Hygrophila - problém

prosim o link na vysvetleni metody El...DEKUJU

... oni mají dodavatelé nějakou povinnost ty rozbory dělat pravidelně?
Ano, dokonce zákonnou povinnost. Kolik komplexních rozborů musí dodavatel pitné vody ročně udělat, to záleží na počtu odběratelů. Minimálně je to jeden.
Která norma tuto povinnost řeší, si už jistě dohledáte sám.

Nevím, jak je to s tou povinností (ale logicky myslím, že možná jo). Každopádně náš dodavatel dělá 2x do roka a na požádání mi bez problémů rozbory zaslal, s tím, že až budu mít zájem o další (nevěděli přesnej termín, kdy bude), tak se zase mám ozvat. Zřejmě to bude o vstřícnosti dodavatele, ale když jsem jim napsala, že bych ráda znala hodnoty vody kvůli akváriím, ochotně mi vyhověli a ještě mi popřáli, ať se mi daří Taky záleží, co konkrétně laboratoř měří. Určitě tam bude pH, tvrdost, NO2 a NO3 - ten základ, aby člověk věděl, jakou vodu si k rybám vůbec lije.

Edit: dívala jsem teď do mailu, toto mi napsali:
V příloze zasílám poslední rozbor pitné vody, která je dodávaná do města Sušice. Jedná se o rozbor v rozsahu úplného stanovení (více parametrů nestanovujeme). Tento rozsah děláme 2 x za rok. Pro kompletnější informace, jsem přidala úplné rozbory z minulého roku 2011.
Naše požadavky ohledně rozborů předáváme laboratoři vždy sumárně jednou ročně.
Laboratoř sama si řídí odběry a i časovou provázanost (pravidelné rozdělení v průběhu roku + možnosti vzorkařů + kapacita laboratoře apod.). Přesné termíny vzorkování neznám.
Pokud by jste měla jakýkoliv dotaz tak se ozvěte.

A je to tady ... už jsem to psal. Z příznaků na rostlinách se špatně usuzuje co rostlinám chybí, řada příznaků je zaměnitelných a musí to být fakt profík se spoustou zkušeností a znalostí, který to správně určí. Řešením s naprostou jistotou že nebude nich chybět je hnojení metodou EI.

K těm rozborům ... oni mají dodavatelé nějakou povinnost ty rozbory dělat pravidelně? Nám vodu zajišťuje obec a nějak mě zatím na dotaz o rozbor nechtějí odpovídat. Jen jsem na webu obce našel nějaký rozbor po havárii z roku 2008 a od té doby nic .....

Není vůbec zač
To mi připomnělo, že bych si mohla napsat o novej, myslím, že ho měli dělat přibližně v září...

jo to je napad!diky!

Koukni se na faktuře na dodavatele vody a od něj si to zjisti. Mě na požádání vodárny poslaly kompletní rozbor, dělají ho dvakrát ročně.

hmm to bude tezky-to abych sla patrat kde to muze byt-jsem v bavorsku a to v blizkem okoli urcite nebude..ale zjistim-dekuju moc....jinak pisnu do jineho vlakna ohledne testu

jinak to krouceni bych spis tipoval na nedostatek K a Mg, Ca je většinou ve vodě dostatek, ideální se je kouknout na rozbor vody z vodáren, kde zjistis kolik ceho mas...

to ja menim 1x tydne,ted kvuli vysokemu (opet)No3 tri dny za sebou..

toni napsala: ...ted uz vim ze mi chyby Ca a B....

