Jak snížit hodnotu pH?

No ahojte, jenom několik poznámek.

1) oblíbené heslo, že taková voda je velmi nestabilní. Pokud míchám vodu 140μS na pH 6,2, tak je tam přítomný nějaký pufrační systém musím s ním počítat, tedy namíchat tu vodu 14 dní předem a upravovat to pH dokud se nestabilizuje. Tohle namíchat bez nějakého pufru, který mi zaručí, že bude držet potřebné pH prostě rychle nejde.

2) k úpravě vody v článku. To přidání malého množství nějaké vodovodní vody do vody z RO umožní kationtovou výměnu, tedy sice tam přidám nějaké ionty, které by mohly to pH zvedat, ale při průtoku rašelinou v zařízení, které tam popisuju, dojde k výměně některých iontů za ionty kysele reagující. Takže nejen louhuju, ale ještě si pomáhám tím, že tam dostanu ten hydratovaný vodíkový kationt. S úspěchem lze používat jakýsi polotovar, který dostanete tak, že přes rašelinu překapete nebo pomalu prolijete nějakou vodovodní vodu. Pokud si změříte pH takového produktu, tak se dostane i k pH 3. Pak malé množství téhle parády přidávám k čisté vodě z RO.

3) příprava bez rašeliny. Pokud mám k dispozici velké množství olšových šišek, tak na velmi pěkné hodnoty se lze dostat jednou velkou hrstí (nejvetší množství které udržím v ruce) šišek a jedním listem kvalitního ketapangu třeba. Obvykle používám mix těch přírodnin, ale bez těch šišek se to pH moc srazit nedá, obavy z listí jsou poměrně zbytečné, zejména u ryb z kyselých měkkých vod se to vlastně nedá přehnat. ovšem čím čirší spektrum látek tam dostanu, tím je to přirozenější. Pozor, některé ryby špatně snáší výluh ze šišek i když vyžadují extrémní pH, tam je pak třeba pracovat jen s rašelinou a vynechat šišky, listí vyzkoušet, to může být snášeno individuálně (R. xiphidius).

4) RO nemá pokaždé stejnou účinnost, takže je potřeba počítat s tím co mi z ní teče. Záleží na parameterech vstupní vody. Takže pozor, voda z RO může a nemusí obsahovat různé množství iontů a je potřeba se s tím v daných podmínkách naučit pracovat. Pro úpravy výše potřebujeme vodu extrémních hodnot, ve které odstraníme alkalicky reagující ionty.

5) co se týče stability, podobně upravená voda při běžném provozu nádrže půjde časem mírně nahoru s pH, není se tedy třeba obávat poklesu na nějaké smrtelné hodnoty. Je potřeba provádět dostatečné výměny za čistou česrtvou a kyselou a hlavně třeba při krmení proplachovat toto RO vodou a ne vodovní, jinak to pH dlouho nevydrží. Obecně ale většině těch ryb nevadí dlouhodobě pH mezi 5-6, takže není třeba se moc stresovat, pokud na rozmnožování to pH snížíme, ale třeba některé populace rájovčíků fungují bez problémů při 5,5.

Co v tom má být za ryby?

V tom clanku p.Chaloupky je velice dobry navod jak to udelat, aby ta kyselost byla udrzitelna. Mnoho listi, silne vyluhy z mandlovniku,raseliny a olsovych sisek (coz mi pripomina,ze dneska by to slo(jako jit nasbirat ty sisky )).K tomu bukova kura. No a taky si pomaha kys. fosforecnou,tu tady mam taky. Vzhledem k tomu, ze tam nitrifikacni baterie nemaji sanci, neni nutno v podstate nadrz zabihat.
Dam se do toho, budu sledovat, co to dela, pak je tam soupnu.
Jeste me napada, je nutno ty ryby nejak postupne aklimatizovat na takovou kyselost ? Preci jen chvili jsou a jeste budou ve vode s beznym pH cca 6,5.

Kdo má možnost chytat deštovku, tak to je nejjednodušší zp. okyselení a změkčení vody. Já dávám 50/50 s vodovodem. Rostliny bují, skaláry a tetrovité ryby si lebedí. Mečovkám a platám myslím vyhovuje spíš zásada nebo 7.

