Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Halančíci - chov

 

NápovědaFórum » Akvarijní ryby » Druhy ryb - chov 

Akvaristik.eu

Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
Halančíci - chov
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   19.01.2020 01:30 Muž KuBvA [40]
Dobrý den, jak jsem psal, měl jsem skupinku halančíků (1 samec,3samice). Do týdne mi zbyly jen 2 samice, poté jsem to akváro kde byly hodně zanedbal. Ale stále žily 2 samičky. Dnes jsem je chtěl odlovit a našel jsem tam jedno mládě a jen jednu samičku. Není možné, že by dominantní samička změnila pohlaví?

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2019 09:22 Muž hrochy [268] - low-cost, low-tech, old schoolRe: KuBvA
Ano, dle mého patří: www.biolib.cz/…. O rybce možno číst například tady: maniakva.sweb.cz/…. Stačí trochu hledat.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.10.2019 19:33 Muž KuBvA [40]
Patří mezi halančíky i epiplatys annulatus jestli ano stačí 20l pro menší chovnou skupinku 4 kusů (1samec,3samice) a kolik jich mohu ještě přidat ???

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   11.04.2019 21:02 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: peter111
Tuhle kombinaci bych opravdu nedoporučil. Oni Aphyosemioni nejsou úplně "drsní", ale jsou dost živí až "drzí" - a to do té míry, že se pošťuchují jak mezi sebou, ale tak i neodolají ani třepotavým ploutvičkám jiných rybek, tím spíš drobnějších než jsou oni sami...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.04.2019 20:55 Muž peter111 [0]
Dobrý večer, mám problém. Kúpili sme do akvária samca a samicu Halančíka červenoškvrnného a menších samcov gupiek. Halančíci však za chvíľku úplne obhrýzli gupkám chvosty a plutvy. Čo s tým robiť? Môžu byť tieto dva druhy vôbec spolu v akváriu?

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.01.2019 09:47 Žena A.K. [17] Re: Evča
Já z vlastní zkušenosti můžu doporučit Gardneraky, dokonce se i sami mnozí :)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.12.2018 22:22 Evča – halancici
Díky :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.12.2018 22:13 Muž NHKG [3784] - HadohlavciRe: Evča
V atlasu je u ryb uvedena náročnost chovu a jde tam vyhledávat.
Zadej:
České rodové obsahuje Halančík
Chov = Snadný
rybicky.net/atlasryb/hledat/
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.12.2018 22:06 Evča - Hadohlavci – halancici
Ahoj. Nevíte jaký druh halančíka je vhodný pro začátečníky? Díky

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.07.2016 13:02 Deepinpeat - HadohlavciRe: ondrejD
www.bbc.com/…

Tak podle tohohle článku tam C. diabolis žije desítky tisíc let.
Vyzkoušejte

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.05.2016 15:28 Muž GAGAL [387] - HalančíciRe: Deepinpeat
To je radost :-( Budu rád , za info i jiné druhy na výměnu/prodej

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.05.2016 08:41 Deepinpeat - HalančíciRe: GAGAL
Zatím po dvou zalitích vedou samci 14:0 Dám případně vědět.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   21.05.2016 23:37 Deepinpeat - Halančíci – Leptolebias aureoguttatus "Paranaquá"
Fotka k příspěvku
 

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   30.01.2016 09:52 Deepinpeat - Halančíci – Austrolebias gymnoventris "Castillos"
Fotka k příspěvku První barvící se samec :)
 

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   09.04.2015 19:29 R Muž vaclav [11219] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: SAA
Asi by to mělo patřit sem rybicky.net/forum/19409-mezinarodni-vystava-halanciku-a-akvarijnich-ryb-praha-2015
Výstava se koná 24.06.2015 (středa) - 28.06.2015 (neděle) rybicky.net/akce/1679 :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   09.04.2015 12:31 Muž SAA [9] – výstava
Těm, kdo mají o chov halančíků a zisk chovného materiálů zájem doporučím pohled do akcí - vložil jsem informace o konání XII. mezinárodní výstavě halančíků. Kontaktní informace jsou taky v kalendáři akcí. Těšíme se na shledanou.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.03.2015 01:52 Muž 0 [1140] - Obecné.Re:
Na posledních dvou foto jsou jordanely, už mi to tam nešlo dodatečně dopsat.

Přidám odkazy na ten mokřad v Turecku, odkud Aphanius danfordii pochází:

www.youtube.com/…


www.youtube.com/…

Je toho na Yahoo a YouTube mnoho.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   08.03.2015 01:31 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: robo111
Fotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvku

Splnil jsem si přání a první ryby z "rodiny", chladu odolných halančíků, už plavou u mne doma v rybárně.

Z malého výběru ze zdroje v Německu, mám "vysněné" Aphanius danfordii, které patří mezi ty, které se mi z těch rozmanitých druhů nejvíc líbí a navíc je zrovna tento uveden na červeném seznamu, jako kriticky ohrožený. Samice mi svým vybarvením připomínají živorodky Jenynsia, které taky sháním.

Podrobné zajímavé informace se nacházejí tady - www.iucnredlist.org/… , stačí je vložit do překladače.

Chtěl jsem si pro začátek pořídit do chovu dva páry, ale dostal jsem chovnou skupinu tří samic s jedním samcem. Samec vypadá životaschopně, tak by mohl na všechny tři samice stačit.

Hlavně, aby se rozmnožily. Nejdřív je zkusím nechat po zaplnění samic jikrami, vytřít doma a později na jaře je vysadím do rybníčku a nechám se překvapit, jaké budou na podzim výsledky.

Chci se podílet na zachování tohoto cenného druhu a rozšířit jeho chov mezi další zájemce.

Pořizovací náklady nebyly zrovna zanedbatelné. Jeden kus mne vyšel na deset euro.

Ještě stále s dalším Němcem jednám o odkoupení divokých plat Tampico, které mi předběžně přislíbil, ale dokud je nemám doma, tak není vůbec nic jisté.

Už dřív jsem je chtěl po chovateli z Itálie, jenže je neudržel a odkázal mě na Francouze, kde jsem neuspěl.

Robo111, to, co jsi mi, teď posledně psal do vzkazů, beru v potaz. Dám těm jordanelám výběr možností na tření a nejspíš k tomu přistoupím ke konci tohoto měsíce. Nechci nic uspěchat, budu potřebovat dostatek přirozeného krmiva a venku se to teprve "probouzí". Navíc mám spoustu dalších aktivit a na ryby málo času.

Napsal jsem sem, abych mohl vložit i nějakou tu ukázkovou fotku. Snímky jsou jen průměrné kvality, protože přes plast se fotí velmi obtížně.

Do budoucna bych rád udělal fotky i přes sklo, ať jimi můžu obohatit zdejší atlas ryb, kde od druhu Aphanius danfordii nejsou nyní vůbec žádné.

Na první fotce jsem aphaniusům dal roupice, na druhé vločky. Berou dobře obojí.
 