To je malo pravdepodobne.Pokial ide skutocne o nedostatok Ca? tak vecsinou staci vymenit vodu.

dekuju za link...ted uz vim ze mi chyby Ca a B....hnojim temi kulickami ale asi si tedy budu muset poridit Fe test....je to u mne presen jak to tam pisou,rostliny rostou ale pomalu atd..presne sedi na me akvarko

dekuju ..prezentaci mam...?...

jojo taky občas ten odkaz dávám, ale vždy to doplňuji že některé příznaky nedostatku prvků se dají změnit. Jeden z důvodů proč jsem začal hnojit dle EI a pak už stačilo doladit jen CO2 k danému světlu a nemusím přemýšlet který prvek chybí - jednoduše žádný chybět nemlže

O těch prvcích třeba tady. maniakva.sweb.cz/…

nastuduj si neco o nedostatku prvků, jelikož nemáš prezentaci a ani nevim zda a cim hnojis, nemuzu ti poradit

ahoj.....mam trochu problem s mokrankou....krabati se ji cim dal vic listy,ty horejsi vic...nevite cim to?

...moment - ona ta věta v "kamenolomu" pro africké cichlidy je naopak vysoká alkalita obzvláště potřebná k neutralizaci dusíkatých látek může znamenat, že alkalita pracuje stejně jako nitrifikace, tedy NH4 -> NO2 -> NO3???
Ne, takhle to nefunguje. Zjednodušeně jde o to, že při nitrifikaci klesá pH a alkalita funguje jako pufr. Čím vyšší alkalita, tím stabilnější pH. No a to má význam v nádržích s africkými cichlidami, (ale nejen v nich!), protože tyto rybky "jsou z domova zvyklé" na vyšší pH, (obecně někde kolem 8-9), a právě i na vyšší alkalitu.

Sid napsal: ...Já z toho vyvodil pak, že kromě rostlin může požírat NO3 i KNK vody...
Už vám rozumím! Chápete to tak, že nízká koncentrace NO3 vám "nepomáhá" snížit alkalitu a tím pádem "se i pH snižuje neochotně".
Zajímavá konstrukce! Do jaké míry je ale vliv nitrifikace na snižování alkality "významný", toť otázka...

moment - ona ta věta v "kamenolomu" pro africké cichlidy je naopak vysoká alkalita obzvláště potřebná k neutralizaci dusíkatých látek může znamenat, že alkalita pracuje stejně jako nitrifikace, tedy NH4 -> NO2 -> NO3 ???
Já to pochopil teda blbě a myslel jsem, že alkalita rozbije NO3 a bude ho pak méně pro kytky.
Že já se tu chemii neučil ve škole lépe, měl bych teď na čem stavět

...Já z toho vyvodil pak, že kromě rostlin může požírat NO3 i KNK vody...
Už vám rozumím! Chápete to tak, že nízká koncentrace NO3 vám "nepomáhá" snížit alkalitu a tím pádem "se i pH snižuje neochotně".
Zajímavá konstrukce! Do jaké míry je ale vliv nitrifikace na snižování alkality "významný", toť otázka... Při pravidelných výměnách části vody asi zanedbatelný. Pokud budete chtít s tvrdostí něco dělat, popřemýšlejte nad tou RO. Podle stupně naředění vaší vstupní vody za účelem snížení její tvrdosti budete nejspíš muset něco udělat i s alkalitou - držet ji někde mezi 3-6 dKH. (Hnojení je pak samostatná kapitola...)

Díky za připomenutí, že parametry akva více neznáme než známe
Moji změnu pH podle sycení CO2 už nebudu tolik propagovat, páč mám nepřesné měření pH a tak to není příliš vypovídající a ve více alkalické vodě (po dnešním studiu) budou vždy pH hodnoty asi vyšší něž ve vodě ze studánky či rašeliny.

To že vysoké KNK bude silněji neutralizovat dusičnany jsem dnes poprvé četl na miniakva webu a nebylo to tam nijak víc rozvedené myslím. Já z toho vyvodil pak, že kromě rostlin může požírat NO3 i KNK vody Tak to prosím neberte vážně, zkouším se v tom zorientovat a někdy mám pocit, že se to zvládnout nedá nikdy

...přidávání hnojiva pro kytku bude u mě určitě nutné, že?
Už se to tu sice řešilo, ale "opakování - matka moudrosti"...
KNO3

... jen se nikdy CO-čkem nedopracuju na kyselejší vodu, aniž bych neudusil všechno živé v nádrži...
Co je špatného na pH 7? Pro příjem živin je pH 7 optimální. Proč se potřebujete dostat pod tuto hodnotu?

