Dusičnany a dusitany

Ve vodní mase dochází k poklesu hodnoty pH, v dosahu bakterií (tedy na podkladu) k nárůstu. "Stará pravda" je pravdou z pohledu na akvárium jako celek.

Lze to vysvětlit i jinak - úbytkem organického uhlíku v substrátu (nitrifikační bakterie ho prostě sežerou a substrát je postupně ochuzován o nedoplňovaný oxid uhličitý, tudíž pH jde "nahoru") a neúbytku organického uhlíku ve volné vodě - tady dojde k postupnému oxidačnímu rozkladu za vzniku oxidu uhličitého, který pH stlačí "dolů".
Je tady proto i vazba na doporučené množství hydrogenuhličitanů vápenatého a hořečnatého, aby tyto procesy byly částečně stabilizovány a reakce vody tímto "nelítala ode zdi ke zdi".

Psal jsem sice, že už se nebudu účastnit, ale možná je dobrý si osvěžit znalosti. maniakva.cz/… str. 12

...Nitrifikační bakterie jsou aktivnější při vyšším pH a samy svou činností toto pH zvyšují...
Velmi dobře se čtete, (má to hlavu i patu ), ale tady s vaším výrokem souhlasit nemohu. Leda byste mne přesvědčil, že "stará pravda", že nitrifikací se pH snižuje, neplatí.

grunda napsal: špatně jsem to napsal
nevadí, aj ja som miesto amoniak napísal čpavok, ale zopakovať staré pravdy nikdy nezaškodí.

Keby som nemal v akva džungľu, stúplo by mi NO3 týždenne asi o 10 mg/l (len hádam), vstup má tiež asi toľko. Na 120 mg/l sa dostanem bez výmeny vody ani nie za 3 mesiace, a to poznám takých čo celé mesiace len dolievajú odparenú vodu. Momentálne pridávam trochu KNO3, aby som udržal úroveň asi 20-30 mg/l. Ono mi to kolíše, podľa toho ako sa mí zadarí kŕmiť, či ostrihať rastliny.

Pri vysokých hodnotách dusíka však treba pamätať, že má antagonistický vzťah k bóru, medi a draslíka (blokuje ich príjem rastlinami) a zvyšuje spotrebu horčíka a molybdénu.

Většina druhů ryb vydrží koncentaci dusičnanů okolo 100 mg/l, pro mnohé je hranice obsahu dusičnanů 50 mg/l smrtelná a některé druhy ryb vydrží koncentraci dusičnanů až 400 mg/l. A když se dívám na Vaše nádrže s terčovci a characidami, přes 50 mg/l bych nešel.
A aby dobře prosperovalo celé akvárium, platí jedno základní: pH vody v substrátu musí být vyšší než pH volné vody. Nitrifikační bakterie jsou aktivnější při vyšším pH a samy svou činností toto pH zvyšují.
Sehnat čistou nebo směsnou kulturu denitrifikačních/denitratačních bakterií dnes není nic složitého, naočkovat dno je otázkou několika minut jednoduché práce, nějakou dobu je přikrmovat organickým uhlíkem - což může být při dnešní prohibici problém a je vystaráno. Jen v případě použití různých křemičitých písků na dně to nikdy nebude ono, říční písek vyhrává.

Cca 30 druhů rostlin mi v různých vesměs přerybněných nádržích bez problémů rostlo v běžné vodovodní vodě o teplotě od 22 do 30°C, pH 6,2 až 6,8, KH 3,5°N, dusičnany na vstupu okolo 6 mg/l, fosforečnany neměřitelné s týdenní výměnou cca 20 až 80% objemu spojenou s částečným a nikdy ne důsledným odkalováním dna. Žádná syntetická hnojiva jsem nepoužíval (pouze organický fosfor z krmení ryb a z jejich výkalů) a týdně jsem zásoboval nejbližší Zverimex přebytky a co jsem neprodal, to bylo téměř skoro rozdáno na pravidelných akvaburzách (tož tehdy se to tak mohlo jmenovat).