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   04.03.2015 10:23 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: 0 - pro ondrejD
hmm Toho pána znám.
ondrejD - Komu není rady, tomu není pomoci. :-(

Limity máme všichni. Abychom jim mohli čelit, tak s nimi musíme přijít do styku. Pak se vytváří reakce i na patogeny, predaci, ... atd..

To, co nazýváme evolucí, působí v přirozeném prostředí i "náhradním" prostoru a zpětný proces domestikace je možný. A znáte tu větu, co má počátek, má i konec; a v konci je nový počátek. Čas a děj probíhá, ať je momentální podoba jakákoliv.

A taková malá otázečka, doufám, že mi odpovíte:

Jak každý druh přišel k té své prvotní největší rozmanitosti, která se nyní zmenšuje převážně vlivem lidské rozpínavosti ? To mne fakt zajímá. Já si odpovědět umím, ale zajímá mě názor Ondry.


Jinak, pokud jsem pro Vaši citlivou povahu arogantní, tak z Vaší strany to beru, jako bezohlednost, když jsem na počátku poprosil, aby jste mi neubíral sílu "roztáčením" kola stálým nekončícím dohadováním, přesto jsem se Vám "věnoval". Ale teď, už je mi to naprosto fuk.

Mne takové "smrště" emocí nepoloží, pružně se ohnu a poté opět vzpřímen pozoruji, jak se rozdmýchávači bouří pod tíhou vlastních omylů nakonec sami zlomí.

Opravdu netrvám na ničem, v čem se mýlím.

V případě správné odpovědi, jak druhy dosáhly nejvyššího bodu své genetické rozmanitosti, budu spokojen a mohu prohlásit, že tomu rozumíte. Stačí na to jedna věta.

Přidám něco "prastarého" na prostudování: osel.cz/… .

Je tam zmínka i o tom "hrdlu láhve" a souvislosti k historii lidstva, což jsem dřív uvažoval ve sporu použít.

Jiné zajímavosti: osel.cz/… , slideplayer.cz/… ,

moodle2.voskop.eu/…


Víc se zapojím, jen příspěvky o rybách. Na další rozepři nereaguji. 0.





 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   03.03.2015 22:48 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: 0
Vážený pane Puchovský,

my dva v tomto tématu společnou řeč opravdu nenajdeme - nejen že hovořím jiným stylem a jinými slovy, ale chvílemi i o dost jiných věcech:

ad. rychlost mutageneze: gratuluji, odkazem na jeden jediný článek o jednom jediném druhu, chovaném v zajetí (křeček) jste vysvětlil naprosto bravurně problematiku spontánních mutací, jejich rychlosti a vztahu jak k rizikům vyplývajících z dlouhodobě inbredního chovu, tak i jejich uplatnění v mikroevoluci /tím myslím mikroevoluci v přírodním prostředí, ne ve klecích, akváriích, či zahradních rybníčcích/ ... - tohoto já opravdu schopen nejsem, možná proto, že si uvědomuji hloubku podstaty problému, možná však pouze proto, že o tom holt nevím vůbec nic - nechávám na každém, aby si udělal názor - vy jste si ho udělal, a já vám ho neberu.

Ad. "Na příkladu o těch hlodavcích a čehokoliv jiného, i těch gupek, nikdo neuvedl zásadní předpoklad !!! úspěchu pro přežití. Teprve ´LiborSprysl´ to zmínil u mladých pavích ok."

- L. Sprysl správně zmínil, a já s tím souhlasil, že mladí jedinci jsou přizpůsobivější než dospělí k novým podmínkách na konkrétní lokalitě. ALE: vždy hovořím o tom, že toto přizpůsobení má své limity, které vycházejí z genotypu daného jedince - to je něco, s čím konkrétní jedinec holt nic neudělá - toto jsou karty, které dostal do vínku, a s nimiž musí "hrát". Občas (spontánní mutací) může získat další eso, mnohem pravděpodoněji to ale bude janek, osma nebo i míň ... - občas dokonce získá chybnou kartu, která nemá žádnou hodnotu, a s níž prostě hrát nemůže... - a když těch chybných karet získá víc, nebo ani nemusí, ale stačí když přijde o ta esa, jeho "hra" (reprodukce) končí - a zde jsme u toho inbreedingu a efektu známému jako "bottle neck" - nebyl jsem schopný to vysvětlit vlastními slovy, zkusím tedy - ač to nemám ve zvyku - též najít nějaký odkaz:

is.muni.cz/…

Dále jen nadhodím 2 související termíny:

- heterozní efekt,
- inbredni deprese.

Ale jak známo, 100x opakované se stává pravdou .. - a zejména tedy objektivní pravda neexistuje .) - tedy je třeba připustit i tu variantu, že nejen že tomu nerozumím, ale dokonce pouze jako onen pověstný ješitný stařík, trvající na posledním slovu, nejsem schopný přiznat, že bych se mohl mýlit ... - ano, i to je možné! Hergot, měl bych se zamyslet ... .)

Jsou tu však přeci jen věci, se kterými souhlasím - píšete:

"Zůstanu neoblomný v tom, že kdo chce být "Kazatel" - mentor, měl by umět i naslouchat a zapomenou na ješitnost. ... Stačí se zpětně "ohlédnout"

Ano, i já zůstanu neoblomný - jsou věci které považuji za aroganci ("„Chlape, dám Ti odkaz na nejznámější učebnicový příklad, co mi je znám od základky, tak si ho celý pečlivě přečti a dále, mne tím prosím Tě víc nevyčerpávej.“), tak i věci, které považuji za danost (genotyp je základ, nikoli fenotyp).

Omlouvám se redakci i ostatním za prodlužování této v této chvíli již zcela zbytečné názorové přestřelky, Reakci, která nepochybně obratem přijde, se již pokusím nekomentovat - a nebo již jen opravdu stručně ...
Vyzkoušejte

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   28.02.2015 02:10 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: ondrejD
ondrejD - Toto srovnání já prostě nechápu ///

Je to tím, že máte vědomostní mezery a proto jsem ten Váš výklad označil za nedokonalý, až zcestný.


ondrejD - arogancí jsem samozřejmě myslel toto: Chlape, dám Ti odkaz na nejznámější učebnicový příklad

Pokud píšete: – z hlediska obecných genetických zákonitostí ale každá uniformní populace spěje pomalu k zániku .. – obnova pestrosti sice možná je, díky postupným náhodným mutacím, ovšem je třeba pamatovat na to, že mutace vznikají jak pozitivní, tak ale i neutrální až negativní, ve vztahu k přežívání jejich nositele, a samostatnou otázkou, na kterou neznám odpověď, je rychlost mutageneze - taktéž zřejmě různá u různých druhů.

Když neznáte odpověď, tak jsem Vám ji v tom odkazu předložil a to "arogantně" důrazně, protože by Vám mělo tohle být dobře známo, když o této učební látce radíte a netvrdil bych, že to nemá souvislost, právě, že ano ano .

A to i ve vztahu k endemickému Cyprinodon diabolis .

Já ty dokumenty s velkým zaujetím sledoval, když byly v TV vysílány a vyhledal si následně po internetu dostupné materiály o tomto druhu i jemu příbuzných.

