Divoké živorodky - chov, odchov
Je menší, než čerstvě narozené elegansky?
tak v tom případě ti toho potěru věnuji radši více aby byla větší šance že doroste, až mě překvapilo jak je čerstvý potěr droboučký, velikost asi 3týdení bojovnice.
Pokud mi je chceš poslat, já bych byl naopak nejradši za nejmenší možný potěr.
asi máš pravdu budu krmit jen živým u mladých sušené vynechám a pokud je pravda že korýši k nim nepatří tak nebudu krmit i naupliemi žábronožky, i když dospělci ochotně berou mraženou artemii možná to pro ně není ideální tak jí vynechám, v týdnu zkusím zajít na rybník, který mám 350m od domu jestli něco nalovím. až budeš mít místo tak ti pošlu spíš už odrostlejší potěr p.tico aby byl už stabilnější, ty 1cm dvě rybky už se zdají být stabilní tam už je asi tak nějak vyhráno. u b.roseni jsem docíli toho že 3cm rybka nechá napokoji 1cm velkou v holé nádrži bez rostlin a podobně z čehož mám radost, pověstná agresivita pomalu ustoupila octomilky žerou jako o závod
Založil bych si x dalších kultur miker a snažil se o kulatá bříška několikrát denně. Zkusil bych malé dafnie. Zkusil bych skutečný grindal. Možná ty artemie nejsou ideální řešení, když se v článku píše, že ve střevech ryb v přírodní lokalitě nebyli nalezeni korýši. Každopádné, pokud u Quintana atrizona platí, že jim krmení červíky vyhovuje víc, než artemiemi, proč by to u tic nemohlo být také tak? Tyhle ryby vypadají na drobný plankton živočišného, rostlinného a rozsivkového původu.
Edit 3: Kašlal bych u nich na sušené žrádlo, dokud nepovyrostou. Já svých přes 40 ks potěru L. perugiae odchoval první týdny primárně na mikrách (krmení 3-4x denně) a nevypadají, že by jim to škodilo (nebyl to úmysl, prostě jsem těch miker měl hodně).
Edit 4: Vlastně žádné živorodky mi nelétavé octomilky pořádně nežerou. Možná B. roseni, ale ty už zrovna nemám.
Edit 5: Takovýchto krabiček mám momentálně asi 5.
omlouvám se samozřejmě jsem myslel mikri, píšu a do toho po mě šplhá syn a jak jsem se pořádně nesoustředil napsal jsem grindal
, mě totiž příjde že o vločkové krmivo mladé nejeví zájem vůbec a dospělé minimálně, když nakrmím potěr vločkami a přijdu za hodinu mají bříška prázdná, když nakrmím "masem" je během chvilky vidět jak mají břicha nacpaná, ještě mě napadlo zkusit zpestřit dospělcům jídelníček nelétavými octomilkami, mám malou i velkou formu, krmil jsem jimi dřív polozobánky a teď b.roseni, dále mě napadlo je zkusit nakrmit chvostoskoky a mšicemi kyjatkou co chovám ke krmení pralesniček, jaký máš na to názor?
Zkus krmit ještě mikrami. Zrovna jich mám dost a cpu je všem živorodkám s potěrem. Krmí se jimi i překvapivě velké ryby.
Edit 1: Dívám se do mailu, co mi psal Stephan Kraus, který má taky tica, čím krmí živorodky. Je to primárně masité krmení. Doslova: "Artemia, Daphnia, Cyclops, Mückenlarven, Trockenfutter". Dokud neseženeš mikry, zkus omezit vločkové krmivo a přidat grindal.
Edit 2: Jak jsi na tom s planktonem, rozsivkami a bahnem? Koukni na článek str. 26
e-akvarium.cz/… minulý týden při krmení jsem objevil v akváriu u p.tico 8mladých, včera při pohledu do chovné nádrže jsem zahlédl další mladé, při odchytu jich bylo celkem 43ks a dnes vyloveno dalších 6ks, bohužel u tohoto druhu se zdá být vyšší úmrtnost potěru, jak jsem se již přesvědčil v minulosti, kdy z 5 mladých odrostli dvě v současnosti mají přes 1cm, plůdek z minulého týdne i tento "víkendový" hlásí první úhyny cca 6 rybek a věřím že čísla budou vyšší, no pokud jich přežije třetina i tak budu rád, teplota vody 25stupňů velmi slabá filtrace, krmení grindal, vločkové krmivo velmi jemně rozdrobené a čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné, pokud by měl někdo radu nebo zkušenost v čem je problém že mladé mají takto vysokou úmrtnost budu vděčný, i chovné hejno z 12cti kusů se snížilo na polovinu a je jich už jen šest, uhynuly ty největší kusy, tam mohl být problém že se jednalo o nějaké staré jedince a tak prostě uhynuli, ty rybky co byli při zakoupení malé teď dorostli a zatím se statečně drží.
