Krunýřovec jednopruhý Otocinclus - chov

http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_jednopruhy
http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_moronansky
http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_stuzkovity
http://rybicky.net/clanky/1138-odchovej-si-vlastniho-otocincla
http://rybicky.net/clanky/533-krunyrovci-rodu-otocinclus

Děkuji , tento článek jsem nějak přehlédla
Je skvělý, ještě jednou dík za upozornění!

První vlašťovky(ne jediné) již zde jsou, ale spíš na podarování, ne na produkční chov. rybicky.net/clanky/1138-odchovej-si-vlastniho-otocincla

Chovatele, jestli tím myslíš "množitele", otíků asi jen tak v Česku nenajdeš
Všechno jsou to importy.

koupím je na burze od chovatele a beru ještě neonky asi tak 20,30 a ampulárku krásně mi očistila pozadí v akvárku

malyLibor napsal: ...a diskus by si dal raději neonku než Otíka... Tak to jsi nikdy neměl placky a neonky společně.

Tam je to pohoda. Velké SAE už řasu nežerou, takže si potravně nebudou konkurovat, a diskus by si dal raději neonku než Otíka, takže ani tam bych se nebál. Klidně si jich tam dej i 15, jsou to mrňouskové, ale čiperní. Doporučuji koupit od někoho ověřeného na burze v Ostravě. Napsal bych asi Clarkiimu, skoro jistě je bude mít.

z terčovcama a parmičkama černopruhýma neonky a zelený pan.

Do jak velkého akvárka je chceš? Jsou to veselé rybky a čím víc jich tam dáš, tím víc se s nimi budeš bavit... rostliny nežerou, bohužel ani zeleninu, snad s výjimkou okurky, ale to není jisté, a snad - ale zase neověřeno - spařené kopřivy. Zato řasu spásají skvěle, líp než ancíci nabo slavné SAE, a přitom díky své velikosti nepoškodí ani nejmenší rostlinku. Pokud máš málo řasy, dají se dokrmovat spirulinou koupenou v normální lidské lékárně.
Jediná jejich nevýhoda je, že nemohou být s velkými cichlidamy... ty, když je neznají, si je snadno spletou s kořistí a přijdeš o Otíka i o cichlu. Jinak ale vřele doporučuju a už vážně přemýšlím, že si je dám i do asijského akva.

Do Tvýho akva 10 jako minimum, jsou viditelní i přes den.

5 kousku bude stačit jsou i aktivní jak se svítí nebo jenom v noci

souhlasim s romanem mam jich v akvarku 7ks a jsem snima spokojen,dobra uklizeci ceta takze muzu jen doporucit!

Rostliny neožírá, řasy ano. Je to hejnová rybka, takže partu, mají rádi čistotu.

ahoj lidi chci si pořídit Krunýřovec jednopruhý ale nemám žádnou zkušenost sto rybkou jestli neožírá rostliny . hlavně chci aby mě zbavovala řas na skle. napište pro a proti dík

Kéž by .

Jasně, tahle fotka není na vystavování parte. Už jsme ho pohřbili(tedy hlavně já), tak to on bude mít dlouhej život.

Jakási naděje snad je, tabletu našel a hobluje ji. Na fotce je vidět, jaký je to prcek.

jsem to napsal dost špatně, myslel jsem hlavně následky odlovu a cesty z té Amazonie

Paraziti jsou součástí střev všech ryb a je jenom otázka jestli mají možnost se namnožit natolik, že už začnou vítězit a nebo se udrží celý život pod kontrolou, s tím odkud ryba pochází to nemá nic společnýho. Příklad, mnoho generací skalár narozených v našich nádržích nemá již s amazonkou nic moc společnýho a přesto na ty parazity ryby velmi často trpí.