Je docela dost možné, že C.diabolis, vznikl tou dlouhodobou izolací do těch prostor nějakým způsobem proniklých ryb, např. od druhu Cyprinodon macularius, nebo jejich společného předka. Vzhled i extrémnější podmínky, v nichž žijí, jsou si v mnohém podobné. Ta specifika limitují vysazování do jiných vhodných lokalit mimo tu "díru" a jejich chovu v lidské péči. Záznamy o tom jsou dohledatelné.

K tomu ´Parosphromenus´ projektu, bude Deepinpeat potřebovat hlavně dostatek k tomu vybavených nádrží a spolupráci stejně zaměřených chovatelů, což je základní a všem známý fakt.

Na příkladu o těch hlodavcích a čehokoliv jiného, i těch gupek, nikdo neuvedl zásadní předpoklad !!! úspěchu pro přežití. Teprve ´LiborSprysl´ to zmínil u mladých pavích ok.

Boji o život a prosperitu, předchází příprava. Tvrdá skutečnost, o které je zbytečné polemizovat.

Zůstanu neoblomný v tom, že kdo chce být "Kazatel" - mentor, měl by umět i naslouchat a zapomenou na ješitnost.

Kamarádské vzájemné pochlebování a tvrzení, že jde jen o nevinnou debatu nad Cyprinodon diabolis, jeho velikostí populace a prognózou do budoucna, je pouze úsměvu hodný výrok a viditelný manévrovací pokus , jak ven ze slepé uličky.

Stačí se zpětně "ohlédnout" . Na tom, co je dáno, se tímto nic nezmění.

Jenže promazáním těch označených příspěvků se část reakcí od uživatelů ztratí. Tak jsem to raději celé okopíroval a uložil si do databáze, pro nečekanou potřebu. 0.






 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 23:34 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: SAA
Petře, to já ti vážně nepovím, jestli LEC nebo Latta - ale řeknu ti zdroj: Karel .) - třeba vypátráš víc .. Jak to bude s pohlavím netuším, mám je ca od listopadu, potěry tedy ještě malé, a je jich vážně jen pár - ale pořád se třou, i když jiker zoufale málo - no spíš je dobře vybírají.. Fakt je to bomba, řeknu ti jsem z nich vážně nadšený, škoda těch cyanostictum co sem o ně přišel skrz zmatky kolem toho stěhování .. :( - georgiae jsou ale důstojnou náhradou ;-)

Jo a o ty adornaty se klidně hlásím - jak je s nima problém, zajímají mě! :)))
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 23:13 Muž LiborSprysl [8908] Re: ondrejD
Jo jasně, ta ryba je opravdu fenomén...Jsem zvědav, jak dlouho to ještě bude přežívat.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 23:08 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: LiborSprysl
LSprysl: Ale těžko dohledáme, co bylo na začátku, že? Třeba to bylo jen pár samic, aby porozená mláďata byla lépe připravená na nové podmínky...Což zajisté připustíte, že funguje u těchto ryb spolehlivě... OK?

Moje reakce: OK ;-) - pravda: mladé narozené v nových podmínkách se adaptují lépe než staré kusy - to platí trufám si říct u ryb obecně (proto se směju těm, kdo chtějí v akvaristikách kupovat co největší ryby - ale to sem přímo nepatří .)

Pravda je i to, že těžko dohledáme, co bylo na počátku invaze gupek do celého světa - zda tisícové hejno nebo pár odpářených samic (odpářených klidně mnoha a mnoha samci :) - ale jednu věc, v porovnání s tím C. diabolis (abychom se drželi tématu, a neskončili jako OT :), bych rád rozvedl - je jí velikost areálu.

Diabolis žije v jedné jediné díře, všichni jedinci se mohou poměrně snadno pářit se všemi.

Guppy, nebo gambusie - jsou rozlezlé skoro všude - a jde v podstatě o více či méně izolované populace, které si žijí vlastním životem (při samozřejmě občasné migraci některých jedinců mezi populacemi), probíhají v nich de facto už speciační procesy vedoucí k rozrůznění těchto izolovaných populací - byť by tyto všechny měly relativně stejný základ, rozmnožily se do milionů ryb, vytvořily ony lokální populace a . - viz výše.

Naproti tomu C. diabolis - nejen že žije v jediné lokalitě, ale i v lokalitě velmi omezené - nemůže se namnožit do mnoha ks, i přirozená minima odpovídající potravním zdrojům byla kolem 150 - 200 ks...

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 09:00 Muž SAA [9] Re: ondrejD
Fotka k příspěvku 0: LiborSprysl poukazoval na filosofii, já se budu bránit slovu zločin;-). Zločinem rozumíme trestné činy, tj. protiprávní činy, které trestní zákon označuje za trestné a vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně, za které je možno uložit TOS delší než 5 let (13/2 TrZ ve spojení s 14/2,3). Zvláštní část trestního zákoníku (ani ZSM ani ZTOPO)skutkovou podstatu "zvrhlost" nezná:-)
Konečně zpět k halančíkům. Ondro zdá se mi to, nebo tu "šachovnicovou" kresbu na těle samců má jen populace GWW 86/2 z lokality "Latta"? Ty LECy které zásluhou J. Kadlece putovaly ČR ji neměly, pokud mě paměť neklame. Každopádně je to nádherný druh a krásný kousek. Jaký dávají poměr pohlaví?
Chci se zeptat přítomných, zda někdo chová vějířovky rodu Hypsolebias? S Gagalem se nám už mnohokrát stalo, že jsme jeden druhému přinesli jikry/rybky, pak o ně původní chovatel přišel a druh jsme díky sdílení udrželi. Jako motivaci přikládám foto Hysolebias adornaus Sitio do Mato, jednu z obtížnějších Hypsolebií, je dost háklivá na čistotu vody jako potěr, dospělci trpí nemocemi častěji, než je u jihoamerických halančíků zvykem a poměr pohlaví není vyvážený, převažují samice (někdy je jich mezi mladými 100 %).
Pro ty, kterým nestačí jen fotografie halančíků, navštivte jejich výstavu 24. - 28. 6. 2015, opět v BZ PřF UK. Na konci je možno veškeré exponáty vydražit a možná budeme mít ještě jedno překvapení, které usnadní šíření těchto druhů.
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 05:17 Muž LiborSprysl [8908] Re: ondrejD
ondrejD napsal: A ty guppy, co po světě plavou, taky nejsou zrovna standardní výstavní kusy - ale právě ta pouliční směs..- OK?
Ale těžko dohledáme, co bylo na začátku, že? Třeba to bylo jen pár samic, aby porozená mláďata byla lépe připravená na nové podmínky...Což zajisté připustíte, že funguje u těchto ryb spolehlivě... OK? ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 00:49 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: 0
Ne, já opravdu netrpím nutností mít vždy pravdu (.. a kdyby jo, stejně to asi nepřiznám že ;-)

ale toto fakt nechápu:

Srovnáváte zkušenosti z vašeho chovu - letnění v bazénu, izolovaném od drtivé většiny nemocí, predátorů, konkurentů, .. apod. - a to vše v jednotkách generací .. - s tím, o čem jsem psal já, t.j. s kontinuálních životem v přírodních podmínkách, s predátory, konkurenty, parazity ... - a to vše v desítkách až stovkách generací...