"Na druhou stranu při pH7 a KH10 jsem podle Tillmanovy tabulky téměř v optimálním stavu pro úroveň CO2."
Podle Tillmana asi ano,ale ve skutecnosti,kdo vi!Neridte se Tillmanem,je to zavadejici!!

Edit: Sid byl rychlejsi a detalneji to popsal!

...jak napsala Markéta Rejlková... "Horní hranici alkality není lehké vymezit; v rostlinném akváriu by alkalita neměla raději překračovat 10 dKH, v "kamenolomu" pro africké cichlidy je naopak vysoká alkalita obzvláště potřebná k neutralizaci dusíkatých látek a udržování vysokého pH." tak to potvrzuje situaci v mém akva - mám tu málo NO3 a pH se snižuje neochotně...
Jakou má souvislost to, že se vám pH snižuje neochotně, s tím, že tam máte málo NO3?
10 dKH není pro rostlinné akvárium žádná tragédie, byť s lehce nižší alkalitou se pracuje lépe.
...při pH7 a KH10 jsem podle Tillmanovy tabulky téměř v optimálním stavu pro úroveň CO2...
Podle Tilmannovy tabulky je tento vztah pro rostlinné akvárium "O.K.". Kdo vám ale zaručí, že máte vodu právě o těchto parametrech?
Jen připomínám, co se zde opakuje stále dokola - Tilmannova tabulka platí v podmínkách akvária velmi omezeně.
Zaprvé - pracujete s nepřesnými čísly, (reálné hodnoty pH a KH mohou být "úplně někde jinde", než změříte svépomocí); za druhé - nepracujete s hodnotou pH ovlivněnou výhradně CO2 a s hodnotou KH, tvořenou výhradně hydro/uhličitany. Z toho plyne, že vámi odečtená hodnota CO2 podle Tilmannovy tabulky bude mít s realitou ve vaší nádrži málo společného...

Pánové, netřeba se zabývat mými znalostmi, důležité jsou moje kytky Původní multivětu jsem opravdu napsal nepřesně, pravdu máte v zásadě oba.

Naše voda je opravdu vysoce mineralizovaná (tvrdá), a zároveň dost alkalická (KH 10), takže jak napsala Markéta Rejlková maniakva.sweb.cz/…
"Horní hranici alkality není lehké vymezit; v rostlinném akváriu by alkalita neměla raději překračovat 10 dKH, v "kamenolomu" pro africké cichlidy je naopak vysoká alkalita obzvláště potřebná k neutralizaci dusíkatých látek a udržování vysokého pH."

tak to potvrzuje situaci v mém akva - mám tu málo NO3 a pH se snižuje neochotně. Na druhou stranu při pH7 a KH10 jsem podle Tillmanovy tabulky téměř v optimálním stavu pro úroveň CO2. Nakonec proč ne, jen se nikdy CO-čkem nedopracuju na kyselejší vodu, aniž bych neudusil všechno živé v nádrži

Obraz vody a její vlastnosti se mi teď lépe skládají před očima - přidávání hnojiva pro kytku bude u mě určitě nutné, že?

Vedu s dotyčným debatu po soukromé linii, ze které je zcela zřejmé, že se Mastcz mezi pojmy tvrdost a alkalita orientuje. Podivné pak je, že se mu nedaří pomocí CO2 s pH nějak výrazněji pohnout, když alkalitu udává 8-10 dKH... A způsob měření svědčí spíš pro to, že tady chyba nebude... (Vysvětlení ale může být prosté - nedostatečné sycení...)
BTW: Když chcete poučovat, měl byste si sám ujasnit - něco jako celková tvrdost neexistuje a je výrazem zavádějícím, (přesto stále hojně frekventovaným). Což má pak svůj podíl na tom, co píšete - že se řada lidí nedokáže v této problematice správně orientovat.

