Dusičnany a dusitany

Může někdo zkušenější potvrdit nebo vyvrátit mou teorii, že to CO2 by teoreticky mohlo spíše pomoct, protože díky němu(pokud se dost svítí) rostliny odčerpávají větší množství NO3 z vody?

Topení mám vypnutý, máme v bytě kolem 25 stupňů, zbytek obstaraj zářivky, ráno je tam tak o stupeň míň, ale jak říkám, ryby jsou naprosto v pohodě, není na nich vůbec znát, že by jim cokoliv chybělo, po zaběhnutí velkýho AQUA jich šest přelovím, ještě tak měsíc ale počkám, ať to neuspěchám, nerad bych jim ublížil.... a bude to znát, díky moc za radu

Z CO2 to nemá nic společného pražská voda má asi 30mg/l NO3 takže měnit vodu častěji určitě můžeš na tom nikdy nic nezkazíš. Přestaň tolik krmit a jen jednou denně a v týdnu udělej jednu nebo i dvě pauzy v krmení. Proč máš tak vysokou teplotu.

Začaly mě odcházet ve stodevadesátce kytky, tak jsem v dobré vůli pořídil CO2 a začal bublat 16 bublin za minutu, mám dost přerybněno, teď jsem kvůli tomu založil další AQUA, abych to rozházel, teplota cca 27 stupňů, filtr jeden vnitřní Juwel 3.0 a venkovní Eheim 2073,odkaluju jednou týdně a měním cca60l tak dvě hodiny odstáté vody, venkovní filtr čistím 2x do roka, vnitřní tak 5x, ryby mě přijdou v naprosté pohodě...
Koupil jsem v pátek kapkový testy od Tetry na dusitany a dusičnany a s hrůzou jsem naměřil, že dusičnany jsou cca na stovce, dusitany v normě, mám přestat bublat a víc měnit vodu? Díky za rady!!

Můžou ryby udusit a je to jeden z meziproduktů nitrifikace a zvláštěpak na začátku nitrifikačního procesu se můžou a taky vyskytují v nádržích ve zvýšených koncentracích a jsou nebezpečný pro živočichy. maniakva.cz/…

wds.cz/…

Ahoj, nevíte, co jsou dusitany, a co můžou provést?

Iontová forma amoniaku (NH3) = kationt NH4+, česky amonium, slovensky amónium.

V Tvém případě kombinaci ryb, to bude chtít hlavně měnit vodu daleko častěji, klidně i 2x týdně, trošku Ti tam jsou proti sobě oka a ramirézy, špindírové a rybky milující čistší vodu. Já třeba testy nemám žádný, jenom někde v šuplíku bych našel test na NO2, čímž Tě neodrazuji od jejich nákupu a změření hodnot v akváriu a i vstupních hodnot. Podívej se třeba do vlákna rybicky.net/forum/423

Zdravim chtěl bych se poptam mám Ph test, vodu měřim jednou za 2 týdny ph mám kolem 7-7,5. Chystám se koupit další test jaká je nejduležitější složka kterou kontrolovat? Mám hodně pavých oček takže NO3? děkuji nechci kupovat všechny testy najednou přeci jenom to není nejlevnější záležitost

Prosím Vás, v anglických textoch som narazil na pomenovanie NH3 - ammonia a NH4+ - ammonium. Po slovensky je NH3 amoniak, ale nepodarilo sa mi dopátrať k pomenovaniu NH4, len ako spojenie amoniakový ión. Prosím vás, existuje aj nejaké jednoslovné pomenovanie pre NH4? Či už slovenské alebo české...

Jedna podstatná otázka - jakým testem byly uvedené hodnoty měřeny? Velmi často se stává, že při měření papírkovými testy vycházejí naprosté nesmysly...