Toto srovnání já prostě nechápu .. - mám hold svoje limity a nebojím se je přiznat.)


Tou arogancí jsem samozřejmě myslel toto:

"„Chlape, dám Ti odkaz na nejznámější učebnicový příklad, co mi je znám od základky, tak si ho celý pečlivě přečti a dále, mne tím prosím Tě víc nevyčerpávej.“

- toto si hold opravdu myslím, že do seriozní debaty nepatří.

ale neberu to osobně, každý má hold svůj pohled na věc, tak to prostě je.

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 00:33 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: SAA
Fotka k příspěvku Ad. "Pánové, nečekal jsem, že se nevinná debata nad Cyprinodon diabolis, jeho velikostí populace a prognózou do budoucna může takhle zvrhnout."

Petře, neměj výčitky - naopak, musím Ti poděkovat, že jsi mne nakopnul něco napsat - následnou debatu totiž považuji za velmi cennou - z nejrůznějších úhlů pohledu...

Abychom se vrátili k počátku oživení tohoto tématu: navazuji na Pavla, Tebe i Davida a přikládám foto dalšího z krasavců :)) - už mám i pár mladých:)

 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.02.2015 00:28 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: ondrejD
hmm Vy se nechcete smířit s možností, že by jste se mohl v něčem minout do černého.

Konzervatizmus = ustrnout. Chcete mít ve všem pravdu, prosím mějte si ji, když na tom tolik lpíte.

Už jsem se setkal s různými projevy obhajování s nádechem fanatizmu, kdy jiný názor je označen za aroganci. OK.

Ty paví oka jsem koupil ze šlechtěného chovu a mohl pozorovat, jak venku rok co rok obstojí.

Zkuste udělat to samé a možná někdy v budoucnu u pivka to více podrobněji si vysvětlíme. pivo
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 23:58 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: 0
0 napsal: Rozdílná schopnost vnímat a posuzovat sledované probíhající děje a jejich interpretovaný popis v navazující debatě, má občas za následek vznik názorového napětí, které se ve skutečnosti projeví, jako pozitivní podstata.

Moje reakce: názorové napětí je fajn, ale končí přesně tam, kde začíná arogance - nechávám na posouzení každého.

O napsal: Foto: I šlechtěná paví očka jsou venku stejně životaschopná, jako divoké formy.

Viz. reakce na - .. dnešní šlechtěná gupka...by nevydržela dlouho ...jak by dopadla taková gupka, kdybychom ji vypustili do přírody? ...
nejsou v kontaktu se skoro žádnými nemocemi, a i kdyby náhodou něco přišlo, b) máme malachitku, acriflavin, ...

Však jsem psal, že je to nevhodnou technikou chovu. ;-)

Moje reakce: jak to chápu, jde o guppy z vašeho chovu - z vašeho letnění? V tom případě je mi líto, ale ač se v předešlém příspěvku snažíte o smířlivý tón - viz:

"Pro mě jsou všechny ty Vaše argumenty naprosto srozumitelné, celou měrou známé a ztotožňuji se s nimi." (příspěvek 0 z 26.02.2015 02:47),

- tak musím konstatovat, že pokud foto ryb z letnění udáváte jako argument "proti" mému výkladu, tak jste nepochopil vůbec nic .. -bohužel.



Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 23:30 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: Pepan
Pepan: Stačí jako příklad uvést to, kdy "ochránci přírody" osvobodili laboratorní hlodavce a pustili je "na svobodu". Návrat do přírody nepřežil ani jediný.

- Ano, o tomto přesně mluvím, zde jde o dlouhodobý, často liniový chov v zajetí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 23:26 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: LiborSprysl
Libor Sprysl: No nevím jak šlechtění křečci, závojnatky či čivavy ... pávčata, dania, gambusie, ale třeba rovněž alexandři z jiné říše ;-) (celkem snadno si vzpomenu na několik dalších příkladů, a bude jich na stovky) aklimatizaci na nepůvodních přírodních lokalitách zvládli celkem úspěšně... no Myslím, že ten problém bude někde jinde...

Ano, ten problém, o kterém píšete, je někde jinde: já mluvil o populacích dlouhodobě chovaných v zajetí - gambusie byly před vysazením do světa desítky a stovky generací chovány a selektovány v zajetí? nemyslím si .. A ty guppy, co po světě plavou, taky nejsou zrovna standardní výstavní kusy - ale právě ta pouliční směs..- OK?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 23:17 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: 0
Myslím si, že ztráta Vašeho úvodního konfrontačního tónu v této fázi diskuze o čemsi svědčí.

Nevím jak ostatní, ale já opravdu nepochopil Vaše "příspěvky" jako doplňující, ale hovořící zcela o nečem jiném - v situaci, kdy je tématem hovoru přežití C. diabolis ve volné přírodě, argumentovat přežíváním zvířat v řízené péči člověka .. - no nevím..

Ale jsem rád, že píšete, že už mým argumentům rozumíte.


 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 23:02 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: SAA
Fotka k příspěvku Cituji: ... nečekal jsem, že se nevinná debata... může takhle zvrhnout.

Toto je veřejné fórum pro každého, kdo má k probíranému tématu, co "říct" a může přispět informacemi v podobě vlastní praxe, nápadů i nastudovaných poznatků.

Zúčastnění si takto pomáhají rozšířit obzor poznání a snáze najít odpovědi na své otázky. To neznamená, že, když dva dělají totéž, tak musí postupovat stejně a mít naprostou shodu.

Rozdílná schopnost vnímat a posuzovat sledované probíhající děje a jejich interpretovaný popis v navazující debatě, má občas za následek vznik názorového napětí, které se ve skutečnosti projeví, jako pozitivní podstata.

Tato zcela běžná diskuzní konfrontace i kritice podrobené hodnocení příspěvků, je impulzem pro rozvíjení a zdokonalování talentu, jak ve vědecké, umělecké, fyzické, tak i myšlenkové tvořivé práci. Je to ve všech sférách, součást každodenního života .

Petře, tohle vše - nevinnou debatu, jste označil, jako ´´zvrhlost´´, tedy zločin.

V Ondrovi vidíte obětavého dobráka, co se Vám snaží ze všech sil pomáhat a mne máte za darebáka, který chce snahu překazit a Ondru znemožnit.

Viz: //Ondra hovoří o ztrátě variability.// - A já o její možné obnově. Tím se doplňujeme. Stačí pozorně číst.

Vše, co zde bylo uvedeno, má v obsahu potenciál k zúročení. Neovládaná zaujatost zaslepuje smysly a doplňující předlohy považuje za nesmysly.

Redaktoři by to vše tady neměli mazat, je tu dost informací k poučení a zmařilo by se nemálo životního času těch, co sem čímkoliv přispěli.

Jestli z toho má někdo mindrák a nezvládá emoce, tak, ať se přihlásí někam jinam, kam ?, třeba do Zpovědnice zpovednice.peoplelovepeople.com .