Nějaké potřebě hnojit v nádržích s náročnými kultivary rostlin se nebráním, i marketing musí žít a mnohdy i zbarvení listů je vázáno na vyšší obsah biogenních prvků. Ale vše s rozumem a všeho s mírou.

zanedbaná údržba je jasná, cyklus N ve vodě je taky jasný, špatně jsem to napsal, šlo mi o to, že samotné NO3 je škodlivé až při vysokých koncentracích.
U přepočtu ppm na mg/l jsem neuvedl, že ve studijích uvádí hodnoty ppm NO3-N a třeba je přepočítat na NO3 mg/l, ale to už jsem tu taky psal

Přesně tak, takto tady začala ta diskuze. Tahle diskuze je odtrhnutá z té o sinicích. Při sinicích tady někdo radil zvednout hodnotu NO3 pomocí KNO3 a začalo se tady psát o škodlivosti NO3. Grunda hodil odkaz na článek a já ho přeložil. To, že už se tady vmíchali chovatelé je druhá věc. my jsme jen poukazovali na neškodnost přidání KNO3 do běžného akvária a dokumentovali jsme to přiloženými studiemi. O škodlivosti NO3 vzniklého zaneřáděním akvária není pochyb. My se ale bavíme o samotném dodání NO3 formou hnojiva.

Amoniakální dusík se ve vodném prostředí vyskytuje ve formě NH4, NO2 a NO3 "bez vlivu" reakce vody (pH) "s vlivem" oxidačněredukčního potencionálu vody (rH). Čpavek NH3 jako takový vzniká výlučně vedle amonného iontu NH4 při vyšším pH vody (už nad 7,5!) a je vždy jedovatý.

na tomhe celá diskuze začala, nerovnováha N:P, doplňování KNO3 do vody atd. ze začátku jsme se bavili o běžném hnojení a koncentraci NO3 5-50mg/l, než někdo začal tvrdit že NO3 zabije ryby. Proto jsem tady začal dávat studie o toxicitě NO3 až při velmi vysokých hodnotách

grunda napsal: já jsem napsal že pokud dodáváme KNO3, tak nemusíme řešit ciklus N v akva, protože než se přirozenou cestou dostanete na hodnoty stovek mg/l NO3, tak hodnoty NH3 a NO2 vyše akva zaručeně vyhubí.
Ja som si stále myslel, že cyklus dusíka je konverzia odpadných látok až na dusičnany, ktoré sú považované za konečný prvok cyklu. Teda, odpadné látky sa hromadia a rozkladom produkujú čpavok, ktorý sa vplyvom vody mení na amoniak. Amoniak je takými maličkými potvorkami (niektorí ich nazývajú baktérie) spracovaný na dusitany (1) a iné potvorky zase dusitany spracujú na dusičnany (2) a tieto dusičnany papajú rastlinky (3).


K hromadeniu NH4, NO2 i NO3 dochádza len vtedy, keď je v jednotlivých krokoch viac vstupných látok, ako dokáže príslušný organizmus spracovať. Rozdiel je však v tom, že množstvo potvoriek (1 a 2) akvaristi cielene neovplyvňujú a k funkcii im v podstate stačí dosť kyslíka (ktorého je väčšinou dosť kvôli rybkám, krevetkám a iným chovaným organizmom). Ale v kroku 3 je to trochu zložitejšie, pretože množstvo rastlín v nádrži osciluje od žiadnych po džungle. Ale množstvo rastín je len predpoklad spracovania NO3, aby ho rastlinky pekne papali potrebujú aj svetlo a ďalšie prvky, nehovoriac o rôznom hlade rôznych druhov. Čiže úspešnosť kroku 3 je pomerne ľahko (ne)vedome ovplyvnená akvaristom.

Ak zlyháva krok 1 alebo 2, stúpa množstvo NH4 a NO2 a rybky pomerne rýchlo hynú, ak však zlyháva krok 3 rybky tak rýchlo nehynú (leda ak novo pridané), hoci stúpa hodnota NO3 a tu pomáha len pravidelná výmena vody. Ak však akvarista rozumne kŕmi, nemá priveľa rýb a podobne, kroky 1 a 2 dokážu úspešne premieňať dusík na NO3 bez toho, aby bolo treba niečo urobiť. Dovolím si tvrdiť, že najčastejším problémom bude (z rôznych dôvodov) krok 3 a keď sa k nemu pridá zanedbaná výmena vody, tak hodnoty NO3 môžu časom vystúpať do závratných výšok aj bez zvýšených hodnôt amoniaku a dusitanov. Kto potrebuje vymieňať vodu kvôli NH4 alebo NO2, robí niečo zle. Toľko môj pohľad k Vášmu tvrdeniu o ignorovaní cyklu dusíka.