Z toho že opakovaně zmínil: tvrdá voda = problém dostat dolů PH pomocí CO2.
Vím že řada lidí rozdíl mezi tvrdostí a alkalitou nevidí když čtou tvrdost uhličitanová tak si myslí že je to pořád stejná tvrdost jako ta celková. A že jsou za tím rozdílné jednotky? .... to už teprve nikdo neřeší nějaké jednotky dokud mu výplatu nepošlou místo v € v Kč bez přepočtu kurzem

Ale nemyslím si že to je zásadní pro jeho problém. Byla to jen poznámka na okraj. Zároveň jsem napsal že jeto třeba jen můj špatný pocit takže laskavě nepředbíhej a počkej co k tomu napíše mastcz.

...mám jen já špatný pocit že ti to tení úplně jasné...
Z čeho ten pocit pramení? Že tu nikde není údaj o tom, jakou má jeho voda alkalitu? (Nebo jej jenom nedokážu najít...?)

Jen se šťourej dál, to je to co tě někam může posunout.
Ještě jedna věc - píšeš o tvrdosti a kvůli tomu o vysokém PH a obtížném sražení PH pomocí CO2. Podívej se ještě na tyto články abys případně rozlišil tvrdost vody a alkalitu:
maniakva.sweb.cz/…
maniakva.sweb.cz/…
Ale třeba jsi to již četl a mám jen já špatný pocit že ti to tení úplně jasné. jinak celej ten web maniakva.sweb.cz stojí za pročtení

jj, už taky melu z posledního, ale nadšení z této probíhající spolupráce mi dává křídla - nebo spíš ploutve?

Jak píše Romant, světlo jsem si určil nákupem dvou lampiček á 9W takových, aby mi akva pěkně vypadalo večer při pozorování - ubírat tedy nechci, abych neměl bludičku Většinu doby jsem bublal CO2 z 0,5 lahve kvasnic setem BIO Dennerle + flipperem, který sice trošku eliminoval různou rychlost kvašení, ale nebyl nijak moc účinný, co jsem od prázdnin začal používat dropchecker a měřil to průběžně. Zkusil jsem taky vlastní lipový reaktor, ale moc pískaly bublinky, tak zase flipper - prostě ty pokusy kolísání určitě dělaly ještě více kvasnicové.
Tlakové CO2 mám teprve týden, bublám i v noci, netlačím na pilu příliš, ale naše tvrdá voda si nenechá na pH nijak výrazně sáhnout, pod sedm se probublat je už síla.

V začátcích bez CO2 mi v této vodě řasa (zelená a hnědá) šla rychleji než kytky, hnědá taky nastoupila do trubek od filtru a na sklo, když se bublalo méně. A to jsem si myslel, že pořízením velkého externího 3l filtru nitrifikací přetlačím hnědou řasu spolehlivě, a ono to zas takovou sílu nemá - jak nejdou kytky, tak technika není samospasitelná.
Teď jsem ale vyslovil něco, co nemusí být pravda, protože Africké jezerní akváče dávají jen ryby a kameny, co?

Všem náhodným čtenářům se tímto omlouvám, protože jsem hroznej šťoural a mám potřebu vyzkoušet a porozumět chodu akvária do mrtě, než se tam ustálím s pár low-level kytkama bez hnojení

Řek bych že tam jsou ty zelené přisedlé řasy, kamarádka ruducha a taky biogenní odvápnění, jestli dobře koukám, on mě kdyžtak někdo opraví. Světelné podmínky ve spojitosti s neodostatečnou(rozkolísanou) hladinou CO2, tímto směrem bych se prozatím ubíral.

Díky všem za vaše příspěvky - pro mě je to docela detektivka, protože za každým poznatkem jsou hodiny pročítání často protichůdných webů a vaše názory jsou neocenitelnou pomocí!

