Halančíci - chov

ad. "Poněkud nedokonalé, až zcestné vysvětlení, ale budiž, snaha byla."

Jak jsem uvedl na začátku svého příspěvku, dopustil jsem se samozřejmě zjednodušení, bo na přednášku z evoluční biologie ani populační ekologie zde prostor není, o molekulární biologii nemluvě.

Rád bych ovšem věděl, v čem moje příspěvky považujete za zcestné - nerad bych kolegovi účastnícímu se tak záslužné akce jako je Parosphromenus projekt kázal bludy - prosím proto, i jeho jménem, za zpřesnění mého nedokonalého pokusu - předem děkuji.

Nerozeznáš pohlaví? www.youtube.com/…

Nevidíš na té první fotce, jak je ten samec oproti samicím velký. Jen ten druhý samec je ještě nedorostlý, ale to nevadí.

Sháněl jsem je dost dlouho a u nás se mi nedařilo chovatele najít, asi ty chovy zanikly, to najisto nevím.

Nakonec se mi přece jen podařilo kontaktovat se s chovatelem z Polska, který se velmi zaujatě zajímá a zabývá letním chovem akvarijních ryb ve venkovních podmínkách; a od něj se mi po dohodě podařilo ryby Jordanella floridae získat. Chtěl 140kč za 1 pár = 70kč/1ks.

Když se dozvěděl, že mám různé divoké živorodky, po kterých se marně pídil, tak jsme udělali vzájemnou výměnu a byli spokojeni oba.

Robo, kde, nebo jak ty Tvoje saponátové ryby skončily ?

Ta druhová rozmanitost je rozsáhlá, stačí se podívat na ten seznam v tomto odkazu:

www.akvaryum.com/…

Jordanely som drzal v 200 l na zahrade - jeden rok isli velmi pekne, druhy bol pocasim/tlakom rozkyvanejsi - nedali to. Jordanely tych 16 vydrzia - len citaj pozorne, prudke vykyvy nedaju. Samozrejme, ak mas "tisiclitrovku" t.j. ine - ticha zavist, ale zas kolki su tu taki burzuji??

Popravde, to mas este mlade ryby. ked samice su vacsie od samcov. Kde si zohnal mimochodom?

S aphaniusov som choval cosi take nepjekne nachytane v saponatovej mlake pri sprchach na plazi v Taliansku - nic moc rybka, ale proti gustu ziaden disputat, vydrzi skutocne dost a mozno by to dala aj bez soli, neskusal som. Druh? A. mentho(l) to nebol, skor A. saponatho(l)??

Pokud jsi je měl jen v nějakých nádobách, kde k prudším zvratům dochází, tak se není čemu divit, že Ti "nešly".

Je zatraceně velký rozdíl mít ryby v zemním rybníčku o obsahu několika tisíc litrů, nebo v nějakém "kalfasu na balkóně", ( - ať se nikdo neuráží).

Jordanella floridae, co mám, pocházejí z venkovního chovu a jejich chovatel, od něhož jsem je dostal, si venkovní odchov pochvaloval.

Teď u mne mají přirozenou nižší zimní teplotu vody - průměrně + 16°C a jsou úplně v pohodě a stálé žravé vitalitě. Na samicích je vidět, že budou zaplněné jikrami a jakmile venku při nástupu jara nastane bouřlivý rozvoj planktonu, tak připravím ryby do tření a první mladé, pak podle vývoje počasí, možná již v konci dubna vypustím ven.

V tu dobu, už určitě vysadím do rybníků jiné odolné druhy svých ryb pro raný odchov, které se venku snadněji rozmnoží, než doma v akváriu.

Nepíšeš, jaký nevzhledný druh těch aphaniusů jsi choval a přisolit vodu potřebují jen v některých případech podle individuálních potřeb a parametrů používané vody.

Na tu otázku si odpověz sám tím, že si ryby pořídíš a vyzkoušíš, co vydrží.

K predch. prispevku. Jordanely - vysledky sa podla leta u mna roznili - neznasaju prudke zmeny pocasia typicke pre Bratislavu, takze uz ich nemam, co ma mrzi a pretoze inym nezelam taketo straty, tak neodporucam letnit. Aphaniusy mi vonku sli, bolo len treba trocha solit, ale zas nie su to dake pekne ryby - neoslovili pri inych druhoch. Chova niekto gold medaky vonku cez leto? Javia sa byt zaujimavi nenarocni chovanci alebo su ine skusenosti?

ondrejD - Poněkud nedokonalé, až zcestné vysvětlení, ale budiž, snaha byla.