Podrobila jsem minulý týden křížovému výslechu člověka z jedné velmi renomované firmy a po pár minutách kličkování přiznal, že papírkové testy jsou v případě dusičnanů a dusitanů prakticky k ničemu....
V některých případech matou i kapkové, ale tam je to značka od značky...
Oficiálně se udává: Uvedené hodnoty jsou orientační , ale někdy z toho vylezou orientačně naprosté hrůzy - v případě dusičnanů se s tím setkávám poměrně často...

V akváriu plave růžkatec, ale nějak extra to zarostlé není

Tak voda z kohoutku (vlažná cca 25°C) má cca 25mg/l...

Přesně tak. Bez rostlin to dolů nepůjde. Ideální na to je pistia. A určitě bych změřil i vstupní vodu, tam očekávám taky vysoké hodnoty. A pořádně odkalit dno, ten nárůst je dost prudký

Dej tam nějaký rostliny, třeba plovoucí, nebo měň tu vodu, je taky otázka čím to měříš a jaký rybky v tý karanténně jsou. Máš změřenou i vstupní vodu?

Ahoj, prosimvás, potřebuju rychle poradit... opakovaně mám velké množství dusičnanů v akváriu... včera jsem vyměnil třetinu vody a po změření jsem měl 40mg/l tak jsem vyměnil další 1/3 vody a potom to bylo kolem 30mg/l, (má 60l a je jako karanténa bylo v ní 8 rybek, tak jsem zkusil čtyři rybky přesunout do jiného akvária (které je bohužel ani ne týden založené)... teď jsem změřil opět dusičnany a vyšlo mi cca 80mg/l.. poraďte co stím prosimvás... :-/

když se podíváte o dvě stránky zpět, tak tam píšu, že u terčovců udržuji hladinu NO3 do 10mg/l

No, já se budu dál držet "staré pravdy", že nitrifikační bakterie pH snižují, a to jak produkcí CO2, tak H+.

Ve vodní mase dochází k poklesu hodnoty pH, v dosahu bakterií (tedy na podkladu) k nárůstu. "Stará pravda" je pravdou z pohledu na akvárium jako celek.

Lze to vysvětlit i jinak - úbytkem organického uhlíku v substrátu (nitrifikační bakterie ho prostě sežerou a substrát je postupně ochuzován o nedoplňovaný oxid uhličitý, tudíž pH jde "nahoru") a neúbytku organického uhlíku ve volné vodě - tady dojde k postupnému oxidačnímu rozkladu za vzniku oxidu uhličitého, který pH stlačí "dolů".
Je tady proto i vazba na doporučené množství hydrogenuhličitanů vápenatého a hořečnatého, aby tyto procesy byly částečně stabilizovány a reakce vody tímto "nelítala ode zdi ke zdi".

Psal jsem sice, že už se nebudu účastnit, ale možná je dobrý si osvěžit znalosti. maniakva.cz/… str. 12

...Nitrifikační bakterie jsou aktivnější při vyšším pH a samy svou činností toto pH zvyšují...
Velmi dobře se čtete, (má to hlavu i patu ), ale tady s vaším výrokem souhlasit nemohu. Leda byste mne přesvědčil, že "stará pravda", že nitrifikací se pH snižuje, neplatí.

grunda napsal: špatně jsem to napsal
nevadí, aj ja som miesto amoniak napísal čpavok, ale zopakovať staré pravdy nikdy nezaškodí.

Keby som nemal v akva džungľu, stúplo by mi NO3 týždenne asi o 10 mg/l (len hádam), vstup má tiež asi toľko. Na 120 mg/l sa dostanem bez výmeny vody ani nie za 3 mesiace, a to poznám takých čo celé mesiace len dolievajú odparenú vodu. Momentálne pridávam trochu KNO3, aby som udržal úroveň asi 20-30 mg/l. Ono mi to kolíše, podľa toho ako sa mí zadarí kŕmiť, či ostrihať rastliny.

Pri vysokých hodnotách dusíka však treba pamätať, že má antagonistický vzťah k bóru, medi a draslíka (blokuje ich príjem rastlinami) a zvyšuje spotrebu horčíka a molybdénu.