Podařilo se mi vyrobit snad lepší fotky, něco je pod vodou, pak jsem listy ustřihl a fotil na suchu. Velice rychle ale listy uschnuly a další zkoumání je nemožné, zítra půjdu případně pro další s novými instrukcemi
rybicky.net/nadrze/16362… - složka [Problémy s listy]

Pod lupou jsou vidět jak opravdu černohnědé okraje a tečky, tak zelené flíčky, takže opravdu půjde asi o řasy - uff - to by se mohlo zjednodušit hledání v hnojících prvcích - rostlina neprosperuje dostatečně a přemohla ji řasa )

Bez mikroskopu jen s lupou nevidím žádná vlákna ani chloupky - černá připomíná nejvíc takovou sametovou barvu, zelená řasa zase tmavě zelený inkoust.
jakoby to je napuštěné do listu, jako když barvu nasaje papír.
Rozhodně to nevypadá takto: files.akva-krevetky.webnode.cz/…

ani takto: planta.aquariana.cz/… - tady snad jen přibližně ty černé okraje (podhoubí) pod štětkama.

Nějaké další instrukce pro sběr důkazů?

Dobrou noc
Martin

Co mě vede k nedostatku N je jednak výsledek vašeho měření (byť chápu že akva testy stojí za houby, ale aspoň směr mohou ukázat) a nyní i ten rozbor vaší vstupní vody. Ale určitě netrvám na tom že mám pravdu. Evidentně nad tím přemýšlíte a je jasné že přidáním N mohou chybět další prvky, které bude nutné také dodat.

Osobně ale vím, že určovat nedostatek některého z prvků podle vzhledu rostliny může být někdy velmi obtížné a snadno se v tom udělá chyba. (maniakva.sweb.cz/…) Lepší je orientace podle řas, kterým se daří, ale jak již zaznělo z té fotky těžko určit, protože podobnými tmavými okraji může začínat více druhů. Ale i určení řasy není úplně snadná věc, zejména podle fotky.

v minulosti som niečo podobne mal aj ja a bola to "zelená prisedla riasa" ktorá časom zmizla..no podľa tejto fotky je tažko hovoriť o niečom konkrétnom.. ako vravíte lupa alebo mikroskop.. prípadne kvalitnejšia detailná fotka

Vypíchnu jednu z myšlenek, které jsem vám poslal vzkazem. (Ať se může případně rozvinout diskuse na toto téma...)
Ty černé okraje mi vycházejí jako počínající ruducha. Chtělo by to ale mikroskop nebo alespoň lupu.

Dobře, to je možná velmi pravděpodobné, pokud se snaží velká firma udělat univerzální hnojivo, bude to jistě nějaký bezpečný kompromis pro různé situace a nic to nebude řešit definitivně. Spíš bych komerční hnoviva zařadil jako Lazy Man way, než jednosložkové Poor Man alternativy

Ale vraťme se k mé původní otázce - ty odcházející okraje listů Hygrophilly opravdu ukazují na Dusík i při naší tvrdé vodě? Nebo se víc opíráš o můj popis měření a situace v nádrži. Mám zatím jen univerzální 5v1 test, kterým ověřím rámcově nejdůležitější výkyvy v akva - pH -> dávkování CO2 a NO2,NO3 -> účinnost filtrace/nitrifikace a poměr výkonu ryby vs. rostliny

Odhad deficitu NO3 byl můj subjektivní závěr začátečníka. Vytáhnul jsem ještě doma 3 roky starý rozbor vody z hygieny a z pohledu hnojení ta voda nijak zajímavá není:
amonné ionty <0,05 mg/l
dusičnany 7mg/l
dusitany <0,05mg/l
konduktivita 90 mS/m
mangan <0,01mg/l
železo 0,068mg/l

Tak se spíš domnívám, že pravidelná výměna vody bude ku prospěchu na ředění případného přebytku mého hnojení než na doplňování živin pro kytky do akva.