Apropó, 1 ppm = 1 mg/l - už neviem kto to chcel prerátavať, len pri stupňoch tvrdosti to je trochu zložitejšie.

Voda se dá studovat třeba na VŠCHT v Praze, ale k tomu je pro nás další spousta "zbytečných" informací.
Je třeba uvažovat jinak. Rostliny i ryby, které pěstujeme a chováme pochází z tropických vod, které jsou po většinu roku velice chudé na živiny a po malou část roku chudé na živiny (bráno globálně). Obsah dusičnanů v rozmezí 20 až 40 mg/l a obsah celkového fosforu v rozmezí 1 až 2,5 mg/l je pro rostliny maximální luxus a ryby to vesměs snesou vcelku dobře. Jít nad únosnou mez je nesmysl, změní se totiž i rozpustnost a tím i dostupnost biogenních prvků obsažených ve vodě, dvojmocným železem počínaje a např. bórem nebo molybdenem konče; ať ty "kytky" mají plnohodnotnou výživu.

sleduju, že mořská akvaristika je úplně někde jinde. Můžete mi sem dát nějaký odkaz, ať taky můžu začít studovat?

S poměrem fosfor : dusík máte pravdu. Jen musíme brát v úvahu, že se jedná o celkový fosfor (organický a anorganický), nikoliv pouze o anorganický ortofosforečnan, který stanovoval a udržoval uživatel gargamel ve své nádrži (pokud teda nestanovoval celkový fosfor). Běžné kolorimetrické stanovení odpadního ortofosforečnanu a metafosforečnanu vedle sebe není známo a pravděpodobnost používání specifického fotometru pro toto stanovení běžným akvaristou je dost malá. Sám používám HannaChecker HI713 od Hanna Instruments s rozsahem 0 - 2,5 mg PO4 v litru, takže vím, o čem píšu. A to, že dříve anorganické matafosforečnany současná teorie chemie považuje za organické, jsem se musel doučit.

host napsal: ale rybám to rozhodně neprospívá. Neprospieva to nicomu.A zaoberat sa studiou kolo XYZ mg/l NO3 este ryby zvladnu je strata casu.

Pro udržení rovnovážného stavu vzniku odpadních látek dusičnany : ortofosforečnany 16:1 jste udržoval koncentraci dusičnanů okolo 130 mg/l? V takovém poměru tyto odpadní látky vznikají, zkuste si rozložit nějakou jednoduchou bílkovinu na vodu, oxid uhličitý, dusičnanový anion a ortofostorečnanový anion a dopočítejte rovnováhu.
A k těm sinicím: pusťte to do světa, možná se poučíme a možná zjistíme, že bádání celého týmu vědců a asistentů na Jihočeské univerzitě platíme z našich daní zbytečně. Pravda, sinice žerou i atmosferický dusík, mají-li nouzi o odpadní sloučeniny fosforu.

to už je zase o přístupu, buď držím poměr N:P na 28:3 mg/l a řídím růst kytek pomocí světla, nebo můžu řídit kytky pomocí P, v tu chvíli se poměr změní na 28:0,5 mg/l, z toho plyne, že pokud přidám N na 50 tak P bude na hodnotě kolem 1 mg/l, což není žádná divočina

Jen dotázek, kolik jste odchoval cichlidek, obvzláště z rodu Apistogramma, když píšete, že Danila nemá pravdu? No a vytrhnout jen NO3 z celého souboru N látek, potažmo dalších(!) souvislostí je prostě nesmyslná argumentace (viz. třeba jen dotování kyslíku v uváděné studii). Zkrátka stokrát nic i vola umořilo. Kytkám si hnůj házejte klidně vidlemi, ale rybám to rozhodně neprospívá.

