkovú tvrdosť a vodivosť.Porovnával som vodivosť a ppm(celkový obsah látok - solí vo vode)

Zkus se podívat na parametry vody v Rio Negro, což je typický blackwater a docela extrémní případ. (U Orinoka minimálně část povodí není blackwater) Tvrdost i vodivost jsou minimální. Voda černá, takže tam musí být hodně oraganických látek. A obsah organických látek podle mě nějak rozumně nezměříš. Osobně používám sera blackwater aquatan a řídím se návodem a neřeším to. Je mi jasné, že parametrům vody v Rio Negro se ta voda moc neblíží, ale rybám to je jedno. Navíc většina ryb co mám stejně není z blackewater.
Torben je asi lepší a levnější, ale jednu dobu nešlo sehnat větší balení.
EDIT: Nechápu tvůj poslední příspěvek. Co to měříš? cs.wikipedia.org/…
EDIT2: Trochu sem googlil ten měřič. To co měří nemá s tvrdostí ani vodivostí nic společného, ale možná by to mohlo reagovat na koncentraci výluhu. Otázkou je, na jakém principu to měří, protože je podezřele levný.

Napísal som že pôjde hore celkový obsah látok rozpustených vo vode.Keď človek pridá výluh tak TDS meračom nameriam čo? Zvýšený obsah látok vo vode - ppm.
Prepočet si dovolím tvrdiť robiť môžem,pretože je to takmer rádovo ,,raz toľko,,.
Zmeriam si vodu s ppm 100 tak takmer rádovo bude vodivosť niekde okolo 200.Zmeriam si vodu s ppm 300 tak takmer rádovo bude vodivosť 600.Nevravím,že je to presné ale ako informačný údaj to postačuje.

Teď už mícháte nejenom jablka s hruškami, ale ještě do toho přisypáváte meruňky. Možná by to chtělo zopakovat si základy chemie, přinejmenším pro akvaristy "ppm" je jednotka, anglicky "parts per million", ta sama o sobě nevypovídá nic o veličině, k jejímuž vyjádření je použita. A v té okopírované americké tabulce, jejíž vypovídací hodnota je vzhledem k nárokům konkrétních druhů L-sumců na vodu zcela mizivá, máte jasně uvedené, že veličinou, která je v tabulce vyjádřena v jednotkách ppm, je "hardness", tedy tvrdost. A s tvrdostí vody nemají organické výluhy nic společného, přesně jak píše NHKG, to je dáno definicí toho, co to je "tvrdost vody". Jinak pro přepočet: v případě celkové tvrdosti vody je 1 stupeň německý = 17,8 ppm
Stejně tak nemůžete nikdy přepočítat tvrdost vody na vodivost vody. Zkuste vzít trochu destilky, rozpustit v ní trochu kuchyňské soli a pak si změřit tvrdost vzniklého roztoku a vodivost vzniklého roztoku...
Jaroslav Hofmann

Nepísal som že pôjde hore celková tvrdosť,písal som o obsahu rozpustených látok vo vode - ppm.A to ppm pôjde s výluhom hore určite.Od ppm si viem odvodiť vodivosť,tak ma zaujma do koľko by som mohol ísť.Pre Rio Orinoco je to tuším od 42 do 55us.

No L201 by mělo být z horního Orinoka a to je blackwater, takže výluhy ano. Ty výluhy by tvrdost neměly zvedat, obsahují hlavně organické látky. I v přírodě je tam úplně černá voda a skoro nulová tvrdost. Každopádně pokud neplánuješ odchov, tak ty parametry není třeba úplně dodržovat. Většina ryb snese hodně odlišnou vody od té, ve které žijí v přírodě.

opefe.com/…

Different water parameters of South American Rivers
Advertisements
Fresh n Marine aQuarium Banner

Subquaria

Sera
Happened to find this on one of the website. It will be of interest to people who are thinking of setting up a biotope tank or condition your water for a specific species of fish.