Pro mě je nyní důležité konečně zjistit příčinu nějakého nedostatku v rovnováze akva, a pak můžeme vybrat cestu kompenzace - v šuplíku nějaké vzorky hnojiv mám i z CO2 setu a podobně

Pokud mi může chybět makro prvek N, můžeme stejně tak zaostávat s P a K, ale ty nemám jak změřit a proto jsem vsadil na dotaz s ukázkou příznaků rostliny.

Díky za Tvou snahu pomoci, snad se té rovnováhy v akva dopracujeme

p.s. stopové prvky přicvrndávám do akva po celou dobu, vodu měním taky s železnou pravidelností, co se mi měnilo víc bylo množství a druhy rostlin - ty jsem měnil už vícekrát - něco se mi nelíbilo, něco se do nano velikosti nehodilo, něco mi tam nerostlo - pouze ty dvě hlavní kryptokoriny jsou tam skoro od začátku a mají za sebou aspoň dvě etapy útlumu a chřadnutí - pokaždé se ale rozrostou znovu, špatné listy ostříhám a jedeme na novo

Zkus pročíst toto vlákno: rybicky.net/forum/18043 Zjistíš že tahle komerční hnojiva podle některých mají tak malé obsahy potřebných látek, že nemusejí podle předepsaného dávkování ani zdaleka stačit. Úplně na 100% se s těmi názory neztotožňuji, ale pokud je potřeba přidat do akva NO3 nebo PO4 nebo K tak bych nikdy nesáhl po komerčním hnojivu, ale vždy půjdu po namíchání si vlastního z KNO3 nebo z KH2PO4 nebo z K2SO4. Komerční přípravky pro hnojení těmito makroprvky totiž nic jiného ani neobsahují. Navíc možná ještě příliš zředěné a díky pěkné lahvičce také řádně předražené.

Takže myslíš, že jsem opravdu v situaci, kdy dolévaná voda a ryby nedodají na týden dostatek živin pro všechny rostliny, které jsem do 30L nacpal?

Mám od minule dusíkaté hnojivo Dennerle www.dennerle.eu/…

Jeho složení je:
N 2.17%
P2O5 0.31%
K2O 1%
MgO 0.31%

B 0.02%
Cu 0.006%
Fe 0.291%
Mn 0.116%
Mo 0.012%
Zn 0.006%
Co 0.001%
Ni 0.001%
Li 0.003%
Al 0.002%
Va 0.015%
HEDTA;DTPA;EDTA;NTA

Tak já to zkusím opět opatrně přidávat v doporučeném dávkování a sledovat, jak budou kytky reagovat.

Nemám chuť se v hnojení jednotlivými složkami nějak detailně pitvat jak v laboratoři, protože nemám potřebné testy na měření. Tím popisem složení jsem myslel hlavně to, že to je komplexní hnojivo a neměl bych ho asi kombinovat s Easy-life Profito, které obsahuje taky všechny micro prvky. Škoda, že tohle se bude aplikovat denně, rád bych našel kombinaci, kterou bych doplnil 1xtýdně při výměně vody. No co, hodl budu krmit rybky i rostlinky zároveň

Díky M.

Souhlas ...
KNO3 se dá pořídit nejlevněji v drogerii, ale musíš chtít sanitr a musíš si spočítat jak to rozmíchat a jak to pak dávkovat.
Vzhledem k tomu, že jsi doposud pracoval jen s komerčními hnojivy tak se ti asi moc nechce nic počítat a pak si můžeš pořídit různá hotová balení s návodem ať už z aukro.cz nebo rybicky.net/clanky/1043-akvarijni-rostliny-nedostatek-zivin-a-jak-hnojit

Hnojivo je bez NO3 a tak bych ti doporučil trochu ho zvednout na 15-20mg/l pomocí KNO3.