OSOBNĚ jsem udržoval hladinu PO4 cca půl roku okolo 8 mg/l a žádná sinice nenastala. Při výskytu sinic vůbec nezáleží na tom, jak je PO4 vysoké, jde o úplně něco jiného, ale o tom tady psát nebudu.

PO4 je pro ryby stejně neškodné. Opět můžu dodat překlad.
Mám otázku, co budete dělat například s masivní invazí sinic při zvýšení obsahu ortofosforečnanů a metafosforečnanů ve vodě? Pravda, rybám fosforečnany celkem nevadí, ale následky přítomnosti mohou být katastrofické i pro ně. A na to nejsou zapotřebí žádné studie.

No vždyť to tady píšu celou dobu, že faktickým zabijákem nejsou dusičnany, ale ostatní N-látky. Ten článek je na ROSTLINNÝCH akváriích.cz, tzn. že tam se k tak vysokým hodnotám NO3 dostanem jen hnojivem a když dodáte NO3 hnojivem, dodáte jen NO3, nikoliv ostatní N-látky. Ten článek je ukazuje, že se netřeba bát hnojení pomocí KNO3, že je to v podstatě neškodné.
O to tady jde, v zapraseném akváriu jsou hodnoty NO3 strašně vysoko, ale je vysoko i čpavek a NO2, proto chcípají ryby, ne kvůli NO3. Já už nevím, jak jinak to mám napsat. Toto už ale za ty dva dny píšu asi potřetí.

Edit: Já za sebe tuto diskuzi ukončuji, protože už nemám dál co říct a už se jen opakuju. Vše, co jsem chtěl sdělit jsem napsal (většinou 3x).

Danila v tomto má pravdu, byť to není dokonale popsáno. Zvyšování množství dusičnanů ve vodě s sebou nese pokles redoxu (rH) a pokles reakce vody (pH). Nitrifikační procesy způsobené aktivitou nitrifikačních bakterií začnou zpomalovat - jejich aktivita je nejvyšší při pH 9, na což je taky studie.
A pak přijde onen zabiják, nárůst obsahu dusitanů, a tady se v případě cichlidek bavíme o koncentraci dusitanů v desetinách miligramů v litru.

PO4 je pro ryby stejně neškodné. Opět můžu dodat překlad. To už je o přístupu. Stačí tak zvýšit PO4 a poměr NO3:PO4 je ok (toto je přístup praktikovaný hlavně v USA a VB). Nebo necháme PO4 a snížíme NO3 (Německo atd).

Ale stane.Pretoze to neide v rastlinnom akva zvysovat len NO3.Muselo by sa pridat aj PO4 a aj vsetko ostatne.Co zase nikam nevedie.

Já i grunda jsme tady výslovně psali, že neudržujeme NO3 nad 50 mg/l. Grunda dokonce psal tuším, že to udržuje pod 20 mg/l. Jde o ty studie, které prokazují, že KDYBYCHOM to takto vysoko udržovali, nic se nestane.
Já tady vlastně píšu už jen z toho důvodu, že mě Danila napsala, že zvýšení NO3 z 10 mg/l nad 100 mg/l způsobí u cichlidek "ucpané odpady mrtvolami" což prostě není pravda (viz. všechny ty studie)

Souhlas, jiný přístup máme my, kterým jde o okrasné akvárium s rostlinami a jiný chovatel ryb.

Kruh se začíná uzavírat, dlouhodobé působení vyšší koncentrace dusičnanů nepřinese nic dobrého ani rybám, ani rostlinám.

Holt není ryba jako ryba, není kytka, jako kytka a není překlad, jako překlad, tak asi tak by se ta současná víkendová debata taky dala charakterizovat. Je to trošku o argumentech chovatelů ryb a pěstitelů rostlin, kde má každá strana tu svojí preferenci a podle toho se chová. Toť můj poslední příspěvek k této debatě, svůj názor a zkušenost jsem již včera sdělil.

Copak já jsem tady někde psal, že se má rostlinám udržovat hodnoty NO3 nad 50 mg/l? Jim bohatě stačí od deseti do 30 mg/l a taky jsme tady zdůrazňovali, že nemá cenu to držet výš. Jde ale o ty studie, že i KDYBY jsme to takto vysoko drželi, nic se nestane ani z dlouhodobého hlediska. Co mi tady pořád předhazujete něco co jsem nenapsal?