Ahoj, je to jen takovy namet, ma vstupni voda ma 8 pH, voda v akvarku neco pres 6 .. posledni vysledky vykazovaly kolem 6.4 ... Rikal jsem si sam, proc takovy pokles. Raselinu pouzivam do filtru na dno, ale v min. mnozstvi, obmena tak jednou za rok, myslim, ze pricina by mohla byt v masivnich korenech, ktere v akvu mam, ale je to jen myslenka ... Napada me kombinace korenu s vetsim mnozstvim raseliny, ale je to opet jen napad ....

Pokud pracuješ s čerstvou vývojovou vodou RO (pro částečnou stabilizaci ,lze použít silné provzdušňování,min. cca 1 den +) , je vhodné se trochu věnovat každodenní pozornosti hodnotám pH.Jak bylo zmíněno v předchozím příspěvku, tak je měkká voda velmi nestabilní.Mixoval jsem vstupní vodu 270 uS/pH 7,2 s RO 0,6 uS/pH 6,7 ředěnou kyselinou fosforečnou 85% H3PO4, na hodnoty 140uS/pH 6,2.Výtěr ryb (Symphysodon) proběhl ten samý den,ale během dalších dvou dnú došlo k okyselení pod 5,0 pH,chovný pár zaplísnil a stresoval,po zvýšení pH Hydroxidem sodným (NaOH) na hodnoty 6,2pH ,se dospělé ryby srovnaly.ale potěr nepřežil.
Takže okyselování, musí být pod kontrolou.Do horních toků Labe byl improduktován siven americký,pro původního pstruha potočního kyselé deště,původem z polských elektráren, vytvořily pro původní faunu nevhodné prostředí.

Diky za tip, podnetny clanek, jdu hledat bukove listi. Pise tam i o par kytkach...super,dik

Správná otázka na DEEPINPEATa pokud se nepletu. V e-akva 27 ve článku o chovu Rájovčíků (kteří vyžadují Ph do cca 5) popisuje výrobu vody. Použít kombinaci RO a běžné vody. Kromě snížení Ph se voda i lehce změkčí. Ale jak píšu, bylo by supr kdyby sem napsal on a třeba se i trochu rozepsal. Tato problematika mě taky zajímá (a články Raviolky mám načtený)...

Zkusil bych tu rašelinu. Ale voda bez tvrdosti, s minimální pufrační schopností... to bude velmi těžké.

Rád bych se zeptal, jiste se najde nekdo kdo ma zkusenost.
Jak založit akva, abych v nem byl schopen stabilne udržovat pH mezi 4-5, idealne 4?
Kořeny,listí,raselina? Jedná se mi o to, aby ta hodnota byla stabilni,udržitelná. Jsou rostliny, ktere to prezijou? Voda mekka, v podstate bez tvrdosti, max 1 dGH.

Děkuji za odpověď. Řešit pH teda nebudu

Neřeš pH. Ancitrus je mnoho generací chovaný v akváriu. Zvládá i vyšší pH.
Rašelina funguje jen u nízké tvrdosti vody nebo malých objemů.

Ahoj, říkám si, že pokud pomáhá dodávat výluh z rašeliny, jestli by nešlo mírně snížit pH přidáváním dubových listů? Máte s tím někdo zkušenosti? Nemá no nějaké vedlejší nežádoucí efekty? Nebo to vůbec nemá na pH efekt?

Nechci snížit pH nějak moc, ale kvůli ancistrusovi bych to radši stáhl níž. Dnes v 8 ráno jsem naměřil asi 7,4. Vodovodní voda je tu někde na pH 7,6. Nechci to řešit chemií, to je jen zhoupnutí kyvadla do druhého extrému, a navíc krátkodobé. Na CO₂ nejsem dost zkušený, burčák mi přijde jako hazard a láhev je na mé poměry příliš drahá. Rašelina se mi zase nechce louhovat, protože měním 1/3 vody za týden. Jde mi o stabilitu a ne krátkodobý výsledek. Akvárko má 72 l.