""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""

Každému zájemci o tuto záležitost doporučuji zaměřit se na širší studijní aktivitu pro navýšení svých znalostí.

O halančíkovité ryby se rovněž zajímám, ale v současné době hlavně o druhy Aphanius z mírného pásma, které lze chovat celoročně venku v jezírku.

Jsou mezi nimi pohledově atraktivní druhy a prostudoval jsem o nich mnoho písemných materiálů a popsaných zkušeností.

Nástěnka druhů je zde: www.pinterest.com/…

Na You Tube je spousta videí a Google uchovává řadu chovatelských informací s různými postupy, třeba www.seiconservation.org/… .

Tento rok chci vyzkoušet venkovní chov s Aphanius mento - ty mi teprve po skončení zimy doveze kámoš a to spolu s dvěma druhy koljušek - tříostné a devítiostné, a když se rybky namnoží, tak nechám část hejna i na zimu v rybníčku společně s čínskými rájovci Macropodus ocellatus, plus tam budou přes léto i Jordanelly floridae.

Ale to příliš předbíhám události.

Pak bych si pořídil i další druhy, např. Aphanius anatolia, Aph.danfordii a jiné.

Už jsem nahlížel k německým chovatelům, co všechno mají, ale pokud bude tak obtížné je přesvědčit, aby něco kvalitního "pustili" českému chovateli, jako u mého nynějšího úporného snažení získat z Německa pravé divoké, čistokrevné a chladu odolné Poecilia latipinna i s lokalitou původu pro venkovní chov, tak potěš Pánbůh.

Ono vůbec je teď se zahraničím těžké pořízení. S Francouzi se dalo mluvit do doby, než zjistili, že samopal, co vystřílel jejich satir. redakci byl z Česka, takže informaci o chovatelích nejhezčích divokých plat ´´Tampico´´ jsem nedostal.

Norský akvarista, od něhož jsem chtěl Jenynsia multidentata, mi po aféře s těmi odebranými dětmi, na dopisy neodpovídá a jednání s americkými chovateli je kvůli českým projevům sympatií k Rusku, úplně na mrtvém bodu.

Jo není už nic jednoduché.

I v našich poměrech jsem musel vyvinout úsilí, abych mohl předběžně získat příslib, že tento rok mohu do osobního chovu získat u nás zákonem chráněné piskoře pruhované, z již registrovaného povoleného chovu.

No moc jsem odbočil od tématu a ukončím to "rozjímání".

Foto: Zimní pohled na moje rybníčky, které se v letní sezóně a dost možná i v té chladnější periodě, dají využít i pro chov halančíků.

Moc díky za vyjádření. Pro mě třeba i vzhledem k mému působení v Parosphromenus projektu, kde se snažíme o nějaké záchovné chovy rájovčíků, je tohle téma extrémně zajímavé, jelikož prostě ty přírodní populace mizí strašně rychle, nebo se mění právě vzhledem k té změně prostředí a bylo by záhodno zacházet s tím co možná nejlíp, aby toho zůstalo zachováno co nejvíc po co nejdelší dobu. Tam vlastně narážíme na stejný problém, někdo prostě dorazí na lokalitu a co se podaří chytit, s tím se musí pracovat. Za rok potom třeba zjistíme, že ta lokalita je absolutně zničená a nikdy už nebude šance ty ryby znovu získat.

já se přiznám článek jen zběžně přelétnul .. - s jazykama bojuju .. - ale makám na tom, toto mě fakt zajímá, jak bude chvilka času, přelouskám si to detailněji.)

Bude to o tom jak píšeš:

"aby tam mohla a stihla vyskákat co největší část té původní diversity."

základ mého sdělení je právě v tom, jaká byla ta původní diverzita - byla prostě nízká už sama o sobě, s ohledem na nízký počet jedinců, který tu populaci tvořil, a fakt, že šo pouze o jdnu jedinou populaci, kdy všichni byli v kontaktu se všema.

Jsou i jiné druhy, které jsou málo početné - ale mají větší areál - tu je zase výhodu to, že se ten druh "rozpadne" do několika izolovaných populací, které si žijí "svým vlastním" životem, (tzn., jejich složení formují částečně jiné selekční tlaky) a občas některý jedinec odběhne a "oživí krev" vedlejší populaci.