Uznáte už tady tedy někdo konečně, že v běžném společenském akváriu, kde se hnojí pomocí KNO3 nebudou mít negativní vliv z dlouhodobého hlediska ani koncentrace NO3 100 mg/l?
Pokud ne, žádám teda o relevantní studii, která toto vyvrací, zatím jsme totiž za ty dva dny našli cca 5 studií a všechny tvrdí to samé.

Pisete tu o KNO3.To pridavate rybam?

Bavíme se o vlivu NO3 na ryby ne na rostliny. O čem to tady furt píšete a kličkujete? Už jste konečně pochopili o čem se bavíme?

gargamel napsal: Pro nás rostlinkáře je podstatné, že i když zvýšíme pomocí KNO3 hladinu NO3 na 100 mg/l...

Problem ale je ze svetko pausalizujete.Co Cryptocoryny? - dost lahko takto mozete o ne prist.

Myslíte si, že držet rostliny dlouhodobě při vyšších koncentracích dusičnanů je v pořádku? Typicky submersní rostliny využívané v dnešních akváriích se dají spočítat "na prstech ruky". Zvyšování obsahu dusičnanů ve vodě je pro emersně/submersní rostliny jeden ze signálů vytváření emersních listů. Pokud nevěříte, zkuste to např. s divokými zástupci rodu Echinodorus nebo Saggitarius, ty takto "utečou" z vody velice rychle

puvodni vámi uváděna hodnota byla 100 mg/l..následně mluvíte o tom,že jste měl na mysli úplně jiné NO3,než bežně uvadene,tak mám dojem,že tady jde pouze o solovou exhibici a uznání Vasi jediné pravdy..tím pro mne debata končí.
Jaké jiné NO3? NO3 je jen jedno co já vím, akorát jedno je uměle dodané (KNO3) a další je produktem nitrifikace.

Navik tady jen shrnul to, co se tady s grundou snažíme marně vysvětlit celý den.
Navikovy studie ukazují toto:
Pokud je Vaším cílem udržet rybky pouze naživu, pak Vám nemohu Vámi tolerované dávky dusičnanů v řádu stovek miligramů vyčítat, neboť letální dávka opravdu pro většinu druhů ryb přesahuje 1200 mg NO3/l.
1) smrtící dávka NO3 je nad 1000 mg/l - to samé tvrdím celou dobu, že pro ryby jsou smrtící až tyto hodnoty, ne jak tady Danila říká 100 mg/l. To je nesmysl, pokud ryba chcípne při 100 mg/l, je to buď čpavkem a NO2 (které se ale nikdo neobtěžuje měřit a hodí to na NO3) nebo je to skokovou změnou v koncentraci NO3.
prokázali statisticky významný negativní vliv již při koncentraci 125 mg NO3/l z hlediska růstu, což potvrzuje např práci:
Hrubec, T.C., S.A. Smith, and J.L. Robertson. 2002. Nitrate Toxicity: Potential Problem of Recirculating Systems
2) Škodlivost z dlouhodobého hlediska prokázána od 125 mg/l - opět to koresponduje s mnou přeloženým článkem. Akorát tam se hovoří tuším o 400 mg/l. To už záleží druh od druhu, takhle přesně to nelze říct. Tady lze vidět, že to Danilino zvýšení NO3 na 100 mg/l nejenže nezpůsobí smrt, ale (pravděpodobně - druh od druhu) nebude vadit ani z dlouhodobého hlediska.
u citlivých druhů ryb je již v řádu jednotek mg NO3/l znatelný negativní účinek na procento líhnutí jiker, prodloužený vývoj zárodku již před vykulením a obecně na velmi citlivý reprodukční systém, takže zpochybňovat negativní účinky dusičnanů (byť v je v porovnání s dusitany či amoniakem řádově nižší) je poněkud krátkozraké.
3) negativní vliv na jikry již při koncentracích v jednotkách mg/l - to samé je v článku Toma Barra. Úplně to samé.