Díky,
Anthrax

Tohle asi znáš www.smv.cz/…

Sitius napsal: jinak se to dá najít na stránkách dané vodovodní společnosti existuje na to mapka a přehled
Nemáte odkaz? Nějak to nemůžu najít...

Zdravím, je možné snížit ph přidáním šišek nebo výluhu? Mám dvě akva, jedno 600l, druhé 40 a v obou je velmi vysoké ph, kolem 7,8. Z kohoutku teče cca 6,7.

A za jak dlouho mám čistit ten pytlík se Zeolitem? Jaké intervaly?
A jak se čistí?

Aspirační na přírodní určtitě nebudu, díky

Pokud nebudeš aspirantem a to nepředpokládám, na pořízení si nějaké přírodní divoké formy, tak se tím netrap, protože ty ryby co se dají pořídit od tuzemských chovatelů s tím co teče z kohoutku nebudou mít problém a jako bonus budeš jistě přidávat nějaký výluh(rašeliny, šišky, mandlovník) a to bude prostředí vhodně upravovat, tedy tak aby jsi se tím nemusel nějak dopodrobna zabývat.

Ptám se dopředu raději.
Z kohoutku nám teče PH 7 - 7,2
Rád bych založil akva pro Terčovce a ty mají mít 5,5-6,5, tak bych chtěl vytvořit co nejlepší podmínky a ne založit, nandat Terčovce a pak tady vyzvídal...

michalcod napsal: Jak (čím)v akváriu snížit PH?Proč? Jaká je součaná hodnota? Čím je to měřený, tedy zda-li je to tvoje měření průkazný?

Jsi ve správném tématu co si přečíst starší příspěvky.

Jak (čím)v akváriu snížit PH?

vodu raději z kohoutku, rašelinu z přírody raději nebrat, dej granule do filtru. Na vodičky z akvaristiky se vy....

To jsem blázen... Mám dvě akvária - malé (60l) a kapátko(15l). Stejný substrát (jen písek), stejná směs rostlinek (kryptokoryny, růžkatec, douška a něco od Buldozera, co nevím co je, ale hrozně to chutná ancistrusům), stejná údržba (1x týdně vyměnit 1/4-1/3 vody) jen v tom větším mám rybičky (betta, 4*paví očko, 3*black molly, 4*ancistrus - zatím 3-4cm, až vyrostou musí se stěhovat do něčeho většího, já vím), kdežto to druhé jsem si nechával "prázdné" na porody živorodek. Taky ve většim je vnitřní filtr, v malém je závěsný. Další rozdíl je osvětlení a kryt - větší má kryt s neodnovými trubicemi, cca 0.45W/l, na menším kryt není a svítím bílými LEDkami cca 0.6/l (fakt doteď nechápu, proč se místo jednoduchého použití expozimetru počítá nějaký ekvivalent výkonu neonových trubic, ale to sem teď nepatří). V kapátku mám asi trochu víc zeleniny na litr než ve velkém... sakra, těch rozdílů je...
Doteď jsem měřil pH jen v tom větším a tam se drží pH kolem 6.5. Teď jsem se pomalu chystal dát tam nadcházející maminu a preventivně potopil sondu i do kapátka. A zděsil se - pH8.6. Jak je tohle vůbec možné? Z vodovodu teče 7-7.3, jak kdy, ale nikdy víc.
Napadá mě, že v nepřítomnosti rybiček tam chybí nějaké mikroorganismy. Takže se třeba nerozkládá amoniak. Nevím ale kde by se tam bral a na důkladnější rozbory, bohužel, nejsem (zatím) vybavený.
Hodlám použít řešení "šílený chemik", při nejbližší výměně vody odebrat polovinu vody z kapátka a nahradit ji vodou z většího brášky. Nakapat tam nějaké svinstvo pro úpravu kyselosti co mi (zítra) prodají v akvaristice a jako dlouhodobější řešení vyhrabat ze dna písek, naprat tam trochu rašeliny (o víkendu naberu z přírody, bez těch dobrot, co do ní strkají zahradníci) a zase jí tím pískem zasypat a modlit se, abych si nepořídil bažinu. Nebo do filtru hodit něco rašelinových granulí. Přidat CO2 z kvasnic.
Mohlo by to projít, nebo je to naprostá konina?

jinak se to dá najít na stránkách dané vodovodní společnosti existuje na to mapka a přehled

Nemušíš nikde dělat test. Pokud je z vodovodu, musí ho mít vodárny a měli by ti ho na tvůj dotaz zpřístupnit. Stačí tam zavolat/napsat mail... A pouvažuj o té reverzní osmóze.

