Hygrophila - problém

Side odpočněte si někdy od toho svého monopolu na všeználkov

Hrušky, jablka, vápník, vápenec - všechno jedno.
Já se vás ptám, co jsou to ty "Meleriny" aditivní kořeny, ne, jak se řízkují rostliny.

Zkráceně pokud uděláte "řízek" u submerzního např. "zelence" a vložíteho ho do vody pustí kořeny. To samé se děje i u jiných mokřadních rostlin. Tím je i rychlejší a produktivnější množení "akvarijních rostlin" viz článek Rataj. Který dohledáte na netu.

Až na ten odkaz nerozumím (jako obvykle) tomu, co jste chtěl svým příspěvkem sdělit.
O adventivních kořenech tu píšu já a na co se ptám, je, co jsou to ty aditivní kořeny, které zmiňuje Meleri.
BTW: Ještě si dohledejte, jakou funkci mají adventivní kořeny u submerzních rostlin.

Aditivní kořeny - to je co?

Definice
Kořen, který vyrůstá z jakkékoli části rostliny kromě hlavního kořene (např. stonek, list). Adventivus
náhodilý - vznikající kdekoliv na rostlině (kořen, pupen)

Kořen adventivní (radix adventiva)

Nebo-li kořen náhodný, náhradní či přídatný je kořen, který vzniká na rostlině kdekoliv mimo místa, kde se tvoří běžně, tj. mimo nejspodnější část stonku.
U jednoděložných rostlin brzy po vyklíčení zaniká hlavní kořen a je nahrazen kořeny adventivními, které vyrůstají z dolních článků stonku.
Velké množství rostlin dokáže vytvářet adventivní kořeny i na listech nebo stoncích (zejména v místech poranění) a pomocí nich se vegetativně množit. Této schopnosti vytvářet adventivní kořeny se velmi často využívá při množení rostlin řízkováním nebo hřížením.

Dále pokračování z jiného zdroje...

Kořeny adventivní???

Vznikají endogenně na kterékoliv části rostlinného těla, nejčastěji na stoncích, ale i na listech. Odpradávna se proto používalo stonkových nebo listových řízků k množení rostlin. V tvorbě adventivních kořenů lze rozlišit 3 etapy: remeristmatizaci buněk, tvorbu základu adventivních kořenů a prodlužovací růst založených kořenů. K remeristematizaci dochází v pericyklu stonku ale také někdy v lýku, mezisvazkovém parenchymu kambia, v dřeňovém paprsku a někdy dokonce i ve vrstvách primární kůry stonku.

Asi měl JOHAN pravdu
old.zf.mendelu.cz/…


Hygrophila polysperma - je scchopná zakořenit i dík pouhému listu.

...proc se najednu stranu rika, ze tvrda voda a vysoke pH, ze voda ma hodne zivin a mineralu coz by melo byt teoreticky pro kytky super? a pak, ze v tvrde vode vlastne kytky blbe rostou...
Tvrdá voda je voda s vysokým obsahem Ca a/nebo Mg. No a vysoký obsah Ca brzdí příjem K, Mg, Fe, B, Zn, (do jisté míry i Mn a P), vysoký obsah Mg pak příjem K.
To je jeden z důvodů, proč se řadě rostlin nedaří ve tvrdé vodě.
Vysoké pH má nepříznivý vliv na příjem P, K a stopových prvků.
BTW: Aditivní kořeny - to je co?

Nemyslím si že lze paušalizovat že rostliny blbě rostou v měkké nebo tvrdé vodě. Jsou rostliny, kterým se více bude dařit v té měkké a jiným zase ve tvrdé. Všechny nerostou v na jednom místě nebo není všude na Zemi stejná voda.

Tvrdost vody je myslím o něco důležitější při chovů různých živočichů. A zse některým vyhovuje tvrdá jiným měkká.

A mezi akvaristy je navíc pojem tvrdost vody často nejasný. Nikdy si nejsem jist když někdo napíše tvrdá voda jestli tím myslí tzv. celkovou tvrdost a nebo tzv. alkalitu

ok takze pro to vlastne neni moc zadny duvod nez ten ze kytka ma moc maly korenovy system, a tak si vytvari hodne malych bocnich korenku jak pisete aditivnich...
a male listky jsou tedy zpusobeny tou tvrdou vodou.
jsem fakt asi blba, ale proc se najednu stranu rika, ze tvrda voda a vysoke pH, ze voda ma hodne zivin a mineralu coz by melo byt teoreticky pro kytky super? a pak, ze v tvrde vode vlastne kytky blbe rostou...
akvaristou jsem sedm let, ale dodneska jsou veci ktere proste nepochopim, zrejme na to temam IQ...doted jsem se snazila ridit spis instinktem nez testy, merenim, kalkulacema a chemii, hlavne, protoze tyto veci jsou pro me fakt spatne pochopitelne.....tak se nezlobte, ze mezi sebou mate cloveka co si stoji na vedeni...