No a máme-li před sebou druh, žijící v jedné jediné populaci, formované stejným selekčním tlakem - všichni jedinci byli podroeni témuž prostředí, teplotě, nemocem,.... - je rozdíl zřejmý.

Ale opakuju: silně zjednodušuju, jsou to dost složité věci, taky když už o nečem píšu, měl bych si to detailně pročíst, já vím.. - pokusím se .)

No ono je opravdu velmi těžko odlišit vliv genetiky (inbreedingu) a prostředí (podmínek chovu). To prostě nejde ... I kdybychom vzali např. % deformací v potomstvu, a řekli si - jasně, genetika .. - nikdy nebudeme vědět, zda náhodou nejde o důsledek nejakých teratogenů, kterých jsou všude kolem nás mraky a kterými samozřejmě krmíme jak sebe, tak i ryby, tedy vliv prostředí ... - který ale na druhou stranu samozřejmě funguje přes genetiku, protože nabourá přepis DNA a vzniknuvší chyba v přepisu např. způsobí, že má rybka jen jedno oko, druhé zakrní ...

Tedy k těm problémům, se kterými se potýkají málo početné populace: vezmu to hodně zkratkovitě – znalí pochopí a prominou, že jde pouze o velmi stručné a velmi obecné shrnutí:

- každá populace je soubor různých jedinců, z nichž každý má nějaké „výhody“ a „nevýhody“ .. – a tito jedinci, podle toho, jak jsou přizpůsobeni prostředí, se v různé míře množí a produkují zase naprosto různé potomky, kteří mají zase různé výhody a nevýhody, a z nich se, vlivem okolí, selektují ti, kdo přežijí a stanou se rodiči pro další generaci (selekce probíhá mezi stovkami znaků a vlastností – jsou desetitisíce možných kombinací)

- pokud z takové populace vybereme jen několik párů, anebo pokud taková populace projde nějakou krizí – že přežije opravdu jen pár jedinců, potom se ztratí podstatná část variability (počtu možných kombinací různých vlastností) – a druh se stane náchylnějším k tomu, že nepřežije nějakou neočekávanou situaci (ilustrativní příklad: pokud zmizí z populace odolnost na určitého parazita, potom jeho první invaze může způsobit katastrofu),

- další problém je, že postupem času (během několika generací) jsou všichni v populaci blízce příbuzní – a s vyšší mírou příbuznosti se v populaci objevují různé „nežádoucí“ znaky (např. deformity, snížená plodnost, náchylnost k nemocem.. – viz např. současné vysoce šlechtěné gupky),

- no a tyto problémy se násobí u populací, které jsou dlouhodobě málo početné – jako např. C. diabolis, který navíc žije v jediné „díře“, takže je jich jen „pár“, a všichni se dlouho „znají“ (z hlediska genetického),

Tedy ve zkratce jde o tu pestrost, ne ani tak početnost populace, ale pestrost – míru příbuznosti. I z jednoho páru může vzniknout během několika generací stotisícíhlavé hejno, ale toto hejno nemá z dlouhodobého hlediska vůbec žádnou šanci při srovnání se stovkou nepříbuzných (resp., jen vzdáleně příbuzných) jedinců.

Zřejmě různé druhy jsou různě náchylné na tu vysokou míru inbreedingu – z hlediska obecných genetických zákonitostí ale každá uniformní populace spěje pomalu k zániku .. – obnova pestrosti sice možná je, díky postupným náhodným mutacím, ovšem je třeba pamatovat na to, že mutace vznikají jak pozitivní, tak ale i neutrální až negativní, ve vztahu k přežívání jejich nositele, a samostatnou otázkou, na kterou neznám odpověď, je rychlost mutageneze - taktéž zřejmě různá u různých druhů.

A s těmi S. semiocellatus taky moc držím palce, úplně jsem to přehlídnul.

Jasně, já bych se o tom taky rád něco dozvěděl od někoho kdo s tím zachází. Je to hodně zajímavé i z hlediska těch akvarijních populací, určitě by stálo za to vědět o tom co nejvíc. Mě jen často přijde, že lidi svoje vlastní chovatelské chyby vysvětlují imbreedingem, jelikož ani nevědí, že je dělají. Proto by bylo skvělé, kdyby se k tomu vyjádřil někdo, kdo je schopen to odlišit a skutečně říct, co je problém způsobený nedostatečnou diverzitou genů a ne třeba vnějšími vlivy prostředí.