Mam vlastni O.negros, ale ty jejich rodice jsou koupene. Ja totiz akvarista-zacatecnik, asi kdyby byli rodice nemocne, tak by uz vcipli.Doufam, ze cela rodina je zdrava. Kdyz v akravku parazity do ryb nalezt nemuzou, to je dobre

Teď, po rozsvícení, se přesunul, tak třeba je naděje. Odlovil jsem ho a dal do separace s půlkou tablety. Uvidím co zítra. Kdybych aspoň byl přes týden doma, aby manželka nemusela řešit mrtvolky.

no nese si je pravděpodobně ještě z Amazonky, otíky nikdo moc nemnoží. Prevence jediná, koukat v akvaristice a vybírat podle břich, ale i tak si myslím, že koupě otíka je loterie

Ptáš se a zároveň si odpovídáš. Ta cesta k nám do akvárií je docela krkolomná a ty ryby toho mají docela dost za sebou, než nám plavou v akváriích. Nejlepší prevencí je dobrá péče o akvárium, neb si ryby parazity nesou s sebou a jejich namnožení dojde právě v momentě, kdy je tzv. něco špatně. Mám tu zkušenost, konkrétně s otíkama, že i při sebelepší péči se podobný věci stávají, to jenom na zdůvodněnou, že ten problém konkrétně u tazatele nemusí být ovlivnitelný, což píšu s vědomím, že kolega patří do kategorie svědomitých akvaristů.

A jak se tam dostali? Mela je ryba od nakupu? Existuje nejaka prevence?

Jak ryba nežere, má to v sobě.

To by bylo blbý, měsíční léčbu ramirézek entizolem už jsem absoloval a zbytečně. Otík vypadá takhle blbě dva dny, respektivě jsem si ho všimnul, když se neukázal u okurky.

Hadovku dávám nespařenou, ale vyžerou jen vnitřek. Po dvou, třech hodinách ji vyndavám a dávám šnekům do sklenice. Spařený ledový salát ani čínské zelí mi nežrali, na jaře zkusím hlávkový salát.
EDIT:
To Libor: Ty tablety od Sery spirulinu snad obsahují, ale teď ji dávám spíš okurku.

Ta ryba je podle mě sužovaná nějakýma vnitřníma parazitama, což u nich bývá konečná.

Taky myslím, že jako přídavek bys jim měl zkusit koupit spirulinu nebo chlorelu... ale pozor na některé výrobky, které mají spirulinu tak akorát v názvu. Raději vždy koukni na složení... Já třeba Brotia pagodula přikrmuji čistou chlorellou určenou pro lidskou stravu. A jak jsou mlsné a jen řasožravé, tak na tomto si pochutnají... a pak na spařené kopřivě, kterou dávám krevetkám.

Okurku oparit vrici vodou cca 30sec a pak jim davat? Jak dlouho cekat az ji zacnou jest? Valela se u me pres noc (stejne jak pak list salatu) a nikoho jsem u ni nevidela. Mozna to nestihli najit. Skusim jim zase spestrit stravu

Okurku baští pěkně. rybicky.net/fotogalerie.php…
Otázkou je, jestli z hladu, nebo jim tak chutná.

Myslim, ze je moc mala. Cetla jsem, ze narozdil od jinych ryb Otici by meli mit vzdy plna briska.
Moje o okurku/salat moc zajem nemaji :( wels chips ji, ale nejradsi maji spirulinu.

Jaká je pravděpodobnost, že se otík s propadlým bříškem vzpamatuje? O jednoho jsem přišel před týdnem, toho si "podala" samice kakadu vodící potěr a tenhle možná taky dostal nějakou ránu. Je z hejna nejmenší.
Je apatický a nestará se o žrádlo, vyplavat k nadechu zvládá. Řasu v akvárku skoro nemám, otíci a pár šneků ji ohoblují. Přikrmuji okurkou hadovkou, a když není, tak na noc tabletami wels chips od Sery, tak by hlad mít neměli. Ostatni jsou OK. V akváriu plavou od 3.11.