Výzman? Tak asi se shodneme na vegetativní šíření. Méně už na příjmu živin. Přesto si za ním stojím.

Asi jsem natvrdlý, ale z vašeho příspěvku mě stejně není jasné proč to tedy dělají ty stonkovky a zejména tedy Hygrophily.

Přijde mě že u stonkovek je kořenový systém, včetně kořenů mimo substrát vzhledem k velikosti rostlin tak malý, že nemůže nijak výrazně pomoci v získávání živin a spíše mě přijde že kořeny jsou primárně určeny u této rostliny k přichycení do substrátu. Protože jako stonkovka může růst teoreticky do neomezené délky, tak samozřejmě potřebuje přichytit i další nově narostlé části a tak začne postupně výše a výše pouštět také kořeny, které postupně dorostou k substrátu a rostlinu na dalších místech ukotví.
V našich akváriích má Hygrophila docela prostor růst rovně nahoru, ale pokud v přírodě roste někde u břehů ve velmi mělkých vodách tak to vypouštění kořenů k přichycení dlouhého stonku na dalších místech je nejlogičtější zdůvodnění a s živinami nebude vůbec nebo minimálně souviset.

malyLibor, lhajek: Že tohle "stonkovky" dělají, nikdo nezpochybňuje. Mohlo by ale někoho zajímat, proč to dělají...
...kdysi jsem cetl clanek o tom, jak urcite druhy rostlin prijimaji nektere ziviny hl. koreny a jine zase listy...a kdyz nejsou v dostatecnem mnozstvi ve dne, tak mi prijde logicky, ze se je snazi ziskat z vodniho sloupce i za pomoci korenu...
Většina do dna kořenících rostlin přijímá kořeny přednostně N, P, Fe a Mn, ostatní živiny nadzemními částmi. (Tzn. nejen listy, ale též stonky a právě i zmíněnými adventivními kořeny.)
Jestli je ale růst těchto kořenů iniciován jenom tím, že v substrátu rostliny nenajdou dostatek živin, to si nemyslím...
(BTW: Svého času zde Johan zmiňoval úlohu těchto kořenů při vegetativním rozmnožování, s čímž se nedá nesouhlasit. )
Vrátím se ale na "začátek":
Moji reakci vyvolal váš příspěvek, ve kterém kladete otázku, zda tvorba těchto kořenů nemůže značit, že vinou nedostatečně vyhnojeného dna se tak rostlina snaží získat živiny z vodního sloupce, zvláště ty, které nemůže v dostatečném množství přijímat listy.
Proto jsem se vás zeptal, které že to živiny nemůže rostlina z vodního sloupce přijímat v dostatečném množství listy, a proto k jejich příjmu tvoří ještě adventivní kořeny.
No a Meleri do toho vstoupila s železem, čímž tuhle debatu posunula někam úplně jinam...

tajfun1 napsal:lhajek: a ze to dela v akva, kde hnojis EI, to spis i potvrzuje, jelikoz se dle EI hnoji do vodniho sloupce a ne do substratu...

Ale dělá to i v akva kde nehnojím dle EI, navíc jsem psal že mě to nedělá tolik jak meleri popisuje, navíc hnojení dna jsem zkoušel, takže mám i ve dně ještě nějaké zbytky hnojiva.

JAK PÍŠE MALYLIBOR: Neblbněte, prostě tohle stonkovky dělají a tečka.