Vždyť ty navikovy studio ukazují úplně to samé, co ty naše. Tak jaktože s ním všichni souhlasí a do mě se všichni naváží? Umíte vůbec číst a porozumět psanému textu?
Jde vám v první řadě o ryby, nebo o kytky?
To je dobrá otázka. Je to důvod, proč jsem ten článek na Rostlinna-akvaria.cz přeložil. Už z názvu stránek je patrné, že se tam neslézají chovatelé ryb, ale akvaristé zaměření na společenská akvária s rybami a rostlinami. Pro nás rostlinkáře je podstatné, že i když zvýšíme pomocí KNO3 hladinu NO3 na 100 mg/l (což samozřejmě nikdo nedělá), nebude to mít na ryby ani z dlouhodobého hlediska špatný vliv (viz. bod 2). Já nemám ambice rozmnožovat ryby a odchovávat potěr, tam je jasné, že je třeba držet ty hodnoty nízko (viz. bod 3).

to si nemyslím, o citlivosti potěru jsem tady psal a většina těch testů byla dělaná na jikrách a potěru, ten chovatel Oskarů, který hovoří o dlouhodobém vlivu na ryby doporučuje hladinu 10-20 ppm NO3-N což je 44-88 mg/l NO3, studiji kapr, losos už jsem tady taky zmiňoval. Studiji o Turbotovi jsem jenom zběžně proletěl - mořská voda.

celé to bylo na úrovni teoretické debaty o škodlivosti, popř. toxicitě NO3 v akva. Ale to je na Vás, starého praktika asi moc. Nikdo tady nedoporučoval sypat do akva kila NO3, ale to by jste si musel přečíst zak 4 stránky zpětně a na to jako starý paktik, asi nemáte čas

Nneí zač děkovat, já si spíše myslím, že v podstatě vyvracejí, neboť negativní účinky dusičnanů jsou prokazatelné i v mnohem nižší úrovni, než zde byla diskutována.
A převod ppm (parts per milion) na mg/l také není nijak náročný (1 ppm = 1 mg/l).

Protože s tím vaším přístupem, kdy debatujete o potřebném množství dusíků, které ryby ještě vydrží, abyste mohli pěstovat kytky...
Ono vysoke hodnoty o ktorych je tu rec nie su dobre nanic.Aj pre rastliny sa pri vyssich koncentraciach znizuje prijem - dostupnost prvkov.Tak ze viest tu tak rozsiahlu debatu o 100-vkach mg/l je aj podla mna strata casu.

Vy co nevíte, že se akvaristika studuje vědecky a že je to dokonce pro české HDP ( a dokonce ještě i zaměstnanost) již dlouhá léta nezanedbatelné odvětví , byste si především měli ujasnit, zda chcete zahradničit, nebo chovat ryby.
Protože s tím vaším přístupem, kdy debatujete o potřebném množství dusíků, které ryby ještě vydrží, abyste mohli pěstovat kytky, je ta debata pro chovatele na nic.
Obdivuji jak dlouho jste včera dovedli udržovat toto vlákno živé pánové G+G, než do debaty vstoupili praktici chovatelé a začali jste brzdit. Pojmenujte tedy tu svou výkladovou snahu správně. Jde vám v první řadě o ryby, nebo o kytky? A prosím odpověď a nebo b, bez okecávání, jak se všechno může se vším snoubit a podobně.

díky za odkazy, v podstatě potvrzují co tady celou dobu hustím. Jinak doporučené koncentrace jsou v ppm takže je třeba je převést na mg/l.

Puvodni vámi uváděna hodnota byla 100 mg/l..následně mluvíte o tom,že jste měl na mysli úplně jiné NO3,než bežně uvadene,tak mám dojem,že tady jde pouze o solovou exhibici a uznání Vasi jediné pravdy..tím pro mne debata končí.

Ono zlepšení podmínek až pro rozmnožování už může být poklus s křížkem po funuse popř. si hodně komplikujeme pravděpodobnost úspěchu.
V uvedeném odkazu se lze dočíst, že i mírně zvýšené hodnot NO3 mají negativní vliv na tvorbu hormonů (chuť ryb ke tření), snižují množství spermatu a životnost embryí = úspěšnost vývoje zárodku a odchovu.
Takže přece jen bude nejvhodnější udržovat množství dusičnanů (či lépe řečeno všech dusíkatých metabolitů včetně dusičnanů) na co nejnižší možné úrovni trvale...