Já věděl, že to bude "z gruntu" Tak toho ekvádorce jsem asi ani na fotce neviděl...

Ono záleží na tom, co se sleduje, resp. co je možné prokázat. Relativně nejsnadnější je anatomické vyšetření, zda dotyčný druh má či nemá strukturu, která může fungovat jako přídatný dýchací orgán. Rozlišuje se sedm různých typů takových struktur a dá se říci, že většina krunýřovců jeden z nich má. „Všichni“ by se dalo říci, kdyby byly zkoumány všechny druhy, což nebyly – při množství druhů krunýřovců je to vcelku pochopitelné. Údajně (nemám k tomu konkrétní citaci) není schopen vzduch využívat lipopter ekvádorský (Lipopterichthys carrioni). Z druhé strany – je několik rodů, kde byly tyto struktury prokázány u všech druhů (k roku 1998, kdy práci na toto téma publikoval J. W. Armbruster) – Otocinclus, Farlowella, Loricaria, Aphanotorulus, Pterygoplichthys a Peckoltia. Druhý stupeň zkoumání je, zda se příslušná anatomická struktura skutečně k dýchání používá, tj. do jaké míry je funkční. To je metodicky náročnější a pracnější, protože to vyžaduje histologické vyšetření tkání, takže takto potvrzených výsledků je málo. No a třetí stupeň je pozorování chování ryb, kde se naráží na různé problémy – většinou pozorují akvaristé, méně vědci; v akváriích se nechovají zdaleka všechny druhy; v přírodě lze dýchání vzduchu (nebo přesně řečeno něco, co tak vypadá) sledovat zpravidla nejlépe za stavu velmi nízké vody a výrazné hypoxie vodního prostředí, což ale nevypovídá nic o tom, jak se stejné ryby chovají v podmínkách normálního prokysličení vody atd. Velmi nízkou schopnost využívání atmosférického kyslíku (i když nějaká tam je) mají třeba sturisomy a chaetostomy.
Jaroslav Hofmann

Já nechci Jardovi fušovat do řemesla, protože to nebyla žádná nadsázka o tom, že ví všechno, a co neví najde. Také už jsem něco té plazivé havěti měl a fakt mne nenapadá žádný krunýřovec, který by si nebyl schopen "přidýchnout". Vydržme, má toho moc a tak až se objeví, třeba řekne....

Takže podle toho co jsi napsal, tak né někteří, ale všichni? Nemám to tak zmákle tak se raději ujistím

Ne že bych tě chtěl trápit, ale protože víš všechno a co ne to najdeš...- jsou nějací krunýřovci, kteří přídatné dýchání nemají? Zatím mne žádný nenapadl...tak jsem docela zvědav...

Ano, je, někteří krunýřovci mají vyvinuté přídatné dýchání stejného nebo velmi podobného typu jako pancéřníčci, rod Otocinclus patří mezi ně.
Jaroslav Hofmann

Je u otíků normální, že se chodí "nadechovat" k hladině? Občas nějaký zamíří k hladině jako panceřníčci a pak pouští bubliny. Před výměnou, po výměně vody, je to jedno.
Jinak se mi zda, že prosperují, bříška mají plná, jsou aktivní.

Môže byť jednoducho prežratý,alebo obdoba problémov ako pri ancíkoch.
www.catfish.cz

Mě přijde tento otík akorát tak pěkně nažraný . Otíci mají takové bříško normálně takže bych to na nemoc neviděl

Chtěl bych se zeptat, jestli otík, s takto velkým břichem je samička plná jiker nebo projev nějaké nemoci. Ryba setrvává stále na jednom místě a není moc aktivní. Napadlo mne, jestli třeba netrpí vodnatelností, ta se ale také projevuje zježenými šupinami, což jsem na tomto otíkovi nezaregistroval. Díky za každou radu

Ta skvrna na ocasním násadci u některých jedinců vypadá spíš jako jedna trochu rozčíslá, nebo dvě ale spolu spojené... žádná mezera mezi nimi není je to trochu vidět v profilu nádrže na videu "To je MOJE tableta-1" rybicky.net/nadrze/13426 (nevím jak dát odkaz jen na to video)
ale zase když jsem spočítala dvojitá W, vypadá to opravdu na macrospilus.