Šmarjá, lidi, neblbněte jí chudině hlavu. Meleri, tohle prostě stonkovky dělají. Skoro všechny. Nehledej nikde chybu. Podívej se, co ti napsal vaaclav hned v první odpovědi na tvůj dotaz 16.12.2012 ve 21:26 a toho se drž. Tak to je.

nerekl bych, ze to je zrovna zelezo, ale kdysi jsem cetl clanek o tom, jak urcite druhy rostlin prijimaji nektere ziviny hl. koreny a jine zase listy...a kdyz nejsou v dostatecnem mnozstvi ve dne, tak mi prijde logicky, ze se je snazi ziskat z vodniho sloupce i za pomoci korenu...

lhajek: a ze to dela v akva, kde hnojis EI, to spis i potvrzuje, jelikoz se dle EI hnoji do vodniho sloupce a ne do substratu...

hm tak fakt nevim, co dve pridavam tim to nebude...metoda el? to neznam. mozna svetlo? toho mam ale snad dost....no fakt nevim byla to pro me zahada a drive, ve starem akva jsem mela to same...

tak opravdu nevim,ktery prvek.. zkusim se vecer mrknout na nejake clanky, jak budu mit cas...ze by fosfor?

Živinama to nebude, děálá mě to i v akva kde hnojím dle metody EI. Možná mě to nedělá tak masivně jak popisuje meleri, ale dělá to.

Rozumím dobře, že rostlina nemůže z vodního sloupce přijímat v dostatečném množství listy železo, a proto k jeho příjmu tvoří ještě adventivní kořeny?

Tak to rozhodně nebude Je to zcela přirozené, ty stonkovky se tak prostě chovají.

tak to nevim, ale male listky, plus ty korinky, zelezo to nebude?

nsuper! takze tak to bude....ale je to divne, pod sterkem, celkem jemnym mam "stare dno" od dennerle, urcene pro male akva.....

A které že to živiny nemůže rostlina z vodního sloupce přijímat v dostatečném množství listy, a proto k jejich příjmu tvoří ještě adventivní kořeny?

a nemuzou treba tyto koreny znacit, ze je nedostatecne vyhnojeny dno, tak se snazi rostlina takto ziskat i ziviny z vodniho sloupce, zvlaste ty, které nemuze v dostatecnem mnozstvi prijimat listy?

Napsal jsem "moje zkušenost", třeba tomu tak vůbec není, u mě se tak prostě ty kytky tváří. On se k tomu třeba vyjádří nějakej opravdovější odborník než jsme my.

Shodil listy, protože byl pěstován emersně, tedy na vzduchu. Teď vyrašily submersní, tedy podvodní lístky. Nepanikař, bude růst.
A s těmi Hygrophilami a Bacopami to mám stejně.. a s dalšíma stonkovakama taky... mně se to doecela líbí, vypadá to tak přírodně.. jen jsem doteď nevěděl, že je to znak prosperující rostliny

dik, ano je pravda ze rostlinky rostou dobre, a vsimla jsem si ze to dela i bacopa monieri...
akorat nechapu koupila jsem hemianthus callitrichoides, a shodil vsechny ty krasne velke listky a misto nich narostly uplne drobounke, nehezke, sice zelene barvy....takze kobercovym kytkam se asi v tehle vode darit nebude.....

Já tedy mám tu zkušenost, že právě větší množství internodiálních kořenů(to co pozoruješ) je znakem dobře prosperující rostliny.

dekuji. no stejne je to zvlastni. ty moje maji listky drobne, ale akva je male mozna je to i tim....

Dostal jsem krásnou hygrophilu s velkými listy, kořenů spousta. Je to tak v pořádku. Kdysi jsem ji měl v menším akva se slabším světlem a tuším tolik kořínků neměla, ale urostlejší vypadá líp

ja to delam taky tak, zatim je kytka hezka tak jen zastrihavam vrch ale stare kytky je dobre ustrihnout a zasadit jen vrsek, ale problem jsou ty korinky, rostou i uplne na vrcholu kytky skoro u hladiny a pak se zenou treba i pet cm a delalo mi to i kdysi v jinem akva tak by me i zajimalo cim to je kdyz to jini lidi nemaji?

ahoj, listky mi neopadavaji, rostlinka je pekne zelena i na spodu, ale vsude kde jsou listy tak rasi i ty korinky, proste to neni pekne..pritom kdyz koukam na fotky jinych akvaristu tak to tak vubec nemaji...

Ještě jedna věc se s nima dá dělat, včas zastřihávat a to tak, že velmi razantně. Bál jsem se toho, ale před týdnem jsem právě Hygrophilu pokosil tak, že zůstal maximálně jeden pár listů nad substrátem a někde ani to ne a ona obráží. Pro jistotu jsem si nechal i ostříhané vrcholy, ale jde to i opačně.

Možná je v tom i výhoda, že spodky jsou již zakořeněné a vrchní část tak může okamžitě obrazit. Kdežto když zasadím vrchol tak mu to týden až dva trvá než začne růst. Do té doby se asi věnuje vytvoření kořenového systému v substrátu.