Většina druhů ryb vydrží koncentaci dusičnanů okolo 100 mg/l, pro mnohé je hranice obsahu dusičnanů 50 mg/l smrtelná a některé druhy ryb vydrží koncentraci dusičnanů až 400 mg/l. A když se dívám na Vaše nádrže s terčovci a characidami, přes 50 mg/l bych nešel.
A aby dobře prosperovalo celé akvárium, platí jedno základní: pH vody v substrátu musí být vyšší než pH volné vody. Nitrifikační bakterie jsou aktivnější při vyšším pH a samy svou činností toto pH zvyšují.
Sehnat čistou nebo směsnou kulturu denitrifikačních/denitratačních bakterií dnes není nic složitého, naočkovat dno je otázkou několika minut jednoduché práce, nějakou dobu je přikrmovat organickým uhlíkem - což může být při dnešní prohibici problém a je vystaráno. Jen v případě použití různých křemičitých písků na dně to nikdy nebude ono, říční písek vyhrává.

Cca 30 druhů rostlin mi v různých vesměs přerybněných nádržích bez problémů rostlo v běžné vodovodní vodě o teplotě od 22 do 30°C, pH 6,2 až 6,8, KH 3,5°N, dusičnany na vstupu okolo 6 mg/l, fosforečnany neměřitelné s týdenní výměnou cca 20 až 80% objemu spojenou s částečným a nikdy ne důsledným odkalováním dna. Žádná syntetická hnojiva jsem nepoužíval (pouze organický fosfor z krmení ryb a z jejich výkalů) a týdně jsem zásoboval nejbližší Zverimex přebytky a co jsem neprodal, to bylo téměř skoro rozdáno na pravidelných akvaburzách (tož tehdy se to tak mohlo jmenovat).

Nějaké potřebě hnojit v nádržích s náročnými kultivary rostlin se nebráním, i marketing musí žít a mnohdy i zbarvení listů je vázáno na vyšší obsah biogenních prvků. Ale vše s rozumem a všeho s mírou.

zanedbaná údržba je jasná, cyklus N ve vodě je taky jasný, špatně jsem to napsal, šlo mi o to, že samotné NO3 je škodlivé až při vysokých koncentracích.
U přepočtu ppm na mg/l jsem neuvedl, že ve studijích uvádí hodnoty ppm NO3-N a třeba je přepočítat na NO3 mg/l, ale to už jsem tu taky psal

Přesně tak, takto tady začala ta diskuze. Tahle diskuze je odtrhnutá z té o sinicích. Při sinicích tady někdo radil zvednout hodnotu NO3 pomocí KNO3 a začalo se tady psát o škodlivosti NO3. Grunda hodil odkaz na článek a já ho přeložil. To, že už se tady vmíchali chovatelé je druhá věc. my jsme jen poukazovali na neškodnost přidání KNO3 do běžného akvária a dokumentovali jsme to přiloženými studiemi. O škodlivosti NO3 vzniklého zaneřáděním akvária není pochyb. My se ale bavíme o samotném dodání NO3 formou hnojiva.

Amoniakální dusík se ve vodném prostředí vyskytuje ve formě NH4, NO2 a NO3 "bez vlivu" reakce vody (pH) "s vlivem" oxidačněredukčního potencionálu vody (rH). Čpavek NH3 jako takový vzniká výlučně vedle amonného iontu NH4 při vyšším pH vody (už nad 7,5!) a je vždy jedovatý.