Information courtesy of opefe.com/…
+-------------------------------+-------- +---------------+-----------------+
| Collecting Site-water type... | pH..... | Hardness(ppm) | temperature.... |
+-------------------------------+---------+---------------+-----------------+
| Rio Amazonas-white water..... | 6.9.... | 80 ppm....... | 29°C/84°F...... |
| Rio Apayacu-white water...... | 6.4.... | 20 ppm....... | 30°C/86°F...... |
| Rio Orosa-white water........ | 6.5-6.7 | 60-110 ppm... | 30°C/86°F...... |
| Rio Maniti-white water....... | ....... | ............. | 29°C/84°F...... |
| Quebrada Yanayacu-black water | 6.4.... | 20 ppm....... | 27°C/80°F...... |
| Rio Ampiyacu-white water..... | 6.4.... | 20 ppm....... | 29°C/84°F...... |
| Rio Napo..................... | 6.7-7.3 | 80-120 ppm... | 27°C/81°F...... |
| Rio Nanay.................... | 6.6-7.0 | 20 ppm....... | 25°C/78°F...... |
| Rio Itaya-white water........ | 6.0-7.0 | ............. | 23-27°C/73-81°F |
| Quebrada Tuche Caño.......... | 6.5.... | 60 ppm....... | ............... |
| Quebrada Yanashi............. | 6.5.... | 70 ppm....... | ............... |
| Rio Aguasyacu-white water.... | ....... | ............. | 28°C/82°F...... |
| Cocha at Oro Blanco.......... | 6.5.... | 120 ppm...... | ............... |
| Avaha Cocha at Oro Blanco.... | 6.5.... | 120 ppm...... | ............... |
| Paiva Chica Cocha............ | 5.8.... | 50 ppm....... | ............... |
| Lata Cocha................... | 5.5.... | 20 ppm....... | ............... |
| Urcu Cocha................... | 5.5.... | 1-2 ppm...... | ............... |
| Paiva Cocha.................. | ....... | 3 ppm........ | ............... |
+-------------------------------+---------+---------------+-----------------+
| Rio Xingu.................... | 6.7-6.9 | ............. | 26°C/80°F...... |
| Rio Araguia.................. | 5.8-7.5 | 4-20 ppm..... | 22-28°C/72-82°F |
| Rio Negro and Orinoco rivers. | 4.5-7.0 | 2-8 ppm...... | 24-28°C/75-82°F


Mám takú jednu otázku.K L201 určite nie výluhy,kedže reálne parametre v ich domovine sú 2-8ppm.Tak potom ako?Zrejme nie je L-ko ako L-ko.A ak tak minimálne množstvo,pretože aj výluh zvyšuje ppm.
Preto mi tu príde dosť veľa informácii zámerne chovateľmi zavádzajúcich,žeby business?
Sám nechcem tieto ryby chovať pre prachy,jednoducho sa mi páčia a chcem pre ne to najlepšie.Nie že ich budem dookola kupovať a po pár mesiacoch opäť.Taký bohatý nie som.

Děkuji z Baníku mám jiné rybky,ale tohoto krasavce poptává kolega a taky mu to řeknu.

jj děkuji za odpověď, předám to dále.

L-200 máme v Braníku,odkaranténované, odčervené, aklimatizované a zdravé

Aktuálně 4ks dospělejch posledních low finu L200 za 2200 za celou skupinku na prodej jsou aklimatizovany v cr uz.

Dokazu ti sehnat ryby primo z venezuely do cech, ne jak kudrna kterej to taha od glassera kdyby jsi chtel.

Zkus aquamaster.cz ten dováží ryby od glasera

Ahoj, chci se zeptat na L-200. Kamarád ho poptává a nemůže ho sehnat. Co jsem četl, tak všechno bude dovoz, tak kde teda koupit? máte někdo zkušenosti?

Jasne je to granulovana raselina se sodikem, neresim vazani kovu ale pridani humidu a taninu do vody. Delam blackwater u vetsiny sumcu a altumu.

Nejaky fotky mejch ryb a videjka jsou na mejch strankach fishforsale.cz

No ja občas Torben,ale o tom humáte sodnom čítam popravde teraz od teba po prvý krát.Nie je to vlastne tiež rašelina?Dáke fotečky chovne by sa nenašli?Rád by som si pozrel,čo všetko za nádheru tam máš.
Prípravky na báze rašeliny by mali fungovať ako prírodný absorbent,hlavne pri vstrebávaní ťažškých kovov.