Starší reakce
V Amazonii nelze moc brát v úvahu kvalitu vody na konci období sucha, kdy vápník může převažovat nebo převažuje i díky biologickému ovlivnění vody (spotřeba hořčíku florou, nárůst vápníku jako "odpadní látky". V tu dobu se ryby vesměs netřou. Odebrané vzorky se liší místo od místa a nejdou tedy brát jako dogma. A odběr vzorků vody na konci období dešťů na jednotlivých lokalitách dalších typů vod je pochopitelně dost komplikovaný.
No nevím, ale tady tabulka číslo 1:
www.witpress.com/…
Edit:Ha, kubaa už to víceméně stihl napsat než jsem si to našel černé na bílém
Kdyby náhodou někdo chtěl tyto ryby (z dovozu), jsou k dispozici
www.kalaba.eu/… Ano, je to 2:1 (zaokrouhlení, krácení zlomku). V evtrémních situacích, kterí jsem našel. Jindy spíš 3:1. V blackwater... Pokud ale mluvíš o brakické vopdě, měl jsi to říci. Standard vnitrozemské vody je ale imho převaha vápníku i v Americe. I to Tapajos si vyzobl ojedinělou rozinku.
Molární poměr vápník : hořčík 1:1 je 40:23 (jednotek hmotnostních), takže je to někde jinde, než uvádíte. Tady se bavíme o lokalitách se živorodkami, mnohdy nepatrně nebo více ovlivněných mořskou vodou, přesto ještě nesplňující parametry brakické vody. Průměrná mořská voda obsahuje 440 mg/l Ca a 1280 mg/l Mg, tedy poměr 3:1 ve prospěch hořčíku. Pro porovnání v oblasti Amazonie např. v Rio Tapajos (Clear water) má voda na konci období dešťů 0,2mg/l Ca a 0,61 mg/l Mg (zdroj INPA), tedy v době masívních výtěrů ryb. Mexiko - dovezená kohoutková voda z hotelového resortu 12,6 mg/l Ca, 26,1 mg/l Mg. A poměr vápník:hořčík vod v ČR 3:1 je pouze... V mém okolí z povrchových zdrojů vod např. České Budějovice 31 mg/l Ca, ale jen 2,7 mg/l Mg; Tábor 34 mg/l Ca a 4mg/l Mg (zdroj ČEVAK, který přestal lhát). Poměr cca 10:1!!!
Tak počkám a uvidím co se narodí. Potom pozitivní výběr. Jako u drůbeže
Co jsem hledal koncentrace v blackwater vodách, je to často zhruba 1:1 molárně, tzn 2-3:1 pro vápník hmotnostně. Vod, kde by byl v převaze hořčík, jsem zatím moc nenašel, ani v Americe. Ve které oblasti konkrétně je ta převaha hořčíku?
Já ti nevím, ale když míchám vodu pro neonky, tak dodržuju poměr Ca:Mg 4:1 a funguje to, takže nějaký ten vápenec tam být musí.
Tak malá nápověda. Na americkém kontinentu je tolik vápence, že i na stavbu Bílého domu jej museli dovážet, konkrétně z ostrova Brač v Chorvatsku. Tvrdost vody ve světě vesměs způsobují pouze nebo převážně hořečnaté ionty, jen střední Evropa je s nimi jaksi na štíru.
No právě síran horečnatý a nebo pytlík nějaké mramorové drti do filtru jsou, možnosti, které mě napadly. Ale nevygooglil jsem složení vody v Mexiku, tak nevím, co je lepší. Jsem si myslel, že živorodkáři mají něco osvědčené. Ale informace o chovu živorodek moc na netu nejdou dohledat.
Nie celkom som sa presne vyjadril.Vlastne som chcel upozorniť na to,že kopec endleriek sa ponúka pod pojmom El Silverado ale nie všetky sú divoká forma.Preto pozor na sfarbenie.Dokonca jeden chovateľ na SK ich pod týmto označením ponúka ale nie je to tá originál divoko sfarbená El Silverado.Ak si pozriete niektoré fotky na nete tak sú to veľa krát bezcenné hybridy.
Dle fotek je zbarvení variabilní, první fotka je velmi podobná lokalitě cumaná Venezuela 2001, má podíl červené barvy, protáhlý tmavý pruh na boku, další fotka ho nemá zbarvení červené méně výrazné, protáhlý spodní mečík, další fotka má jinou strukturu a seskupení barev.