Ještě doplním ukázku, jak funguje třeba Staurogyne repens - nejdřív dobrý, pak vrstva špatných listů a teď zase náznaky zlepšení. Ale že by rostla nějak rychle se říct nedá.

Ahoj, taky jsem začal bojovat s černáním okrajů celkem nových listů, pak přijde dírkování, ...
Mám velmi tvrdou vodu 25GH ze studny, rostlinné akva s pár minirybkami. CO2 pouštím bez přestávky, dříve bylo kvasnicové, nyní tlaková lahev. pH mám problém dostat pod 7, hlavně od té doby, co jsem nasadil externí filtr a více proudí voda v akva. Ale dropchecker jde do zelené, když CO2 vypnu, je to modré beznadějně. proto jsem CO2 nasazoval, abych tvrdou vodu přetlačil.
Pravidelně hnojím různými komerčními mikroprvky, nyní jsem snad už konečně zůstal u EasyLife Profito.
Světlo je 18W na 30L vody při 35cm výšce. Tedy si myslím, že svítím spíše silněji - denně 9:30 - 21:30 - čemuž by mělo odpovídat dotace na straně CO2 a živin - když kytky tlačím světlem dopředu
V akva mám dlouhodobě velmi nízké NO3, často až neměřitelné, ale od pravidelné týdenní výměny vody jsem nepovolil. Před měsícem jsem dělal pokus o EI dávkování pomocí Dennerle D1 NPK, 15x jsem překračoval doporučené dávkování, protože to na výpočet limitního množství odpovídalo a po 14 dnech jsem si vysloužil nárůst NO2>5 a zelenou tečkovanou řasu na koncích listů stonkovek i kryptokoryn. Tak NPK skončilo, týden intenzivní výměny vody a nyní jsem ve stavu, že stabilně NO2=0, NO3<5 a postupné černání okrajů listů stonkovek.

Pořád nemůžu přijít na to, proč se mi střídají v nádržích vlny čistého růstu a vlny stagnace, tmavnutí mladých listů, černé puntíky, asi trocha řasy. Pak to zase poleví a celé se to vzpamatuje. Vidím to i na obyčejném jávském mechu, že neroste pořád stejně rychle.
Přitom tak razantní zásahy do nádrží nedělám, spíš mi to připadá, že kytky zažívají období hojnosti a hladu ale pořád nechytám to, co jim chybí.

A čím to tedy je, že po 6 dnech se ve zdravých listech objevily ty dírky? Co jste z toho odkazu vyčetla?

Voda studniční umí bejt v průběhu roku velmi rozdílného složení, tam bych hledal možnou příčinu.

Ďakujem. A čím sa mohlo tak náhle zmeniť chemické zloženie vody? Aby som sa tomu v budúcnu vyhla, ak sa dá...

maniakva.sweb.cz/…

Zdravím, prečítala som si drvivú väčšinu tejto témy ale nie som si stále istá, tak sa pýtam. H. polyspermu pestujem viac ako polrok. Zatiaľ všetko v pohode. Pred 6 dňami som opäť vymenila 1/3 vody zo studne (tak to robím stále), vtedy ešte bola v poriadku. Dnes som si všimla, že má všade po listoch malé dierky - viď foto. Nemám vedomosť, aby sa mojim zásahom v akva zmenili nejak podmienky. Nepribudli ani neubudli ryby či iné živočíchy, PMDD nehnojím už viac ako 2 mesiace (aj to som hnojila len asi týždeň), žiadne hnojivá ani chemikálie nepridávam, kŕmim tak ako stále... Nerozumiem...
Pribudol akurát vyčistený 2. filter naviac... ale nemyslím, že to bude tým...

Kľudne ju skráť pod tými vyrastenými korienkami. Ak má výhonky s korienkami, aj tie môžeš odrezať (ja to robím radšej žiletkou). Ak sa ti nepodarí s korienkami, nevadí, aj bez korienkov zasaď, ona si ich pustí. Je to rastlinka - nezmar. Ale veľmi pekná.

Jasné!