Ondro, mám první sáček od semiocellatek, skupinku 3M/2F, vůbec se nepoškozují, imponují si ale neviděl jsem ani škrábanec na ploutvi.Ale problém je, že většina jiker se hnedka rozpadá (totéž popisuje Amer Faour u Sp. inaequipinnatus).
Deepinpeat - v tom článku o tom něco je, a přiznávám, že jsem to prve přehlédl. Bohužel ale neznám autory a nevím jak moc tomu rozumí... U dříve jmenovaných vím, že mají přírodovědné vzdělání a fakt je takové věci zajímají

Ahoj, oni tam právě rozebírají různá minima jedinců pro to obnovení a potřebu, aby populace pokud roste z mála jedinců, narostla rychle nad to potřebné minimum, aby tam mohla a stihla vyskákat co největší část té původní diversity. Ale myslím, že když ta populace bývala vždycky takhle malá, tak by to mohlo fungovat dobře. Píšou tam, že tímhle způsobem by mohli mít 1000 jedinců během roku, což dvojnásobek největší zaznamenané populace.

Panečku, tak ti zatím drží i ty semiocelatky ! Kdybych to uměl, dám se na modlení, aby Ti vyšly .)

teď nemám moc čas, ale navečer zkusím teda napsat něco stručného o těch rizicích vysoké míry inbreedingu, když myslíš, že bych to měl zvládnout .)

Ondro, já už jsem taky opatrnější. Od obou populací mám první jikry. Jsou ale málo plodné, zatím jsou ostatně malé. Na tu výstavu se zastav. Zítra máme schůzku ohledně pořádání. Snad poprvé budeme mít na plakátu letos Jižní Ameriku - ta donebevolající nespravedlnost v neprospěch SAA už potřebovala napravit

Deepinpeat: Nevím jestli ta populace C. diabolis je ještě dostatečně kvalitní co do genetického materiálu, byl tam už opravdu nízký počet jedinců. O tomhle vědí víc halančíkáři jménem Ondra - Ondra D. nám tady k tomu může hodit komentář, Ondra Sedláček teď pracuje na habilitaci na PrF UK katedře ekologie a vykládal mi cestou na AKFB něco o tom, že při nedostatečném počtu jedinců v populaci je populace vlastně "znehodnocená" co do budoucí životaschopnosti (proti tomu - veškeré kusy Hypsolebias marginatus v našem hobby pocházejí z jediného páru! Zatím ta populace vypadá OK a nekolabuje).

Přidávám méně kvalitní fotku jednoho zajímavého druhu. Držte mi s nima palce, mám pětičlennou skupinku ale chov je opravdu obtížný.

tak jak je jich víc, pak je to v pořádku !! Já se totiž snažím předem spíš moc neradovat, radši počítám s problémema, člověk pak má větší radost když se problémům vyhne, a není tolik zklamaný, když opravdu přijdou .. .)

Do Tvého města ryby sice dopravuju, ale po kámoších, sám už tam skoro nejezdím.. - leda klapne-li nakonec letos výstava, bych se mohl urvat osobně .. - ale to uplave ještě hodně vody, a naklade se doufám u costai hodně jiker

www.reef2rainforest.com/…

Ondro mají to všichni tři kluci co mám... Mám párek který už se tře, odrostlejší, a dva párky v té velikosti jak je na fotce, bohužel ale jedna samička začla skákat. Budeš-li mít cestu, zastav se přesvědčit osobně Četl jsem na ifauně, že po dohodě vozíš ryby i do tohohle zapovězeného města

Zdarec;) - ta krátká D je fakt zajímavá, krátká a vysoká - taková skoro samičí ... - doufejme že to nakonec nebude nějakej intersexuál, ten by do chovu nebyl nic moc .. - ale nechci malovat čerta na zeď, je třeba počkat jak dál poroste .. - nebo by ta krátká D u samců měla být pro tuto populaci /resp. tento odlov/ typická? Nemáš info..?

aha tak to nosím dříví do lesa, s blogem jsem to ocejchoval podle prvního postu kde byla brazilská vlajka, každopádně je super. Určitě je paráda, že zrovna od S. costai bude další populace pokud se je podaří rozšířit. Jinak aruany mám v plánu co nejdřív, jakmile se tady zase dokážu pohnout, takže případně o šanci navíc. Ať se daří

Zapomněl jsem - ten blog je španělský

Jo no, můj starý web. Ten blog je Amera Faoura, byl předloni mimo jiné na Aruaně - od tamějších costai mám jednoho samce a dva kusy potěru. Letos už byl chytat taky, údajně nalovili 4 populace vč. "zelené" Rio Canabrava a několik druhů rodu Maratecoara.

našel jsem v tomhle brazilském blogu killiworld.blogspot.cz/… tenhle odkaz killi.wz.cz/… na nějakou fotku na českém webu

Zajímavá populace.

