Ploštěnka

Opakovaně jsem používal obě dvě jmenovaná léčiva v odchovně,dodržoval dávkování a kompletní postup,včetně odkalení a výměny vody a nikdy k úhynu plžů nedošlo,pouze omezili ativitu na cca dva dny po aplikaci.

No právě toho jsem se chtěl vyvarovat, aby pomřelo vše ostatní krom ryb. A k té velikosti - já tedy nevím, ale zase já jsem neviděl lozit ploštěnku jako zrnko rýže (pokud není v obranném postoji) a normálně se natahuje na několik 4-5cm.
Ještě jsem si vzpomněl, že kousky úlomků ploštěnky (při výlovu se ráda láme) některé rybky zkoušely pozřít, ale zase je hned vyplyvnou...

Použil jsem flubenol (stejná účinná látka jako v panacuru), tak jak se má. Krevetky vše přežily, ale šneci šli do kopru. Levatky, piskořky, okružáci a dokonce i tři 2cm ampularie...
Možná nevím co to jsou velké ploštěnky, pač já neviděl ve svém akva nikdy větší jak zrnko rýže...

Jenže to tu právě tvrdí vždycky někdo na jakoukoliv chemii Proto se ptám, jaký nejvhodnější postup zvolit vzhledem k malému objemu AQ.
Tetry si jich vůbec nevšímají, alespoň těch větších určitě ne.

Po panacuru neuvidíš žádného šneka...je to hnus... Ty tetry to nežerou?

KaGaOri napsala: ...Mám za sebou v akvárkách první dvě kola Panacuru a ani při nočním přepadu akvárka žádné nevidím. Zato po delší době vídám vajíčka + maličké okružáky a objevily se mi lasturnatky, které jsem vídala prvních pár měsíců po založení a pak beze stopy zmizely. Ještě mě čeká závěrečná aplikace po 3 týdnech a doufám, že budou pryč permanentně...
Ahoj, chci se zeptat, jak to celé dopadlo?
Zvažuji, co s něma udělat, sběr nestačí, je jich čím dál víc a Okružáků míň, mladé nevidno vůbec.
Bohužel ten Panacur neni volně prodejný a taky potřebuji dávkovat na 30L akvárium...poradí prosím někdo nejvhodnější postup?

Ploštěnka chutná rájovcům. Nebo můžeme umístit na tmavé místo v akváriu sklo a potom ho omyjem. Toto několikrát opakujeme. Rostliny omývat octovou vodou před vložením do akvária.
Zdroj je moje komunistická kniha.

Paráda, tady je kámen úrazu!

Úplně jsem zapomněla na vývojové fáze, díky za nakopnutí!
No tak budou nádrže tři a ne dvě. Stará, přechodná a odkladiště "čistých" rostlin. To bude mít přítel radost . Máme té vody doma málo...

- ploštenky hypermanganem odstraníte, nikoliv jejich vajíčka, která mohou být na rostlině,
- jedině karanténa rostliny po dobu vývoje, "ta se pohybuje dle druhu, u nejběžnějších ploštenek v akváriu 18-21 dnů" , zaručí nezavlečeni

Ahoj.

Někdo nějaké vyzkoušené tipy jak dostat ploštěnky z rostlin?
Chtěla bych zakládat nové akvárium a přebytky rostlin ze stávajícího si chci odkládat pro nové.
Určitě je vykoupu v hypermanganu, ale...
Tímto procesem už jsem jednou prošla, při měnění dna, a potvory se vrátily. Takže musely zůstat někde na rostlinách. Nebo jestli jsem měla hypermanganovou lázeň slabou? Byla fest fialová, ale ruku mi ještě nebarvila.

Je mi jasné, že nikdy nebudu mít 100% jistotu, že si tam nic nezavleču (krom rostlin in vitro, ale to by se mi pěkně protočila peněženka), ale nemá někdo další tip jak toto riziko snížit na minimum?

Děkuji .

Tak zatím jsem lovila na patentky, koretry, filé, hovězí a žábronožky, chytly se na všechno. Hovězí vskutku musí být tučné, když jsem uřízla moc libový kousek, byl úlovek chabý
Pro inspiraci ostatním přikládám foto a popis samodomo pasti:
Je to sklenička, do které je vložený roh igelitového pytlíku s ustřiženým koncem, připevněný gumičkou. Vstupní otvor občas ucpou šneci (malé piskořky se procpou až dovnitř), ale hodně ploštěnek, které netrefí vstup, zaleze mezi pytlík a skleničku a myslí si, jak dobře jsou schované.
Zatím jich tahám ven několik desítek denně, tak uvidím, jak dlouho mě to bude bavit a kdy se odlovené počty začnou snižovat.