Voda je z vodovodu, ze studny je total špatná. A dle uvedeného testu to je tak
jak jsem popsal. Ale prubnu nechat udělat test někde jinde. Díky.

Fakt to měří dobře? Pokud je to voda z vodovodu, zavolej do vodáren a ověř si tu tvrdost. Nebo máš studniční vodu? ¨Pak by jsi ty nebo někdo v okolí měl mít rozbor vody.
Protože velmi tvrdá má nad 21°dH, 56°dH je šílenost. Nedivím se, že se kytkám nedaří. Ryby to zvládají?
Tady pomůže jen nákup reverzní osmózy nebo jiný zdroj vody. I kdyby jsi tam nasypal 100 kilo rašeliny, s pH to asi nehne.

Dle výrobce jak to udává pomocí: Easy-Life testovací proužky 6 v 1 vodní test

uhličitanová tvrdost (KH/TAC): ppm-120/ºdH-6,6
celková tvrdost(GH/TH): ppm-1000/ºdH-56
ppm = mg/l

podle testu velmi tvrdá

V jakých jednotkách je udávána ta tvrdost? Případně pokud máš vodovodní vodu, kukni se na stránky tvých vodáren, tvrdost by tam měli uvádět.

PH - 8-8,5
KH - 120
GH - 1000
TC - 0,6
N0 - 0
N03 - 20
Určitě to není přesný, je to měřeno pomocí Test Strips od Easy Life

Napiš ostatní parametry vody. Pokud je tvrdost vysoká, budeš potřebovat reverzní osmózu nebo podobné řešení.

Pročítám tu fóra a pořád nevím jak nato. Kytkám se moc nechce a PH má už víc jak 8 z vodovodu. Co jsem se přestěhoval tak se s tím peru. Nikdy jsem neměl s vodou problém a kytky jsem rozdával po kyblíkách. Koupil jsem novej filtr JBL e901, do něho i rašelinovou náplň a PH se téměř nehlo. Tak nevím kudy.

Mate niekto s tymto pripravkom "Seachem Discus Buffer" skusenosti?
Udajne znizuje ph a tvrdost vody vyzrážaním vápnika Ca a horčíka Mg.

Na téma studium literatury se nebudu vyjadřovat, koukám, že tady je to zbytečné. Jinak díky za rady.

Já to tu nechci nějak hrotit, ale o pár příspěvků níž jsi se čertil, že tě NHKG podceňuje (že nemáš nic načteno) ... a přitom bys málem nalil ocet do akvárka ... a teď zase nevíš, že dusitany jsou pro ryby mnohem nebezpečnější než dusičnany (viz methemoglobin) ... Tak nevím, co to studuješ za literaturu ... To jsou celkem elementární věci.
Ad rostliny: že by rostlinám vadila nepřítomnost dusitanů, o tom jsem ještě neslyšel ... dokáží využít amonné ionty, dusitany i dusičnany ... Kvůli rybám se ale akvaristé snaží mít v akvárku tu nejbezpečnější formu - tedy dusičnany ... Koneckonců, proto vlastně filtrujeme ...
Ale už jsme poněkud offtopic ... asi nás vyhoděj do vlákna o začátečnících nebo o dusičnanech :o) ...

Vyložený dyschemik nejsem, ale myslel jsem to spíše tak, že bych raději prováděl úpravy chemismu vody tak nějak "přírodně", nikoliv v domácích podmínkách mísením různých chemických sloučenin typu silných kyselin a zásad. Ale určitě jsem rád za ty rovnice, díky kterým lépe pochopím pochody v akvarijní vodě.
Na závěr mě při čtení těch příspěvků napadla otázka. Ve vodě jsou přítomné NO2 i NO3. Který z nich je životu ryb nebezpečnější. A je pravdou, že je špatně (pro rostliny), pokud v akva žádné NO2 nezjistím?