Kluci mám kromě Sao Miguel do Araguaia ještě odchov z loni nalovených Formoso do Araguaia - strašně mě překvapilo, že vypadají úplně jinak než ty, co nalovil Pillet v r. 2003. Mám fotky té staré populace, fotky nových zatím bohužel ne, jsou pořád malé a lekavé (jen tu jednu mizernou, kterou přikládám). Mají kratší hřbetní ploutev a nižší tělo.

Já je kdysi zkoušel, ty Formoso do Araquaia, ale vyhořel sem - z jiker nic nevyjelo .. - tak sem se zařekl, že jednou to vyjít musí Tito by prý neměli být až tak brutálně obtížní (tzn.: jenom hodně obtížní.), takže držím Ti (i si ... ) všecky palce.) A samozřejmě se o něco na výměnu posnažím ...

Tak to je super

Ahoj, mám je od Tebe, takže moc děkuju, hrozně si je užívám, v životě jsem žádné ryby tak nerozmazloval.

Mám skupinu 30ks tak vím o čem je řeč Jsou to drahokamy vody

Neboj pokud budou vyměníme

Kvalita a barevné podání fotek bohužel zcela nedostatečné, kdo viděl někdy na živo tak pochopí. Ale ráno se probudit a jít se na tohle podívat... No k nezaplacení

Tož já taky gratuluju!!! (a trošku závidím, to víš .. .))

konečně pořádná ryba a ještě v krásný kondici

budu se snažit

Ať se daří! Jsou krásní!

Na toho jsem čekal hodně dlouho Tak doufám ,že je udržím v chovu.

Někdo z okolí Čáslavi, Kutné hory, Kolín a okolí kdo má odchované halančíky?

Chtěla bych se zeptat na pár věcí a popř. i koupit ryby =)

neviditelnypes.lidovky.cz/…

ještě jedno foto, tvar těla jako samice, barva taky světle žlutá (samce mám více do červena), ale ty ploutve?

ahoj vespolek, prosím o určení pohlaví u h. pestrý hjerrensi. Vždy to byla samice, nyní se jí začali vybarvovat a protahovat okraje ploutví. Myslím, že je to nedostatkem samců, mám jen jednoho, původního a narodili se mi postupně samé samice, takže k jednomu samci jsem měl 7 samicí, tahle byla vždy největší.

jasan, tykám běžně, chci to samé i k sobě... už jsem starý, aby mne někdo předělal tu odpověˇd jsem myslel všeobecně, proto množné číslo..

V sobotu bude na burze v Olmiku. Jinak za ním musíte až do Jeseníku

Je to on. A pokud vim, tak stale zivi. A my si tykame, ne?

nevím , jestli je to ten, o kom píšete, ale tenhle pán se halančíky kdysi živil... nebo spíše i živí... karuz.ic.cz/…

To prvně zkusím pořešit nějak tady, asi přes Sklorex a kdyby to nějak nedopadlo, tak se pak někomu z vás ozvu. Ono je to teprve ve výstavbě, takže ryby mají ještě hodně času

Do Olomouce (a do Ostravy, ale to mas dal) zajizdi na kazdou burzu pan Ruzicka s nabidkou halanciku, pokazde podle toho jake ma. Minule jsem koupil Chromaphyosemion - krasavce kteri by se ti tam hodili (viz ma prezentace). Ted v sobotu muzes zkusit dojet, pripadne ti SZ poslu na nej cislo. Ale je z Jeseniku.

Tuším že to mám trochu z ruky :( případně doporučení na nějaký vhodný a relativně dostupný druh?

Stav se...

Právě proto se ptám znalejších. Tak nějak sem tušil, že jsou druhy pro které je to prakticky ukázkový životní prostor, ale rád se nechám poučit. Pak už jen vyřešit kde něco takového sehnat