Jasně, nesmí to být skokově, ale to jsme tady taky psali. Když najednou ze tmy rybám rychle rozsvítíte, taky dostanou šok. Znamená to ale, že je světlo jedovaté?
ivo: Situace u moře je jiná. Věřím tomu, že tam jsou sebemenší koncentrace NO3 ve vodě velký problém. Bavíme se tady ale o společenském akváriu. Stejně tak při rozmnožování a odchovech se bude chovatel snažit držet NO3 pod 10 mg/l.

Je to úlně stejné, jen jsou "přísnější" limity.
Když jsem v roce 1976-7 odchovával první Betta imbelis (tož ona už to byla F2), byly nějaké dusičnany šumafuk. Zuby jsem si vylámal u svých prvních odchovů právě zmíněných Apistogramm (agassizi, reitzigi, cacatuiodes).
Ale obecně k tématu. Pokud bude obsah dusičnanů ve vodě do 20 mg v litru, bude se dařit rybám i rostlinám, jen řasy a sinice to budou mít o hodně složitější. Odbourávat dusičnany z vody lze velice snadno, a o tom to celé je
Taky jsem kdysi dávno tápal, proč mladé Hemichromis bimaculatus mají deformované hlavy, proč odchované Labeo frenatus mají zkřivenou páteř. Dnes je situace mnohem horší. Otázky na téma, proč hejnové ryby přestaly plavat v hejnu, proč se nerozplave deformovaný plůdek je daleko větší děs. Budeme se muset naučit, jak z vody dostat nanostříbro (zatím to neumíme, a přitom se používá čímdáltímvíc).
A asi nejhorší na tom všem je, že už tři desítky let jsem chemik

Jen pro upřesnění - pokud je prokázaný negativní vliv na reprodukci ryb již v řádu jednotek mg NO3/l, jsem zastáncem minimalizace úrovně NO3 v akváriích zaměřených na chov a odchov ryb (za pomocí rostlin není problém snížit u zaběhlého dobře fungujícího akvária s dobře fungující filtrací při rozumném množství ryb na minimum v řádu jednotek mg NO3/l.).

já raději odpovím Vám - pokud bude to zvýšení NO3 skokové na 100-200 mg NO3/l, jak zde bylo diskutováno, pak to dopadne přesně tak, jak to Danila popsala.
Pokud by se zvyšovalo postupně, mohly by to nějaký ten pátek přežít (ale dobře se cítit nebudou...)

to ivo1339 - S mořem je to asi složitější

Pokud mi v moři stoupnou dusičnany nad 10 mg/l a ortofosforečnany nad 0,06 mg/l, pohřbím polovinu SPS (krátkopolypových) korálnatců ve své nádrži
Tématem diskuze nejsou moudra z netu, ale jednoduchý návod, jak se jich nezbavit (ono to nejde), ale jak je držet na uzdě
Hnojit dusičnanem draselným je nejspíš dvousečná zbraň. Nikdy jsem to nezkoušel, draslík ve vodném prostředí je potvora mající neblahý vliv na prostupnost buněčných membrán. Raději do něj nevrtat a raději všeho s mírou.
To napište Danile, která tady tvrdí, že čistě zvýšení NO3 přes 50 mg/l bude mít za následek cituji "odpady ucpané mrtvolami cichlidek"
Například Apistogrammy takto budou reagovat 100%, a to je 30 let nechovám.
Dusičnany ve vodě v množství 50 mg/l z ní dělají močku, i když podle naší normy je to stále ještě pitná voda.

Já jsem velice rád, že se tady našel alespoň jeden inteligentní člověk, který pochopil o čem se bavíme. Už jsem propadal zoufalství a na motání Martina už jsem opravdu neměl sílu odpovídat.
Ty odkazy, které jste tady předložil korespondují s tím mým překladem. Negativní vliv z dlouhodobého hlediska od nějakých 150 mg/l (v tomto se studie trochu liší), negativní vliv na plůdek již při jednotkách mg/l, vysoké hodnoty v řádech stovek mg/l, které ryby teprve usmrtí. Pouze jste zpřesnil ten článek, který tady obhajujeme. Děkuju za !první! smysluplnou odpověď v této diskuzi.