Sorry chlape ... ale když čtu ty tvoje příspěvky ... mám pocit, že čteme nějakou hóóódně odlišnou chemickou literaturu :o) ... Ta tvoje rovnice (s tou kyselinou dusičnou) ... to je totální blbost (kulantnější výraz mě bohužel nenapadá). Dusičnan je konjugovaná zásada velmi silné kyseliny (100%-ní disociace)... tudíž je velmi slabou zásadou ... Navíc - díky dislokaci vazebných elektronů jde o energeticky vyjímečně stálý (netečný) aniont ... Jinými slovy, on ten proton H+ prostě zpátky nechce ... je mu dobře, tak jak je ... Vnutit by mu ho mohla jen kyselina ještě silnější, než je kyselina dusičná, tj. kyselina sírová. Ale to asi v akvárku těžko zařídíš. Takže buď tak hodnej a nech ho na pokoji (= nedělej z něj kyselinu dusičnou). Ne v akvárku. Díky.

P.S. Promiň, ale k tomu dalšímu se vyjadřovat nebudu ... podle mě chrlíš jednu fantasmagorii za druhou (nic ve zlém) ...

Nitrifikace a CO2 spolu souvisejí takto:
1) NH4+ + O2 → NO3- + 2H2O + 2H+ (souhrnná rovnice nitrifikace) Áno, toto som mal na mysli, trošku poopravím vyváženie, lebo to nesedí a jeden vodíkový katión spojím s dusičnanovým aniónom, aby bolo vidieť tú pôvodnú myšlienku, i keď ono je to samozrejme teoretické, lebo prítomnosť hydrogénuhličitanov vyvolá ihneď ďalšiu reakciu, takže ona kyselina dusičná tam reálne nebude: NH₄⁺ + 2 O₂ → H⁺ + H₂O + HNO₃ (pričom v podstate môžeme onen vodíkový katión z oboch strán škrtnúť a počítať vľavo priamo s NH₃)

2) snížení pH → zvýšení CO2 (na úkor hydrogenuhličitanů) Tu by som dal asi šípku obojsmernú, je to ekvivalentné. Ale v kontexte vyššie napísaného ide skôr o: XHCO₃ + HY → XY + H₂O + CO₂ (kde X je nejaký katión, napr. Na, K, Ca, Mg a Y je kyselinový anión, napr. chlorid, dusičnan, fosforečnan, síran a samozrejme voda a oxid uhličitý budú v závislosti od koncentrácie a iných faktorov v podobe kyseliny uhličitej, v podstate rozpustený CO₂ vo vode)

Tohle myslíš vážně? K+ reaguje s CO2 za vzniku KHCO3 ??? Mohl bys mi napsat rovnici? Hydrogenuhličitanový aniont vzniká ve vodě naprosto nezávisle na přítomnosti nějakých alkalických kationtů ... ty v té vodě vůbec nemusí být ... Netvrdím, že treba nejaké alkalické katióny, len sa som chcel opísať akúsi inverznú reakciu k vyššie spomínanému "vzniku kyseliny dusičnej" (obrazne) pri výrobe dusičnanov. Teda ako by sa v súhrnnom zápise dalo vyjadriť odčerpávanie dusičnanov rastlinami. Áno, samozrejme je všetko spomínané vo vode rozpustené, ale formálne by to bolo takto: K + CO₂ + H₂O → KHCO₃ + H
Samozrejme, prakticky tam nebude osamotený draslík, ale bude ako katión silnej kyseliny (napr. dusičnej) a ak to doplníme i vpravo k vodíku, tak by smer reakcie bol opačný, ale ešte raz k pôvodnej myšlienke: ak nám v akváriu dusičnany vznikajú, voda sa postupne okysľuje, pretože vznikajúce dusičnany "berú" alkalitu, ak nám v akváriu dusičnany miznú, proces je opačný. Asi sa vyjadrujem dosť nezrozumiteľne, neviem to presnejšie opísať žiaľ a možno je to naozaj scestné. Skúsim ešte veľmi obrazné priblíženie: ak rastliny soli vezmú dusičnanový anión, ten sa nahradí uhličitanovým, ktorých je vo vode prakticky neobmedzené množstvo (vzhľadom na pridávaný CO₂ a jeho rozpustenie vo vode).