na tomhe celá diskuze začala, nerovnováha N:P, doplňování KNO3 do vody atd. ze začátku jsme se bavili o běžném hnojení a koncentraci NO3 5-50mg/l, než někdo začal tvrdit že NO3 zabije ryby. Proto jsem tady začal dávat studie o toxicitě NO3 až při velmi vysokých hodnotách

grunda napsal: já jsem napsal že pokud dodáváme KNO3, tak nemusíme řešit ciklus N v akva, protože než se přirozenou cestou dostanete na hodnoty stovek mg/l NO3, tak hodnoty NH3 a NO2 vyše akva zaručeně vyhubí.
Ja som si stále myslel, že cyklus dusíka je konverzia odpadných látok až na dusičnany, ktoré sú považované za konečný prvok cyklu. Teda, odpadné látky sa hromadia a rozkladom produkujú čpavok, ktorý sa vplyvom vody mení na amoniak. Amoniak je takými maličkými potvorkami (niektorí ich nazývajú baktérie) spracovaný na dusitany (1) a iné potvorky zase dusitany spracujú na dusičnany (2) a tieto dusičnany papajú rastlinky (3).


K hromadeniu NH4, NO2 i NO3 dochádza len vtedy, keď je v jednotlivých krokoch viac vstupných látok, ako dokáže príslušný organizmus spracovať. Rozdiel je však v tom, že množstvo potvoriek (1 a 2) akvaristi cielene neovplyvňujú a k funkcii im v podstate stačí dosť kyslíka (ktorého je väčšinou dosť kvôli rybkám, krevetkám a iným chovaným organizmom). Ale v kroku 3 je to trochu zložitejšie, pretože množstvo rastlín v nádrži osciluje od žiadnych po džungle. Ale množstvo rastín je len predpoklad spracovania NO3, aby ho rastlinky pekne papali potrebujú aj svetlo a ďalšie prvky, nehovoriac o rôznom hlade rôznych druhov. Čiže úspešnosť kroku 3 je pomerne ľahko (ne)vedome ovplyvnená akvaristom.

Ak zlyháva krok 1 alebo 2, stúpa množstvo NH4 a NO2 a rybky pomerne rýchlo hynú, ak však zlyháva krok 3 rybky tak rýchlo nehynú (leda ak novo pridané), hoci stúpa hodnota NO3 a tu pomáha len pravidelná výmena vody. Ak však akvarista rozumne kŕmi, nemá priveľa rýb a podobne, kroky 1 a 2 dokážu úspešne premieňať dusík na NO3 bez toho, aby bolo treba niečo urobiť. Dovolím si tvrdiť, že najčastejším problémom bude (z rôznych dôvodov) krok 3 a keď sa k nemu pridá zanedbaná výmena vody, tak hodnoty NO3 môžu časom vystúpať do závratných výšok aj bez zvýšených hodnôt amoniaku a dusitanov. Kto potrebuje vymieňať vodu kvôli NH4 alebo NO2, robí niečo zle. Toľko môj pohľad k Vášmu tvrdeniu o ignorovaní cyklu dusíka.

Apropó, 1 ppm = 1 mg/l - už neviem kto to chcel prerátavať, len pri stupňoch tvrdosti to je trochu zložitejšie.

Voda se dá studovat třeba na VŠCHT v Praze, ale k tomu je pro nás další spousta "zbytečných" informací.
Je třeba uvažovat jinak. Rostliny i ryby, které pěstujeme a chováme pochází z tropických vod, které jsou po většinu roku velice chudé na živiny a po malou část roku chudé na živiny (bráno globálně). Obsah dusičnanů v rozmezí 20 až 40 mg/l a obsah celkového fosforu v rozmezí 1 až 2,5 mg/l je pro rostliny maximální luxus a ryby to vesměs snesou vcelku dobře. Jít nad únosnou mez je nesmysl, změní se totiž i rozpustnost a tím i dostupnost biogenních prvků obsažených ve vodě, dvojmocným železem počínaje a např. bórem nebo molybdenem konče; ať ty "kytky" mají plnohodnotnou výživu.

sleduju, že mořská akvaristika je úplně někde jinde. Můžete mi sem dát nějaký odkaz, ať taky můžu začít studovat?