Hlavně, ať se neuzavírá sám do sebe a nepodléhá duševní pustotě , aby to jednou neskončilo, jak v té moravské hospodě.

Foto: I šlechtěná paví očka jsou venku stejně životaschopná, jako divoké formy.

Viz. reakce na - .. dnešní šlechtěná gupka...by nevydržela dlouho ...jak by dopadla taková gupka, kdybychom ji vypustili do přírody? ...
nejsou v kontaktu se skoro žádnými nemocemi, a i kdyby náhodou něco přišlo, b) máme malachitku, acriflavin, ...

Však jsem psal, že je to nevhodnou technikou chovu. ;-)

Tak se tu na mne chlapci, už nezlobte a berte to, jako " krátký pobyt v ringu", prostě v sportovním stylu. 0.


 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 10:34 Muž Pepan [5029] - RostlinyRe: LiborSprysl
LiborSprysl napsal: Ondrej D - podrobnější komentář: nepochopení – příklad: zkusme vzít skupinu šlechtěných křečků, závojnatek, čivav, … – a vypusťme je do přírodní lokality, a ponechejme je svému osudu. Zvířata sama budou hledat potravu, úkryty, vypořádávat se se zraněními a nemocemi, s výkyvy počasí, a konkurencí ostatních druhů – sama se budou muset množit.. - jak dopadnou, bez péče chovatele? Dříve nebo později zmizí ... A proč? Protože ztratily velkou část toho, co měly jako původní populace – tj. pestrost, pestrost v tom, že se jsou schopny vypořádávat se stovkami stresorů... Jsou uniformní – selektované na několik málo faktorů, a v přírodě se musejí každý den vypořádat s desítkami až stovkami problémů, se kterými v zajetí nemusely.

No nevím jak šlechtění křečci, závojnatky či čivavy ... pávčata, dania, gambusie, ale třeba rovněž alexandři z jiné říše ;-) (celkem snadno si vzpomenu na několik dalších příkladů, a bude jich na stovky) aklimatizaci na nepůvodních přírodních lokalitách zvládli celkem úspěšně... no Myslím, že ten problém bude někde jinde...

Stačí jako příklad uvést to, kdy "ochránci přírody" osvobodili laboratorní hlodavce a pustili je "na svobodu". Návrat do přírody nepřežil ani jediný.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 08:53 Muž SAA [9] Re: 0
Pánové, nečekal jsem, že se nevinná debata nad Cyprinodon diabolis, jeho velikostí populace a prognózou do budoucna může takhle zvrhnout.
Ondro, díky za osvětlení tématu.

Kolegu 0 si dovoluji, vzhledem k jeho konfrontačnímu tónu sdělit, že (přinejmenším dílem) argumentuje naprostými nonsensy. Viz hned první komentář:

ondrejD - pokud z takové populace vybereme jen několik párů, anebo pokud taková populace projde nějakou krizí – že přežije opravdu jen pár jedinců, potom se ztratí podstatná část variability (počtu možných kombinací různých vlastností) – a druh se stane náchylnějším k tomu, že nepřežije nějakou neočekávanou situaci.

0: mnohé kombinované vlastnosti mohou u rodičů být a dále přetrvat v latentním stavu a objeví se u potomka v další generaci.

Ondra hovoří o ztrátě variability. To přece bez dalšího neznamená, že její část nepřetrvá v latentním stavu.

Když jste nám, nebiologům, doporučoval samostudium, dovolím si opáčit stejně a doporučím Vám studium výrokové logiky a interpretace norem. Jazykový výklad shledáte jistě poučným a pro futuro se snad vyvarujete výše popsaným nesmyslům.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 05:01 Muž LiborSprysl [8908] Re: ondrejD
Ondrej D - podrobnější komentář: nepochopení – příklad: zkusme vzít skupinu šlechtěných křečků, závojnatek, čivav, … – a vypusťme je do přírodní lokality, a ponechejme je svému osudu. Zvířata sama budou hledat potravu, úkryty, vypořádávat se se zraněními a nemocemi, s výkyvy počasí, a konkurencí ostatních druhů – sama se budou muset množit.. - jak dopadnou, bez péče chovatele? Dříve nebo později zmizí ... A proč? Protože ztratily velkou část toho, co měly jako původní populace – tj. pestrost, pestrost v tom, že se jsou schopny vypořádávat se stovkami stresorů... Jsou uniformní – selektované na několik málo faktorů, a v přírodě se musejí každý den vypořádat s desítkami až stovkami problémů, se kterými v zajetí nemusely.

No nevím jak šlechtění křečci, závojnatky či čivavy ... pávčata, dania, gambusie, ale třeba rovněž alexandři z jiné říše ;-) (celkem snadno si vzpomenu na několik dalších příkladů, a bude jich na stovky) aklimatizaci na nepůvodních přírodních lokalitách zvládli celkem úspěšně... no Myslím, že ten problém bude někde jinde...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 02:47 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: ondrejD


Pro mě jsou všechny ty Vaše argumenty naprosto srozumitelné, celou měrou známé a ztotožňuji se s nimi. Vždy upřednostňuji nepříbuzenskou plemenitbu, pokud to je možné.

Naše příspěvky se vzájemně doplňují, o to mi šlo, tak nač vysvětlovat celou šíři "problému".

Tady k tomu:
- ( ondrejD - já nemluvím o tom, že inbreeding nevede k chovatelským, či šlechtitelským úspěchům – vede, když se dělá rozumně, ale zároveň vede k tomu, že tyto jedince prostě po desítkách generací nemůžeme už považovat za srovnatelné s divokými populacemi, a jejich životaschopnost (v přírodě) v porovnání s nimi je prostě nižší).

Přece i v přírodě u životních forem stále dochází k změnám, takže se časem jedinci v populaci od těch historických budou i bez domestikace odlišovat a při rozpadu na izolované skupiny, mohou vzniknout nové druhy bez ztráty té životaschopnosti. Tak to probíhá celé věky.

Jste podstatně mladší, ale i tak za to oslovení dlužím omluvu, když je Vám to proti mysli. ahoj

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 01:41 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: 0
pokračování:

Bod 3:

ondrejD - no a tyto problémy se násobí u populací, které jsou dlouhodobě málo početné – jako např. C. diabolis, který navíc žije v jediné „díře“, takže je jich jen „pár“, a všichni se dlouho „znají“ (z hlediska genetického).

- Odpověď: být to faktem, tak v té díře dávno nejsou a spíš to časově limituje existence oné díry.

Ondrej D: podrobnější komentář: známá průpovídka říká: „druh může vzniknout, ale musí zaniknout“ – speciace jde ruku v ruce s extinkcí, jde jenom o čas, kdy se tak stane. Jsou druhy, co se objeví na skok – pár tisíc let, co to je… Na druhé straně existuje pár „štastlivců“, co tu „zaclánějí“ desítky milionů let .. – no a zbytek druhů se potácí je někde mezi tím...