zervan napsal: V prerybnenom akváriu s nedostatkom rastlín a so zanedbávanou údržbou sa postupne hromadia dusičnany, premenu amoniaku na dusitany a dusitanov na dusičnany asi poznáme všetci, no zaujímavou je v súhrnnej reakcii skutočnosť, že sa uvoľňuje aj CO2. Ono je to v podstate podobná situácia ako keby sme do vody pridávali kyselinu dusičnú, čo som tuším v nejakej literatúre videl aj skrátene interpretované v tom zmysle, že aktivitou baktérií vzniká kyselina dusičná - netreba to brať doslova, no súhrnnú myšlienku to zjednodušujúco vystihne.
Nitrifikace a CO2 spolu souvisejí takto:
1) NH4+ + O2 → NO3- + 2H2O + 2H+ (souhrnná rovnice nitrifikace)
2) snížení pH → zvýšení CO2 (na úkor hydrogenuhličitanů)

zervan napsal: Ale pozrime sa na to teraz opačne: vo väčšine hi-tech akvárií máme totiž opačnú situáciu, dusičnany sa z vody strácajú, musíme ich pridávať (napr. v podobe dusičnanu draselného). Ak v predošlej situácii v zjednodušenej podobe "vznikala kyselina dusičná", tu je to naoko opačne - oné dusičnany si rastliny berú a zostane teda prevaha alkalických katiónov (v tomto prípade draslíka), ktoré samozrejme okamžite zreagujú s CO2 za vzniku (hydrogén-)uhličitanov (v tomto prípade draselného), čiže alkalita sa postupne zvyšuje a s ňou aj pH. Čím viac dusičnanov v podobe solí musíme prilievať, tým viac sa to deje. Týmto si vysvetľujem aj skutočnosť, že v experimentálnom akváriu, kde nemám žiadne kamene, ale intenzívne hnojím a svietim, sa mi alkalita zvyšuje.
Tohle myslíš vážně? K+ reaguje s CO2 za vzniku KHCO3 ??? Mohl bys mi napsat rovnici? Hydrogenuhličitanový aniont vzniká ve vodě naprosto nezávisle na přítomnosti nějakých alkalických kationtů ... ty v té vodě vůbec nemusí být ... Hydrogenuhličitanová rovnováha se ustaví klidně i v destilce ve sklenici ponechané v klidu na stole. A i kdyby tam nějaký ten draslík byl ... je to iontová sloučenina ... ve vodě stoprocentně hydrolyzovaná ... K vytvoření iontové vazby mezi K+ a HCO3- by došlo leda tak při zahušťování roztoku a následné krystalizaci ...

K té stoupající alkalitě ... Alkalita - to jsou všechny alkalicky reagující látky (dle Bronsted-Lowryho teorie všichni potenciální příjemci protonu H+). I když vyloučíme silné zásady (ty by zneškodnil uhličitanový pufr), i když vyloučíme soli silných kyselin (sírany, dusičnany, chloridy) - těm samozřejmě nikdo H+ nevnutí (to by v akvárku vznikaly silné kyseliny!!!) (což naštěstí nehrozí) .... pořád nám zbývají soli středně silných kyselin (fosforečnany) a soli slabých kyselin ... například těch organických, vznikajících při rozkladu organického materiálu ...

Michal7385 napsal: Rád bych měl akvárium v domácnosti, ne v chemické laboratoři. To už jsme podle mně daleko od akvaristiky, někde u chemického inženýrství. Jenže když se chceš vrtat v pH, tak je dobré vědět, co proč a jak ... abys neotrávil ryby, abys nerozvrátil pufrační kapacitu vody ...
Pokud jsi dyschemik, doporučuju nechat chemismus vody napokoji ... (Btw, ta rašelina je dobrá volba ... tou se toho moc zkazit nedá) ...