S poměrem fosfor : dusík máte pravdu. Jen musíme brát v úvahu, že se jedná o celkový fosfor (organický a anorganický), nikoliv pouze o anorganický ortofosforečnan, který stanovoval a udržoval uživatel gargamel ve své nádrži (pokud teda nestanovoval celkový fosfor). Běžné kolorimetrické stanovení odpadního ortofosforečnanu a metafosforečnanu vedle sebe není známo a pravděpodobnost používání specifického fotometru pro toto stanovení běžným akvaristou je dost malá. Sám používám HannaChecker HI713 od Hanna Instruments s rozsahem 0 - 2,5 mg PO4 v litru, takže vím, o čem píšu. A to, že dříve anorganické matafosforečnany současná teorie chemie považuje za organické, jsem se musel doučit.

host napsal: ale rybám to rozhodně neprospívá. Neprospieva to nicomu.A zaoberat sa studiou kolo XYZ mg/l NO3 este ryby zvladnu je strata casu.

Pro udržení rovnovážného stavu vzniku odpadních látek dusičnany : ortofosforečnany 16:1 jste udržoval koncentraci dusičnanů okolo 130 mg/l? V takovém poměru tyto odpadní látky vznikají, zkuste si rozložit nějakou jednoduchou bílkovinu na vodu, oxid uhličitý, dusičnanový anion a ortofostorečnanový anion a dopočítejte rovnováhu.
A k těm sinicím: pusťte to do světa, možná se poučíme a možná zjistíme, že bádání celého týmu vědců a asistentů na Jihočeské univerzitě platíme z našich daní zbytečně. Pravda, sinice žerou i atmosferický dusík, mají-li nouzi o odpadní sloučeniny fosforu.

to už je zase o přístupu, buď držím poměr N:P na 28:3 mg/l a řídím růst kytek pomocí světla, nebo můžu řídit kytky pomocí P, v tu chvíli se poměr změní na 28:0,5 mg/l, z toho plyne, že pokud přidám N na 50 tak P bude na hodnotě kolem 1 mg/l, což není žádná divočina

Jen dotázek, kolik jste odchoval cichlidek, obvzláště z rodu Apistogramma, když píšete, že Danila nemá pravdu? No a vytrhnout jen NO3 z celého souboru N látek, potažmo dalších(!) souvislostí je prostě nesmyslná argumentace (viz. třeba jen dotování kyslíku v uváděné studii). Zkrátka stokrát nic i vola umořilo. Kytkám si hnůj házejte klidně vidlemi, ale rybám to rozhodně neprospívá.

OSOBNĚ jsem udržoval hladinu PO4 cca půl roku okolo 8 mg/l a žádná sinice nenastala. Při výskytu sinic vůbec nezáleží na tom, jak je PO4 vysoké, jde o úplně něco jiného, ale o tom tady psát nebudu.

PO4 je pro ryby stejně neškodné. Opět můžu dodat překlad.
Mám otázku, co budete dělat například s masivní invazí sinic při zvýšení obsahu ortofosforečnanů a metafosforečnanů ve vodě? Pravda, rybám fosforečnany celkem nevadí, ale následky přítomnosti mohou být katastrofické i pro ně. A na to nejsou zapotřebí žádné studie.

No vždyť to tady píšu celou dobu, že faktickým zabijákem nejsou dusičnany, ale ostatní N-látky. Ten článek je na ROSTLINNÝCH akváriích.cz, tzn. že tam se k tak vysokým hodnotám NO3 dostanem jen hnojivem a když dodáte NO3 hnojivem, dodáte jen NO3, nikoliv ostatní N-látky. Ten článek je ukazuje, že se netřeba bát hnojení pomocí KNO3, že je to v podstatě neškodné.
O to tady jde, v zapraseném akváriu jsou hodnoty NO3 strašně vysoko, ale je vysoko i čpavek a NO2, proto chcípají ryby, ne kvůli NO3. Já už nevím, jak jinak to mám napsat. Toto už ale za ty dva dny píšu asi potřetí.