Docela dobrý je před nima mít tzv. nějaký stínítko, aby ta oholená část nebyla moc vidět a jinak postupovat, jak zde od kolegy zaznělo.

Takové stonkové rostliny prostě jsou s tím nic nenaděláš. Dělá se to tak, že když přerostou vrchní část odřízneš a znovu zasadíš. Spodní část vyhodíš.

ahoj, mam dotaz ohledne mych rostlin, rostou pekne, sice maji spis mensi listky, nez co vidim u rostlin na fotkach, ale hlavne nechapu, proc po cele delce vypousteji silne porosty korenu, delaji to vsechny stonkove, vcetne tedy hygrophily, postupne je z tech korenu takova dzungle, ze to nevypada moc dobre. nevite nekdo proc to delajji? muze za to tvrda voda? v obchode korinky nemely, zacly az u me. chybi jim neco? dodavam co dve a hnojijm dennerle daily..

Děkuji za rady. Zkusím je využít všechny. Tedy ostříhám, přední stonky s kořeny vytahám, aby se tam mohly rozrůst kryptokoryny olivové. Zadní stonky nechám, aby obrostly a za ně až k zadnímu a bočnímu sklu napíchám vrcholové řízky... Pokud se to povede dle mých představ, schová Hygrophyla čerpadlo a její stonky se schovají za kryptokorynama.
Ještě jednou děkuji

No, klasicky, po sedlácku, tak se to s nima musí, dělám to stejně a jistě nejen já.

...no ono ty odhalené spodky se netýkají jen polyspermy ale i dalších .... diformis např. Ale i jiné stonkovky to dělají. Osobně nevím co to udělá. Já před ně něco sadím, ať to není vidět.

Možné je obojí, jen ta varianta nechat obrůst "oholené" lodyhy vypadá delší dobu "divně".

Nejdřív bych udělal tu var.2 a potom teprve když ten spodek neobrazí, vršek už poroste, tak bych likvidoval ten spodek.

Nemám žádné zkušenosti s Hygrophilou. Ve Třístovce mi H.polysperma vyrostla až k hladině a na spodních 20cm shodila listy. Dole je tedy jen změť stonků a kořenů, ve které se sice líbí rybkám, ale nelíbí se mně. A potřeboval bych poradit - je lepší celou tuto obří rostlinu vytáhnout z akvárka i s kořeny, ostříhat vrcholky a zasadit je znovu, nebo pokud to ostříhám řekněme 5 cm nade dnem, tak stonky znovu obrazí?

aj ja si pridám - vhodné je venovať pozornosť aj odporúčaným hodnotám osvetlenia a CO2

Já jenom lehoulince upozorním na to, že je docela dobrý mít na paměti, že s tím hnojením může "méně znamenat více", prostě se do toho nehnat bezhlavě, klidně ještě pár dní studovat a pídit se po informacích.

nebo muzes jit lehci cestou a koupit si hotove hnojivo, treba Rataj Bioflor apod ... nicmene dan za lehci cestu je vyssi cena hotoveho hnojva, nez jednotlivych chemikalii a take to, ze neznas presne slozeni a musis spolehat, ze ti zrovna tento namichany pomer zivin sedne

Dají se pořídit už hotové balíčky. Ať už na webu rostlinných akvárií v jejich e-shopu nebo na aukru. Myslím že až teprve po vyzkoušení jestli ti to bude vyhovovat bych přemýšlel jestli si třeba ke svému objemu akva nepořídit větší množství jednotlivých látek a míchat si to sám, což může přijít výrazně levněji.

tak jsme to precetla a hlavou mi jde jen jedna otazka-kde sezenu ty pripravky?-musi k tomu byt spec.vaha?.....ahhh

mockrat vsem dekuji!..musim si to v klidu precist

Již mě předběhli jiní s metodou EI, lepší odkazy bych nedal

Ostatním děkuji za info ohledně četnosti rozborů vody. Už jsem to jednou hledal a nikde nenašel, ale nyní jsem byl úspěšnější:
eagri.cz/…

estimative index
www.barrreport.com/…
další metoda je
www.aquaticplantcentral.com/…

odkazy jsou na originaly v AJ, pokud umíte, je to nejlepší, ale dají se najít i různě kvalitní překlady do Čj

Třeba tady. www.rostlinna-akvaria.cz/…