Loni jsem pár kousků ploštěnek držel nějakou dobu ve sklenici a zkoušel, co jim šmakuje.
Špek je TOP, a pokud maso, tak mají raději tlusté. Na téhle fotce je to trochu vidět, jak se shlukují na okraji, kde je maso tučnější. Na libovém není ani jedna. Myslím, že šunka jim nepojede. Tak dobrý lov!

Takovou peknou pasticku jsem udelala (dve)... A prd!

Pamatujete si jeste v cem se prodavaly filmy do fotaku? Do toho jsem navrtala dve dirky, do direk dala plastovou dutou tycku z uchostouru (jedna, rozstrizena na pul). A dovnitr masicko - tlustoidni odkrojek z nejaky sunky ci co (navstevni kocka se po tom mohla utlouct, ale plostenky ne-e... ze by presly na dietu a tlusty je ne-e?)

Jako - ja o nich nevim, ani jsem netusila, ze je mam, ale tuhle jsem nejak hloubs hrabla do hlubin, a rojilo se jich tam dost, az jsem se lekla (a jaci mackove). Krevetek mam jak na...rozdavani, sneku taky, i clunky vidam (coz me pri my neudrzbe docela zarazi)...

No tak tam holt budou spolunazivat s ostatni osadkou...

Jo myslím že půjdou po jakémkoliv mase. A pozor Bojovnice opravdu může likvidovat šneky labyrinty je mají rády. Tak úspěšný lov.

Co se týče návnady v pasti, tak jsem největší úspěch slavila s kousíčkem kuřecích jater, ale chutnal jim třeba i kousek lososa . Jakékoliv tučné a přitom měkké maso by mělo být OK. Taky se lépe chytaly pokud jsem do pasti nabrala teplou vodu a když kousek návnady nebyl zbytečně velký (velký kus asi už moc v pasti špiní vodu a ploštěnkám se do břečky nechce).

No, stará nejsem a špek zrovna doma nemám, mohu v tomto případě použít kousek hovězího? Udělám na ně samodomo past a uvidím, co se chytne. Zatím jsem potkala jen tuhle jednu, ale šneci nevysvětlitelně hynou a málo se množí už nejmíň půl roku, podezřívala jsem z toho beťáka, ale možná v tom mají svůj podíl i ploštěnky.

"krevetkus.cz" Čím jsou ploštěnky nebezpečné? Především tím, že mají na sobě sliz, který krevetám vadí, svým způsobem je „štípe“. Někde jsem četl poměrně pěkné přirovnání: „Ryba či kreveta žijící v akváriu s namnoženými ploštěnkami se cítí asi jako člověk v jednom domě s vosími hnízdy". Některé druhy ryb (gupky, rájovci apod.)si s ploštěnkami poradí – požerou je. Jiným rybám (zvláště pak potěru) dělají ploštěnky problém stejně jako krevetám. Pokud svou velikostí nebudou ryby krevetám nebezpečné, jsou menší mladé živorodky duhové a další rybky možnými bojovníky proti ploštěnkám. Dále existují pasti na ploštěnky – většinou plastová lahev, kterou seřízneme a horní část vložíme do spodní části naopak. Dovnitř vložíme krmení (hovězí srdce, nítěnky, patentky apod.). Přes noc do pasti ploštěnky vlezou, ven ale nemohou.

Na 100% ploštěnka. Šnekům škodí (žerou vajíčka a mohou je i přímo zabíjet) a rybám sice vyloženě neškodí, ale znepříjemňují jim život, jelikož vylučují dráždivý sekret. Už nevím kde jsem to četla, ale někdo to přirovnával k životu v těsné blízkosti hnízda kousavých mravenců. Mám za sebou v akvárkách první dvě kola Panacuru (postup viz. zde: www.krevetkus.cz/…) a ani při nočním přepadu akvárka žádné nevidím. Zato po delší době vídám vajíčka + maličké okružáky a objevily se mi lasturnatky, které jsem vídala prvních pár měsíců po založení a pak beze stopy zmizely. Ještě mě čeká závěrečná aplikace po 3 týdnech a doufám, že budou pryč permanentně. Jinak ten Panacur přestály bez úhony neonky, L-sumci, okružáci, levatky a minimálně podstatná část piskořek (tam se to blbě odhaduje, ale v noci jich vídám pořád cca stejně). Prý ho nesnášejí neritiny, které ale nemám.

Je to ploštěnka. Rybám neškodí, šnekům škodit může. Souhlas s Kawou, ale není snadné se jich zbavit.

Bude lepší se jich zbavit. Jako každý živý tvor se musí něčím živit a posléze vyloučit to co sežerou. Vylézají hlavně v noci. Stáří akvaristé je chytali na kousek špekové kůže zavěšený v rohu akvária.