Bod 4:

ondrejD - Tedy ve zkratce jde o tu pestrost, ne ani tak početnost populace, ale pestrost – míru příbuznosti. I z jednoho páru může vzniknout během několika generací stotisícíhlavé hejno, ale toto hejno nemá z dlouhodobého hlediska vůbec žádnou šanci při srovnání se stovkou nepříbuzných (resp., jen vzdáleně příbuzných) jedinců.

- Odpověď: právě početnost je předpokladem pro vytváření té pestrosti. Mnohé lokální pevninské a hlavně ostrovní populace vznikly, třeba jen z jednoho zrovna plození schopného jedince.

Ondrej D: podrobnější komentář: nepochopení – já přece psal o tom, že varialibila i vzniká, ale jde o to, zda jde o „novinku“ pozitivní, nebo negativní, ve vazbě na přežívání (reprodukci) nositele. Ostrovní populace vzniknuvší z jedné odpářené samice – OK – připusťme tento předpoklad, ovšem tato výjimka nijak nenabourává koncept, který zde popisuji – musím se ptát: kolik takových populací zkolabovalo ještě dříve, než jsme se začali hlouběji zajímat o svět kolem sebe? (což je pár set let – okamžik…)

Bod 5:

ondrejD - Zřejmě různé druhy jsou různě náchylné na tu vysokou míru inbreedingu – z hlediska obecných genetických zákonitostí ale každá uniformní populace spěje pomalu k zániku .. – obnova pestrosti sice možná je, díky postupným náhodným mutacím, ovšem je třeba pamatovat na to, že mutace vznikají jak pozitivní, tak ale i neutrální až negativní, ve vztahu k přežívání jejich nositele, a samostatnou otázkou, na kterou neznám odpověď, je rychlost mutageneze - taktéž zřejmě různá u různých druhů.

Chlape, dám Ti odkaz na nejznámější učebnicový příklad, co mi je znám od základky, tak si ho celý pečlivě přečti a dále, mne tím prosím Tě víc nevyčerpávej.

Odkaz: royalforte.webnode.cz/…

Ondrej D - podrobnější komentář: nepochopení – příklad: zkusme vzít skupinu šlechtěných křečků, závojnatek, čivav, … – a vypusťme je do přírodní lokality, a ponechejme je svému osudu. Zvířata sama budou hledat potravu, úkryty, vypořádávat se se zraněními a nemocemi, s výkyvy počasí, a konkurencí ostatních druhů – sama se budou muset množit.. - jak dopadnou, bez péče chovatele? Dříve nebo později zmizí ... A proč? Protože ztratily velkou část toho, co měly jako původní populace – tj. pestrost, pestrost v tom, že se jsou schopny vypořádávat se stovkami stresorů... Jsou uniformní – selektované na několik málo faktorů, a v přírodě se musejí každý den vypořádat s desítkami až stovkami problémů, se kterými v zajetí nemusely.

SHRNUTÍ:

- já nemluvím o tom, že inbreeding nevede k chovatelským, či šlechtitelským úspěchům – vede, když se dělá rozumně, ale zároveň vede k tomu, že tyto jedince prostě po desítkách generací nemůžeme už považovat za srovnatelné s divokými populacemi, a jejich životaschopnost (v přírodě) v porovnání s nimi je prostě nižší.

Dodatek:

Populační ekologové vždycky považovali za jakousi minimální velikost populace, aby se vyhnula přílišnému inbreedingu, cca 200 ks – C. diabolis, jichž bylo před pár lety napočítáno pouze několik desítek ks, prostě má problém..
A problém budou mít i rájovečci, pokud budu namnoženi z několika málo náhodně zachráněných ks – tak to hold je, za pokus to ale určitě stojí, třeba to vyjde, doufejme...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.02.2015 01:38 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: 0
Vážený pane, jsem trochu překvapen z tykání – já vykám...?

Vaše námitka zavazuje, tak jako každého, kdo o někom prohlásí, že káže bludy, aby byly uvedeny premisy, o které se daný názor opírá – toto jste uvedl, jsem tomu rád. Nedivím se, že považujete můj příspěvek za chybný – vycházíte totiž z jiných předpokladů, cílíte jiným směrem, a neuvažujete v celé šíři problému, který jsem nakousl já – pokusím se tedy ještě jednou, a podrobněji.

Ve vztahu k vašemu více než lehce arogantnímu

„Chlape, dám Ti odkaz na nejznámější učebnicový příklad, co mi je znám od základky, tak si ho celý pečlivě přečti a dále, mne tím prosím Tě víc nevyčerpávej.“

nepochybuji, že pokud i pročtete moji argumentaci, šmahem ji odmítnete, nicméně snad aspoň někteří ostatní přítomní začnou o problému uvažovat ve trochu větší šíři než je tomu u vás.

Tedy postupně:

Bod. 1:

ondrejD - pokud z takové populace vybereme jen několik párů, anebo pokud taková populace projde nějakou krizí – že přežije opravdu jen pár jedinců, potom se ztratí podstatná část variability (počtu možných kombinací různých vlastností) – a druh se stane náchylnějším k tomu, že nepřežije nějakou neočekávanou situaci.

0: mnohé kombinované vlastnosti mohou u rodičů být a dále přetrvat v latentním stavu a objeví se u potomka v další generaci.

Ondrej D - podrobnější komentář: nepochopení - já nemluvil o recesivních znacích, já mluvil o variabilitě jako takové, vycházející z počtu jedinců, počtu kombinací, v přirozené populaci. O variabilitě jak na úrovni běžné pozorovaných znaků (barva, velikost, délka ploutví,..), tak zejména na úrovni, která není vidět – je však pro přežívání (často) důležitější než ta, co je vidět (imunologické charakteristiky - ve vztahu ke schopnosti odolávat nemocem a parazitům), enzymatická výbava (ve vazbě na míru efektivity využívání potravních zdrojů), odolnost stresu, regenerační schopnosti… - toto je úroveň v běžném pohledu naprosto nepostřehnutelná, děděná polygenně – tedy se vyskytující v nepřeberném počtu kombinací.

Bod 2:

ondrejD - další problém je, že postupem času (během několika generací) jsou všichni v populaci blízce příbuzní – a s vyšší mírou příbuznosti se v populaci objevují různé „nežádoucí“ znaky (např. deformity, snížená plodnost, náchylnost k nemocem.. – viz např. současné vysoce šlechtěné gupky).

- Odpověď: ohledně těch gupek, většinou je na vině nevhodný způsob chovu. V akváriích jsou druhy ryb, jejichž populace mají základ v úzce příbuzenské reprodukci. Od jednoho páru byly mladé dále množeny bratr x sestra a to vícekrát za sebou, nebo u živorodek dala základ celému následnému chovu jediná samice. Tento případ je u mne zastoupen. Tady je přípustná výhrada, že mohla být připuštěna více samci, ale není to pravidlem.