Já vím že chleba levnější nebude ať už je to kterýkoliv, v podstatě je to jedno, ale prostě mě těší když vím co mám v akvárku Mnohokrát děkuji za pomoc

Ano, tihle by měli být O. macrospilus. Ty tečky nad podélným pruhem jsou takový "vedlejší" znak, zkušenosti ukazují, že ne ve všech případech úplně jednoznačný. Hlavní je vzhled skvrny na ocasním násadci, u O. macrospilus jde o skvrny dvě, těsně k sobě přiléhající, první (přední) z nich je okrouhlá, druhá spíše páskovitá nebo srpkovitá - to se mi zdá, že u Vašich rybiček vidím. Další pomocný znak, ne vždy zcela 100%, je kresba v ocasní ploutvi, u O. macrospilus má podobu dvou W, u jemu nejpodobnějšího sesterského druhu O. hoppei bývá jenom jedno W

Tak díky Vašemu poopisu mi bylo hned jasné že mí "affinis" nejsou affinis - výrazná skvrna na ocasním násadci se nedá přehlédnout
Vím že fotka není nic moc, ale zřejmě mám tedy macrospilus (tmavé skvrnky nad podélným pruhem)?

To, že O. affinis se do akvárií téměř vůbec nedováží, není žádná novinka a psalo se o tom i u nás. Vzhledem k tomu, že odkazované stránky s klíči a přehledy druhů rodu Otocinclus nejsou v češtině, bude možná pro někoho užitečné připomenout článek, který jsem na tohle téma napsal do rubriky Odjinud v AT 2/2001, tedy skoro před 12 lety. Samozřejmě je třeba vzít do úvahy, že zohledňuje stav "otocinklů" na evropském trhu na přelomu století a vůbec nereflektuje druhy, které byly vědecky popsány až po roce 2001. Nicméně citované druhy jsou i dnes těmi, které se vozí nejčastěji.
Jaroslav Hofmann

Jak rozeznat různé druhy krunýřovců rodu Otocinclus
Ingo Seidel publikoval v Aquaristik aktuell již dříve (7-8/2000) článek o systematice, biologii, chovu a odchovu těchto drobných krunýřovců. V č. 11-12/2000 na něj navázal přehledem v současnosti platných druhů včetně upozornění na časté záměny. Ty jsou aktuální i u nás, protože i do ČR se zástupci rodu Otocinclus dovážejí často pod chybnými jmény. Podle revize celého rodu, kterou publikoval v r. 1997 americký ichtyolog Scott A. Schaefer, je platných 13 druhů – osm je jich známo již dlouho (O. vestitus, O. affinis, O. flexilis, O. vittatus, O. hasemani, O. hoppei, O. mariae a O. macrospilus), pět jich nově popsal Schaefer (O. bororo, O. caxarari, O. huaorani, O. mura a O. xakriaba). Nevyjasněné zůstává nadále správné zařazení druhu popsaného r. 1908 jako O. gibbosus, který však do rodu Otocinclus zřejmě nepatří.
Navzdory pojmenováním, pod nimiž se objevují v importech, jsou v posledních letech u nás i v okolních evropských zemích nejčastěji v akváriích chovány druhy O. hoppei a O. macrospilus. V akvaristické literatuře se tato jména prakticky nevyskytují, zato se tam často objevují O. affinis (dovážený výjimečně zřídka), O. vestitus (dovážený příležitostně) a O. vittatus (z této trojice dovážený nejčastěji, ale nikoli v poslední době). Oba v současnosti hojně dovážené druhy, O. hoppei a O. macrospilus, se vyznačují tím, že široký podélný tmavý pruh táhnoucí se od oka směrem k ocasu končí ještě před ocasem a je oddělený od nápadné velké tmavé skvrny na ocasním násadci. Zatímco O. hoppei nemá jinak na těle žádnou kresbu, O. macrospilus má nad podélným pruhem četné tmavé skvrnky. U O. vittatus se široký podélný pruh na těle trochu zužuje, na ocase znovu rozšiřuje, plynule (bez přerušení) přechází do skvrny na ocasním násadci a za ní dále pokračuje až do ocasní ploutve. Na první pohled je mu hodně podobný O. vestitus, který ale má podélný pruh v celém průběhu stejně široký, tj. nezužující se uprostřed těla. O. affinis vypadá naproti tomu úplně jinak – podélný pruh je velmi úzký, bez přerušení zasahuje až na ocasní násadec, kde se nerozšiřuje ve skvrnu; ocasní ploutev má tento druh na rozdíl od předešlých bez kresby.