Drazí akvaristé,
potvrďte mi prosím mou domněnku, je tento nezvaný obyvatel mého akvária ploštěnka?
Přečetla jsem si o ní záložku v atlase a pár stránek tohohle fóra, ale prosím o vaše zkušenosti: škodí nějak ploštěnky rybám? škodí šnekům? škodí kytkám? škodí nějak akváriu celkově? Pokud jsou všechny odpovědi "ne", ať si tam klidně bydlí. Krevetky nemám.

Já bych řekl že s tím pomůžou, jen ty kameny musíš občas otočit aby na ně mohly. Aspoň u mě to tak funguje ale abych pravdu řekl nikdy jsem je u toho neviděl ale v akváriu nejsou na rozdíl od těch ostatních nádrží kde mřenky nemám.

Ahoj, prosila bych o radu co s ploštěnkou...už jsem ji zpozorovala kdysi, potom byl asi půl roku klid a teď při odkalování tam byly na těch velkých kamenech ze spodní strany zase...
Vadí to v akvárku moc?
Koupila jsem si 4 mřenky, mám je zatím v karanténě, že mi s tím pomůžou. Myslíte, že to bude stačit?Chemie se mi tam opravdu dávat nechce ...
Předem děkuji

- Dugesia, správně jste to určila hned v prvopočátku
-

Dnes se mi haluzově podařilo vyfotit tohoto macka (skoro 2 cm, taková menší anakonda), tak jsem si říkala, že zkusím identifikovat druh. Myslela jsem, že mám 100% obyč. potoční (Dugesia gonocephala) ale čím víc googlím, tím víc se mi to nezdá. Přijde mi, že má oči moc blízko u sebe a je na potoční moc ušatá. Podle fotek a obrázků tvaru hlavy se mi nejvíc zdá Dugesia / Girardia dorotocephala, ale nevím jestli je to reálné. Co myslíte?

Ploštěnky jsem měl jen jednou, takže když jsem viděl červíky na skle tak sem myslel že mi praskne hlava, ale dneska se dívám že žádná trojúhelníková hlava není vidět a na skle co lezli tak dolezlo do dania

- možná jste to zaměnil s nějakým druhém hlistic,
- ploštenky ale jdou dobře rozeznávat i podle druhů
-

Možná jsem se pánové pod tíhou strachu unahlil a špatně identifikoval škůdce, je možný že rhabdocoela by se mi na nitěnky do pasti nechytla? A galaxky to likvidují.

- inkubační doba je 16-21 dní dle druhu
- aplikace tedy od 22 dne
- výměna vody 3 den po aplikaci Panacuru
- dřevěné uhlí rovněž 3 den po aplikaci, při výměně vody
-

Chystám se po svátcích na likvidaci ploštěnek Fenbendazolem (Panacur). No Planaria jsem zavrhla kvůli šnekům, stejně jako Flubendazol (Solubenol), který navíc údajně nechává rezidua v substrátu až šest měsíců, takže může zabíjet i vytažené a po čase vrácené šneky. Zatím to chytám do pasti pro snížení počtu a chytnou se mi už jen tak 1 - 2 ks za noc, nebo i nic. Po náhlém nočním rozsvícení vídám na skle, kořeni a kamenech tak 10 - 15 ks, tak snad už po úhynu nezvládnou otrávit obyvatelstvo nádrže. Hodlám použít 125 mg (250 l akva cca 200 l vody). Chtěla bych se zeptat na dvě věci:

1) opakování aplikace - některé zdroje uvádí druhou aplikaci už po 48 hodinách (fishlab.com/…), jiné (např. zde hojně citovaný krevetkus.cz) až po 3 týdnech. Má smysl opakovat aplikaci po 48 hodinách (s předchozím odkalením a výměnou vody), nebo k úspěchu stačí výměna vody 5. den a druhá aplikace po 3 týdnech? Mimochodem, snažila jsem se najít po netu za jak dlouho se líhnou vajíčka, ale i vědecká práce o rozmnožování ploštěnek (kdyby někoho zajímalo: www.tandfonline.com/…) uvádí jen rozsah 2 - 3 týdny.

2) aktivní uhlí - některé stránky po přeléčení akvária doporučují použít aktivní uhlí. Nikdy jsem je nepoužívala, tak se chci zeptat jestli to má v tomto případě smysl, jak brzy po aplikaci ho případně dát, abych netahala účinnou látku z vody moc brzy a zda byste ho dali spíš rovnou do filtru, nebo jenom zavěsili do akva v síťce někde v blízkosti nasávacího košíku?