Ondrej D: podrobnější komentář: srovnejme nároky stávajících šlechtěných kmenů s gupkami přírodními, anebo alespoň s těmi, které plavaly v našich nádržích před 30 lety - dnešní šlechtěná gupka, žijící v tehdejším průměrném akva, kde se to tehdejšíma gupkama (typu „pouliční směs“) jenom hemžilo, by nevydržela dlouho – nebo myslíte, že by okamžitě „neslepila ploutve“, a za pár dní to nezabalila? A jak by dopadla taková gupka, kdybychom ji vypustili do přírody? Problém je v tom, že ryba v chovu = domácí zvíře, je selektovaná na podmínky chovu – kdy selekční tlak, který v přírodě upřednostňuje jedince adaptované na co největší šíři stresorů, je v lidské péči nahrazen selekcí, která - stručně řečeno – je zaměřena na poměrně úzký rozptyl faktorů. Gupky v zajetí (dnes už) např. neselektujeme hlavně podle imunity, ale podle zbarvení, tvaru, … Proč ne dle imunity? Protože a) nejsou v kontaktu se skoro žádnými nemocemi, a i kdyby náhodou něco přišlo, b) máme malachitku, acriflavin, … - a i kdyby náhodou přišlo něco neléčitelného, hold to vyzdechá, zrušíme chov, vymyjeme akva a nakoupíme nové ryby.. - pokračovat můžu, není snad však již třeba…
Samostatnou otázkou jsou deformity, zkřiveniny páteře, snížená plodnost, siamská dvojčata … - vznikající jak v důsledku hromadění negativních mutací ve dlouho „neoživovaném“ inbredním chovu, tak mohou vznikat i kvůli teratogenům.

Otázka: Pokud by inbreeding neměl tato negativa, proč jinak by existovaly plemenné knihy – u chovatelů koní, psů, a nevím čeho všeho?

Odpověď: No prostě proto, aby se chovatelé vyvarovali páření příliš příbuzných jedinců, protože z takových opakovaných páření vznikají méně životní, nebo vysloveně „chyboví“ jedinci.

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   25.02.2015 09:28 robo111 - HalančíciRe: 0
vlaknita riasa jordanelam skutocne ide, vcelku zabavne ich pri tom sledovat - papaju ju ako spagety - myslim, ze nou vedia (zavisi samozrejme pomer - pocet ryb:zariasena plocha) vcelku vyrazne pohnut. S podelenim, prosim, na mna nezabudnut!:)

Ohladom inych druhov (ale to s kaprozubkami moc nema) ryb - zaujimavy je Notropis chrosomus, v Bratislave na burzach dostupny (tusim cca 2,-€), ktory znesie podla chovatela, co ich mnozi, aj "celorocne letnenie", pritom najma na jar je to skutocne krasna ryba.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2015 23:12 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: robo111

Pokud něco vlastní neschopností nevymamlasím, nebo nenastanou těžko předvídatelné negativní okolnosti, tak se nemám čeho obávat.

Tyto ryby jsem si pořídil pro svůj plán použít je na eliminaci řas i potěchu z pozorování těchto pěkných rybek. To však neznamená, že při úspěšných odchovech se o ně nepodělím.

Ještě k Tvému vzkazu, své odchované přebytky ryb povětšinou nabízím od září - septembra, ale otužilé druhy lovím kolem poloviny října -októbra . Ryby většinou odprodám osobně na burzách.

Pro letošek je pro mne prioritou, kromě halančíkovců, namnožit Micropoecilia parae, Poecilia obscura - od těch, už mám slušné hejnko mladých, též přislíbené nedostatkové koljušky a taky hlavně čínské rájovce M.ocellatus, které se mi líbí a chtěl jsem je nakoupit od Francouzů, ale koupil jsem je, jako dovezený přírodní čínský odchyt z Německa.

Jsou to stále málo chované otužilé ryby a poměrně i drahé, vysolil jsem za ně docela dost peněz. I v Česku nejsou levné, např. ve Vivárium Mělník, je nabízeli za 327kč/1ks.

Z dalších ryb se budu snažit odchovat mladé od různých gudeí, divokých plat i mečovek a jiné, co mám.

Do Bratislavy, abych vše prodal, jezdit nemusím, ale pokud by to pro mne bylo dle Tvé nabídky účelné, tak bych dejme tomu, no uvidíme, co bude. Plány se často nevyvedou. :-)

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2015 22:03 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: ondrejD



Ahoj, měl jsem za to, že Ti to "došlo", ale podle časově odstupné reakce ne.

Neva, neděláš pozdvižení, jako a....r, takže máš klady, kterých si cením a neodbudu Tě stroze.

Ta poznámka se vztahovala na to první obsáhlejší vysvětlení pro SAA a pod onu "narážku" jsem připsal, aby si každý své vědomosti doplnil vlastní studijní snahou.


Moje námitka mne nezavazuje vystupovat v roli "učitele" a dělat "rozbor" k danému tématu.


Co mám z toho, že tu budu rozsáhle vypisovat, jak to v reálu "chodí" ? Často se člověk svou vstřícnou aktivitou nezavděčí, však to vidíš sám na sobě. :)

Co je zavádějící, zcestné ? Vypíšu pár těch neupřesněných tvrzení a za ně doplním souvislosti. Takže začínám:


ondrejD - pokud z takové populace vybereme jen několik párů, anebo pokud taková populace projde nějakou krizí – že přežije opravdu jen pár jedinců, potom se ztratí podstatná část variability (počtu možných kombinací různých vlastností) – a druh se stane náchylnějším k tomu, že nepřežije nějakou neočekávanou situaci.

- Má odpověď: mnohé kombinované vlastnosti mohou u rodičů být a dále přetrvat v latentním stavu a objeví se u potomka v další generaci.


ondrejD - další problém je, že postupem času (během několika generací) jsou všichni v populaci blízce příbuzní – a s vyšší mírou příbuznosti se v populaci objevují různé „nežádoucí“ znaky (např. deformity, snížená plodnost, náchylnost k nemocem.. – viz např. současné vysoce šlechtěné gupky).

- Odpověď: ohledně těch gupek, většinou je na vině nevhodný způsob chovu. V akváriích jsou druhy ryb, jejichž populace mají základ v úzce příbuzenské reprodukci. Od jednoho páru byly mladé dále množeny bratr x sestra a to vícekrát za sebou, nebo u živorodek dala základ celému následnému chovu jediná samice. Tento případ je u mne zastoupen. Tady je přípustná výhrada, že mohla být připuštěna více samci, ale není to pravidlem.


ondrejD - no a tyto problémy se násobí u populací, které jsou dlouhodobě málo početné – jako např. C. diabolis, který navíc žije v jediné „díře“, takže je jich jen „pár“, a všichni se dlouho „znají“ (z hlediska genetického).

- Odpověď: být to faktem, tak v té díře dávno nejsou a spíš to časově limituje existence oné díry.


ondrejD - Tedy ve zkratce jde o tu pestrost, ne ani tak početnost populace, ale pestrost – míru příbuznosti. I z jednoho páru může vzniknout během několika generací stotisícíhlavé hejno, ale toto hejno nemá z dlouhodobého hlediska vůbec žádnou šanci při srovnání se stovkou nepříbuzných (resp., jen vzdáleně příbuzných) jedinců.