0 22.03.2018 22:00 LubošJedlinský Samozřejmě se jedná o přírodní formu,jak bylo zmíňeno, byl objeven v roce 2013, i náš unáznávaný chovatel divokých živorodek Roman Slaboch je kdysi choval.
Poecilia wingei "El Silverado",tento krásný fenotyp byl nalezen v roce 2013 v Cumana City / Philippe Voisin .
El silverado nie je divoká forma,je to šlachtený hybrid!
určitě je nafoťte ale pokud je nemáte od chovatele, který se specializuje na chov divokých živorodek ale máte je třeba z akvaristiky nebo chovatele, který spíše chová berevné rybky, tak je velká šance že čisté nebudou, to se snadno pozná z odchovu, kdy mladí samečkové vypadají jako chovný a i mezi mladými nejsou rozdíly ve zbarvení, je tedy jeden jako druhý, pokud se objeví nějaký odlišně zbarvený tak je zřejmé že v předcích je krev jiných rybek a tím je celá linie již bezcenná z hlediska divokých živorodek.
Moc díky za informace. Tak je i možné, že ryby co mám, nejsou šmrnclé p.očkem. Pokusím se samce vyfotit.
ještě jsem zapoměl vložit fotku formy laguna de patos
zde ještě poslední dvě fotky mou chovaných wingeí
já chovám z čistých linií divokých p.wingei tyto formy: laguna de pathos 2003, cumana-venezuela 2001, campoma no.7, campoma no.25, campoma no.31 blue snake, campoma no.48 black green, el.silverado, cumana rainbow těchto 7 druhů je jen zlomek divokých forem, poecilia wingei (endlerka) se jednotlivé rybky od sebe často i velmi liší, záleží v jaké lokalite jsou chyceny, tak že spíš se musíte dopátrat formy která se vám líbí, jelikož divoká endlerka není jen jedna.
Zdravím a obracím se na Vás s dotazem, kde sehnat čistou linii divokých endlerek. Kdo se zabývá udržovacím a rozmnožovacím chovem? Omlouvám se, pokud tu ve vlákně byl na někoho kontakt. Předem díky za informace.
A co takhle zvyšovat tvrdost vody síranem hořečnatým. Je to přesnější než louhování vápenců. Zvýší se celková tvrdost i pufrace, pH se stabilizuje okolo 6,8 až 6,9; navíc se výrazně zlepší podmínky pro rostliny a omezí se růst řas, eliminuje se neblahý možný vliv koloidních křemičitanů (křemičité řasy). Pro růst ryb má hořčík nesporný význam, bohužel v našich povrchových vodách je ho zoufalý nedostatek. K dostání je nejčastěji síran hořečnatý heptahydrát. Přidávané množství se počítá snadno, obsahuje 10% hmotnostních hořčíku. Historicky jsem přidával 1 zarovnanou kávovou lžičku na 50 litrů vyměněné vody (vodovodní řad Kružberk, Šance, Nová Ves), protože na NHKG závod 4 energetika (demivoda) jsem nějaký pátek jako agent s teplou vodou fungoval
tvrdost vody zvyšují kolegové nějakým starým mramorem co jsem zaslechl ale víc o tom nevím, třeba k tomu někdo řekne víc, já mám vodu dost tvrdou tak jsem se o to blíže nezajímal
Musíš jen hledat po Asijskými rybami.
Bohužel mečovky co sháním pořád nejsou.
Čím se u živorodek zvyšuje tvrdost vody?
p.Kudrna bere byrky od Glasera a tyto výše zmíněné xiphophorus... v nabídce v současnosti nemá ani jsem je tam neviděl několik nabídek zpátky. dnes ráno jsem odlovil další dvě mladé ph.tico a další jedna samička má zřejmě kousek před porodem.
Děkuji za tip, ale já bych chtěl něco hodně podobného rybám v tom videu. Na tohle si netroufám.
Pokud stále toužíš po divokých platách, tak máš šanci si něco raritního objednat, když se mimořádně zrovna jedna příležitost nabízí -
www.facebook.com/… .
Stačí zavolat, nebo napsat Jirkovi Kudrnovi -
search.seznam.cz/… .
Pepane kup - stojí jen 470 kč kus, udrž v chovu a hlavně rozmnož.
Pak budeš "frajer" a výměnou za ně získáš další živorodkářské špeky, nebo i něco jiného.
Starší reakce
Zobrazí, ale ne toto. Udělal jsem chybu. Špatný link (uzavřená skupina). Toto by mělo být ok
www.facebook.com/… OT: Ale lidi bez FB to video nezobrazí.
Je pro mě nejjednodušší, dát video na FB.
A bez pyskoknížky to nejde?
Aktivní sameček Limia perugiae dnes, nedlouho po rozsvícení světel
www.facebook.com/…
Včera jsem napočítal v jednu chvíli 28 mláďat. Mám zrovna hodně miker, tak v nich několikrát denně plavou
.