K přehledu druhů v citovaném článku jenom upřesnění. Druh O. arnoldi, který byl po určitou dobu synonymizován s O. flexilis, byl v roce 2010 revalidován, takže jde opět o platný druh. O. flexilis se už zase uvádí v rodě Otocinclus, nikoli Macrotocinclus. V rodě Macrotocinclus, vytvořeném teprve v roce 2001, tak zůstává pouze M. affinis, a je otázka, jak dlouho. Kladistická studie fylogenetických vztahů mezi jednotlivými druhy "otocinklů" oprávněnost vytvoření takového samostatného rodu pro druh affinis, resp. druhy affinis a flexilis zrovna nepodporuje.
Jaroslav Hofmann

Kdybych si měl vsadit podle téhle jediné fotky, tak Otocinclus macrospilus. Je ale třeba se podívat na další jedince a srovnat jejich kresbu. Zásadní znak, který u této ryby vidím, je oddělení podélného středního pruhu a skvrny, resp. skvrn na ocasním násadci. O. vittatus ani O. vestitus to nemohou být, protože u nich podélný pruh přechází ve skvrnu plynule, bez přerušení. Ale nedá se vyloučit, že jde o klam fotky, proto je třeba se podívat na další ryby. Ani u dalších zde v diskusi zmiňovaných druhů - O. mariae a O. huaorani - není podélný pruh oddělen od skvrny - to je údaj z popisů těchto ryb, nikoli z toho, jaké jméno někdo přiřadí nějaké fotografii na nějakém serveru. (I když třeba planetcatfish má vesměs úroveň výbornou, tak zrovna v tomto případě je u 7 fotografií zveřejněných u druhu O. huaorani na první pohled zřejmé, že na nich jsou minimálně dva různé druhy (?formy) ryb.)
Další znak, který může pomoci, je tvar zadního okraje skrny na ocasním násadci, tedy té její strany, která zasahuje do ocasní ploutve. U O. mariae vybíhá tato skvrna uprostřed takovou tupou špičkou dozadu, tedy pigment se jakoby táhne po prostředních paprscích ocasní ploutve směrem dozadu. U vyfotografované ryby také nic podobného nevidím, i když je trochu problém, že za ocasní ploutví je černé pozadí, takže ta kresba je špatně čitelná.
Jaroslav Hofmann

Ještě mě Libor upozornil na tenhle článek rybicky.net/clanky/533-krunyrovci-rodu-otocinclus, ten jsem taky četla poprvé.
Zdejší atlas je sice pěkně zpracovanej, ale někdy je mimo.

http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_jednopruhy
http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_moronansky
http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_stuzkovity
http://rybicky.net/clanky/1138-odchovej-si-vlastniho-otocincla
http://rybicky.net/clanky/533-krunyrovci-rodu-otocinclus