- Odpověď: právě početnost je předpokladem pro vytváření té pestrosti. Mnohé lokální pevninské a hlavně ostrovní populace vznikly, třeba jen z jednoho zrovna plození schopného jedince.


ondrejD - Zřejmě různé druhy jsou různě náchylné na tu vysokou míru inbreedingu – z hlediska obecných genetických zákonitostí ale každá uniformní populace spěje pomalu k zániku .. – obnova pestrosti sice možná je, díky postupným náhodným mutacím, ovšem je třeba pamatovat na to, že mutace vznikají jak pozitivní, tak ale i neutrální až negativní, ve vztahu k přežívání jejich nositele, a samostatnou otázkou, na kterou neznám odpověď, je rychlost mutageneze - taktéž zřejmě různá u různých druhů.

Chlape, dám Ti odkaz na nejznámější učebnicový příklad, co mi je znám od základky, tak si ho celý pečlivě přečti a dále, mne tím prosím Tě víc nevyčerpávej.

Odkaz: royalforte.webnode.cz/…


Dodatek: To, co někdy, jako nějakou osobnost nazýváme příroda a život, má své vlastní "nástroje a snahu" sebe samo zachovat a k vysvětlení těchto nám skrytých tajemství, slouží veškerý potenciál stále se rozvíjejících bádavých lidských schopností, jenž sloučeně vyjadřujeme slovním označením věda. 0.




 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2015 13:12 robo111 - Obecné.Re: 0
jordanely: neboj, dorastu - samci zacnu prerastat samice az po par mesiacoch zivota, aspon pri mojich odchovoch to tak bolo.

aphaniusy: venoval som ich akva-kolegovi, ja som nemal mimo zahrady pre ne plac.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.02.2015 23:53 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: Deepinpeat
Je to jak píšete, tyto všechny teoretické předpoklady narážejí na realitu, kdy lokality zejména některých druhů mizí neuvěřitelně rychle, takže otázka, která se v praxi řeší, není zda zachránit druh v celé jeho rozmanitosti, ale prostě "jenom" zda ten druh zachránit aspoň nějak, či se o to pokusit a doufat... Doufat tedy nejen v udržení druhu v chovu, ale zejména v to, že se časem podaří najít nějaké lokality ..
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   23.02.2015 23:44 Muž ondrejD [48] - HalančíciRe: 0
ad. "Poněkud nedokonalé, až zcestné vysvětlení, ale budiž, snaha byla."

Jak jsem uvedl na začátku svého příspěvku, dopustil jsem se samozřejmě zjednodušení, bo na přednášku z evoluční biologie ani populační ekologie zde prostor není, o molekulární biologii nemluvě.

Rád bych ovšem věděl, v čem moje příspěvky považujete za zcestné - nerad bych kolegovi účastnícímu se tak záslužné akce jako je Parosphromenus projekt kázal bludy - prosím proto, i jeho jménem, za zpřesnění mého nedokonalého pokusu - předem děkuji.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.02.2015 21:22 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: robo111


Nerozeznáš pohlaví? www.youtube.com/…

Nevidíš na té první fotce, jak je ten samec oproti samicím velký. Jen ten druhý samec je ještě nedorostlý, ale to nevadí.

Sháněl jsem je dost dlouho a u nás se mi nedařilo chovatele najít, asi ty chovy zanikly, to najisto nevím.

Nakonec se mi přece jen podařilo kontaktovat se s chovatelem z Polska, který se velmi zaujatě zajímá a zabývá letním chovem akvarijních ryb ve venkovních podmínkách; a od něj se mi po dohodě podařilo ryby Jordanella floridae získat. Chtěl 140kč za 1 pár = 70kč/1ks.

Když se dozvěděl, že mám různé divoké živorodky, po kterých se marně pídil, tak jsme udělali vzájemnou výměnu a byli spokojeni oba.

Robo, kde, nebo jak ty Tvoje saponátové ryby skončily ?

Ta druhová rozmanitost je rozsáhlá, stačí se podívat na ten seznam v tomto odkazu:

www.akvaryum.com/…

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   23.02.2015 08:59 robo111 - Obecné.Re: 0
Jordanely som drzal v 200 l na zahrade - jeden rok isli velmi pekne, druhy bol pocasim/tlakom rozkyvanejsi - nedali to. Jordanely tych 16 vydrzia - len citaj pozorne, prudke vykyvy nedaju. Samozrejme, ak mas "tisiclitrovku" t.j. ine - ticha zavist, ale zas kolki su tu taki burzuji??

Popravde, to mas este mlade ryby. ked samice su vacsie od samcov. Kde si zohnal mimochodom?

S aphaniusov som choval cosi take nepjekne nachytane v saponatovej mlake pri sprchach na plazi v Taliansku - nic moc rybka, ale proti gustu ziaden disputat, vydrzi skutocne dost a mozno by to dala aj bez soli, neskusal som. Druh? A. mentho(l) to nebol, skor A. saponatho(l)??:)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   22.02.2015 23:47 Muž 0 [1140] - Obecné.Re: robo111
Fotka k příspěvkuFotka k příspěvku
Pokud jsi je měl jen v nějakých nádobách, kde k prudším zvratům dochází, tak se není čemu divit, že Ti "nešly".

Je zatraceně velký rozdíl mít ryby v zemním rybníčku o obsahu několika tisíc litrů, nebo v nějakém "kalfasu na balkóně", ( - ať se nikdo neuráží).

Jordanella floridae, co mám, pocházejí z venkovního chovu a jejich chovatel, od něhož jsem je dostal, si venkovní odchov pochvaloval.

Teď u mne mají přirozenou nižší zimní teplotu vody - průměrně + 16°C a jsou úplně v pohodě a stálé žravé vitalitě. Na samicích je vidět, že budou zaplněné jikrami a jakmile venku při nástupu jara nastane bouřlivý rozvoj planktonu, tak připravím ryby do tření a první mladé, pak podle vývoje počasí, možná již v konci dubna vypustím ven.

V tu dobu, už určitě vysadím do rybníků jiné odolné druhy svých ryb pro raný odchov, které se venku snadněji rozmnoží, než doma v akváriu.

Nepíšeš, jaký nevzhledný druh těch aphaniusů jsi choval a přisolit vodu potřebují jen v některých případech podle individuálních potřeb a parametrů používané vody.

Na tu otázku si odpověz sám tím, že si ryby pořídíš a vyzkoušíš, co vydrží.

 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2015 21:21 robo111 - Obecné.Re: 0
K predch. prispevku. Jordanely - vysledky sa podla leta u mna roznili - neznasaju prudke zmeny pocasia typicke pre Bratislavu, takze uz ich nemam, co ma mrzi a pretoze inym nezelam taketo straty, tak neodporucam letnit. Aphaniusy mi vonku sli, bolo len treba trocha solit, ale zas nie su to dake pekne ryby - neoslovili pri inych druhoch. Chova niekto gold medaky vonku cez leto? Javia sa byt zaujimavi nenarocni chovanci alebo su ine skusenosti?
Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] ...... 9

Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby Přidat příspěvek • Zobrazeno 7089x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/5933-halancici--chov