Starší reakce
Pravda...zapomněl jsem na typický příklad s eisenami...čím starší, tím lépe rodily a tím méně žraly mladé...
Jedny a ty samé ryby se mohou zachovat rozdílně. Podstatný je vliv prostředí, v němž se ryby celého věkového spektra nacházejí. Mám s tím bohaté zkušenosti, ale na příkladné a zdlouhavé popisy událostí jsem příliš unaven.
Živorodé ryby z přírody si v prvních generacích nemusí narozených mladých vůbec všímat, ale pak se to změní. U akvarijních populací ty udávané postupy mohou fungovat, ale ne vždy ve skupině, která nemá dostatek vhodného odreagování, např. umístěním do venkovního prostředí, kde se ryby chovají oproti akváriu odlišně.
Navíc se i různě velcí sourozenci mohou vzájemně požírat, aniž by se jednalo vyloženě o dravce. K tomu je nutí zvýšená potřeba příjmu proteinů pro využití nejvyššího růstového potenciálu v počátku mladého věku, což ve velké míře platí i pro jikernaté druhy a z toho plynoucí nutnost provádět v chovu velikostní třídění.
Uveličuje to malý prostor, hladovění i špatná kvalita vody.
Je toho víc, ale v podstatě je základ každému znám.
LubošJedlinský napsal: jsou tam zajímavé rybky, .... u nás jsou zřejmě nesehnatelné, například micropoecilie sháním už spousty let a dosud se mi je nepodařilo sehnat, i když se jedná o náročné druhy, které se dají v zajetí udržet pouze pár generací jak mi bylo z různých zdrojů řečeno a právě proto mě láká jejich chov zkusit.
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Našel jsem si chvilku a vyhledal mi známé informace, které, pokud jste je nečetl, mohou nastínit, kde může být problém a doporučený způsob řešení. V podstatě si myslím totéž.
www.google.cz/…
.
Pojem úniková vzdálenost zná každé zvíře či pták. A to že nejlepším krmením pro rybu je ryba vědí ryby také velmi dobže...
Nezpochybňuju, že v přírodě mizí a nezpochybňuju ani ztrátu instinktu, ale přesto si myslím, že se ryby “učí”, zjišťují, co se dá sežrat při vynaložení co nejmenší námahy a tolerance k potěru muže být výsledkem tohoto učení. Protože, když mluvíme o instinktech, úhybné reakce mláďat jsou instinktem také. Instinktem, který by se nevyvinul, kdyby na něj v přírodě nebyl tlak.
Již jsem ho vyjádřil ... myslím si, že v přírodě mláďata zmizí od matky i dospělých a ví proč. Tento kód funuguje i v akváriu...Mohou být výjimky v jednání dospělých, ale to i v té přírodě. Nevidím vazbu ve zvyku na mladé, ale ve ztrátě přirozených instinktů.
I přes to, co píšeš, si myslím, že zrovna tyto skifie první vrh nežraly.
Jaký je tvůj názor na hlavní myšlenku?
Jirko něco na tom co píšeš bude, před lety jsem si pořídil brachyrhaphis roseni, jedná se o poměrně agresivní živorodku jak literatura uvádí, sám jsem se o tom přesvědčil když jsem si přivezl hejno asi 2,5cm gambusenek a na krátko je umístil k dospělým platám, stalo se tak večer, ráno při návštěvě rybárny jsem zůstal stát s otevřenou pusou když většina mnohem větších plat byla usmrcena. neměla ploutvičky ani ocásky, byli úplně okousané, gambusenky je doslova utloukli, vpustil jsem je do 90l akvária situovaného silně na délku, zarostlého rostlinami a sem tam nějaký kořen, samičky před porodem jsem musel umisťovat do porodničky protože pokud porodili v akváriu tak téměř vše sežrali, těch pár kusů co zbylo jsem byl nucen odlovit, jednoho dne mi došla trpělivost a řekl si, že je nechám svému osudu, jelikož jsem měl již poměrně obstojné hejno chovných rybek, nechával jsem je rodit v chovné nádrži, jak jsem předpokládal vždy téměř vše pozřeli, zůstalo vždy velmi malé množství rybek, 2-3, jak šel čas v akváriu se objevovalo vždy více a více potěru různého stáří až v současnosti po několika letech chovu si dospělé rybky potěru téměř nevšímají, většina mladých přežije do dospělosti. vedle 5cm samice plave 1cm rybka a obě se spolu krmí nitěnkami. jak psal Jirka jde o to aby si dospělé rybky zvykli na přítomnost potěru různého stáří.
Přidat reakci
1 ...... [14] ...... 18 19
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 32596x