Pokud je Vaším cílem udržet rybky pouze naživu, pak Vám nemohu Vámi tolerované dávky dusičnanů v řádu stovek miligramů vyčítat, neboť letální dávka opravdu pro většinu druhů ryb přesahuje 1200 mg NO3/l.
To napište Danile, která tady tvrdí, že čistě zvýšení NO3 přes 50 mg/l bude mít za následek cituji "odpady ucpané mrtvolami cichlidek".

Přeměna dusičnanového aniontu na oxid dusičitý v akvarijních podmínkách (při zachování života v akváriu) není možná
Odbourání amoniakálního dusíku ve formách NH3 - NH4+ - NO2- - NO3- zvládají nitrifikační bakterie, odbourání ortofosforečnanu (druhý, a naštěstí poslední dárek odpadního řetězce, umíme řešit sorbcí na hydroxyoxid železitý, což je obyčejné "rezavé železo")

grunda napsal: ...Jinak pořád čekám, proč je NO3 toxické a zatím nic...
Pokud je Vaším cílem udržet rybky pouze naživu, pak Vám nemohu Vámi tolerované dávky dusičnanů v řádu stovek miligramů vyčítat, neboť letální dávka opravdu pro většinu druhů ryb přesahuje 1200 mg NO3/l.
Pro většinu z nás je však cílem vytvořit rybkám vhodné prostřední, které nebude mít negativní vliv na jejich růst a zdraví po dobu jejich života - tedy hovoříme o dlouhodobých účincích dusičnanů v řádu let. Pak je třeba sledovat spíše práce zaměřené na dlouhodobější účinky dusičnanů na organismus ryb.
Pokud toužíte po uvedení vědeckých studií, pak zde:
myweb.dal.ca/…
prokázali statisticky významný negativní vliv již při koncentraci 125 mg NO3/l z hlediska růstu, což potvrzuje např práci:
Hrubec, T.C., S.A. Smith, and J.L. Robertson. 2002. Nitrate Toxicity: Potential Problem of Recirculating Systems, jejíž závěry jsou uvedeny v odkazu
edocs.dlis.state.fl.us/… .
vyplývá z nich, že dlouhodobější úroveň 200mg NO3/l, měla negativní vliv na imunitu,zasáhla do standardních hodnot hematologických i biochemických (mj, zasahuje do metabolismu steroidních hormonů - což souvisí se sníženým růstem) a projevuje se vyšší mortalitou. V závěru je působení dusičnanů označené jako patologické...
A to nehovořím o tom, že někteří z nás si chtějí občas udělat radost a mají ambice ryby také rozmnožit - u citlivých druhů ryb je již v řádu jednotek mg NO3/l znatelný negativní účinek na procento líhnutí jiker, prodloužený vývoj zárodku již před vykulením a obecně na velmi citlivý reprodukční systém, takže zpochybňovat negativní účinky dusičnanů (byť v je v porovnání s dusitany či amoniakem řádově nižší) je poněkud krátkozraké.
Ostatně i když je v odborných publikacích uvedeno, že letální dávka dusičnanů je vyšší než 1000 mg/l, je doporučena maximální dávka pro chov v řádu desítek mg (kapr 80, pstruh 20) viz www.google.cz/…
a také ne nadarmo i OATA doporučuje ve svém materiálu ke kvalitě vody www.ornamentalfish.org/… úroveň 50 mg pro sladkovodní druhy akvarijních ryb (40 mg pro mořské druhy).
Byť se v následujícím odkazu nejedná o vědeckou studii, s jejími závěry bych se nebát ztotožnit... www.oscarfish.com/…
Omlouvám se za poněkud obsáhlejší příspěvek...

Zkuste zapřemýšlet pročíst si zpětně forum a vrátit se o pár odkazů dál. přeměna dusičnanu na plynné NO2 o tom nebyla řeč a nevyhybejte se tématu. Ten překlad Gargamela ten by mne hlavně zajímal. Denitrifakace je proces kde jde o absenci kyslíku což pří mém posledním odkazu na "biotop" kde bylo 8mg/l to není reálné. Kopejte dál.