No planarii jsem zkusil jednou, i s výměnami vody jsem přišel o celé kreveti osazenstvo, měl jsem tam na zabeh okruzaky a ve dne piskorky a společně s uhynulými plostenkami to krevety nezvládly. Takže jsem chtěl prvně je co nejvíc zredukovat a pak eventuálně něco nasadit

Já ploštěnky vyhubil bezpečně pomocí Salifert Flatworm Exit. Dával jsem i trochu vyšší dávku, než je předepsáno.
Ale měl jsem to jednodušší díky tomu, že v tu dobu bylo akvárko bez ryb.
Šneci přežili, ač podle popisu neměli.

- tady bych byl opatrný, ploštenky při uhynu a následném rozkladu vyloučí jedovatý toxický sekret, který krevetky nenesou
- samozřejmě záleží, jak vysoce je akvárium zamořeno, filtrace, voda,
- použití pasti, nebo plátků masa, je určitě pozitivnějsi metoda

Past funguje dobře. Koupil jsem skleněnou. Je ale potřeba sledovat a až je jich vevnitř dost, tak vyndat (u mě při kalamitě po 2-3 hodinách) a opakovat. Jinak zase vylezou...
Návnadu jsem dal mražené dafnie...

Na ty potvory jedině noplanaria.

Moc ryb je nežere a i ty jen v nouzi. Pod kameny se ale nedostanou a tam jich bude přežívat spousta.

Prosím vás s novými rostlinami mi přijely i ploštěnky. past na ně nějak nezabírá, hodil jsem k nim na zkoušku tři Dania perlová. Máte někdo zkušenost že by pomohly od ploštěnek?

Ahoj, zadaj do google Planaria vs. Rhabdocoela, najde ti plno odkazov na stranky s porovnaniami, mnozstvo fotografii.

Ahoj.
Už se to tu na stránkách řešilo, možná v jiné diskuzi, ale šlo o "červíka" často zaměňovaného za ploštěnku, taky světlé háďátko, ale tenčí než ploštěnka a oproti ploštěnce bez výrazné viditelné hlavičky.
Osvěží mi někdo paměť? možná bude podobných tvorů i víc ...
Díky

Baští mimojiné vajíčka plžů.
Edit: jinak umí žít paraziticky i na dospělém plži (ale to už je napsáno níže). Mají na ně tedy negativní vliv.

Tak snad ano já jich tam pár mám nevím kde se mi vzaly ,ale zatím mi nic nemizí . šneků je pořád hodně , po týdnu odkaluju dno a vždy jich mam tak 30 v kyblíčku a to i nitěnky . akorát mi zmizeli 2 samečci ráčků mexických ,ale nemusela to být příčina ploštěnek teď mam jen jednu samičku a ta je aktivní až až ani nemusím krmit mají tam toho spousta

Neřekl jsem, že je baští. Nevím.
Na otázku, jaký vliv na ně mají, bych odpověděl, že určitě ne pozitivní.

Každopádně pozorujme a možná si někdo něco všimne.

Takže ploštěnky baští i okružáky ? mají na ně vliv ?

Před asi rokem jsem dal do vázy pod stolem ráčka CPO na omezení planarií (což mi fungovalo už v minulosti). Nevidím je tam. Nevím, jak konkrétně CPO na planarie působí, nicméně ve váze je plno Melanoides granifera, takže pokud planarie neparazitují jen na okružácích (kterých tam také pár je), tak práce CPO spočívá v něčem jiném, než prostém omezování hostitele.

Nový diskusní příspěvek na téma planarie.

- CPO konzumují ploštenky pouze nepřímou cestou

Pokud omezíš šneky na okružáky, vysvětluje se to částečně, jinak ne.
Momentálně mám CPO ve váze pod stolem, kde je šneků plno a stejně na planarie funguje. Těmi šneci jsou primárně Melanoides granifera, které asi CPO nelikviduje, ale také je tam stále pár okružáků. CPO je tam asi rok.

Edit: Co píše Anthrax má logiku: CPO asi doopravdy upřednostní okružáky před planariemi. Nebo jinak - konzumací okružáků a zbytky z nich, poskytují potravu i planariím.

- ploštěnky = fakultativní parazitárni činnost u šneků, CPO šneky žerou, tak se to snad vysvětluje

Já mám ploštěnky v jednom akva, moc jich tam není ale občas se nějaká objeví. Přidání CPO (před rokem a půl) na ně nemělo žádný vliv. Možná, že kdyby došli okružáci, tak se ráčci vrhnou na ploštěnky.

Já takto řešil a řeším ploštěnky často - kde je CPO, planarie časem nevidím. Nevím, jestli je vyloženě konzumují nebo dělají něco jiné, co planariím vadí, ale je to dost spolehlivé.

Ano děkuji to máte pravdu Ráčkové i u mě baští šnečky mam trošku přemnožené okružáky . Tak aspoň vím ,že jim ne . díky