Edit: Já za sebe tuto diskuzi ukončuji, protože už nemám dál co říct a už se jen opakuju. Vše, co jsem chtěl sdělit jsem napsal (většinou 3x).

Danila v tomto má pravdu, byť to není dokonale popsáno. Zvyšování množství dusičnanů ve vodě s sebou nese pokles redoxu (rH) a pokles reakce vody (pH). Nitrifikační procesy způsobené aktivitou nitrifikačních bakterií začnou zpomalovat - jejich aktivita je nejvyšší při pH 9, na což je taky studie.
A pak přijde onen zabiják, nárůst obsahu dusitanů, a tady se v případě cichlidek bavíme o koncentraci dusitanů v desetinách miligramů v litru.

PO4 je pro ryby stejně neškodné. Opět můžu dodat překlad. To už je o přístupu. Stačí tak zvýšit PO4 a poměr NO3:PO4 je ok (toto je přístup praktikovaný hlavně v USA a VB). Nebo necháme PO4 a snížíme NO3 (Německo atd).

Ale stane.Pretoze to neide v rastlinnom akva zvysovat len NO3.Muselo by sa pridat aj PO4 a aj vsetko ostatne.Co zase nikam nevedie.

Já i grunda jsme tady výslovně psali, že neudržujeme NO3 nad 50 mg/l. Grunda dokonce psal tuším, že to udržuje pod 20 mg/l. Jde o ty studie, které prokazují, že KDYBYCHOM to takto vysoko udržovali, nic se nestane.
Já tady vlastně píšu už jen z toho důvodu, že mě Danila napsala, že zvýšení NO3 z 10 mg/l nad 100 mg/l způsobí u cichlidek "ucpané odpady mrtvolami" což prostě není pravda (viz. všechny ty studie)

Souhlas, jiný přístup máme my, kterým jde o okrasné akvárium s rostlinami a jiný chovatel ryb.

Kruh se začíná uzavírat, dlouhodobé působení vyšší koncentrace dusičnanů nepřinese nic dobrého ani rybám, ani rostlinám.

Holt není ryba jako ryba, není kytka, jako kytka a není překlad, jako překlad, tak asi tak by se ta současná víkendová debata taky dala charakterizovat. Je to trošku o argumentech chovatelů ryb a pěstitelů rostlin, kde má každá strana tu svojí preferenci a podle toho se chová. Toť můj poslední příspěvek k této debatě, svůj názor a zkušenost jsem již včera sdělil.

Copak já jsem tady někde psal, že se má rostlinám udržovat hodnoty NO3 nad 50 mg/l? Jim bohatě stačí od deseti do 30 mg/l a taky jsme tady zdůrazňovali, že nemá cenu to držet výš. Jde ale o ty studie, že i KDYBY jsme to takto vysoko drželi, nic se nestane ani z dlouhodobého hlediska. Co mi tady pořád předhazujete něco co jsem nenapsal?

Uznáte už tady tedy někdo konečně, že v běžném společenském akváriu, kde se hnojí pomocí KNO3 nebudou mít negativní vliv z dlouhodobého hlediska ani koncentrace NO3 100 mg/l?
Pokud ne, žádám teda o relevantní studii, která toto vyvrací, zatím jsme totiž za ty dva dny našli cca 5 studií a všechny tvrdí to samé.

Pisete tu o KNO3.To pridavate rybam?

Bavíme se o vlivu NO3 na ryby ne na rostliny. O čem to tady furt píšete a kličkujete? Už jste konečně pochopili o čem se bavíme?

gargamel napsal: Pro nás rostlinkáře je podstatné, že i když zvýšíme pomocí KNO3 hladinu NO3 na 100 mg/l...

Problem ale je ze svetko pausalizujete.Co Cryptocoryny? - dost lahko takto mozete o ne prist.