V Č. Budějovicích nám teče z kohoutku voda, která má stabilně pH nad 8 a je velmi měkká. Tudíž se s tím žádná velká kouzla dělat nedají. V akváriích mi nikdy pH nekleslo pod 7,5. Ze začátku jsem to řešila přiléváním "pH minus", ale při tak nízké tvrdosti je to o ústa. Takže mne to po dvou letech přestalo bavit a přestala jsem měřit a řešit pH a kytky rostou a daří se jim (někdy až moc).

Pokud nechceš mít nějaké ryby , které opravdu potřebují nízké pH nebo holandské akvárium na výstavy, bude jednodušší vyzkoušet, které kytky ti půjdou a které ne.

Tak pánové, pěkná diskuse. Ale mám k tomu nějaké to "ale". Rady k ředění různých kyselin asi nevyužiji. Rád bych měl akvárium v domácnosti, ne v chemické laboratoři. To už jsme podle mně daleko od akvaristiky, někde u chemického inženýrství. Pak se také můžeme ptát, když tedy není kyselina octová a octany v přírodě běžné, jak běžné jsou potom v přírodě (především ve vodě a především v jihoamerických oblastech) kyseliny sírové, chlorovodíkové a jiné podobné anorganické sloučeniny. CO2 přidávat nehodlám, hlavně kvůli financím. Zkusím tedy prvně variantu s rašelinou a pak se uvidí.

Nejsem chemik tak jsem si to nechal spočítat, bohužel ten papír už jsem nenašel. V každém případe je to pořád koncentrace která člověku nic neublíží.

Ide o to, že chloridy (ktoré vzniknú po reakcii HCl s uhličitanmi vo vode, o ktorých zníženie nám ide) sú bežne vo vode v prírode, ešte viac sírany, rovnako malé množstvo dusičnanov a fosforečnanov, sú to všetko anorganické kyseliny, z ktorých vzniknú v prírode bežne dostupné anorganické soli (ono i kuchynská soľ je len obyčajný chlorid). No organických kyselín je veľmi veľa a nie všetky sú vo vode, kde žijú ryby. Samozrejme, keď tam padne nejaký citrus, uvoľní sa z neho malé množstvo kyseliny citrónovej, askorbovej a kadejakých iných, no to sa v takej rieke stratí, ide skôr o to, čo obsahuje už "od prameňa". Tiež nie je problém s humínovými kyselinami, ktoré sú v rašeline a podobných prípravkoch, ale tam sa už počítať s ničím nedá, je to len odhad a následné meranie.

To nevím, že je pro ryby toxická. To bych si myslel i o HCl. Mimochodem akvarijní zářivky taky nejsou nic speciálního. Je to jen obyčejná zářivka v hodnotě 50Kč, avšak s názvem akvarijní již stojí 300Kč. Jen marketing. Proto se ptám, protože obdobné to může být i s těmi všemi akvarijními kyselinami

Omlouvám se, nechci se rýpat v maličkostech a možná je to stejně OT, ale z 11 dílů vody a třech dílů 31% HCl vznikne roztok s koncentrací 6.6% a ne tři procenta.

Na přípravu rostoku s koncentrací 3% při tom poměru, který jsi udal (11 dílů vody na 3 díly kyseliny), by koncentrace ředěné kyseliny musela být 14% a nejsem si jistý, jestli se taková vůbec prodává. Nebo půlka chlorovodíku z toho objemu při ředění s něčím zreaguje (já bych to asi ředil v destilované vodě)?

Mate někdo zkušenosti s tímhle:
sera.cz/…
www.dajanapet.cz/…

Taky bojuji s PH,ale nechci používat kyseliny. CO2 je v plánu ale až tak za čtiři až pět měsícu.

Nemam take informacie

Nejsou to ty filtry na užitkovou vodu co se tu nedávno řešily s výsledkem: Pro akvaristiku nepoužitelné! Jen nahrazující kationty vápníku kationty sodíku. V akváriu toto nechceme.